Ekonomický přínos státu z registrace námořních obchodních lodí

Ekonomický přínos státu z registrace námořních obchodních lodí Evžen Vydra i Abstract: Among integral activities in the sector of maritime transport belongs role of every state, either coastal or landlocked, as a Flag State, to ensure operational tasks within its maritime activities. To part of them, among others, falls registration of seagoing vessels under the flag of the state concerned. The seagoing vessel s registration within a Maritime Registry is a process when a seagoing vessel obtains nationality of a registering state and has the right to fly a flag. Nationality of seagoing vessels and granting the right to fly a flag of a state enable to navigate the seagoing vessel in international waters, in coastal waters within Coastal States and Port States. The state of registration can economically benefit from granting the right to fly the flag to seagoing vessels and from its registered tonnage. The contribution to the Conference Proceedings YTEC 2015 deals with the issue of maritime registries, economic benefit for the Flag States resulting from maritime registered tonnage, the role of the Flag State and in particular the potential of landlocked countries as Flag States, which may make appropriate system solution to register a merchant seagoing vessels to its maritime registers and this activity to benefit economically. The contribution presents economic scenario within selected worldwide maritime registries (compared charges from registered tonnage will be included) including dysfunctional models of maritime registries in landlocked countries. The contribution also highlights the particular risks associated with the effects of unsystematic approach to national registration of commercial seagoing vessels. The aim of the article is to mainly show, on the based on calculations, clear economic benefit for landlocked countries (Flag States) with emphasis on developing system for whole process of seagoing vessels registration with the greatest possible elimination of concerned threats. Keywords: Maritime Registry, Flag State, Seagoing Vessel, Registration 1. Úvod do problematiky Registrace/zápis námořní obchodní lodi do námořního rejstříku je proces, ve kterém získává námořní plavidlo státní příslušnost daného státu a vzniká mu právo plout pod vlajkou státu registrace. Státní příslušnost námořního plavidla a udělení práva plout pod vlajkou dotčeného státu umožňuje plavidlu pohybovat se v mezinárodních vodách a v pobřežních vodách jednotlivých pobřežních států a přístavních států. Celý proces registrace námořní obchodní lodě je v každém státě zpoplatněn a stát registrace (tzv. stát vlajky) získává každoroční finanční příjem z poplatků za tzv. zaregistrovanou tonáž. Vzhledem k rostoucí celosvětové námořní obchodní tonáži roste zároveň poptávka po jejím zápisu/registraci. V souvislosti se skutečností svobodného výběru vlajky, resp. výběru místa registrace (vlastníkem námořní lodi), lze jednoznačně identifikovat prostor pro ekonomický potenciál a přínos z této činnosti i pro vnitrozemské státy, které mohou vhodným systémovým i Ing. Evžen Vydra, FD ČVUT, Konviktská 20, 110 00 Praha 1, xvydra@fd.cvut.cz 1

řešením registrovat námořní lodě tak jako státy pobřežní. Úloha a možnosti registrovat námořní lodě jsou však pro vnitrozemské státy obtížnější než u států pobřežních. Důvodem určitého ztížení registrace a málo využívaného institutu námořního rejstříku ve vnitrozemských státech je jejich geografická poloha bez přímého přístupu k moři a tím i chybějící dlouhodobé zkušenosti s námořní plavbou z hlediska její komplexnosti. 1.1. Stát vlajky Název stát vlajky (Flag State) je zakotven v mezinárodním a také evropském námořním právu a představuje každou námořní správu, resp. každý členský stát Mezinárodní námořní organizace IMO, který je na základě svého přistoupení k dotčeným mezinárodním námořním úmluvám a vytvořeným národním systémem způsobilý registrovat námořní obchodní lodě. 1.2. Tzv. výhodná vlajka Od druhé poloviny 20. století začíná docházet doslova k expanzi tzv. výhodné vlajky. Rozrůstá se určitá skupina států, která přichází na trh s nabídkou výhodné registrace, kdy lze za minimálních standardů (zejména v oblasti sociální a pracovní) a ekonomicky zajímavě nastavených poplatků za registrovanou tonáž, včetně určitého daňového zvýhodnění pro registrující subjekt než v zemi jeho státní příslušnosti, registrovat námořní plavidla. Pojem institutu výhodné vlajky (Flag of Convenience, dále jen FOC) popisuje obchodní praxi ve vztahu k registraci námořních plavidel v suverénním státě, odlišném než je státní příslušnost vlastníka námořního plavidla (rejdaře), a to za účelem vytvoření vhodných podmínek pro rejdaře dotčených námořních plavidel a dosažení ekonomického benefitu pro registrující stát. Vhodně nastavenými podmínkami lze zatraktivnit pro rejdaře dotčený námořní rejstřík daného státu a následně realizovat zisk ze zapsaných námořních plavidel. Pořadí Stát vlajky Zaregistrováno námořních lodí Vlastněno zahr. subjekty Procentuální podíl zahraničních vlastníků Největší klienti a počet lodí 1 Panama 6 413 5 162 80% Japonsko (2 372) 2 Libérie 2 771 2 581 93% Německo (1 185) 3 Maršálovy ostrovy 1 593 1 468 92% Řecko (408) 4 Malta 1 650 1 437 87% Řecko (469) 5 Antigua a Barbuda 1 257 1 215 97% Německo (1 094) 6 Bahamy 1 160 1 063 92% Řecko (225) 7 Kypr 838 622 74% Řecko (201) 8 Kambodža 544 352 65% Čína (177) 9 Svatý Vincent 412 325 79% Čína (65) 10 Gibraltar 267 254 95% Německo (123) Tab. 1 Prvních 10 FOC států a jejich počet zaregistrovaných námořních plavidel, zdroj: [1] Z tabulky 1 je zřejmý silný potenciál malých zemí, resp. ostrovů jakými jsou např. Antigua a Barbuda, Bahamy, Maršálovy ostrovy, Svatý Vincent, ale také Malta a Kypr (viz tabulka 1), které na základě vhodně nastaveného systému zatraktivnily pro rejdaře zájem o svou vlajku, resp. nabídly systémové řešení pro registraci námořních obchodních lodí v režimu FOC. Systém FOC je z pohledu státu nastaven především na ekonomický benefit státu vlajky, který tvoří skladba registračních poplatků a každoroční platby za registrovanou tonáž. 2

Z uvedených dat (viz tabulka 1) je zřejmé, že statutu FOC využívají rejdaři se sídlem v členských státech EU (ČS EU) a také skutečnost, že službu FOC námořní správy EU nabízejí, a to formou tzv. mezinárodního námořního rejstříku s výrazně sníženými poplatky a sazbami za tonáž (než v případě tzv. národního rejstříku v rámci kterého se uplatňují všechny aspekty národní legislativy, především pak pracovně-právní vztahy). Vzhledem k celkové problematice FOC a také ke strategii EU v rámci rozvoje a strategie námořní dopravy EU na období 2008-2018, by nemělo být cílem ČS EU dosažení institutu FOC, ale naopak nabídnout vlastníkům/provozovatelům námořních plavidel kvalitní evropskou vlajku zajišťující všechny mezinárodní a EU standardy v oblasti registrace námořních obchodních lodí. V tomto duchu postupuje i Evropská komise (EK), která svými právními akty pro oblast námořní plavby zpřísňuje a zároveň zkvalitňuje možnosti registrace námořních obchodních lodí v rámci EU. 2. Statistické ukazatele námořních rejstříků Ze statistických údajů vypracovaných Konferencí OSN o obchodu a rozvoji UNCTAD lze vysledovat rostoucí tendenci celosvětové námořní tonáže za více než padesátileté období. Růst celosvětové námořní tonáže je v období od roku 1960 do roku 2013 téměř trojnásobný (viz obrázek 1). A právě s ohledem na tuto skutečnost neustálého reálného růstu světové tonáže, který přímo souvisí s povinností rejdařů registrovat námořní obchodní lodě a také s ohledem na celkem 170 států vlajky ve světě, je zřejmý prostor pro vytváření vyšší atraktivity již stávajících funkčních a úspěšných námořních rejstříků nebo vytváření, resp. zlepšování podmínek námořních rejstříků s nulovou registrovanou tonáží, které jsou především ve vnitrozemských státech. Obr. 1 Graf růstu zaregistrované tonáže v mil. DWT a typové skladby plavidel, zdroj: [2] 2.1. Světová registrovaná tonáž Ze statistických dat UNCTAD naprosto zřejmě vyplývá, že nejúspěšnějšími registrátory co do počtu námořních lodí a velikosti tonáže, jsou pouze státy s přímým přístupem k moři (viz tabulka 2). Silné zastoupení co do objemu zaregistrované tonáže mají rozvojové země. 3

Tab. 2 Prvních 35 států vlajky s největší zaregistrovanou světovou tonáží, zdroj: [3] 2.2. Statistická data vnitrozemských států Z pohledu zaregistrované světové námořní tonáže jsou statistické údaje námořních rejstříků vnitrozemských států na dlouhodobé nulové tonáži. Určitou výjimku představovala Slovenská republika, která měla v období let 2002 2008 ve svém námořním rejstříku zapsáno až 60 námořních obchodních lodí. Registrovaná plavidla však byla zastaralá a s vysokou věkovou skladbou a v rámci registrace byl realizován nedostatečný státní dozor. Právě vysoká věková skladba zaregistrovaných plavidel má největší pravděpodobnost určitých technických nedostatků, které mohou být následnou příčinou opakující se detence státní přístavní inspekcí v najížděných námořních přístavech dotčenými námořními loděmi. Stát se následně při opakovaných detencích lodí pod svou vlajkou dostává na tzv. černou listinu států vlajky. Slovensko bylo po konzultacích s EK v podstatě nuceno přijmout určitá krizová řešení tak, aby byla Slovenská republika vymazána z černé listiny států vlajky. Vysoce rizikové a nesystémové chování slovenské námořní správy v oblasti tohoto podnikání registrace námořních lodí přineslo státu pouze krátkodobý efekt finančního 4

zisku. Následně musela být krizová opatření doprovázena postupným výmazem všech námořních lodí ze slovenského námořního rejstříku. Slovenský způsob registrace námořních lodí tak ukazuje jasné hrozby a rizika spojená s nesystémovou činností registrace. Druhý pohled ukazuje, že z celé skutečnosti také vyplývá, že určitá skupina rejdařů většinou se zastaralým parkem námořních plavidel, která mohou být již technicky méně kvalitní a riziková hledá možnost nekomplikované a co možná nejméně systémové registrace ve třetích zemích. 3. Provedení analýzy a syntézy Vnitrozemské státy, které skutečně chtějí doslova podnikat v oblasti registrace, se musejí zaměřit na provedení důkladné analýzy námořního trhu týkající se struktury a dat vybraných námořních rejstříků a také na provedení marketingového výzkumu za účelem dosažení získání maximálních informací o stávajícím námořním trhu ve vztahu k nabízeným službám vybraných států vlajky. Dále musí být provedena CBA analýza (Cost-Benefit Analysis), která představuje metodu pro evaluaci čistého ekonomického dopadu projektů ve veřejném sektoru (při ekonomické úvaze, že k námořnímu rejstříku přistupujeme jako k podniku). Součástí provedení ekonomické analýzy by měla být analýza poplatků za registraci a tonáž a sestavení modelových simulací. Nedílnou součástí celkové analýzy by měla být identifikace reálných rizik a hrozeb vyplývající z registrace námořních lodí ve vnitrozemských státech. 3.1. Modelová situace Za účelem přehledu nastavení každoroční výše poplatků za tonáž (za 1 registrované plavidlo) je pro článek modelově vybrána v rámci třetích zemí silná a úspěšná (v rámci registrace námořních plavidel) námořní správa Bahamských ostrovů a Libérie, dále pak z pohledu EU silná a na prvním místě v rámci EU (co do počtu registrace námořních obchodních lodí) námořní správa Kypru a z vnitrozemských ČS EU je uvedena námořní správa Lucemburska, České republiky a Slovenska. Každoroční poplatky za tonáž (v CZK) dle typu námořní obchodní lodi Stát vlajky Typ lodě Handysize Typ lodě Handymax Typ lodě Panamax Bahamské ostrovy 101 725 117 864 143 166 Libérie 90 136 113 743 126 620 Kypr 89 839 114 740 147 967 Lucembursko 185 442 241 281 315 734 Česká republika 362 000 560 000 638 000 Slovensko 74 453 102 028 102 028 Tab. 3 Aktuálně nastavené poplatky za námořní obchodní tonáž ve vybraných státech vlajky, zdroj: [4] 5

Na základě simulace reálných registračních poplatků je v tabulce 4 uvedena predikce příjmů z námořních obchodních lodí hypoteticky plujících pod vlajkou České republiky. V této teoretické úvaze je sestavena skladba typově nejvíce ve světě registrovaných plavidel (tzv. Handysize, Handymax, Panamax). Simulace je provedena na základě platné národní legislativy (zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, v posledním znění a nařízení vlády č. 412/2000 Sb., o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky). POČET ZAPSANÝCH NÁMOŘNÍCH LODÍ 1 5 10 20 30 40 50 60 80 100 Registrace v tis. Kč 100 500 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 8 000 10 000 Roční poplatky v tis. Kč 750 3 750 7 500 15 000 22 500 30 000 37 500 45 000 60 000 75 000 Příjem při zápise v tis. Kč 850 4 250 8 500 17 000 25 500 34 000 42 500 51 000 68 000 85 000 Roční příjem v tis. Kč 750 3 750 7 500 15 000 22 000 30 000 37 500 45 000 60 000 75 000 Tab. 4 Modelová simulace příjmů ČR ze zaregistrované tonáže, zdroj: [5] Primárním cílem je ukázat možný finanční výnos z registrace 1 100 námořních lodí poéd vlajkou České republiky. Simulace je provedena zjednodušeně, a to kombinací všech třech typů námořních obchodních lodí (viz tabulka 3). Jedním z cílů modelové situace je dosažení určité rovnováhy skladby zapsaných námořních obchodních lodí hypoteticky plujících pod vlajkou CZ. 3.2. Bod zvratu V souvislosti s příjmy státu vlajky, které jsou v rámci registrace námořních obchodních lodí majoritně zajištěny realizací poplatků za zaregistrovanou tonáž a také (byť minoritně) za realizaci zpoplatněných správních úkonů ve vztahu k registrovaným a již zaregistrovaným námořním obchodním lodím (vydávání lodních listin, zápisy zástavních práv, sazby za roční inspekce prováděné státem vlajky na zaregistrovaných námořních lodích) je žádoucí nalézt, na základě příjmů z této činnosti, bod zvratu. Tato analýza v podstatě určí velikost výkonu námořního rejstříku, který je nezbytný, aby bylo zajištěno pokrytí nákladů a výnosů z prodeje této služby státem vlajky. 3.3. Syntéza Na základě všech vybraných, vyhodnocených a analyzovaných dat může být provedena metoda syntézy za účelem nalezení optimálního řešení pro registraci námořních obchodních lodí ve vnitrozemských ČS EU. 4. Závěr Vytvoření systémového řešení mezinárodního námořního rejstříku je na uvážení každého státu vlajky, a to jak pobřežního tak vnitrozemského. V případě systémového přístupu 6

k registraci námořních lodí, vytvoření propracovaných postupů pro registraci a dobře vypracované národní námořní legislativy související se systémovým pokrytím registrace námořních obchodních lodí lze konstatovat, že takto systémově řešený námořní rejstřík může být pro stát přínosem, a to jak z pohledu národního, který představuje pro stát ekonomický benefit vyplývající z registračních a tonážních poplatků (viz modelová simulace v tabulce 4), tak z pohledu mezinárodního, kdy registrace a počet kvalitních námořních lodí v rejstříku je určitým měřítkem úspěšnosti v jednom silně významném dopravním módu v námořní dopravě. Cílem článku je tak upozornit na reálnou možnost ekonomického benefitu států bez přímého přístupu k moři v případě systémové registrace námořních obchodních lodí. Po provedení popsané analýzy, která musí vycházet z naprosto aktuálních údajů a následného provedení vhodné syntézy bude možné definovat nejlepší možné řešení pro uspořádání organizace/mezinárodního námořního rejstříku aplikovatelné ve vnitrozemských státech. Literatura [1] Autor [2] UNCTAD: Review on Maritime Transport 2013, United Nations Publications, 300 East 42nd Street, New York 10017, USA [3] UNCTAD: Review on Maritime Transport 2013, United Nations Publications, 300 East 42nd Street, New York 10017, USA [4] Autor [5] Autor Zkrácené recenzní řízení provedl: Ing. Jan Tichý, Ph.D. 7