Usnadníme život podnikatelům. Jsou základy evropské integrace ohroženy? Informační bulletin Občanské demokratické strany 1 / 2012.

Informační bulletin Občanské demokratické strany 1 / 2012 Usnadníme život podnikatelům strana 6 Jsou základy evropské integrace ohroženy? strana 12 13

EDITORIAL Z obsahu Usnadníme život podnikatelům Petr Nečas Všichni víme, že živnostníci a podnikatelé strádají zbytečnými byrokratickými obstrukcemi. Máme konkrétní mechanismy, jak chod podnikání, které je mimo jiné i zdrojem příjmů do státní pokladny, usnadnit. strana 6 Konference: Podnikání a pracovní místa Představitelé ODS z pozice svých různých funkcí i z rozmanitých regionů porovnávali své zkušenosti s nezávislými odborníky. Konzultovali společně možnosti podpory podnikání i v kontextu politiky EU. strana 8 9 Z Poslanecké sněmovny V Parlamentu se v poslední době projednávala řada důležitých předloh, které významně ovlivňují jak státní legislativu, tak běžný život občanů. Poslanci například řešili nárůst extremismu v některých oblastech, nové úkoly převzal v souvislosti s rolí české armádybranně bezpečnostní výbor, rovněž přinášíme podrobnější informace o zdravotnické reformě. strana 10 14 Návštěva u starosty a podnikatele Vedení městečka Chodouně se daří realizovat drobné, leč potřebné projekty, a dokonce na ně vesměs získávat dotace. Za zmínku stojí, že místostarostou je předseda Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík. 1/2012 informační bulletin Občanské demokratické strany Vydává ODS Publishing, s.r.o. Adresa vydavatelství a redakce: Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 Tel.: 234 707 160, 161, 164 E-mail: redakce@ods.cz, http: www.ods.cz Hlavní editorka: Vlasta Lajčaková Redaktorka: Ivana Vajnerová Grafika a foto: Ingrid Valentinová, Luděk Krušinský Foto v čísle: Luděk Krušinský, archiv ODS a archivy autorů Registrace u MK ČR E 12908 Redakční uzávěrka: 23. 1. 2012 Inzerci přijímá: e-mail: inzerce@ods.cz strana 22 23 Korea: Poslední říše zla Jakub Čermák Poslední události v Koreji vyvolávají zvýšenou snahu nacházet odpovědi, jak se vlastně tento region v nedávné minulosti politicky vyvíjel. Právě na tyto otázky jsme se pokusili co nejzasvěceněji reagovat. strana 24 25 Co nového ve světě kultury Nabízíme všestrannou inspiraci k rozmanitým požitkům z oblasti filmu, divadla, koncertů různých hudebních žánrů. Občas jistě stojí za to i neobvyklé pojetí baletu. strana 26 27 K naší škodě zapomínaný sedlák a státník Jindřich Marek Antonín Švehla byl bezesporu pozoruhodná postava: Rozporuplnost jeho osudu se vepsala ne vždy v pozitivním smyslu do českých dějin. strana 28 30 Vážení čtenáři, samozřejmě se na tomto místě nabízí vám ještě jednou opožděně popřát úspěšný nový rok. A to nikoli jen ze zdvořilosti, ale hlavně kvůli tomu, že nás čeká předvolební období, a to ne jen tak ledajaké. Rozhodně je co měnit v Parlamentu i v krajích: Senát se hemží sociálnědemokratickými odborovými předáky a kraje skomírají pod neuváženou a marnotratnou vládou ČSSD. Pro občanské demokraty je to velká výzva. Naštěstí už na ni se vším nasazením a vervou reaguje vedení strany i lidé z regionů. Možná právě proto, že jsme se stali svědky panování levicových mocipánů, v sobě nacházíme sílu jim v zájmu rozumného hospodaření vzdorovat. Ostatně představitelé ODS mají zasvěcený přehled o neodpustitelných prohřešcích, kterých se ČSSD dopustila vůči krajům, obcím a potažmo všem českým občanům. Zdrojem inspirace jsou v této souvislosti i ideové konference, které skýtají argumentační zázemí pro každého, kdo nadcházející volební souboje bere vážně. Nemluvíme jen o konferencích organizovaných z centra, ale i o akcích, které připravují samostatně jednotlivé regiony. Například setkání Středočechů, kteří připravili ideální profil kandidáta, stojí za pozornost. Hlavně máme za sebou již dvě ze série celostátních ideových konferencí, které poskytly relevantní údaje například o tom, co je třeba zlepšovat v oblasti podnikání a pracovních míst, předtím bylo tématem řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách. Neméně důležité budou další konference zaměřené například na hospodaření krajů, školství, zdravotnictví Samozřejmě nebude scházet diskuse o situaci v Evropské unii, která nabírá dramatické obrátky, ne vždy v zájmu ČR. I tomu se věnujeme: Na aktuální otázky odpovídá předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer. Podle něj není záhodno poslušně odevzdávat Bruselu rozpočtovou suverenitu či zavádět společné daně, jak by se líbilo evropským hegemonům Francii a Německu. Každopádně popřejme nám všem, abychom tento náročný rok zvládli beze ztráty na cti, s pevným dodržováním ideologických zásad, na nichž ODS vznikla a díky nimž získala svoji voličskou základnu. Takže přejeme dostatek sil, trpělivosti i neochvějnosti. A doufejme, že na konci tohoto roku budeme mít příjemný pocit úspěchu a dobře vykonané práce. Bezesporu nás to bude stát hodně námahy, ale určitě stojí za to ji vynaložit. Vaše redakce 3

VNITROSTRANICKÉ INFORMACE Webové stránky ODS v nové podobě Nové webové stránky ODS byly spuštěny u příležitosti 22. kongresu 22. října 2011. Web dostal nový moderní design a byly doplněny nové sekce a staré zcela přepracovány. Oproti předchozím stránkám obsahuje nový web především ucelená programová témata občanských demokratů, ke kterým jsou přiřazeny související články a relevantní programové dokumenty (www.ods.cz/ programova-temata). Nová rubrika se věnuje klíčovým bodům politické situace z pohledu ODS. V rubrice nazvané modrý blog (www.ods.cz/modry-blog) nabízíme na jednom místě přehled nejzajímavějších blogerských příspěvků našich představitelů a podporovatelů, kteří publikují na různých zpravodajských portálech. Do sekce média pak byly přesunuty veškeré mediální výstupy, především tiskové zprávy, argumentáře, rozhovory a projevy. Nyní můžeme využívat výhodu centrální stránky Spolu se spuštěním nového webu byl ukončen provoz stávajícího portálu Zprávy ODS a jeho obsah je napříště integrován přímo do centrální stránky, která má nejvyšší návštěvnost. Ke každému článku jsou nově přiřazeny obsahové štítky, které jej systematicky řadí k určitému programovému nebo aktuálnímu tématu a umožňují web procházet podle problematiky, která návštěvníka zajímá. Napojení na Facebook, Twitter a Google Samozřejmostí je plné napojení na sociální sítě, jako je Facebook, Twitter a Google+. Díky tomu si návštěvníci webu mohou vytvořit svůj uživatelský účet na webu ODS a přihlásit se k odběru informací k tématům, které je zajímají. Připravujeme také touto cestou možnost objednat si zasílání Listů ODS formou PDF do e-mailové schránky. V sekci zapojte se na jednom místě web shrnuje možnosti, jak se zapojit do života strany jako člen nebo podpořit ODS prostřednictvím Modrého týmu. Dále má návštěvník možnost stáhnout si bannery pro webové stránky a podpořit tak ODS. Pro zpestření jsou publikovány flash hry z volebních kampaní. Výraznější prostor dostala i prezentace e-shopu ODS, který byl funkčně integrován s webem ODS (http://eshop.ods.cz). Nová podoba prezentace regionálních sdružení Nové stránky integrují i prezentace jednotlivých regionálních sdružení ODS (http://www.ods.cz/regiony). Tyto regionální stránky v současné době procházejí změnou koncepce a jsou napojeny na centrální administrační systém ODS. Tento přístup výrazně zjednodušuje proces publikování a sdílení informací mezi centrální a regionální úrovní strany. Máme ambici do tohoto systému co nejdříve zapojit všechny regionální a oblastní sdružení. Cílem je ušetřit finanční a lidské prostředky pro chod jednotlivých základních regionálních prezentací. Na centrální redakční systém přešel Ústecký region, dále weby regionu Středočeského a Jihomoravského. Ostatní budou následovat. Nové možnosti na míru tiskové a politické sekce Pro nové stránky bylo vytvořeno nové administrační rozhraní přímo na míru potřebám tiskové a politické sekce ODS. Samozřejmostí je automatické nahrávání a ořez fotografií, upload videí a dokumentů a práce s nimi přímo na webovém serveru a okamžitá publikace textů včetně přesného umístění v rámci webu na základě priorit. Administrace plně spolupracuje s intranetem MojeODS, z kterého aktualizuje potřebná data do profilových fotografií našich politiků, jejich funkce v rámci stranické struktury nebo veřejné správě a kontaktní informace na kanceláře. hor Spolu se změnou centrálního webu a přípravou regionálních stránek byl ve stejné grafické podobě upraven i design oficiálního YouTube kanálu Občanské demokratické strany a prezentace ODS na Facebooku http://tv.ods.cz; http://www.facebook.com/ods.cz a Twitteru http://twitter.com/odscz. ODS je tak dobře připravena v prostředí světové sítě internetu na nadcházející volební rok.

Moje ODS ODS on-line Dnešní doba poskytuje mnoho nástrojů umožňujících jednodušší a efektivnější fungování organizací všech typů, nové formy komunikace, přenosu informací a interakce. ODS je stranou, která aktuální trendy v této oblasti moderních technologií nejen sleduje, ale snaží se je rovněž uplatňovat i v rámci svého vnitřního fungování. V únoru letošního roku tak oslaví své druhé narozeniny intranet Občanské demokratické strany s názvem Moje ODS a nutno podotknout, že je opravdu co oslavovat. Za dva roky života se Moje ODS nejenže osvědčila, ale stala se neoddělitelnou součástí života jak samotných členů ODS, tak i zaměstnanců strany. Veškeré dění zde probíhá prostřednictvím zabezpečeného profilu, který zde mají zřízeny všechny orgány vnitřní struktury ODS a který si může aktivovat i každý člen. Doposud si svůj profil na tomto intranetu aktivovalo téměř deset tisíc členů ODS. Moje ODS nabízí spoustu možností, jak se zapojit do života Občanské demokratické strany. Svým uživatelům umožňuje sledovat veškeré interní aktuální informace o ODS, materiály z konferencí, argumentáře na různá politická témata nebo číst dokumenty a výstupy z jednání místního, oblastního a regionálního sdružení či usnesení výkonné rady. Prostřednictvím kalendáře akcí zde může každý člen získat přehled o všech událostech pořádaných ODS, a to i na místních úrovních. Navíc je ve svém profilu informován o svých účastech na stranických akcích a sněmech. Vlastní profil si může každý člen spravovat dle libosti měnit si kontaktní a další osobní údaje, přidávat fotografie, zpětně kontrolovat platbu svých členských příspěvků a historii členství či zveřejňovat své postřehy na aktuální dění. Systém dále nabízí možnost seznámit se s profily všech orgánů strany a jejich složením nebo vyhledávat kontakty na kolegy a debatovat s nimi na vnitrostranickém diskusním fóru o různých politických otázkách. Intranet Moje ODS také výrazným způsobem usnadňuje práci všem manažerům a zaměstnancům Hlavní kanceláře ODS a zajišťuje tolik potřebnou zpětnou vazbu. Slouží totiž jako vynikající nástroj pro bezproblémový chod celé členské základny, evidenci členů a členských příspěvků či zájemců o členství. Další funkcí je například vedení centrálního kalendáře akcí nebo archivace dokumentů (usnesení aj.) a jejich zpřístupnění všem, kteří mají pravomoc k jejich prohlížení. Obecně platí, že lidé spadající do určité úrovně organizační struktury strany se nejčastěji zajímají o dění jim nejbližší, čemuž odpovídá i rozdělení přístupových práv. Osvědčila se i nedávno vytvořená možnost sledování průběhu celého procesu přijímání každého nového člena, což tento proces značně zpřehledňuje a zabraňuje situacím, jako byly například problémy s přijímáním či nepřijímáním nových členů, s kterými jsme se mohli v posledních letech setkat. Pokud ještě nemáte přístup do intranetu Moje ODS aktivován a chtěli byste využít všech možností, které Moje ODS nabízí, můžete se obrátit buď na svého oblastního manažera, nebo na e-mailovou adresu moje@ods.cz. Získáte tak přihlašovací údaje (login a heslo), které vám zajistí bezpečný přístup ke svému profilu. Identifikační karty členů se osvědčily Vedle intranetu Moje ODS lze na závěr uvést ještě jeden z postupů využívaných při evidenci členské základny, kterým jsou identifikační karty všech členů. Ty se osvědčily například při prezencích na různých akcích, jako je kongres či ideové konference ODS. Platnost karet končí letos v dubnu a nové s platností již na dva roky budou dle volby každého jednotlivce zaslány poštou, nebo prostřednictvím oblastního manažera. Každý nový člen ODS obdrží svou kartu ihned po přijetí radou místního sdružení a po zaplacení členského příspěvku. S kartou člena bude v letošním roce spuštěn i afinitní, neboli věrnostní program, který bude určený všem členům ODS a v jehož rámci budou moci jednotliví partneři, kteří se do akce zapojí, nabízet své služby či zboží. Čerpání výhod bude zcela dobrovolné a bude záležet na každém, zda této jedinečné nabídky využije. koš

SLOVO PŘEDSEDY 6 Usnadníme život podnikatelům Jsou to především soukromé firmy a podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa. Jsou motorem ekonomiky a nesou kůži na trh doma i v zahraničí. Stát jim přitom nesmí překážet. To platí nejenom pro velké podniky, ale i pro malé firmy a živnostníky. ODS si toto uvědomovala vždy a v dnešní době to platí dvojnásob. Nesdílím apokalyptické vize, které šíří někteří analytici a komentátoři, ale nemá smysl si nalhávat, že nás nečeká komplikované období, protože jsme příliš ekonomicky provázáni s okolím. Proto budeme bránit zvyšování přímých daní firmám i fyzickým osobám, jak navrhuje opozice. Pro podniky je důležité stabilní podnikatelské prostředí. Jestli nechceme utlumit jejich rozvoj a zároveň vysokými daněmi vyhnat špičkové experty do zahraničí, zapomeňme na tyto tradiční levicové recepty. Pro nás to naopak znamená odbourávat překážky, které podnikům umožní ve stávající ekonomické situaci nejen přežít, ale především konkurovat ostatním. Musíme odmítnout opakované snahy výrazně zvyšovat odvody právě drobným podnikatelům a živnostníkům snížením výdajových paušálů. Bylo by hrubou chybou jim zvláště v současné složité ekonomické situaci zkřížit cestu a snažit se tak z nich vytáhnout 4 nebo 5 miliard korun navíc. V řadě míst je živnostenské podnikání jedinou možností, jak se uživit a ještě zaměstnávat ostatní. Na druhou stranu je legitimní diskuse o zabránění možného zneužívání výdajových paušálů, a to prověřením možnosti jejich využití zastropováním obratu ve výši někde mezi 5 20 miliony korun. Zároveň je legitimní úvaha o odbourání možnosti platit daňové bonusy na děti těm, kdo nevykazují žádný nebo velmi malý zisk. Výši výdajových paušálů však chceme zachovat. Hlavním smyslem jejich zavedení bylo zjednodušení administrativy, a tím šetření peněz a času živnostníků. V dnešní ekonomické situaci by byl protisměrný pohyb zvyšování této byrokracie pro statisíce drobných podnikatelů špatnou zprávou a zvýšil by nezaměstnanost. Snižujeme administrativní zátěž podnikání Naopak chceme pokračovat ve snižování administrativní zátěže. Zvláště problematické jsou ekologické, stavební a technické regulace, které vytvářejí umělé překážky pro podnikání. Velkým problémem je zároveň špatná dostupnost elektronických dokumentů, které nejsou k sehnání na jednom místě. Musíme rušit a zjednodušovat stovky zbytečných paragrafů, vyhlášek a předpisů. Proti roku 2005 chceme do roku 2014 snížit administrativní zátěž zhruba o třetinu, což znamená úsporu pro podnikatele v řádu desítek miliard korun. Obzvláště odstrašující jsou příklady eurohujerismu, kdy některá ministerstva přijímala povinné evropské předpisy nikoli v minimální variantě, ale s vlastní přidanou hodnotou, která přinesla podnikatelům jen další komplikace a dodatečné náklady. Budeme prosazovat hloubkový audit u již přijaté evropské legislativy a případně navrhovat takové změny, které nadbytečný administrativní balast odstraní. S podporou podnikání úzce souvisí podmínky na pracovním trhu. Čím pružnější je pracovní trh, tím nižší je nezaměstnanost. Země s pružným pracovním právem, jako je Dánsko nebo Švýcarsko, jsou toho dokladem. Socialistické recepty kombinace měkkého a nemotivujícího systému sociální podpory a nalévání desítek miliard korun do neefektivních projektů aktivní politiky zaměstnanosti se neosvědčily. Dnes má ČR 6. nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, zatímco za vlád ČSSD jsme byli kolem 17. místa. Naším cílem je nový, jednoduchý zákoník práce Vláda prosadila některé změny pracovního práva, které platí od ledna letošního roku. Bude však nezbytné pokračovat. Zákoník práce má v současné době stále zhruba 400 paragrafů, které často velmi konkrétně předepisují, co se může a co se nesmí. Naším dlouhodobějším cílem je prosazení zcela nového zákoníku práce. Instituty pracovního práva by se měly lépe sladit s úpravou práva občanského. Po takové revizi by zákoník práce mohl čítat zhruba 150 jasných, přehledných a srozumitelných ustanovení. Byl by tedy zhruba o dvě třetiny tenčí. Považuji za velmi důležité zabývat se dalším rozšířením možností zaměstnávání. A to i těch, které dosud nebyly zaměstnavateli příliš využívány. Podíl částečných úvazků je v České republice jeden z nejnižších v Evropské unii. Proto prosazujeme úlevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání na částečné pracovní úvazky. Toto opatření povede nejen ke zvýšení zaměstnanosti například maminek s malými dětmi, starších spoluobčanů, studentů nebo zdravotně postižených, ale i ke snížení výdajů na sociální podporu. Chceme dále vytvořit podmínky, které umožní vykonávat práci na zavolanou především důchodcům, studentům a ženám v domácnosti. Na základě této dohody si zaměstnavatel se zaměstnancem budou moci vyjít vstříc s časovým rozložením práce. Budeme prosazovat tzv. job-sharing, tedy výkon práce, kdy jedno pracovní místo sdílí více zaměstnanců. Jedná se o nový typ pružné formy práce na částečný úvazek. K rozvržení pracovní doby by docházelo na základě dohody mezi samotnými zaměstnanci. Kombinace podpory podnikání, snižování administrativní zátěže a pružnějšího pracovního práva je cestou, jak se vyrovnávat s problémem nezaměstnanosti. ODS bude k tomuto problému přistupovat s maximální vážností a bude pro nás klíčovou prioritou i do budoucna. Petr Nečas předseda ODS, předseda Vlády ČR

PODPORA PODNIKÁNÍ Jsme na dobré cestě, jak snižovat administrativní zátěž Martin Kuba V roce 2005 ukázalo vyhodnocení, že firmy a živnostníky stojí uspokojení administrativních nároků státu přes 86 miliard korun. Z toho největší díl zátěže v rozsahu téměř 74 miliard korun podnikatelské sféře naložilo šest klíčových resortů ministerstva financí, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu, zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví. Vláda vedená ODS se už ve svém programovém prohlášení zavázala ke snižování administrativní zátěže a razantními kroky se podařilo již v roce 2010 redukovat náklady podnikatelů vyvolané zmíněnými šesti resorty na 62 miliard korun, tedy o 12 miliard. Počátkem letošního ledna jsme pak s premiérem Petrem Nečasem oznámili záměr odbourávat další paragrafy s cílem ulevit podnikatelům do roku 2014 o dalších 11 miliard korun, tedy na necelých 52 miliard korun. Oproti roku 2005 bychom tak dosáhli třicetiprocentní redukce. Řada změn již je prosazena Jen Ministerstvo průmyslu a obchodu dosud vytipovalo 40 administrativních povinností zralých na zrušení a současně jsme výrazně pokročili v přípravě legislativních opatření, aby mohla být skutečně zrušena. V některých případech už dokonce nová úprava platí skončila např. povinnost nadbytečného označování provozoven samostatným identifikačním číslem, zjednodušily se povinnosti související se stěhováním. Byly také rozšířeny možnosti používání služeb centrálních registračních míst, takže stát si sám např. při změně provozovny dohledá všechny nezbytné údaje a nebude je vyžadovat od podniků a živnostníků. Tato jediná novela živnostenského zákona v souhrnu povede k úspoře administrativních výdajů v objemu kolem 275 milionů korun ročně. Takových příkladů i z jiných resortů je již ale celá řada. Mnohé nás ještě čeká Do budoucna například pracujeme na tom, aby nebylo nutné hlásit pracovní úrazy několika úřadům, ale pouze inspektorátu bezpečnosti práce. Aby odpadla povinnost hlásit práci s odpady dvěma různým úřadům v rozmezí několika týdnů a aby zmizela loňská absurdita roku, tedy povinnost dokládat justici výpis z rejstříku trestů, když justice tento rejstřík vede. Máme ale i další záměry. Firmy a živnostníky v současnosti zatěžuje více než 200 dotazníků a výkazů z ministerstev nebo z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mnohá tato šetření se již podařilo zrušit nebo zjednodušit, např. Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo povinný výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, který každého půl roku muselo vyplňovat 25 tisíc podniků. Nově stát potřebné údaje získává z databází správy sociálního zabezpečení a firmy ušetřily 25 milionů korun. V tomto trendu chceme učinit další kroky, a proto jsem byl panem premiérem pověřen, abych začal prověřovat všechny oblasti a zjistil, kde stát získává dvakrát nebo dokonce vícekrát stejné údaje. Dokonce nás to vedlo k vyhlášení hesla Jedna firma, jeden výkaz, jeden úřad, kterým jasně říkáme, že cílem je nasměrovat všechna hlášení ve formě elektronických formulářů jen do ČSÚ, aby je následně poskytl úřadům, které je potřebují pro svou činnost. Papežštější než papež? Chceme se také více soustředit na aplikaci evropské legislativy, která přináší do našeho právního řádu zhruba polovinu nových ustanovení. Dosud přitom nebylo výjimečné, že některé požadavky evropských směrnic byly zavedeny podle zásady papežštější než papež, tedy že české zákony byly přísnější, než co od nás ve skutečnosti EU chtěla. Zdaleka nejde jen o pověstné balení koblih. Mnoho firem má například zkušenost s tzv. integrovaným registrem znečištění. Mnohé země, které měly před přijetím této legislativy přísnější pravidla, je po jejím schválení zjednodušily. ČR šla opačným směrem a zavedla povinnost sledovat 72 různých látek. Teprve později se nám podařilo vrátit se postupně k předepsaným 26 chemikáliím. Odhaduje se, že to české firmy ročně stálo 3 miliardy korun. Anebo plán odpadového hospodářství EU ho požaduje na národní a krajské úrovni, o podnikatelích v příslušné směrnici není ani slovo. Přesto někdo do zákona napsal, že v ČR mají tuto povinnost i na podnikatelské subjekty. Stálo je to zhruba 200 milionů korun ročně. Že to naše podnikatele znevýhodňovalo na zahraničních trzích, je více než zřejmé. Proto chceme být do budoucna mnohem opatrnější a zavést procedury, abychom věděli, že skutečně zavádíme, co EU chce, a ne eurohujerskou přísnější verzi, kterou do zákona např. prosadí nějaký úředník, aby mu zjednodušila život. Chci tímto na závěr požádat podnikatelskou veřejnost o tipy dalších nadbytečných povinností. Pro jejich sběr připravujeme novou webovou stránku www.zjednodusujeme.cz, která bude spuštěna během několika týdnů. autor je ministr průmyslu a obchodu 7

IDEOVÁ KONFERENCE ODS představila nový program: Podpora podnikání a pracovní místa 8 Pružnější pracovní trh, jednodušší přístup firem k financování nebo odstraňování bariér komplikujících podnikání. To byla hlavní témata ideové konference ODS, kterou hostil v sobotu 21. ledna Hradec Králové. Konferenci zahájil předseda ODS a premiér ČR Petr Nečas. Ve svém projevu zdůraznil, že stát nesmí firmám a podnikatelům překážet. Jsou to totiž především soukromé firmy a podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa, jsou motorem ekonomiky a nesou kůži na trh doma i v zahraničí. Zároveň živnostníky ujistil, že současná výše výdajových paušálů zůstane zachována. Navrhovaná opatření Změny pracovního práva Nový, výrazně jednodušší zákoník práce Budeme prosazovat nový, výrazně jednodušší zákoník práce. Chceme zkrátit jeho jednotlivá příliš detailní ustanovení, předepisující například úpravu pracovní doby, dovolené či překážek v práci. Některá pravidla jsou sice nutná s ohledem na členství v EU, ale i ta by měla být podrobena revizi. Cílovým stavem je zeštíhlení dnešních 400 paragrafů na zhruba 150. Provázání pracovního práva s právem občanským Chceme provázat právo pracovní a občanské. Navrhujeme upravit zákoník práce v návaznosti na přijetí občanského zákoníku. Instituty pracovního práva by se měly lépe sladit s úpravou práva občanského. Zjednodušit lze oblast náhrady škody, úpravu změn pracovního poměru nebo úrazového pojištění. Uvolnění vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem Chceme umožnit využití občanského práva v některých oblastech pracovněprávních vztahů například tím, že bude možné sjednání smluvní pokuty za porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vyplatit se z výpovědní doby Chceme umožnit zaměstnancům a zaměstnavatelům, aby se mohli vyplatit z povinnosti dodržet výpovědní dobu, pokud chtějí ukončit pracovní poměr dříve, než činí zákonná výpovědní doba. Vyplacení by bylo možné za částku rovnající se odměně zaměstnance, která mu za výpovědní dobu přísluší. Zachováme týdenní karenční dobu, aby byl zaměstnavatel chráněn např. proti odchodu zaměstnance z hodiny na hodinu. Nové vymezení okruhu vedoucích zaměstnanců Navrhujeme novou definici vedoucího zaměstnance, kterým bude ten pracovník, který zásadně ovlivňuje chod firmy bez ohledu na to, zda má podřízené. To zaměstnavateli umožní na tyto zaměstnance klást vyšší nároky a povinnosti, jako je vyšší odpovědnost za škodu nebo delší konkurenční doložka. Podpora práce na zkrácený úvazek V České republice je podíl částečných úvazků jeden z nejnižších v Evropské unii. Proto prosazujeme slevy na dani pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání především maminek s dětmi, starších spoluobčanů, studentů nebo zdravotně postižených na částečné pracovní úvazky. Toto opatření povede ke zvýšení zaměstnanosti a snížení výdajů na sociální podporu. Umožnění výkonu práce na zavolanou Chceme vytvořit podmínky, které umožní vykonávat práci na zavolanou především důchodcům, studentům a ženám v domácnosti. Na základě této dohody si zaměstnavatel se zaměstnancem vyjdou vstříc s časovým rozložením práce. Sdílení pracovního místa Budeme prosazovat legislativní úpravu tzv. job-sharingu, tedy výkonu práce, kdy jedno pracovní místo sdílí více zaměstnanců, jako nový typ pružné formy práce na částečný úvazek. K rozvržení pracovní doby by docházelo na základě dohody mezi samotnými zaměstnanci. Jednodušší úprava dovolené Chceme zjednodušit právní úpravu dovolené a jejího výpočtu tak, aby se dovolená počítala na pracovní dny, a ne týdny, čímž dojde k odstranění současných nespravedlností mezi zaměstnanci. Podpora podnikání 1. Budeme uplatňovat konzervativní daňovou politiku a usnadníme přístup firem k financování. Stop stav pro zvyšování DPH Budeme trvat na zachování jedné sazby daně z příjmu právnických a fyzických osob a na dodržování závazku nezvyšovat přímé daně, který je klíčovou částí ekonomického programu vlády. Zachování výše výdajových paušálů, jejich strop shora i zdola Chceme zachovat současnou výši výdajových paušálů, jejichž hlavním cílem je zjednodušení daňové administrativy živnostníků a OSVČ. Abychom zabránili zneužívání využívání výdajových paušálů, prověříme možnost jejich využití zastropováním shora i zdola. Na základě analýzy určíme maximální výši obratu OSVČ v kalendářním roce, do které by bylo možné výdajové paušály uplatňovat. Výdajové paušály by bylo možné zároveň uplatňovat jen při

dosažení daňové povinnosti (před uplatněním slevy na dítě) minimálně ve výši tohoto daňového zvýhodnění ve zdaňovacím období (13 404 Kč). Podpora přístupu firem k financování exportu Pokud dojde ke zpomalení ekonomického růstu v důsledku napjaté situace v eurozóně, budeme prosazovat usnadnění přístupu domácích firem k financování exportu podporou klíčových proexportních institucí České exportní banky (ČEB), Exportní pojišťovací a garanční společnosti (EGAP) a Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Exportéry, kteří jejich služby nevyužívají, podpoříme dalšími nástroji, například přes Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRO). Zapojení evropských peněz do podpory inovativního podnikání Malé a střední firmy s inovativními projekty chceme podpořit ze zvláštního fondu, který v nich bude za jasně definovaných podmínek přímo nakupovat vlastnické podíly. Poslouží k tomu nejen peníze z evropských fondů, ale i prostředky soukromých investorů a státního rozpočtu. Dobré nápady českých výzkumníků se tak rychleji přesunou z výkresů k zákazníkům. Evropské peníze pro rekvalifikace a zvýšení odbornosti zaměstnanců Budeme podporovat projekty vzdělávání z evropských fondů, které zaměstnavatelům umožní čerpat prostředků na zvyšování vzdělání a kvalifikace těch zaměstnanců, kteří by jinak byli ohroženi propouštěním. Projekty budou zaměstnavatelům hradit vzdělávání těchto zaměstnanců po přechodné období, kdy je méně zakázek. 2. Snížíme výdaje firem a živnostníků na administrativu v podnikání o 30 % do roku 2014 oproti roku 2005. Rušení zbytečných paragrafů Prosazujeme důsledné zjednodušování všech právních předpisů pro podniky a firmy. Ve spolupráci s podnikatelskou sférou zrušíme nebo omezíme každý rok desítky regulací, vyhlášek a předpisů, které firmy i živnostníky nutí ztrácet čas i peníze nesmyslnou a zbytečnou administrativou. Jedna firma, jedna data, jeden úřad Navrhujeme sjednotit a plně elektronizovat sběr statistických dat a výkazů pro centrální státní instituce u Českého statistického úřadu. Znamená to vytvořit podmínky, aby ČSÚ povinně využíval všechna dostupná data z existujících veřejných registrů a firmy tak státu poskytovaly skutečně potřebná data jen jednou. Konec eurohujerismu v přejímání evropské legislativy Naším cílem je zajistit, aby byly předpisy EU přijímány pouze v minimální variantě, která nebude překračovat původní bruselskou předlohu. U již přijaté evropské legislativy budeme prosazovat hloubkový audit, zda do ní během implementace nebyly vpašovány dodatečné požadavky. Elektronické formuláře na jednom místě Navrhujeme, aby podnikatelé našli na jednom místě elektronickou verzi všech platných formulářů státní a veřejné správy, které jsou určeny pro firmy a živnostníky. V maximální míře umožníme jejich předávání příslušným orgánům v elektronické podobě. Zelená ideologie nesmí omezovat firmy Budeme prosazovat důsledné zjednodušení environmentální legislativy, u které tzv. ekoaudit identifikoval nadměrnou administrativní zátěž pro podniky. Chceme zjednodušit podmínky pro územní plánování a stavební řízení. Státní správa musí sloužit firmám Účinně chceme zapojit živnostníky a firmy do procesu zjednodušování administrativy v podnikání a posuzování dopadů regulace. Podnikatelům umožníme hlásit zbytečné a zatěžující paragrafy u připravované i existující legislativy a navrhovat jejich odstranění. 3. Budeme ve státní a veřejné správě podporovat taková opatření, která zjednoduší podmínky pro podnikání. Zamezíme podávání šikanózních insolvencí na podnikatele Novelizováním insolventního zákona chceme zamezit podávání zjevně bezdůvodných insolvenčních návrhů na podnikatele. Nově stanovíme sankce, které budou podobné chování postihovat. Dále pak bude možné pomocí předběžných opatření omezit některé z účinků insolvenčních návrhů. Zrychlíme zakládání obchodní společností V rámci usnadnění začátku podnikání bude možné založit právnickou osobu prostřednictvím interaktivních elektronických formulářů. Založení s.r.o. bude stát 1 korunu a notáři budou mít nově možnost zapsat právnickou osobu do obchodního rejstříku. Pilotní projekt jednotné právní účinnosti v roce 2012 Na pilotním projektu vyzkoušíme sjednocení dnů právní účinnosti pro legislativu s dopadem na podnikatele již v roce 2012. Podnikatelům bude stačit kontrolovat pouze dvakrát do roka, zda resorty průmyslu a obchodu, financí a práce a sociálních věcí připravily novou legislativu: k 1. lednu a 1. červenci. Česká a evropská legislativa dostupná na jednom místě Především malé firmy a živnostníky zatěžuje nejen nadbytečná legislativa, ale také často obtížný přístup k platnému znění českých a evropských právních předpisů. Proto postupně chceme rozšířit veřejně přístupný informační systém o legislativě platné v České republice i o právní předpisy Evropské unie v autorizovaném překladu. Technické normy zdarma Především činnost podnikatelů ve výrobě a službách je regulována tisíci technických norem, jejichž povinné dodržování stát kontroluje. Za konkrétní normu musí firmy platit mnohdy velmi vysoké částky, ačkoli z jejího obsahu potřebují pro svou činnost často pouze zlomek. Navrhujeme proto zpřístupnit technické normy zdarma na internetu. Firmy by platily pouze za stažený nebo tištěný dokument. Jednodušší začátky podnikání Pro začínající podnikatele a živnostníky hodláme zkvalitnit síť poradenství, do které se zapojí živnostenské úřady a úřady práce ve spolupráci s podnikatelskými asociacemi. Nechceme radit, jak podnikat, ale usnadnit první kroky podnikatele ve vztahu ke státním institucím. Elektronizace obchodního styku Prosazujeme usnadnění obchodního styku mezi firmami podporou využívání elektronických faktur. Chceme vytvořit podmínky pro to, aby firmy přiznávaly daně ve formě elektronického daňového přiznání. To přinese administrativní úspory nejen na straně podnikatelů, ale také na straně finančních úřadů. Méně byrokracie s patenty Považujeme za důležité, aby dobré a inovativní nápady domácích firem získaly rychlou patentovou ochranu. Proto chceme rozvinout asistenci odpovědných státních orgánů pro firmy v oblasti patentování. 9 více informací na www.ods.cz

Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY Musíme odstranit podhoubí, v němž se extremistům daří Jana Černochová veromoravském a Středočeském kraji a v hlavním městě Praze. Rozklad pravicové extremistické scény ovlivnilo stíhání několika aktivistů, kteří stáli v čele exponovaných organizací, a změny ve struktuře neonacistické scény. Ta se výrazně atomizovala a rozpadala do menších uzavřenějších uskupení, která se zaměřují na lokální problémy. ňováni prostřednictvím internetu a sociálních sítí, které neonacisté využívají k vzájemné komunikaci a k šíření a sdílení svých materiálů. V tomto ohledu stojí za zmínku aktuální projekt Ministerstva vnitra, který umožní hlásit nelegální a nežádoucí obsah na internetových stránkách a usnadní domluvu s komerčními subjekty na jejich smazání či blokaci. 10 Poslaneckou sněmovnou prošla na sklonku roku hodnotící zpráva o stavu extremismu v České republice v roce 2010. Optimismus, který informace za tento rok vzbudily, vystřídala v loňském roce nová rizika, především v souvislosti se sociálními nepokoji v některých částech země. Oficiální strategii boje proti extremismu zpracovává vláda již od roku 2009. Obsahuje výroční zprávu o problematice extremismu, která je vládě předkládána pravidelně od roku 1998, a koncepci boje proti extremismu na rok následující. Tento dokument se každý rok aktualizuje, aby zachytil nové trendy a umožnil na ně reagovat. Extremistická scéna oslabila Extremistickou scénu se podařilo v roce 2010 poměrně úspěšně destabilizovat. Dáno je to vedle řady úspěšných policejních zákroků také rozpuštěním Dělnické strany a vynesením přísných rozsudků nad žháři z Vítkova. Několik čísel ze zprávy pro dokreslení: Z celkového objemu zaregistrované kriminality v České republice v roce 2010 činila trestná činnost s extremistickým podtextem 0,08 %. Počet zaevidovaných trestných činů s extremistickým podtextem se tak snížil téměř o pět procent. Nejvíce jich bylo zaregistrováno v Se- Nová rizika a ambice pravicových extremistů Špatnou zprávou je, že v roce 2011 se pravicově extremistická scéna opět začala probouzet. A to především v důsledku sociálně motivovaných nepokojů, které zejména v některých regionech probudily antiromské nálady. Ukázalo se, že policie umí účinně zasáhnout proti akcím organizovaným extremisty, stále ale chybí dlouhodobá důsledná prevence, která by incidentům dokázala účinně předcházet. Do preventivní činnosti se přitom musí vedle Ministerstva vnitra zapojit i další rezorty a občanský sektor. Neonacistům se podařilo získat pozornost už v první polovině roku 2011 na protiromských demonstracích v Krupce, Novém Bydžově a Brně, přibyly také útoky jednotlivců. Později se živnou půdou pro extremisty staly události na Šluknovsku, které v některých případech úspěšně eskalovali lidé napojení na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS). Právě ta představuje nástupnický subjekt Dělnické strany a její představitelé navzdory dosavadním neúspěchům v celostátních i komunálních volbách neskrývají politické ambice před nastávajícími krajskými volbami. S tím souvisí i poměrně umírněné chování představitelů DSSS, kteří se očividně snaží vyhnout obviněním, že je strana napojena na domácí neonacistickou scénu. Ačkoliv v celorepublikovém měřítku mobilizace pravicových extremistů i nadále slábne, nelze význam jejich akcí podceňovat. Už proto, že díky široké medializaci se protiromské nálady mohou šířit do dalších částí České republiky. Podceňovat nelze ani akce jednotlivců, kteří jsou ve stále větší míře ovliv- Nesmíme vyklidit pozice Klíčem k úspěšnému boji s extremismem ale nadále zůstává především důkladné předcházení sociálním problémům, které vytvářejí pro nárůst příznivců extremistického hnutí podhoubí. Stát nesmí rezignovat na náročnou sociální práci především v romských komunitách a musí se snažit o zmírnění konfliktů mezi většinovou populací a sociálně vyloučenými komunitami. Pro ODS jsou prioritou kroky, které motivují lidi z ohrožených skupin k vyšší aktivitě a usnadní jejich začlenění do většinové společnosti. Proto také navrhuje mix konkrétních preventivních a represivních opatření. Omezení zneužívání sociálních dávek, podmínění jejich výplaty docházkou dětí do školy, exekuce dávek chronických neplatičů a lidí, kteří se dopouštějí přestupků, nebo centrální registr přestupků. To jsou jen příklady takových opatření. Spojí-li se s důslednou podporou vzdělávání dětí z romských a dalších sociálně slabých rodin, podporou sociálního bydlení či nabídkou nových pracovních příležitostí, bude možné postupně mírnit vyhrocenou atmosféru v sociálně vyloučených lokalitách. A tím i naštvání lidí, kteří v jejich okolí žijí. Musíme ukázat, že nám jejich problémy nejsou lhostejné a umíme je řešit. Jen tak nebudou své odpovědi hledat v líbivých a silných heslech pravicových extremistů, ale obnoví svou důvěru ve vládu a volené zástupce z demokratických stran. autorka je poslankyně PS PČR

Čeští vojáci umějí pomáhat doma i v zahraničí rozhovor s Janem Vidímem Jan Vidím, poslanec a branněbezpečnostní expert ODS, stál v čele sněmovního Výboru pro obranu již v minulém volebním období. Nyní se do něj po rozdělení Výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho předseda vrací. Jeho hlavním přáním je, aby veřejnost českou armádu nevnímala přes medializované nákupy vojenské techniky, ale přes úspěchy českých vojáků doma i v zahraničí. Česká armáda prošla od devadesátých let do současnosti zásadními změnami. Jak je s odstupem hodnotíte? Armáda založená na principu povinné vojenské služby byla logicky mnohem větší a zároveň méně mobilní a moderní, více připravená útočit masou oceli a lidí nežli moderními technologiemi a kvalitou. V druhé polovině devadesátých let se armáda v návaznosti na náš vstup do Severoatlantické aliance zásadně transformovala. Skončily megalomanské technologické projekty, jako byl nákup bitevníků L159 nebo modernizace tanků T72 a zásadně se změnily platné doktríny, kterými se armáda řídí. Málokdo si to dnes uvědomí, ale náš vstup do NATO vyžadoval primárně přípravu na nakládání s ohromným množstvím nových informací. Národní bezpečnostní úřad vznikl právě na základě aliančního tlaku. Osvědčil se přechod na profesionální armádu? Raději bych použil výraz kontraktační armáda. Z racionálního hlediska nebyla jiná varianta. Počet skutečně odvedených branců dramaticky klesal, náklady na chod armády ale zůstávaly stejně vysoké, protože je jedno, zda se vytápí plná, nebo poloprázdná kasárna. Druhým faktorem byl rychlý rozvoj vojenských technologií, na které nebylo možné v intervalech povinné vojenské služby vojáky dostatečně připravit. Určitě šlo o dobré rozhodnutí. A to říkám přesto, že i na vlastním synovi vidím, že vojenská služba a základní návyky, které s sebou přinášela, dnešním mladým klukům chybí. V loňském roce byla přijata tzv. Bílá kniha, tedy koncepce rozvoje rezortu obrany na příští roky. Co nového přináší? Bílá kniha především potvrdila snahu armády dosáhnout v budoucnu tzv. plných operačních schopností, tedy schopnosti nasadit české vojáky kdykoliv a kdekoliv na světě k libovolně dlouhé misi. Ačkoliv odráží omezené ekonomické možnosti státu armádu platit, potvrdila dosavadní ambice České republiky. Tedy bránit vlastní i alianční hranice. Výslovně zmiňuje připravenost armády účastnit se operací nejen na území aliance, ale i mimo ni, konkrétně v boji proti mezinárodnímu terorismu. Česká republika by podle Bílé knihy měla být vybavena také nadzvukovými letadly. Současný pronájem gripenů vyprší v roce 2015, předpokládám tedy, že rozhodnutí o jeho pokračování nebo vypsání výběrového řízení na nové stroje musí padnout co nejdříve. Jasno by mělo být do podzimu tohoto roku, aby mohlo v dostatečném předstihu proběhnout případné výběrové řízení. Musím přiznat a dlouhodobě se k tomuto názoru hlásím že si umím představit ochranu našeho vzdušného prostoru za pomoci letadel našich aliančních partnerů. Tedy systém tzv. air policingu, který alianční letadla, včetně našich gripenů, zajišťují například v Pobaltí. Plně ale respektuji rozhodnutí vlády zajistit ochranu našeho vzdušného prostoru před napadením nevojenského charakteru, jak ho známe například z 11. září, prostřednictvím vlastních supersoniců. Jak vůbec hodnotíte hlavní bezpečnostní rizika v dnešním světě? Mezinárodní terorismus zůstává z akčního hlediska hlavním rizikem i nadále. Dominantním problémem České republiky je pak energetická bezpečnost. Ta sice přímo nesouvisí s oblastí, které se věnuji, ale je třeba ji zdůraznit. Pokud jde o vývoj ve světě, s obavami sleduji aktuální dění v Sýrii a Iránu. A velmi obezřetný jsem při hodnocení tzv. arabského jara. V mnoha arabských státech se sice podařilo odstavit nenáviděné diktátory, otázka je, kdo přijde po nich. A zatímco v severoafrickém regionu se na změnách alespoň částečně podílely některé elity, konflikt v Sýrii je nábožensko-etnický. Jeho konec neumím dohlédnout. Pokud jde o Írán, musíme brát vážně varování, že je tato země jen těsně před výrobou jaderné zbraně. Daří se stabilizovat napjatou situaci v Afghánistánu? Afgánistán je země, která bude za několik let schopna rozvoje bez přítomnosti mezinárodních vojsk, jejichž brzký odchod ze země je nevyhnutelný. Pozitivně hodnotím stávající výcvik afghánské armády a policie, který se výrazně zlepšil. Ohnisko terorismu se nyní postupně přesouvá do jiných zemí, především do vnitřně rozklíženého Jemenu. Na začátku volebního období jste si dal za cíl informovat veřejnost o chvályhodné a vynikající práci našich vojáků doma i v zahraničí. V souvislosti s rezortem obrany ale plní stránky českých novin spíše zprávy o neprůhledných zakázkách při nákupech vojenské techniky. Nijak mě to netěší. Servery plní titulky o předražených lékárničkách, vynikající práce našich odborníků v Afghánistánu ale projde obvykle bez povšimnutí. Naši vojáci si přitom zaslouží ocenění nejen za práci v zahraničních misích, ale také na domácí půdě. Dobrým příkladem jsou povodně, kdy armáda za všeobecného nadšení lidí pomáhala v situacích, na něž jiné záchranné složky nestačily. Vojáci postavili mosty, udělali zábrany a po dvou týdnech o nich nikdo nevěděl. Ze své nynější pozice udělám vše pro to, aby se situace změnila a lidé začali armádu opět vnímat přes její úspěchy a potřebnost. jur 11

Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY Snahou zachránit eurozónu politici ohrožují základy evropské integrace rozhovor s Janem Bauerem 12 Předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer se netají svou rezervovaností vůči hlavním trendům, které v institucích EU začínají patřit k silnému proudu. Měli bychom být schopni oponovat tím, co je v zájmu České republiky. Například odevzdání rozpočtové suverenity či zavádění společných daní se mi hrubě nelíbí, říká poslanec Bauer v rozhovoru. Na podzimním Kongresu ODS jste hovořil o tom, že Evropa se navždy změní a Česká republika by se na tuto změnu neměla jen dívat. Mám tomu rozumět tak, že za určitých okolností si umíte představit náš vstup do fiskální unie, jak ji navrhují francouzský prezident Sarkozy a německá kancléřka Merkelová? Skutečně si myslím, že Česká republika by neměla jen stát a dívat se na to, jak se Evropa pomalu mění. Že bychom měli umět formulovat jasné postoje a snažit se tuto probíhající změnu aktivní politikou ovlivňovat v náš prospěch. V žádném případě tím ale neříkám, že bychom měli automaticky zůstávat v hlavním proudu, který je dnes určován zejména Německem a Francií. Evidentní snahy o hlubší integraci, odevzdání rozpočtové suverenity do rukou Komise či zavádění společných daní se mi naopak hrubě nelíbí a v zájmu České republiky nejsou. Pročte-li si ale člověk názory renomovaných ekonomů na probíhající krizi v eurozóně, zbývá už jen druhá cesta. Vystoupení zadlužených států z eurozóny a definitivní vytvoření vícerychlostní Unie Tuto variantu považuji za reálnější, ostatně vícerychlostní EU již v podstatě existuje např. v oblasti volného pohybu osob nebo v nedokonalosti vnitřního trhu. Nikdy jsem ji aktivně neprosazoval, dnes ale představuje logický důsledek vývoje v eurozóně. Obávám se, že svou zatvrzelou snahou zachránit celistvost eurozóny za každou cenu evropští politici naopak urychlují rozklad celého projektu evropské integrace. A to považuji za historickou chybu. Ohrožují tím základy, na nichž Unie stojí a ke kterým se ODS hlásí. Především společný vnitřní trh a volný pohyb zboží, osob i služeb, který v jeho rámci mezi členskými státy probíhá. Evropští lídři by se měli rychle rozhodnout, zda budou dál zachraňovat svou vlastní politickou pověst, kterou investovali do projektu společné evropské měny, anebo zachrání to podstatné. I za cenu, že z elitního euroklubu někteří vypadnou. Nehrozí České republice izolace, pokud se ke stávajícím návrhům na řešení krize v eurozóně nepřipojí? S takovým strašením zásadně nesouhlasím. Někdy bohudík, jindy bohužel, ale podnikání a mezinárodní obchod se řídí jinými pravidly než těmi, která opanovala politickou scénu. Za prvé už dnes je jasné, že zdrženlivý postoj zaujímají k těmto návrhům i jiné státy a samotní jejich tvůrci, včetně kancléřky Merkelové mají s jejich prosazením problémy na domácí půdě. Za druhé jsem přesvědčen, že do izolace se můžeme dostat maximálně nečinností a přešlapováním na místě. Nikoliv v okamžiku, kdy vláda před své evropské partnery předstupuje s konzistentními a čitelnými stanovisky, vyvíjí diplomatickou aktivitu a hledá pro své postoje spojence. Je ovšem realitou, že monopol na pravdu co je dobré a co špatné mají mocnosti, přestože mnohé mají máslo na hlavě za porušení pravidel, která sami stanovily. V poslední době až příliš často slýchávám, že kdo platí, ten rozhoduje a má také větší pravdu Součástí záchranného balíčku má být také případný český příspěvek formou půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu. Měla by se Česká republika na této pomoci podílet? Opakovaně jsem v posledních týdnech řekl, že jsem k tomuto kroku velmi skeptický. Mám k tomu hned několik důvodů. Za prvé si myslím, že půjčka v takovém rozsahu by byla poměrně velkým zásahem do devizových rezerv, který by mohl v případě opravdu vážné ekonomické krize omezit možnosti České národní banky provádět potřebné měnové transakce. Za druhé v případě realizace požadované půjčky (cca 90 mld. korun) by se celková expozice ČNB u jedné, přestože kredibilní instituce dostala do složitě obhajitelné výše. Za další všichni dobře vědí, že tyto drobné stejně žádné krachující státy nezachrání. Dále je evidentní, že státy eurozóny mají dramaticky nižší rizika než ostatní, a navíc stanovený klíč pro podíly jednotlivých států je nespravedlivý a pro ČR nápadně nevýhodný. Takže zbývá pouze diskuse o kvantifikaci a schopnosti být solidární s krachujícími státy. Otázka dlouhodobě budovaných národních zájmů a dobrého jména v zahraničí je také relevantní. Rozhodne vláda. Já bych pro tento návrh ruku určitě nezvedl. Fiskální unii jste v úvodu zpochybnil. Jsou ale body, ke kterým by se mohla Česká republika přece jen přihlásit? Smlouva o fiskální unii je v této fázi nedodělaný polotovar, ale u nás se již odehrála bojová politická cvičení včetně vyhrožování odchodem z vlády. U některých koaličních politiků např. z TOP 09 postrádám odbornou znalost věcí a dostatečný nadhled. Smlouva o fiskální unii přináší staronová pravidla o rozpočtové disciplíně, dále sankce a systém jejich vymáhání. Je to rádoby smlouva pro budoucí krize, ale neřeší současné problémy mnoha států. Obecně souhlasím s přísnějšími pravidly, která zajistí rozpočtovou disciplínu členských států. Rozpočtová odpovědnost je princip, který ODS dlouhodobě prosazuje a aplikuje i na domácí půdě, mimo jiné prostřednictvím návrhu na přijetí tzv. finanční ústavy. Jsem přesvědčen, že se jedná o přesun pravomocí na orgány EU,

minimálně o obcházení nutných změn primárního práva, a proto je nutné stanovit jasnou ratifikační proceduru v naší zemi. Členové ODS jsou vázáni usnesením kongresu, ale i zněním koaliční smlouvy. Je naopak některý z návrhů, které přicházejí z Bruselu, pro vás jako konzervativního politika nepřekročitelný? Neumím si představit, že by Česká republika souhlasila se zavedením nových evropských daní nebo s daňovou harmonizací. Bude společné zdanění součástí navrhované fiskální unie? Zkušební balonky v podobě nových daní Brusel vypouští dlouhodobě, s novými vlastními zdroji počítá i aktuálně projednávaný rozpočtový rámec EU. Pokud jde o parametry zvažované fiskální unie, nepředpokládám, že by společné daně byly jeho součástí, protože všichni jsou si vědomi, že v tom případě by bylo přijetí nových pravidel pro mnoho států nemyslitelné. Na druhou stranu čekám, že snahy o jejich zavedení budou dále sílit. Opozice postup vlády kritizuje. Svědčí o tom poměrně vyhrocená debata o zavedení společné daně z finančních transakcí na půdě Parlamentu i nedávná diskuze o českém příspěvku MMF. Nevím, zda halasné evropanství sociálních demokratů vychází z hlouposti a neznalosti, nebo se ČSSD jen automaticky staví do opozice i v evropských záležitostech. Dobře si vzpomínám, že její představitelé například porovnávali naši půjčku MMF s příjmy, které Česká republika čerpala z evropských fondů. Takový účetní pohled je nejen populistický, ale také hloupý a pro zahraniční politiku obecně velmi nebezpečný. U daně z finančních transakcí byla debata naštěstí věcnější. Nic ale nezměnila na mém názoru, že zavedení daně z finančních transakcí nemá smysl, pokud se k němu nepřidají další státy úrovně G20. Jádrem reformy budou změny ve zdravotních pojišťovnách rozhovor s Borisem Šťastným Zavedení transparentních výběrových řízení při uzavírání smluv mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami, ale také povinnost pracovníků vybraných profesí absolvovat školení první pomoci. To jsou namátkou návrhy, s nimiž v příštích týdnech přijde předseda zdravotního výboru a zdravotnický expert ODS Boris Šťastný. Dovolte na úvod ohlédnutí za uplynulým rokem. Zdravotnická reforma a stanovení nároku pacienta vzbudily velká očekávání, seznam takzvaných nadstandardních položek vydaný Ministerstvem zdravotnictví je ale poměrně střízlivý. Nedržela se reforma příliš při zemi? Je třeba si uvědomit, že stanovení nároku bylo sice zlomové, skutečná reforma nás ale teprve čeká. Bude spočívat ve změně systému zdravotního pojištění a novém uspořádání zdravotních pojišťoven a jejich postavení na trhu. K tomu zatím nedošlo. Přesto, je správné, že tzv. nadstandard stanovuje Ministerstvo zdravotnictví? Neměl by stát garantovat pouze zákonný nárok a ke stanovení nadnároku nechat volnou cestu? V ODS v minulosti zaznívaly různé hlasy. Já osobně jsem byl ale vždy zastáncem stávajícího postupu. Zásadní pro mne je, kdo přesně a jakým způsobem bude ekonomicky náročnější varianty definovat. V tom bohužel ministerstvo zatím zaspalo. Zákon totiž předvídá vznik ministerské vyhlášky, nestanovuje ale konkrétní proces, kterým mají ministerští úředníci k jednotlivým položkám na seznamu dojít. Je přitom nemyslitelné, aby rozhodovali nahodile jen po dohodě s příslušnými odbornými společnostmi a hýbali tak stomilionovými částkami bez zřetelné veřejné Evropská témata budou zřejmě v příštích měsících dělit nejen pravici a levici, ale budou rozdělovat také pravicové strany v koalici. Nebojíte se, že nálepka protievropské strany může ODS ublížit? ODS především není protievropská strana. Prosazovali jsme vstup České republiky do Evropské unie a naše politika byla vždy proevropská. Já osobně jsem přesvědčen, že užitek, který nám členství přineslo, mnohonásobně převyšuje náklady, které jsou s ním spojeny. Konzistentně pouze odmítáme další přenášení pravomocí na Brusel a prohlubování integrace, které povede k omezení suverénního rozhodování české vlády. Propast mezi unijními politiky a jejich rozhodováním a běžnými lidmi je už ale tak široká, že začíná ohrožovat důvěryhodnost evropské integrace jako takové. V tom spatřuji větší nebezpečí než vystoupení Řecka z eurozóny. jur kontroly. Chci o tom co nejdříve jednat s ministrem Hegerem a zasadit se o nastavení transparentních pravidel, která veřejnou kontrolu zajistí. Příkladem nám mohou být pravidla v oblasti lékové politiky, která v minulosti prosadila právě ODS. Zmínil jste chystané změny ve fungování zdravotních pojišťoven. Jaké jsou priority ODS? V připomínkovém řízení je věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách. Hodně se mluví o tom, kolik členů mají mít dozorčí rady a jaké odměny jim budou náležet. To je ale jen mediální zkratka. Pro nás je klíčové, aby zákon podpořil konkurenci mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami a rozšířil tak zároveň možnosti pacienta si mezi nimi reálně vybírat. Změnit se musí také proces uzavírání smluv mezi zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami, který dnes probíhá poměrně neprůhledně. Umím si například představit, že o tyto smlouvy budou v budoucnu probíhat internetové soutěže. V praxi by pojišťovna, která chce se zdravotnickým zařízením uzavřít nebo rozšířit stávající smlouvu, musela svůj záměr včetně podmínek zveřejnit. pokračování na str. 14 13

DALŠÍ UDÁLOSTI dokončení ze str. 13 U jedné zdravotní pojišťovny by tak mohlo o smlouvu soutěžit více zdravotnických zařízení. Transparentní soutěž o smlouvu povede ke snížení nákladů na zdravotní péči a uspořené finanční prostředky bude možné využít ke zlepšení péče o pacienty. Chystáte další legislativní iniciativy? Spolu s kolegou Markem Šnajdrem dlouhodobě diskutujeme o nové podobě zákona o zdravotních komorách. Jsou připraveny samostatné zákony o zdravotních komorách, které by mohly nahradit stávající společný zákon pro lékaře, stomatology a lékárníky. Profesní orientace těchto skupin zdravotníků je odlišná a vyžaduje samostatnou právní úpravu. Chceme současně prosadit nepovinné členství v lékařské komoře. Česká lékařská komora se dlouhodobě nechová jako nezávislá stavovská organizace, nýbrž spíše jako politická strana, a já nevidím důvod, proč by měli být čeští lékaři automaticky její povinnou součástí jen proto, že chtějí vykonávat své povolání. Kromě toho chci předložit například zákon ukládající některým profesím povinnost školit se v poskytnutí první pomoci. Tato povinnost nyní neexistuje? Existuje, ale týká se pouze velmi omezeného okruhu profesí nebo vychází z vlastní aktivity zaměstnavatelů. Rád bych tuto povinnost rozšířil na pracovníky, kteří se díky svému povolání dostávají do situací, které mohou být ze zdravotního hlediska rizikové. Typově může jít o učitele, pracovníky bezpečnostních agentur, řidiče MHD a další. Je potřeba, aby tito lidé uměli poskytnout alespoň základní první pomoc kvalifikovaněji než úplní laici. Rychlá pomoc před příjezdem záchranné služby pomůže k záchraně desítek životů. Máte za sebou náročné období ovlivněné turbulentním děním na pražské politické scéně, které vyústilo ve změnu koalice na magistrátu. Jak tyto události s odstupem hodnotíte? Když jsem přebíral vedení pražské ODS, byla strana v Praze ve velmi obtížné pozici. Považuji proto za úspěch, že v podzimních volbách 2011 uspěli dva ze tří našich senátorských kandidátů a že se mi podařilo ODS dovést k výsledku, který nám umožnil zůstat ve vedení 12 z 15 velkých městských částí a především ve vedení pražské radnice. Navzdory nestandardnímu průběhu některých událostí na sklonku minulého roku a jejich nešťastnému vyznění v médiích je podstatné, že ODS v Praze se podařilo udržet konsolidovanou. Jasně jsem deklaroval, že se nehodlám zásadním způsobem věnovat pražské komunální politice a že svou misi ve vedení pražské ODS pokládám za záchrannou a časově omezenou. Odchod z vedení pražské ODS mi dává volné ruce k tomu, abych se plně věnoval parlamentní politice a pozici hlavního zdravotnického experta ODS tak, jak mne v tom i podpořil předseda Nečas. jur Středočeská konference Krajské volby 2012 aneb jaký by měl být ideální kandidát Blížící se krajské volby bezesporu nebudou pro občanské demokraty jednoduché. O to je důležitější hledat správnou strategii. V neposlední řadě hraje podstatnou roli sám výběr kandidátů. Právě otázka, jaký by měl být ideální profil kandidáta, který by v maximální míře pozitivně oslovil voliče a zároveň v případě zvolení i nezvolení byl ochoten pomáhat ku prospěchu kraje, měst i obcí, byla hlavním tématem prosincové konference s názvem Krajské volby 2012. Záštitu převzal předseda středočeského sdružení Petr Bendl, podíl na organizaci setkání má za místní sdružení v Ohrobci Pavel Makovský a za Černolice Antonín Zdeborský. Poděkování si zaslouží také Mladí konzervativci Střední Čechy. Z diskuse vzešla řada kritérií, které by měli kandidáti splňovat. Mezi prvními byla zdůrazněná odbornost v tom smyslu, že by ODS neměla jít do voleb s kandidáty, kteří jsou univerzálně vhodní na cokoli, ale měla by preferovat především ty, kteří jsou fundovaní v konkrétní oblasti. Z hlediska důvěry občanů mají rovněž nespornou výhodu kandidáti, kteří v komunální politice zastávali uvolněné funkce, a ti, kteří byli zvoleni opakovaně. Samozřejmostí by měly být vyjasněné majetkové, ale i rodinné poměry. Optimální kandidát by měl být také schopen citlivě vnímat problémy, které ovlivňují postoje voličů, a zároveň je konzultovat se stranickými kolegy, a pokud možno společně nalézat vhodná řešení. Každý kandidát by měl mít i přehled o celostátních i regionálních tématech a v této souvislosti být schopen přesvědčivě obhajovat vize řešení, která preferuje ODS. V zájmu úspěšného průběhu kampaně bude mimo jiné důležité, aby kandidát dokázal sestavit a řídit tým, který bude k dispozici k průběžnému detailnímu zpracování aktuálních témat. Účastníci konference neopomněli fakt, že ani ideální kandidát nemusí vzhledem k celkovému politickému kontextu uspět. I tak by měl být připraven podílet se na práci odborných stranických výborů a komisí v rámci kraje. zdeb 14 Oldřich Vlasák místopředsedou Evropského parlamentu Velký úspěch zaznamenala Česká republika a ODS na evropském poli, když byl poslanec Oldřich Vlasák zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že předsednictvo má v kompetenci vyřizovat veškeré administrativní, personální, organizační či finanční otázky spojené s fungováním Evropského parlamentu, je určitě dobře, že má v tomto orgánu Česká republika svého zástupce, komentuje své zvolení poslanec Vlasák. Právě zájmy České republiky a jeho samospráv bude moci bývalý primátor Hradce Králové a předseda Svazu měst a obcí ČR obhajovat jak při budování mezinárodních vztahů, tak při projednávání kompromisů evropské legislativy, kde bude Evropský parlament zastupovat.

VÝROČÍ Charles Dickens: Chmurné příběhy protkané i humorem a vtipem Charlesi Dickensovi, vlastním jménem Charlesi Johnu Huffamovi Dickensovi, který se narodil 7. února před 200 lety, se mimo jiné připisuje obdivuhodný humor, který je nedílnou součástí celé jeho tvorby. Literární vědci a kritici nešetří přívlastky, jakými typy humoru tento spisovatel ve svých knihách a novinových článcích hýřil. Uvádí se například humor laskavý, jiskrný, trefný A to ačkoli většina jeho románů, zejména těch nejslavnějších, které už po generace zůstávají na seznamech povinné četby pro děti a mládež, vykresluje poněkud chmurné příběhy. Hlavními hrdiny jsou často opuštěné, všelijak trápené (dnešními slovy leckdy týrané) a nepřízní osudu stíhané děti, které jen obtížně hledají láskyplnou oporu. Jistě, vtipné postřehy nescházejí, ale ani tak to nejsou knihy, nad nimiž by se čtenář potrhal smíchy. Každopádně zůstává nezpochybnitelným faktem, že i touto formou pronikal Dickens do temnějších stránek života v 19. století včetně nešvarů tehdejší britské společnosti. Koneckonců vlastní osud mu k tomu poskytl dostatek inspirace. Už za svého života získal celosvětový ohlas a je označován za nejvýznamnějšího představitele takzvaného viktoriánského románu i za jednoho z největších romanopisců 19. století. Narodil se v chudé rodině, navíc rodiče nepatřili k těm nejspolehlivějším pečovatelům. Charles jako jedno ze starších dětí nemohl z finančních důvodů chodit do školy, ale vypomáhal rodinnému rozpočtu, například v továrně na leštidla na boty. Jedno z nejkrušnějších období bylo, když otec na čas skončil ve vězení pro dlužníky. Ne že by snad děti postrádaly jeho péči, ale o to víc se samy musely snažit vůbec přežít. Těžko posoudit, zda to pro ně bylo obtížnější, než když pak musely otce následovat do žaláře. Když se později na krátkou dobu rodinná situace zlepšila, mohl si chlapec dočasně dopřát luxus školní docházky, nicméně za většinu znalostí vděčil své inteligenci a celoživotnímu sebevzdělávání. Například malý krůček na trnité cestě vzhůru mu umožnilo to, že se naučil těsnopis, takže získal práci písaře, která byla samozřejmě o poznání důstojnější, ve snesitelnějším prostředí a v neposlední řadě za lepší peníze. Odtud už nebylo daleko k vlastní tvorbě. Hned se ukázalo, že literární talent mu sudičky neupřely. Od zábavných postřehů k rozsáhlým knihám První črty a povídky publikoval v časopise Morning Chronicle pod pseudonymem Boz. Už v jeho prvotinách dominují zasvěcené popisy svérázného londýnského prostředí a podivných postaviček, které rozhodně nepatří k vyšším vrstvám. A pokud jsme v úvodu článku zmínili Dickensovy nepříliš radostné románové příběhy, v nichž je humor spíše jen vzácně osvěžujícím kořením, v prvních textech jím přímo hýřil. Není divu, že čtenáře i vydavatele jeho neotřelý styl zaujal a rychle mu přinesl oblibu, což bylo pro začínajícího autora povzbuzením pustit se do rozsáhlejších námětů. Nejprve vydal knižně zmiňované kratší črty a vzápětí dostal od nakladatele objednávku na humoristicky laděnou Kroniku Pickwickova klubu. Hned tento román ho učinil slavným a další nabídky se začínaly hrnout. Plnit takové závazky ale nebylo jednoduché. Tehdy totiž bylo zvykem, že i obsáhlé romány nejprve vycházely na pokračování v časopisech. Takže mladý Dickens musel týden co týden vytvářet další a další části díla, a aby si udržel zájem čtenářů, do každé vymyslet nové dějové zápletky. Leckdy kvůli tomu sám do poslední chvíle nevěděl, jak kniha skončí. K dalším zakázkám patřil Oliver Twist, kde již do značné míry ustupuje odlehčený vtip spíše temným popisům útrap chudých dětí a nutnosti sociálního soucitu. Celosvětový ohlas Výčet dalších výsledků nesmírně plodného Dickensova literárního života nelze do tohoto článku vtěsnat, každopádně se ukázalo, že se vstřícným přijetím se setkávala v podstatě všechna jeho díla, a to záhy nejen v Anglii, ale i v evropských zemích a v Americe. Ve Spojených státech také osobně působil přednášel na témata týkající se zrušení otroctví. Otázky ohledně sociální nerovnosti a nespravedlnosti ho zjevně zajímaly z různých úhlů pohledu. K těmto tématům se intenzivně a veřejně hlásil i na svých dalších zahraničních i anglických turné. Kromě toho ho od mládí lákalo psát i divadelní dramata, tyto pokusy se však s úspěchem nesetkaly. Stejně planý zůstal sen o herecké kariéře, i když se zapojoval alespoň jako ochotník. Peripetie společenského a rodinného života Dickensovi životopisci se jen dohadují, že významným počátkem spisovatelova milostného života bylo za mlada vzplanutí k jakési dívce z vyšších vrstev. Ještě méně se ví o tom, zda, pokud takový vztah vůbec existoval, dívka lásku začínajícího spisovatele neopětovala, nebo byl hlavní překážkou společenský rozdíl. Později se jeho manželkou stala Catherine Hogarthová, s níž měl úctyhodných deset potomků. Tím spíš pobouřilo veřejnost i část jeho přátel, když se po letech se ženou rozešel kvůli vztahu k podstatně mladší herečce. Množství kontaktů a čilý společenský život totiž neodmyslitelně k tomuto umělci patřil. Dokázal být skvělým a zábavným společníkem, mnozí lidé z jeho okruhu ale poznali i Dickensovy stinné stránky. Prý dokázal být občas notně nesnášenlivý až hysterický, což se projevovalo v různém prostředí a mimořádně často v jednáních s vydavateli. Nicméně všeobecně zůstal až do konce života uznávaný a ceněný. Zemřel v roce 1870 po návratu ze své druhé cesty do Spojených států. Již nějakou dobu předtím se necítil dobře, ztrácel paměť a měl první příznaky mrtvice, která ho nakonec skolila. red 15

VÝROČÍ 16 Vlasta Burian, démon českého humoru Nemálo Čechů dodnes považuje za svůj nejoblíbenější a nejvtipnější některý z filmů s Vlastou Burianem. Komikem, který téměř v každém svém díle exceloval improvizací, vtipem, hereckými eskapádami. To vše mu bylo zjevně dáno sudičkami a projevovalo se od raného dětství. Už jako relativně malý chlapec se s oblibou a dlužno říci, že ke všeobecnému pobavení předváděl takřka kdekoli, kde se shromáždilo potencionální publikum. Posléze následovala hvězdná herecká kariéra a pak o to smutnější pád, když byl obviněn z kolaborace s Němci. Přišel o majetek, měl zakázáno vystupovat a musel se živit tvrdou manuální prací. Zemřel posledního ledna před padesáti lety jako poměrně vyčerpaný a chudý, ale svými diváky a obdivovateli nadále milovaný. Liberečáci by nám jistě vytkli, kdybychom opomněli připomenout, že Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, právě z tohoto města pochází. Jeho životopisci se vesměs shodují v tom, že velký vliv na synovu hvězdnou kariéru měl otec, který se nejprve v Liberci živil jako krejčí, takže měl kontakty i se smetánkou z uměleckých kruhů, a dokonce v rámci nevelkých možností působil v ochotnickém divadle. Nemohl tu ovšem vzhledem k převažujícímu německému obyvatelstvu příliš projevovat své vlastenecké sklony, což se mu začalo dařit po přestěhování do Prahy, kde zároveň o to víc dbal na synův kulturní rozvoj a rozhled. Nicméně přemrštěný Vlastův exhibicionismus, který projevoval například i v žižkovských putykách nebo u stánků na fotbalových stadionech, tatínka příliš nenadchl. I to se podepsalo na tom, že se povedený potomek vyučil obchodním příručím. Brzy ale podpořeno i postupnou otcovou velkorysostí a podporou v jeho aktivitách převládlo umění. V průběhu let pak ustoupil do pozadí i aktivní sport jednu dobu byl mladý Burian dokonce mimo jiné fotbalovým brankářem Sparty, věnoval se také cyklistice a tenisu, ale se stoupající hereckou vytížeností holdoval sportu už jen jako vášnivý fanoušek a samozřejmě jako bavič na (nejen) sportovních večírcích. Právě ty a jejich obliba se staly odrazovým můstkem pro další kariéru, která pokračovala vystupováním v kabaretech ve vedlejších divadelních rolích. Jedním z těch, kdo záhy rozpoznal Burianův talent a pomohl mu svým doporučením, byl Karel Hašler. Burian se začal stávat vyhledávaným miláčkem publika. Ovšem teprve po první světové válce (kterou mimochodem strávil jako posléze chycený zběh) mu vedle kabaretů přibyly i role v Národním nebo Vinohradském divadle. A není třeba dodávat, že Buriana začalo pohlcovat i kouzlo stříbrného plátna, rychle se rýsovaly filmové projekty, které dodnes zbožňují miliony diváků. Po čtyřech němých filmech přišla spolupráce s Karlem Lamačem, díky níž vznikly nesmrtelné trháky, jako například To neznáte Hadimršku, Ducháček to zařídí nebo U pokladny stál. Plejádu neméně úspěšných snímků natočil Burian s Martinem Fričem, z nichž nejslavnější je asi baron Prášil ze snímku Když Burian prášil. Ostatně režisér Frič patřil k nemnohým lidem, kteří dokázali excentrického Buriana při práci jakž takž zvládat. Natáčení s ním prý totiž leckoho přivádělo na pokraj šílenství, protože herec si libovolně improvizoval, snažil se ovládat ostatní bez ohledu na režiséry. To ovšem

nic neměnilo na horentní výši honorářů, které ve srovnání s ostatními aktéry pobíral: Za každou roli inkasoval přes sto tisíc korun, zatímco například i slavné herečky jako Lída Baarová nebo Adina Mandlová se musely spokojit s deseti tisíci. Čím dál úspěšnější umělec se obdivuhodně snažil zvládat paralelně všechna sjednaná angažmá včetně rozhlasu, nicméně jeho věčná rozlítanost přirozeně nebyla příliš po chuti uměleckým šéfům, kteří ho kvůli tomu odmítali nadále v divadlech a kabaretech zaměstnávat. Zlomovým východiskem se stalo založení vlastního Divadla Vlasty Buriana. Začínalo v paláci Adria, v roce 1928 se přestěhovalo do Švandova divadla na Smíchov a o dva roky později do paláce Báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici. Burian tu kromě prohlubování svého hereckého věhlasu vytvořil i dílny, ateliér, módní salón a kino Vlasta, kde se promítaly jeho vlastní filmy i cizí grotesky či kreslené snímky. Každopádně po většinu druhé světové války se Burianovi dařilo. Úspěšné byly i německé verze několika jeho filmů, zdánlivě nekončící úspěchy podpořilo v roce 1942 i udělení státní ceny při výročí narození prezidenta Emila Háchy. Zkrátka na první pohled šťastný muž. Jako takového ho také nezřídka využívala reklama, jeho jméno nesly i bonbóny Burianky, jako velký labužník si doma platil špičkového soukromého kuchaře, jehož pochoutky byly vyhlášené (lásku k vybraným pokrmům kompenzoval neúnavným sportováním) Zkrátka z kluka ze skromné, chudé rodiny se stala bohatá, ambiciózní hvězda, obýval vilu v Dejvicích, míval pronajatý zámeček, kam jezdil na lovy, nedaleko Prahy vlastnil statek, kde choval krávy. Rád se svým bohatstvím chlubil, a když mu majetek a sláva už přišly málo, uvažoval o kandidatuře na prezidenta. To vše o to víc kontrastuje s faktem, že tento suverénní miláček davů se v soukromých chvílích nejraději zdržoval v domácím ústraní, kde trpěl depresemi. Navíc zemřel unavený, přepracovaný a zchudlý. Důsledek obvinění z kolaborace, za nímž bezesporu stála i neodmyslitelná lidská závist, ho totiž připravil téměř o všechno, co celý život budoval. I když tehdejší obžaloba byla velmi neprůkazná (stálo v ní, že hostil čelní německé pohlaváry, zesměšnil exilovou vládu v Londýně, na jevišti zdravil nacistickým pozdravem ), Burian si vytrpěl své. Jeho divadlo bylo zavřené, byl vězněn s příslušníky SS a kriminálníky. V jeho prospěch sice intervenoval Jan Masaryk, ale po přechodném propuštění byl odsouzen znovu k žaláři a půlmilionové pokutě, samozřejmě nějakou dobu nesměl hrát. Není divu, že se stal skromnějším i o poznání skleslejším, než si ho většina lidí pamatovala. Ve všech situacích mu věrně a oddaně stála po boku manželka Nina. Nevynechala téměř jediné Burianovo představení, když onemocněla, sledovala ho telefonem díky speciálně instalovanému jevištnímu mikrofonu. Každopádně i když poslední Burianovy chvíle nebyly nikterak radostné, jeho dílo stále přináší zábavu a smích novým a novým generacím. red

VÝROČÍ Složitá cesta Anny Lucemburské na anglický trůn 18 19. ledna před 630 lety se stala česká princezna Anna Lucemburská, tehdy patnáctiletá dcera Karla IV., manželkou Richarda II. a anglickou královnou. V nové vlasti si postupně získala nemalou oblibu, a dokonce přízvisko Anna Anglická nebo Anna Dobrotivá Good Queen Anne. Byla známá jako velmi vlídná žena, kromě toho k její pověsti přispěl i zájem o poddané vstoupila například do jednání o prominutí trestů účastníkům revolty z roku 1381. Její pověst nezkalilo ani to, že manželství s králem Richardem zůstalo bezdětné. Tato královna, ačkoli neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna, stojí o této pokračovatelce významného českého rodu v takzvané Eveshamské kronice. Její hrob v londýnském Westminsteru je dodnes poutním místem. Cesta dcery císaře Karla IV. na anglický trůn nemohla být v té době nikterak snadná. A jak bývalo zvykem, nejednalo se o naplnění mladické lásky nebo alespoň náklonnosti, ale o složitou pavučinu diplomatických vyjednávání, intrik, zvažování mocenských, politických a územních zisků. Tyto okolnosti a úvahy, jakým sňatkem by nejvíce prospěla své rodině a rozkvětu vlasti, ovšem provázely princeznu v podstatě od narození. Jen konkrétní plány se měnily. Přesněji řečeno je měnil podle aktuální situace především její otec společně se svými spřízněnci, nemenší vliv měli i jiní evropští panovníci, do toho všeho se promítaly i církevní zájmy. Karel IV. snad při tom všem nezapomínal ani na blaho své dcery, ale samozřejmou prioritou bylo zachovat všestranný rozkvět Čech i celého císařství, významnou politickou a ekonomickou pozici českých zemí, která se nesmazatelně zapsala nejen do našich dějin. Sjednaná a zrušená zasnoubení Z rozhodnutí mocných byla Anna už jako pětileté dítko přiřčena Albrechtovi z Wittelsbachu. Budoucímu choti tehdy byly necelé dva roky. Z praktického hlediska ale bylo důležitější, že byl synem bavorského vévody, jehož přízeň nebyla k zahození. Pak ale byl Karel IV. nucen strategii své promyšlené sňatkové politiky změnit a novým snoubencem jeho dcery se stal syn markraběte míšeňského a lantkraběte duryňského Friedrich. Karel si tak chtěl pojistit nezanedbatelný hlas zeťova otce při příští volbě císaře. Nicméně i tento plánovaný sňatek byl zrušen, protože vyvstaly nové okolnosti, jimž bylo záhodno dceřin osud přizpůsobit. V roce 1378 totiž došlo k rozkolu v katolické církvi, když se stal papežem Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno Urban VI. Francouzi však jeho zvolení odmítli respektovat a francouzští kardinálové prohlásili za papeže Roberta Ženevského, který následně působil pod církevním jménem Klement VII. v Avignonu. Karel IV. se ale postavil za Urbana stejně jako Angličané, jejichž vstřícnost potřeboval mimo jiné kvůli pomoci při posílení lucemburských držav v Nizozemsku. Spojenectví s ostrovní říší, v němž po Karlově smrti úspěšně pokračoval jeho syn Václav IV., bylo naplněno, ale přípravy na svatbu Anny s anglickým králem Richardem II., o osm měsíců mladším než Anna, tedy ani ne patnáctiletým, nebyly zdaleka rychlé a jednoduché. Jak také jinak, když v sázce bylo mnoho stejně tak jako účastníků politického soupeření s různými vlastními zájmy, kteří nechtěli přijít zkrátka. Když už bylo konečně vše v rámci možností vyjednáno a princezna s monumentálním doprovodem se mohla chystat na dalekou cestu do nové vlasti, kde měl zároveň její bratr Václav IV. smluvně stvrdit společné postupy s Angličany, zbývalo ještě překonat poslední překážku: Nebylo snadné dosáhnout u Francouzů toho, aby svatební a politickou delegaci pustili přes své území. Nakonec po četných politických intervencích se navzdory všem úskalím 21. ledna 1382 mohla konat velkolepá svatba a Anna byla se všemi poctami korunována. Krátký, ale spokojený život královského páru Podle dostupných historických pramenů bylo manželství harmonické, což nebývalo v těchto kruzích a v těchto dobách nikterak běžné. Soužití pravděpodobně příliš nenarušil ani neblahý fakt, že nebylo naplněno narozením potomka a dědice. Život královského páru byl zároveň zasazen do komfortního blahobytu a bohatství. Jednak na to takto spřízněné královské rodiny měly, kromě toho prý sám anglický panovník svou ženu hýčkal a zahrnoval ji těmi nejluxusnějšími dary (což nebránilo tomu, že zůstala velmi oblíbená). O tom, že mezi manželi byl vřelý, neformální vztah, svědčí i králova zoufalá reakce na Annino tragické úmrtí, když se po dvanácti letech soužití stala obětí morové rány. Jeho zoufalství se dokonce vesměs interpretuje jako příčina vzniku duševní poruchy, kvůli níž přišel o korunu. Dlužno dodat, že sňatek naplnil původní představy Karla IV. o celkovém posilování vztahů mezi oběma zeměmi. Z historických pramenů je zřejmé, že zesílily a rozšířily se různé vazby mezi anglickým a českým královstvím. Přispěli k tomu oba panovníci, Richard II. a Václav IV., což dokládá i jejich doložená korespondence. Nezanedbatelné bylo také vzájemné kulturní ovlivňování, za kterým zpočátku stál i Annin doprovod, který spolu s ní zůstal v Anglii Anniny dvorní dámy například nemalou měrou inspirovaly své anglické kolegyně ke zjemnění mravů. red

NAŠI POLITICI V CIVILU Richard Svoboda: Od literární vědy na neúprosná politická kolbiště Předseda senátorského klubu ODS Richard Svoboda o sobě tvrdí, že do sféry profesionální politiky se dostal nečekaně a v důsledku shody okolností. Nicméně úspěch střídal úspěch a prostor pro získávání nových zkušeností se před ním otvíral, jako by mu právě politika byla do osudu odjakživa vepsána. Bývalý bohemista, vědec a publicista prošel řadou funkcí v komunální politice až po nepřehlédnutelnou roli brněnského primátora, v roce 2006 byl zvolen senátorem a po dlouhém zvažování se rozhodl kandidovat letos znovu. Zároveň považuje sám sebe za introverta, společenské výsluní ani publicitu nevyhledává a po namáhavých politických situacích sbírá nejraději nové síly někde v ústraní. Právě o jeho osobních postojích a soukromém životě jsme se v rozhovoru snažili dozvědět co nejvíc, jak se na tuto rubriku sluší. Narozen: 21. 1. 1964 ve Zlíně Vzdělání: FF MU, obor čeština a dějepis; později získal titul MBA na Brno International Business School Profesní dráha: redaktor, vědecký pracovník Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, později Ústavu pro českou literaturu, odborný asistent na Ostravské univerzitě a MU Politická dráha: do ODS vstoupil v roce 1997; člen Zastupitelstva městské části Brno Královo Pole; místostarosta této městské části; zastupitel Jihomoravského kraje; náměstek brněnského primátora, primátor, předseda senátorského klubu ODS Richard Svoboda strávil dětství, které dodnes považuje za idylické, na Zlínsku. Moji předkové byli typičtí Zlíňáci : Z otcovy strany pocházeli z Vysočiny azmáminy z Hané, do Zlína přišli za prací, jak bylo v Baťově éře zvykem, komentuje svůj původ senátor. Vyrůstal jako prostřední ze tří bratrů, což bývá živná půda pro sourozenecké spory a bojůvky. I když je mezi námi spíš větší věkový odstup se starším o pět a s mladším o osm let, každý jsme byli odmalička svéhlavá osobnost, takže o strkanice nebyla nouze, potvrzuje Richard Svoboda. Ostatně svoji individualitu posléze prosadil v rámci rodiny i volbou studijního a profesního zaměření. Láska k literatuře předurčila budoucí směřování Tatínek byl inženýr chemie a celkově se soustřeďoval spíše na přírodní vědy, což ve mně zřejmě umocnilo touhu jít vlastní cestou, odlišit se. Zároveň je ovšem třeba dodat, že se u nás vždycky hodně četlo, takže můj vztah k literatuře nebyl zase až tak originální. Hodně mě nasměrovali i skvělí učitelé na zlínském gymnáziu. Každopádně vystudoval v Brně na Masarykově univerzitě učitelský obor češtinu a dějepis. Bohemistika i světová literatura se mu staly na dlouhou dobu životní náplní. Přiznává ovšem, že také na vlastní kůži okusil, jak bylo vysokoškolské ovzduší do značné míry prosáklé komunistickou ideologií. Někteří přednášející s režimem zjevně kolaborovali a nestyděli se donášet i na své kolegy a studenty. Naštěstí tam ale byli i ti, kteří svoji roli brali zcela vážně, vyznávali i navzdory dobové nepřízni osudu svobodu ducha a maximálně se snažili šířit své nepokřivené znalosti dál. Podnikání v podobě romantické zábavy Po absolvování vysoké školy pracoval jako redaktor kulturní rubriky Brněnského večerníku, později se věnoval svému oboru z hlediska čistě vědeckého v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, po rozpadu federace transformovaném na Ústav pro českou literaturu. Analytickou a badatelskou činnost si zároveň zpestřoval externími přednáškami a kontaktem se studenty jako odborný asistent na Ostravské a paralelně několik let rovněž na Masarykově univerzitě. Ne, že bych v ústavu nebyl vytížený. Mimo jiné jsem se podílel na přípravě řady literárních slovníků a odborných sborníků. O to víc taková práce vyžadovala jistý sitzfleisch, jinak řečeno dlouhé osamělé vysedávání nad stohy knih a studií, to vše na úkor pravidelných kontaktů s okolním světem a ostatními lidmi. Proto jsem tenhle handicap kompenzoval působením na univerzitě, stykem s ostatními přednášejícími a studenty, vysvětluje své aktivity na sklonku 90. let. Láska k literatuře pak stála po relativně krátké období také za jeho podnikatelskou zkušeností. Slovo podnikatelskou je v uvozovkách úmyslně. Jak totiž Richard Svoboda zdůrazňuje, spíš než o podnikání šlo o romantickou zábavu. S přáteli jsme založili kavárnu s knihkupectvím. Otázka výdělku byla pro nás spíš vedlejší, koneckonců jsme