Základní škola Kameničky Seminární práce ze zeměpisu: David PETRLÍK 6. třída 2006
Obsah: 1. Úvod.. 3 2. Starověký Egypt. 4-10 2.1. Obrázky 11 3. Stručná charakteristika 12 13 4. Závěr... 14 5. Literatura. 15
Úvod: Rozhodl jsem se, že ve svojí seminární práci budu psát o Egyptě. Egypt je krásná země v Africe a myslím, že se mi o něj budou dobře shánět informace. Tato země mě zejména zaujala historií v dobách panování Kleopatry a jiných panovníků. Ale musím přiznat, že i moře je velmi čisté a vhodné pro potápění. V této práci bych se chtěl dozvědět mnoho informací o této zemi. Doufám, že mě seminární práce bude bavit, i když bych raději byl venku.
2. Starověký Egypt Hrobky: V období staré říše si pyramidy dávali stavět jenom faraóni a jejich manželky. Stavby připomínaly spíš hromady písku a kamene a zakrývaly prehistorické hrobky, které tvořily obyčejné díry v zemi. V pyramidě vedly chodby a šachty, kde se nacházela královská rakev a do místností, kde byly obětní dary a nábytek. Během práce se musely používat pochodně lampy, aby se rozptýlila tma. Po pohřbu dělníci zahradili chodby a ucpali vchod. Obrovská hrobka byla chráněna vysokou hradební zdí a kolem ní se nacházely nejrůznější budovy, pohřební chrám a dřevěné vytesané lodě. To vše umožňovalo dobrý průběh obřadů, nezbytný pro život nebožtíka na onom svět. Egypťané hloubili zemi pod pyramidou nebo pod mastabou. S kamennými, dřevěnými nebo měděnými nástroji uměli výborně pracovat. Hloubili kolmo a do hlubokých šachet umisťovali hrobky. Faraóni a velmoži později začali k témuž účelu využívat pouštní hory. Byly to vlastně přírodní pyramidy, které se tyčily k nebi. Práce na hloubení nových hrobek byla jiná, ale stejně těžká. Dělníci postavili schodiště, po kterém se lezlo do svahu. Pak vytvořili stěny. Jestliže bylo dost místa, postavili malé nádvoří s několika sloupy. Teprve teď se pustili do nejtěžší práce, kamennými nástroji opracovávali kámen hory. Vyhloubili jeden nebo dva sály, odkud vedla úzká kolmá chodba do hrobky. Tyto první místnosti byly vyzdobeny nádhernou malbou, která zachycovala příběhy ze života faraónů a bohů, chudí lidé používali díru vyhloubenou v písku, do níž dali několik nádob, malý náhrdelník, skromný náramek, tělo omotané rohoží a ti nejbohatší z chudých někdy i obyčejnou rakev z tmavého dřeva. Tak vypadalo bohatství, které bychom mohli najít v jedné z mnoha hrobek egyptských venkovanů. Tato kořist pochopitelně lupiče nepřitahovala. Mumie: Zatím co o sfingách se říká, že jsou záhadné a o pyramidách, že jsou monstrózní, mumie se po staletí považují za strašidelné. Ve špatných románech, hrách i filmech sloužily mumie jako rekvizity, které měly divákům nahnat hrůzu. Mumie je vlastně to, co lze nalézt v hrobech balzamovaných lidí napsal Hortus Sanitatis ve svém lékařském díle z roku 1557.
Arabské slovo múmíja označovalo původně druh přírodní smůly, které se používalo v lékařství. Tato smůla patřila mezi substance, jejichž se po řadě zkoušek a neúspěchů začalo používat k balzamování mrtvých. Z hrobů se dostala do evropských lékáren, kde se prodávala až do 19. století. Během doby se přestal dělat rozdíl mezi slovy mumie a múmíja a bohatým pacientům se podávaly na prášek rozpadlé lidské pozůstatky jako vzácná medicína. Mumifikace: Pro život na onom světě se muselo uchovat tělo nebožtíka.byla to zdlouhavá a nákladná práce. Odborníci balzamovači začali nejdříve tím, že železným háčkem vytáhli nosními dírkami co největší část mozku a co nešlo háčkem konzervovali s drogami. Potom ostrým kamenným nožem otevřeli trup, vyjmuli vnitřnosti a břišní dutina se pak vymyla palmovým vínem a roztokem z rozmělněných bylin. Potom ji naplnili čistou rozetřenou myrhou, kassií a různými aromatickými látkami. Na to otvor zašili a tělo uložili na 70 dnů do natronu, aby bylo celé zakryto. Když uplynula ta doba její délka nesměla překročit tělo se omyje a zavine od hlavy až k patě do plátna nařezaného na pruhy. Ty jsou na spodní straně natřeny pryskyřicí, které požívali Egypťané místo klihu. V tomto stavu se pak tělo vrátí rodině, kteří dají vyrobit dřevěnou schránku ve tvaru lidské postavy a tělo do ní uloží. Schránka je pak neprodyšně uzavřena a uložena v hrobce tím způsobem, že stojí opřená o stěnu. S mumifikacemi se začalo v dobách stavitelů pyramid. Masky se v tehdejších dobách vyráběly z ušlechtilých materiálů ( Tutanchamonova maska je z ryzího zlata ) z počátku to však byly docela obyčejné štukové odlitky. Nejdůležitější bohové starého Egypta: Amon: původně bůh města Vesetu, později nejvýznamnější božstvo egyptské říše. Zobrazován s korunou zdobenou dvojicí vysokých per. Anup: ochránce pohřebišť a bůh mumifikace. Bývá zobrazován jako divoký pes nebo šakal, jako muž se psí nebo šakalí hlavou. Eset: bohyně plodnosti, čistoty, mateřství, universální matka přírody a lidstva.
Zobrazována jako žena s hlavou pokrytou rouškou a stylizovaným královským trůnem, kravskými rohy, mezi kterými je umístěn sluneční kotouč. Hathor: bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance. Jejím symbolem jsou kravské rohy, rámující sluneční kotouč. Hor: bůh slunce, nebe, světla, zobrazován v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou, často představoval žijícího vládce. Cheprer: bůh vycházejícího slunce. Bývá zpodobňován jako skarab nebo muž se skarabem místo tváře. Chnum: bůh plodnosti, stvořitel všeho živého, uctívaný v podobě berana nebo muže s beraními rohy. Chnons: bůh měsíce, uctívaný též jako bůh lékařství, syn Amona a Mut. Zobrazován jako muž se sokolí hlavou, na níž spočívá srpek a zastíněný kotouč měsíce. Maat: bohyně pravdy a spravedlnosti. Žena s jediným pštrosím perem na hlavě. Mut: bohyně nebes, manželka boha Amona, uctívána v podobě supice, bývá zobrazována jako královna s hlavou pokrytou supím čepcem na němž spočívají spojené koruny Dolního a Horního Egypta. Nefertum: bůh vůně a světla, uctívaný v lotosovém květu, životodárné božstvo, syn Ptaha a Sachmety. Neit: bohyně lovu, války a umění, matka bohů, jejímž symbolem je stylizovaný štít se zkříženými šípy. Nut: bohyně nebe, často zobrazována jako žena nebo kráva tvořící nebeskou klenbu podpíranou Šovem, jejím otcem. Ptah: bůh města Mennoferu, stvořitel světa a otec bohů a lidí, bývá zobrazován jako socha s hlavou oholenou nebo pokrytou přiléhavou čapkou. Re: bůh slunce, pán nebe, stvořitel a vládce světa, zobrazován jako muž se sokolí hlavou a slunečním kotoučem ovinutým tělem kobry. Sachmet: bohyně války, žena s hlavou lvice, na níž spočívá sluneční kotouč ovinutý tělem kobry, manželka boha Patha. Sobek: vládce polí a rostlin, bývá zobrazován jako muž s krokodýlí hlavou nebe sám
krokodýl. Šov: bůh povětří a světla, zobrazován jako muž s hlavo ozdobenou vysokým pštrosím pérem nebo též jako okřídlený muž. Tefnut: bohyně vody a vlhkosti, sestra boha ovzduší Šova, zobrazována jako žena s hlavou lvice, nese na ní sluneční kotouč ovinutý tělem kobry. Thovt: bůh moudrosti a učenosti, písma, matematiky a astronomie, řeči, lékařství a kouzelnictví, zobrazován jako pavián nebo člověk s hlavou ibise. Usire: vládce podsvětí, bůh mrtvých, půdy, vody, slunce a vegetace, zobrazován jako člověk v podobě mumie s korunou lemovanou pštrosími péry, v rukou drží berlu a důtky. Gíza: Pyramidy v Gíze jsou poslední dochovanou památkou z proslulých starověkých sedmi divů světa. Žádná jiná stavba na světě není tolik impozantní. Velké hrobky Cheopsovu pyramidu ( 146 m ), Chefrénovu pyramidu ( 136 m ) a pyramidu krále Mykerina ( 62 m ) střeží Sfinga, 73 m dlouhá a 20 m vysoká socha se zčásti lví a zčásti lidskou podobou, jejíž tvář měla být podobiznou faraona Chefréna. Sakkara: Šedesát metrů vysoká stupňová pyramida v Sakkaře jižně od Gízy je první monumentální stavbou lidstva a byla pro faraona Džoséra ( kolem 2609 2580 př. n. l. ) postavena jeho geniálním stavitelem Imhotepem. V okolí tohoto, kdysi hradbami obehnaného, 545 krát 280 m velkého areálu se nachází mnoho kamenných náhrobků s podzemními hrobkami vysokých úředníků ( tzv. mastaby ). Zčásti ještě barevné reliéfy patří k nejkrásnějším památkám z dob faraonského Egypta. Údolí králů: Na západním břehu Nilu, naproti Thébám ( nedaleko dnešního Luxoru ), se rozkládá pohledům částečně skryté, žhnoucí Údolí králů, kam se k posmrtnému odpočinku nechávali ukládat egyptští panovníci. Rozměry a nádhera výzdoby a vybavení hrobek sahají za hranice představivosti. Nachází se zde také místo posledního odpočinku faraona Tutanchamóna,
jediná faraonská hrobka, která nikdy nebyla vyloupena. Objevena a odkryta byla v roce 1922 a byly v ní nalezeny mnohé poklady nepředstavitelné hodnoty. Chrám v Luxoru: Na žádné jiném místě v oblasti Nilu se nenachází více památek na dobu vlády faraonů než v Luxoru, který se v době Nové egyptské říše ( 1551 1070 př. n. l. ) nazýval Vaset a byl hlavním městem země. Chrám, k jehož stavbě dal podnět AmenhotepII., byl zasvěcen trojici bohů Amonovi, Mutovi a Chonsovi. Během vlády dalších faraonů se stavba rozrůstala, až dosáhla délky 260 m. Dnes se z ní na území Luxoru nacházejí pouze ruiny. Chrám v Karnaku: Na okraji Luxoru se nachází mohutný chrámový komplex Karnak s nádhernou sloupovou síní, ve které se na 5408 m 2, v šestnácti řadách tyčí sto třicet čtyři mohutných, bohatě zdobených sloupů. Chrám byl zasvěcen thébskému ústřednímu bohovi Amonovi. Tento bývalý svatostánek je zdaleka největším chrámovým komplexem v celém Egyptě a po staletí sloužil jako ústřední svatyně faraonské říše. Každý panovník viděl jako svou svatou povinnost ve stavbě tohoto komplexu dále pokračovat. Tutanchamon: Tutanchámonova zlatá maska objevená Angličanem Howardem Carterem r. 1922. O bohatství faraonů si můžeme udělat představu z nevykradené hrobky krále Tutanchámona. Jeho pohřební výbava obsahovala zlatou a dvě dřevěné rakve, které spočívaly v kamenném sarkofágu, 2 trůny, šperky, sochy a mnohé další předměty. Největší úžas však vzbudila pohřební maska z těžkého zlata. Král Achnaton a jeho manželka Nefertiijti: Víru ve velké množství bohů se pokusil odstranit král Achnaton ( 18 dynastie ). Zavedl uctívání pouze jediného boha Atona. O příčinách jeho náboženské reformy se dodnes vedou vědecké spory. Královou hlavní manželkou byla krásná Nefertiijti. Oba manželé se nechávali zobrazovat velmi věrně a jejich sochařské a malířské portréty se liší od státnických podobizen ostatních králů a jejich žen. Náboženská a umělecká reforma
Achnatona nepřežily dobu jeho vlády. Papyrus a psací potřeby: Papyrus rostl na březích Nilu. Jeho stonky se nejprve nakrájeli na úzké a tenké proužky. Na podélné plátky se kladly příčné díly. Obě vrstvy se navlhčily a naklepaly paličkou, aby dobře prolnuly. Jejich slisováním vznikaly kusy, které se slepovaly do dlouhých pásů. Odvíjely se levou rukou. Díky suchému podnebí a písku se záznamy na papyrech dochovaly do dnešní doby. Byly psány převážně černým inkoustem pomocí vyschlého a rozžvýkaného stonku rákosu. Inkoust se vyráběl ze sazí. Nil: Nil je jedna ze dvou nejdelších řek na světě, protéká východní Afrikou z jihu na sever v délce 6 695 km. Nil byl již od vzniku prvotních civilizací využíván jako významná dopravní tepna. Lodě ze Súdánu a Horního Egypta dopravovaly díky němu své zboží do Káhiry, Alexandrie a dále do Středomoří. Nil je jedinou stálou egyptskou řekou. Dvakrát ročně přínáší Egyptu záplavy, a to v červnu a říjnu, které jsou způsobeny zesíleným přítokem Modrého Nilu a Atbary. Povrch: Egypt se rozkládá v severovýchodní části Afriky, na Sinájském poloostrově a několika ostrovech v Golfském zálivu a Rudém moři. Na severu je ohraničen Středozemním mořem, na východě Rudým mořem a Izraelem, na jihu sousedí se Súdánem a na západě s Libyí. Moře tvoří hranici v délce 2 540 kilometrů. Egypt se dělí na čtyři hlavní geografické oblasti. Nilské údolí a delta, Arabská poušť, na jihu Núbijská poušť a na západě Libyjská poušť. Podnebí: Egypt se nachází v suchém subtropickém pásmu. Rozlišujeme dvě roční období: letní od května do října (teploty dosahují i 46 stupňů ve stínu. A zimní od listopadu do dubna (teploty se pohybují okolo 20 a na jihu 30 stupňů ). Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou okolo 18 stupňů. Málo často, ale vydatné srážky se vyskytují na Sinaji, kde zaplavují vyschlá koryta řek.
Počasí: V Egyptě je na české poměry velice hezky. Teploty často v létě překračují 40 C, zvlášť ve Středním a Horním Egyptě a pochopitelně v pouštních oblastech. V zimních měsících jsou teploty v Egyptě přijatelnější pro cestování ( zima je zde považována za turistickou sezónu ), v Káhiře se pohybují okolo 20 C, na jihu v okolí Asuán pak kolem 30 C. V zimních měsících jsou noci nepříjemně studené. Na pobřeží Rudého moře je proměnlivost počasí častější, hlavně od podzimu do jara. Moře se od ledna pohybuje okolo 20 22 C a většinou fouká studený vítr. Toto počasí trvá až do března.
2.1. Obrázky
3. Stručná charakteristika Oficiální název: Egyptská arabská republika ( od roku 1953 ) Rozloha: 997 738 km Hlavní město: Káhira ( 14 mil. Obyvatel ) Počet obyvatel: 66,05 mil. ( po Nigérii je to nejlidnatější země Afriky ) Obyvatelé: Egyptští Arabové ( 98 % ), Núbijci Hustota osídlení: 58 obyv. / km, 1000 obyv. / km údolí Nilu Správní členění: 25 guvernorátů, 8 hospodářských oblastí Státní zařízení: republika pluralitního typu s jednokomorovým shromážděním Forma vlády: parlamentně prezidentská republika Prezident: Mohammed Hosni Mubarak ( od roku 1981 ) Náboženství: islám ( sunnitští muslimové 90 % ) křesťané ( koptští křesťané 9 10 % ) Jazyky: arabština, francouzština, angličtina, berberština, núbijština, bedžaština Měna: egyptská libra ( EL ) anglicky Egyptian pound ( EGP ) 1 EL = 100 piastrů ( Pt ) 1 USD = 6, 108 EL ( průměrný kurz ) Důležité kontakty: stálá služba policie: 122 turistická policie: 126 hasiči v Kahiře: 125 hasiči v Alexandrii: 180 Časový posun: + 1 hodina oproti SEČ Volný den: pátek Státní svátky: 18. června ( Výročí republiky 1953 ) 28. července ( Výročí revoluce 1952 ) 6. října ( Den ozbrojených sil ) Státní hymna: od roku 1971 Biladi ( Můj domov ), hudba: Sayed Darwish Nejvyšší hora: sv. Katerína ( Sinaj ) 2 642 Jezero: Násirovo jezero ( 6 500 km ) Řeka: Nil ( 6 670 m ), u Asuánu široký 200 m
Největší města: Alexandrie, Gíza, Suez Letiště: Káhira Heliopolis, Alexandrie, Asuán Hranice: Súdán, Libye, Izrael Hospodářství: zemědělsko průmyslový stát, 28 % obdělávané půdy Hlavní hospodářské zdroje: bavlna, cukr, rýže, ovoce, ropa, zemní plyn, turistický ruch Pamětihodnosti: pyramidy a sfingy, Údolí králů ( Tutanchamonova hrobka, Luxor,.. chrám Abú Simbel )
Závěr: Tato seminární práce o Egyptě, se mi psala docela dobře, protože se mi dobře sháněly informace. Informace jsem sháněl z internetu a encyklopedií. Egypt je velmi krásná země a doporučuji se tam někdy podívat na dovolenou. Zejména na pyramidy, chrámy, sochy a zaplavat si v moři. Při psaní jsem se dozvěděl spoustu důležitých informací a jsem rád, že si vybral zrovna Egypt. Tímto závěrem se s vámi loučím a doufám, že se vám alespoň trochu líbila.
Literatura: 1000 Nejkrásnějších míst světa, nakl. Svojtka, 568 stran http://blog.lide.cz/kasiopea4/zakladni - udaje/ http://faraon.wz.cz/zakladni/zakladni.htm http://www.geocities.com/mujegypt/zakledni.htm