Modelování dopadů daňových změn

Modelování dopadů daňových změn Milan Š Č A S N Ý Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze

Cíl CÍL A OBSAH PRESENTACE diskutovat metodologii aplikace v ČR využitelné výsledky Obsah dopady na spotřebu (životní prostředí) dopady na domácnosti dopady na firmy a konkurenceschopnost makroekonomické dopady

DOMÁCNOSTI: účinnost Jak bude splněn (hlavní) cíl environmentální regulace? změna poptávky/spotřeby Cenová odezva krátkodobé elasticity: -0.3 křížové efekty: změna poptávky po substitutech dlouhodobé elasticity: -0.7 přizpůsobení kapitálové vybavenosti Důchodový efekt růst příjmů rebound effect změna čistých příjmů recyklace výnosů přes kompenzace

ANALÝZA POPTÁVKY DOMÁCNOSTÍ Technika časových řad energie + pohonné hmoty příjmové decily (Ščasný et Brůha 2003) sociální skupiny (důchodce, farmář, živmin) (Brůha et Ščasný 2004) Koherentní poptávkov vkové systémy po zboží krátkodob tkodobé spotřeby AIDS [Deaton et et Muelbauer 1980] (Brůha et Ščasný 2005; 2006) 2 systémy pro energie a dopravní služby skupiny definovány ny podle specifické spotřeby a chování

ODHADY ELASTICIT 2003-2004 Brůha-Ščasný 2004 průměr bez důchodců a zemědělců průměr Ščasný- Brůha 2003 Srovnání: země OECD TEPLO P-elasticity -0.55-0.58-0.48-0.1 to 0.5 PLYN P-elasticity -0.45-0.59-0.55-0.1 to 0.5 ELEKT P-elasticity -0.20-0.21-0.30-0.2 to 0.6 Motor paliva P-elasticity -0.57-0.65-0.51-0.2 to 0.3 UHLÍ P-elasticity n.a. n.a. n.a.

ANALÝZA POPTÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ Technika časových řad energie + pohonné hmoty příjmové decily (Ščasný et Brůha 2003) sociální skupiny (důchodce, farmář, živmin) (Brůha et Ščasný 2004) Koherentní poptávkov vkové systémy po zboží krátkodob tkodobé spotřeby AIDS [Deaton et et Muelbauer 1980] (Brůha et Ščasný 2005; 2006) 2 systémy pro energie a dopravní služby skupiny definovány ny podle specifické spotřeby a chování ENERGIE: dle topného tělesat DOPRAVA: místo m bydliště,, důchodci, d farmáři, velikost rodiny

AIDS poptávka domácností po energiích Srovnání odhadů vlastních cenových elasticit Elektřina Plyn Uhlí Teplo AIDS -0.23 až -1.04-0.94 až -2.26-0.11-0.84 až -1.22 průměr -0.21-0.59 n.a. -0.58 2004-study pouze EA -0.20-0.45 n.a. -0.55 2003-study -0.30-0.55 n.a. -0.48 Srovnání odhadů důchodových elasticit AIDS 2004-study průměr pouze EA Elektřina 0.19 až 0.39 0.68 0.69 Plyn 0.10 až 0.93 0.30 0.19 Uhlí 0.22 0.27 0.26 Teplo 0.17 až 0.23 0.57 0.55 2003-study 1.00 0.97 n.a. 0.47

AIDS poptávka domácností po dopravě Srovnání odhadů vlastních cenových elasticit Paliva Bus Rail MHD průměr -0.52-0.49-0.51-0.53 AIDS transport classes EA -0.55-0.49-0.49-0.53 důchod -0.49-0.53-0.56-0.54 farmář -0.36-0.46-0.48-0.43 2004-study EA -0.65 důchod Srovnání odhadů důchodových elasticit -0.57 2003- study -0.51 AIDS transport classes průměr EA důchod farmář 2004-study EA důchod 2003- study Paliva 0.71 0.75 0.58 0.68 0.63 0.62 0.75 Bus 0.68 0.71 0.61 0.61 Rail 0.67 0.69 0.55 0.67 MHD 0.68 0.73 0.58 0.64

ANALÝZA DLOUHODOBÝCH EFEKTŮ dynamický optimalizační model modelovat tvorbu očekávání (vliv transformačních šoků) ignoruj vybavenost jako zásobu a rozpočti investice do období životnosti vybavení náklady na PDS by měly být malé a finanční trhy fungují dokonale odhady na dlouhých časových řadách bez parametrů vybavenosti v regresi (B&Š 2004) ad hoc empirická specifikace dynamického přizpůsobování stavu vybavenosti (B&Š 2005) modelován parametr likvidní omezenost domácnosti změnit vybavení reálná cena nehraje hlavní roli ve volbě vybavení

ANALÝZA DLOUHODOBÝCH EFEKTŮ Závěry podobná reakce typů domácností; skutečná vybavenost reaguje volněji likvidní omezení vliv cen nemá významnější dlouhodobý dopad na energetické chování českých domácností nejpomalejší dynamické přizpůsobení: důchodci ve velkých městech a více-početné domácnosti ve větších městech

DISTRIBUCE FINANČNÍCH EFEKTŮ změna spotřeby a výdajů při nezměněném chování (ČVUT/VŠE 2006) změna chování v důsledku změny cen (spotřebitelský přebytek) změna blahobytu kompenzační variace změna chování plus změna poptávky po substitutech (CV/EV) změna čistého blahobytu! recyklace výnosů přes snížení jiných daní zavedení sociálních kompenzací čistý dopad na veřejné finance a efektivitu (ztráta mrtvé váhy DWL) měření distribučních dopadů změna rozdělení příjmů Gini index, mezní Gini index změna distribuce daňových plateb Suits index (1=progres,

Ex post measurement progressivity of entire tax system 1993-2004

Ex ante MĚŘENÍ < implementace EU požadavků > DPH na CZT z 5% na 19% --- Heat19 blahobyt snížen v nejnižších decilech a domácnostech spotřebovávající CZT; důchodci, EA1 a EA1+ ve velkých městech vyšší výdaje na CZT jsou vyrovnány nižšími výdaji na ELE zdanění CZT je regresivní; avšak daňový systém se stává více progresivní 96/2003/EC minimální sazby --- ECmin regresivita daňového systému zvýšená, ačkoliv zdanění energie se stává méně regresivní blahobyt snížen více než v Heat19 a většinou v prvních 2 decilech důchodci většinou topí plynem

Ex ante MĚŘENÍ << Environmentální daňová reforma >> EDR-2006 (bez zdanění dopravy, vč. 19% DPH na CZT) nejvíce dotčené první decily, HEATblocks, HEATcookELE, COALheat (2%) a důchodci ve velkých městech (3%) EDR-2006 s recyklací výnosů ETR_pojištění: snížení sazby pojištění z 12.5% na 10.8% ETR_dpfo: snížení nejnižší sazby DPFO z 12.0% na 9.4% výdaje na energie zvýšené ELEKTRINA, COALheat, početnější rodiny (EA1+, EA2+) a důchodci v malých obcích snížené HEATcookELE, EA1/EA1+ velké města a 3 nejvyšší decily dopady na blahobyt, agregátně, jsou srovnatelné pro varianty negativní efekt snížen nejvíce v nejvyšších decilech, EA2, EA2+, farmáři ETR_ pojištění snižuje dopady decilům 1-4 a 10 tato varianta má relativně menší regresivní dopad

Ex ante MĚŘENÍ << EDR se sociálními kompenzacemi >> Kompenzace arbitrárně alokovány domácnostem s výdaji na energie >25% celkových příjmů ETR_100 100 (3,000 CZK) a rok ETR_333 333 (10,000 CZK) a rok zvyšuje výdaje na energie důchodců a EA1 v rurálních oblastech blahobyt zvýšen důchodcům a EA1 (decily 1-5) na úkor EA2 a EA2+ (resp. decilů 7-10) EDR varianta s nižšími transfery vede k nižší daňové regresivitě celkového daňového systému 50% zvýšená spotřební daň na pohonné hmoty rovnoměrnější dopad relativně větší dopad na větší rodiny v malých obcích a farmářů

VARIANTY RECYKLACE Podíl na kompenzacích Podíl zaměstnanců na výnosech 2007 2009 2011 2013 2015 pouze snížení příspěvků sociálního zabezpečení 41% 37% 33% 31% 31% pouze zvýšení nezdanitel. základu DPFO 100% 100% 100% 100% 100% kombi I: DPFO + politika zaměstnanosti 67% 72% 76% 78% 79% kombi II: DPFO + politika zaměstn. + nemocenská 45% 52% 57% 61% 62% rozdílný dopad na zaměstnance a zaměstnavatele rozdílný dopad distribuci (domácnosti) trade-off sociální problémy (distribuce) a povzbuzení trhu práce

NEPŘÍMÉ DISTRIBUČNÍ DOPADY Environmentální přínosy ze zlepšení kvality ovzduší (nemocnost, úmrtnost) chudší domácnosti pravděpodobně bydlí ve více znečištěných oblastech snížení regresivity dopadu chudší oceňují přínosy relativně méně (důchodová elasticita WTP kolem +0.3) Efekty na trh práce separabilita nabídky práce od poptávky po dopravě (?) Přínosy z možného vzniku pracovních míst nezaměstnaní žijí většinou v domácnostech nižších decilů snížení regresivity dopadu

EFEKTY NA TRH PRÁCE Neexistuje indikace, že by EFR měla významný negativní efekt na celkovou zaměstnanost Braathen/OECD (2002) zvýšení zaměstnanosti zlevnění práce (zvýšení reálních mezd) vůči ostatním výrobním faktorům, sociálním dávkám a volnému času vliv institucí (odborů) METR a dalších parametrů daňového systému vznik nových míst/odvětví (?) změna (stávající) nabídky práce separabilita nabídky práce od poptávky po dopravě (?) snížení rozsahu šedé ekonomiky a daňových úniků 5% snížení daní na prácí může vést ke snížení aktivit šedé ekonomiky o 2,5% (Brůha 2002)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% DOPADY NA FIRMU A KONKURENCESCHOPNOST zbytek kapitál práce energie C A E D I C B D F D G A D J I D E B D B D A D D D H D C D K F G D N H D M K J D L C R % celkových nákladů

ANALÝZA PRODUKČNÍCH FUNKCÍ Substituce mezi (Brůha; in B&Š 2005): energiemi: plynná, kapalná, uhlí a elektřina agregátem energií a kapitálem (E K) a (L---MATERIÁLY) odhad cenových elasticit, kalibrace produkčních funkcí dle HERMIN (Brůha, Vávra, Jílková, 2002) 3 scénáře antieco: zdražení elektřiny a plynu, cena uhlí a kapalných paliv nezměněna ECO: zdražení uhlí, malý nárůst plynu; P(K),P(L) nezměněny ECO: plus zlevnění faktoru práce

SIMULACE ZMĚNY POPTÁVKY PO VSTUPECH antieco ECO ECO-EDR

DOPADY NA FIRMU A KONKURENCESCHOPNOST Cenové signály působily na chování výrobců odhady elasticit a chování se liší mezi sektory na emise do ovzduší měl po změně struktury výrazný vliv efekt intensity (analýza EKC; B&Šč 2005b; forthcoming) Porterova hypotéza nepotvrzena neexistuje free lunch nepotvrzeno win-win řešení

MODELOVÁNÍ MAKROEKONOMICKCÝH DOPADŮ Časové hledisko hodnocení krátkodobé dopady střednědobé přizpůsobovací mechanismy ignorovány střednědobé dopady předpoklady o působení dynamických mechanismů dle ekonomické teorie CGE modely HANI (Brůha et al. 2002; Brůha 2005) dlouhodobé modelování přes endogenizaci exogenních mechanismů IAM modely

Modelování makro-dopadů práce EDR energii ENERG DOPADY pro 2 varianty podpor v nezaměstnanosti nominální fixace ZAM Index indexace dle růstu cen ENER ZAM +20% +10% -8.4% 0.7% 1.5% -7.8% -0.1% +17% +10% -9.7% 2.4% +20% +15% -12.1% 1.0% 2.5% -11.2% -0.3% +15% +15% -14.5% 4.5%

Distribuční dopady ZÁVĚRY rozdíl mezi změnou výdajů a změnou blahobytu na distribuci má vliv nejen výše SAZEB, ale také volba DAŇOVÉHO ZÁKLADU trade-off mezi řešením sociálních dopadů a potencionálními dopady na trh práce Dopady na trh práce závisí od dalších parametrů síla odborů parametry sociálního zabezpečení a daňového systému Win-win strategie nepotvrzena zdanění energií bude mít vliv na konkurenceschopnost sektorů vyváží přínosy blahobytu z EDR negativa na podniky? Jaké časové hledisko dopadů zohlednit?