Čj.: S 39/99-960/99-210 V Brně dne 23. 6. 1999

Čj.: S 39/99-960/99-210 V Brně dne 23. 6. 1999 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle 11 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., rozhodl ve správním řízení č.j. S 39/99 zahájeném podle ustanovení 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a ustanovení 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, z vlastního podnětu dne 6. 5. 1999 s účastníkem řízení: Český Plyn k. s., se sídlem Praha 9, Budovatelská 155, IČO: 49710231, ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, Správní řízení se z a s t a v u j e. t a k t o : Odůvodnění Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen úřad ) zahájil dne 6. 5. 1999 z vlastního podnětu správní řízení se společností Český Plyn k. s., se sídlem Praha 9, Budovatelská 155, IČO: 49710231 (dále jen Český Plyn ) ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen zákon nebo zákon o ochraně hospodářské soutěže ), které mělo spočívat v uzavírání zakázaných dohod s odběrateli provozovateli čerpacích stanic LPG. Správní řízení bylo zahájeno na základě šetření, které se uskutečnilo v souvislosti s podnětem čj. P 580/98, ve kterém bylo upozorňováno mj. na to, že konkrétní soutěžitel uzavírá ze svými odběrateli provozovateli čerpacích stanic smlouvy o výhradním odběru na dobu 15 let na dodávky plynu propan-butan pro čerpací stanice pohonných hmot pro motorová vozidla (čerpací stanice LPG). Úřad si pro účely zmíněného šetření vyžádal ve smyslu 11 odst. 1 písm. i) zákona od soutěžitelů, působících na uvedeném trhu podklady a informace vzorové smlouvy a údaje o výši dodávek za určité časové období v měrných jednotkách a Kč. Český Plyn v daném šetření P 580/98 zaslal požadované údaje a předložil dva typy smluv, a to Leasingovou smlouvu a Smlouvu o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice (č.l. 124 128 sp. P 580/98). Na základě výsledků tohoto šetření úřad 1

zahájil správní řízení s některými soutěžiteli, neboť dospěl k závěru, že na trhu s plynem propan-butan pro čerpací stanice LPG by mohlo docházet v daných případech k porušování 3 odst. 1 zákona v důsledku uzavírání dlouhodobých smluv o výhradním odběru vedoucích k uzavření daného trhu. V rámci správního řízení si úřad dopisem ze dne 4. 5. 1999 čj. 780/99-210 vyžádal seznam všech platných smluv, které Český Plyn uzavřel s provozovateli čerpacích stanic LPG s údaji o datu jejich uzavření, o typu smlouvy, o délce závazku odběratelů odebírat výlučně plyn od účastníka řízení a o tom, zda na základě předmětné smlouvy dochází k plnění i v současné době. Dále úřad vyzval účastníka řízení k předložení všech vzorových (typových) smluv s výjimkou těch, které úřad obdržel v rámci předchozího šetření P 580/98. Účastník řízení dopisem ze dne 11. 5. 1999 požádal o prodloužení lhůty k zaslání podkladů a informací, a to do 20. 5. 1999 kvůli složitosti úkolu. Úřad v dopise ze dne 14. 5. 1999 čj. 849/99-210 rozhodl o prodloužení lhůty dle žádosti. Požadované podklady účastník řízení seznam předložil dne 20. 5. 1999. Dopisem ze dne 25. 5. 1999 čj. 915/99-210 úřad vyzval účastníka o doplnění předloženého seznamu tak, aby bylo patrné, které smlouvy obsahují možnost vypovězení a které obsahují závazek odběratele odebírat výlučně plyn od účastníka řízení. Požadované doplnění provedl účastník řízení v dopise ze dne 26. 5. 1999 (č.l. 13-15). Z něho vyplývá, že výpovědní lhůta uvedená v čl. III. (Doba trvání smlouvy), věta čtvrtá Smlouvy o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice, činí zpravidla 1 6 měsíců, v jednom případě 1 rok. Ve třech případech byly citované smlouvy uzavřeny na dobu určitou, a to maximálně na dva roky. Dopisem ze dne 31. 5. 1999 čj. 963/99-210 oznámil úřad účastníkovi řízení, že mu umožňuje seznámit se dle 12 odst. 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže s výsledky šetření, a to dne 4. 6. 1999 v sídle úřadu. Účastník řízení této možnosti nevyužil. Dopisem ze dne 3. 6. 1999 účastník řízení zaslal úřadu v souvislosti s jeho žádostí ze dne 4. 5. 1999 (čj. 780/99-210) typovou Smlouvu o dodávkách kapalného plynu a o pronájmu zásobníků na tento plyn s omluvou, že tato smlouva nebyla zaslána již dříve omylem. Zároveň účastník řízení uvedl, že zaslaná smlouva připouští výpověď a v žádné z těchto smluv není omezena nebo znemožněna možnost jejich zákazníka tuto smlouvu předčasně ukončit výpovědí. S ohledem na to, že se úřadu jevilo potřebné nařízení ústního jednání za účelem objasnění věci ve smyslu 12 odst. 6 zákona a 21 odst. 1 správního řádu, nařídil úřad toto ústní jednání na 15. 6. 1999. V rámci tohoto ústního jednání se úřad zaměřil na to, za jakých okolností dochází k ukončování smluvních vztahů z jednotlivých typů smluv. Pokud jde o Smlouvu o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice účastník řízení vypověděl, že k ukončování smluv dochází běžně výpovědí, v některých případech dochází k faktickému ukončení smluvního vztahu v rozporu s uzavřenou smlouvou. Stejně je tomu tak i ve smluvních vztazích založených Smlouvou o dodávkách kapalného plynu a o pronájmu zásobníků na tento plyn. Pokud dojde k ukončení smluvního vztahu výpovědí, účastník řízení účtuje dle čl. VII. (Doba trvání smlouvy) náklady spojené s demontáží a zpětnou dopravou zásobníků, jakož i připadající část nákladů spojených s jeho připraveností k dalšímu opětovnému použití, přičemž tyto náklady činí 2 7 tisíc korun podle okolností případu. Dále účastník řízení vypověděl, že pokud s ním zákazník uzavře leasingovou smlouvu, na základě které je mu dán do užívání zásobník, pak zákazník vedle ní uzavírá Smlouvu o dodávkách kapalného plynu, která obsahuje možnost výpovědi. Na závěr ústního jednání si úřad vyžádal výpis z obchodního rejstříku, Všeobecné smluvní podmínky leasingového financování, dále pak zdokumentování posledního případu, ve kterém došlo k uplatňování 2

náhrady skutečně vynaložených nákladů při předčasném ukončení Smlouvy o dodávkách kapalného plynu a o pronájmu zásobníků na tento plyn, a sdělení výše dodávek plynu propan-butan na základě citovaných smluv, které jsou uzavřeny na dobu 4 10 let a na dobu delší než 10 let. Dopisem ze dne 17. 6. 1999 (č.l. 43-54) účastník řízení konstatoval, že kontrolou smluv bylo zjištěno, že v případě čerpacích stanic nebylo smlouvou předpokládané vyúčtování nákladů spojených s demontáží, zpětnou dopravou zásobníků, jakož i připadající části nákladů spojených s jeho připraveností k dalšímu opětovnému použití aplikováno ani v jednom případě. V jednom případě došlo k ukončení smlouvy prodejem 2 ks zásobníků zákazníkovi. V případě ukončení pronájmu 5 ks zásobníků na plyn propan-butan, určených nikoliv pro pohon motorových vozidel, byla účtována celková částka Kč 29.591,10. Pro přiblížení problematiky hospodářské soutěže je třeba poznamenat, že podle 1 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže je účelem tohoto zákona ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (dále jen zboží ) proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen narušování ). Podle 3 odst. 1 zákona jsou zakázané a neplatné veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen dohody ), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud úřad nepovolil výjimku dle 5 zákona. Zákon o ochraně hospodářské soutěže sám v 3 odst. 4 stanovuje, na které dohody se nevztahuje zákaz podle 3 odst. 1 zákona. Jedná se o dohody, jejichž předmětem je: a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách, b) racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu a dále c) podíl na zásobování trhu daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní. Tyto dohody však vyžadují dle 3 odst. 5 zákona ke své účinnosti schválení ze strany úřadu. Jedním z předpokladů pro posouzení tohoto případu je vymezení daného trhu, který bude nazýván trhem relevantním, a postavení účastníka na něm, neboť s tímto termínem zákon o ochraně hospodářské soutěže operuje. I když pojem relevantní trh není v zákoně definován, obecně platí, že relevantním trhem je místo, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky v reálném čase. Věcně relevantní trh obvykle zahrnuje veškeré výrobky či služby, které spotřebitelé vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a předpokládanému účelu použití pokládají za zaměnitelné nebo zastupitelné. Po stránce geografické se relevantním trhem rozumí oblast, ve které zúčastnění podnikatelé nabízejí relevantní produkty nebo služby, ohledně kterých jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní, a která se odlišuje od sousedních oblastní znatelně jinými soutěžními podmínkami. Relevantní trh se z hlediska času zkoumá z důvodu, že při střetu nabídky s poptávkou hraje v některých případech podstatnou roli časové hledisko. Je tomu tak tehdy, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v období ostatních. V souladu se shora uvedenými pravidly úřad vymezil relevantní trh po stránce věcné jako trh s plynem propan-butan, určeným pro čerpací stanice pohonných hmot. Tento plyn slouží jako palivo pro motorová vozidla. Je zpravidla zaměnitelný s dalšími pohonnými hmotami (zejm. benzínem), pokud jde o jeho užitné vlastnosti. Z cenového hlediska však zaměnitelný není, neboť předpokladem pro jeho užívání je třeba speciální úpravy motorového vozidla, která je spojena s určitými náklady. Tyto (vstupní) náklady jsou pak vyváženy 3

výrazně nižšími výdaji na pohonné hmoty (v přepočtu na každý ujetý km) ve srovnání s běžně užívanými pohonnými hmotami. Po stránce geografické vymezil úřad relevantní trh tak, že se jedná o trh celostátní. Z poznatků úřadu, jakož i ze smluv předložených účastníkem řízení vyplývá, že prodejci plynu propan-butan zásobují distributory v podstatě na celém území ČR. Z toho pak vyplývá, že dopravní náklady nehrají při pronikání na další vzdálenější trhy (z pohledu umístění sídla společnosti a zároveň její provozovny) rozhodující roli. Z hlediska časového úřad pro účely správního řízení označil trh s daným zbožím za trh trvalého charakteru, neboť existoval před zahájením řízení a nelze předpokládat zánik nebo podstatné zúžení tohoto trhu. Úřad zkoumal a zohlednil údaje roku 1998. Na takto vymezeném relevantním trhu činí podíl účastníka řízení cca [ ] %. Dohody ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže je možno rozlišovat na dohody horizontální, uzavírané mezi subjekty, které si přímo konkurují, a dále na dohody mezi subjekty, které si v rámci své podnikatelské činnosti přímo nekonkurují, avšak jejich činnosti na sebe navazují. V posuzovaném případě se jedná o dohody vertikální, neboť jsou uzavírány mezi distributorem (velkoodběratelem) plynu propan-butan a jednotlivými prodejci tohoto plynu (tj. prodejci konečnému spotřebiteli). Z výše uvedených skutečností dále vyplývá, že se jedná o smlouvy (dohody) o výhradním nákupu (odběru), v nichž prodejce plynu propan-butan konečnému spotřebiteli akceptuje závazek nakupovat po stanovenou dobu smluvní zboží výhradně od jednoho dodavatele (distributora). Dodavatel má právo dodávat současně i jiným prodejcům na daném území, takže prodejce není chráněn před konkurencí ze strany jiných prodejců. Obecně lze k těmto smlouvám o výhradním nákupu uvést, že mohou vést ke zlepšení distribuce, znamenají pro dodavatele výhodu garantovaných odbytišť, dovolují mu plánovat prodej během trvání smlouvy a efektivně organizovat produkci a distribuci. Mohou být také zárukou, že odběratelovy požadavky budou pravidelně uspokojovány. To dovoluje stranám omezit rizika plynoucí z kolísání tržních podmínek a umožňuje jim snížit náklady na distribuci. Tyto smlouvy také zpravidla usnadňují podporu prodeje výrobků, mohou vést k intenzivnímu marketingu, přispět ke zlepšení struktury distribuční sítě a kvality propagační činnosti. V důsledku tohoto se podněcuje soutěž mezi výrobky různých výrobců. Tento způsob distribuce je často nejúčinnějším a někdy dokonce jediným způsobem, jak může výrobce proniknout na trh a soutěžit s výrobci již zavedenými. Obdobným způsobem se k takovým smlouvám přistupuje v Evropských společenstvích (srov. Nařízení Komise ES č. 1984/83 z 22. 6. 1983). Dle názoru úřadu jsou smlouvy o výhradním odběru dohodami ve smyslu 3 odst. 4 písm b) zákona, neboť vedou k racionalizaci hospodářské činnosti. Podmínkou aplikace citovaného ustanovení však je, že tyto dohody nezpůsobují podstatné omezení soutěže na trhu. K podstatnému omezení soutěže na trhu, jak vyplývá v obdobných případech z rozhodovací praxe úřadu (stejně tak jako orgánů Evropských společenství), vedou takové smlouvy, které s ohledem na ekonomické a právní okolnosti ve svém souboru způsobují, že pro ostatní soutěžitele je velmi obtížné vstoupení na daný trh nebo zvýšení jejich podílu tomto trhu. Zkoumané smlouvy tedy musí výraznou měrou přispívat k uzavření trhu ve svém hospodářském a právním svazku. Vliv takové distribuční sítě na možnost přístupu na trh se posuzuje v závislosti na počtu vázaných odběratelů, jakož i na způsobu a době jejich vázání, na množství takto dodaného zboží a na vztahu mezi tímto množstvím a množstvím zboží dodaného nevázaným odběratelům. V souvislosti s výše uvedeným je třeba poznamenat, že tyto smlouvy, pokud by byly posuzovány izolovaně a jednotlivě, narušení hospodářské soutěže nepředstavují. Posuzováno však v celkovém komplexu, mohou takové smlouvy svým kumulativním účinkem narušení soutěže způsobit. Podle stejných pravidel 4

ostatně postupuje i Evropský soudní dvůr jako orgán Evropských společenství (srov. případ Brasserie De Haecht z 12. 12. 1967 a případ Delimitis/Henniger Brau z 28. 2. 1991). V důsledku kumulativního efektu všech výhradních smluv dochází k uzavření distribuční cesty pro další potenciální soutěžitele, zejména pro malé a střední podniky, a k rozdělení trhu mezi prodejce. Následným efektem tohoto stavu může být rigidita cenové hladiny zboží s negativním dopadem na spotřebitele. Ve zkoumaném případě bylo zjištěno, že účastník řízení uzavírá se svými odběrateli tři typy smluv. Jedním z nich je Smlouva o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice. Ta obsahuje v čl. I. (Dodávky a výhradní krytí spotřeby), bod 1. dohodu, že Zákazník se zavazuje k výlučnému krytí všech potřeb, týkajících se zkapalněného plynu pouze u Českého plynu a zároveň se zavazuje neodebírat zkapalněný plyn od třetí strany. V čl. III. (Doba trvání smlouvy) se sjednává, že.. Tato smlouva se uzavírá na dobu patnácti let. Nebude-li smlouva žádnou ze smluvních stran vypovězena ve výpovědní lhůtě, prodlužuje se automaticky o další rok. Jak vyplývá ze seznamu, ve kterém jsou uvedeny údaje o smlouvách uzavřených se smluvními partnery společnosti Český Plyn (č.l. 11 a 14-15), doba trvání smlouvy, stejně tak jako výpovědní lhůta, bývají modifikovány dohodou stran. Jak vyplývá ze Smlouvy o dodávkách plynu pro čerpací stanice č. 12/96/V (č.l. 6 10), některé smlouvy mohou obsahovat i zrušení výlučnosti dodávek ze strany účastníka řízení ve smyslu čl. I bod 1. Předmětné smlouvy mohou tedy obsahovat závazek k výhradnímu odběru ze strany zákazníků společnosti Český Plyn. Proti výhradnosti jako takové (tj. posuzováno izolovaně od dalších skutečností) nelze ze strany úřadu nic namítat. Dodavatel odpovídá za kvalitu a bezpečnost plynu. Nelze tedy zpochybnit zájem dodavatele na tom, aby odpovídal pouze za plyn, který sám dodá. Za neméně důležitou pokládá úřad i skutečnost, že zájmem společnosti Český Plyn je budování dobré obchodní pověsti. Protože čerpací stanice LPG bývá často označována názvem Český Plyn nebo je toto jméno v souvislosti s provozem čerpací stanice uváděno, má tento soutěžitel právo požadovat, aby jeho obchodní jméno bylo spojováno pouze s plynem, který dodává on sám. Riziko narušení soutěže, jak vyplývá ze shora uvedených zásad, nastupuje až tehdy, pokud současně s dohodou o výhradním odběru si strany sjednají dlouhodobou smlouvu bez možnosti jejího vypovězení (tj. smlouvu uzavřenou na dobu určitou 10 a více let), neboť jen takové smlouvy ve svém souboru mohou vyvolat účinky uzavření trhu. Oproti tomu, pokud smlouvy obsahují možnost výpovědi bez jakýchkoliv či výraznějších sankcí, takový účinek nevzniká, neboť jednotliví soutěžitelé (prodejci konečnému spotřebiteli) mohou flexibilně reagovat na změny na trhu, ukončit smluvní vztahy a přejít k jinému dodavateli (distributorovi). Z tohoto důvodu úřad zkoumal, zda citované ustanovení čl. III Smlouvy o dodávkách plynu pro čerpací stanice umožňuje ukončení smlouvy jinak než uplynutím doby. Jak vyplývá z citovaného smluvního ustanovení, smlouva se uzavírá na dobu 15 let, pokud ovšem nebude některou ze smluvních stran vypovězena ve výpovědní lhůtě (zpravidla 6 měsíců), prodlužuje se automaticky o další rok. Úřad předmětné ustanovení vykládá tak, že se sice smlouva uzavírá na dobu určitou, avšak zároveň dává stranám možnost výpovědi, přičemž úřad takové ujednání pokládá za ujednání v souladu s příslušnými ustanoveními občanského a obchodního zákoníku. Vycházel přitom z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. 11. 1998 čj. 1 Odon 149/97-107, ze kterého vyplývá, že v (nájemní) smlouvě uzavřené na dobu určitou lze sjednat možnost výpovědi, neboť tomu nebrání výslovný zákaz ani povaha ustanovení upravujících tuto 5

smlouvu. Analogicky tedy dle názoru úřadu platí, že žádné z ustanovení obchodního zákoníku (srov. 261 odst. 1 a 269 odst. 2), příp. dále ustanovení o smlouvě kupní ( 409 a násl.), takovou možnost nevylučují a proto je ujednání o možnosti výpovědi platné. V souvislosti s výše uvedeným názorem úřadu je třeba poukázat na ust. 35 odst. 1 občanského zákoníku, který stanovuje, že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Při výkladu citovaného ustanovení smluvními stranami či soudem mohou vznikat výkladové problémy, které by mohly mít za následek neplatnost části právního úkonu (ve smyslu 41 občanského zákoníku), a to s ohledem na ujednání o možnosti výpovědi. Důsledkem toho by mohlo být, že se smlouvy, původně sjednané na dobu určitou s možností výpovědi, změní ve smlouvy sjednané pouze na dobu určitou, což však může mít za následek porušení 3 odst. 1 nebo 3 odst 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu lze účastníkovi řízení doporučit, aby příslušná ustanovení byla formulována jednoznačně, tj. aby právo výpovědi stran nemohlo být zpochybněno. Pokud by účastník měl zájem uzavírat smlouvy na dobu určitou, doporučuje úřad takové smlouvy předložit ke schválení ve smyslu 3 odst. 5 zákona nebo požádat úřad o povolení výjimky z neplatnosti ve smyslu 5 zákona. Dalším typem smlouvy, kterou účastník řízení uzavírá se svými odběrateli, je Leasingová smlouva, na základě níž Český Plyn poskytuje užívání k zařízení k provozování čerpací stanice (příp. plnírny), a to zásobník na kapalný plyn, regulátor tlaku plynu a panel. Z této smlouvy nevyplývá, že vede nebo by mohla vést k narušení hospodářské soutěže ve smyslu 3 odst. 1 zákona. Leasingová smlouva se uzavírá současně se Smlouvou o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice. Pro právní vztahy z těchto smluv platí stejné závěry, jak bylo uvedeno výše. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že i když účastník řízení zavázal své odběratele k výhradnímu nákupu jeho výrobků, s ohledem na možnost výpovědi zakotvené v těchto smlouvách, nevede tento stav k vytváření bariér vstupu na trh, neboť zkoumané dohody ve svém ekonomickém a právním svazku nezpůsobují jeho uzavření. Pokud jde o poslední typové Smlouvy o dodávkách kapalného plynu a o pronájmu zásobníků na tento plyn, tyto smlouvy obsahují v čl. I. (Dodávky a výhradní krytý spotřeby) závazek zákazníka k výlučnému krytí všech potřeb, týkajících se zkapalněného plynu, pouze u Českého Plynu a zároveň se zavazuje neodebírat zkapalněný plyn od třetí strany. V čl. VII. (Doba trvání smlouvy) se mj. uvádí, že Tato smlouva se uzavírá na dobu Po uplynutí této lhůty se smlouva automaticky prodlužuje vždy o 1 rok, nebude-li 6 měsíců předem žádnou ze smluvních stran vypovězena. Vypoví-li zákazník předčasně toto ujednání, uhradí všechny náklady spojené s demontáží a zpětnou dopravou zásobníků, jakož i připadající část nákladů spojených s jeho připraveností k dalšímu opětovnému použití. Pro výhradnost smlouvy zde hovoří kromě závěrů uvedených ohledně Smlouvy o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice i další důvod, totiž to, že plyn propanbutan je dodáván do zásobníku, který je ve vlastnictví společnosti Český Plyn. Ta jako dodavatel a pronajímatel tedy odpovídá za jeho bezpečnost. Stejně tak je zcela oprávněné, že svůj majetek chrání před působením plynu od jiného dodavatele, který tento zásobník může poškozovat. Při posuzování toho, zda je možno tyto smlouvy vypovědět, se úřad přiklonil k názoru účastníka řízení, a dospěl k závěru, že tyto smlouvy je možno vypovědět. Přitom se úřad řídil 6

stejnými právními principy, ze kterých vycházel při posuzování Smlouvy o dodávkách kapalného plynu pro čerpací stanice (viz. shora). Přestože však pro odběratele společnosti Český Plyn právní možnost vypovědět smlouvu existuje, zkoumal úřad, zda je zde dána i faktická možnost ukončení smlouvy výpovědí, tj. zda s přihlédnutím k možným ekonomickým následků je pro odběratele tento krok vůbec uskutečnitelný. S ohledem na to, že předpokládané náklady na odvoz jednoho zásobníku (dle názoru účastníka řízení) činí 2 7 tis. Kč a v konkrétním případě, jak vyplývá z listin přeložených účastníkem řízení (č.l. 43 54), byla účtována zákazníkovi částka cca 5 tis. Kč za jeden zásobník, nejedná se dle názoru úřadu o zásadní překážku k ukončení smlouvy a změně dodavatele. Uvedené náklady by však mohly v takové změně provozovateli bránit zvláště v případech, kdyby ceny plynu propanbutan jednotlivých dodavatelů nebyly příliš rozdílné. Kromě toho zkoumané ustanovení může mít odstrašující účinky, neboť zpravidla odběratel neví, jaké náklady by mu mohly být předepsány k úhradě. Úřad však současně přihlédl i k tomu, že společnost Český Plyn uzavřela na dobu více jak deseti let citované smlouvy pouze s [ ] provozovateli čerpacích stanic LPG, z nichž ovšem [ ] žádný plyn v současné době neodebírá. Na dobu 4 10 let uzavřela právní vztahy pouze s [ ] odběrateli. S ohledem na to, že celkový počet provozoven, do kterých je Český plyn zavázán dodávat propan-butan, resp. které jsou povinny odebírat plyn od společnosti Český plyn, je celkem [ ], je vázána na Český Plyn jen malá část provozoven. Vyjádřeno z pohledu množství dodaného plynu za rok 1998 podíl dodávek do vázaných provozoven činil asi [ ] z celkových dodávek. Dle názoru úřadu za narušení hospodářské soutěže se považuje případ, kdy posuzované smlouvy rozhodující měrou přispívají k uzavření trhu s plynem propan-butan. Této skutečnosti však uvedené údaje nenasvědčují. S přihlédnutím k oběma skutečnostem tj. k právní i faktické možnosti ukončení Smlouvy o dodávkách kapalného plynu a o pronájmu zásobníků na tento plyn výpovědí ze strany nájemce, odběratele plynu propan - butan, jakož k nízkému stupni uzavření trhu ze strany společnosti Český Plyn, dospěl úřad k závěru, že předmětné smlouvy nevedou k narušení hospodářské soutěže ve smyslu 3 odst. 1 zákona. Protože ke stejnému závěru dospěl úřad i ve vztahu k dalším zkoumaným smlouvám, správní řízení ve smyslu 30 správního řádu zastavil. Z důvodu informování účastníka řízení pokládá úřad za vhodné vyjádřit se na závěr k otázce okruhu účastníků řízení, resp. vysvětlit, proč správní řízení bylo zahájeno a vedeno pouze s jedním účastníkem společností Český Plyn. Problematikou jednoho účastníka řízení se zabýval úřad v pravomocném rozhodnutí čj. S 91/97-240 ze dne 16. 3. 1998 a R 7/98 ze dne 24. 8. 1998, kterým byla účastníku řízení pivovaru RADEGAST, a. s., uložena pokuta za porušení 3 odst. 1 zákona. V rozhodnutí čj. R 7/98 je výše uvedená problematika shrnuta následovně: Postavení společnosti RADEGAST, a. s., jako jediného účastníka správního řízení vyplývá z charakteru skutkové podstaty narušení soutěžního prostřední na stanoveném relevantním trhu. Skutková podstata porušení zákona spočívá v uzavření komplexu dohod o výhradním nákupu či výhradním čepování piva, vyráběného účastníkem řízení, jehož celkový kumulativní účinek narušil na tomto trhu hospodářskou soutěž. Není proto účelné a neodpovídalo by ani podstatě popsaného správního deliktu, kdyby jen z ryze formálních důvodů byli účastníky správního řízení (jako druhá strana dohody) provozovatelé hostinských zařízení, jejichž vlastní soutěžní prostřední jednak nebylo a není zmíněnými dohodami v zásadě dotčeno, zejména však žádná z předmětných dohod sama o sobě nemůže soutěžní prostředí ovlivnit. Z těchto důvodů považuji za legitimní, aby postavení účastníka správního řízení svědčilo pouze společnosti pivovar RADEGAST, a. s., jako subjektu odpovědného za vytvoření smluvního systému exkluzivních dodávek jím vyráběného piva, 7

které ve svém celku může narušit hospodářskou soutěž a proti němuž směřuje výrok rozhodnutí. Úřad má za to, že tento případ je analogický zmíněnému případu pivovaru RADEGAST, a. s. Z tohoto důvodu se úřad rozhodl vést správní řízení pouze se společností Český Plyn. Poučení Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - I. výkonného odboru. Podání rozkladu má odkladný účinek. JUDr. Luděk Svoboda pověřený řízením I. výkonného odboru Toto rozhodnutí obdrží: Český Plyn k. s., Praha 9, Budovatelská 155 8