Mezinárodní obchod, protekcionismus Mezinárodn rodní obchod a měnové kursy. Teorie komparativních výhod. Přínosy z mezinárodn rodního obchodu. Protekcionismus, jeho cíle a formy. Účinky cel.
Mezinárodní obchod a měnové kurzy Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství. Míru zapojení státu (jeho ekonomiky) do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost ekonomiky nebo uzavřenost ekonomiky. Míru otevřenosti ekonomiky je možné nejlépe vyjádřit jako podíl vývozu a dovozu na GNP v %.
Důvody mezinárodn rodního obchodu: 1) odlišnost výrobních podmínek jednotlivé země jsou odlišně vybaveny přírodními zdroji, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, rozdíly v kvalitě lidských zdrojů. 2) klesající náklady z velkovýroby (rostoucí výnosy z rozsahu) v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Při specializaci země s nízkými náklady na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu (průměrné výrobní náklady se zvyšováním objemu výroby klesají). 3) rozdíly ve spotřebitelském vkusu obyvatelé různých států mají odlišné preference ve spotřebě.
Typy mezinárodn rodního obchodu: 1) bilateráln lní (dvojstranný) obchod pouze mezi dvěma zeměmi mi. 2) trilateráln lní (trojstranný) vzájemn jemný obchod mezi třemi zeměmi mi. 3) multilateráln lní (mnohostranný) obchod mezi velkým počtem zemí. Výrazně zvyšuje objem obchodu
Důsledky mezinárodn rodního obchodu na ekonomické procesy: a) export Jestliže se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší se v důsledku vývozu ceny z PE na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více statků o rozdíl QE - Q2. Zvýšení ceny ovšem vyvolá snížení spotřeby z původního QE na Q1, a tak na domácím trhu se ustaluje rovnováha v bodě B. Výrobci však nabízejí celkové množství statků znázorněné bodem C, proto je množství C - B vyvezeno. b) import V důsledku dovozu může cena na národním trhu klesnou z PE na P1. Potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dovážených statků. Domácí D výroba se ustaluje na úrovni znázorněné bodem A a spotřeba dosahuje bodu B a tudíž se do ekonomiky dováží množství statků B - A.
Měnový kurz je vzájemný poměr mezi hodnotami různých peněžních jednotek neboli poměr, v jakém se různé měny mezi sebou směňují. Vznik měnových kurzů zapříčinil mezinárodní obchod, a to protože při obchodu mezi zeměmi není možné používat pouze jedné měnové jednotky jedné země. Měnový kurz je určen na měnovém trhu bodem, v němž se nabídka dané měny střetla s poptávkou po dané měně. Pro ilustraci se uvažoval pouze bilaterální obchod mezi dvěma státy, kdy poptávku po měně jedné země určovali lidé, kteří danou měnu potřebují k nákupu statků z dané země. Nabídku zde určovali ti lidé, kteří v dané zemi prodali statky z druhé země a získali tak měnu první země.
Vývoj měnového kurzu: 1) znehodnocení (depreciace) měnový kurz jedné země poklesne vůči jiné zemi 2) zhodnocení (apreciace( apreciace) měnový kurz jedné země vzroste vůči jiné zemi 3) devalvace snížení oficiálního měnového kurzu (neboli parity) země 4) revalvace zvýšení oficiálního měnového kurzu (parity) země.
Teorie komparativních výhod Zásada komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně efektivní než jiné země). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější. Jako první se teorií komparativní výhody zabýval anglický ekonom David Ricardo.
Teorie komparativních výhod Absolutní výhoda schopnost jedné země vyrábět komoditu efektivněji (tj. s větším výstupem na jednotku vstupu) než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tuto komoditu úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.
Přínosy z mezinárodního 1) pozitivní: obchodu a) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků b) zvyšuje se národní důchod c) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami d) vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky e) urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.)
2) negativní: a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti b) sociální důsledky
Protekcionismus Protekcionismus je jakékoli opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy (nejčastěji clo nebo kvóta uvalená na tyto dovozy).
Důvody pro protekcionismus: 1) neekonomické argumenty, podle nichž je vhodné obětovat hospodářský ský blahobyt podpoře společenských cílů (svoboda, národní bezpečnost, národní tradice) 2) argumenty, které se neopírají o rozumnou ekonomickou argumentaci: a) merkantilismus - teorie, která považuje kladnou obchodní bilanci za příznivou (do země přitékají peníze) a zápornou obchodní bilanci za nepříznivou. Proto by se měly dovozy omezit. b) omezení pro určité zájmové skupiny - díky zájmovým skupinám jsou často uvalovány cla na dovoz stejného zboží ze zahraničí, aby se zvýšil l odbyt statků, které tyto zájmové skupiny nabízejí. c) konkurence levné zahraniční práce - protože v zahraničí vyrábějí statky lidé za nižší plat, je nutno domácí trh ochránit před dovozem, aby se ochránily y dělníci (popírá teorii komparativních výhod). d) odvetná cla - pokud nějaký stát zavede cla proti vývozu statků jedné země, měla by i tato země recipročně zavést cla proti tomuto státu. Někdy se používají pro odrazení od zavedení původních cel. e) ulehčení od dovozů - je-li některé odvětví poškozováno dovozem. Formou udělení únikové doložky, protidumpingových cel, odvety za nekalé obchodní praktiky.
3) oprávněné argumenty v dynamických podmínkách: a) cla mohou posunout směnné relace (poměr vývozních cen k dovozním) ve prospěch určité země neboli optimální clo - díky zavedení cla se zvýší cena statku na domácím trhu. To má za následek snížení poptávky po tomto výrobku a tím pádem se sníží i světová cena tohoto statku (pouze v případě, že se jedná o velký stát). Část cla tak dopadne na zahraničního dodavatele. Pokud by ovšem optimální clo zavedly všechny země, efekt by se ztratil. b) clo může ochránit "nezletilé odvětví" s růstovým potenciálem před konkurencí - u takových odvětví, které by to rozjetí výroby měly komparativní výhodu oproti jiným. c) clo může pomoci snižovat nezaměstnanost - ochrana před dovozem je ovšem neefektivním prostředkem k vytváření pracovních míst nebo ke snižování nezaměstnanosti. Efektivnějším způsobem zvyšování zaměstnanosti
Formy protekcionismu: 1) cla - daň uvalená na dovozy 2) dovozní kvóty - kvantitativní omezení výše dovozů 3) mimocelní bariéry - např. zdravotní, jakostní certifikáty apod.
Účinky cel Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu, nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň a opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
Účinky cla: 1) prohibitivní clo clo, které je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, tj. clo které je vyšší než rozdíl mezi cenou dováženého statku a cenou toho samého statku, který je nabízen tuzemskými výrobci. 2) neprohibitivní clo clo, které již není tak vysoké, aby vylučovalo jakékoli dovozy, pouze omezuje výši dováženého množství statků. Toto clo má za následek snížení dovozů, zvýšení domácí výroby, zvýšení cen a snížení spotřeby domácností.
1 - dovoz před clem nebo kvótou 2 - domácí výroba před clem nebo kvótou 3 - dovoz po clu nebo kvótě 4 - domácí výroba po clu nebo kvótě
Tři následky uvalení cel: a) domácí výrobci pracující pod deštníkem cla mohou rozšířit výrobu b) spotřebitelé musí nakupovat za vyšší ceny a tudíž snižují svou spotřebu c) stát získává na příjmech ze cla Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci.
Plocha A - znázorňuje náklady neefektivní výroby vyvolané vyšší domácí cenou. Plocha B - je vládní příjem z cel, což je transfer od spotřebitelů ve prospěch vlády, neznamená však ztrátu efektivnosti. Plocha C - představuje ztrátu spotřebitelského přebytku z neefektivně vysoké ceny.