Amyloid a amyloidóza regresivní změna charakterizovaná EC ukládáním amyloidu amyloid-vláknitá nerozpustná bílkovina složka-minoritní-pentagonální

Amyloid a amyloidóza regresivní změna charakterizovaná EC ukládáním amyloidu amyloid-vláknitá nerozpustná bílkovina složka-minoritní-pentagonální majoritní-fibrilární Základní charakteristiky- skupina chorob charakterizovaná ukládáním fibrilárních proteinů s beta strukturou v EC prostorách klinicky se projeví změnou funkce orgánu Makroskopie- difúzní postižení- orgán je tužší a větší uzlovité postižení- nádorová ložiska orientační histochemická reakce dle Virchowa voskový, matný mastný Chemické složení amyloidu fibrilární protein- 7-10 nm 90% má beta strukturu má vazebná místa pro Kongo červeň P- komponenta- glykoprotein 10% PAS pozitivní, nefibrilární protein glykosaminoglykany Mikroskopie hyalinní glykoproteinový materiál eozinofilní, má homogenní strukturu barví se Kongo červení a dává zelený dvojlom v polarizovaném světle ELMI(elektronová mikroskopie)- tvořen svazky mikrofibril a P komplement krystalografie a spektroskopie- fibrily mají beta strukturu Důsledky ukládání amyloidu ukládán EXTRACELULÁRNĚ systémově nebo lokálně ve slezině, ledvinách, srdci, klouby, šlachy, svaly, nadledviny, játra, GIT ve sleziněch- v pulpách a v cévách v ledvinách- glomeruly a cévy tlak na sousední tkáně- atrofie zúžení cév- atrofie zvýšená permeabilita kapilár- proteinurie, průjmy Amyloidóza= skupina onemocnění s různou etiologií dělení- generalizovaná-postihuje vice orgánů současně- AL, AA lokalizovaná-ukládání amyloidu v 1 místě AE-endokrinní AS-senilní Reaktivní (sekundární) AA amyloidóza provází jiná onemocnění prekurzor- sérový AA protein (SAA)- akutní fáze produkce prekurzoru- játra- během zánětu syntéza proteinů akutní fáze, včetně SAA, v séru je fagocytován a štěpen amyloidózní protein AA vzniká štěpením SAA distribuce depozit- systémová- játra, ledviny, slezina, nadledviny, GIT choroby provázené AA amyloidózou chronické infekční- tbc, lepra, osteomyelitidis chronické neinfekční- revmatoidní artritida, Chronova choroba paraplegie- opakovaná infekce? nádory- karcinom ledviny patogeneze- zánět- aktivace makrofágů- interleukiny nadprodukce SAA- proteolýza v makrofázích

amyloidogenní gen faktor ovlivňující tvorbu amyloidu AL amyloidóza= primární systémová- chybí u ní základní onemocnění monoklonální produkce Ig- B-lymfocytární proliferace plazmocytom- choroba těžkých řetězců Waldenstromova choroba amyloidní protein- intaktní Ig s lehkými řetězci nebo jejich fragment- oba lehké řetězce amyloidgeneze- sekrece Ig s lehkým řetězcem- proteolýza v makrofázích- konverze alfa struktury do beta konfigurace klinické projevy- neuropatie, kardiomyopatie, purpura kůže, atropatie, makroglosie, karpální syndrom, zmnožení plazmocytů ve dřeni, Bence- Jonesova bílkovina Lokalizované formy amyloidózy familiární- AF- prekurzor transthyroitin- transportní protein pro tyroxin a retinol endokrinní- AE-medulární karcinom štítné žlázy- prokalcitonin nesidiom-nádor Langerhansových ostrůvků pankreatu feochromocytom nadledvin nádorovitý- při lokalizaci plazmocytomu kostí, jazyka AL amyloidóza dialyzovaných mezenchymových buněk typ- senilní- kardiální- atriální- natriuretický peptid aortální- transthyretin cerebrální- Alzheimerova choroba- A4 protein cerebrální islandský typ- mozek, hemoragie- amyloidový protein- cystatin Klinické projevy amyloidózy Ledviny- proteinurie, uremie- otoky na víčkách Srdce- arytmie, srdeční selhání, kardiomyopatie GIT- zvětšení jazyka průjmy, malabsorpce slabost, únava, úbytek na váze, kolapsy Diagnostika amyloidózy Odběr biologického vzorku Kongo červeň imunohistochemie imunoflourescence ELMI-elektronová mikroskopie- ultrastruktura Patogeneze amyloidózy-nejasná 1. Enzymatický defekt makrofágů 2. Produkce abnormálních prekurzorů, rezistentních k proteolýze Heredofamiliární amyloidóza prekurzor- transthyretin nebo AA amyloid nefropatická amyloidóza familiární středozemní hořečka- AA protein, záněty kloubů a serózní postižení ledvin syndrom hluchoty a kopřivky neuropatická amyloidóza- protein- transtyretin neuropatie HK, DK a rtů kardiopatická amyloidóza

ANTRAKÓZA A UHLOKOPSKÁ NEMOC patří mezi pneumokoniózy pneumokonióza= choroba vznikající v souvislosti s inhalací anorganických prachů Antrakóza=prostá pigmentace amorfním uhlíkem (saze) uhlík v plicní tkáni nezpůsobuje fibroprodukci ukládá se v prašných buňkách (koniofágy)v alveolech a intersticiu podél lymfatik Antrakosilikóza= uhlokopská nemoc dále také v pleuře a hilových uzlinách vznik- dlouhotrvající expozice uhelného prachu- amorfní uhlík postrádá jakékoliv známky fibrogenicity tíže onemocnění závisí na ostatních příměsí- hlavně Si MA: plíce silně černě pigmentované na řezu-uhelné prachové makuly-intenzivně černá ložiska uhelné noduly- zmnožení vaziva hmatné černé uzlíky MI: makuly-shluky makrofágů-cytoplazma přeplněna černým antrakotickým pigmentem

Atrofie zmenšení orgánu (tkáně) původně normálně vyvinutého postihuje element parenchymu přibývá vaziva atrofický organ je menší a tužší se sníženou funkcí dělení- prostá- vzniká zmenšením velikosti buněk orgánů a to zejména těch, které mají pomalou nebo žádnou obměnu buněčné populace mikroskopické změny jsou nenápadné, nejvýznamnější je výskyt autofagických vakuol- autolysozomů s hromaděním lipofuchsinu= pigment z opotřebování hlavně ve svalech a v játrech hnědá atrofie numerická-zmenšení počtu buněk- v orgánech s rychlou obměnou buněk může být vyvolaná nedostatečnou regenerací krvetvorba, pohlavní žlázy, kosti průvodní znak- zrychlený růst až hypertrofie zbývajících částí dřeňový útlum- numerická atrofie kostní dřeně- relativní úbytek krvetvorné tkáně ve prospěch tukové tkáně útlum krvetvorby- APLASTICKÁ anémie zánětlivá atrofie-rychlý rozpad buněk rozpadové produkty zaniklých buněk zánět s novotvorbou vaziva difusní- nevede ke změně tvaru orgánu ložisková- dochází ke změně tvaru orgánu příčiny-fyziologická-senilní atrofie, involuční involuce thymu, mléčné žlázy, pohlavní žlázy inaniční- nedostatek výživy- vnitřní příčiny nádor vaskulární- pozvolné zmenšování přívodu krve tlaková-stagnující moč v ledvinné pánvičce, atrofie kůže pod prstenem ze záření- nejčastěji je postižena kůže z inaktivity- noha v sádře z nervových a endokrinních vlivů- nedostatek příslušných hormonálních změn Sheehanův syndrom= panhypopituitarismus a poporodní nekrosy hypofýzy genetické vlivy- vrozené poruchy bílkovin svalu- Duchennova a Beckerova svalová dystrofie z neznámých příčin mikroskopie- pyknóza jádra, zvýšená bazofilie cytoplazmy, ztráta rezervních hmot (tuk, glykogen), někdy hromadění lipofuchsinu (myokard, játra) časté druhotné změny proliferativní zánět skleróza zachovalá zdravá tkáň v atrofii, často hypertrofuje= kompenzační hypertrofie někdy jsou zaniklé buňky nahrazovány tukovou tkání- kosterní sval, myokard, pankreas vakátní bujení tuku- atrofie, kdy např. ledvina má normální velikost, ale po rozříznutí má v hilu spoustu tuku a atrofickou kůru i dřeň život ohrožující stav- atrofická ledvina- aterosklerotická nefroskleróza- povrch ledviny granulovaný, četné drobné malé jizvy ve tvaru V význam- ztráta specializovaných struktur, hypofunkce klinicky němá nebo nevýznamná klinicky zřejmá

Apoptóza a nekróza Smrt = ireverzibilní porucha uspořádání a funkcí buňky organismu Apoptóza- indukovaná forma buněčné smrti- často geneticky programovaná logický a funkční protipól mitózy systém odstranění nepotřebných, zestárlých buněk biochemie:exprese genů de novo aktivuje se CED (Cell Death) cysteinových proteáz a následně jaderné endonukleasydochází k poškození jaderné DNA a zastavení všech biosyntetických pochodů v buňce tvorba s apoptózou vázaných proteinů induktorů buněčné smrti p53- zastavuje růstovou fázi buňky v kontrolním bodě s cílem opravy poškozené DNA- popř. vstup do apoptózy, je-li poškození nenapravitelné mutován ve více než 50% lidských nádorů inhibitorů buněčné smrti bcl-2 průběh : časná segregace jaderného chromatinu v ostře ohraničené shluky, kondenzace cytoplazmy- stává se tmavší, svraštění buňky s zachováním celistvosti organel, pučení a tvorba apoptických tělísek, karyorhexe apoptická tělíska- fagocytována okolními elementy, ve kterých mohou po určitou dobu persistovat jako lysozomální apoptická tělíska- při hepatidách v hepatocytech- Councilmanova tělíska v centrofolikulárních makrofázích lymfatických folikulů- Flemingova tělíska projevuje se pouze mikroskopicky, nikdy není tak masivní, aby docházelo k makroskopickým změnám na orgánech význam- fyziologický proces nutný pro správné formování orgánů a fungování řady tkání patologický proces vedoucí k poškození organismu průkaz- histologicky v HE (apoptická tělíska) elektronková mikroskopie elektroforesa- průkaz fragmentů DNA Nekróza= intravitální odumření tkáně buněčná smrt navozená zvenčí- nevratný děj ischemie, účinkem toxických látek, infekčních agens průběh: rozpad buněčných membrán shlukování jaderného chromatinu a dělení cytosolu do nepravidelných formací, zduření organel a tvorba chomáčovitých sraženin v mitochondriální matrix ÚPLNÁ DEZINTEGRACE BUŇKY biochemie:nedochází k expresi genů de novo porucha energetických membránových systémů změna koncentrací iontů- hlavně vápníku zvýšení objemu vody zduření buňky autolýza mikroskopické změny- ztráta barvitelnosti jádra a cytoplazmy jádro- pyknóza- svraštění a tmavnutí jádra nástěnná hyperchromatosa- chromatin se hromadí na vnitřní straně jaderné membrány karyorhexe-rozpad jádra na fragmenty karyolýza- rozplynutí jádra cytoplazma- vakuolizace, denaturace proteinů eozinofilie cytoplazmy nakupení fygocytů v okolí- tkáňová vitální reakce biochemické změny- podmíněny influxem vápenatých iontů do buněk: aktivují enzymy transaminasy- ukazují na jaterní poškození- ALT, AST laktátdehydrogenasa- LD1, LD2- myokard a erytrocyty

LD3- kosterní svaly LD4, LD5- játra a kosterní svaly fosfatasa- alkalická- osteoblasty, ledviny, játra, GIT, placenta kyselá- osteoklasty, prostata podobnost s postmortálními změnami, ale nekrotická tkáň je alespoň částečně napojená na cirkulaci další změny význam: patologický proces vedoucí k dočasnému poškození organismu trvalému poškození organismu smrti organismu dělení podle makroskopického podkladu tkání prostá- makroskopický vzhled tkáně se zpravidla neliší- kůže, kost obvykle primární stadium následujících kolikvační= zkapalnění tkáně- mozek, pankreas hnisavý zánět výsledkem- pseudocysta- nemá vlastní epiteliální výstelku koagulační- makroskopicky patrná nejdříve za 3 dny po odumření tkáně- denaturace bílkovin- děje se v parenchymatózních orgánech bohatých na bílkoviny většinou se hojí jizvou zvláštní typy- kaseifikační= zesýrovatění- tuberkulosa zrnitá, žlutavá- způsobeno lipidy, které se uvolňují z tkáně- typická pro chronické záněty Zenkerova vosková- příčně pruhované svaly- infekce výsledkem je, že maso vypadá jako uvařené- zešedivělé na povrchu dekubity- nekróza vyvolaná spolupůsobením tlaku, imobility a negativní energetickou bilancí (katabolismus) další vývoj žádný- smrt organismu gangréna demarkace= reaktivní nakupení granulocytů- jen na periferii nekrotického úseku sekvestrace-uvolnění nekrotické tkáně regenerace a reparace- jizva- srdce-infarkt příčiny- hypoxie, anoxie mechanické termické- popáleniny ionizující záření: slabé atrofie silné nekróza- rtg chemické- poleptání mikrobiální- antrax alergická hormonální

AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ =patologické změny tkání a orgánů, jejichž podstatou jsou imunitní reakce namířené proti antigenům vlastního těla postihuje především mladé ženy Autotolerance klonální delece- eliminace imunokompetentních T-a B-lymfocytů, které reagovaly proti vlastním antigenům organismu periferní inhibice-utlumení reaktivní imunokompetentní buňky jinými regulačními buňkami imunitního systému imunologické privilegium mechanismy narušující autotoleranci zkřížená reaktivita protilátky proti 2 antigenům, z nichž 1 je vlastní a 2. cizí nerovnováha mezi Th a Ts genetická predispozice dělení lokalizovaná-orgánově specifická-imunitní reakce je namířena proti určité tkáni nebo orgánu DM 1. typu- proti B-buňkám Langerhansových ostrůvků Goodpasteurův syndrom-proti bazálním membránám v ledvinách a plicích Hashimotova thyreoiditis- proti koloidu a thyreocytům systémová-orgánově nespecifická-postihuje více orgánů lupus erytromatodes tvorba několik typů autoprotilátek proti různým antigenům vazba protilátek k antigenům tvorba imunokomplexů, které se ukládají v různých tkání a poškozují je= imunopatologická reakce III.typu charakteristika-hematoxylinová tělíska v intersticiu poškozovaných tkání-le buňky- granulocyty s velkou bazofilní inkluzí akutní a subakutní kůže-čevenofialový erytém + fotosenzitiva cévy-fibrinoidně nekrotická generalizovaná vaskulitida ledviny-fokální glomerulonefritis srdce-nebakteriální, atypická, verukózní endokarditida klouby-artritis chronický- postižení kůže- erytém, folikulární hyperkeratóza revmatoidní artritis= chronické onemocnění většího počtu kloubů podmíněno imunopatologickou reakcí III. typu začíná jako ranní ztuhlost a bolestivost kloubů ruky a nohy zmenšení rozsahu pohybů vznik ankylosy a svalové kontraktury trvale progredující onemocnění až znehybnění MI:kloubní dutina vyplněna serosním až serofibrinosním exsudátem nízké viskosity, s příměsí polynukleárů, synoviální membrána je překrvená a prosáklá, s kulatobuněčnou celulisací imunokomplexy se ukládají do synovialis, chrupavky i synoviální tekutiny klkovitě zduří pannus, chrupavka nekrotizuje, pod ní se tvoří granulační tkáň pannus se mění v tlustou vazivovou blánu ankylosa Sjögrenův syndrom=klinický syndrom charakterizovaný xerostomií, xeroftalmií a revmatoidní arthritidou formy-primární- postihuje exokrinní žlázy sekundární ženy kolem menopauzy

příčina- autoimunitní pochod charakterizovaný tvorbou protilátek proti cytoplasmatickým antigenům duktálního epitelu MI: lymfoidní infiltráty kolem vývodů, které se zužují, jejich lumen zaniká a mění se v epimyoepithelové ostrůvky

CEROID, LIPOFUCHSIN, LIPOCHROM, MELANOSIS COLI patří mezi lipopigmenty žlutohnědé až hnědé pigmenty vznikající v autofagických lysosomech polymerací produktů peroxidace nenasycených MK ceroid + lipofuchsin hnědé pigmenty nerozpustné v tucích barví se Sudanem, PAS+, fluoreskují v UV argentafinní ceroid se pokládá za předstupeň lipofuscinu je více sudanofilní méně redukuje roztok stříbra než lipofuscin výskyt-u rozpadlých buněk tvorba- ovlivňována poměrem proixidačních a antioxidačních faktorů lipofuchsin= pigment z opotřebení zmnožuje se ve stáří, především v buňkách s malou mitotickou aktivitou výskyt- játra, myokard, nadledviny, neurony, svaly lipochrom- exogenní pigment vznikající z karoteinoidů přítomnost v těle je konstantní výskyt- se rozpuštěný v tukové tkáni, jejíž žlutooranžové zabarvení podmiňuje patologicky zmnožen při zvýšeném příjmu karoteinoidů v potravě zvýšen žlutý tuk podkoží, dlaně a planty (xanthosa) a lební base

Definice zánětu, morfologické změny v místě zánětu a jejich výklad Definice-ustálená komplexní forma obranné a reparativní odpovědi organismu na noxu příčiny- fyzikální chemické infekční imunitní Zánět- reparativní-proces vyvolaný obvykle neživými příčinami- fyzikální chemické defenzivní- zánět vyvolaný mikroorganismy- ochranná přizpůsobivost Morfologické změny makroskopické- Celsovy znaky odvozené od zánětu kůže rubor= zčervenání- důsledek hyperemie calor=zahřátí-důsledek caloremie (uvolňuje se pyrexin, globulinové frakce exsudátu)- podílí se na ní i zánětlivá hyperemie tumor=zduření- zánětlivý edém dolor= bolest- kyselá reakce v zánětlivém ložisku působí na nervová zakončení vliv mediátorů a leukocytů functio laesa= porucha funkce- vliv mediátorů a leukocytů mikroskopické fáze zánětlivého procesu alterace-regresivní projevy tkání různého stupně od poruchy metabolismu až po nekrózu exsudace- důsledek vaskulárních změn peristaltická hyperemie- krajní rozšíření kapilár a venul bez přiměřených změn přívodné tepénky mediátory zánětu- chemická teorie zánětu biologický amplifikační systém komplement kalikrein koagulační faktory základ imunologické teorie zánětu fluxní hyperemie- axonový reflex zvýšená permeabilita- exsudace vody, bílkovin a buněk zánětlivý edém vaskulární odpověď okamžitá přechodná- max. po 5 minutách zvýšená permeabilita venul příčina- histamin mechanismus- kontrakce endotelií opožděná prodloužená- max. do 24hodin zvýšená permeabilita kapilár a venul příčina- poškození mezibuněčných spojů příklad- UV světlo okamžitá perzistující-max. 30-60 minut zvýšená permeabilita všech cév

pericytů poškozené tkáně stromky kapilár ven mechanismus- těžké poškození endotelií a hojení- novotvorba cév výstup tekutých, bílkovinných a buněčných součástí z cév do infiltrace= zánětlivá celulizace spojená s exsudací pavimentace, marginace- hromadění buněk na stěně kapiláry leukostáza- vyplněn celý průsvit kapilár adherace k endotelu emigrace, leukodiapedeze- améboidními pohyby se protlačují akutní fáze zánětu- granulocyty hojení zánětu- trombocyty, endotel, fibroblasry proliferace- reparativní pochody vedoucí k hojení vzniká mladé vazivo- granulační tkáň výsledek je JIZVA Hlavní mediátory zánětu vazodilatace- prostaglandiny, NO zvýšená permeabilita cév- vazoaktivní aminy, C a C5, bradykinin, leukotrieny chemotaxe-c5a, leukotrien, produkty bakterií, cytosiny horečky- IL-1,6, TNF, prostaglandiny bolest- prostaglandiny, bradykinin poškození tkáně- lysozomální enzymy, NO Systematická manifestace zánětu zánětlivá reakce lymfatické tkáně teplota- IL-1, prostaglandiny leukocytóza lymfocytóza u virových onemocnění eozinofilie u parazitárních onemocnění Vývoj akutního zánětu zhojení ad integrum- rezoluce úprava propustnosti cév zástava migrace vyčištění ložiska makrofágy regenerace tkáně zhojení per defectum regenerace není možná- rozsáhlá nekróza proroste granulační tkáň JIZVA progrese v chronický zánět a)noxa přetrvá v ložisku- rozvine se imunitní reakce b)kolimace- vznikne absces

DIABETTES MELLITUS A GLYKOGENÓZY glykogen- zásobní polysacharid vznikající polymerizací glukózy Diabetes mellitus histologicky lze snadno sledovat tinkční vlastnosti, bezbarvý ELMI- denzní granula PAS-intensivně červená positivní reakce bestový karmín lokalizace za normálních okolností volně v cytoplazmě ve fagosomech cytoplazmatické pseudoinkluze v játrech corpora amylacea ve výběžcích nervových buněk šokový protein, glykogen, ubikvitin příčiny zmnožení glykogenu ve tkáních neléčený DM- intranukleární inkluze v hepatocytech armaniho, světlé buňky v ledvinách lokalizovaná (dystrofická) glykogenóza toxické vlivy- játra hypoxie- myokard světlobuněčné nádory- karcinom ledviny porucha metabolismu způsobená nedostatečnou tvorbou inzulinu v ostrůvcích pankreatu důležitý znak- glykogenní infiltrace- v pars recta proximálního tubulu a v proximálním úseku tenkého raménka Henleovy kličky v játrech- při diabetické acidóze- ložiskové nahromadění glykogenu v hepatocytech Glykogenóza- skupina geneticky podmíněných poruch metabolismu glykogenu nedostatečná činnost glykogenolytických enzymů nemoc začíná již v útlém věku

I.Gierkeho nefrohepatomegalické onemocnění defekt- glukosa-6-fosfatasa lokalizace-ledviny, střevo, játra klinický projev- hypoglykémie II.Pompeho kardiomegalické onemocnění defekt- alfa-1,4-glukosidasa lokalizace- srdce, svaly, játra klinický projev- oběhové selhání III. Cori- defekt- amylo-1,6-glukosidáza orgánové postižení- játra IV. Anderson- defekt- amylo-1,4-transglykosidáza orgánové postižení- játra V. McArdle- defekt- salová fosforyláza orgánové postižení- svaly VI. Hers- defekt- jaterní fosforyláza orgánové postižení- játra VII.-XII.- velmi vzácné

EMBOLIE A JEJÍ TYPY =zavlečení pohyblivého předmětu krevním proudem na místo, kde anatomické zúžení cévy brání jeho dalšímu pohybu embolus= předměty, které se krví pohybují (vmetek) obvykle vyplňuje cévu úplně obkročný-nasedá na rozdvojení cév embolizace= pochod zavlečení nejčastěji k ní dochází z žilní periferie do plicních tepen tromby z levého srdce a plicních žil se vmetají do tepen velkého oběhu u větví portálního žilního oběhu se vmetají do jater paradoxní embolie- cestou otevřeného foramen ovale se může dostat embolus z periferních žil do tepenné oblasti velkého oběhu vznik- TK v pravé síni je tak zvýšená, že spád směřuje vlevo embolizace do plicnice, hypertrofie pravého srdce retrográdní embolie- trombus z veny cava inferior se může při zvýšeném intrathorakálním tlaku (kašlem) dostat do hepatálních žil následek-vazokonstrikce zhoršení cirkulačních poměrů v postiženém úseku reflexně, humorálně Typy embolie podle druhu vmetku trombotické- nejčastěji embolie plicnice zdroj- končetinová žilní trombóza- utržený trombus se značnou silou vmetává do plic při větším embolu- následek- reflexní zástava činnosti srdce a smrt při delším přežití se často vyvine plicní edém celulární- při rozsevu zhoubných nádorů infarkt embolie plodové vody-následek infuze většího množství plodové vody během porodu do děložních žil a vmetávání do plicních kapilár- v plicních arteriolách nacházíme pak četné šupiny odloupaných keratinocytů plodu a jiné komponenty plodové vody zavzaté do velkého množství trombocytárních a fibrinových trombů DIC subcelulární- DNA do kapilár- vzniká při chemoterapii z rozpadlých maligních nádorů

tuková- do periferních vén se dostávají kapénky tuku zlomeniny dlouhých kostí, tupé poranění podkožní tukové tkáně, popálení patrná pouze mikroskopicky v plicích tukové kapénky vyplňující kapiláry- část kapének se kapilárami protlačují do velkého oběhu dostane se do kapilár mozku a glomerulech ledvin větší rozsah tukové embolie může být příčinou smrti pro ložiskovou nedokrevnost (ischemii) mozku vzduchová- do periferních nebo plicních žil vnikne vzduch do periferních žil- při operaci strumy- v krčních žilách je často negativní tlak při jejich otevření se může nasávat vzduch přes pravé srdce do plicních arteriol zpěnená krev kvůli vysokému povrchovému napětí a stlačitelnosti nemohou být protlačeny 100-200 ml vzduchu smrt do plicních žil- při poranění hrudníku, operaci plic a srdce levé srdce periferie malé množství vzduchu v tepnách mozku blokuje cirkulaci a vede k ložiskové mozkové hypoxii a nebo smrti

EXTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE A KREVNÍ PIGMENTY Hematogenní pigmenty vznikají degradací Hb- nejprve se odštěpí Fe a globin otevření porfyritového kruhu bilirubin hemosiderin- komplexní sloučenina, v níž ionizovatelné vazby Fe(OH)3 jsou vázány na proteinovou složku s příměsí látek místního původu v nadbytku tvoří zrnéčka a hrudky rezavě hnědé barvy uložen IC v siderofázích histochemická reakce na Fe silně pozitivní hematoidin- chemicky totožný s bilirubinem výskyt- starší krevní výrony v podobě červeno-žlutých jehličkových krystalů reakce na Fe negativní uložen EC hemofuchsin- směs ceroidu s hemosiderinem hematin- hnědý pigment podobající se hemosiderinu- ale Fe je v pevné hydroxidické vazbě nereaguje v histochemických reakcích příčina tmavé barvy gangrenózních končetin

GANGRÉNA- TYPY A PŘÍČINY modifikovaná nekróza typy- sicca= suchá- nekrosa modifikovaná VYSCHNUTÍM hlavně na končetinách- cévní uzávěr- rozpad Ery a přeměna Hb na hematin umbilica- fyziologická gangréna- pouze u novorozenců humida= vlhká- nekrosa modifikovaná infekcí hnilobnými bakteriemi pomnožení hnilobných bakterií- sirovodík působí na Hb verdhemoglobin špinavě zelená nekrotická tkáň má vlhký vzhled, zapáchá, cárovitě se rozpadá, barva je 2 typy- povrchová ve vnitřních orgánech- plíce, střevo emphysematosa= plynatá- nekrosa modifikovaná infekcí histotoxickými Clostridiemi způsobena vlivem Clostridii (G+)- zkvašují glykogen na metan hrozí celková intoxikace organismu po traumatech bakterie zaneseny hluboko do organismu- anaerobní prostředí pomnožení myonekrosa cirkulace intoxikace organismu MA- edém, krepitace plynu při palpaci, změna zabarvení příklady gangrén a rizikových faktorů diabetes mellitus aterosklerosa Burgerova nemoc gangréna po popálení Raynaudova nemoc gangréna v dekubitu apendicitis gangrenosa

Hemolytický ikterus Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra Metabolismus bilirubinu příčiny ikteru- nadměrná produkce bilirubinu vázne konjugace bilirubinu v játrech vázne vylučování bilirubinu do GIT účinek bilirubinu na tkáně ukládá se do pojiva- kůže, patro, skléry, orgány, bazální ganglia- prostoupené nekonjugovaným bilirubinem u jádrového ikteru (novorozenci) játra- hromadění bilirubinu v hepatocytech dilatace žlučových kapilár větších žlučovodů městnání žluči po delší dobu tvrdnutí jater- množí se vazivová tkáň déletrvající žloutenka cholemická nefróza- poruchy ledvinných funkcí Hemolytický ikterus= prehepatální = dynamický příčina- hemolýza vázne vychytávání bilirubinu nedostatek glukuronyltransferasy vázne konjugace vrozená korpuskulární anémie, sférocytóza získané nekorpuskulární anémie icterus neonati simplex icterus neonati gravis- vysoká hladina nekonjugovaného bilirubinu- rozpustný v tucích proniká přes hematoencefalickou bariéru při fetální erytroblastóze- Rh - žena a Rh + plod (2. těhotenství) biochemie- nejsou barviva v močiu zvýšen sterkobilin normální jaterní testy

HEMORAGIE =výstup krve z cév dělení podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT vnitřní-do tkání a tělních dutin podle velikosti petechie-tečkovitý výron ve škváře ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách purpura-mnohotná petechie apoplexie- masivní krvácení sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení podle původu arteriální- tryská krev venózní- tmavá krev vytéká proudem kapilární-prosakování krve patogenetické hemorrhagie per rhexim- mechanické poškození cév- mozková hemoragie hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo nádorovým procesem hemorrhagie per diapedesin- prostup krve rozšířenými póry mezi endoteliemi kapilár toxické poškození kapilár silná krevní stáze podle vyvolávající příčiny úrazové neúrazové podle časového nástupu primární- nastupuje bezprostředně po poranění sekundární zástava krvácení spontánní lékařským zásahem-prozatimní definitivní osud hematomu zčásti resorpce organizace granulační tkání menší hematom-nespecifická granulační tkáň rezavá menší jizvička hemofuchsin= hemosiderin + ceroid větší hematom-zkapalnění centrální části + vazivové pouzdro POSTHEMORAGICKÁ PSEUDOCYSTA-může osmoticky nasávat vodu zvětšuje se následky krvácení místní-útlak vytvářejícího hematomu infekce hematomu celkové-nedokrvenost tkání, hypovolemie

HYPERTENSE (SYSTÉMOVÁ A PLICNÍ) A JEJÍ PŘÍČINY =symptom, při kterém se zvyšuje TK systémová- 140/90 mmhg plicní- 30/12 mmhg Systémová hypertenze přechodná vznik- reflexně- zvýšení tonu sympatiku humorálně- náhlé vyplavení adrenalinu nebo vasopresinu TK se poté upraví k normě trvalá primární- v 95 % případů, její příčina není známa většinou se objevuje mezi 35. 45. rokem života faktory podílející se na jejím vzniku genetické rasové- více u černochů pohlaví- více u žen zevní vlivy- stres, strava patogeneze-vzestup V ECT nebo aktivace sympatiku roste MSV vazokonstrikce odporových cév perfuse tkání se normalizuje chronické zvýšení TK 3 stadia 1.fáze- funkční změny, hypertense často kolísavá, beze změn srdce a stěny cév 2.fáze- fixovaná hypertense s hypertrofií LK, změny drobných tepen (vyšetření očního pozadí), v moči malé množství bílkoviny 3.fáze- orgánové změny srdce (dekompensace insuficience LK), ledviny (arteriolosklerotická nefrosklerosa), mozek (difusní ischemické změny poruchy paměti, řeči, hybnosti ) sekundární- v 5 % případů, příčina je známa renální hypertenze renovaskulární hypertenze Goldblatova typu renální insuficience ateriosklerotická nefrosklerosa chronická pyelonefritida endokrinní hypertenze feochromocytom Cushingův syndrom Connův syndrom dále může hypertenzi dělit podle klinického průběhu benigní- vyvíjí se pozvolna, hodnoty TK nebývají příliš vysoké, orgány jsou postiženy jen v malé míře maligní- charakterizovaná prudkými vzestupy TK dosahujícími až extrémních hodnot, vznikají orgánové změny komplikace postižení srdce hypertenze- akutní- dilatace LK chronická- koncentrická hypertrofie LK tonogenního původu kompensace cor hypertonicum postižení orgánů- spastické kontrakce cév poškození endotelu vede k rozvoji aterosklerosy a plasmorhagiím plasmorhargie- fibrinoidní nekrosa cévní stěny po zhojení hyalinisace aterosklerosou ischemie oslabením cévní stěny CHARCOTOVA TEPNA- prasklá a. lenticulostriata

Plicní hypertenze vznik- akutní- plicní embolie MA: sklerotické změny plicnice MI: cirkulární hypertrofie medie arteriol, výskyt svalových snopců i na prekapilárách, subintimální fibrosa typy-hyperkinetická-vazokonstrikční plexogenní plicní arteriopatie- fibrinoidní nekrosy drobná vakovitá aneurysmata plexiformní změny- rekanalisované tromby angiomatoidní změny postkapilární-venosní příčina- zvýšení tlaku v LS reaktivní-hypoxická obstruktivní-tromboembolická komplikace postižení srdce hypertenze- akutní- dilatace PK chronická- hypertrofie PK postižení plic- rezavá indurace plic (postkapilární typ) postižení plicních cév

HYPERTROFIE, HYPERPLAZIE, METAPLAZIE, ADAPTACE patří mezi progresivní změny se podmínky = procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící Hypertrofie=zvětšení objemu buněk dochází k ní u tkání s menší mitotickou aktivitou- srdce, svaly hypertrofická tkáň pracuje energeticky neúsporně pracovní- vzniká při dlouhodobém pracovním zatěžování kompenzační hypertrofie srdeční komory hypertrofie močového měchýře při obstrukci močové trubice nervově podmíněná- vzniká při poruše inervace některých úseků GIT, které vedou ke spasmu a k její hypertrofii, úsek orálně od zúžené části se rozšiřuje nahromaděným obsahem, často v tomto rozšířeném úseku svalovina ještě kompensačně hypertrofuje achalazie jícnu Hirsprungova choroba pylorostenosa hormonální- jde většinou o hyperplasii cévní- pozánětlivou hypertrofii epitelu Hyperplazie=zvětšení počtu buněk dochází k ní u tkání s větší mitotickou aktivitou-žlázy, kůže, sliznice Hypertrofie a hyperplazie jsou významné svým mechanickým působením na okolní orgány Metaplazie= náhrada diferencované tkáně jinou, rovněž diferencovanou tkání, která se v dané lokalizaci obvykle nevyskytuje příčiny- mechanické či chemické dráždění sliznice avitaminosa A přímá- diferenciace za mez fysiologického vývoje v dané oblasti rohovění dlaždicového epitelu, kde normálně nerohoví nepřímá- vzniká až po zániku diferencovanějších struktur Barretův jícen

INTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE (HEMOGLOBINEMIE, HEMOSIDERÓZA, HEMOCHROMATÓZA) Hemoglobinemie- hemolýza je tak prudká, že RES nestačí zpracovat věškerý uvolněný Hb postupně se vyměšuje také ledvinami- hemoglobinurie stav po transfúzi inkompatibilní krve hemolytické stavy Hemosideróza- znak déletrvající hemolýzy projevuje se prostoupením všech úseků RES hemosiderinem a sleziny silně pigmentovány bývají Kupfferovy buňky jater, elementy splavů lymfatických uzlin přenos hemosiderinu do ledvin krevní cestou se projevuje mírnou pigmentací cytoplazmy buněk proximálních stočených kanálků Hemochromatóza idiopatická= primární- není hemolytické povahy vzniká chorobně zvýšeným vstřebáváním Fe střevem přebytečné Fe se ukládá podobně jako hemosiderin, ale ve slezině je ho méně silně pigmentovány malé žlučovody, pankreas, slinné žlázy bronzový diabetes- hnědá hyperpigmentace kůže postižení pankreatu vyvolá klinický obraz cukrovky pigmentová cirhóza- v játrech se de novo tvoří vazivo celková přestavba v ledvinách se střádá ve stočených kanálcích II. řádu sekundární= generalizovaná při neefektivní hematopoéze opakovaná transfúze krve kongenitální- vzniká z atransferinámie- AR

KOAGULOPATIE, VASKULOPATIE Vaskulopatie- poruchy primární hemostázy vrozené teleangiectasia hereditaria haemorhagica-ad tvorba mikroaneuryzmat Marfanův syndrom-ad porucha tvorby fibrilinu (součást amorfní složky mezibuněčné hmoty) postihuje více orgánových systémů kostra- vysoká, štíhlá postava, arachnodaktylie, hyperflexibilita kloubů, dolichocephalia s prominencí tubera frontalia, pectus carinatum nebo excavatum, kyfoscoliosis kardiovaskulární systém- disekující aneurysma aorty oči-myopia, dislokace čočky Ehlers-Danlosův syndrom porucha tvorby kolagenu postihuje více orgánových systémů kůže- mimořádně elastická, snadno zranitelná, i drobná traumata vedou k široce zejícím a špatně se hojícím defektům klouby- hyperflexibilita vnitřní orgány- možnost ruptury stěny tlustého střeva, velkých tepen, snadno vznikají kýly získané avitaminosa C-krvácivé projevy Cushingův syndrom některé infekce Henochova-Schönleinova purpura imunopatologická reakce III. typu, kdy se imunokomplexy ukládají ve stěnách cév senilní purpura zvýšená fragilita a ztráta elasticity cév ve stáří Koagulopatie-poruchy sekundární hemostázy klinicky se podobají poruchám primární hemostasy ALE chybí petechie a purpury vyskytuje se krvácení do hlubokých tkání a špatné hojení ran vrozené- postižen bývá jen jeden koagulační faktor hemofilie A- nedostatek faktoru VIII hemofilie B- nedostatek faktoru IX hemofilie C- nedostatek faktoru XI afibrinogenemie- v plasmě není přítomen žádný fibrinogen dysfibrinogenemie- přítomnost defektní formy fibrinogenu získané- bývá postiženo více koagulačních faktorů současně jaterní insuficience nedostatek vitamínu K terapeutické podávání antikoagulancií

Konkrementy a krystaly Krystalizace pevná tuhá tělíska vyskytující se volně nebo jako složky konkrementu u určitých metabolických produktů běžná krystaly kyseliny močové a kyselého močanu sodného dna-primární- artritis uratica porucha metabolismu purinů s hyperurikémií zvýšená tvorba kyseliny močové (de novo, metabolickým zkratem) snížené vylučování kyseliny močové 20%genetický podklad ukládání krystalů v lysozomech poškození uvolnění enzymů zánětlivé a další změny výskyt- 10x častěji u mužů- ve čtvrté dekádě klinický obraz- akutní dnový záchvat-prudká artritis, obvykle monoartrikulární (nejčastěji metatarzophalengální kloub palce nohy = prodagra) klidová fáze- postupně se zkracuje chronická dna- přítomnost tofů, destrukce kloubů, deformace ukládání krystalů kyseliny močové s jizvením v okolí= dnavé tofy- klouby, periartikulární burzy, šlachy, orgánová lokalizace, často výrazná ateroskleróza sekundární- zvýšený rozpad nukleoproteinů- krevní onemocnění snížené vylučování kyseliny močové klinicky podobné primární dně cholesterolové krystaly v ateronových plátech, v podnětlivých pseudoxantomech krystaly- vřetenovité, na konci zašpičatělé, jehlicovité opticky prázdné prostory- v běžných histologických preparátech- snadno se vyluhují tukovými rozpouštědly během zpracování tkáně Charcot-Leydenovy krystaly krystaly- šestiboké, eozinofilní vznik v místech zvýšeného rozpadu eozinofilů (parazitární reakce, alergické reakce) krystaly paraptoteinu u mnohotného myelomu vznik z proteinů produkovaných nádorovými plazmocyty často v ledvinách či kostní dřeni krystaly- šestiboké nepravidelné hranoly, silně eozinofilní mohou ucpávat kanálky ledvin kryoglobuliny- některé proteinykrystalizující za chladu- mohou ucpávat cévy Bence-Jonesova bílkovina oxalátové krystaly bezbarvé, světlolomné v intersticiu, myokardu, tubuly ledvin primární oxaláza vrozená metabolická porucha sekundární oxaláza Konkrementy- pevné, většinou volné útvary vznikající ve vývodech orgánů tvoří se zejména ve žlázových vývodech kondenzací kmenotvorné látky pravé- kameny- žlučové, močové, slinné, pankreas, prostatické nepravé- zahoustlé sekrety a terčovitá corpora amylacea faktory vzniku 1)zvýšená c kmenotvorné látky- porucha metabolismu diatézové kameny 2)porucha koloidního prostředí- nejčastěji při zánětu smíšené kameny

3)změna ph a tím rozpustností kmenotvorné látky význam především v moči, často při zánětech (tvorba NH 3 alkalizace moči z roztoku vypadávají hlavně vápenaté soli) cholelithiáza- přítomnost kamenů ve žlučníku a nebo ve žlučových cestách velmi časté (nad 50 let >50% žen a >30% mužů) hypersaturace žluči cholesterolem (v roztoku udržován solemi ŽK a FL- při jejich snížení c a zvýšení koncentrace cholesterolu vznikají cholesterolové krystaly a následně konkrementy nadměrný energetický příjem stáza žluči ve žlučníku účast zánětu zvýšená koncentrace bilirubinu ve žluči podle složení- cholesterolové pigmentové- necelých 5% všech kamenů smíšené- 15-20% všech kamenů-obsahují cholesterol, bilirubin a vápenaté soli- většinou RTG kontrastní přítomnost kamenů ve žlučníku vede ke vzniku akutního nebo chronického zánětu klinický obraz- asi 6% bez klinických příznaků biliární kolika, akutní nebo chronická cholecystitis syndrom chronické biliární dysplazie- břišní dyskomfort, poruchy trávení, pachuť v ústech, tlakové bolesti v epigastriu, nauzea komplikace-dekubitální nekróza perforace (náhlá příhoda břišní), eventuelně penetrace do okolních orgánů vznik píštělí obstrukční ileus (uskřinutí konkrementu v oblastibauhinské chlopně (ileocekální chlopeň) obstrukce žlučových cest obstrukční ikterus, eventuelně cholangitis vznik karcinomu? urolitiáza vzniká ve všech oddílech močových cest- nephrolithiasis ureterolithiasis urocystolithiasis častěji u mužů- asi 1-2 % populace příčina-nejasná, často různé faktory zvýšená c kmenotvorné látky v moči (chronická dehydratace, dna) změna ph moče (záněty) městnání moče při obstrukci močových cest hyperkalciurie (asi u ½ pacientů s kameny s obsahem Ca, hladina v séru je však normální- zřejměnadměrné vstřebávání a ihned jeho vylučování ledvinami)- asi 10% současně hyperkalcemii (nadprodukce parathormonu, předávkování vitamínem D) podle složení oxalátové- nejčastější- drobné, ostnité, tmavé, tvořené šťavelanem vápenatým- RTG kontrastní hyperoxalurie- jen u malé části pacientů fosfátové- solitární, šedobílé, velké, křehké, měkké podklad odlitkových konkrementů fosforečnan amonný, vápenatý nebo hořečnatý urátové-různá velikost, rezavě hnědé, kulaté, hladké uhličitanové-bělavé, tvrdé cystinové, xantinové- velmi vzácné klinicky- často bez příznakové, eventuelně hematurie porucha odtoku moče- hydronefróza prostatolithiáza- relativně častá- klinicky nevýznamná sialolitiáza- nejčastěji dospělí muži- glandula submandibularis etipatogeneze- změna složení obsahu se změnou ph

LEPRA, INFEKČNÍ SKLEROS Lepra =granulomatózní zánět, jehož původcem je Mycobacterium leprae přenos- vzdušnou cestou kontakt inkubační doba- 2-3 roky nepostihuje vnitřní orgány Mycobakterium leprae má rádo nízké teploty projevy na kůži končetin, hlavy, zevního genitálu mužů 2 formy- tuberkuloidní- nervové zakončení kůže MAKULA ANESTETICKÝ SYNDROM u osob s vyšší rezistencí, není infekční vleklý průběh- až 20 let uzlíky z epiteloidních a Langhansových buněk leprosní makula- bledý okrsek kůže ohraničený lehce zvýšeným a zatvrdlým okrajem celý okrsek je znecitlivělý postižení periferních nervů častá atrofie svalů lepromatózní- změny v povrchní škváře kůže u osob s nízkou rezistencí, je infekční vznikají leprony=granulovy z leprových buněk- buďto jsou uspořádaná do uzlů nebo rozmístěna difúzně onemocnění začíná horečkami a postižením kůže-makulósní vyrážka skvrnitá hyperpigmentace v kůži obličeje= FACIES LEONTINA nejvíce postiženy jsou nervy deformace kůže a končetin tvorba velké plochy zhruběle a uprostřed propadlých ložisek ztráta citlivosti člověk se velmi často zraní až autoamputace trofické defekty častá komplikace- AA (sekundární) amyloidóza

Lipidózy = vrozené poruchy enzymů lipidového metabolismu lokalizace - myokard, slinné žlázy, pankreas, ledvinná pánvička dělení - neuronální neuroviscerální viscerální MI: hypertrofie lysozomů- mikrovakuolární, pěnitý až voštinovitý vzhled následné regresivní změny Tay- Sachsova choroba defekt- hexoaminidáza A hromadění- GM2 ganglizoid postižení CNS, retina Fabryho choroba defekt-α- galaktozidáza hromadění-ceramid triherozid postižení- kůže, ledviny Gaucherova choroba defekt-β-glukozidáza hromadění-glukocerobrozid postižení-játra, slezina, mozek, kosti MI- Gaucherovy buňky- velké makrofágy střádající lipidy s pomačkanou cytoplazmou nejprve se vyskytují v kostní dřeni Krebbeho choroba defekt- galaktozidaza postižení-cns Metachromatická leukodystrofie defekt-arylsulfatáza A hromadění- sulfatidy postižení- CNS, nervy, ledviny Niemann-Pickova choroba defekt - sfingomyelináza hromadění -sfingomyelin, cholesterol postižení- CNS, játra MI- Niemann- Pickovy buňky- velké makrofágy s pěnitou cytoplazmou

MALFORMACE = vrozené vývojové vady anomálie= malá odchylka, která nevede k funkční poruše agenese= úplná nepřítomnost orgánu i jeho základů aplasie= chybění orgánu, ale se zachováním jeho základu nebo rudimentu struktury hypoplasie= vrozené zmenšení všech složek orgánu atresie= nevytvoření lumina dutého orgánu dysplazie= abnormální uspořádání buněk ve tkáních nebo přítomnost tkání, které se v daném orgánu normálně nevyskytují ektopie= abnormální uložení orgánu dystopie= orgán zůstává na místě svého původního vývoje selhání involuce-persistence určitých embryonálních struktur, které za normálních okolností zanikají poruchy oddělení- selhání mechanismu apoptózy dysrafie= neúplný uzávěr příčiny- teratogeny vnitřní- genetické vlivy zevní-chemické vlivy- léky fyzikální vlivy-záření výsledek působení teratogenního činitele závisí na konkrétním účinku stadium vývoje, ve kterém jsou dané orgány citlivé k působení teratogenu efekt-polyotropní-vznik mnohočetných malformací monotropní- postižení jednoho orgánu vyvolá kaskádu patogenetických dějů agenese ledvin oligohydramnion deformace plodu tlakem dělohy hypoplasie plic dělení gametopatie- poškození gamet blastopatie- poruchy oplozeného vajíčka (blastocysta) do 15. dne vývoje většinou velmi těžké vady neslučitelné se životem siamská dvojčata symetrické-spoj- hrudní-thoracopagus pánevní-pygopagus hlavový-craniopagus asymetrické-jedna zrůda větší-autosit druhá menší nebo rudimentární- parasit epignatus-parazit zakotvený na spodině lební fetus in feto- interní zrůda embryopatie- poruchy vývoje zárodku od 15. dne do konce 3. měsíce probíhá organogenese zakládají se všechny orgány na začátku-těžké vady na konci-lehčí vady- rozštěpové rozštěpové vady páteře a míchy cranioschisis-rozštěp hlavy hemicrania-částečný acrania-kompletní- často se komplikuje s anencefalií, kdy chybí mozek rhachischisis-defekt uzávěru páteřního kanálu =rozštěp obratlů- totální parciální

fetopatie- poruchy plodu od konce 3. měsíce těhotenství do porodu základní vývoj orgánu je dokončen, nyní se vyvíjejí jeho složky zahrnují deformace normálních orgánových základů mechanickou silou stlačení plodu nedostatek pohybu amniální srůsty a pruhy vaskulární poškození

Mechanický a hepatotoxický ikterus Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra Hepatální ikterus zvýšené oba bilirubiny- konjugovaný i nekonjugovaný barviva v moči jaterní testy- lehce snížené ŽK- toxické poškození hepatocytů není změněn sterkobilin Posthepatální ikterus= obstrukční, resorpční porucha transportu do žlučovodů intrahepatálních žlučovodů obstrukce extrahepatálních žlučovodů biochemie- zvýšený konjugovaný bilirubin cholesterol, ŽK, alkalická fosfatáza, barviva v moči lehce-jaterní testy není sterkobilin příčiny- vývojová porucha konkrement nádor zánětlivá stenóza parazit- škrkavky důsledky- cholestáza cholemie- cholemická nefrosa acholická stolice porucha resorpce tuků a vitamínů poškození jater Mechanický intrahepatální ikterus- atresie žlučovodu primární biliární hepatitis sklerozující choloingoitis

MELANIN A JEHO PORUCHY METABOLISMU Melanin= polymer metabolitů tyrosinu nebo dopaminu okulokutánní vznik z tyrozinu přítomen v melanocytech kůže, oční tkáně eumelanin nerozpustný, hnědočerný phaeomelanin- rezavý až žlutohnědý- obsahuje S neuromelanin vznik z dopaminu produkce melanocyty: odvozené od neurální trubice membrány, v bazální vrstvě epidermis, dermis, vlasové folikuly, mukózní uvea, meningy, vnitřní ucho sekreční v kontaktu s epiteliálními bb. - cytoctinia funkce: cytoprotektivní absorpce světla a konverze energie fotonů na teplo uvea: absorpce světla retina: ochrana před prosvícením světla zraková ostrost brání odrazu světla do fundu výměník iontů akumulovat melanosomy fungují jako detoxikační a exkretorická struktura s kapacitou toxické látky (např. těžké kovy) zametač volných radikálů vlastnosti: žlutohnědé až černé barvy, odbarvuje H 2 O 2, redukuje AgNO 3 ontogeneze melanosomu: premelanosomy melanosomy melaninová granula melanocyty x melanopóry x melanofágy melanopóry bb. obsahující melanin

poruchy melaninového metabolismu depigmentace vrozený: albinismus (totální X parciální) získané: vitiligo, leukoderma albinismus na slunci solární dermatitida AR, deficience tyrosinásy (tyrosinása pozitivní defekt melanosomů) okulokutánní albinismus dominantní, dědičné vitiligo postnatálně vznikající skvrnité depigmentace kůže autoimunitní blokáda melanocytů mapovité, ostře ohraničené nepigmentované úseky kůže, chybí melanocyty špatně se rozeznává od leukodermy familiární nakupení, polygenní dědičnost asociace s dalšími autoimunitními chorobami (DM...) leukoderma ložisková ztráta pigmentu- bledé skvrny bez ohraničení pozánětlivé onemocnění destrukce melanocytů u některých typů zánětů častá syfilis ve 2. fázi, leukoderma psoriaticum hyperpigmentace celkové: Adisonova nemoc lokální: pihy, névy, chloasmata, melanodermie, melanom Addisonova choroba= panhypokortikalismus z adrenálních příčin generalizovaná hyperpigmentace kůže, grafitové skvrny chloasmata-žlutohnědá skvrna vznikající zejména hormonálními vlivy melanom nádor z melanocytů benigní-pigmentový névus- nakupení melanocytů (větší než pihy) maligní-exciduje široce, nepravidelné okraje, nepravidelná denzita Metabolické poruchy enzymopatie akumulace substrátu toxicita substrátu, krystalizace cys nóza uráty (dna) fenylalaninhydroxyláza fenylketonurie oxidáza kys. Homogenisové alkaptonurie

Místní poruchy krevního oběhu Místní hyperémie arteriální= aktivní- otevírají se při ní přídatné cévy, které jsou v klidu úplně uzavřeny a nebo propouštějí jen krevní plazmu- vasa serosa ovládána reflexně i humorálně peristatická- maximální dilatace kapilár bez příslušného rozšíření arterioly úzce spjata s poškozením tkáně škodlivinou vyvolávající zánět škodlivina poškodí tkáň uvolnění histaminu dilatace kapilár- zpomalení proudu Leu se dostávají do styku s kapilární stěnou a mohou aktivně pronikat, současně proniká i tekutina s krevními bílkovinami exsudace ztrátou tekutých součástí se zvyšuje viskozita krve v postižených kapilárách peristáza venózní- zamezení nebo znesnadnění odtoku krve venami stlačení veny nádorem ucpání jejího průsvitu trombem veny mají četné kolaterály, dochází k tomu jen tehdy, je-li omezen kolaterální oběh kapiláry přeplněny maximálně krví zvýšení TK únik krevních tekutin do tkání venostatický otok pokud vznikne stáze hypoxemická nekróza= hemoragické infarsováníoblast či orgán je zbarven do tmavě fialové červeně prázdné anémie- ischemie příčina-uzávěr přívodné tepny následky závisí na- anatomickém uspořádání tepen rychlost uzávěru a doba jeho trvání citlivost poškozené tkáně na anoxii momentální funkční stav tkáně stav celkové cirkulace nejvyšší stupeň poškození tkáně ischemií má charakter nekrózy= INFARKT propustné pro ERY- hemoragie =výstup krve z cév =krvácení =hromadění krve ve tkáních mimo cévní systém =krevní výron- správný název hematom Krvácení podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT vnitřní podle velikosti petechie ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách purpura apoplexie- masivní krvácení sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení podle původu arteriální- tryská krev venózní- tmavá krev vytéká proudem kapilární-prosakování krve patogenetické

hemorrhagie per rheim- prosáknutí tepny nebo poranění- mozková hemoragie hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo nádorovým procesem hemorrhagie per diapedesin- výstup krvinek z kapilár bez hrubšího poškození stěny toxické poškození kapilár silná krevní stáze Krvácivost= sklon k samovolnému krvácení koagulopatie- nedostatek plazmatických činitelů trombycytopatie a trombocytopenie vaskulopatie-zvýšená fragilita cévní stěny projevuje se neúměrným krvácením po traumatech spontánní krvácení následky- místní celkové

MORFOLOGICKÉ PROJEVY TBC vyvolána různými Mykobakteriemi 2 projevy BS s FL a vosky blokují fuzi fagosomů s lysozomy navozují hypersenzibilitu- účastní se při destrukci tkáně neprodukují toxiny pronikají do buněčných struktur bez histolýzy, aniž by tkáň bezprostředně poškozovaly autorezistentní tuberkulózní uzlík- PROLIFERATIVNÍ forma TBC ovoidně protáhlé epiteloidní buňky, které mají sklon se řadit radiálně ke středu uzlíku epiteloidní buňky- aktivované histiocyty- tak natlačeny, že připomínají epitel buňky Langhansovy- splynuté epiteloidní buňky obrovské mnohojaderné buňky (>100 jader)- kulovitý tvar, četné výběžky MA: šedavé, tužší kulovité tělísko o průměru 1-2mm vypadá jako jáhla miliární uzlík někdy lehce zažloutlé nebo žluté, měkkčí konzistence centrální kaseifikace sýrovité s úzklým lemem specifické granulační tkáně- měkký tuberkulul tuberkulózní exsudát- EXSUDATIVNÍ forma TBC serofibrinózní exsudát + Orthovy buňky (= epiteloidní buňky) MI: málo zánětlivé celulizace- velké histiocytární elementy kaseózní nekróza- důsledek hypersenzitivity- žlutá a někdy tuhá kaseifikace- koagulační nekróza s chromatinovým popraškem prostupuje podléhá jí nejen exsudát, ale postupně všechny struktury, které exsudát mění se na kolikvaci- změknutí nekrózy- druhotný příliv leukocytů, které kolikvaci nekrózy dokončí akutní kaverna kaverna- dutina po vyprázdnění obsahu akutní- kaseózní nekróza kolaps- hojí se JIZVOU

tkáně jizvou chronická- vzniká opouzdřením akutní kaverny- brání zhojení vazivo specifická granulační tkáň kaseózní nekróza continuam tuberkulózní hnis- napomáhá šíření infekce, pokud se začíná šířit do okolí- per studené hlízy= abscesy- při TBC kostí nejsou spojeny s horečkou píštěl- provalí se navenek protlačuje se do okolí směrem nejmenšího odporu tuberkulózní

Morfologické změny buňky v důsledku poškození organel Jádro udržováno skeletálními polypeptidy, které se upínají do vnitřní vrstvy jaderné membrány heterochromatin-inaktivní složka DNA-bývá na periferii jádra euchromatin- probíhá zde syntéza RNA znak poškození jádra změna konfigurace chromatinu- DYSKARYÓZA únik DNA z jádra nedostatek kyslíku v tkáních hrubší změny jádra vedoucí ke změnám tvaru jádra, disperzity chromatinu a jeho rozpadu jsou dobře viditelné v mikroskopu patologie změny velikosti a kontury, dvou a více jaderné buňky, jádra s invaginací změny chromatinu- změny poměru eu a heterochromatin- regenerace marginace heterochromatinu- apoptóza karyorhexe a karyolýza alterace diploidie a chromozomů- nádory, trozomie intranukleární inkluze- pseudoinkluze, pravé inkluze ztluštění jaderných obalů lamina fibrosa u benigních nádorů s mezenchymových buněk Jadérko při poškození-abnormální shlukování částic= SEGREGACE JADÉRKA jemně fibrilárních hrubě fibrilárních granulárních za normálních podmínek nepravidelně rozptýlené zásah toxických, bakteriálních a jiných látek do metabolismu NK funkční změny jadérka- prstenčitý vzhled- inaktivní stav granulární houbovitý vzhled- hyperaktivní stav ER granulární- RER- zodpovědný za fyziologickou bazofilii membrány granulární-er mírné poškození- ztráta přirozené polarity, vírovité uspořádání, hromadění obsahu cisteren, ztráta prostorového uspořádání skupin ribozomů hrubší poškození-dilatace prázdných cisteren ER fragmentace membrán tvorba koncentrických figur příčiny- zhoršení krevního zásobení ve tkáni ztráta bazofilie cytoplazmy uvolnění ribozomů z polyribozomů a RER retence tekutin a vznik vakuol retence bílkovin- eozinofilní inkluze- Russlova tělíska plazmocytů parakrystalové inkluze v RER- nádory, endotelie virové inkluze v RER zmnožení ER- zátěž léky a toxiny úbytek ER- při hladovění GK- podobné jako ER- vezikulace, lamelární přeměna přebírá proteiny vytvořené v RER hypertrofie- stimulace syntézy steroidů atrofie- chemoterapie- útlum proteosyntézy Lysozomy- tělísko ohraničené jednoduchou membránou- obsahují různé hydrolázy histologie- PAS pozitivní, pozitivní kyselá fosfatáza, marker CD68