základní znaky živých systémů (definice života výčtem jeho vlastností) složitá organizace a řád regulace a udržování vnitřní homeostázy získávání a

Podobné dokumenty
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

Molekulární genetika IV zimní semestr 6. výukový týden ( )

Virtuální svět genetiky 1. Translace

Molekulárn. rní genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Populační genetika. ) a. Populační genetika. Castle-Hardy-Weinbergova zákonitost. Platí v panmiktické populaci za předpokladu omezujících podmínek

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární genetika

Struktura a funkce nukleových kyselin

Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Josef Reischig, Jiří Hatina, Marie Ludvíková OBECNÁ GENETIKA. Praktická cvičení

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Schéma průběhu transkripce

Genetika: cvičení č. 1-2 DNA, RNA, replikace, transkripce, translace a genetický kód, mutace. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Molekulární genetika. DNA = deoxyribonukleová kyselina. RNA = ribonukleová kyselina

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FRAKTÁL V SEKVENCI DNA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Molekulární základy dědičnosti

Centrální dogma molekulární biologie

Molekulární základy dědičnosti

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Molekulární základ dědičnosti

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

REPLIKACE A REPARACE DNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Základy biochemie KBC / BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

6. Nukleové kyseliny

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy biochemie KBC/BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Translace (druhý krok genové exprese)

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny - proteiny

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Genetika zvířat - MENDELU

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Lucie Kárná, Michal Křížek, Pavel Křížek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

15. Základy molekulární biologie

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Eva Benešová. Genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Úvod do chemické biologie peptidů a proteinů

IDENTIFIKACE ORGANISMŮ POMOCÍ ANALÝZY NUKLEOTIDOVÝCH DENZITNÍCH VEKTORŮ

Základy genetiky prokaryotické buňky

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Vazebné interakce protein s DNA

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

Transkript:

definice života živý organismus je přirozeně se vyskytující sám sebe reprodukující systém, který vykonává řízené manipulace s hmotou, energií a informací

základní znaky živých systémů (definice života výčtem jeho vlastností) složitá organizace a řád regulace a udržování vnitřní homeostázy získávání a využití energie, výměna látek a energie s prostředím schopnost reagovat na vnější podněty reprodukce, dědičnost a proměnlivost (variabilita) vývoj a růst adaptace na prostředí

organizace a fungování živé hmoty tok informace v živých systémech struktura genetické informace variabilita genetické informace exprese genetické informace principy dědičnosti dědičnost ve zdraví a chorobě geny a společnost

život v prostoru: prostorová hierarchie živých systémů biosféra ekosystém společenstva populace organismus orgány a orgánové systémy tkáně buňky organely molekuly na každé úrovni se přidávají nové vlastnosti

život v čase 1: evoluce živých systémů (evolution) časové měřítko cca 3.8 mld let od vzniku života na planetě kontinuita života je zajištěna předáváním genetické informace evoluce vede k univerzalitě a diverzitě univerzalita života: nukleové kyseliny, genetický kód, geny, organely, buňky,... diverzita života: 10-150 milionů druhů (popsáno cca 2 miliony) T. Dobzhansky: "othing in biology makes sense except in the light of evolution." mikroevoluce a makroevoluce http://rainbow.ldeo.columbia.edu/courses/v1001/arch.berl.gif

život v čase 2: vývoj živých systémů (development) časové měřítko mezi vznikem a zánikem jedince kontinuita života je zajištěna předáváním genetické informace univerzalita - příklady: podobné geny řídí buněčný cyklus, metabolismus, vývoj různých mnohobuněčných organismů http://www.wellcome.ac.uk/stellent/groups/corporatesite/ @msh_publishing_group/documents/image/wtx054619.jpg

diverzita - strom života tři domény života: bakterie, archea, eukaryota http://blogs.scientificamerican.com/a-blog-around-the -clock/files/2011/10/a1-tree-of-life2.gif http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/d/de/tree_of_life_by_haeckel.jpg

evoluce života na planetě prebiotická evoluce svět RA Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB: Campbell Biology (9th Edition), Benjamin Cummings (2010) http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/ images/interviews/rnastructure.gif

klasifikace organismů Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB: Campbell Biology (9th Edition), Benjamin Cummings (2010) nadříše: Eukarya jaderní říše: Animalia živočichové kmen: Chordata strunatci třída: Mammalia savci řád: Primates primáti čeleď: Hominidae hominidé rod: Homo člověk druh: Homo sapiens člověk moudrý

eukaryontní buňka http://www.mhhe.com/biosci/genbio/espv2/data/cells/002/images/cem2s3_1.jpg

buněčný cyklus cykliny D cykliny B M G0 G1 RB1 CDKI G2 p16 S cykliny E p15 p27 p28 CDK 1-6 p21 cykliny A

DA je nosičem genetické informace Griffith Avery-MacLeod-McCarty http://www.nature.com/scitable/nated/content/18491/sadava_11_1_large_2.gif http://www.nature.com/scitable/nated/content/35842/sadava_11_2_full.gif

tok genetické informace: centrální dogma replikace DA transkripce DA RA protein reverzní transkripce replikace RA translace

DA purinové báze adenin H 2 guanin deoxyribonukleotid (2 deoxycytidin 5 monofosfát, dcmp) H 2 pyrimidinové báze cytosin H 2 H 2 thymin CH 3 - P - 5 4 3 H 1 2

DA jednořetězec DA (sekvence 5 GCT 3 ) dvouřetězec DA 3 H dvojitá spirála 5 konec H 2 - P - fosfodiesterová vazba P - P H 2 - H CH 3 3 konec 5 - P - G - P C C - P H P G T 3 - A P P - - H-můstky 5

DA http://web.virginia.edu/heidi/chapter30/images/30_01.jpg

RA ribonukleotid (uridin 5 monofosfát, UMP) tra (struktura jetelového listu) 5 3 akceptorové rameno (váže aminokyselinu) - P - 4 3 5 H H 1 2 uracil antikodonové rameno antikodon

proteiny aminokyselina polypeptidický řetězec H 3 + C - C R H postranní řetězec konec H 3 + C H R 1 C H peptidická vazba C C H H R 2 R 3 C H C H C H C - C konec R 4

aminokyseliny http://atlasgeneticsoncology.org/ Educ/Images/AminoAcids1.jpg

proteiny sekundární struktura proteinů α-helix β-skládaný list disulfidické můstky v řetězcích A a B lidského inzulínu S S S S S S

proteiny http://www.bio.davidson.edu/courses/molbio/molstudents/spring2005/dresser/preproinsulin.gif

proteiny http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/spombe_pop2p_protein_structure_rainbow.png

replikace DA počátek replikace zvětšující se replikační bublina další počátek replikace splynutí replikačních bublin 5 3 diskontinuální vlákno (kazakiho fragmenty) primer kontinuální vlákno DA polymeráza primer DA polymeráza směr rozevírání replikační vidlice 3 5 5 3 jedna replikační vidlice dceřinné molekuly DA - jeden starý a jeden nový řetězec

transkripce RA vytvoření iniciačního komplexu, začátek syntézy RA promotor posouvání bubliny a elongace RA 5 kódující vlákno DA 3 pracovní vlákno RA polymeráza 3 směr postupu transkripční bubliny 3 5 ukončení syntézy 5 RA uzavření bubliny dokončený primární transkript

navázání 3. aktivované tra vazba terminačního faktoru terminace translace navázání 2. aktivované tra transpeptidace translokace peptidyl-tra iniciace translace Me t P A velká podjednotka ribozómu s místy P a A 5 UAC AUG malá podjednotka ribozómu mra 3 UGA

genetický kód 1. pozice kodonu U C A G 2. pozice kodonu 3. pozice U C A G kodonu UUU Phe UCU Ser UAU Tyr UGU Cys U UUC Phe UCC Ser UAC Tyr UGC Cys C UUA Leu UCA Ser UAA STP UGA STP A UUG Leu UCG Ser UAG STP UGG Trp G CUU Leu CCU Pro CAU His CGU Arg U CUC Leu CCC Pro CAC His CGC Arg C CUA Leu CCA Pro CAA Gln CGA Arg A CUG Leu CCG Pro CAG Gln CGG Arg G AUU Ile ACU Thr AAU Asn AGU Ser U AUC Ile ACC Thr AAC Asn AGC Ser C AUA Ile ACA Thr AAA Lys AGA Arg A AUG Met ACG Thr AAG Lys AGG Arg G GUU Val GCU Ala GAU Asp GGU Gly U GUC Val GCC Ala GAC Asp GGC Gly C GUA Val GCA Ala GAA Glu GGA Gly A GUG Val GCG Ala GAG Glu GGG Gly G

reparace DA defekt v DA (např. T-T dimer) je rozpoznán specifickými proteiny TT TT otevření bubliny v dvouřetězci DA TT vyštěpení defektního úseku syntéza nové DA polymerázou a spojení zlomu ligázou reparovaný dvouřetězec DA 5 heli XP XP XP XP heli 3 3 káza káza 5 excizní reparace proteiny XP (geny mutovány u choroby xeroderma pigmentosum)

gen = úsek DA kódující protein nebo RA genom = souhrn veškeré DA organismu, všechny geny genomika = nauka o genomech transkriptom = soubor všech transkriptů RA v buňce (organismu) proteom = soubor všech proteinů v buňce (organismu) genotyp fenotyp = genová výbava jednice, soubor alel = morfologické, biochemické a d. charakteristiky jedince podmíněné jeho genotypem a vnějším prostředím exprese genu = vyjádření genu; proces, kterým je informace kódovaná genem převedena do molekul proteinu (nebo funkční RA), plnících určitou funkci a spoluurčujících fenotyp