Umění renesance v Itálii (úvod)

Podobné dokumenty
RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE.

Umění architektura, 3. hodina


M A T E M A T I K A A M O N A L I S A A N E B J E Z D R A V Y R O Z U M O P R A V D U Z D R A V Y? JAN ÁMOS VÍŠEK

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Umělecko-historická příprava Název: Renesance - shrnutí

RENESANČNÍ UMĚNÍ EVROPA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í RENESANCE

EU peníze středním školám digitální učební materiál

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Renesance a humanismus. Mgr. David Mikoláš 2018

renesance století vznik ve Florencii v Itálii

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

Mgr. Blanka Šteindlerová

RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍ V ITÁLII

Dej2 Renesance a humanismus. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Renesance a humanismus

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í RENESANCE

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

Geometrie architektura umění

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII

Barokní umění jako prostředek reprezentace

Dějiny výtvarné kultury Renesance

Gotika II. Italské malířství 1. poloviny 14. století

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R050 Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2015/2016

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

Italská renesance. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

- pojem renesance (z it. rinascimento a fr. renaissance = znovuzrození) má trojí význam :

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Vývoj lineární perspektivy ve výtvarném umění

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Renezance a humanismus

7. Kultura a umění renesance, manýrismus

ŘÍM FLORENCIE CASTEL GANDOLFO

Lineární perspektiva

Obr.3 Vyšebrodský cyklus, Zvěstování, nebesa s Bohem Otcem. Detail reprodukce z knihy: Jan ROYT: Středověké malířství v Čechách, Praha 2002, 36.

Toskánsko zájezd

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

Zrození a smrt autora Od Giorgia Vasariho k Rolandu Barthesovi. Parmigianino, Vlastní portrét v konvexním zrcadle, cca 1524

Kromě Florencie působil Masaccio také v Pise a v Římě, kde za neznámých okolností zemřel násilnou smrtí.

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita, v akademickém roce 2014/2015

RENESANČNÍ MALÍŘSTVÍ V ITÁLII

Přehled dějin evropského umění Renesanční sochařství v Evropě

Přehled dějin evropského umění Renesanční architektura v Itálii

Společnost Florencie pod vládou Lorenza de Medici

MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

Vznik 13. století (Itálie) zač.17.století znovuzrození, návrat k antice

Základní škola Chodov, Husova 788, okr. Sokolov

ČESKÉ BAROKNÍ SOCHAŘSTVÍ

VÝVOJ LINEÁRNÍ PERSPEKTIVY VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ

Téma: Renesance. Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Kvinta a první ročník

Periodizace kulturních dějin raného středověku

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

Uvedení do studia dějin umění II. Druhé setkání úterý , 15:50 19:05 Martin Šolc

Zobrazení prostoru a optické iluze

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Renesance. Vznik. Chronologie

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Přehled dějin evropského umění Renesanční malířství v Evropě

NA KŘÍDLECH VÍTĚZSTVÍ 2460 let historie architektonického soutěžení

VÝTVARNÁ KULTURA. 8. Gotický sloh. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 8 Gotický sloh Strana: 1

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

Přehled dějin evropského umění Sochařství renesance a manýrismu v Itálii

Vývoj lineární perspektivy ve výtvarném umění

Obr. 1. Kaple Bentivogliů, Bologna, kostel San Giacomo Maggiore. (celkový pohled)

9. Obrazová příloha 10. Seznam vyobrazení

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Leonardo da Vinci život

BA008 Konstruktivní geometrie

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Gotika = umělecký sloh plynule navazující na sloh románský Českých zemích končí gotika o něco později Německo a střední Evropa až do počátku 16.

I. 1 Nástěnná malba 6 (foto: Lenka Benešová. Zdroj:

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R049 Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita v akademickém roce 2016/2017

VÝTVARNÁ KULTURA. 11. Baroko. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 11 Baroko Strana: 1

Malířstv. řství 19. století. zimní semestr 2012

Novověká filosofie a psychologie, pohled na výchovu I. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Portrétní malba italské renesance Bakalářská diplomová práce

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA

Podzimní zkušební období 23. srpna 17. září 2013

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Umění architektura, 2. hodina

Praxe lineární perspektivy na vybraných výtvarných dílech italských umělců mezi lety

1

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

1. Renesance a humanismus

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA STUDIJNÍ KATALOG. Seminář dějin umění obor Dějiny umění

Renesance a humanismus

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Ústav pro dějiny umění. Kateřina Vítová

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Transkript:

Umění renesance v Itálii (úvod)

Terminologie Renesance, it. rinascimento: znovuzrození umění, návrat k antickým vzorům po barbarské gotice (Giorgio Vasari) Opakující se renesance v evropské kultuře (např. karolinská, ottonská): prosazení modernizací skrze návrat k antice. Trecento, quattrocento, cinquecento: italské umění 14., 15. a 16. století Protorenesance: cca 1150-1400, z ní je nejdůležitější nové malířské umění kolem r. 1300 Giotto a jeho současníci Raná renesance: 1401-1495, hlavním centrem Florencie Vrcholná renesance: 1495-1520, hlavními centry Florencie, Řím a Benátky, totéž platí i v další fázi konec v r.: 1520 ( Rafael), nebo 1527 (vyplenění Říma) Pozdní renesance a manýrismus: 1520-1600 kolem r. 1600 začátek barokního umění v Římě a v Bologni

Humanismus Pojem vytvořen z lat. humanus lidský. Učení zdůrazňující důstojnost, svobodu i hodnotu jedince a celé společnosti. Otec humanismu Francesco Petrarca (1304-1374): návrat ke klasické literatuře. Platónská akademie ve Florencii, zal. v pol. 15. stol. za podpory Cosima Medicejského: Geórgios Gemistos Pléthón, Marsilio Ficino, Angelo Poliziano aj.; dle Ficina byla předně společenstvím přátel. Emanuel Rádl: (...) lidé jdou vpřed, humanista za slávou, kondotiér za mocí, Kolumbus za zlatem. Obrat od středověku k novověku skrze: individualismus, svobodné studium antiky, vědu založenou na rozumu a zkušenosti, světskost. Andrea Ferrucci, busta M. Ficina ve florentské katedrále Donatello, pomník kondotiéra Gattamelaty v Padově (detail), 1443-50

První umělecká díla renesance ve Florencii soutěž na reliéfy pro dveře baptisteria, 1401 (Filippo Brunelleschi, Lorenzo Ghiberti) socha sv. Jiří pro kostel Orsanmichele, cca 1416, Donatello /viz obr. vpravo/ Ospedale degli Innocenti, 1419-1424, F. Brunelleschi stará sakristie v kostele San Lorenzo, 1418-1428, týž freska Nejsvětější Trojice v kostele Santa Maria Novella, 1425-1428, Masaccio fresky v kapli Brancacciů v kostele Santa Maria del Carmine, 1426-1427, Masaccio

Soutěž na reliéfy pro dveře florentského baptisteria 1401, téma: Abrahám obětuje Izáka Filippo Brunelleschi Lorenzo Ghiberti

Pozn.: První malířské dílo, u nějž je důsledně užito euklidovské perspektivy. Masaccio, Nejsvětější Trojice, 1425-1428 Florencie, Santa Maria Novella

Filippo Brunelleschi Ospedale degli Innocenti (špitál neviňátek) Florencie, 1419-1424

Filippo Brunelleschi kupole katedrály Santa Maria del Fiore Florencie, cca 1420 1434

Recipienti renesančního umění Objednavatelé a mecenáši Recipienti: elity osvícené vrstvy duchovní a světské aristokracie, finančníků a obchodníků Rod Mediceů ve Florencii: Florentská signorie poslala r. 1433 bratry Cosima a Lorenza M. do vyhnanství, vrátili se již 1434, moc jejich protivníků rodu Albizzi byla oslabena. Cosimo de Medici (1389-1464): zal. platónskou akademii, položil základy medicejské knihovny. Lorenzo il Magnifico (1449-1492): podporovatel umění a humanistické učenosti, sám byl básníkem. Alessandro de Medici r. 1531 byl císařem Karlem V. povýšen na prvního toskánského vévodu. Cosimo I. z druhé větve rodu zal. r. 1562 akademii kresby. Andrea del Verrocchio Lorenzo de Medici, 1480

Hlavní znaky renesance dle Jakoba Burckhardta Die Kultur der Renaissance in Italien, 1860 (podmíněno domnělou souvislostí mezi renesančním humanismem a hodnotami liberalismu 19. století, komentář: Peter Burke) Sekularizace komentář: ale nikoli návrat k antickému pohanství, stále převládají křesťanské náměty; moralizovaná antika, využití alegorií v křesťanském duchu Individualismus limitovaný stavovskou společností 15. a 16. stol., důležité: úsilí o vyšší statut výtvarných umělců Realismus objevení světa a člověka (J. Michelet), ale spíše umění ideálního zpřítomnění (A. Gehlen) v antickém smyslu, než přímé realistické pozorování

Teorie umění, vkus Teoretici umění v 15. století: malíř Cennino Cennini (předchůdce) sochař Lorenzo Ghiberti učenec a architekt Leone Battista Alberti malíř Leonardo da Vinci Vkusové soudy ve vztahu k výtvarnému umění (dle P. Burka): naturalismus a idealismus řád půvab bohatost jednoduchost působivost dovedné zpracování Filippo Brunelleschi, kaple rodiny Pazziů ve Florencii, 1441- po 1460 Domenico Ghirlandaio, Narození Panny Marie, freska v kostele Santa Maria Novella ve Florencii, 1486-90

Recepce antické literatury Mimetické relace k antické literární produkci. Lúkiános, De calumnia, odtud popis námětu u L. B. Albertiho O malbě. Albertiho popis věrně reprodukoval S. Botticelli. Sandro Botticelli, Pomluva Apellova, 1494-1495

Obraz jako ekvivalent básnického díla Ut pictura poesis (Horatius) Giorgione, Koncert, 1508-1509

Literatura o italské renesanci (v češtině) Jacob Burckhardt, Kultura renaissanční doby v Italii. Praha 1912. Heinrich Wölfflin, Klassické umění. Úvod do italské renaissance. Praha 1912. Max Dvořák, Italské umění od renesance k baroku. Praha 1946. Pierre Francastel, Figura a místo. Vizuální řád v italském malířství 15. století. Praha 1984. Peter Burke, Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996. Nikolaj Savický, Renesance jako změna kódu. O komunikaci slovem a obrazem v italském rinascimentu. Praha 1998. André Chastel, Vyplenění Říma. Od manýrismu k protireformaci. Brno 2003.