Osoby pravidelně dojíždějící přes hranice z jižních Čech do oblasti Mühlviertel Tento informační list je určen pro zaměstnance z Jižních Čech, kteří chtějí pracovat v oblasti Mühlviertel, ovšem bydlet ve vlastní zemi. Vysvětlení pojmu: Kdo je osobou pravidelně dojíždějící? Pod tímto pojmem se rozumí osoba, která bydlí v jedné zemi a denně dojíždí za prací do země jiné. Podle dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Rakouskem a Českou Republikou (přesněji ČSSR, v platnosti od r. 1979), musí osoba pravidelně dojíždějící za výdělkem zdanit svůj příjem v zemi, kde pracuje. Odpovídajíce ustanovením Evropského společenství o sociálních jistotách je pracovník zaevidován v systému sociálního pojištění té země, ve které pracuje.!! Výjimkou je pouze Delegování pracovníků. (Viz informační list Poskytování služeb přes hranice země v Rakousku se zaměstnanci nebo bez zaměstnanců ). Jak je organizováno sociální pojištění v Rakousku? Zaměstnanec je zásadně zaevidován k sociálnímu pojištění v zemi, ve které je zaměstnán. Sociální pojištění v Rakousku je povinné pojištění a skládá se ze čtyř odvětví pojištění nemocenské pojištění, penzijní pojištění, úrazové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Nesamostatně zaměstnaní v Rakousku, jejichž příjem přesahuje tzv. minimální hranici (v roce 2006 333,16 měsíčně), jsou sociálně pojištěni. Určité skupiny osob, jako například osoby, které vydělávají méně než je minimální hranice, jsou účastny na sociálním pojištění jen částečně. Příspěvky na sociální pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. Odvod příspěvků na sociální pojištění se uskutečňuje automatiky zaměstnavatelem. Také přihlášení k sociálnímu pojištění provádí zaměstnavatel. Podíl zaměstnanců v jednotlivých odvětvích sociálního pojištění u dělníků/ostatních zaměstnanců: Dělníci Ostatní pracovníci Nemocenské pojištění 3,95 % 3,75 % Penzijní pojištění 10,25 % 10,25 % Pojištění pro případ nezaměstnanosti 3 % 3 % Příspěvky na úrazové pojištění platí výlučně zaměstnavatel. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 1
Jak funguje nemocenské pojištění? Pro zákonné zdravotní pojištění v Rakousku není žádná možnost volby pojišťovacího ústavu. Příslušnost závisí na místě zaměstnání zaměstnance a profesní činnosti. Přihlášení k sociálnímu pojištění se uskutečňuje prostřednictvím rakouského zaměstnavatele. U věcných plnění existuje pro dojíždějící osobu možnost zvolit, zda se chce nechat ošetřit v zemi svého bydliště nebo v zemi zaměstnání. Pokud se pracovník nechává ošetřit v zemi bydliště, potřebuje formulář E 106, který mu potvrzuje nárok na věcné plnění při nemoci. Formulář E 106 je vystaven příslušným pojišťovacím ústavem v Rakousku. Spolupojištění rodinných příslušníků dojíždějících osob v Rakousku je v zásadě možné. Zaměstnanec musí u svého zaměstnavatele nahlásit plánované spolupojištění rodinných příslušníků a také o tomto informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu. Lékařské ošetření spolupojištěných rodinných příslušníků je možné provádět výlučně v zemi bydliště. Nárok na ošetření v případě nemoci se prokazuje pomocí formuláře E 109. Tento formulář vystavuje příslušný rakouský pojišťovací ústav. Jaké plnění obdržíte z titulu zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění zahrnuje bezplatné ošetření lékaři a nemocnicemi, ošetření zubů, rehabilitaci, výpomoc při léčení, výkony v oblasti léčebné prevence, vyšetření v rámci společného pasu (matka dítě) pro dítě atd. Předpokladem ošetření je předložení elektronické karty pojištěnce, tzv. e-karty, na níž jsou uložena osobní data pojištěnce. E-karta je vystavována zdravotní pojišťovnou v Rakousku a předkládá se při každé návštěvě lékaře/nemocnice/ambulance. Pro doporučení k odbornému lékaři je nutné k e-kartě doporučení k převedení, případně přidělení, protože na e-kartě nejsou uloženy žádné lékařské údaje. Zadní strana e-karty odpovídá evropské kartě sociálního pojištění. Léky, které jsou na předpis, se vyzvedávají v lékárnách proti zaplacení poplatku za recept ve výši 4,60 (2006). V případě nemoci, pracovního úrazu a nemoci z povolání obdrží zaměstnanec trvalou náhradu výdělku pro případ nemoci. Doba trvání této náhrady je závislá na příslušnosti k určitému podniku a může činit až 16 týdnů. Pokud je nárok na tuto náhradu od zaměstnavatele vyčerpán, začne zaměstnanec dostávat tuto náhradu od příslušného pojišťovacího ústavu.!! Nárok na náhradu v nemoci vzniká pouze v zemi, ve které je zaměstnanec sociálně pojištěn. Jaká plnění je možné obdržet z úrazového pojištění? Úrazové pojištění zahrnuje výkony, které vyplývají z pracovních úrazů a nemocí z povolání, jakož i ze smrtelných nehod výdělečně činné osoby. Patří sem např. ošetření při úrazu, rehabilitace, důchod pro trvale postiženého, důchod pro pozůstalé nebo výpomoc vdovská. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 2
Jaká plnění je možné obdržet z penzijního pojištění? V zemích EU platí, že doba penzijního pojištění, která byla získána v jiné zemi EU, musí být zohledněna při nároku na důchod. To znamená, že kdo byl zaměstnán více než 1 rok v nějaké zemi EU, obdrží z této země část důchodu. Pokud byl pojištěn v jiné zemi EU méně než jeden rok, jsou doby penzijního pojištění započteny té zemi, v níž má osoba bydliště v okamžiku podání žádosti o důchod, nebo kde byla delší dobu zaměstnána. Pro částečný důchod platí předpoklady nároku té země, která bude důchod platit.!! V Rakousku platí od roku 2003 Zákon o penzijním pojištění. Pro osoby, které se narodily před rokem 1.1.1955, se zvyšuje věk pro odchod do důchodu, a sice do dubna 2014 po etapách, u mužů na 65 let a u žen na 60 let. Tyto osoby mohou podat žádost o starobní důchod, pokud prokáží, že platily příspěvek minimálně po dobu 180 měsíců (doba příspěvku povinného pojištění, případně dobrovolného důchodového pojištění), nebo po dobu 300 pojistných měsíců (do kterých se započítávají vedle měsíců placení příspěvku také náhradní doby jako jsou např. doba vzdělávání, čekací doba atd.). Pro osoby, které se narodily po 31.12.1954, je zvýšen věk pro odchod do důchodu stupňovitě na 65 let. Pro nárok na starobní důchod je nutná minimální doba 180 měsíců trvání pojištění, zásadně nabytých od 1.1.2005, přičemž minimálně 84 měsíců musí pocházet z jedné výdělečné činnosti. Jak funguje pojištění pro případ nezaměstnanosti? Osoby dojíždějící za prací obdrží zásadně podporu v nezaměstnanosti od pojišťovacího ústavu toho státu, ve kterém bydlí. Tzn., že osoba dojíždějící z místa bydliště v Jižních Čechách za prací do oblasti Mühlviertel, obdrží podporu v nezaměstnanosti od českého správce pracovního trhu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží tomu uchazeči, který splní podmínku, že během posledních tři let před podáním návrhu na zprostředkování byl na předchozím pracovním místě po celkovou dobu minimálně dvanáct měsíců. Uchazeč nesmí pobírat starobní důchod, může ale být v důchodovém věku. Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje po dobu poskytování starobního důchodu, plnění zdravotního pojištění, příspěvku na přeškolení, jakož i po dobu pobytu v nápravném zařízení Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče do věku 50 let šest měsíců, ve věku od 50 do 55 let devět měsíců, pokud může uchazeč prokázat minimálně 25 let placení příspěvků na důchodové pojištění, ve věku nad 55 let dvanáct měsíců, pokud může uchazeč prokázat minimálně 30 let placení příspěvků na důchodové pojištění (pokud prokáže minimálně 25 let, má nárok na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti po dobu devíti měsíců) : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 3
Výše podpory v nezaměstnanosti je počítána z měsíčního průměrného čistého výdělku, který byl dosažen v posledním zaměstnání, nebo podle následující vyměřovací základny: - první tři měsíce: 50 % - následující tři měsíce: 45 % - pokud se uchazeč účastní přeškolovacích opatření: 60 % Nejvyšší částka podpory v nezaměstnanosti činí 2,5násovek životního minima. Zodpovědná zařízení: Úřady práce, u nichž se nezaměstnaný musí hlásit, aby bylo možné mu přiznat plnění. Jak je to s plněními pro rodinu? Pro plnění určená rodině platí zásadně předpisy země, ve které člověk pracuje. Pokud jsou oba rodiče zaměstnáni v rozdílných zemích, je uplatněn princip domovské země, to znamená, že se postupuje podle předpisů té země, ve které se trvale zdržuje dítě. Rodinný příspěvek V Rakousku se vztahuje rodinný příspěvek na děti, které bydlí s žadatelem ve společné domácnosti nebo kterým poskytuje převážně ubytování. Výše rodinného příspěvku se řídí podle věku dítěte a podle počtu dětí. Nárok na rodinný příspěvek vzniká zpravidla u dětí, které se připravují na výkon povolání, ovšem maximálně do dokončeného 26. roku života. Příspěvky na zaopatření dítěte Na děti, které se narodily od 1. ledna 2002, se vztahuje příspěvek na zaopatření dítěte. Předpokladem pro něj je nárok na rodinný příspěvek a společná domácnost s dítětem. Dále je stanovena hranice přivýdělku ve výši 14.600,-- na rok.!! Pozor: jsou-li provedena vyšetření podle tzv. Pasu pro matku a dítě, přičemž se uznávají i podobná vyšetření provedená v České Republice, obdrží člověk příspěvek na zaopatření dítěte v plné výši po dobu 30 měsíců; jinak obdrží pouze polovinu peněz od 21. měsíce života dítěte. Pokud se o dítě stará pouze jeden z rodičů, pobírá příspěvek na zaopatření dítěte po dobu 30 měsíců, starají-li se o dítě rodiče společně, zvyšuje se doba maximálně na 36 měsíců. Přitom se smějí rodiče při pobírání příspěvku na zaopatření dítěte nejvýše dvakrát vyměnit. Příspěvek na zaopatření dítěte činí denně EUR 14,53. Pro dvojčata apod. existují příplatky. Příspěvek na zaopatření dítěte člověk obdrží vždy jen pro nejmladší dítě. Požadavek na poskytnutí příspěvku na zaopatření dítěte se uplatňuje u pojišťovny, u níž je člověk pojištěn. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 4
Jaké pracovní podmínky platí v Rakousku? Druhy zaměstnaneckých poměrů Pracovní smlouva Pracovní smlouva se uzavírá mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Volná služební smlouva Volná služební smlouva je uzavřena mezi zaměstnavatelem a nezávislým zaměstnancem. Zaměstnanecký poměr podobný pracovnímu Sem mohou spadat noví samostatní pracovníci a pracovníci podle smlouvy o dílo s živnostenským listem. Co obsahuje pracovní smlouva nebo služební list? Uzavření pracovní smlouvy není v zásadě vázáno žádnou formou. Může se uskutečnit písemně, ústně nebo jen rozhodným jednáním (například zahájením pracovní činnosti s následným zaplacením). Při zahájení pracovní činnosti musíte obdržet od zaměstnavatele buď písemnou pracovní smlouvu a/nebo služební list. Jak služební list, tak také písemná pracovní smlouva nepodléhají poplatkům. Služební list musí obsahovat následující body: Jméno a adresu zaměstnavatele Jméno a adresu zaměstnance Začátek pracovního poměru (u pracovních poměrů na dobu určitou: konec pracovního poměru) Dobu trvání výpovědní lhůty, výpovědní termín Obvyklé místo konání práce Eventuální zařazení do všeobecného schématu Předpokládaná činnost Základní plat, případně mzda, další složky odměny a splatnost odměn Rozsah roční dovolené Dohodnutá denní a týdenní normální pracovní doba Označení použité kolektivní smlouvy, případně použitých podnikových ujednání Jméno a adresa zaměstnanecké podnikové banky!! Učební smlouvy musí být uzavřeny písemně! Co obsahuje volná služební nebo volná pracovní smlouva? Volná pracovní nebo služební smlouva se vyznačuje následujícími znaky: Existuje trvalý závazkový vztah mezi zaměstnavatelem a volným poskytovatelem služby ve smluvně stanoveném období : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 5
Osobní závislost je omezená Neexistuje žádná závaznost pokynů Průběh prací může být regulován samostatně a lze jej kdykoli změnit Podstatné prostředky jsou dány k dispozici zaměstnavatelem Výplata odměny se uskutečňuje po uplynutí doby práce, ne po zhotovení díla!! Pozor: Volný poskytovatel služby je chráněn pracovním právem jen v omezeném rozsahu. Pro volné služební smlouvy jsou například použita ustanovení všeobecného občanského zákoníku (ABGB) o ukončení pracovního poměru. Bez odpovídajícího ujednání mezi zaměstnavatelem a volným poskytovatelem služby neexistuje ovšem žádný nárok na smluvní mzdu podle kolektivní smlouvy, zvláštní odměny, odstupné, dovolenou, uvolnění z práce a ochranu při výpovědi. Volní poskytovatelé služeb, jejichž měsíční odměna překračuje stanovenou minimální hranici (2006: 333,16), musí být přihlášeni jako zaměstnanci u příslušné územní zdravotní pojišťovny. Tím jsou pojištěni proti úrazu, nemoci a pro účely důchodu, ne však pro případ nezaměstnanosti. Zaměstnaní v malém rozsahu musejí být zaměstnavatelem pojištěni proti úrazu. Možné je dobrovolné zdravotní a penzijní pojištění, toto musí být přihlášeno zaměstnancem pracujícím v malém rozsahu u příslušné územní zdravotní pojišťovny. Co obsahuje smlouva o dílo? Na rozdíl od pracovní smlouvy, případně služební smlouvy, je u smlouvy o dílo rozhodující výsledek služby. Závazkem se stává určité dílo (konkrétní výkon) nebo určitý výsledek. Zhotovení dohodnutého díla nebo určitý výsledek znamenají automatické ukončení závazkového vztahu. Znaky smlouvy o dílo jsou (například): Osobní a hospodářská nezávislost zhotovitele díla (zakázky) Činnost nemusí být prováděna osobně (právo nechat se zastupovat třetí osobou) Zhotovitel díla může na vlastní náklady zaměstnávat pomocné síly Zhotovitel díla není vázán příkazy Zhotovitel díla má vlastní podnikatelskou strukturu (kancelář, provozní prostředky atd.) Do rubriky "Noví samostatní pracovníci" spadají všechny živnostenské činnosti, pro něž není třeba živnostenské oprávnění (např. autor, znalec, překladatel, přednášející nebo psychoterapeut). Jinak platí i zde znaky smlouvy o dílo.!! Noví samostatní pracovníci musí svoji činnost sami nahlásit u sociálního pojištění pro komerční podnikání (SVA), pokud je jejich roční hrubý příjem vyšší než 6.453,36 nebo pokud mají vedle tohoto ještě další pracovní poměr, případně jinou samostatnou činnost a roční hrubý příjem překračuje částku 3.997,92 (2006). : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 6
Mzdová ustanovení Zákonem je stanoveno zaplacení 12 měsíčních odměn. Většina kolektivních smluv ovšem obsahuje dodatečný 13. plat (příplatek na dovolenou) a 14. plat (vánoční odměna). Pracovní doba Normální pracovní doba je podle zákona: Denní pracovní doba 8 hodin (pracovní doba v rámci 24 hodin) Týdenní pracovní doba 40 hodin (pracovní doba od pondělí až po neděli včetně) Kolektivní smlouvy mnoha oborů zkracují týdenní pracovní dobu. Činí-li celková doba práce více než 6 hodin, musí být pracovní doba přerušena pauzou na odpočinek v délce minimálně půl hodiny. Tato přestávka není placená a nezapočítává se do pracovní doby. Dovolená Každý pracovník má nárok na zaplacenou dovolenou. Délka dovolené je závislá na délce trvání pracovního poměru. Při době trvání menší než 25 let činí 5 týdnů (nebo 30 pracovních dnů) za pracovní rok, po dokončeném 25. roce práce se zvyšuje na 6 týdnů (36 pracovních dnů). Tento nárok náleží i částečně zaměstnaným. Zákon o dovolené poskytuje na určitou dobu zaplacené uvolnění pro péči o blízkého nemocného rodinného příslušníka nebo pro ošetřování dítěte, pokud tento nemá stále pečující osobu (uvolnění za účelem péče). Trvalé platby v případě nemoci Onemocní-li zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel dál po určitou dobu platit mzdu. Doba těchto trvalých plateb je závislá na tom, zda je zaměstnanec dělníkem nebo jiným pracovníkem a dále na tom, jak dlouho už trval pracovní poměr. Podle toho mohou kolektivní smlouvy mohou stanovovat příslušný nárok. Zaměstnanec je povinen každé zamezení v práci (překážku) neprodleně a bez vyzvání oznámit zaměstnavateli a na požádání předložit potvrzení o pracovní neschopnosti. Výpověď U výpovědi je třeba dbát jak na výpovědní lhůty, tak na výpovědní termíny (časový okamžik, k němuž končí pracovní poměr). Tyto vyplývají ze zákona nebo z používaných kolektivních smluv. Zvláštní ochrana před výpovědí platí podle zákona o ochraně matek, pro členy podnikové rady, pro prezenční a civilní službu, jakož i pro zvýhodněné postižené osoby. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 7
Jak vypadá právní úprava v případě těhotenství? Ochrana před výpovědí Ochrana před výpovědí začíná od počátku těhotenství až do 4 měsíců po porodu. Výpověď nebo propuštění v tomto období jsou možné jen za ztížených podmínek.!! Těhotenství je třeba neprodleně oznámit zaměstnavateli. Ochrana matek Na 8 týdnů před až 8 týdnů po porodu se vztahuje mateřská ochrana. V této době existuje zákaz zaměstnávání matek. Příslušná zdravotní pojišťovna platí v tomto období náhradu, jejíž výše je stanovena ve výši průměrného čistého výdělku z posledních 3 kalendářních měsíců před začátkem ochranné doby, plus podílem i zvláštní platby. Čekací doba Matka má zásadně nárok na čekací dobu, pokud je v platném pracovním poměru v Rakousku. Tato čekací doba může trvat maximálně do dne před 2. narozeninami dítěte. Zamýšlenou dobu karence je třeba zaměstnavateli oznámit nejpozději do konce ochranné lhůty po porodu normálně 8 týdnů po porodu. Jak vypadá právní úprava v případě těhotenství? Ochrana před výpovědí Ochrana před výpovědí začíná od počátku těhotenství až do 4 měsíců po porodu. Výpověď nebo propuštění v tomto období jsou možné jen za ztížených podmínek.!! Těhotenství je třeba neprodleně oznámit zaměstnavateli. Ochrana matek Na 8 týdnů před až 8 týdnů po porodu se vztahuje mateřská ochrana. V této době existuje zákaz zaměstnávání matek. Příslušná zdravotní pojišťovna platí v tomto období náhradu, jejíž výše je stanovena ve výši průměrného čistého výdělku z posledních 3 kalendářních měsíců před začátkem ochranné doby, plus příplatky (v závislosti na tom, zda je zahrnut 14. nebo 15. měsíční plat). Čekací doba Matka má zásadně nárok na čekací dobu, pokud je v platném pracovním poměru v Rakousku. Tato čekací doba může trvat maximálně do dne před 2. narozeninami dítěte. Zamýšlenou dobu karence je třeba zaměstnavateli oznámit nejpozději do konce ochranné lhůty po porodu normálně 8 týdnů po porodu. Podle velikosti podniku a doby zaměstnání v tomto podniku je určen také nárok na dílčí rodičovské období. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 8
Kde je zdaňován příjem? Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Rakouskem a Českou Republikou stanovuje, že se daňová povinnost řídí podle místa zaměstnání. Pracovník, který pracuje v Rakousku a bydlí v České Republice, musí zdaňovat svoji mzdu nebo plat v Rakousku. Za odvod daní je v Rakousku odpovědný zaměstnavatel. Rakousko má progresivní systém daně z příjmu s následujícími tarifními stupni: Tabulka daně z příjmů v (od 2005) Daňová sazba (v %) 0 10.000 0 % nad 10.000 25.000 23,0 % nad 25.000 51.000 33,5 % nad 51.000 50 % Zastupování zaměstnanců v Rakousku V Rakousku je každý zaměstnanec automaticky členem komory zaměstnanců, která zákonně hájí zaměstnanecké zájmy. Zastupuje zaměstnance právně a podává jim informace o sociálním pojištění, pracovním právu, mzdových ustanoveních, daňovém právu atd. Existuje také možnost vstoupit do odborů (ÖGB) zde je členství dobrovolné. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 9
Důležité kontakty: AMS-POBOČKY v hornorakouském pohraničním prostoru Rohrbach Haslacherstr. 7 4150 Rohrbach tel.: +43 (0) 7289 6212 0 e-mail: ams.rohrbach@ams.at Linz Bulgariplatz 17-19 4020 Linz tel.: +43 (0) 732 6903 0 e-mail: ams.linz@ams.at Freistadt Am Pregarten 1 4240 Freistadt Telefon +43 (0) 7942 74331 0 e-mail: ams.freistadt@ams.at Perg Gartenstraße 4 4320 Perg Telefon +43 (0) 7262 57561-0 e-mail: ams.perg@ams.at EUROPEAN EMPLOYMENT SERVICES (EURES) europa.eu.int/eures EURES-poradkyně v Horním Rakousku: Mag. Petra Rosenstingl AMS Oberösterreich Europaplatz 9 4020 Linz tel.: +43 (0) 732 69 63 20136 fax: +43 (0) 732 69 63 20190 e-mail: petra.rosenstingl@ams.at Homepage: http://www.ams.at EURES Poradce v Jižních Čechách: Ing. Libor Šimánek Úřad práce České Budějovice Klavíkova 7 370 04 České Budějovice tel.: +420 387 709 130 fax: +420 387 315 267 e-mail: eures@cb.mpsv.cz Homepage : http://portal.mpsv.cz/eures : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 10
ÚŘADY OBLASTNÍ SPRÁVY Rohrbach Bahnhofstraße 7-9 4150 Rohrbach tel.: +43 7289 88 51-0 e-mail: bh-ro.post@ooe.gv.at Urfahr-okolí Peuerbachstraße 26 4041 Linz tel.: +43 732 73 13 01-0 e-mail: bh-uu.post@ooe.gv.at Freistadt Promenade 5 4240 Freistadt Telefon (+43 7942) 702-0 e-mail: bh-fr.post@ooe.gv.at Perg Dirnbergerstraße 11 4320 Perg Telefon (+43 7262) 551-0 e-mail: bh-pe.post@ooe.gv.at FINANČNÍ ÚŘADY Rohrbach Linzerstr. 15 4150 Rohrbach tel.: 07289/8131 fax: 07289/6887 Urfahr-okolí Kaarstr. 21 4041 Linz tel.: 0732/7092 fax: 0723/701382 Freistadt Schlosshof 2 4240 Freistadt Telefon: 07942/72515 fax: 07942/75002 Perg Herrenstr. 20 4320 Perg Telefon: 07262/52251 fax: 07262/53410 HORNORAKOUSKÁ ÚZEMNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA OBERÖSTERREICHISCHE GEBIETSKRANKENKASSE Gruberstr. 77 4021 Linz tel.: +43 732 7807 0 e-mail: ooegkk@ooegkk.at Homepage: www.ooegkk.at VŠEOBECNÝ ÚŘAD PRO ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ALLGEMEINE UNFALLVERSICHERUNGSANSTALT (AUVA) Landesstelle Linz Garnisonstraße 5 4020 Linz tel.: +43 732 2333-0 e-mail: lva@auva.at; www.auva.at/linz : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 11
KOMORA ZAMĚSTNANCŮ OKRESNÍ POBOČKA ARBEITERKAMMER-BEZIRKSSTELLEN Rohrbach (Leiter Manfred Riepl) Urfahr-Umgebung / Linz (Direktor Dr. Josef Peischer) Od 16. srpna 2006 je Komora zaměstnanců v Linci v bývalé budově SBL v Gruberstraße 40-42. Stará budova v Volksgartenstraße bude přestavěna a modernizována. Freistadt (Leiter Klaus Riegler) Perg (Leiter Johann Hauser) Ehrenreiterweg 17 4150 Rohrbach tel.: 050/6906-4912 fax: 050/6906-4999 e-mail: ak_rohrbach@ak-ooe.at Gruberstraße 40-42 4020 Linz tel.: 050/6906-1 fax: 050/6906-2865 e-mail: ak_linz@ak-ooe.at Zemannstr. 14 4240 Freistadt tel.: 050/6906-4312 fax: 050/6906-4399 e-mail: ak_freistadt@ak-ooe.at Hinterbachweg 3 tel.: 050/6906-4711 fax: 050/6906 4799 e-mail: ak_perg@ak-ooe.at Úřední pomoc po internetu: www.help.gv.at Dotisk, rozmnožování a rozšiřování jakéhokoli druhu je přípustné jen s výslovným souhlasem Hospodářské komory Horního Rakouska. I přes pečlivé vypracování nepřebíráme žádné záruky za provedení. Pro lehčí čitelnost jsou mužská a ženská označení uvedena pouze v jejich mužské podobě. 10 2006 : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach 12