VÝVOJ A SOUČASNOST STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance VÝVOJ A SOUČASNOST STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Progress and present of building saving in the Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor PÁNEK Autor: Bc. Jiří KNAP Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KNAP Jiří, Bc. Finance VÝVOJ A SOUČASNOST STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Progress and present of building saving in the Czech Republic Zásady pro vypracování Cíl práce: Rozbor a predikce vývoje produktu stavební spoření v ČR. Postup práce a použité metody: 1. Poslání a podstata produktu stavební spoření 2. Vývoj v České republice 3. Aktuální stav produktu a předpokládaný vývoj 4. Vlivy působící na pravidla stavebního spoření 5. Zhodnocení a závěr Pouţité metody: Rozbor, komparace, deskripce.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyněk Revenda. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1. Stavební spoření a stavební spořitelny. Edited by Vojtěch Lukáš - Petr Kielar. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30. PRČÍK, TOMÁŠ. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: Era, 2002. 124 s. ISBN 80-86517- 292. DOUCHA, RUDOLF. Stavební spoření: výhody a rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. 95 s. ISBN 80-7169-182-8. Související webová stránka: webové stránky stavebních spořitelen Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dalibor Pánek Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010

Jméno a příjmení autora: Bc. Jiří Knap Název bakalářské práce: Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice Název práce v angličtině: Progress and present of building saving in the Czech Republic Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice je analýza vývoje a zhodnocení současného stavu stavebního spoření v České republice. Úvodní část práce je věnována historii a obecné charakteristice stavebního spoření. Následně provádím zmapování trhu stavebního spoření. V praktické části se zaměřuji na posouzení vlivu státních zásahů na výnosnost a popularitu stavebního spoření. Z dosaţených výsledků vyvozuji předpoklady pro budoucí vývoj. Na konci práce porovnávám systém stavebního spoření v České republice se systémy v dalších evropských zemích. Annotation The subject of the bachelor thesis "Progress and present of building saving in the Czech Republic" is an analysis of the progress and evaluation of the present of building saving in the Czech Republic. Main part is devoted to the history and general characteristics of building saving. Then I perform the mapping of the market of building saving. In the practical part, I focus on assessing the impact of state interventions on the profitability and popularity of building saving. The obtained results deduce the conditions for future development. At the end of the bachelor thesis I compare building saving system in the Czech Republic with systems in other European countries. Klíčová slova Stavební spoření, cílová částka, překlenovací úvěr, státní podpora, stavební spořitelna, tarif, výnosnost Keywords Building saving, target amount, bridge loan, state subsidy, building society, rate, profitability

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 30. června 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Daliboru Pánkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a za ochotu a trpělivost při konzultacích. Dále bych rád poděkoval své přítelkyni Mgr. Lence Kubíčkové za podnětné rady v oblasti právních předpisů.

Úvod... 11 Kapitola 1: Stavební spoření a jeho charakteristika... 12 1.1 Vznik a historie... 12 1.2 Charakteristika systému stavebního spoření... 13 1.2.1 Fáze spoření... 13 1.2.2 Přidělení cílové částky... 15 1.2.3 Fáze úvěrová... 15 1.2.4 Překlenovací úvěr... 16 Kapitola 2: Analýza právní úpravy... 18 2.1 Aktuální znění zákona... 18 2.2 Novelizace zákona o stavebním spoření... 19 Kapitola 3: Vývoj stavebního spoření v ČR... 21 3.1 Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR... 21 3.1.1 Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření... 21 3.1.2 Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření... 22 3.1.3 Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv fyzickými osobami... 23 3.1.4 Úvěry celkem (počet)... 23 3.1.5 Úvěry celkem (mld. Kč)... 24 3.1.6 Naspořená částka... 25 3.1.7 Poměr úvěrů a naspořené částky... 26 3.2 Hodnocení prvního čtvrtletí roku 2011... 27 Kapitola 4: Stavební spořitelny a trh stavebního spoření v ČR... 28 4.1 Základní charakteristika stavební spořitelny a jejích činností... 28 4.2.1 Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS)... 31 4.2.2 Modrá pyramida stavební spořitelna... 34 4.2.3 Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka)... 35 4.2.4 Raiffeisen stavební spořitelna... 36 4.2.5 Wüstenrot stavební spořitelna... 37 4.3 Porovnání nabídek... 38 4.4 Akční nabídky stavebních spořitelen... 40 Kapitola 5: Státní podpora a její vliv na stavební spoření... 42 5.1 Funkce státní podpory... 42 5.2 Vztah státní podpory a státního rozpočtu... 43 5.3 Změny ve stavebním spoření od 1. 1. 2011... 44 5.4 Výnosnost a konkurenceschopnost stavebního spoření... 45 5.5 Budoucnost stavebního spoření... 49

Kapitola 6: Stavební spoření v Evropě... 51 6.1 Německo... 51 6.2 Rakousko... 52 6.3 Slovensko... 52 6.4 Rumunsko... 53 6.5 Chorvatsko... 53 6.6 Maďarsko... 53 6.7 Statistické přehledy... 53 Závěr... 55 Seznam literatury a použitých zdrojů... 57 Seznam tabulek... 60 Seznam grafů... 62 Seznam schémat... 63

Úvod Zajištění kvalitního bydlení představuje jeden z hlavních a důleţitých ţivotních cílů člověka v dnešní společnosti. Extrémnost finančních nároků na pořízení vlastního bytu či domu nás nutí shromaţďovat prostředky uţ dlouho dopředu před zamýšlenou investicí nebo naopak platit splátky hypotéky dlouho po provedené investici. Systém stavebního spoření vznikl v České republice za účelem zlepšení a rozšíření bytového fondu, který se po nastoupení demokracie nacházel v ţalostném stavu. Posláním stavebního spoření je přijímat vklady střadatelů a následně je distribuovat v podobě účelových úvěrů na bydlení. Stát na celý systém dohlíţí a ovlivňuje ho legislativní cestou. V úvodu práce zhodnotím stavební spoření z hlediska teoretického a stručně popíši jeho původ a důvod vzniku a historické aspekty. Následovat bude analýza legislativních prostředků, které stavební spoření upravují. Neopomenu ani důleţité změny v právních úpravách, které měly nezanedbatelný vliv na jeho budoucí vývoj. V další části se zaměřím na samotný vývoj stavebního spoření v České republice na základě zhodnocení statistických ukazatelů stavebního spoření. Stavební spořitelny a trh stavebního spoření se stane tématem následující kapitoly, v pořadí jiţ čtvrté. Uvedu výčet stavebních spořitelen, které působí na českém finančním trhu, a jejich podíl na trhu stavebního spoření. V následující kapitole se podívám na aktuální nabídky stavebních spořitelen a provedu jejich porovnání. Státní podpora, jako významný nástroj ovlivňující stavební spoření, bude předmětem páté kapitoly. Zde se budu věnovat aktuálním státním zásahům do stavebního spoření a jejich vlivu na výnosnost a atraktivitu tohoto produktu. V poslední kapitole práce porovnám systém stavebního spoření České republiky se systémy dalších zemí Evropy. Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje a zhodnocení současného stavu stavebního spoření v České republice, zmapování trhu stavebního spoření a posouzení vlivu státních zásahů na jeho výnosnost a popularitu. Na základě získaných poznatků následně provedu predikce moţného budoucího vývoje stavebního spoření.

Kapitola 1 Stavební spoření a jeho charakteristika Stavební spoření reprezentuje jeden z nástrojů finančního trhu, pomocí kterého klient na jedné straně můţe zajímavě zhodnotit své finanční prostředky anebo snadno získat úvěr na financování svých bytových potřeb. V této kapitole se na úvod stručně podíváme na původ vzniku stavebního spoření, následně provedu základní charakteristiku tohoto produktu. 1.1 Vznik a historie Počátek stavebního spoření se obvykle datuje do roku 1775, kdy v Anglii, konkrétně v Birminghamu, vzniklo sdruţení Ketley s Building Society, jehoţ cílem bylo získání finančních prostředků pouze pro úzce omezený okruh střadatelů. Tyto prostředky byly vyuţívány nejen k financování bydlení, jako je tomu i dnes, ale také k rozvoji podnikání drobných řemeslníků. V této době vznikaly další podobné instituce, které takovýmto způsobem hospodařily s penězi, ale vţdy po splnění svého cíle zanikaly. S rozvojem průmyslu a se změnami ve společnosti vznikají různé spolky a druţstva, které řeší otázky financování bydlení a podnikání, i v dalších zemích Evropy. 1 Za místo vzniku specializovaných finančních institucí, které fungovaly na principech dnešních stavebních spořitelen, se povaţuje Německo. V roce 1885 tam vznikl spolek Baussparkasse für Jedermann (Stavební spořitelna pro kaţdého), jeţ představuje jakýsi předstupeň stavebních spořitelen. Za první stavební spořitelnu je povaţován spolek Gemeinschaft der Freunde (Spolek přátel), který vznikl po 1. světové válce, konkrétně v roce 1921 v německém Wüstenrotu. Jeho cílem bylo zajistit finanční prostředky na bydlení pro své členy, neboť v té době představovala otázka financování bydlení jeden z hlavních problémů Německa. Začaly vznikat další stavební spořitelny fungující na stejném principu jako Spolek přátel. Jejich produkty však stále obsahovaly některé prvky svépomocných druţstev, jako například přidělování úvěrů losem. Toto se ukázalo jako neudrţitelné, a proto na konci 30. let začaly stavební spořitelny zavádět systém přidělování úvěrů na základě bodového hodnocení, který se vyvinul do dnešní podoby (hodnotící číslo). Po 2. světové válce došlo v Německu opět k otázce řešení bytové situace, coţ mělo za následek další rozvoj stavebního spoření. 2 1 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vydání I. Praha: Ekopress, 2010. s. 10 11, DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření: výhody a rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. s. 13. 2 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vydání I. Praha: Ekopress, 2010. s. 12.

Německo se tedy řadí mezi země s dlouhou historií stavebního spoření. K zemím, které disponují podobným systémem stavebního spoření, patří také Rakousko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a samozřejmě i Česká republika. 3 V České republice se, stejně jako v dalších zemích Střední a Východní Evropy, začalo stavební spoření rozvíjet na počátku 90. let. Na český finanční trh se dostalo schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Postupně vzniklo šest stavebních spořitelen, jejichţ určité podíly vlastní německé či rakouské stavební spořitelny. V listopadu roku 2008 došlo ke sloučení stavebních spořitelen Raiffeisen a Hypo, kdy Hypo zanikla, tudíţ v dnešní době nabízí své produkty pět stavebních spořitelen. Přestoţe do roku 1993 představovalo stavební spoření v České republice, potaţmo v Československu, zcela neznámý produkt, jeho popularita rychle rostla. Zájem o tento produkt jistě zvýšila i finanční podpora poskytovaná státem, ale také zkušenosti zahraničních partnerů v jednotlivých stavebních spořitelnách. V devadesátých letech se dostala řada bank do problémů, ale stavební spořitelny se ukázaly jako stabilizující prvek a stavební spoření si tak získalo ještě větší důvěryhodnost a pověst bezpečného produktu na finančním trhu. 4 1.2 Charakteristika systému stavebního spoření Podívejme se nyní, na jakých principech stavební spoření funguje. Stručně řečeno chápeme stavební spoření jako účelový druh spoření, kde klient po určitou dobu ukládá své finanční prostředky u specializované banky. Během spoření má moţnost čerpat státní podporu a pravidelně mu jsou připisovány úroky z dosud naspořené částky. Po skončení fáze spoření má klient nárok získat, za splnění určitých podmínek, úvěr ze stavebního spoření. Pro přehlednost a detailnější analýzu problému si rozdělíme jednotlivé části systému stavebního spoření na fázi spoření, přidělení cílové částky a fázi úvěrovou. Tato část práce má za cíl poskytnout obecný přehled o fungování systému stavebního spoření, proto se zde nevěnuji konkrétním číslům či jakýmkoliv výpočtům. 1.2.1 Fáze spoření Pokud chce člověk vyuţívat výhody plynoucí ze stavebního spoření, musí nejprve se stavební spořitelnou uzavřít smlouvu o stavebním spoření (dále jen smlouva), která představuje nezbytný předpoklad pro další spolupráci. V této smlouvě si klient stanoví výši cílové částky, coţ je částka, která vyjadřuje určitou budoucí potřebu finančních prostředků na řešení bytových potřeb. Podle 5 odst. 9 zákona č. 96/1993 Sb. je cílová částka rovna součtu vkladů, státní podpory, úvěru 3 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vydání I. Praha: Ekopress, 2010. s. 13. 4 KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vydání I. Praha: Ekopress, 2010. s. 14.

ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. 5 Naspořené prostředky nesmí převýšit cílovou částku, avšak cílová částka můţe být navýšena. Při podpisu smlouvy klient zaplatí poplatek ve výši 1 % z cílové částky, stejný poplatek je účtován i z navýšení cílové částky. Dále je ve smlouvě sjednána úroková sazba, kterou se budou úročit naspořené prostředky klienta, a také úroková sazba úvěru, který mu bude poskytnut. Tyto sazby jsou pevně dané a jejich rozdíl nesmí překročit 3 procentní body. Ve smlouvě o stavebním spoření se sjednává výše měsíčních úloţek, jeţ bude klient na svůj účet stavebního spoření ukládat. V tomto případě se jedná o pravidelné vklady. Vklad můţe být i mimořádný, kdy klient například vloţí jednou za rok jednorázově určitou sumu finančních prostředků. Nezbytností smlouvy je i prohlášení, zda klient na tuto smlouvě ţádá státní podporu. Státní podpora se připisuje na klientův účet ve formě zálohy. Státní podpora je vyplacena aţ po skončení fáze spoření a to v případě, ţe klient splnil podmínky dané zákonem. Součástí smlouvy o stavebním spoření jsou i všeobecné obchodní podmínky (VOP) dané stavební spořitelny, ve kterých jsou mimo jiné i podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a výše splátek tohoto úvěru. 6 Stavební spořitelny nenabízejí pouze jedinou variantu stavebního spoření, ale hned několik. Jednotlivá varianta stavebního spoření se označuje jako tarif. Tyto tarify se nejčastěji liší v podmínkách, při nichţ klient dosáhne na úvěr ze stavebního spoření, a také výší úrokových sazeb, a to jak sazbou, jíţ se úročí naspořená částka, tak i sazbou, kterou se úročí úvěr ze stavebního spoření. Fáze spoření můţe skončit dvěma způsoby. První moţností je, ţe klient vypoví smlouvu o stavebním spoření. Pokud je tento krok učiněn po tzv. vázací lhůtě (ze zákona 6 let), vyplatí stavební spořitelna klientovi naspořené prostředky i státní podporu a klient můţe tyto finance vyuţít libovolným způsobem. Pokud však smlouvu vypoví před vypršení vázací lhůty (a nečerpá úvěr), ztrácí klient nárok na vyplacení státní podpory a stavební spořitelna celou výši zálohy státní podpory vrací zpět Ministerstvu financí. Druhý způsob ukončení fáze spoření je přidělením cílové částky, tedy získáním úvěru ze stavebního spoření, jeţ klient pouţije na financování bytových potřeb. Toto můţe nastat před nebo po ukončení vázací lhůty, v obou případech má klient nárok na vyplacení státní podpory. 7 Celkový přehled nároku klienta na vyplacení státní podpory obsahuje následující tabulce. 5 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, 5 odst. 9. 6 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 14-15. 7 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 16.

Tabulka 1: Nárok klienta na vyplacení státní podpory Vázací lhůta méně než 6 let Vázací lhůta více než 6 let Pramen: Vlastní zpracování Výpověď smlouvy Nemá nárok Má nárok Přidělení cílové částky Má nárok Má nárok 1.2.2 Přidělení cílové částky Přidělením cílové částky získává klient nárok na vyplacení celé cílové částky, coţ tedy představuje naspořenou částku a úvěr. K přidělení cílové částky však dochází aţ po splnění podmínek stanovených zákonem o stavebním spoření a státní podpoře a VOP stavební spořitelny. a) Minimální doby spoření smlouva o stavebním spoření musí většinou trvat nejméně 24 měsíců, závisí na VOP jednotlivých stavebních spořitelen. b) Uspořená částka na účtu klienta se musí rovnat minimální úspoře, jeţ je stanovena pro konkrétní tarif kaţdá stavební spořitelna si u svých nabízených tarifů stanoví, jaký poměr z cílové částky musí mít klient naspořeno, aby měl nárok na úvěr ze stavebního spoření. Nejčastěji to bývá 40 % z cílové částky, coţ znamená, ţe má klient nárok na úvěr ve výši 60 % z cílové částky. c) Dosažení stanoveného hodnotícího čísla jedná se o parametr, který ohodnocuje délku a intenzitu spoření klienta. Bliţší parametry výpočtu si stanoví kaţdá stavební spořitelna zvlášť a jsou uvedeny ve VOP. 8 Klient stavební spořitelny samozřejmě nemusí vyuţít získání úvěru ze stavebního spoření v době okamţiku splnění podmínek uvedených výše. Získání úvěru je pro něho moţností, ale ne povinností. Přestoţe bude mít klient po dvou letech splněny veškeré podmínky opravňující ho k získání úvěru ze stavebního spoření, můţe se rozhodnout spořit například další dva roky a aţ poté úvěru vyuţít, nebo se nakonec rozhodne po uplynutí vázací lhůty své uspořené prostředky vybrat (vypoví smlouvu) a pouţít je podle svých aktuálních potřeb. 1.2.3 Fáze úvěrová Tato fáze začíná uzavřením úvěrové smlouvy a přidělením cílové částky. Klient můţe čerpat úvěr aţ do výše cílové částky. Tento je úročen úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě o stavebním spoření. Úvěr ze stavebního spoření však lze pouţít pouze na financování bytových potřeb, jeţ jsou definovány v 6 zákona č. 96/1993 Sb. Tímto jsou tyto úvěry typicky účelové. Následující schéma podává vizuální představu o průběhu stavebního spoření. 8 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 16-17.

Obrázek 1: Průběh stavebního spoření Zdroj: http://stavebko.info/ 1.2.4 Překlenovací úvěr Běţně se v praxi stává, ţe klient stavební spořitelny potřebuje řešit své bytové potřeby ještě dříve, neţ získá nárok na úvěr ze stavebního spoření. Tyto situace lze řešit pomocí tzv. překlenovacího úvěru (někdy téţ nazýván meziúvěr ). Název tohoto úvěru samozřejmě není náhodný, ale vychází z logiky problému, kdy tímto úvěrem dochází k překlenutí období do přidělení cílové částky. Je poskytován ve výši cílové částky (můţe být i niţší, nikdy ne vyšší). Překlenovací úvěr se značně odlišuje od úvěru ze stavebního spoření a má tedy svá specifika. Předně je důleţité si uvědomit, ţe na překlenovací úvěr není právní nárok. To znamená, ţe stavební spořitelna si určuje, zda tento úvěr poskytne. Naproti tomu úvěr ze stavebního spoření je stavební spořitelna povinna poskytnout v případě, ţe o to klient poţádá a splní nutné podmínky. Překlenovací úvěr není splácen postupně, ale jednorázově v době přidělení cílové částky. Po dobu trvání překlenovací úvěru klient splácí pouze úroky z něj a zároveň dál pravidelně spoří sjednaný vklad na svůj účet stavebního spoření. Další odlišností od úvěru ze stavebního spoření jsou vlastnosti úrokových sazeb. Úroková sazba překlenovacího úvěru není regulována zákonem a nemusí být ve stejné výši po celou dobu trvání úvěru. Průběh vyuţití překlenovacího úvěru zobrazuje následující schéma. 9 9 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 19-21.

Obrázek 2: Vyuţití překlenovacího úvěru Zdroj: http://finance.idnes.cz/ 10 10 idnes - Finance [online]. 2004 [cit. 2011-5-10]. Vyplatí se překlenovací úvěr. Dostupné z WWW: <http://finance.idnes.cz/vyplati-se-preklenovaci-uver-djb-/spor.asp?c=a041118_223555_fi_osobni_vra>.

Kapitola 2 Analýza právní úpravy Stavební spoření v České republice je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o stavebním spoření ), jeţ nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1993. Za dobu své existence prošel tento právní předpis celkem osmi méně či více významnými novelizacemi. 2.1 Aktuální znění zákona Aktuální znění zákona o stavebním spoření je rozděleno na čtyři části, které dohromady obsahují devatenáct paragrafů. Cílem této práce není detailní analýza platných právních předpisů, ale pro přehlednost stručně uvedu nejdůleţitější obsah jednotlivých paragrafů. Část I zákona o stavebním spoření 11 se dělí do devíti paragrafů. 1 aţ 3 postupně vymezují pojem stavebního spoření, kdyţ 1 říká, ţe stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů, poskytování úvěrů a poskytování příspěvku v podobě státní podpory účastníkům stavebního spoření. Definují stavební spořitelnu jako provozovatele stavebního spoření a dále upravují moţnosti pouţívání označení stavební spoření. 4 určuje účastníka stavebního spoření (dále jen účastník ) a osoby, které mohou získat státní podporu. Následující paragraf se zabývá smlouvou o stavebním spoření, určuje práva o povinnosti účastníka, které ze smlouvy vyplývají. Nejdůleţitější ustanovení představují závazek účastníka na ukládání vkladů u stavební spořitelny, právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, povinnost pouţití úvěru na financování bytových potřeb, moţnost čerpání úvěru v době, kdy účastník ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru. Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru a časové ohraničení existence smlouvy. Z 5 také vyplývá zřejmá povinnost vyuţití poskytnutého úvěru ze stavebního spoření výlučně na financování bytových potřeb a právě definování bytových potřeb je předmětem 6. 7 ukládá povinnost stavební spořitelně vypracovat všeobecné obchodní podmínky, které podléhají schválení Ministerstvem financí, a dále definuje minimální obsahové náleţitosti těchto podmínek. Zákon o stavebním spoření myslí i na případné úmrtí účastníka, kdy v 8 určuje přechod práv a povinností vyplývajících ze stavebního spoření. 9 vymezuje další činnosti, které můţe stavební spořitelna vykonávat, např. obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy, s dluhopisy vydávanými Českou republikou či přijímat vklady od bank. Posledním paragrafem Části I zákona o stavebním spoření je 9a, který definuje informační systém resp. pro jaké účely je zřizován a jaké údaje se v informačním systému o účastnících vedou. 11 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, 1 aţ 9a.

Část II zákona o stavebním spoření 12 se věnuje státní podpoře, zahrnuje celkem sedm paragrafů. Výše státní podpory je předmětem 10, přičemţ toto ustanovení určuje její výši jako částku 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč. Maximální výše státní podpory se nemění ani v případě, ţe účastník má uzavřeno více smluv. 11 se zabývá poskytováním státní podpory, určuje, kdy má účastník nárok na státní podporu a také jaké obsahové náleţitosti je stavební spořitelna povinna dodrţet u písemné ţádosti o vyplacení zálohy státní podpory, kterou uplatňuje u Ministerstva financí ČR. V časové následnosti je výplata státní podpory, jejíţ předpoklady zahrnuje 12. Následující paragraf ukládá práva a povinnosti stavební spořitelně, která kontroluje nárok účastníka na státní podporu a splnění podmínek pro výplatu. 14 aţ 16c postupně definují evidenci státní podpory, státní kontrolu, poskytování a porovnání údajů, jeţ pro Ministerstvo financí ČR zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR a Policie České republiky, dále se v této části zákona stanovují podmínky pro vrácení státní podpory a také sankce, které jsou na stavební spořitelnu uvaleny v případě porušení povinnosti kontroly. Část III zákona o stavebním spoření 13 obsahuje pouze jediný paragraf. Poslední novela zákona o stavebním spoření zákon č. 348/2010 Sb. 14 uvádí, ţe příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření je osvobozen od daně z příjmů, s výjimkou příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Ten je zdaněn sráţkovou daní 15 %. V poslední části zákona o stavebním spoření, tedy v Části IV 15, nalezneme uţ pouze závěrečná ustanovení a datum účinnosti tohoto zákona. 2.2 Novelizace zákona o stavebním spoření Zákon o stavebním spoření prošel od svého vzniku jiţ značnými změnami a v této podkapitole se zaměřím na to, jak se tento zákon postupem času vyvíjel a k jakým významným změnám docházelo. K první novelizaci došlo zákonem č. 83/1995 Sb. 16 K hlavním změnám, k nimţ tímto právním předpisem došlo, patří jistě to, ţe účastníkem stavebního spoření můţe být i právnická osoba se sídlem na území České republiky. Nárok na státní podporu má však pouze fyzická osoba. Zákon také řeší příslušnost státní podpory účastníkovi, který uzavřel více smluv o stavebním spoření, a další náleţitosti týkající se smlouvy o stavebním spoření. Za nejdůleţitější změnu však povaţuji zařazení do smlouvy o stavebním spoření moţnost stavební spořitelny poskytnout klientům překlenovací úvěr (viz kapitola 1.2.4). K této úpravě ještě mohu zmínit doplnění dalších povolených činností stavební spořitelny či stanovení údajů v ţádosti o roční zálohy státní podpory. 12 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, 10 aţ 16c. 13 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, 17. 14 Zákon č. 348/2010 Sb., změna zákona o stavebním spoření a změna zákona o daních z příjmů. 15 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 18 aţ 19. 16 Zákon č. 83/1995 Sb., novela zákona o stavebním spoření a zákonu o bankách.

Následující, velmi významná, novelizace byla provedena zákonem č. 423/2003 Sb. 17, jeţ vešel v platnost dnem 1. 1. 2004. Byly rozšířeny a upraveny paragrafy týkající se smlouvy o stavebním spoření, bytových potřeb či účastníka stavebního spoření, kdy státní podporu můţe získat i občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem ČR. Dále došlo k rozšíření spektra moţných činností stavební spořitelny. Byl přidán nový paragraf týkající se informačního systému pro účely kontroly dodrţování podmínek pro poskytování státní podpory, zpracování ţádosti o roční zálohy státní podpory, vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu a změny údajů o účastnících. Účastníků stavebního spoření se však nejzásadněji týkala změna poskytnuté výše zálohy na státní podporu, která se sníţila z 25 % z maximálně 18 000 Kč na 15 % z maximálně 20 000 Kč. Fakticky se tedy státní podpora sníţila ze 4 500 Kč na 3 000 Kč. Pro doplnění přehledu změn vykonaných zákonem č. 423/2003 Sb. uvedu ještě doplnění práv a povinností stavební spořitelny, rozšíření paragrafu o státní kontrole a zavedení nových paragrafů týkajících se sankcí, které vzniknou stavební spořitelně při porušení povinnosti kontroly splnění podmínek pro přiznání státní podpory účastníkům stavebního spoření. Následující novelizace provedené aţ do roku 2009 byly řekněme spíše kosmetického rázu, proto pouze stručně. Zákon č. 292/2005 Sb. 18 doplňuje paragraf o smlouvě stavebního spoření, kde smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření. Další drobné úpravy, jeţ není třeba blíţe specifikovat, byly provedeny zákony č. 161/2006 Sb., č. 342/2006 Sb. a konečně č. 227/2009 Sb. K prozatím poslední, ale naprosto zásadní, novelizaci došlo zákonem č. 348/2010 Sb. 19 o změně zákona o stavebním spoření a daních z příjmů. Hlavní dopad změn se týká opět účastníků stavebního spoření. Záloha státní podpory se sniţuje z 15 % na 10 % z uspořené částky v kalendářním roce a to u všech smluv bez ohledu na datum uzavření. Maximální částka, ze které je moţno státní podporu získat, činí 20 000 Kč. Fakticky je tedy moţno získat od státu maximálně 2 000 Kč. Státní podpora vyplacená v roce 2011 za rok 2010 se zdaňuje zvláštní daní se sazbou 50 %. Po této novele jiţ stavební spoření není osvobozeno od daně z úroků. Úroky přiznané po 31. prosinci 2010 budou zdaněny 15 % sráţkovou daní, kterou provede stavební spořitelna. Dopady této novelizace se zabývám v páté kapitole této práce. 17 Zákon č. 423/2003 Sb., změna zákona o stavebním spoření. 18 Zákon č. 292/2005 Sb., změna zákona o stavebním spoření. 19 Zákon č. 348/2010 Sb., změna zákona o stavebním spoření a změna zákona o daních z příjmů.

Kapitola 3 Vývoj stavebního spoření v ČR V této kapitole se zaměřuji na analýzu vývoje stavebního spoření v České republice dle rozboru jednotlivých ukazatelů. Pracuji s daty z období 1998 2010, v němţ jsou hodnoty všech analyzovaných ukazatelů dostupné na webovém portálu Ministerstva financí ČR. 20 Hodnocení dat za první čtvrtletí roku 2011 provedu na konci této kapitoly. 3.1 Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR K základním ukazatelům vývoje stavebního spoření patří zajisté počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření. Domnívám se, ţe tento ukazatel dokáţe nejpruţněji reagovat na měnící se podmínky stavebního spoření, především na zásahy do legislativní úpravy, o čemţ se přesvědčíme v následující podkapitole. Dalšími z důleţitých veličin, jeţ se zde zabývám a které mají dosti silnou vypovídací schopnost o tendenci vývoje, jsou smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření, průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv, mnoţství poskytnutých úvěrů, naspořené prostředky v porovnání s poskytnutými úvěry a průměrná výše státní podpory přiznaná na smlouvu o stavebním spoření. 3.1.1 Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Tabulka 2: Přehled nově uzavřených smluv o stavebním spoření rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet 638 232 906 867 1 115 926 1 373 258 1 293 890 2 097 338 314 650 Změna v % 20,4 42,1 23,1 23,1-5,8 62,1-85,0 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 Počet 430 233 516 385 579 730 705 463 575 292 532 756 95 822 Změna v % 36,7 20,0 12,3 21,7-18,5-7,4 Bez údajů Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování 20 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni.html.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 1: Nové smlouvy o stavebním spoření Graf 2: Přírůstek nově uzavřených smluv (%) Nové smlouvy o stavebním spoření 2,500,000 2,000,000 1,500,000 1,000,000 500,000 0 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Přírůstek nově uzavřených smluv (%) 100 50 0-50 -100 Pramen: Vlastní zpracování Pramen: Vlastní zpracování Při pohledu na údaje týkající se nově uzavřených smluv o stavebním spoření v jednotlivých letech zjišťujeme, ţe je jasně patrný trend nárůstu počtu smluv (kromě roku 2002), a to aţ do roku 2003, kdy zároveň evidujeme nejvyšší roční procentní přírůstek smluv za sledované období. Rok 2004 je na druhou stranu symbolem nejniţšího počtu uzavřených smluv. Od roku 2005 dochází k určitému vyrovnání. Enormní skok zaznamenaný mezi zmiňovanými lety 2003 a 2004 je dle mého názoru zapříčiněn legislativním zásahem do stavebního spoření. Od 1. 1. 2004 totiţ vešla v platnost novela zákona (viz kapitola 2.2), která sníţila výši státní dotace ze 4 500 Kč na 3 000 Kč, proto se lidé do ještě konce roku 2003 snaţili pro zhodnocení svých finančních prostředků vyuţít výhodnější podmínky. 3.1.2 Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření Tabulka 3: Mnoţství smluv o stavebním spoření ve fázi spoření rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet 2 371 816 2 801 389 3 424 580 4 196 408 4 870 620 6 300 831 5 899 300 Změna v % 20,5 18,1 22,2 22,5 16,1 29,4-6,4 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1. Q 2011 Počet 5 573 874 5 279 522 5 132 595 5 070 510 4 926 183 4 845 319 4 757 301 Změna v % -5,5-5,0-3,1-1,2-2,8-1,6-3,4 Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování Vývoj počtu smluv o stavebním spoření ve fázi spoření do jisté míry kopíruje vývoj počtu nově uzavřených smluv. Do roku 2003 dochází k poměrně stejnému procentnímu nárůstu. V roce 2003 však počet smluv ve fázi spoření roste o téměř 10 % v porovnání s předchozími lety. Za tímto nárůstem lze pochopitelně sledovat stejný důvod jako u předchozího ukazatele, tedy ţe v důsledku změny podmínek ve stavebním spoření od 1. 1. 2004, se lidé snaţili uzavřít smlouvy o stavebním spoření ještě do konce roku 2003. Od roku 2004 však uţ pravidelně kaţdý rok dochází k poklesu

smluv, jeţ se nacházejí ve fázi spoření a to z toho důvodu, ţe počet nově uzavřených smluv nestačí pokrýt ty smlouvy, které se klienti rozhodnou ukončit, a to ať z důvodu dospoření cílové částky a následného výběru naspořených financí či vyuţití moţnosti čerpat úvěr. 3.1.3 Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv fyzickými osobami Tabulka 4: Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv (fyzické osoby) rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 V tis. Kč 145,3 144,2 139,4 136,9 146,7 200,5 222,8 Změna v % 1,5-0,8-3,3-1,8 7,2 36,7 11,1 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 V tis. Kč 227,9 235,8 284,9 302,8 308,7 300,5 294,6 Změna v % 2,3 3,5 20,8 6,3 2,0-2,7-4,6 Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování U ukazatele průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv můţeme pozorovat zprvu pokles, který se však v roce 2002 změnil v růst, jeţ trval aţ do roku 2009. V roce 2010 se průměrná cílová částka sníţila o více neţ 8 tis. Kč na 300,5 tis. Kč. Největší nárůst průměrné cílové částky byl zaznamenán v roce 2003, opět tedy v roce, kdy došlo ke skokovému nárůstu počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření. Dle mého názoru stojí za příčinou tohoto zvýšení průměrné cílové částky skutečnost, ţe lidé chtěli co nejvíce vytěţit z jiţ zmiňovaných starých podmínek, tzn. ti, kteří měli v plánu stavební spoření vyuţít pouze ke zhodnocení svých finančních prostředků, zvolili cílovou částku vyšší, aby mohli vyšší státní podporu čerpat aţ do naspoření cílové částky. Z trendu zvyšující se průměrné cílové částky lze téţ usuzovat předpokládané vyšší finanční nároky klientů na řešení bytových potřeb. 3.1.4 Úvěry celkem (počet) Tabulka 5: Celkový počet poskytnutých úvěrů rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet 187 245 286 942 373 463 465 824 568 920 685 740 786 483 Sta. spoření 70 377 167 687 262 259 346 145 420 929 488 850 529 698 Překlenovací 116 868 119 255 111 204 119 679 147 991 196 890 236 785 Změna v % 128,7 53,2 30,2 24,7 22,1 20,5 14,7 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 Počet 857 875 900 653 942 944 971 176 988 353 993 357 958 221 Sta. spoření 582 867 587 501 580 352 569 870 565 485 564 633 563 438 Překlenovací 275 008 313 152 362 592 401 306 422 868 428 724 421 783 Změna v % 9,1 5,0 4,7 3,0 1,8 0,5-0,3 Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování

Celkové mnoţství poskytnutých úvěrů dosáhlo k datu 31. 12. 2010 počtu 993 tis. a oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno celkem cca 988 tis. úvěrů, vrostl počet úvěrů o 5 tis. 21 Stavební spořitelny v roce 2010 umoţnily klientům vzít si celkem 113 611 úvěrů, coţ v porovnání s rokem 2009 představuje pokles o 14 932 úvěrů (12 %). Průměrná výše úvěru dosáhla hodnoty 508 745 Kč. Největší podíl úvěrů z celkového počtu je vyuţito rekonstrukci a modernizaci (44 %), dále následuje koupě bytu nebo rodinného domu (32 %), nové byty a rodinné domy (11 %) a ostatní (16 %). 22 Procentní přírůstek celkového počtu poskytnutých úvěrů stavebními spořitelnami dlouhodobě klesá. V roce 2010 dokonce počet úvěrů ze stavebního spoření klesl o necelý tisíc kusů, mnoţství překlenovacích úvěrů naopak vzrostl o necelých 6 tis. kusů. Příčinou takto malého nárůstu úvěrů mohou být velmi nízké úrokové sazby u běţných hypoték. Z následujícího grafu můţeme snadno rozpoznat výrazný pokles úrokových sazeb v letech 2008 2010 u hypoték, jeţ poskytují ostatní banky. Mnoţství hypoték uzavřených v roce 2010 výrazně rostlo. Graf 3: Průměrné úrokové sazby u hypoték v letech 2008-2010 Pramen: Hypoindex.cz 3.1.5 Úvěry celkem (mld. Kč) Tabulka 6: Celkový objem úvěrů rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 V mld. Kč 17,669 26,346 31,011 37,023 46,308 63,597 84,184 Sta. spoření 2,790 8,416 14,207 18,522 21,916 25,099 28,735 Překlenovací 14,879 17,930 16,804 18,501 24,392 38,498 55,449 Změna v % 197,7 49,1 17,7 19,4 25,1 32,4 32,4 21 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011, 16. 2. 2011 [cit. 2011-5-20]. Komentář k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31.12.2010. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_60570.html>. 22 Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) [online]. 2011 [cit. 2011-5-20]. Výroční zpráva 2010. Dostupné z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava- 2010/soubory/Stavebn%C3%AD%20spo%C5%99en%C3%AD%20v%20roce%202010-95.pdf>.

rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 V mld. Kč 108,063 135,450 179,301 227,417 267,512 293,362 292,083 Sta. spoření 31,751 35,073 38,912 42,875 48,899 53,069 53,549 Překlenovací 76,312 100,377 140,389 184,542 218,613 240,294 238,535 Změna v % 28,4 25,3 32,4 26,8 17,6 9,7 9,2 Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování Celková dluţná částka na úvěrových účtech klientů stavebního spoření se během roku 2010 vyšplhala na částku přesahující 293 mld. Kč a meziročně tento ukazatel dosáhl téměř 10 % růstu. Více neţ 240 mld. Kč, coţ představuje 82 % celkové sumy úvěrů, připadá na překlenovací úvěry a zbylých 53 mld. Kč potom na úvěry ze stavebního spoření. Z procentní změny celkového objemu úvěrů zjistíme, ţe se poslední dva roky souhrnný obnos poskytnutých prostředků stavebními spořitelnami zvyšuje pomalejším tempem neţ-li tomu bylo v letech předchozích, kdy obnosy z poskytnutých úvěrů meziročně rostly okolo 30 %. Lidé kromě úvěru ze stavebního spoření či překlenovacího úvěru mohou na financování bytových potřeb vyuţít i hypotéku od ostatních bank. Z celkového počtu uzavřených půjček v roce 2010 tvoří 71 % ty ze stavebního spoření a pouze 29 % připadá na hypotéky. U objemu půjček ale pozorujeme opačnou situaci, kdy ze stavebního spoření bylo poskytnuto 42 % z celkového mnoţství poskytnutých zdrojů, kdeţto hypotéky se na tomto ukazateli podílejí 58 %. Souhrn údajů obsahuje následující tabulka. 23 Tabulka 7: Poměr prostředků půjčených ze stavebního spoření a hypoték v roce 2010 Stavební spoření Hypotéky Počet 113 611 (71 %) 46 382 (29 %) Objem (mld. Kč) 57,8 (42 %) 81,3 (58 %) Pramen: AČSS - Výroční zpráva 2010 3.1.6 Naspořená částka Tabulka 8: Naspořená částka na účtech stavebního spoření rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 V mld. Kč 81,731 93,629 110,400 133,309 180,190 236,815 287,077 Změna v % 37,2 14,6 17,9 20,8 35,2 31,4 21,2 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 V mld. Kč 328,987 359,848 384,880 401,061 415,150 430,122 424,237 Změna v % 14,6 9,4 7,0 4,2 3,5 3,6 2,2 Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování Hlavním cílem systému stavebního spoření je poskytovat úvěry, které se pouţijí na financování bytových potřeb. Toto je podmíněno dostatečným přílivem peněz, které následně slouţí 23 Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) [online]. 2011 [cit. 2011-5-21]. Výroční zpráva 2010. Dostupné z WWW: <http://acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava- 2010/soubory/Stavebn%C3%AD%20spo%C5%99en%C3%AD%20v%20roce%202010-95.pdf>.

právě k financování úvěrů. Smluv ve fázi spoření v posledních letech sice klesá, ale naspořená částka stále vykazuje růstovou tendenci. V roce 2010 se naspořená částka meziročně zvýšila o 3,6 % na 430,122 mld. Kč. Přestoţe tedy počet smluv, na kterých se doposud vloţené prostředky spoří, klesá, klienti spoří dostatečně, aby jejich vklady pokryly výdaje na úvěry. 3.1.7 Poměr úvěrů a naspořené částky Tabulka 9: Poměr úvěrů a naspořené částky rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Poměr v 21,6 28,1 28,1 27,8 25,7 26,9 29,3 % rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 Poměr v 32,8 37,6 46,6 56,7 64,4 68,2 68,8 % Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování Podíl úvěrů na vkladech představuje jeden z hlavních ukazatelů efektivnosti systému a vypovídá o tom, kolik procent z vloţených peněz střadatelů bylo poskytnuto stavebními spořitelnami na úvěry. Z přehledu zjistíme, ţe tento ukazatel roste, konkrétně v roce 2010 se meziročně zvýšil o 3,8 % na 68,8 %. Znamená to tedy, ţe 68,8 % z celkových vkladů bylo poskytnuto ve formě úvěrů. I v dalších letech lze předpokládat růstový, neboť lidé si půjčují více, neţ ukládají. 3.1.8 Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření Tabulka 10: Výše průměrné státní podpory na smlouvu o stavebním spoření rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 V Kč 2 795 2 803 2 874 2 956 3 138 3 159 3 256 Změna v 0,3-0,3 2,8 2,9 6,2 0,7 3,1 % rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.Q 2011 V Kč 3 242 3 173 3 090 2 927 2 776 Bez údajů Bez údajů Změna v -0,4-2,1-2,6-5,0-6,7 Bez údajů Bez údajů % Pramen: Ministerstvo financí ČR základní ukazatele vývoje stavebního spoření, vlastní zpracování Posledním z hodnocených ukazatelů stavebního spoření uvádím průměrnou státní podporu přiznanou na smlouvu o stavením spoření. Vývojový trend můţeme odvodit od výše naspořené částky a také poskytované státní podpory. Průměrná výše státní podpory rostla aţ do roku 2004, protoţe velké mnoţství smluv uzavřených v roce 2003 mělo za následek i nárok na vyšší státní podporu v hodnotě 4 500 Kč. Od roku 2005 dochází k postupně výraznějšímu sniţování průměrné státní podpory, coţ lze přisuzovat jednak sniţujícímu se přírůstku naspořené částky na účtech stavebního spoření, a také niţší poskytované státní podpoře ve výši 3 000 Kč od roku 2004. Státní podporou, jejími vlastnostmi a vlivem na stavební spoření se zabývám v páté kapitole této práce.

3.2 Hodnocení prvního čtvrtletí roku 2011 V prvním čtvrtletí roku 2011 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno téměř 96 tis. nových smluv o stavebním. Průměrná cílová částka u smluv uzavřených fyzickými osobami dosáhla výše 295 tis. Kč. V porovnání se stejným obdobím roku 2010, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl cca 144 tis. a průměrná cílová částka u fyzických osob činila 313 tis. Kč, došlo v I. čtvrtletí 2011 k poklesu počtu uzavřených smluv o 48 tis. smluv (- 34 %) při současném poklesu průměrné cílové částky o 18 tis. Kč. Objevuje se tedy jasný důsledek legislativního zásahu účinného od 1. 1. 2011, kdy byla na státní podporu za rok 2010 uvalena daň ve výši 50 % a zároveň od roku 2011 jiţ bude kaţdé smlouvě (i dříve uzavřené) náleţet státní podpora pouze ve výši 2 000 Kč. Navíc úroky z naspořených prostředků jiţ nebudou osvobozeny od daně z příjmů. Myslím si, ţe je to jasný a zcela logický krok ze strany občanů České republiky, neboť se pro ně stavební spoření stává méně atraktivním produktem. Zmíněné změny a moţné důsledky na budoucí vývoj stavebního spoření diskutuji v páté kapitole. K datu 31. 3. 2011 činil celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření 4,757 mil. smluv, coţ je o cca 88 tis. smluv méně neţ ke konci roku 2010. Celkový počet úvěrů dosáhl k datu 31. 3. 2011 počtu 985 221 úvěrů a oproti konci roku 2010 klesl o 8136 úvěrů. Objem úvěrů ke konci čtvrtletí činil celkem 292 mld. Kč a klesl tak oproti stavu k 31. 12. 2010 o 1,27 mld. Kč. Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se dlouhodobě nemění. Poměr úvěrů a naspořené částky v 1. čtvrtletí roku 2011 vykazuje mírný růst a tedy předpokládaný vývoj. 24 24 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011, 18. 5. 2011 [cit. 2011-5-25]. Komentář k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31.3.2011. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_62165.html>.

Kapitola 4 Stavební spořitelny a trh stavebního spoření v ČR Cílem této kapitoly je vytvořit aktuální přehled o nabídkách stavebních spořitelen na českém trhu a poté provést jejich porovnání. Na úvod kapitoly povaţuji za rozumné poskytnout obecný přehled o stavebních spořitelnách a jejich činnostech. 4.1 Základní charakteristika stavební spořitelny a jejích činností Stavební spořitelna je banka, které byla udělena licence podle zákona č. 21/1992 Sb. 25 Provozuje stavební spoření a kromě toho můţe také vykonávat další činnosti, které jsou definovány v 9 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb. 26 Tento paragraf říká, ţe stavební spořitelna můţe: a) poskytovat úvěry osobám, jejichţ výrobky a poskytované sluţby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí, c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle 5 odst. 5 (úvěr do výše cílové částky, který slouţí k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření; jedná se tedy o překlenovací úvěr) a za úvěry uvedené v písmenu a), d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou, f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakoţ i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou, g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, h) poskytovat bankovní informace, i) uzavírat obchody slouţící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku, j) vykonávat finanční makléřství. 27 25 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 26 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 27 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 9.

Po schválení zákona o stavebním spoření postupně vzniklo šest stavebních spořitelen. Dnes si klienti mohou vybírat finanční produkty od celkem pěti stavebních spořitelen, protoţe dne 11. 3. 2008 Česká národní banka odsouhlasila spojení Reiffeisen a Hypo stavební spořitelny. V současnosti se tedy jedná o tyto společnosti: a) Českomoravská stavební spořitelna, a. s. b) Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. c) Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. d) Raiffeisen stavební spořitelna a.s. e) Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. Následující grafy ilustrují zastoupení jednotlivých stavebních spořitelen na trhu úvěrů ze stavebního spoření, resp. výše vkladů za rok 2010. Graf 4: Poskytnuté úvěry klientům stavebních spořitelen v roce 2010 Úvěry klientům 2010 (mld. Kč) 31.978 39.578 44.303 49.029 129.644 Českomoravská stavební spořitelna Stavební spořitelna České spořitelny Raiffeisen stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna Wüstenrot stavební spořitelna Pramen: Top finance přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 28, vlastní zpracování 28 Top finance přehled finančního a kapitílového trhu v ČR [online]. 2011, 18. 5. 2011 [cit. 2011-5-29]. Vývoj úvěrů stavebních spořitelen. Dostupné z WWW: <http://81.95.101.4/download/pdfhn/top_finance_2011.pdf>.

Graf 5: Klientské vklady v roce 2010 Klientské vklady 2010 (mld. Kč) 69.119 76.11 35.956 97.54 157.406 Českomoravská stavební spořitelna Stavební spořitelna České spořitelny Raiffeisen stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna Wüstenrot stavební spořitelna Pramen: Top finance přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 29, vlastní zpracování Z grafického zobrazení můţeme pozorovat jasnou dominanci Českomoravské stavební spořitelny v obou sledovaných oblastech. Pro rok 2009 uţ přehled uvádět nebudu, ale pouze zmíním, ţe nejvyšší procentní nárůst klientských vkladů zaznamenala Českomoravská stavební spořitelna, ale pouze těsně před Wüstenrot stavební spořitelnou. Raiffeisen stavební spořitelně dokonce klientské vklady oproti roku 2009 klesly. V oblasti poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření si meziročně polepšila Raiffeisen stavební spořitelna, a to o více neţ 20 %, za ní následuje Wüstenrot stavební spořitelna s více neţ 15 % nárůstem objemu úvěrů. Kaţdá z výše uvedených stavebních spořitelen samozřejmě na trhu funguje jako samostatná společnost sledující především své hospodářské zájmy, avšak od 29. 6. 2000 všechny tyto podnikatelské subjekty společně tvoří Asociaci českých stavebních spořitelen (AČSS). Z výše uvedených důvodů je zřejmé, ţe aţ do roku 2008 zahrnovala tato asociace členů šest. Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Základní poslání AČSS představuje snaha o vytváření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření. V neposlední řadě klade velký důraz na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb občanů. V rámci asociace dochází mezi spořitelnami ke spolupráci, která vede k podpoře a rozvoji produktu stavebního spoření a nabídky dalších finančních instrumentů na finančním trhu. Spolupráce však není vedena pouze uvnitř asociace, ale také směrem ke státní správě, jeţ je schopna sektor stavebního spoření výrazně ovlivňovat. K dalším činnostem AČSS patří také udrţování kontaktů s partnerskými organizacemi 29 Top finance přehled finančního a kapitílového trhu v ČR [online]. 2011, 18. 5. 2011 [cit. 2011-5-29]. Vývoj vkladů stavebních spořitelen. Dostupné z WWW: <http://81.95.101.4/download/pdfhn/top_finance_2011.pdf>