Slévárenství č. 5 6/ /2013. Výroba modelů GUARANTEED ECOFRIENDLY SOLUTION

Slévárenství č. 5 6/ 2013 5 6/2013 Inovace zajišťující úspěšnost Výroba modelů GUARANTEED ECOFRIENDLY SOLUTION

Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných časopisů s platností do 31. 12. 2012 (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO. ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR registrační značka MK ČR E 4361 Redakce / editorial office: CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665 fax: +420 541 142 644 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz Vydává Svaz sléváren České republiky IČ 44990863 Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202, 242 459 203, suweco@suweco.cz. Vychází 6krát ročně / 6 issues a year Číslo 5 6 vyšlo 27. 6. 2013. Cena čísla Kč 60,. Roční předplatné Kč 360, (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 100,. Roční předplatné Kč 600, (podniky) + DPH + poštovné + balné. Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl. postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage) Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510 rybkova@reprocentrum.cz Do sazby 20. 5. 2013, do tisku 13. 6. 2013. Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. vedoucí redaktorka / editor-in-chief Mgr. Helena Šebestová redaktorka / editor Mgr. Milada Písaříková obsah č a s o p i s p r o s l é v á r e n s k ý p r ů m y s l f o u n d r y i n d u s t r y j o u r n a l r o č n í k L X I. 2 0 13. č í s l o 5 6 t e m a t i c k é z a m ě ř e n í / v ý r o b a m o d e l ů / p r o d u c t i o n o f p a t t e r n s g a r a n t / R i c h a r d J í r e k ÚVODNÍ SLOVO 161 K o p l í k, R. Úvaha Jaké perspektivy má výroba modelů v České a Slovenské republice v kontextu současné hospodářské situace? VÝROBA MODELŮ 164 K a b r d a, J. Modelárna ŽĎAS, a. s. výroba složitých modelových zařízení 166 S c h w a r z, P. Výroba středních a velkých modelů s podporou CNC frézování 168 Š í m a, P. CAD/CAM v historii a současnosti 170 K l í m a, Z. Netradiční výroba modelového zařízení pánve 172 M a d e j a, J. Nevyhnutelnost modernizace modeláren 173 J e c h, J. TSS, spol. s r. o., Třebechovice pod Orebem nejen výroba polystyrenových modelů 174 P l í š e k, L. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v modelárnách ODBORNÉ ČLÁNKY 175 L á n a, I. Výzkumně inovační kapacita tavení slitin hliníku v plynové šachtové peci se sklopným kelímkem Research and innovated capacities of melting process of aluminium alloys in the gas shaft furnace in an interconnection with a reversible crucible 179 K l e n o t i č o v á, A. a k o l. Vlastnosti odliatkov na výrobu gradientných rúrok prehrievačových systémov Properties of castings for production of gradient tubes in preheating systems redakční rada / advisory board prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibuľa prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Zdeněk Vladár, předseda Počítačový model vytvořený v programu SolidWorks Hotový model s. 169

7 8 / 2 0 1 3 o d l i t k y z e s l i t i n h l i n í k u a h o ř č í k u / c a s t i n g s f r o m a l u m i n i u m a n d m a g n e s i u m a l l o y s 181 210 215 229 184 S t r á n s k ý, K. a k o l. Fyzikálně-chemická podobnost při těžbě a hutnickém zpracování polymetalických a železných rud Physical and chemical similarity at mining and metallurgical treatment of polymetallic and iron ores Z PRAXE 189 H o r á č e k, J. Využití simulačního programu QuikCAST ve slévárenství Use of the QuikCAST simulation program in foundry industry inzerce OBÁLKA ASK Chemicals CZ, Brno MCAE Systems, s. r. o., Kuřim ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou HOUFEK a. s., Golčův Jeníkov FIREMNÍ PREZENTACE 194 V a c e l e t, P. H. T e g e l, M. Nový cold box systém s nízkým obsahem rozpouštědel snižování emisí uvolněných z pojivového systému (ASK Chemicals GmbH, ASK Chemicals Czech, s. r. o.) 196 D r á p e l a, M. Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské technologii (MCAE Systems, s. r. o., Kuřim) 198 CNC stroje firmy HOUFEK, a. s., Golčův Jeníkov 200 M e d u n a, R. Modelárna NEMOŠICE, s. r. o. RUBRIKY 201 Roční přehledy 206 Zprávy Svazu modeláren České republiky 211 Zprávy Svazu sléváren České republiky 215 Zprávy České slévárenské společnosti 219 Ze zahraničních časopisů 220 Slévárenská výroba v zahraničí 222 Zahraniční slévárenské časopisy 224 Slévárenské konference 226 Nekrolog 226 Blahopřejeme 227 Z historie inzerce 193 MAGMA GmbH, Pardubice 157 MODELÁRNA LIAZ spol. s r. o., Liberec 200 Modelárna Nemošice s. r. o., Pardubice 160 MTeZ s. r. o., Žďár nad Sázavou 225 Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o., Ždírec nad Doubravou 188 SolidVision, s. r. o., Brno 213 Svaz sléváren ČR Vzdělávejte se 192 Targi Kielce SA, Polsko 173 TSS, spol. s r. o., Třebechovice pod Orebem 171 Zdeněk Klíma, Výroba slévárenských modelů 219 50. slévárenské dny 2013 Predohrev rúry z CrNi ocele (STN 42 2931) Nanášanie taviva na vnútornú stranu rúry s. 180 www.emo-hannover.de The world of metalworking EMO Facts

Radovan Koplík Úvaha Jaké perspektivy má výroba modelů v České a Slovenské republice v kontextu současné hospodářské situace? 621.725 : 338.1 patternmaking economical state Úvod Ing. Radovan Koplík, CSc. M O O D I n t e r n a t i o n a l, s. r. o., M o r a v a n y u B r n a V době recese či dokonce krize si snad každý podnikatel i zaměstnanec klade otázku týkající se perspektivy svého oboru, a tím i hledá odpověď na dotaz Co dělat? Odpověď není jednoduchá; zaručená a jednoduchá řešení totiž neexistují. Proto prosím čtenáře a kolegy, aby můj úvodní článek brali jako můj názor a především podnět k diskuzi, která může vyústit ve vyšší formu spolupráce. Tematická čísla Slévárenství se stala již tradicí, přičemž toto číslo se věnuje výrobě modelových zařízení. Nechtěl bych se však věnovat technice ani technologii, ale chci se zamyslet nad konkurenceschopností modelářství v České republice a na Slovensku. K tomu však pouze modelářství nestačí, je potřeba zkoumat slévárenství jako celek a zaměřit se především na uplatnění odlitků ve výrobcích pro strojírenství a stavebnictví. Výroba odlitků zrcadlí uplatnění jedinečných užitných vlastností odlitků jak v průmyslu, tak i v potřebách běžného života v tom nejširším slova smyslu. Odlitky nelze jen tak lehce nahradit, a proto můžeme počítat s jejich stálou potřebou. Mají i tu význačnou vlastnost, že jsou snadno recyklovatelné, a to dokonce ve vlastní výrobě. Poslední výzkumy ukazují, že není vyčerpána ani jejich užitná hodnota stále se objevují nové materiály, nové tvary, zaručené a stabilní technologie a ekonomická výroba. Co však zůstává, to je prostředí jejich uplatnění, kde existuje konkurenceschopnost jak mezi jinými obory, tak i v rámci slévárenství mezi dodavateli odlitků. Od roku 1989 se nám podstatně teritoriálně rozšířil konkurenční prostor. Vlivem globalizace jsme se ocitli v celosvětové konkurenci. Přitom je třeba vnímat, že tento prostor se dynamicky vyvíjí, některé odlitky odcházejí a jiné se vracejí. Kdo bude které odlitky vyrábět a dodávat, je průnikem nákladů a spolehlivosti dodávek v čase a kvalitě. Do obchodního vztahu vstupují i společensko-politické poměry v zemi výroby a především jejich stabilita. Při uplatnění odlitků v konkurenci jiných technologií je třeba posuzovat celý postupný řetězec: materiál, odlitek, součást, komponentu, výrobek a nově i likvidaci odlitků, modelů a výrobků po ukončení jejich upotřebitelnosti. V užším vztahu pak: materiál, přípravu výroby, výrobu modelů a výrobu odlitků v konkurenci sléváren a modeláren. Stručně o nedaleké historii Od roku 1989 roku převratných politicko-ekonomických událostí ve středí a východně Evropě uplynulo již 23 let, tj. doba, kdy do výroby přišla i z ní odešla více než jedna generace pracovníků. Zaniklo direktivní řízení průmyslu, průmysl prošel privatizací, ministerstva mají jiné funkce, vznikly podnikatelské zaměstnanecké svazy včetně Svazu sléváren ČR a jeho součásti Svazu modeláren v Česku a Zväz zlievarní a kováční na Slovensku, které mají svoje místo v podnikání ve slévárenství. Naše země se staly členy Evropské unie. Otevřel se nám svět. Dnes máme přístup ke všem technologiím a technikám. Doslova záleží jen na nás, pracovnících v modelárnách a slévárnách, co a jak dokážeme využít. Jak slévárny, tak i modelárny při privatizaci prošly reorganizacemi část jich zůstala u svých mateřských organizací, především velké slévárny u strojírenských podniků, nebo velké modelárny u sléváren. Část sléváren nebo modeláren se však osamostatnila. Nově vznikly modelárny živnostenského charakteru s jedním nebo několika pracovníky. Každá z těchto forem vlastnictví a velikostí má svoje specifika, přednosti i zápory, náklady a možnosti a tím také svoje uplatnění. V té době jsme se všichni učili pracovat v nových podmínkách. Dovolte mi proto malé odbočení. Po založení Svazu sléváren ČR jsme hledali zkušenosti v Rakousku a především Německu u obdobných slévárenských svazů. Po seznamovací exkurzi představitelů německého svazu sléváren po našich slévárnách v roce 1991 mi jeho prezident pan Mülmann řekl: Kapacita evropských a také československých sléváren je velká a přežije jich zhruba polovina, a dále pokračoval počítejte s tím, že v Československu budete vyrábět materiály, polotovary, komponenty, ale do finálu vás nikdo nepustí. V té době ještě pracoval český a slovenský průmysl a nemusím zdůrazňovat, jak se mi tato slova nelíbila. Stále mi však znějí v uších. Následný vývoj dal panu Mülmannovi bohužel za pravdu. Připomeňme si proto, co se událo a co se mění: V Evropě a ve světě probíhá koncentrace a globalizace hospodářství. Hlavní slovo mají světové koncerny, pro které pracuje velké množství malých a středních podniků. Koncentrace výrob stále probíhá a koncerny určují i podmínky pro dodávky a výrobu. Byly zavedeny systémy řízení jakosti a další systémy, které převedly zodpovědnost na dodavatele a zavedly u něho i takovou kontrolu hospodaření, že tyto dodavatelské organizace se ve skutečnosti stávají jakýmisi jejich součástmi, ale koncerny nemají zodpovědnost za jejich hospodaření; jen sledují, o co lze ještě snížit nákupní ceny. Jako příklad nám slouží automobilový průmysl. V Evropě z EHS vznikla EU, která se rozšířila na 27 států a ČR a SR se staly jejími členy. Rozšiřování EU dále pokračuje a vyspělé státy EU získávají nová odbytiště pro své výrobky a dodavatele materiálů, polotovarů a komponent. Československo se rozpadlo na dva samostatné státy. Nás slevačů se to příliš nedotklo. Důkazem je i časopis Slévárenství a odborná spolupráce slévárenských společností obou zemí. Průmyslové podniky ČR a SR orientovaly svoji produkci především do zemí EU. Někdy to byla chyba opouštět zavedené východní a rozvojové trhy, ale to by bylo jiné téma. Na trhu zemí EU jsme se setkali s vyšší technickou a technologickou úrovní a přiznejme si, že jsme přežili jen díky našim nižším mzdovým nákladům. Uspět v náročné konkurenci může však pouze ten, kdo stejně kvalitní odlitky a modely poskytne za konkurenceschopnou cenu. Našimi konkurenty na globalizovaném trhu jsou jak slévárny zemí EU, tak i slévárny z Asie a jiných částí světa. Kdo na tuto konkurenci nemá, musí se věnovat pouze místnímu trhu s odlitky Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 161 ú v o d n Í s l o v o

Radovan Koplí k ú v o d n Í s l o v o a modely a jeho možnosti jsou také omezené. Udržet si mezinárodní konkurenceschopnost znamená investovat do techniky, technologie i do znalostí lidí. Trh se liberalizoval a nikdo nám již nic neplánuje a nenařizuje. Získání zakázek záleží jen a pouze na schopnostech pracovníků v podnicích. Slévárny a modelárny mají k dispozici veškeré potřebné materiály, technologie, stroje, zařízení a přístroje, výpočetní techniku s potřebnými programy. Je na nich, jak tuto příležitost využijí, a tím na jakou úroveň dodávek se dostanou. Zkušenost uplynulých let ukázala, že konkurenční boj nezvládly především slévárny a modelárny, které v technickém a ekonomickém rozvoji ustrnuly, neinvestovaly a zaostaly. Obecně se potvrdila zásada, že úspěšní jsou především ti, co mají nejblíže k vlastnímu podniku, který může rozhodovat se znalostí, a mohou soustředit své zdroje. Získat vhodný trh s odlitky a modely je určující a rozhodující pro úspěšnost jakéhokoliv podnikání. Tento trh je jiný pro modelárny, které jsou ve vlastnictví sléváren, jiný je pro samostatné modelárny a jiný je pro malé, řemeslné modelárny. Zcela negativním jevem je rozpad odborného školství od učňovského, přes středoškolské až po vysokoškolské. Přitom nejde jen o počty žáků a studentů, ale i o jejich kvalitu. Orientace školství na kvantitu bez jasné podpory potřebných specializací vedla k tomu, že máme absolventy humanitních směrů, kteří těžko hledají uplatnění a mnozí je nikdy nenajdou. Důsledkem je pak jejich stresovanost a následující sociální dopady včetně vysoké nezaměstnanosti a následného nenaplnění státního rozpočtu na jedné straně a zbytečného čerpání podpor z rozpočtu na straně druhé. Důsledkem je nedostatek prostředků na veřejné výdaje, kulturu, zdravotnictví i pozdější rozpad důchodového systému. Absolventi humanitních specializací budou následně velice obtížně hledat cestu k technickým a praktickým profesím. Situaci můžeme nazvat podřezáváním větve, na které sedíme; později se budeme divit, co se nám to stalo, že jsme na zemi a notně potlučeni. A to nerozebíráme zbytečně státem i rodiči vynaložené náklady na nepotřebné vzdělání. Na tuto situaci upozorňovaly a stále upozorňují vládu průmyslové zaměstnavatelské svazy. Jsem již pamětník mnoha sněmů Svazu průmyslu a dopravy ČR, na kterých zástupci všech vlád slibovali nápravu. Stalo se však velmi málo. Za tuto situaci jednoznačně odpovídají minulé vlády a politické reprezentace, a to bez hledu na jejich politické orientace. Náprava nebude jednoduchá. Vzdělání má vysokou setrvačnost a bude potřeba minimálně 10 let, než by se mohla začít projevovat změna k lepšímu. A nyní pohled do budoucnosti aneb Co dělat? Tato otázka se nám rozpadne poměrně jednoduše na hesla: vědět umět; mít potřebnou techniku, technologii a know-how; umět získat potřebné a vhodné zákazníky a zakázky; nalézt vhodného partnera; mít s kým zakázky realizovat. Prvním dvěma bodům se nebudu věnovat, protože problematika je snad již všeobecně známá a je zde také i přímá vazba mezi technickou úrovní a ekonomickou úspěšností. Technikou a technologií jsme se na stránkách časopisu Slévárenství zabývali vždy. Stále informujeme o novinkách, jsou pořádány výstavy, kurzy, konference, semináře, školení a vzdělávání. Umět získat potřebné a vhodné zákazní k y a zakázk y Tento bod je stěžejní v podnikání a v současné době recese je bodem zcela zásadním. Lze ho rozdělit na dvě činnosti, a to podpůrnou (podpora státu) a základní (činnost modelárny, slévárny). Podpora státu stále a při všech příležitostech je nutno tuto skutečnost politikům připomínat, aby ji nakonec všichni pochopili. Ze statistické ročenky vyplývá, že průmysl vytváří cca 40 % HDP. Pak si můžeme položit i otázku, kde tedy vzniká dalších cca 60 %? A zjistíme, že pouze malou část tvoří majetkové daně, určitý podíl plyne ze zahraničí, ale převážná část je přerozdělování toho, co prvotně vytvořil průmysl ve formě daní a především platů zaměstnanců. Při této příležitosti si opět vzpomínám na slova zástupce firmy Mercedes Benz, že na čtyři zaměstnance v průmyslu bylo v Německu v roce 1992 zaměstnáno šest lidí ve službách včetně školství, zdravotnictví, státní správy atd. Také jsem si připomněl jednu studii, kde bylo vypočítáno, že jeden nezaměstnaný způsobí státu ztrátu na daních a na vyplacených podporách asi 150 % toho, co dostával ve mzdě, když byl zaměstnán. Z toho je jasné, že stát musí mít svou hospodářskou politiku, která podporuje průmysl, tj. ty, co vytvářejí hodnoty a zajišťují chod státu a naše každodenní potřeby. Bylo by zbytečné uvádět zde všechny programy, které jsou podporou státu. Je možno je nalézt na internetu. Přesto bych však alespoň některé rád zmínil: evropské fondy, podpora financování zakázek Českou exportní bankou, zajištění zakázek pojišťovnou EGAP, podpora agenturou CzechTrade, zastupitelskými úřady, zahraniční mise vládních činitelů (prosím neplést s výlety poslanců), účast na veletrzích, podpora odborného vzdělávání atd. V systému je mnoho chyb a korupce, ale přesto je vhodné využít prostředky pro rozvoj podnikání a zvýšení zaměstnanosti. Buďme optimisty a věřme, že není vše špatné a že i my najdeme v programech svoji příležitost. Svaz sléváren ČR informuje své členy o vhodných projektech a o možnostech jejich využití. Je potěšitelné, že mnoho našich členů již evropské fondy využilo. Zde platí, že informací není nikdy dost, a také to, že kdo zůstal chvíli stát, již stojí opodál. Činnost modelárny, slévárny nikdo to za nás neudělá! Aktivní vyhledávání zákazníků a navazování kontaktů je každodenní základní činností, která se týká všech zaměstnanců. Marketingových forem je opět celá řada a musí být použit jejich vhodný mix pro dosažení požadovaného účinku. V přemíře mediálních a internetových aktivit však nezapomínejme na osobní styk ten je pro začátek nejdůležitější, tj. partneři si musí sednout a pochopit se. Na tomto místě však chci připomenout následující požadavek, a to dosáhnout vyváženosti v trojčlence: technicko-technologické požadavky na výrobu odlitků náklady konkurence. Můžeme také říci, že se jedná o soulad mezi nabídkou a poptávkou. Je zřejmé, že vrcholy tohoto trojúhelníku jsou základními kameny úspěšnosti. Porušování vyváženého vztahu vede na jedné straně ke ztrátě zakázky (vysoká neodpovídající cena) a na druhé straně ke ztrátám (při nízké, podbízivé ceně), při větší a dlouhodobější ztrátě i k zániku firmy. Příčiny nevyváženosti mají několik důvodů, např. neznalost konkurence, ale i nutnost získat zakázku za každou cenu, nebo neúměrné, a tím i zbytečné požadavky slévárny na provedení modelového zařízení. Přední modelárny a slévárny řeší provedení modelového zařízení optimálně. Ideální je stav, kdy se modelové zařízení rozpadne po posledním zaformovaném kusu odlitku. Zpravidla je však modelové zařízení ukládáno do skladu v nejlepším stavu, slévárna nemá informaci, zda bude ještě potřeba, a i když tato potřeba nastane (zpravidla po několika letech), modelové zařízení se musí nákladně opravovat. Přitom náklady na uložení jsou vysoké a osud modelového 162 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Radovan Koplí k zařízení není zpravidla v kontraktu sjednán. Nebo je slévárna nucena modelové zařízení nákladně likvidovat. Rada je zde prostá co nejpodrobněji dojednat způsob zhotovení modelu, uvést i jeho životnost a sjednat, co s ním, až bude zakázka ukončena. Převážná spolupráce modelárny a slévárny se odvíjí mezi tuzemskými společnostmi. Je žádoucí, aby spolupráce byla dlouhodobá a partnerská, tj. aby oba subjekty znaly svoje možnosti, využívaly svoje znalosti a vzájemně si vyhověly v požadavcích na provedení modelového zařízení. Víme, že vše nelze na výkresech popsat a ve spolupráci je mnoho založeno na znalostech používaných technologií. Volný pohyb zboží a služeb přes hranice vede i k přímým kontaktům modeláren a sléváren v různých státech. V případě zahraničních dodávek je spolupráce obtížnější, ale v době rozvinutých komunikačních možností to není nic neobvyklého. Pro optimalizaci nákladů v modelárně a ve slévárně je také zde rada poměrně jednouchá vytvořit dlouholeté vztahy mezi modelárnou a slévárnou a oboustranně dosáhnout úspor nákladů a spoluprací získat zakázku. Lze tak předejít nepříjemným překvapením typu očekáváte škodovku, a dostanete trabanta. Nalézt vhodného partnera odběratele / /zákazníka a spolupracující organizace Vybudovat dlouhodobý vztah k zákazníkovi by měl být cíl našeho obchodního snažení. Již minula doba, kdy zákazníci hledali i minimální úspory za každou cenu. Dnes převládají spíše snahy o komplexní dodávky, tj. dodávat minimálně model, odlitek, opracování. Zjednoduší se tím vztahy, odpovědnost a zpravidla se i zkracuje průběžná doba dodávky. Dlouhodobé vzájemné poznání přinášejí i dlouhodobou důvěru a nové zakázky. Tyto vztahy se přenášejí i do osobních kontaktů a není vhodné měnit bez příčiny ani pracovníky. Rozdělením modeláren a sléváren na samostatné organizace vznikla situace, která si vyžádala co nejužší a trvalou partnerskou spolupráci. Modelová zařízení jsou v mnoha případech zadávána pro celé projekty, což vyvolává potřebu spolupráce. Proto je vhodné budovat partnerskou spolupráci i mezi modelárnami, kdy si vzájemně mohou kapacitně nebo i speciálními pracemi vypomoci. Jako příklad může sloužit obrábění na CNC strojích. Mít s k ým zakázk y realizovat získat a udržet odborné pracovník y a pracovník y ochotné pracovat bude v brzké době pro podnikání stěžejní V modelárnách je práce založena na kvalifikované pracovní síle. Zda bude za nějakou dobu s kým pracovat, si netroufnu odhadnout. Proto na danou otázku neznáme odpověď. Příčinou je dlouhodobé a totální selhání státu při přípravě mládeže na budoucí technická povolání, a to selhání všech vlád bez rozdílu politické orientace. Příčin současného stavu je několik. Liberalizace školství ponechala na vůli rodičů, kam půjdou děti studovat, bez ohledu na jejich schopnosti a budoucí uplatnění na trhu práce. Této pseudopoptávce vyšly vstříc školy, které vytvořily studijní obory mnohdy prapodivného zaměření nebo v nepotřebném rozsahu. Do školství vstoupilo podnikání a světe div se, trh selhal, a nebo neselhal? Či se projevila nezkušenost nebo snad neznalost těch, kteří měli definovat podmínky použití veřejných prostředků? Nebo to bylo něco zcela jiného? Zde ponechám čtenáře jeho úvahám. Každopádně to bylo špatné a budeme tím trpět všichni a dlouhodobě. Učňovské školy průmyslového charakteru byly navázány na velké průmyslové podniky, ale ty zanikly a žáci tak nemají možnost získat tolik potřebnou praxi. U specializací, jako je modelář, ani regionální rozmístění nemůže být dostatečné. Náklady na vyučení mimo domov jsou vysoké a rodiny proto volí jiné specializace. Že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, tomu se nelze divit. Ale pak musí fungovat mechanizmus, který zabrání zneužití vzdělávacího systému. Přijímací zkoušky na školy byly zrušeny nebo se staly formálními. Došlo k nasměrování žáků na středoškolská studia, která nemají uplatnění v praxi a pak pokračování na studiích i na vysoké škole v oborech, kde absolventi obtížně hledají místo. Stejně jako střední školy se chovají i školy vysoké. Existuje poptávka po studiu, vznikly tak nové školy, které chrlí absolventy nepotřebného zaměření. Studium technických oborů na středních a vysokých školách je náročné, a proto studenti hledají snadnější cesty. Absolventi takovýchto škol pak končí na pracovních úřadech jako nezaměstnaní a obtížně rekvalifikovatelní. Do jakého duševního stavu se dostávají tito mladí nezaměstnaní, ví nejlépe jejich rodiče, sociální pracovníci, psychiatři nebo policie. Tento stav nepotřebného studia a výroby nezaměstnatelných je finančně podporován z veřejných prostředků, tedy námi všemi a za našeho tichého souhlasu. Nezaměstnaní nic nevytvoří, pouze spotřebovávají. Statistiky a média dokonce oslavují, jak jsme ve vzdělanosti pokročili. Kam až to vede, vidíme na příkladu Španělska a Řecka, kde je nezaměstnaných 50 % mládeže. Že budou chybět veřejné (a nejen tyto) finanční prostředky prakticky na vše, je nasnadě. Náprava nebude jednoduchá. Blíží se volby a politici si opět budou kupovat hlasy rodičů žáků svými populistickými kroky a na sliby o nápravě zapomenou. Po této pesimistické pasáži buďme opět optimističtější. Minulé řádky se nevztahují na ty školy a ty pedagogy, kteří dělají smysluplnou práci a vychovávají pro průmysl a pro praxi tolik potřebné odborníky. Naopak jsem považoval za nutné se opakovaně vyslovit k nedostatku techniků, jak činím již několik let. Možná si někteří pamětníci vzpomenou na jednu valnou hromadu Svazu sléváren ČR (před více než 10 lety), kdy jsme již také jednali o nedostatku odborníků. Nebylo nikoho, kdo by nevyjadřoval nespokojenost s jejich nedostatkem a s nezájmem mládeže o technická studia. Při diskuzi jsem se zeptal pléna, kolik máme jako rodiče dětí a pak následně, kolik je dalo na studia slévárenství. Věřte nevěřte, ale zvedly se pouze dvě ruce. Všichni zúčastnění byli odborníci a víme, jaká je potřeba studentů technických oborů. Změnit názor společnosti nebude jednoduché a bude nutná aktivní intervence nás všech. Musím znovu zopakovat nikdo to za nás neudělá. Jsem rád, že tyto názory sdílí i jiní. Svaz průmyslu a dopravy projednává kroky k nápravě s ministerstvy průmyslu a školství. Některé kroky jsou již realizovány, jiné jsou připravovány. Doufejme, že jejich odsouhlasení v legislativě nastane dříve než předvolební šílení a nebo hrátky s námi. Cesty z tohoto neutěšeného a nebezpečného stavu jsou opět dvě: státní a veřejná podpora a účinná opatření; podpora zaměstnaneckými svazy, podnikatelskými subjekty, výrobními podniky i námi odborníky. Již dnes existují podpory vzdělávání s využitím fondů EU; Svaz sléváren ČS má zpracovány programy vzdělávání, které můžeme využít. Jsou připravovány další státní opatření, jako je například praktická výchova učňů v podnicích. Časopis Slévárenství neustále informuje o možnostech profesního vzdělávání. Jsem životní optimista, a tak si na poslední otázku s kým? odpovím s mladými odborníky a snad se toho také dožiji. ú v o d n Í s l o v o Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 163

Lothar H. Kallien / Walter Leis roční přehledy Tlakové lití 1. část L o t h a r H. K a l l i e n W a l t e r L e i s Všeobecný v ý voj a trendy G. Eder [1] podává ve své zprávě přehled o aktuální ekonomické situaci ve výrobě tlakových odlitků a výzvách, kterým bude tato branže čelit. Hlavními tématy jsou úspory energie ve slévárnách a globalizace. Podle údajů Spolkového svazu německého slévárenského průmyslu bylo v r. 2011 vyrobeno celkem 843 000 t hliníkových odlitků. Na tlakové odlitky ze slitin Al připadlo 449 000 t, což je o něco více než v předchozím roce. Tlakových odlitků ze slitin hořčíku se vyrobilo stejně jako předcházející rok 15 000 t. Na úrovni loňského roku byla se 40 000 t také výroba zinkových tlakových odlitků. a) b) Obr. 1. Slit iny hliní ku Studie H. Zaka, O. Zaka a B. Tonna [2] přispívá k lepšímu pochopení role legujících a mikrolegujících prvků při ovlivňování morfologie, velikosti a množství fází s obsahem železa v nadeutektických slitinách Al-Si-Cu-Fe. Vlivem tepelného zpracování T7 na mechanické vlastnosti a vnitřní pnutí zkušebních odlitků ze slitiny AlMg5Si2Mn se zabývali D. Dragulin, M. Belte a O. Hoffmann [3]. Stěžejní zkoumání ulpívání hliníkových tlakových odlitků a charakteristiku morfologie okrajové vrstvy v závislosti na složení dělicích prostředků a poměru směšování a také na slitině a teplotě formy uskutečnili O. Krahn aj. [4] a [5]. Na příkladě slitiny AlMg5Si2Mn vypracovali M. Belte, D. Dragulin a M. Dragulin [6] matematickou procesní analýzu tepelného zpracování, aby rozšířili spektrum využití slitin s přirozenou tvrdostí pro výrobu tlakových odlitků. M. Wohlfahrt aj. [7] ukazují na typických parametrech struktury vliv postupu lití na mez únavy hliníkových materiálů při kmitavém napětí. U tlakového lití je to pórovitost podmíněná tímto procesem, ke které lze přihlédnout využitím simulace (obr. 1). Typické póry v tlakových odlitcích a stanovení ekvivalentního průměru (a) a Kitagawaův diagram pro zjišťování meze pevnosti při kmitavém napětí (R = 0) v závislosti na ekvivalentním průměru (b) [7] V nákladné velkosériové výrobě se etablovaly hliníkové klikové skříně odlévané hlavně postupem tlakového lití, za limitující se přitom musí považovat otevřené uspořádání víka válců, a to z hlediska mechanického namáhání. W. Schöffmann aj. [8] a [9] popisují ve svém článku virtuální fázi vývoje tlakově odlévané klikové skříně pro zážehový tlak 180 barů. C. Börner aj. [10] zkoumali v projektu veřejně podporovaném EU svařování tažných hliníkových slitin pro tlakové odlévání hlavně postupem svařování elektronovým paprskem. Hliníkové třísky jsou cenná surovina a dají se briketováním slisovat až na hustotu 2,27 g/cm 3. Podle P. Klingaufa [11] lze s těmito briketami dosáhnout celkové výtěžnosti kovu vyšší než 93 %. Při přetavování mohou dokonce i ne příliš hodnotné stěry přinést až 80% výtěžnost kovu. Železo je přirozený průvodní prvek, resp. znečištění hliníku, a nachází se ve slitinách pro tlakové lití, aby bránilo ulpívání odlitku v licí formě. Kromě tohoto příznivého účinku se objevuje jako negativní jev výrazné snížení tažnosti, protože se v průběhu tuhnutí tvoří fáze obsahující železo a intermetalické fáze (obr. 2 a 3). A. Kraly a G. Trenda [12] představují paletu slitin firmy SAG Aluminium Lend GmbH & Co KG, Lend, Rakousko, s vysokou tažností a uvádějí mechanické vlastnosti těchto slitin. Odstraňováním nekovových nečistot ze slitin hliníku se zabývají W. Vogel a T. Klug [13]. Kvůli ochraně, resp. vzhledu, se odlitky často povrchově upravují práškovým lakem. Tak používá, podle D. Schulze [14], firma Maxell AG, Oberndorf am Neckar, u tlakových odlitků ze slitin AlSi6Cu3 a AlSi9Cu3 k moření konstrukčních součástí skříně alkalický čisticí prostředek místo jinak obvyklé kyseliny fluorovodíkové. Kromě obecných výhod, které nabízí tlakové lití a lití vstřikem, je podle M. Fuchse [15] u vývoje takových součástí hlavní hnací silou integrace funkcí a snižování nákladů. r o č n í p ř e h l e d y Slit iny z inku Obr. 2. Charakteristická struktura tlakového odlitku ze slitiny AlSi9- Cu3(Fe) s jehlicovitými částicemi železa (Al 5 FeSi) a polygonálními fázemi (Al(Fe, Mn, Cr)Si obsahujícími 0,85 % Fe [12] Obr. 3. Jehlicovité částice železa ve struktuře slitiny AlSi12(Fe) s obsahem Fe 0,90 % [12] Pro slitiny zinku [16], [17], [18] a [19] je za podmínek okolí homologická teplota (T/T S ) na základě nízké teploty solidu T S cca 0,5 (obr. 4). Při homologické teplotě nad 0,4 se výrazně aktivují procesy difuze. U slitin zinku se proto při teplotě okolí objevují tři následující jevy: stárnutí (tzn. pokles pevnosti) v průběhu času, rozměrové změny až 0,2 % během stárnutí a deformační procesy podmíněné tečením ovlivněné napětím. Hliník ve slitinách zinku pro tlakové lití brání Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 201

r o č n í p ř e h l e d y Lothar H. Kallien / Walter Leis Association (Mezinárodní společnost pro zinek, info@zinc-diecasting.info), dává k dispozici volně dostupnou rozsáhlou databázi Materiálovou on line databanku o zinkových tlakových odlitcích [22]. Oceli, dělicí prostředk y a nástřik Obr. 4. Homologická teplota pro zinek a hliník ve srovnání jako iniciátor difuzních procesů (odměšování a tečení) [17] na jedné straně absorpci železa z licího kelímku, licího zařízení a zařízení pro tlakové lití a na druhé straně vede ke zvýšení hodnot pevnosti zpevněním směsných krystalů. Protože rozpustnost Al je při teplotě okolí jen 0,05 %, dochází v eutektiku k odměšování, které je u zinkových tlakových odlitků nanejvýš jemné a jeho struktura se dá zobrazit teprve pod transmisním elektronovým mikroskopem (TEM), (obr. 5 a 6). Tato velmi jemná struktura umožňuje velmi krátké difuzní cesty, tzn. že u slitin Zamak probíhá odměšování hliníku a zinku za rok při teplotě okolí a při 105 C za 24 h. Ztráta pevnosti v tahu přitom činí cca 15 %, naproti tomu se výrazně zlepšuje poměrné prodloužení při přetržení (obr. 7). International Zinc Association (Mezinárodní společnost pro zinek) představuje ve dvou článcích [20] a [21] konstrukční pravidla pro zinkové tlakové odlitky, které mohou být pro slevače cennou pomůckou. International Zinc B. Hummler-Schaufler [23] zkoušel v učňovské dílně firmy Schaufler Tooling GmbH & Co. KG, Laichingen, jestli drahé oceli s vysokou tepelnou vodivostí vydrží to, co slibují. Pro tento účel se trubkami z různých ocelí 200 C nechal proudit horký olej a zjišťovalo se, za jak dlouho bude mít jejich povrch teplotu 150 C (obr. 8). Doba nástřiku dělicího prostředku je určována především nezbytným snížením teploty nástroje. D. Pierri [24] a také D. Pierri a K. Richter [25] ukazují možnost ovlivnit teplotu nástroje, a to změnou tepelné vodivosti materiálu formy či také zlepšení vnitřního odvodu Obr. 5. bez stárnutí zestárlé (105 C, 24 h) přestárlé (105 C, 240 h) Srovnání strukturálních poměrů v různých stadiích stárnutí (podle Frauenhofer-Institut, IFAM, Brémy [17]): horní řada: přehled primární fáze η a eutektikum; prostřední řada: zvětšený snímek fáze η s odmíšeninami na hranicích zrn; spodní řada: zvětšená oblast eutektika Obr. 6. EDX-Linescan eutektických oblastí v různém stadiu stárnutí (podle Frauenhofer-Institut, IFAM, Brémy [17]): a) bez stárnutí, b) zestárlé (105 C, 24 h), c) přestárlé (105 C, 240 h) 202 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Lothar H. Kallien / Walter Leis Obr. 7. Chování slitiny ZP04 10 při stárnutí po dobu 1 roku: ve srovnání s počátečními maximálními hodnotami je, jak ukazuje průběh, pokles pevnosti v tahu podmíněný stárnutím [16] skutečně nízký Obr. 8. Doba zvýšení teploty z 50 na 150 C u různých druhů ocelí pro práci za tepla (interpolované hodnoty [23]: 1 HS 130 Rovalma, 2 HTR (Kind & Co.), 3 Dievar (Uddeholm), 4 HP 1 (Kind & Co.), 5 ADC3 (Stahlschmidt), 6 1.2343 (Kind & Co.). tepla chlazením blízko konečných obrysů. Frauenhofer-Institut für Produktionstechnologie IPT, Cáchy, uskutečnil vědeckou analýzu veličin ovlivňujících leštitelnost ocelí pro práci za tepla. B. Behrens aj. [26] při zkouškách obměňovali parametry procesu složení oceli, její výroby, kinematiku a systém leštění. Kromě toho se zkoušely kombinace postupů úpravy povrchu laserem, aby se získaly strategie k dosažení delší životnosti vložek nástrojů. E. Ambos aj. [27] popisují funkci a účinky způsobu jet cooling firmy Lethiguel, Lozanne, Francie (obr. 9). K. Togawa aj. [28] ve své zprávě popisují postup vývoje bezvodých elektrostatických technologií nanášení pro tlakové lití a ukazují problémy nátěrů na vodní bázi. Možnost úspor nákladů použitím zařízení, která nevyžadují kvůli čištění demontáž rozprašovací hlavice, vyzdvihuje U. Geilert [29]. Dokonalé natírání licích forem zdokonalenými postupy nástřiku popisuje firma Wollin [30]. Technologie t lakového lití K. Ehrly ve svých článcích [31] a [32] vysvětluje, jak lze účinně zvýšit jakost výrobků použitím vakua. A. Ambos aj. [33] popisují zkoušky různých evakuačních systémů u zkušebního odlitku, které mají snížit obsah pórů a zlepšit jeho jakost. M. Hilbinger aj. [34] referují o vlivu rychlosti licího pístu v první fázi na tvoření vln v licí komoře a srovnávají výsledky simulace s analýzami pórovitosti deskovitých tlakových odlitků. W. Ambos a W. Besser [35] upozorňují na nová technická řešení vedoucí ke zlepšení jakosti odlitku, jako je vícestupňové vakuum a způsob chlazení jet cooling. Snižování emisí CO 2 vede ve výrobě automobilů k vývoji lehkých konstrukčních součástí s vysokým stupněm integrace. Podle M. Callegariho [36] přitom přebírají konstrukční součásti stále větší roli. Postup odlévání, nově používaný ve slévárně firmy DGS Druckguss Syste- me AG, St. Gallen, Švýcarsko, je založen na strojním zařízení Carat firmy Bühler AG, Uzwil, Švýcarsko, v kombinaci s vysokovakuovým systémem (obr. 10). Zařízení firmy ATL Anlagentechnik GmbH na tepelné odstraňování otřepů [37] pracují s tlakem plynu max. 23 barů. Jako hořákový plyn lze použít metan, zemní plyn a vodík. O. Krahn aj. [38] referují ve své zprávě o složitých souvislostech průběhu postupu při tlakovém lití a jeho účincích na sklon povrchu odlitku k ulpívání na povrchu formy. O úspěšné spolupráci mezi firmou Oskar Frech GmbH & Co KG, Schorndorf, a KS Aluminium Technologie GmbH, Neckarsulm, týkající se zařízení na tlakové lití hliníkových klikových skříní konstruovaného na míru referuje J. Lamparter [39]. K. Ehrly [40] referuje o úspěchu firmy Regensburger Druckgusswerk Wolf GmbH se širokým portfoliem produktů a její expanzi do Číny. O dobrých zkušenostech firmy Albert Handtmann Metallgusswerk GmbH & Co. KG, Biberach, s novým kompaktním strojem Carat 400 Compact na tlakové lití od firmy Bühler AG, Uzwil, Švýcarsko, na kterém se odlévají velké a složité tlakové odlitky, referuje M. Chieco [41]. O efektivním využití energie tohoto stroje a o technologii lost core pojednává Bühler v odkazu [42]. r o č n í p ř e h l e d y Obr. 9. Schéma konstrukce zařízení jet cooling [27] Obr. 10. Složitá hliníková konstrukční součást tlakově odlitá na stroji Carat firmy Bühler [36] Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 203

Lothar H. Kallien / Walter Leis r o č n í p ř e h l e d y Nástroj a v tok Na přednosti nově vyvinuté vtokové trysky stroje firmy Hotset Heizpatronen und Zubehör GmbH, Lüdenscheid, na odlévání zinkových tlakových odlitků, které používají ve slévárně firmy Sudhaus GmbH & Co. KG, Iserlohn, poukazují V. Gogoll [43] a I. Brückner [44]. Patří k nim mimo jiné zvýšení jakosti surového odlitku, zkrácení doby cyklu a zvýšení spolehlivosti provozu zmenšením vtoku. V odkazu [45] se popisuje nová technologie PVD povlakování s vysokou účinností, kterou vyvinula firma Sulzer Metaplas GmbH, Bergisch-Gladbach, ve spolupráci s vynikajícími slevači tlakových odlitků. Používá se k povlakování hrotových podpěrek jader a nástrojů tlakového lití, aby se zajistila lepší vyjímatelnost z formy. Zástupce firmy Strack Norma GmbH & Co. KG, Lüdenscheid, popisuje, jak se podařilo použitím pneumatických spojek vyhazovacích kolíků výrazně zkrátit dobu přípravy [46]. O výměnných formách vyvinutých speciálně pro malosériovou výrobu a výrobu prototypů referuje firma Hasco Hasenclever GmbH & Co. KG, Lüdenscheid [47]. Vady odlitků G. Geier aj. [48] ukazují možnosti, jak lze z analýz počítačové tomografie vyhledat meze materiálu a potenciální vady celistvosti. J. Rosc aj. [49] vyvinuli referenční těleso pro ověřování výsledků automatických analýz pórovitosti. Jako důležité ovlivňující veličiny pro meze detekce malých objemových deficitů přitom slouží hodnota voxelu a kontrast hodnoty šedi. Periferní zařízení a integrace Nové možnosti dokončování surových odlitků uvádí J. Richter [50]. K odstraňování otřepů, především na nedostupných místech, se hodí odstraňování výbuchem, které představuje I. Kramer [51]. Otřepy vzniklé při odlévání, vrtání či frézování se upálí cílenou explozí. C. Gaßel [52] předkládá výsledky společného projektu zaměřeného na efektivní využití energie u pecí na tavení hliníku. Funkci, přednosti a průběh operací lineárního portálu s kloubovým robotem pro obsluhu automatických obráběcích center popisuje G. Trommer [53]. E. Hüfner [54] poukazuje ve své zprávě na vysoké požadavky kladené na temperování nástrojů na tlakové lití. Popisuje moderní měřicí metody a metody řízení, které umožňují, v kombinaci s inovačními postupy odvzdušňování, těmto požadavkům vyhovět. S. Senft [55] seznamuje ve své zprávě s přednostmi jedinečného centra pro technologii tlakového lití, které bylo vyvinuto ve spolupráci firem Heck & Becker GmbH, Dautphetal, Kuka Roboter GmbH, Augsburg, a Maschinenbau Böhmer GmbH, Steinbach. Robotické oddělování odlitků představuje firma Janke GmbH, Ratingen, v odkazu [56]. Firma Microvista GmbH, Blankenburg [57], popisuje svá řešení při využití inline počítačového tomografu (inline CT) ve slévárnách. Také firma Sensing & Inspektion Technologies GmbH, Wunstorf [58], referuje o předvedení své nové koncepce inline CT a svého nano CT laboratorního systému na veletrhu GIFA 2011 v Düsseldorfu. O. Brunke [59] představuje nový software pro počítačovou tomografii phoenix datos x 2.0 pro plně automatický postup click & measure CT. Firma Agtos Oberflächentechnik GmbH, Emsdetten, podtrhuje ve své zprávě [60] přednosti tryskačů s drátěným pásem v kombinaci s inovačním postupem tryskáním efektivně využívajícím energii. Firma Reis Robotics GmbH & Co. KG, Obernburg, uvádí v odkazech [61] a [62] první řešení vizualizace pro licí buňky, ve které jsou integrovány všechny aktivní složky a také periferní zařízení, a které například umožňuje jedním pohledem zjistit výskyt a charakter poruch. Přímé označování tlakových odlitků systémy vyznačujícími se maximální přesností a rychlostí popisuje S. Herzog [63]. Své nové tryskací zařízení určené pro použití v automatických buňkách tlakového lití představuje podnik C. M. Surface Treatment S.p.A. z Modeny, Itálie [64]. Aby se uspořilo místo a logistické náklady, popisuje S. Werner [65] ve své zprávě speciální drtič firmy Erdwich Zerkleinerungssysteme GmbH, který drtí neskladné nálitky a vtoky tlakových zinkových odlitků. M. Höfler [66] ukazuje ve své zprávě možnost čištění forem ultrazvukovými čisticími zařízeními firmy Fisa Ultraschall GmbH, Kandel. V odkazu [67] podává firma Regloplas AG, St. Gallen, Švýcarsko, přehled vyráběných novinek, které byly představeny na veletrhu GIFA 2011 v Düsseldorfu. Na přednosti softwaru Time-Line-GUSS, Velbert, použitého jako podnikový informační systém (ERP/ PPS) poukazuje M. Holzapfel [68]. Software je upraven pro požadavky sléváren. Simulace t lakového lití P. Hofer, E. Kaschnitz a P. Schumacher [69] srovnávali výsledky simulace a experimentu týkající se deformace a vnitřního pnutí tlakových odlitků. Jak lze ušetřit pracovní operace v průběhu výrobního procesu použitím softwaru WinCast Společnosti poradenských techniků RWP pro výpočty a simulaci s podporou počítače mbh, Roentgen, je popsáno v odkazu [70]. Deformační vlastnosti tlustostěnných tlakových odlitků závisí především na použitém materiálu a režimu chladnutí po vyhození z formy. Vliv teploty formy a doby podržení je podle P. Hofera, E. Kaschnitze a P. Schuhmachera [71] a [72] spíše malý. Srovnávají přitom výsledky simulace vnitřního pnutí a deformace s výsledky zkoušek. Podkladem pro simulaci byla přesná termofyzikální a termomechanická data použitých slitin. R. Bähr aj. [73] objasňují přínos použití simulace procesu lití na zkrácení doby vývoje technologie odlévání. Jak dosáhl podnik Karl Scherb GmbH, Dietenheim, ekonomických výhod simulací se softwarem Magmasoft, popisuje K. Thewsová [74]. Stejná autorka představuje v odkazu [75] druhou optimalizovanou variantu nové simulace procesu odlévání MAGMA 5 Release 5.1, která umožňuje i výpočet tepelných pnutí odlitku v kovové formě pro všechny výrobní kroky. Novink y a v ý voj technologie Mechanické vlastnosti zinkových tlakových odlitků se časem mění. Proto W. Leis a L. H. Kallien [76] srovnávali ve své zprávě rozdíly mezi umělým a přirozeným stárnutím slitin zinku. M. Fuchs [77] podtrhává ve své zprávě přednosti hybridních součástí vyrobených tlakovým litím a vstřikováním, ke kterým patří například volnost konstrukce, spolehlivost a stabilita výrobního procesu a také nízké výrobní náklady. Efektivitu spotřeby energie a materiálu při výrobě hybridních konstrukčních dílů z kovu a plastické hmoty popisují W. Nedel aj. [78] také ve výtazích z vybraných přednášek na konferenci Newcast Forum. Vybavením různých stavebnicových řad strojů inventory bylo možné prokazatelně snížit spotřebu energie strojů na tlakové lití firmy Maicopresse S.p.A., Borgosatollo, Itálie, až o 40 %, čímž se zajistila jejich lepší přijatelnost pro životní prostředí. Tuto přednost popisuje C. Busi ve svých článcích [79] a [80]. D. Gerwig a T. Herper [81] popisují náhradu pouzdra žaluzií z plastické hmoty zinkovým tlakovým odlitkem, aby se zajistil jejich klidnější chod. Zde je nutné vyřešit velmi malou tloušťku stěny odlitku a 138mm délku posuvu. Tento pro- 204 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Lothar H. Kallien / Walter Leis blém úspěšně vyřešily firmy Drumeta- Metall GmbH & Co. KG, Velbert, a Oskar Frech GmbH & Co. KG, Schorndorf. Všeobecně Aby se zajistila ekologicky přijatelnější a zdravotně nezávadnější úprava tlakových odlitků před práškovým povlakováním, které se používá k moření odlitků především u krytů elektrických nástrojů, popisuje D. Schulz [82] ve své zprávě použití alkalického čistidla místo kyseliny fluorovodíkové. B. Nogowizin [83] seznamuje s použitím počítačového systému pro tlakové lití, který spojuje jeho jednotlivé procesní kroky. Druhý příspěvek [84] pojednává o vlivech slitin. Stejný autor předkládá v odkazu [85] o uspořádání odvzdušňovacích kanálů a přepadů v nástrojích na tlakové lití obsáhlé výpočetní podklady a také četné názorné příklady. Koncepce nástrojů představená R. Heinem a A. Heinem [86] se omezuje na ohřev vložek forem a dalších oblastí částí formy vytvářejících vnější tvar odlitku, které jsou izolovány od obklopujícího nástroje. To umožňuje odlévat individuálně od obvyklého ohřevu až po ohřev blízký obrysům. Kromě toho se dá v krátké době dosáhnout i vysokých teplot povrchu formy. Kombinaci inovačního uspořádání ventilů s moderním měřicím a řídicím systémem pro ohřev nástrojů na tlakové lití představuje E. Hüfner [87]. Ve výrobě forem se ukázalo, že poměr odevzdaných nabídek k přijatým objednávkám je nižší než 10 %. H. Bübel [88] proto předkládá klasifikované vyhledávání podobností (shody) pro zjednodušení výpočtu ve výrobě nástrojů. Literatura [1] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 24 25. [2] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 5, s. 206 214. [3] Druckguss, 2010, č. 3, s. 49 51. [4] Giesserei, 2011, 98, č. 9, s. 26 33. [5] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 10, s. 505 507. [6] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 5, s. 200 205. [7] Giesserei-Rundschau, 2011, 58, č. 9 10, s. 216 223. [8] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 6, s. 228 336. [9] Giesserei-Rundschau, 2011, 58, č. 3 4, s. 70 78. [10] DVS Berichte 267, 2010, s. 56 62, Düsseldorf; Verlag für Schweißen und verwandte Verfahren, DVS Verlag 2010. [11] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 62 63. [12] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 198 203. [13] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 9+10, s. 36 39. [14] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 68 69. [15] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 78 82. [16] Leis, W.: Giesserei, 2011, 98, č. 7, s. 20 32. [17] Abschlussbericht zum AiF-Vorhaben 15421N. [18] International Foundry Research, 2011, 64, č. 1, s. 2 23. [19] Horizonte 38, 2011, September 2011, s. 24 27. [20] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 1 2, s. 56 60. [21] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 6, s. 319 327. [22] International Zinc Association, 168 Avenue de Tervueren, Box 4, Brüssels. [23] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 169 170. [24] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 165 168. [25] Giesserei-Rundschau, 2010, 57, č. 7 8, s. 127 130. [26] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 4 9. [27] Giesserei-Rundschau, 2011, 58, č. 3 4, s. 57 61. [28] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 26 29. [29] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 28 29. [30] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 242. [31] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 212 215. [32] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 20 24. [33] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 16 19. [34] International Foundry Research, 2011, 63, č. 3, s. 44 50. [35] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 15 19. [36] Giesserei-Rundschau, 2011, 58, č. 3 4, s. 62 63. [37] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 11+12, s. 34 35. [38] Giesserei, 2011, 98, č. 9, s. 26 33. [39] Giesserei, 2011, 98, č. 2, s. 48 51. [40] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 94 96. [41] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 10 12. [42] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 52 53. [43] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 30 31. [44] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 14 15. [45] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 5+6, s. 69. [46] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 75. [47] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 77. [48] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 171 174. [49] Giesserei-Rundschau, 2010, 57, č. 11 12, s. 244 245. [50] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 54 56. [51] Giesserei, 2011, 98, č. 10, s. 64 65. [52] Giesserei, 2011, 98, č. 4, s. 84 86. [53] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 220 223. [54] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 224 226. [55] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 230 232. [56] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 248 249. [57] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 246. [58] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 40 41. [59] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 26 27. [60] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 245. [61] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 261. [62] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 51. [63] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 34 35. [64] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 37. [65] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 5+6, s. 42 43. [66] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 16 18. [67] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 64 65. [68] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 54 56. [69] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 16 21. [70] Giesserei, 2011, 98, č. 8, s. 91. [71] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 179 183. [72] Giesserei-Rundschau, 2010, 57, č. 9 10, s. 182 186. [73] Giesserei-Rundschau, 2010, 57, č. 9 10, s. 187 190. [74] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 5+6, s. 14 15. [75] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 7+8, s. 26 30. [76] Giesserei, 2011, 98, č. 7, s. 20 32. [77] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 78 82. [78] Giesserei, 2011, 98, č. 8, s. 75. [79] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 92 93. [80] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 5+6, s. 68. [81] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2011, 55, č. 3+4, s. 32 33. [82] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 68 69. [83] Druckguss, 2010, č. 3, s. 52 63. [84] Druckguss, 2010, č. 4, s. 102 112. [85] Druckguss, 2010, č. 7 8, s. 184 196. [86] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 1 2, s. 53 55. [87] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 10, s. 503 504. [88] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 12, s. 606 607. (Zkrácený přetisk z časopisu Giesserei, 2012, č. 11, s. 56 67, 1. část) Recenzent: doc. Ing. Rudolf Kořený, CSc. r o č n í p ř e h l e d y Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 205

svaz modeláren české republiky Richard Jírek zprávy Svazu modeláren České republiky A ssociation of pattern shops of the Czech Republic Modellbauereienverband der Tsche chischen Republik Předsednictvo Svazu modeláren České republiky Ve dnech 18. až 20. června 2013 proběhla volební valná hromada Svazu modeláren České republiky, na níž byl zvolen nový předseda svazu a rovněž i noví členové předsednictva. Vzhledem k uzávěrce tohoto čísla nebyly výsledky volební valné hromady k dispozici. Do zvolení nového předsedy zastřešuje Svaz modeláren ČR Richard Jírek, který je i garantem tohoto čísla časopisu Slévárenství. Výsledky voleb z valné hromady budou zveřejněny v následujícím čísle Slévárenství. z p r áv y s va z u m o d e l á r e n če s k é r e p u b l i k y 1956 Sekret ariát: MTeZ s. r. o. Jamská 2358 /45 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: + 420 566 666 4 40 fax: + 420 566 666 574 mtez@mtez.c z Svaz modeláren České republiky krátké ohlédnutí za naší činností R i c h a r d J í r e k m í s t o p ř e d s e d a S v a z u m o d e l á r e n Č R Je tomu již pět let, kdy nám byl svěřen úkol seznámit širokou slévárenskou veřejnost co nejobsáhleji s činností našeho svazu na stránkách časopisu Slévárenství. Valná hromada Svazu modeláren ČR konaná na podzim roku 2007 ve Vsetíně vyzvala své členy k aktivní spoluúčasti na tomto tématu. Snažila se přimět zúčastněné k co nejzajímavější prezentaci svých provozů a technologií na stránkách odborného časopisu. Myslím si, že se nám náš záměr podařil, a toto číslo bylo hodnoceno velmi kladně. Ano, toto číslo vyšlo v době produkčního vrcholu českých sléváren a modeláren. Bohužel následující roky přinesly problémy a zkušenosti, které nikdo v dané chvíli neočekával. Ale stejně jako před pěti lety vás i nyní chceme seznámit s problematikou našich modeláren, se změnami, které v posledních letech probíhají v oblasti výroby modelových zařízení, a to jak v oblasti využívání nových technologií, tak v oblasti zpracovávaných materiálů. Základ činnosti Svazu modeláren hledejme v roce 1955. Tehdy vznikl technický sbor jako poradní útvar při rezortním ministerstvu. Pracovníci sboru se podíleli aktivně poradenstvím na přípravě typového projektu výstavby modeláren, na tvorbě učebních osnov a učebnic oboru modelář a dalších dílčích úkolech, jež přinášela doba poválečné výstavby metalurgických a strojírenských provozů. V té době byly modelárny součástí sléváren nebo samostatnými středisky vyrábějícími modelová zařízení pro vlastní slévárny. V roce 1989 dochází ke změně politických poměrů a postavení modeláren se začíná měnit. Modelárenské provozy se postupně privatizují, vznikají nové samostatné modelárny, které pracují jako komerční bez vazby na určitou slévárnu. Představitelé těchto provozů se učí pohybovat v oblastech legislativy, obchodu a ekonomie. V této době končí působení federálních ministerstev a v roce 1991 zaniká působení technických sborů. Představitelé modeláren se však scházejí dále a v roce 1995 na setkání v Plzni je rozhodnuto, že další činnost bude pokračovat ve spolupráci se Svazem sléváren ČR ve Svazu modeláren ČR. Na jednání je přijat statut a stanovy Svazu modeláren České republiky. V nových podmínkách pracuje Svaz modeláren ČR jako profesní svaz otevřený pro všechny zájemce. Jeho činnost řídí předsednictvo a nejvyšším orgánem je valná hromada. V současné době je ve svazu zastoupeno 33 modeláren a 4 přidružení členové ze Slovenska. Ve své činnosti se řídí vlastním programem, schváleným volební valnou hromadou. Nepřerušili jsme spolupráci s modelárnami Slovenské republiky; jejich zástupci se pravidelně účastní zasedání jako přidružení členové. Činnost svazu řídí předsednictvo, které má 7 členů a je voleno na dobu 4 let. Pravidelně se schází dvakrát do roka nebo mimořádně při řešení naléhavých úkolů. Valná hromada se koná dvakrát do roka, jejím pořádáním je pověřena vždy jedna z členských nebo spolupracujících organizací. 206 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Richard Jírek / Seznam členů Svazu modeláren České republiky Činnost svazu je zaměřena především na tyto oblasti: V oblasti ekonomiky oboru slévárenství je to podpora a zlepšování podmínek pro podnikání malých a středních podniků včetně zvýšení státní podpory v oblasti technických inovací, vývoje nových materiálů a metod výroby modelových zařízení. V oblasti legislativy seznamování členů s programy jednotlivých nám příslušných ministerstev, jež mají dopad na naši činnost. V oblasti vzdělávání seznamovat širokou veřejnost s perspektivami modeláren, organizovat celoživotní vzdělávání a školení v oboru. Aktivně se podílet na organizaci učňovských a tovaryšských soutěží a na spolupráci s odbornými školami. Předsednictvo svazu se výraznou měrou podílelo na jednání s MŠMT ČR o otázce zařazení nového studijního oboru technik modelářských zařízení mezi kmenové obory slévárenské výroby. Absolventi tohoto oboru získávají střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Naši členové se podíleli na tvorbě učebních skript pro rekvalifikační kurzy budoucích modelářů. V oblasti zaměstnavatelské spolupracovat s místními školami a regionálními úřady práce při získávání nových pracovníků pro modelárny. V oblasti prezentace oboru navazovat spolupráci se zahraničními modelářskými svazy s cílem získání zkušeností z legislativy a praxe jak výrobní, tak hospodářské. Naši členové se jako vystavovatelé pravidelně zúčastňují nejen tuzemských, ale i zahraničních oborových veletrhů. Obor modelář je prezentován rovněž prostřednictvím soutěží ve dnech 10. až 12. 4. 2013 proběhla na Střední škole technické Žďár nad Sázavou celostátní soutěž modelářů a techniků modelových zařízení. Soutěž se jako každý rok konala pod patronací Svazu modeláren ČR a za přispění Svazu sléváren ČR (viz s. 209 210, pozn. red.) Současný význam Svazu modeláren ČR spočívá především ve znalosti produkčních možností členů zastoupených ve svazu. Velmi významná je vzájemná dlouhodobá odborná a obchodní spolupráce, při které je konkurence chápána jako podnět pro zdokonalení vlastních schopností všech partnerů. Z výsledků exportních úspěchů našich modeláren je zcela patrné, že velmi dobře vstoupily do evropského konkurenčního prostředí. Závěrem můžeme konstatovat, že se obor modelář stále vyvíjí a stále je co zlepšovat. Je třeba podchytit všechny novinky v oblasti technologií a využití nových materiálů, abychom ještě zvýšili konkurenceschopnost při získávání zakázek výroby modelů pro tuzemské i zahraniční odběratele. Seznam členů Svazu modeláren České republiky (platný k 13. 5. 2013) Arcelor Steel Ostrava, a. s. Tomáš Vindiš mistr modelárny Vratimovská 689 707 02 Ostrava-Kunčice tel.: 732 228 407 tel.: 595 685 137 tomas.vindis@mittalsteel.com ARMO METAL, s. r. o. Ladislav Lukáš mistr modelárny pobočný závod Olomouc Barákova 15 772 43 Olomouc tel.: 585 101 750 fax: 585 312 249 lukas@ishas.cz BOSKO, s. r. o. Ing. Miroslav Tajovský majitel Sportovní 382 679 02 Rájec-Jestřebí tel.: 605 298 270 tel.: 516 433 680 fax: 516 433 670 info@bosko.cz BRANO a. s. Jiří Hilský vedoucí výroby 747 41 Hradec nad Moravicí tel.: 553 632 265 jiri.hilsky@brano.eu DSB EURO, s. r. o. Petr Musil obchodní oddělení modelárny Gellhornova 18 678 01 Blansko tel.: 731 507 726 tel.: 516 427 167 fax: 516 417 243 petr.musil@dsbblansko.cz KOVOSVIT MAS, a. s. Josef Blažek vedoucí modelárny 391 02 Sezimovo Ústí tel.: 728 147 529 tel.: 381 632 479 fax: 381 744 519 blazek@kovosvit.cz Královopolská slévárna, s. r. o. Zbyněk Valíček vedoucí modelárny Křižíkova 68 660 90 Brno tel.: 513 034 737 valicek@kpslevarna.cz LAVIMONT modelárna, s. r. o. Vlastimil Kostron ředitel Olomoucká 7/9 656 66 Brno tel.: 602 531 306 tel.: 545 103 692 fax: 545 103 692 lav-modelarna@volny.cz z p r áv y s va z u m o d e l á r e n če s k é r e p u b l i k y Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 207

Seznam členů Svazu modeláren České republiky z p r áv y s va z u m o d e l á r e n če s k é r e p u b l i k y METAZ, a. s. Vilém Urie vedoucí technického úseku 257 41 Týnec nad Sázavou tel.: 737 208 759 tel.: 317 703 271 fax: 317 901 595 vilem.urie@metaz.cz MODELÁRNA LIAZ, spol. s r. o. Ing. Vojtěch Pražma jednatel společnosti Kamenická 743 460 06 Liberec tel.: 485 130 448 fax: 485 134 177 info@modelarna-liaz.cz Modelárna NEMOŠICE s. r. o. Richard Jírek Ostřešanská 332 530 03 Pardubice tel.: 777 750 850 tel.: 466 310 734, 466 300 361 fax: 466 300 360 jirek@modelarna.com MOOD International, s. r. o. Ing. Jiří Koplík vedoucí modelárny Vídeňská 120 619 00 Brno tel.: 603 239 437 tel.: 547 212 959 fax: 547 212 979 j.koplik@moodinternational.cz koplikradovan@volny.cz MOSLED, s. r. o. Pavel Šíma Okružní Slévárenská 370 01 České Budějovice tel.: 603 254 733 tel.: 387 995 032 fax: 387 995 905 sima@mosled.cz MTeZ, s. r. o. Petr Bořil Jamská 2358/45 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 602 513 497 tel.: 566 666 441 fax: 566 666 574 mtez@mtez.cz MUNOT-FORMTEC, s. r. o. Jiří Pech výrobní ředitel Kolbenova 609/40 190 00 Praha 9 tel.: 602 367 821 tel.: 266 033 990 fax: 266 033 992 info@munot-formtec.cz NISAFORM, s. r. o. Josef Nosek ředitel společnosti U Šamotky 1172 463 11 Liberec 30 tel.: 603 853 314 tel.: 483 310 420 fax: 483 713 409 info@nisaform.cz PATTERN HG, a. s. Ing. Jiří Vágner předseda představenstva Josefa Tomáška 1175 337 01 Rokycany tel.: 602 460 612 tel.: 371 725 847 fax: 371 725 940 pattern.hg@atlas.cz PILSEN STEEL, s. r. o. Jiří Habžanský Divize Pattern Shop 316 00 Plzeň tel.: 378 135 924 fax: 378 136 965 jiri.habzansky@pilsensteel.cz SIGMA Group a. s. Vladislav Obručník vedoucí modelárny Jana Sigmunda 190 783 50 Lutín tel.: 602 507 433 tel.: 585 651 560 fax: 585 651 800 v.obrucnik@sigma.cz SLÉVÁRNA a MODELÁRNA Nové Ransko, s. r. o. Petr Daniel vedoucí modelárny 582 63 Ždírec nad Doubravou tel.: 723 149 807 tel.: 569 669 459 fax: 569 669 487 daniel.p@slevarna.cz SLÉVÁRNA KUŘIM, a. s. Tomáš Ministr vedoucí modelárny Blanenská 664 34 Kuřim tel.: 602 556 939 tel.: 541 102 438 fax: 541 231 000 ministr@slevarna-kurim.cz SLÉVÁRNY TŘINEC, a. s. Ing. Jan Madeja vedoucí modelárny 739 61 Třinec tel.: 602 537 217 jan.madeja@trz.cz TSS TŘEBECHOVICE, s. r. o. Josef Jech majitel firmy Za tratí 496 503 46 Třebechovice pod Orebem tel.: 603 841 148 tel.: 495 592 111 fax: 495 559 087 jech@tsssro.cz VIJAN, s. r. o. Jan Vícha 747 41 Hradec nad Moravicí tel.: 777 077 472 vicha.jan@tiscali.cz 208 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Seznam členů Svazu modeláren České republiky / Leoš Plí šek / Jiří Straka VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s. Miroslav Fojtík vrchní mistr 706 00 Ostrava-Vítkovice tel.: 736 619 748 tel.: 595 956 435 fax: 595 956 860 miroslav.fojtik@vitkovice.cz VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, s. r. o. Jan Šuleř vedoucí modelárny Halasova 2904/1 755 02 Ostrava-Vítkovice tel.: 595 952 230 fax: 595 952 230 suler@vitkovickeslevarny.cz Z-MODEL, spol. s r. o. Ing. Milan Král jednatel Svitavská 500 678 01 Blansko tel.: 604 208 883 tel.: 516 411 488 fax: 516 443 571 kral@z-model.cz ZDENĚK KLÍMA MODELÁRNA Zdeněk Klíma majitel firmy Dlouhá 54 687 01 Blansko-Klepačov tel.: 516 411 284 fax: 516 411 284 klima.modelarna@c-mail.cz Přidružení členové ze Slovenska Ing. Pavol GOROG MODELÁREŇ Ing. Pavol Gorog majitel firmy Štúrovo námestie 9/29 SK 036 01 Martin tel.: +421 903 553 643 tel.: +421 43 424 20 67 fax: +421 43 413 68 97 gorog.modelaren@stonline.sk JUPRA, s. r. o. Julius Praslička majitel firmy Mírová 389/19 SK 976 46 Piesok tel.: +421 905 422 601 tel.: 421 48 617 21 27 fax: 421 48 617 68 27 juprasro@zoznam.sk JUPRA MPČL 31 Peter Praslička majitel firmy SK 977 03 Brezno 19 tel.: +421 905 430 729 tel.: +421 48 617 21 27 fax: +421 48 617 28 82 juprapp@zoznam.sk MODELÁREŇ, s. r. o. Ernest Konkolovský riaditel spoločnosti Hronská 707 SK 976 45 Hronec tel.: +421 905 256 111 tel.: +421 48 617 60 15 fax: +421 48 617 60 15 modelaren@mail.t-com.sk ZPS SLÉVÁRNA a.s. Michal Máčala tř. 3 května 1172 763 02 Zlín-Malenovice tel.: 737 347 703 tel.: 577 532 424 fax: 577 103 606 slevarna@sl.zps.cz ŽDB group, a. s., modelárna závodu VIADRUS Ing. Rudolf Šalbut vedoucí technolog Bezručova 300 735 81 Bohumín tel.: 731 437 575 tel.: 596 082 778 fax: 596 082 808 salbut@zdb.cz ŽĎAS, a. s. Jaroslav Kabrda vedoucí modelárny Strojírenská 6, p. s. 145 591 71 Žďár nad Sázavou tel.: 602 737 228 tel.: 566 643 885 fax: 566 642 811 jaroslav.kabrda@zdas.cz BERYS František Beran majitel Višňová 231 301 00 Plzeň tel.: 377 828 527 tel.: 603 378 013 fax: 377 828 527 Soutěž odborných dovedností MODELÁŘ 2013 I n g. L e o š P l í š e k I n g. J i ř í S t r a k a S Š T, Ž ď á r n a d S á z a v o u Ve dnech 10. až 12. 4. 2013 proběhla na Střední škole technické Žďár nad Sázavou celostátní soutěž modelářů a techniků modelových zařízení. Soutěž se jako každý rok konala pod patronací Svazu modeláren ČR a za přispění Svazu sléváren ČR ve dvou kategoriích, a to: soutěž žáků 1. ročníků, soutěž žáků vyšších ročníků. Žáci v obou kategoriích soutěžili ve dvou částech, a to v teoretické části (obr. 1), kde řešili test, a v praktické části (obr. 2, 3, 4), kde byl výsledkem činnosti žáků výrobek. U žáků 1. ročníků byl výrobkem rámeček, u žáků vyšších ročníků byl výrobkem model, který byl vybrán zástupci Svazu modeláren ČR. z p r áv y s va z u m o d e l á r e n če s k é r e p u b l i k y Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 209

Leoš Plí šek / Jiří Straka Obr. 1. Teoretickou část test řešili žáci na počítači Obr. 5. Hodnocení výrobků komisí jmenovanou Svazem modeláren ČR Hodnocení prací žáků probíhalo ve dvou liniích. Jednu část hodnocení prováděli zástupci školských zařízení, kteří se soutěže zúčastnili, druhou část hodnotili zástupci Svazu modeláren ČR. Výsledky hodnocení obou komisí pak určily pořadí uvedené v tab. I a II, obr. 6 9. Hlavními sponzory soutěže byly Svaz modeláren ČR a WAPA, spol. s r. o., Nové Město na Moravě. z p r áv y s va z u m o d e l á r e n če s k é r e p u b l i k y Obr. 2, 3 a 4. Tab. I. Pořadí jméno škola 1. Balek Jan Střední škola technická Žďár nad Sázavou 2. Poul Petr Střední škola technická Žďár nad Sázavou 3. Zvardoň Filip SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň 4. Skála Aaron SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň 5. Janů Daniel Střední škola technická Žďár nad Sázavou 6. Rubricius Martin SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň Tab. II. Praktická část soutěže Obr. 6. Vyhlášení výsledků soutěže Obr. 8. Nejlepší účastníci obou kategorií Umístění účastníků soutěže v kategorii žáků 1. ročníků Umístění účastníků soutěže v kategorii žáků vyšších ročníků Pořadí jméno škola 1. Havlíček Jan Střední škola technická Žďár nad Sázavou 2. Smažil Vojtěch Střední škola technická Žďár nad Sázavou 3. Enderle Jiří Střední škola technická Žďár nad Sázavou 4. Hykel Martin Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka 5. Kukol Jan Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka 6. Novák Petr Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka Obr. 7. Obr. 9. Odměnění nejlepších účastníků soutěže Nejlepší družstvo s putovním pohárem 210 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Josef Hlavinka zprávy Svazu sléváren České republiky Technická 2896/2 616 0 0 Brno tel.: + 420 541 142 6 42 tel.: + 420 541 142 681 tel.+fax: + 420 541 142 6 4 4 s v a z @ s v a z s l e v a r e n. c z w w w.svazslevaren.cz STAINLESS 2013 Seminář Řízení ceny energie cesta k úsporám nákladů I n g. J o s e f H l a v i n k a v ý k o n n ý ř e d i t e l S S Č R F o t o : J a n P r a ž a n V polovině května proběhl na brněnském výstavišti veletrh antikorozních ocelí Stainless 2013, který se koná každé dva roky. Organizátoři z Messe Düsseldorf připravili veletrh formou odborného kongresu. V průběhu dvou dnů probíhaly paralelně v hale pavilonu F Ing. Hlavinka na semináři Řízení ceny energie představuje výsledky šetření SSČR odborné přednášky. SSČR zastřešil na veletrhu Stainless účast dvou sléváren: Královopolská slévárna, a. s., a Šmeral Brno, a. s. Váš partner pro čerpání z fondů EU Evropská Unie Svaz sléváren České republiky je přidruženým členem CAEF Committee of Associations of European Foundries (Asociace evropských slévárenských svazů) generální sekretariát Sohnstrasse 70 D- 40237 Düsseldorf P.O.Box 10 19 61 D- 40010 Düsseldorf Německo tel.: +49 211 687 12 15 tel.: +49 211 687 12 08 tel.: +49 211 687 12 17 fax: +49 211 687 12 05 info@caef- eurofoundry.org w w w.caef- eurofoundry.org Společný stánek Svazu sléváren ČR a členských firem Královopolská slévárna, a. s., a Šmeral Brno, a. s. Odlitky vystavené na veletrhu STAINLESS 2013 Chceme pomoci našim slévárnám hledat cesty úspor, a tím zvýšit i jejich konkurenceschopnost. Jednou z důležitých položek, která tvoří přibližně 13 % nákladů slévárny, je energie. SSČR pořádal v Brně a Olomouci odborné semináře Řízení ceny energie cesta k úsporám nákladů zaměřené právě na téma, jak ušetřit náklady za energie. Myslíme, že velmi zajímavým řešením je nákup energie na burze. O tom, že to není špatná myšlenka, svědčí i zájem řady sléváren zapojit se do tohoto systému nákupu energií, který díky kumulaci odběratelů umožní dostat se pod cenu aktuálně sjednanou. Budete-li mít jakékoliv dotazy k této problematice, neváhejte nás kontaktovat. z p r áv y s va z u s l é vá r e n če s k é r e p u b l i k y Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 211

Alexej Sato z p r áv y s va z u s l é vá r e n če s k é r e p u b l i k y Vliv změn v systému všeobecných celních preferencí na české podnikatelské prostředí d o c. I n g. A l e x e j S a t o, C S c. V y s o k á š k o l a e k o n o m i c k á v P r a z e F a k u l t a m e z i n á r o d n í c h v z t a h ů Vstup České republiky do EU byl mimo jiné svázán i se závazkem respektovat ustanovení Smlouvy o fungování EU, označované rovněž jako tzv. Lisabonská smlouva. Obsah jejího článku č. 207 předpokládá dodržování principů společné obchodní politiky, opírající se o jednotné celní sazby, uzavírání preferenčních obchodních dohod o obchodu zbožím a službami, ochranu duševního vlastnictví, přímých zahraničních investic, o koordinaci liberalizačních opatření, vývozní politiky a opatření na ochranu obchodu, jakými jsou například opatření proti dumpingu a subvencování. Evropská unie se touto cestou snaží v rámci svých možností zajistit výhodný přístup unijního zboží na trhy třetích zemí a otevírá svůj trh pro zahraniční zboží, při dodržování mezinárodních pravidel obchodu a zajištění ochrany vlastních zájmů. Základem společné obchodní politiky EU jsou smluvní závazky vyplývající z členství ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization WTO). Rozhodování o konkrétních opatřeních obchodní politiky tedy může probíhat pouze v souladu s pravidly a závazky přijatými v rámci této organizace. WTO však umožňuje svým členským zemím sjednávat dohody o volném obchodu a preferenční dohody, které jim mají administrativně usnadnit obchod se zbožím a zmírnit dopad používaných tarifních i netarifních sazebních opatření. Zapojení EU do systému dvoustranných a mnohostranných dohod ovšem může mít v některých případech i sociálně-politický rozměr. S cílem napomáhat odstraňování chudoby, prosazování udržitelného rozvoje a zajištění řádné správy věcí veřejných přijala Evropská unie v roce 1971 systém všeobecných celních preferencí známý pod zkratkou GSP (Generalised System of Preference). Jednotlivé země byly do systému preferencí zařazeny podle výše svého HDP a rozčleněny do tří skupin: 1) GSP využívající obecný celní režim, který rozvojovým zemím s nízkýmipříjmy umožňuje dovoz na trh EU s celními úlevami (zčásti zcela bezcelně, zčásti se snížením o 3,5 % oproti smluvním sazbám TARIC); 2) GSP plus využívající pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, který umožňuje bezcelní dovoz na trh EU; 3) EBA (Everything But Arms Vše kromě zbraní) nejvýhodnější možné zacházení s umožněním bezcelního a množstevně neomezeného přístupu na trh EU pro všechny výrobky s výjimkou zbraní a střeliva. Reagovat na některé změny v teritoriálních a komoditních tocích mezinárodního obchodu bylo umožněno prostřednictvím systému tzv. graduací, který umožnil odebrání celních preferencí těm rozvojovým zemím, které se ve vývozu některého ze svých výrobků dostaly na vyšší stupeň konkurenční schopnosti. Realizace zbožové výměny v systému všeobecných celních preferencí se řídí Nařízením rady (ES) č. 732/2008, platným původně do 31. 12. 2011, prodlouženým však do 31. 12. 2013. Výhod systému GSP využívá dosud 176 nezávislých zemí a území, které jsou jako rozvojové Světovou bankou klasifikovány. Obsah uvedené legislativy však byl v posledních desetiletích již v mnoha ohledech překonán a nová globální ekonomická a politická realita ukázala nutnost celý systém GSP zásadně pozměnit a přizpůsobit stávajícím poměrům, a to v těchto směrech: eliminovat výhody nově nastupujících ekonomických mocností; omezit poskytování preferencí pouze na skutečně potřebné státy; rozšířit výhody pro zranitelné státy; zachovat rozsáhlé výhody pro nejméně rozvinuté státy. Rada proto po zdlouhavém vyjednávání přijala nové Nařízení č. 978/2012 o uplatňování GSP, které vstoupilo v platnost od 1. 1. 2013, bude však prováděno až počínaje 1. 1. 2014. Nové nařízení přinese následující změny: obecný režim GSP se začne vztahovat na některé nově zařazené strategické suroviny: vybrané kovy a slitiny kovů (kovy vzácných zemin, alkalické kovy, surové olovo, wolfram, hořčík a titan), některé produkty chemického průmyslu (oxid hlinitý, síran amonný, dusičnan sodný a soli podvojné); nadstavbový režim GSP plus bude také rozšířen o některé alkalické a vzácné kovy, oxid hlinitý a o surové olovo; režim bude zredukován na 89 států tak, že z něho budou vyloučeny některé vysokopříjmové země podle klasifikace Světové banky (např. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Oman, Brunej, Macao) a některé vyšší středně příjmové země (např. Argentina, Brazílie, Kuba, Uruguay, Venezuela) a dále pak i Bělorusko, Ruská federace, Kazachstán. Očekává se rovněž, že od roku 2014 budou postupně ze systému vyloučeny také Írán a Ázerbájdžán a od roku 2015 pak pravděpodobně i Čína (v minulosti zčásti již graduovaná ), Thajsko a Ekvádor, přičemž jim bude poskytnuto roční přechodné adaptační období; vyloučeno bude i dalších 34 států, kterým jsou preference již poskytovány jinými obchodně-politickými instrumenty (dvoustrannými a mnohostrannými dohodami o volném obchodu) např. Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Maroko, Tunisko, Mexiko a Jihoafrická republika; vůči dalším státům např. Argentině, Brazílii, Uruguayi, Venezuele v rámci Mercosuru, dále pak Kolumbii a Peru v rámci tzv. Andského společenství, státům Střední Ameriky Kostarika, Nicaragua, Guatemala, El Salvador, Honduras, Panama, jakož i Malajsii, bude použitím hrozby vyloučení ze systému GSP vyvíjen tlak na urychlené dokončení probíhajících jednání a následné uzavření obchodních dohod o volném obchodu. Na vyjednávání nových podmínek pro fungování systému GSP se v rámci EU samozřejmě podílela i česká strana s vědomím, že dohodnuté změny mohou přinést i negativní dopady na tuzemské podnikatele. Během vyjednávání i po jeho ukončení byly proto zpracovány teritoriální a komoditní analýzy zahraničního obchodu s uvedením možných očekávaných důsledků. Negativní dopad je očekáván zejména v obchodě ČR s Ruskou federací a Kazachstánem, u kterých se zvýšení celních sazeb bezpochyby promítne do vyšších pořizovacích cen. Jedná se jednak o položky, které jsou pro českou ekonomiku velmi důležité, ať již jde o prvotní suroviny (například surová 212 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Zaměstnavatelé, využijte jedné z posledních možností získání finanční podpory na vzdělávání svých pracovníků ve slévárenství! Program Vzdělávejte se pro stabilitu jeho cílem je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu; zaměstnavatelům bude umožněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti; je tedy určen zaměstnavatelům, kteří: a) v důsledku negativního vývoje ekonomiky nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, b) u těchto zaměstnanců z tohoto důvodu byli nuceni přistoupit k aplikaci 209 ZP, c) zároveň mají zájem využít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro jejich vzdělávání a odborný rozvoj; umožní zaměstnavatelům získat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců vzniklých za dobu jejich účasti na odborném rozvoji; je realizován v období 17. 9. 2012 31. 8. 2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30. 6. 2015. Na realizaci projektu byla z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněna částka 400 000 000 Kč. Svaz sléváren ČR je připraven poskytnout vám výukové materiály pro 7 profesí (viz níže) a zajistit realizaci vzdělávacích aktivit v uvedeném projektu. Bližší informace: I. Musilová, J. Hlavinka, tel.: +420 541 142 642, 681, svaz@svazslevaren.cz, pr@svazslevaren.cz http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_pro_stabilitu~; http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_pro_rust~»cgĩµ ¹³ª ĩ»ªĩ» R±C»C³W W²ªĩ ĩ ºĩ¹O²R ĩ»gªè Vzdělávejte se! W W²ªĩµ «ª ³Wĩ» R±C»C³Wĩµ»³W nĩ»ĩ ºĩ ±O»C ª³ ¹»WÞ Ýĩĩ ĩ Ýĩĩ 0ĩ Ýĩĩ 0ĩĩ Ýĩĩ 0ĩ Ýĩĩ ĩ ĩ ĩ Ýĩĩ ĩ ĩ % ĩñĩ Máme Ý ĩĩ pro vás připraveny výukové materiály.»cgĩµ ¹³ª ĩ»ªĩ» R±C»C³W Obraťte se na nás. Jsme tu proto, abychom vám pomohli. gªĩ» R±C»C³W W²ªĩ ĩ ºĩ¹O²R ĩ ĩ»ĩ ³¹ª½¹ºĩ ĩµ ¹ ª ² ª²Wĩ Nabízíme profesionílní vzdělávání pracovníků v oboru slévárenství: ĩ ĩĩ TAVIČ ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ MISTR ĩĩ ĩ ĩ ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ DĚLNÍK ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ TECHNOLOG ĩĩ ĩĩ OBCHODNÍ SPECIALISTA VE SLÉVÁRENSTVÍ ĩ ĩĩ PRACOVNÍK PÍSKOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PÍSKAŘ ĩ ĩĩ MODELÁŘ W W²ªĩµ «ª ³Wĩ» R±C»C³Wĩµ»³W nĩ»ĩ ºĩ ±O» Ýĩĩ ĩ Ýĩĩ 0ĩ Ýĩĩ 0ĩĩ Ýĩĩ 0ĩ Ýĩĩ ĩ ĩ ĩ Ýĩĩ ĩ ĩ % ĩñĩ Ý ĩĩ gªĩ» R±C»C³W Naše vzdělávání je přizpůsobeno potřebám slévárenského oboru v kontextu s potřebami zemí EU. ± rgwĩ ³«² ªÞ ĩ» ĩ ±O»C ª³ĩ ª Oĩ ªµº ± ¾»ĩ ³¹ª½¹ºĩ ĩµ ¹ ª ² ª²Wĩ Bližší informace: ª ³ CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ ³ ¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ Svaz sléváren ČR, Technická 2, 616 00 Brno ªñ² ±Þĩµ @» ±ª» ª³Ý ĩĩ ĩ tel.: +420 541 142 642, 681, fax +420 541 142 644, svaz@svazslevaren.cz, pr@svazslevaren.cz ¼¼¼Ý» ±ª» ª³Ý inzerat.indd 1 www.svazslevaren.cz S l é vá re ns tĩĩv í. L X I. k v ě te n č e r ve n 2013. 5 6 05.02.08 12:12:58 ĩĩ ĩĩ ĩĩ ĩ ĩ 213

Alexej Sato z p r áv y s va z u s l é vá r e n če s k é r e p u b l i k y ropa), nebo meziprodukty částečně zpracované (například minerální oleje), a dále také o položky, které nelze z jiných zdrojů nahradit, neboť dodavatelské možnosti pro zmíněné produkty jsou výrazně omezené (např. hliník a výrobky z hliníku, ferochromy) lze je tedy označit za strategické. Dovoz těchto produktů vyvolává navíc v ekonomice tzv. multiplikační efekt, protože dalším zpracováním se hodnota jejich výstupů několikanásobně zvyšuje. Ruská federace je jedním z klíčových obchodních partnerů ČR a její význam stále roste. Podílí se rozhodujícím způsobem na českém dovozu topného plynu, ropy a ropných výrobků, které se ovšem obchodují s nulovou celní sazbou (s využitím doložky nejvyšších výhod). Strategický význam však mají pro ČR i dovozy výrobků ze železa a oceli, hliníku a výrobků z hliníku a rud některých kovů. Lze očekávat, že kvůli změnám v režimu GSP dojde při dovozu z Ruské federace ke zvýšení celních sazeb o 3,5 až 5,5 %, což přinese zvýšení pořizovacích cen a bude mít nepochybně dopad i na hospodářské výsledky dovážejících subjektů. Změny lze očekávat u položek ferochromů a polotovarů ze železa, konkrétně: ferochrom s obsahem uhlíku nad 6 % (CN 72024190) dojde ke zvýšení celní sazby o 4 %, položka se prozatím dováží výhradně jen z Ruské federace a Kazachstánu; ferochrom s obsahem uhlíku mezi 0,05 0,5 % (CN 72022450) dojde ke zvýšení celní sazby o 3 %, položka se dováží převážně z Ruské federace a Kazachstánu; polotovary pro svařování ze železa (CN73079311) dojde ke zvýšení celní sazby o 3 %, dováží se zejména z Ruské federace nebo se reexportují přes Slovensko nebo SRN, původně rovněž z Ruské federace. Výrazně se změny dotknou položek kapitoly 76 celního sazebníku hliník a výrobky z hliníku, u které se celní sazby zvýší o 3,5 %. Z Ruské federace se v současné době dováží hliník jak v surové podobě (např. jako hliníkový prášek), tak i jako meziprodukt ve formě desek, trub, tyčí či prutů. Výrobky tohoto charakteru se však dovážejí i z dalších zemí, kde jsou ovšem často vyráběny také ze surovin ruského původu. Očekávané změny se konkrétně týkají položek: hliníkový prášek nelamelární struktury (CN 76031000) jde o typický vstupní produkt pro české dovozce, kde je Ruská federace klíčovým obchodním partnerem; hliníkový prášek lamelární struktury (CN 76032000) jde rovněž o položku, pro české dovozce klíčovou, u které je úloha Ruské federace nenahraditelná. Také u dalších položek kapitoly 76 Celního sazebníku, jakými jsou např. tyče a pruty ze slitin hliníku, dráty z hliníku všech průměrů, desek, plechů a pásů z hliníku a hliníkových slitin, je pozice Ruské federace významná až dominantní a očekávaná změna celní sazby a s ní svázaná změna cen může výrazně zapůsobit na české dovozce. Kazachstán je pro českou ekonomiku důležitý zejména jako zdroj pro dovoz surové ropy a čistého propanu a butanu, u kterých doplňuje dovozy z Ruské federace. Kazachstán je však vedle Ruské federace také významným dodavatelem ferochromů. Konkrétně se jedná opět o položky: ferochrom s obsahem uhlíku nad 6 % (CN 72024190) dojde ke zvýšení celní sazby o 4 %, Ruská federace společně s Kazachstánem zajišťují téměř 97 % z celkového dováženého objemu; ferochrom s obsahem uhlíku mezi 0,05 0,5 % (CN 72022450) dojde ke zvýšení celní sazby o 3 %, Ruská federace společně s Kazachstánem zajišťují bezmála 2 /3 z celkového dováženého objemu. Změna režimu GSP, kterou čeští dovozci bezprostředně pocítí od 1. 1. 2014, nebude mít zřejmě výrazný vliv na českou ekonomiku jako celek. Nedotkne se celních sazeb na základní suroviny (např. surová ropa), které byly v minulosti a budou i nadále, díky uplatnění doložky nejvyšších výhod, obchodovány s nulovou celní sazbou. Změny se však českých podnikatelů výrazněji dotknou při dovozech celkem 18 zbožových položek z Ruské federace (zejména ferochromy, hliník a výrobky z hliníku) a 2 zbožových položek z Kazachstánu (ferochromy). Na změny v režimu GSP je třeba nazírat v širším obchodně-politickém kontextu s tím, že mají vést k ještě hlubšímu zapojení rozvojových a nejméně rozvinutých zemí do mezinárodního obchodu a napomáhat odstranění jejich zaostávání a chudoby. Zároveň však má být režim GSP přístupný jen těm zemím, které v současnosti jeho pomoc skutečně potřebují. Dalším závažným důvodem pro změnu systému GSP je skutečnost, že Evropská unie má se řadou rozvojových zemí rozjednané oboustranné preferenční obchodní dohody, nebo že sjednání takových dohod zvažuje. Země s vysokými příjmy, podobně jako země vyššího středního přijmu, jsou pro EU rovnocenným obchodním partnerem a mnohdy i konkurentem a poskytování preferencí by tedy mělo být realizováno recipročně. Připravované změny v systému GSP by se proto měly stát pobídkou pro aktivnější přístup těchto zemí k probíhajícím jednáním a jejich urychlenému ukončení. Literatura [1] Kalínská, E. a kol., Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978- -80-247-3396-8. [2] Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí. [3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí. [4] Štěrbová, L.: Lisabonská smlouva a společná obchodní politika EU. Současná Evropa, 2010, roč. XV, č. 2, ISSN 1804-1280. URL: http://ces. vse.cz/wp-content/sterbova.pdf. [5] UNCTAD GSP Handbook on the Scheme of the European Community 2008 (UNCTAD/ITCD/ TSB/ /Misc.25/Rev.3), Ženeva 28. února 2009. International Thermprocess Summit Termín: 9. 10. července 2013 Místo konání: Düsseldorf, Německo Bližší informace: www.itps-online.com 6. mezinárodní konference simulace tuhnutí odlitků Termín: 2. 6. září 2013 Místo konání: Miskolc, Maďarsko Bližší informace: www.solgrav.uni-miskolc.hu Euro LightMat 2013 Termín: 3. 5. září 2013 Místo konání: Brémy, Německo Bližší informace: www.dgm.de/ light- MAT2013 214 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Jiří Fošum zprávy České slévárenské společnosti sekret ariát p.s. 134, Divadelní 6 657 34 Brno tel., záznamník, fax: + 420 542 214 4 81 mobil: + 420 603 342 176 slevarenska@ volny.c z w w w.slevarenska.cz Porada Odborné komise KOFOLA po padesáti letech a 13. mezinárodní konference Slévárenské formovací materiály v Kurdějově u Hustopečí I n g. J i ř í F o š u m S a n d Te a m, s. r. o., H o l u b i c e u B r n a kládajících členů, kteří se převážně ze zdravotních důvodů nemohli letošního zasedání zúčastnit, pozdravili komisi písemně Dr. Josef Dlezek, CSc., dlouholetý předseda (SVÚM Brno), Ing. Jaroslav Marek (Škoda Plzeň), Petr Ševela (ZPS Zlín) a Ing. Václav Šveda (Tatra Kopřivnice). Totéž učinilo ještě 17 dalších bývalých zasloužilých členů komise. Z vybraných písemných příspěvků byla sestavena jubilejní publikace, která zahrnuje vzpomínky a názory na minulou, současnou i budoucí činnost komise. O historii a pracovní náplni OK pro formovací materiály jsme zde již letos referovali (Slévárenství 2013, č. 1 2, s. 62 64). Vlastní jednání OK zahájil a řídil její současný předseda Ing. Alois Burian, CSc., který tlumočil vzkaz prvního předsedy Obr. 1. Účastníci zasedání k 50. výročí založení OK pro formovací směsi Ve dnech 9. 11. dubna 2013 se v hotelu Kurdějov u Hustopečí sešla ke své 163. poradě Odborná komise pro formovací materiály při ČSS KOFOLA, tentokrát u slavnostní příležitosti 50. jubilea založení této komise. Zúčastnilo se jí 36 současných i bývalých členů (obr. 1). Přítomni byli dva zakládající členové, účastníci prvního zasedání ve Šmeralových závodech v Brně dne 27. 6. 1963 Ing. Leo Rotter, dlouholetý jednatel, a prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c., vědecký tajemník komise. Ze žijících za- Dr. Josefa Dlezka. O současném stavu slévárenství v Evropské unii i České republice referovali hosté Ing. Josef Hlavinka za Svaz sléváren ČR a Ing. Jan Šlajs za ČSS. O směřování činnosti v současné době a blízké budoucnosti pojednal vědecký tajemník komise Ing. František Mikšovský, CSc. Výsledky práce nejaktivnější tematické podskupiny pro bentonitové směsi představil její předseda Ing. Alois Neudert, Ph.D. O současné situaci ve slévárně a závodě Pilsen Steel hovořil člen komise Jaroslav Hron. O his- z p r áv y če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i ČSS je členskou organizací WFO World Foundrymen Organization c /o The National Metalforming Centre 47 Birmingham Road, West Bromwich B70 6PY, Anglie tel.: 0044 121 601 69 79 fax: 0044 121 601 69 81 secretary@ thewfo.com Obr. 2. V diskuzním vystoupení dlouholetý člen prof. Karel Rusín Obr. 3. Zaplněný sál na 13. mezinárodní konferenci Slévárenské formovací materiály Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 215

Jiří Fošum z p r áv y če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i Obr. 4. Stánek pořádající firmy SAND TEAM, spol. s r. o. Obr. 5. Prof. P. Jelínek, Ing. L. Rotter a Ing. J. Fošum (zleva) Obr. 6. Prof. K. Rusín a prof. T. Elbel (zleva) torické úloze komise pak diskutovali Ing. Leo Rotter, prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. (VUT Brno), a prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. (VŠB Ostrava). Vzpomínky na některé osobnosti KOFOLY pak připomněl Ing. Jiří Fošum. Neformálně pokračovali všichni zúčastnění v jednání na večerním společenském setkání. Na jednání OK pak ve dnech 10. 11. dubna již navázala 13. mezinárodní konference Slévárenské formovací materiály (obr. 2 7), tradičně pořádaná naší OK pro formovací materiály, Českou slévárenskou společností a firmou Sand Team, spol. s r. o. I tentokrát se jí zúčastnilo 100 odborných pracovníků ze sléváren, dodavatelských firem, vysokých škol a výzkumných ústavů. Bylo předneseno 23 přednášek, na nichž se kromě českých a slovenských odborníků podíleli i hosté z Polska (celkem 5 předmetry. Jako výsledek práce podskupiny pro bentonitové směsi byl zhodnocen stav jejich využívání v českých a slovenských slévárnách. Novinky z oblasti anorganických pojivových systémů představily přednášky o provozních výsledcích technologie Cordis a regenerovatelnosti vratných směsí s pojivem Geopol. Další přednášky pojednávaly o vývoji plynů při tepelném rozkladu furanových pryskyřic, využití spektroskopie při ana- Obr. 7. Ing. J. Hlavinka, Ing. A. Burian a dr. A. Neudert (zleva) nášek především pracovníků AGH Kraków), Německa (prof. Thomas Steinhäuser z Universität Duisburg-Essen, Dr. Klaus Löchte z firmy Hüttenes-Albertus a Dr. Reinhard Stötzel z ASK Chemicals), Anglie a Francie. Nejvíce pozornosti bylo věnováno křemenným a nekřemenným ostřivům (jejich tepelně-fyzikálním vlastnostem a možnostem mechanické i tepelné regenerace, včetně separace; podrobněji bylo pojednáno o nekřemenných ostřivech typu Kerphalit a LK-Sand na bázi lupku). U pojiv na bázi bentonitu byla zkoumána jejich termostabilita a ekologické paralýze vodních skel, dále o novém typu formovací linky pro V proces a o nové metodě sledování nákladů při přípravě formovacích směsí. Konference přinesla řadu nových poznatků z oblasti formovacích materiálů a přednášky tlumočené i anglicky a německy byly sledovány s maximálním zájmem. Sborník vydaný ke konferenci obsahuje na 178 stranách naprostou většinu přednesených textů. Účastníci konference využili možnost prohlídky mimořádného skvostu církevní architektury, opevněného gotického kostela sv. Jana Křtitele v Kurdějově (obr. 8 a 9), založeného v 1. polovině 14. století. S odborným průvodcem jsme viděli nejen barokně dovybavenou chrámovou loď, ale i historické zvony v jedné z věží či podzemní únikové chodby. V hotelovém domě je umístěna údajně největší vinotéka moravských vín. Spojení odborného, kulturního a společenského života zde bylo vlastně dokonalé. ŽĎAS, a. s., hostil ekonomický seminář a 42. zasedání Odborné komise ekonomické ČSS I n g. V e r o n i k a P a z d e r k o v á, P h. D. Obr. 8. Opevněný gotický kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově Obr. 9. Boční část kostela s hradbami Dne 26. 3. 2013 byli účastníci XII. ekonomického semináře přivítáni ve slévárně ŽĎAS, a. s. Hosté zhlédli moderní ocelárnu a dobře organizovanou slévárnu. Po exkurzi se účastníci přemísti- 216 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Jiří Fošum / Ludví k Mar tínek Obr. 1. Za předsednickým stolem (zleva) Ing. L. Martínek, Ph.D., Bc. J. Malá, Ing. Z. Matulka, doc. Ing. V. Kafka, CSc., a M. Herzán Obr. 2. li do rekreačního střediska Svratka, kde byl zahájen XII. ekonomický seminář Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (II. etapa). Záštitu nad seminářem převzal výrobní ředitel ŽĎAS, a. s., Ing. Zbyněk Matulka. Ten také úvodním slovem seminář zahájil. Dále vystoupil nově zvolený předseda ČSS Ing. Ludvík Martínek, Ph.D., (obr. 1). Seminář byl zaměřen na nákladové problémy při apretaci odlitků. Tato problematika byla řešena v Projektu XII [1] a XIII [2] po dva roky týmem složeným ze čtyř sléváren (Královopolská slévárna, s. r. o., Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o., Slévárny Třinec, a. s., ŽĎAS, a. s.), ze zástupců dvou dodavatelských firem (BRELAMOS, s. r. o., TECHCON- SULT) a doktorandů VŠB TU Ostrava. Po ukončení projektů byly obě závěrečné zprávy úspěšně oponovány a následně bylo možné o výsledcích informovat slévárenskou veřejnost. V úvodní prezentaci semináře Ing. Ivo Lána, Ph.D., seznámil přítomné s cíli předložené práce a metodikou stanovení nákladové náročnosti apretace odlitků. Následně Miroslav Herzán provedl hodnocení celkových nákladů odlitků s komplexní apretací. Doc. Ing. Václav Kafka, CSc., navázal tématem hledání závislostí nákladů na celkovou apretaci na vybraných charakteristikách. Problematice porovnání nákladů na zajištění u výrobní fáze apretace stejné jakosti odlitků se věnoval Bc. Roman Miča. Náklady (skupina A) jednotlivých fází apretace hodnotil Reinhold Lasák. Obecné posouzení tryskacích zařízení provedl Ing. Pavel Jelínek. Předposlední přednáška Ing. Marcela Novobílského se věnovala tématu možných opatření, která povedou k optimalizaci nákladů na tryskání. S rozpracovanými záměry projektu seznámil účastníky Ing. Ivo Lána, Ph.D. Na závěr semináře doc. Ing. Václav Kafka, CSc., shrnul dosažené výsledky, poděkoval řešitelům projektu a informoval o pokračování řešení této problematiky. Vyzval ostatní účastníky k zapojení do dalšího zpracování těchto komplikovaných úkolů. Do následného PROJEKTU XIV se již připojila slévárna JMA Hodonín, s. r. o. Během společenského večera účastníci srdečně popřáli Bc. Zuzaně Pávkové, Ing. Vojtěchu Knirschovi a Rainholdu Lasákovi k životním jubileím. Dne 27. 3. 2013 následovalo 42. zasedání Odborné komise ekonomické (obr. 2). Účastníky jednání seznámil Ing. Zdeněk Brázda se zkušeností JMA Hodonín, s. r. o., s rodným listem odlitku ve slévárně. Následovala prezentace zástupců společnosti KARAT Software, a. s., kteří představili nové směry vyhodnocování slévárenské výroby v informačních systémech. Dále si účastníci formou kolečka vyměnili stanoviska na současnou situaci sléváren a jejich očekávaný vývoj. Na závěr byli účastníci pozváni na 43. zasedání komise, které se uskuteční 11. 12. 6. 2013 v Chrudimi. Při odjezdu z krásného prostředí Vysočiny účastníci srdečně poděkovali pořadatelům ŽĎAS, a. s., výrobnímu řediteli Ing. Zbyňkovi Matulkovi, Bc. Romanu Mičovi a Lucii Hrubé za perfektní přípravu a za vytvoření milého hostitelského zázemí. Literatura Pozorní účastníci zasedání [1] KAFKA, V. a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení výrobní fáze apretace odlitků, PRO- JEKT XII, závěrečná zpráva, leden 2012, ČSS, s. 1 49. [2] KAFKA, V.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (II.etapa), Projekt XIII, XII. seminář, ČSS, ISBN 978-80-02-02433-0, březen 2013, ŽĎAS, a. s., Svratka 26. 3. 2013. Příprava XXI. školení tavičů a mistrů I n g. L u d v í k M a r t í n e k, P h. D. p ř e d s e d a Č e s k é s l é v á r e n s k é s p o l e č n o s t i Na 135. zasedání OK 04 při ČSS, které proběhlo ve dnech 14. 15. března 2013 v hotelu ŽĎAS ve Svratce, byla za přítomnosti přípravného výboru odborného i organizačního garanta projednána příprava XXI. celostátního školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli (na odlitky a ingoty) a litiny s kuličkovým grafitem. Školení proběhne ve dnech 25. 27. září 2013 v hotelu ŽĎAS ve Svratce a jeho hlavním cílem bude zdokonalit znalosti osádek pecních agregátů a mistrů tak, aby svou prací byli schopni přinášet větší efekty svým zaměstnavatelům jak v oblasti hospodaření podniku, tak maximálního využití kapacit a zvýšení produkce. Přednášet budou renomovaní odborníci a specialisté nejen z vysokých škol (VUT v Brně, VŠB TU Ostrava), ale i průmyslových organizací (Heavy Machinery, a. s., ŽĎAS, a. s., Třinecké železárny, a. s., atd.). Zvýšená pozornost bude rovněž věnována zásadám vedení oxidační a redukční periody tavby a také problematice týkající se možností snižování nákladů, které může v pozitivním i negativním směru ovlivňovat jak tavič, tak i mistr. Znovu se připomenou základy výroby oceli, problematika odlévání i práce tavičů s vyzdívkami pecních agregátů atd. Přestože přesné názvy přednášek i přednášejících budou zveřejněny až v následujícím čísle časopise Slévárenství, dovolte mi, abych již nyní pozval vaše taviče a mistry na XXI. celostátní školení (kurz znalostí), které proběhne za podpory výrobního ředitele ŽĎAS, a. s., Ing. Zbyňka Matulky. Známou skutečností zůstává, že pouze odborně znalá obsluha pecních agregátů (včetně mistrů) může přinášet svým zaměstnavatelům očekávané výsledky jak v kvalitativním, tak i ekonomickém směru. z p r áv y če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 217

Antonín Záděra z p r áv y če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i 50. slévárenské dny s doprovodnou výstavou / Brno 12. 13. 11. 2013 I n g. A n t o n í n Z á d ě r a, P h. D. o r g a n i z a č n í g a r a n t 5 0. S D Jubilejní, 50. slévárenské dny se uskuteční 12. 13. listopadu 2013 v hotelu Avanti. Pořádání konference se ujala Česká slévárenská společnost, která zajišťuje jak vlastní organizaci, tak i odborný program Slévárenských dnů. Součástí 50. SD bude i doprovodná výstava dodavatelů a zástupců sléváren. Jak vyplývá z označení, jedná se již o 50. SD, přičemž i Česká slévárenská společnost oslaví letos jako spolek 90 let od svého vzniku. Obě tyto skutečnosti potvrzují dlouhou historii Slévárenské společnosti i pevnou soudržnost slevačů. Odborný program i doprovodná výstava 50. SD je rozvržena podle níže uvedeného schématu (obr. 1 a 2). Po registraci účastníků proběhne slavnostní zahájení 50. SD. Slavnostní zahájení a přednášky v plenární sekci budou probíhat společně pro všechny účastníky v kongresovém sále hotelu Avanti. V rámci této úvodní části zazní příspěvky zaměřené do oblasti ekonomiky, stavu sléváren v ČR a EU a výroby odlitků pro energetiku. Další program se první den konference uskuteční paralelně ve třech sekcích a druhý den paralelně ve dvou sekcích. Přednášky v jednotlivých sekcích proběhnou současně v kongresovém a velkém sále. Doprovodná výstava se bude konat v předsálí. Odborné zaměření dané sekce vychází ze specializace příslušné komise ČSS. Zaměření jednotlivých sekcí a jejich odborní garanti jsou následující: 1. Sekce (F) formovacích směsí (Ing. A. Burian, CSc.) 2. Sekce (G) ekonomická (doc. Ing. V. Kafka, CSc.) 3. Sekce (A) technologická (Ing. V. Krutiš, Ph.D.) 4. Sekce (B) neželezných kovů a slitin (Ing. P. Lichý, Ph.D., Ing. I. Lána, Ph.D.) 5. Sekce (D) výroby oceli na odlitky a ingoty (Ing. L. Martínek, Ph.D.) 6. Sekce (E) metalurgie litin (doc. Ing. J. Hampl, Ph.D., doc. Ing. A. Mores, CSc.) 7. Sekce (C) přesného lití (Ing. Ladislav Tomek) V sekci formovacích směsí budou témata přednášek zaměřena např. na nové, ekologicky příznivější pojivové systémy, do oblasti samotuhnoucích směsí i nových poznatků v oblasti bentonitových směsí. Ekonomická sekce se bude zabývat zejména aktuálními ekonomickými problémy českých sléváren, současnými tendencemi vývoje a prognózami. Dále budou veřejnosti prezentovány průběžné výsledky pěti sléváren při řešení PROJEKTU XIV orientovaného na apretaci odlitků z litin (tryskání) a tepelné zpracování u ocelových odlitků. Zmíněna bude rovněž oblast nákladovosti při výrobě odlitků a ekonomické modely. V technologické sekci budou přednášky zaměřeny do oblasti návrhu vtokových soustav, oblasti nálitkování, použití filtrace taveniny nebo použití simulačních programů. V sekci neželezných kovů budou přednášky zaměřeny na témata tavení a ošetření taveniny, jakosti odlitků v závislosti na kvalitě metalurgického zpracování nebo např. na nové směry ve výrobě a ekologii odlitků ze slitin neželezných kovů. V sekci metalurgie oceli na odlitky a ingoty budou tématy přenášek např. žárovzdorné materiály pecí a pánví, použití sekundární metalurgie nebo predikce a předcházení vzniku metalurgických vad odlitků. V sekci metalurgie litin budou přednášky pojednávat o vlivu metalurgického zpracování na vlastnosti litin a dále na možnosti řízení a vyhodnocování procesů metalurgického zpracování litin. V sekci přesného lití bude v přednáškách referováno o nových trendech ve výrobě a aplikaci keramických jader, o technologičnosti, vtokových soustavách, jakosti vosků a voskových modelů i o oblasti rozměrových a tvarových změn v celém procesu přesného lití. V každé sekci zazní cca 8 odborných přednášek a celkově tak bude v plenární části i v jednotlivých sekcích předneseno kolem 60 přednášek ze všech oblastí slévárenské výroby, čímž se Slévárenské dny stávají největší ucelenou odbornou slévárenskou konferencí v ČR. Kompletní seznam všech textů bude opět uveřejněn v CD sborníku, který bude součástí konferenčních materiálů. Tak jako v minulém ročníku budou pro Obr. 2. Situační plánek doprovodné výstavy v předsálí hotelu Avanti Obr. 1. Časový harmonogram přednášek 50. SD 218 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Antonín Z áděra / A. Buchcucki a kol. / R. Tut tle účastníky připraveny i tištěné sborníky přednášek, které budou koncipovány jednotlivě, zvlášť pro přednášky z každé sekce. Sborníky budou k dispozici v přednáškovém sále pro posluchače v dané sekci, ale nebudou automaticky součástí konferenčních materiálů. Jak ukázal minulý ročník SD, umožnily tištěné sborníky nahlédnout účastníkům SD během přednášky do příspěvků, což vedlo k lepšímu pochopení a orientaci v přednáškách i k následnému obohacení diskuze. Součástí konferenčních materiálů bude i Slévárenská ročenka 2013. Situační plán výstavy a odborných přenášek je uveden na schématu (obr. 1 a 2). Velikost předsálí poskytuje výstavní plochu až pro 18 vystavovatelů. Hotel Avanti bude zajišťovat občerstvení a stravu v celém průběhu SD. Rovněž nabízí za zvýhodněných podmínek ubytování pro účastníky SD. Bližší informace budou uvedeny v následujícím čísle časopisu Slévárenství a také v materiálech, které budou zaslány členům ČSS v dostatečném předstihu. Bližší informace: na webových stránkách 50. SD (www.slevarenskedny.cz), jež jsou součástí webových stránek ČSS (www.slevarenska.cz), i prostřednictvím organizátorů 50. slévárenských dnů. Organizační garant 50. SD Ing. Antonín Záděra, Ph.D. tel./fax: +420 541 142 656 zadera@fme.vutbr.cz Česká slévárenská společnost Mgr. František Urbánek, tajemník ČSS tel./fax: +420 542 214 481 slevarenska@volny.cz www.slevarenska.cz ze zahraničních časopisů Optimalizace dávkování SiC při tavení v kuplovně (Optimizing SiC addition for cupola melting) A. Buchcucki a kol. Tavení litiny v USA je z cca 50 % realizováno v kupolových pecích. Jako primární vsázkový materiál je používána litina a ocelový odpad, který vyžaduje podstatné přidání množství uhlíku a křemíku pro výrobu kvalitní litiny. Jedním a běžným materiálem pro dodání uhlíku a křemíku do taveniny jsou brikety karbidu křemíku. Podle skupiny výzkumníků z Grede Iron Mountains brikety nejčastěji obsahují 36 nebo 65 % SiC a rozdílné množství uhlí nebo petrolejový koks s vyšším obsahem síry a písek. Mnohé z těchto nečistot mohou ovlivňovat výrobní proces v kuplovnách. Americká slévárenská společnost udělila těmto výzkumníkům grant pro studium rozdílů těchto dvou forem běžných briket SiC. Otázka zněla: Jaká je relativní hodnota 36% SiC versus 65% SiC ve vztahu k využití taveniny, jaký je částečný výtěžek a účinnost tavby? Může použití SiC jako legujícího prvku tavení v kuplovně zajistit podstatné úspory nákladů a redukovat množství emisí oxidů uhelnatého a uhličitého? Dva druhy briket byly analyzovány na obsah SiC, kombinovaný uhlík, volný uhlík, síru a vlhkost. Koks byl analyzován na uhlík, popel, vlhkost, těkavé látky a síru. Vápenec byl testován na CaO, MgO, SiO 2, Al 2 O 3, celkový uhlík a ztrátu žíháním. Kovová vsázka byla jednotná při tavbách se 35% SiC a 65% SiC. Záznam hmotnosti vsázky do kuplovny pro všechny vsázené materiály činil od 3 do 5 min. Data ohledně teploty a množství dmýchaného vzduchu, obohacování kyslíkem, teploty kovu na žlábku a eutektického bodu taveniny byla zaznamenávána průběžně elektronicky. Analýzy strusky byly rozhodující položkou pro hmotnou bilanci užitou pro výpočet využití kovu (propalu). Souhrnná analýza vypouštěné strusky se prováděla každých 15 min. a zahrnovala SiO 2, Al 2 O 3, MgO, MnO, FeO, TiO 2, síru a uhlík. Analýzy šachtových plynů % CO a % CO 2 byly prováděny každých 15 min. Výsledky 77 měření uvedených v grafech dokumentují, že při použití 35% SiC je průměrné získání taveniny 96,6 % (propal 3,4 %), při použití 65% SiC bylo průměrné získání 98,6 % (propal 1,4 %). Hmotnost strusky jako procento hmotnosti vsázky při použití 35% SiC činila 7,5 % a při použití 65% SiC pouze 6,4 %. Další grafy ilustrují, že SiC obsahující volný uhlík mají jeho rozdílnou regeneraci. U 36% SiC je využití uhlíku cca 98 %, kdežto u 65% SiC je využití uhlíku cca 115 %. Výsledky výzkumu AFS ukázaly vysokou korelaci mezi druhem SiC, propalem taveniny a množstvím produkované strusky. Vyšší čistota 65% SiC nabídla lepší využití tavby během metalurgického procesu. Rozborem standardních rozdílů měření bylo stanoveno, že zlepšení je statisticky významné. (Zkrácený překlad z časopisu Modern Casting, 2012, č. 6, str. 36 39.) pof. Ing. Karel Rusín, DrSc. Tepelná analýza heterogenní nukleace v korozivzdorných ocelích (Thermal analysis study of heterogeneous nuclei in stainless steels) R. Tuttle Zvýšení pevnosti ocelí, vyráběných slévárenskými procesy, se dociluje redukcí velikosti zrn ve struktuře. To je možné ovlivněním rychlosti tuhnutí odlitku nebo zlepšenou nukleací pomocí cizích zárodků, které snižují energetickou bariéru nutnou pro vznik tuhé fáze. Cizí částice pro heterogenní nukleaci musí splňovat čtyři kritéria: být tuhé při teplotě likvidu taveniny, být termodynamicky stabilní v tavenině, být smáčivé v tavenině a mít podobnou krystalickou strukturu. Oceli 304 a HK (23 kg) byly nataveny na 1 650 C v 3kHz indukční peci v atmosféře, byla měřena aktivita kyslíku s dodatečnou dezoxidací Al. Složení oceli 304 z e z a h r a n i č n í c h č a s o p i s ů Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 219

R. Tut tle / T. Pabel a kol. / V ý vojové tendence v indickém slévárenském průmyslu z e z a h r a n i č n í c h č a s o p i s ů / s l é v á r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i č í v hm. dílech: 0,07 C; 17,7 Cr; 8,24 Ni; 0,30 Si; 1,69 Mn; 0,023 P; 0,002 S; 0,01 Al. Složení oceli HK v hm. dílech: 0,20 C; 24,5 Cr; 20,7 Ni; 0,79 Si; 0,235 Mn; 0,022 P; 0,003 S; 0,01 Al. Očkovadla byla tříděna podle schopnosti nukleovat buď delta ferit, nebo austenit. Pro ocel 304 byly použity velice čisté prášky o zrnitosti 325 mesh: MgO, NbO, NiAl a TiC. Pro ocel HK pak La 2 O 3, MgO, NbO a ZrO 2. Očkovadla byla nasypána do zkušebních termokelímků typu Pt/10%Rh, po zalití kovem bylo tuhnutí monitorováno počítačem pomocí DAQ systému. Metalografické vyhodnocení ukázalo, že pro ocel 304 byly přídavky všech prášků účinnými heterogenními zárodky. NbO a TiN dosáhly nejnižšího a nejdůslednějšího snížení přechlazení pro nukleaci. Vzorky s MgO vykazovaly větší variabilitu než ostatní očkovadla. U všech vzorků byla matrice zcela austenitická. Měření SDAS (rozestupu sekundárních větví dendritů) bylo provedeno kvůli zjištění, jak přísady ovlivnily konečnou mikrostrukturu. U většiny vzorků nebyly zjištěny podstatné rozdíly a hodnota byla cca 0,024 μm. Pouze u přísady MgO byl zjištěn větší rozestup v SDAS (0,03 μm). U slitiny HK přídavky MgO, La 2 O 3 a NbO také snižují její přechlazení. Přídavek ZrO 2 neměl žádný vliv na přechlazení nebo na hustotu SDAS. Vysoká rychlost ochlazování při tepelné analýze taveniny v kelímku pravděpodobně hraje rozhodující roli na vznik hustoty sekundárních větví dendritů. Korozivzdorné oceli s významnými množstvími chromu, niklu a dalších legujících prvků jsou mnohem dražší než jednoduché uhlíkové oceli. Cenová konkurence u drahých nerez ocelí nutí slévárny ke hledání cest ke snížení výrobních nákladů. Jednou z možností je využití technologie heterogenní nukleace slitin ke zvýšení jejich mechanických vlastností. (Zkrácený překlad z časopisu International Journal of Metalcasting, 2012, č. 1, str. 27 34.) prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. Slovinské slévárenské dny Termín: 11. 13. září 2013 Místo konání: Portorož, Slovinsko Bližší informace: www.drustvo-livarjev.si Vliv legujících prvků na sklon slévárenských slitin AlSi7MgCu ke vzniku trhlin (Effect of alloying elements on hot cracking susceptibility of AlSi7MgCu alloys) T. Pabel a kol. Slitiny AlSi7MgCu nacházejí široké využití u mnoha odlitků, obzvláště v automobilovém průmyslu. U tvarově složitých tenkostěnných odlitků je jejich jakost často ovlivněna v průběhu tuhnutí vznikem trhlin za tepla. Ve studii je podán přehled všech vlivů, které se podílejí na jejich vzniku. Ke zkouškám bylo použito pět slitin s rozdílným množstvím Mg a Cu. Slitiny AlSi7Mg0,1Cu0,05, (Mg0,1- Cu0,5, Mg0,3Cu0,05, Mg0,6Cu0,05 a Mg0,6Cu0,5) byly odlévány do kovových a pískových forem také ke zjištění vlivu licího procesu. K hodnocení byly použity teoretické modely TFR, koeficient náchylnosti k trhlinám CSC podle Clyna a Daviese; termodynamické výpočty chování tuhé fáze během tuhnutí byly porovnávány s experimentální metodou indexu vzniku trhlin HCI. Řádkovací elektronový mikroskop byl použit pro vyhodnocení mikrostruktur a termodynamických fází a k popisu povrchu trhlin po odlití vzorků typu psí kost. Všechny tři metody hodnocení vykazovaly podobný trend. Vysoký obsah Cu má dominantní vliv na náchylnost slitin ALSi7MgCu ke vzniku trhlin (velké TRF, vysoké HCI a vysoké CSC). U vysokého obsahu Mg je tomu opačně (malé TRF, nízké HCI a nízké CSC). Teoreticky předpokládané fáze byly také nalezeny na SEM mikroskopu. Při vyšších obsazích Cu segregují Cu fáze ve formě Al 2 CuMg, Al 5 Cu 2 Si 6 Mg 8 a Al 2 Cu během tuhnutí; toto má negativní účinek a ochuzuje tave-ninu o eutektikum, nutné pro mikrodosazování mezi dendrity. Navzdory faktu, že velikost zrn v odlitcích litých do písku je větší, je obecně pozorována nižší náchylnost ke vzniku trhlin. Eutektická fáze s precipitáty Mg je větší v odlitcích litých do písku než u odlitků do kovových forem. Nadto měkká písková forma se může lépe přizpůsobit smršťovacímu napětí. Článek je doplněn mnoha obrázky struktur, diagramy a tabulkami metod hodnocení. Pro slitiny AlSi7MgCu byla zjištěna dobrá korelace mezi teoretickými modely a experimentální metodou indexu vzniku trhlin za tepla. (Zkrácený překlad z časopisu International Foundry Research, 2012, č. 4, s. 28 34.) prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. slévárenská výroba v zahraničí Vývojové tendence v indickém slévárenském průmyslu Odlévání je výrobní postup, při kterém vznikají průmyslové nebo dekorativní součásti určitého tvaru. V průmyslu vlastně neexistují výrobky, které by byly bez použití odlitku kompletní. Odlévání je používáno od počátku průmyslové revoluce a v Indii hrálo velmi důležitou roli. Nejběžněji zpracovávanými materiály jsou hliník a litina, ačkoliv jiné materiály, jako ocel, slitiny hořčíku, mědi, cínu a zinku, jsou rovněž používány. Na celém světě je slévárenský průmysl těsně spjat s automobilovým, strojírenským, stavebním, leteckým a elektrotechnickým průmyslem. Indie mezi 10 největ šími v ýrobci odlitků na světě Podle 45. světového přehledu výroby odlitků zveřejněného v časopise Modern Casting (a v překladu ve Slévárenství č. 3 4/2011, s. 120 123, pozn. red.), je Indie se svými 9,05 mil. t odlitků vyrobených v letech 2010 2. největším producentem na světě, což představuje asi 10 % celosvětové výroby (téměř 91,7 mil. t). Indie je rovněž jedním z deseti největších výrobců, co se týče průměrné produkce odlitků na slévárnu. 220 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Vý vojové tendence v indickém slévárenském průmyslu Podobně jako ostatní země, zažila i Indie v letech 2005 2006 a 2010 2011 jízdu na tobogánu a zaznamenala roční ukazatel růstu ve výši 8,38 %. Vzhledem k celosvětové ekonomické krizi došlo také v Indii v letech 2008 2009 k poklesu výroby odlitků, nicméně již v letech 2010 2011 došlo k jejímu silnému oživení. Růst v průmyslovém sektoru a konec recese, především ve výrobních činnostech, znamenaly pro indické slévárenství velkou podporu. Hodnoty exportu i importu odlitků v Indii se zvyšovaly, přičemž vývoz odlitků se v letech 2010 2011 zvýšil o 48 % a dosáhl tak úrovně období před recesí. USA představují 1/4 celkového vývozu odlitků z Indie; dalšími významnými odběrateli jsou Německo, Velká Británie, Jihoafrická republika, Itálie a Kanada. Import odlitků v průběhu posledních 2 3 let prudce vzrostl, 1/3 celkového objemu dovezených odlitků byla dodána z Číny. Mezi přední importéry se řadí také Německo, USA, Omán, Itálie, Korea a Japonsko. Indie má v současné době přes 4 500 sléváren; z 80 % jsou to malé a střední podniky a 500 sléváren vlastní mezinárodní certifikát řízení jakosti. Dvě stě největších sléváren tvoří 35 % celkové výroby odlitků v zemi. Velké slévárny jsou zcela moderní a schopné konkurovat slévárnám po celém světě a kapacitně jsou téměř plně vytíženy. Slévárny jsou ve většině případů soustředěny ve 12 známých městech nebo oblastech (např. Chennai, Coimbatore, Howrah, Belgaum, Kolhapur, Pune, Rajkot, Agra, Jalandhar, Mandi, Govindgarh atd.) a ve 20 dalších po celé zemi. Slévárny z těchto oblastí jsou známé tím, že dodávají specifické odlitky určitým spotřebitelům, např. slévárny z Coimbatore vyrábí odlitky čerpadel, z Chennai a Coimbatore, stejně jako z Kolhapuru a Belgaumu, odlitky pro automobilový průmysl, slévárny z Howrahu pak odlitky pro zdravotnictví. Modernizace technologií Slévárny po celé Indii procházejí v současné době modernizací výrobního zařízení a používaných technologií pro zlepšení a zvýšení svých kapacit. Většina indických sléváren stále používá kuplovny a koks s nízkým obsahem popela. V Indii stoupá zájem o otázky týkající se životního prostředí a mnoho sléváren přechází k používání indukčních pecí, příp. některé podniky v Agře k využívání bezkoksových kuploven. Tavení kovu v kuplovnách je ve slévárně energeticky nejnáročnější proces. Vzhledem k plánu vyrobit v roce 2020 20 mil. t odlitků, zástupci slévárenského průmyslu navrhli indické vládě založit Fond modernizace technologií ve výši 20 mld. rupií s cílem pomoci modernizovat průmysl. Aby se co nejvíce zvýšil potenciál indických sléváren vyvážet odlitky, slévárny pořizují výrobní zařízení světové třídy, které jsou vybaveny CNC stroji. V moderních slévárnách se rovněž začínají používat vypracované systémy řízení jakosti, informační technologie při obrábění a programy simulace tečení a tuhnutí kovu. Zavádění nových technologií a modernizace zařízení je pro indické slévárenství nevyhnutelné a bude stimulovat silný růst trhu v průběhu příštích 5 10 let. Průmyslové v ýzv y Ačkoli jsou vyhlídky pro indický slévárenský průmysl optimistické a slévárenství vykazuje výrazný nárůst, obavy, kterým čelí výrobci odlitků, jsou následující: stále rostoucí ceny surovin (především surového železa); celkový nárůst cen vstupů; nedostatek dělníků / pracovních sil; nedostatek surovin; zmetkovitost; nespolehlivé dodávky elektřiny (v Coimbatoře, Ludhianě); rozsáhlá konkurence; nepatrný nárůst cen finálních výrobků; vládní nařízení. Indické slévárenství ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným zemím kvůli vysokým výrobním nákladům. Slévárenství v současné době tíží nejistota týkající se oblasti norem pro životní prostředí, infrastrukturální překážky, nedostatek energie a růst nákladů na slévárenské výrobky. Kvůli chybějícím normám pro ekologii nebylo v Indii uskutečněno několik velkých projektů. Většina indických sléváren spadá do kategorie malých a středních podniků a nemohou si dovolit velké investice do technologicky vyspělých zařízení nebo automatizace. Navíc i jejich marketingová síla je omezená a udržet si pozici na světových trzích je obtížné. Neschopnost uspokojit a překročit domácí poptávku a dodat jakostní výrobky na světové trhy znamená obrovskou bariéru pro další průmyslový růst. Úhrada nákladů za materiál a energie je velice obtížná, protože většina smluv je založena na dlouhodobé bázi bez jakékoli doložky týkající se úpravy cen. Prudký nárůst cen surovin a energie od roku 2003 byl příčinou zavření přibližně 500 sléváren (především malých a středních podniků) po celé zemi. Přerušované dodávky elektřiny a nedostatek kvalifikovaných pracovníků mají za následek nízké využití kapacity sléváren. Dodávky elektřiny jsou v různých částech země závažným problémem a většina sléváren pracuje kvůli nedostatku energie pouze na 50 %. Potřeba velk ých sléváren Růst slévárenského průmyslu je velice důležitý pro celkový růst v ostatních strojírenských odvětvích a pro indickou ekonomiku vůbec. Zhruba 32 % objemu slévárenské výroby směřuje do automobilového průmyslu a zbytek do ostatních strojírenských odvětví. Proto je odpovídající růst ve slévárenství zásadní pro podporu růstu automobilového i ostatních strojírenských sektorů. Automobilový průmysl představuje 4,2 % indického HDP a objem prodeje měl v letech 2011 2012 meziroční nárůst 12,24 % (zdroj: SIAM). U trhu s automobilovými komponenty byl od roku 2007 do roku 2012 roční ukazatel růstu 13 % (zdroj: Acma). Vzhledem k rostoucím očekáváním OEM týkajícím se jakosti a množství vyrobených odlitků se předpokládá, že v Indii budou během příštích 5 10 let postaveny velké slévárenské podniky, které by se měly vypořádat s požadavky na investice a s nedostatkem energie. To naznačuje, že slévárny s nejnovějšími technologiemi mají v Indii velkou šanci. Vládní iniciativy v oblasti snížení cla na dovozové zboží a podpory privatizace průmyslových podniků vedly k tomu, že několik mezinárodních korporací z USA, Evropy a východní Asie zvýšilo v Indii své slévárenské aktivity. Odlitky z litiny s kuličkov ým grafitem Po celém světě je zaznamenáván trvalý přechod z odlitků z litiny s lupínkovým grafitem na odlitky z litiny s kuličkovým grafitem, což do budoucna poukazuje na veliké možnosti využití odlitků z LKG z důvodu rozvoje infrastruktury a trhu s nemovitostmi. To může vést ke zvýšení výroby potrubí a spojek potrubí, k rostoucímu používání odlitků z LKG v automobilovém průmyslu a k vývozu jakostních odlitků pro zdravotnictví díky nižší křehkosti LKG. Odlitky ze slitin neželezných kovů (především hliníku) jsou stále častěji upřednostňovány u automobilů o nízké hmotnosti šetrných k životnímu prostředí. Poptávka odlitků do automobilového sektoru stoupá a předpokládá se, že objem výroby hliníkových odlitků, který vzrost v letech 2010 2011 o 12 %, se v příštích pěti letech v Indii zvýší až o 18 %. s l é v á r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i č í Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 221

Vý vojové tendence v indickém slévárenském průmyslu / zahraniční slévárenské časopisy Aby se Indie stala předním světovým výrobcem odlitků (odhadovaný objem výroby v roce 2020 by měl dosáhnout 11,5 mil. Mt, celkový objem vývozu cca 16,4 trilionů rupií), inicioval Institut indických slevačů (Institute of Indian Foundrymen) plán vize roku 2020 s předpokládanými výdaji 7,86 mld., dodatečnými investicemi ve výši 5 mld. rupií z FDI a dalšími 8,48 mld. z místních zdrojů. Indický slévárenský průmysl je udržován v rovnováze díky rychlému růstu objemů výroby, zvyšování jakosti odlitků, managementu, efektivitě a konkurenceschopnosti. Nicméně je potřeba spojit síly, aby co nejdříve došlo k dalšímu růstu a aby indické slévárenství získalo skutečně světovou úroveň. (Zkrácený překlad z časopisu Foundry Review, listopad 2012, s. 5 a 11.) GIESSEREI-PRAXIS Chefredakteur: Hartmut Polzin, Veitsbergweg 29, A-8700 Leoben, tel.: +43 3842 431 01 33, www.giesserei-praxis.de GIESSEREI RUNDSCHAU Herausgeber: Verein Österreichischer Giessereifachleute und a. Verlag Strohmayer KG, A-1100 Wien, Weitmosergasse 30, tel.: +43 0 1 617 26 35, giesserei@verlag-strohmayer.at LIVARSKI VESTNIK Društvo livarjev Slovenije, Lepi pot 6, P. P. 424, SI-1001 Ljubljana, www. drustvo-livarjev.si, družstvo.livarjev@siol.net MODERN CASTING Publication of the American Foundrymen s Society, N. Penny Ln Schaumburg, IL 60173, fax: 001 847 842 78 48, www. moderncasting.com, rpetersen@afsinc.org zahraniční slévárenské časopisy CHINA FOUNDRY Foundry Journal Agency, no 17 Yunfeng Street South, Tiexi District, Shenyang 110022, P. R. China, tel.: +86 24 258 478 30, www.foundryworld.com Prace Institutu Odlewnictwa Transactions of Foundry Research Institute, 73 Zakopiańska Street, 30-418 Kraków, tel.: +48 12 261 82 81, fax: +48 12 266 08 70, www.iod.krakow.pl, jmadej@iod.krakow.pl z a h r a n i č n í s l é v á r e n s k é č a s o p i s y FONDERIE Revue mensuelle rédigée avec le concours de AAESFF, de ATF et de CTIF. Rédaction: 44 avenue de la Division Leclerk, F 92318 Sévres cedex, tel.: +33 1 411 463 00, www.etif.fr GIESSEREI Die Zeitschrift für Technik, Innovation und Management. Redaktion: Sohnstr. 70, 40237 Düsseldorf, tel.: +49 211 687 13 65, www.vdg.de, redaktion@ vdg.de GIESSEREI- ERFAHRUNGS- AUSTAUSCH Die Zeitschrift für das operative Management. Sohnstr. 70, 40237 Düsseldorf, tel.: +49 211 687 13 65, www.vdg.de INTERNATIONAL FOUNRY RESEARCH The scientific journal Giessereiforschung, Giesserei-Verlag-GmbH, P. O. Box 102532, 40016 Düsseldorf, www.giessereiverlag.de, redaction@ bdguss.de LITěJNOJE PROIZVODSTVO Foundry, Technology, Equipment, 105120 Moskva, Grzelski Per., 13a, tel./ /fax: +007 783 26 28, lp@niit.ru, www.foundrymag.ru LITĚJŠČIK ROSSII Oficialnyj žurnal Rossijskoj associacii litějščikov, 123557 Rossia, Moskva, Presnenskij val, 14, www. ruscastings.ru, foundryal @mtu-net.ru PRZEGLĄD ODLEWNICTWA Wydaca: Stowarzyszenie Techniczne Odlewnikow Polskich, ul. Zakopiańska 73, 30-418 Kraków, www. przeglad-odlewnictwa.pl, redakcjapo@poczta.onet. pl Fonderie BOUVET, P. a kol.: Influence des faux d oxydes sur la tenue á la fatigue de piéces en fonte GS (Vliv oxidických povlaků na únavovou pevnost odlitků z litiny s kuličkovým grafitem), duben 2012, č. 24, s. 17 28. Giesserei STETS, W. a kol.: Einfluss von Ungänzen auf die Eigenschaften von Gusseisen mit Kugelgraphit bei höheren Temperaturen (Vliv vnitřních vad na vlastnosti litiny s kuličkovým grafitem při vyšších teplotách), 2012, č. 8, s. 30 43. KALLIEN, L. H. a kol.: Variable Anschittgeometrie im Druckgiessprocess (Variabilní geometrie zářezů u tlakového lití), 2012, č. 8, s. 65 61. 222 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

zahraniční slévárenské časopisy LANGE, E. a kol.: Aluminiumdruckguss in Perfektion (Perfektní tlakové lití hliníku), 2012, č. 8, s. 78 82. 4. Internationale Kupolofenkonferenz: Erfolg braucht Erfahrung, Experten im Dialog, Kurzberichte (Mezinárodní konference o kupolových pecích výtah z přednášek), 2012, č. 8, s. 83 102. Giesserei- -Erfahrungsaustausch DÖTSCH, E. JÖRNS, W.: Induktives Späneschmelzen bei Bergmann Automotive (Indukční tavení třísek u Bergmann Automotive), 2012, č. 7+8, s. 6 11. RUMMEL, J.: Kostengünstige Aufbereitung von Spänenmaterial (Cenově příznivá úprava materiálu třísek), 2012, č. 7+8, s. 12 13. HOCHREIN, S.: Ganzheitliche Analyse von Aluminium-Druckgussteilen (Globální analýza tlakově litých dílů z hliníku), 2012, č. 7+8, s. 24 27. Giesserei-Praxis PAN, E. N. a kol.: Giessbedingungen und Temperaturwechselbeständigkeit von dünnwandigen Gussstücken aus Gusseisen vom Typ GJS-SiMo (Licí podmínky a teplotní stálost odlitků z litiny typu GJS SiMo), 2012, č. 5, s. 177 186. WEIDER, M. a kol.: Thermische Wechselwirkungen zwischen hochlegiertem TRIP Stahlguss und wasserglasgebundenen Formstoffsystemen (Vzájemné tepelné působení vysoce legované oceli TRIP s formovacími systémy na bázi vodního skla), 2012, č. 5, s. 187 193. STAGGL, S. a kol.: Charakterisierung der Heissrissempfindlichkeit von Aluminium Gusslegierungen (Charakteristiky citlivosti vzniku trhlin za tepla u hliníkových slitin), 2012, č. 5, s. 194 202. Giesserei Rundschau PETKOV, T. a kol.: Optimierung der Wärmebehandlung einer AlMgSi-Gusslegierung (Optimalizace tepelného zpracování slitiny AlMgSi), 2012, č. 7/8, s. 194 200. SIMIN, R. a kol.: Untersuchungen zur Entgasung von Aluminiumschmelzen Einfluss des Rotordesigns auf die Effektivität der Wasserstoffentfernung (Zkoumání odplynění hliníkových slitin vliv tvaru rotoru na účinnost odstranění vodíku), 2012, č. 7/8, s. 201 206. JORDI, U.: Mehr Energieeffizienz in Druckgiessereien (Více energetické účinnosti v tlakových slévárnách), 2012, č. 7/8, s. 207 210. TUCAN, K. P. a kol.: Vergleich der Wirkung von lokalen Temperiermassnahmen in Druckgiessformen (Porovnání účinku místního temperování forem pro tlakové lití), 2012, č. 7/8, s. 211 216. China Foundr y VU, S. a kol.: Degassing effect of ultrasonic vibration in molten metal and semisolid slurry of Al-Si alloys (Účinek ultrazvukové vibrace v roztaveném kovu a v polotuhé tavenině Al-Si slitin), 2012, č. 3, s. 201 206. ZHANG, H. a kol.: Compressive properties of aluminium foams by gas injection method (Tlakové vlastnosti hliníkových pěn vyrobených metodou injektáže plynu), 2012, č. 3, s. 215 220. ZHONG, H. a kol.: Effect of cooling rate on solidification structure and linear contraction of a duplex stainless steel (Účinek rychlosti chlazení na strukturu a lineární smrštění duplexní nerezové oceli), 2012, č. 3, s. 239 243. HU, Y. RAO, L.: Effect of silicon on mechanical properties of AM60 magnesium alloy (Účinek křemíku na mechanické vlastnosti hořčíkové slitiny AM60), 2012, č. 3, s. 244 247. WANG, L. a kol.: Phase transformation and liquid density redistribution during solidification of Ni-based superalloy Inconel 718 (Přeměna fáze a přemísťování hustoty taveniny během tuhnutí niklové superslitiny Inconel 718), 2012, č. 3, s. 263 268. International Foundr y Research FRAŠ, E. GÓRNY, M.: Mechanism of silicon influence on chilling tendency and chill of cast iron (Mechanizmus vlivu křemíku na tendenci vzniku zákalky a zákalka v litině), 2012, č. 3, s. 2 13. HUTERA, B. a kol.: Effect of metal oxides nanoparticles on the tensile strength properties of foundry moulding sands with water glass (Účinek nanočástic kovových oxidů na pevnostní vlastnosti formovacích směsí s vodním sklem), 2012, č. 3, s. 14 19. TUTTLE, R.: Effect of titanium on the grain size of stainless steels (Vliv titanu na velikost zrna nerezových ocelí), s. 20 25. Litějnoje proizvodst vo KOLOKOLTSEV, V. M. a kol.: Influence of pouring temperature and cooling conditions of cast tool steels for hot deformation stamps in mould (Vliv licí teploty a podmínek chladnutí u nástrojových ocelí pro razníky formy při deformaci za tepla), 2012, č. 3, s. 2 5. GERASIMOV, B. a kol.: Casting of disc blanks with regulated structure (Odlévání diskových odlitků s řízenou strukturou), 2012, č. 3, s. 9 12. NOVOZHILOV, N. Y. a kol.: Use of industrial dispersant Polyplast TD in molding sands. (Užití průmyslového dispersantu Polyplast TD ve formovacích směsích), 2012, č. 3, s. 16 18. TEN, E. B.: Centrifugal casting of turbogenerator frame blanks from highchromium steel (Odstředivé lití turbogenerátorových odlitků z vysoce chromové oceli), 2012, č. 3, s. 21 26. Litějščik Rossii RIPOSAN, I. a kol.: The key role of residual aluminium in chill tendency and structure characteristics of un-inoculated and Ca/Sr inoculated grey iron (Klíčová role zbytkového hliníku na tendenci k zákalce a strukturní charakteristiky neočkované LLG a LLG očkované Ca/Sr), 2012, č. 3, s. 21 30. ROMASHKIN, V. N. a kol.: Some feature of structure formation and stability of self curing mixtures (Některé rysy vzniku struktury a stability samotuhnoucích směsí), 2012, č. 3, s. 37 41. GILMANSHINA, T. R. a kol.: Perspective methods of cleaning waste water from foundries with high content of metal ions and suspended particles (Perspektivní metody čistění odpadní vody ze sléváren s vysokým obsahem kovových iontů a suspendovaných částic), 2012, č. 3, s. 42 44. Livarski věst nik MEDVED, J. a kol.: Visokotemperaturna oksidacija Ti-materialov (Vysokoteplotní oxidace titanových materiálů), 2012, č. 3, s. 130 136. Modern Casting STAFF REPORT: Measuring the Effect of Surface Structure on Fatigue (Měření účinku licí kůry na únavové vlastnosti odlitků z LKG), 2012, č. 3, s. 46 49. Przegląd Odlewnict wa CZECH, A. HOLTZER, M.: Aluminium regeneration from fine fractions originated from the aluminium melting loss treatment (Regenerace hliníku z jemných zrnitých frakcí ze strusky vzniklé při tavení hliníku), 2012, č. 5 6, s. 190 199. PYTEL, A.: Research and development of the modern technology of the heat fatigue resistant foundry materials (Výzkum a vývoj moderní technologie slévárenských materiálů s odolností proti tepelné únavě), 2012, č. 5 6, s. 214 217. z a h r a n i č n í s l é v á r e n s k é č a s o p i s y Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 223

Dana Bolibruchová s l é v á r e n s k é k o n f e r e n c e slévárenské konference XIX. medzinárodná konferencia SPOLUPRÁCA p r o f. I n g. D a n a B o l i b r u c h o v á, P h D. v e d ú c a K a t e d r y t e c h n o l o g i c k é h o i n ž i n i e r s t v a, Ž i l i n s k á u n i v e r z i t a v Ž i l i n e V dňoch 17. 19. apríla 2013 sa uskutočnila už XIX. medzinárodná konferencia slovenských, českých a poľských zlievačov SPOLUPRÁCA WSPOLPRACA SPOLUPRÁCE 2013, ktorá sa konala pod záštitou dekana SjF prof. Dr. Milana Ságu, PhD., a bola venovaná blížiacim sa 80. narodeninám prof. Bechného. Konferenciu striedavo organizuje Wydzial odlewnictwa AGH, VŠB Technická univerzita, FMMI, a Strojnícka fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, KTI. V tomto roku sme sa čestnej a zodpovednej úlohy organizátora zhostili my, Žilinčania. Konferencia sa uskutočnila v krásnom prostredí slnečných Vysokých Tatier v Hoteli Titris v Tatranskej Lomnici. Konferenciu zahájil prodekan pre zahraničné vzťahy prof. Dr. Ivan Kuric, ktorý v krátkom príhovore zaželal zdarný priebeh rokovaniam a veľa získaných vedeckých, ale aj odborných poznatkov. Predsedníctvo konferencie tvorili odborní garanti z organizujúcich inštitúcií: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. (Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava), prof. dr. hab. inž. Stanislaw Dobosz (Akademia górniczo-hutnicza Kraków), prof. Ing. Augustín Sládek, PhD. (Žilinská univerzita v Žiline), a vedúca Katedry Obr. 1. technologického inžinierstva Žilinská univerzita v Žiline prof. Ing. Dana Bolibruchová, PhD., (obr. 1) Úvodnú sekciu riadil doc. Ing. Richard Pastirčák, PhD., zo Žilinskej univerzity v Žiline. Všetci odborní garanti v úvode konferencie pozdravili účastníkov krátkym, ale výstižným prejavom. Prof. Dobosz pozval účastníkov do Poľska na jubilejnú XX. konferenciu Spolupráca 2014, ktorú organizačne zastrešuje AGH Kraków. Jednanie konferencie podporili významní akademickí funkcionári: pani prodekanka doc. Ing. Iveta Vasková, PhD., a pán prodekan doc. Ing. Jozef Malik, CSc., z Hutníckej fakulty TU Košice, prodekan Wydzialu odlewnictwa AGH Kraków prof. dr. hab. inž. Witold Krajewski a prodekan Strojníckej fakulty prof. dr. hab. inž. Jan Szajnar zo Silesian University of Technology. V ďalšej časti vedúca Katedry technologického inžinierstva odovzdala ďakovné listy za prínos k rozvoju vzájomnej spolupráce čestným odborným garantom prof. Ing. Lubomírovi Bechnému, CSc., zo Žilinskej univerzity v Žiline, doc. Ing. Rudolfovi Kořenému, CSc., z VŠB TU Ostrava a prof. dr. hab. inž. Andrzejovi Chojeckému (obr. 2) z Akademie górniczo-hutniczej v Krakówe. Ďalej vedúca katedry ocenila ďakovným listom súčasných odborných garantov, poďakovala za spoluprácu prof. Jelínkovi z VŠB TU Ostrava, doc. Skrbkovi z TU Liberec, doc. Michnovi z UJEP Ústí nad Labem a Ing. Hermanovi z ČVUT Praha. Taktiež bolo poďakované za spoluprácu aj kolegom z praxe Ing. Stanislavovi Vráblovi, PhD., z firmy Medeko Považská Obr. 2. Predsedníctvo konferencie pri slávnostnom zahájení Prof. Chojecki ako jeden z čestných odborných garantov konfrencie po odovzdaní ďakovného listu Bystrica, ktorý stál pri zrode konferencie Spolupráca a bol prvým organizačným garantom tohto podujatia. Ďalej bol ďakovný list udelený Ing. Tolarovi za cenné odborné rady pri konštruovaní zariadenia na výrobu foriem bezmodelovým formovaním, Ing. Vladimírovi Fabianovi, PhD., z firmy ZINTECH, s. r. o., Martin, a Petrovi Procházkovi z firmy Keramtech Žacléř. Tohtoročná konferencia bola dedikovaná blížiacej sa 80 pána profesora Bechného, významného odborníka v oblasti metalurgie liatin a zlievarenstva. Prof. Bechný stál pri zrode prvej konferencie Spolupráca, ktorá sa konala pred 19 rokmi v Námestove. Jubilantovi popriali k blížiacemu sa jubileu pracovníci z katedry (obr. 3), ale aj zástupcovia zúčastnených univerzít a firiem zo Slovenska, Poľska a Česka (obr. 4). Na konferencii sa aktívne zúčastnilo 76 účastníkov, z toho 28 pracovníkov z praxe, 39 pedagogických pracovníkov a 9 doktorandov (obr. 5 a 6). Na konferencii odoznelo 32 referátov, ktoré boli prednesené v štyroch sekciách: Formovacie zmesi (5 referátov), Ocele a liatiny (9 referátov), Hliníkové zliatiny a neželezné kovy (14 referátov) a 4 všeobecne orientované referáty. Účastníci v jednotlivých tematických blokoch v rámci svojich vystúpení prezentovali výsledky riešených vedecko-výskumných prác. Každý účastník dostal informačné materiály v tlačenej forme v časopisoch Technológ a Manufacturing Technology. Súčasťou konferencie boli aj neformálne akcie: spoločenský večer, turistický výlet k Studenovodským vodopádom (obr. 7) Obr. 3. Blahoželanie vedúcej katedry prof. Bolibruchové prof. Bechnému k 80. narodeninám a stretnutie zlievačov s vyhodnotením najlepšej doktorandskej prezentácie. Ako najlepšia prezentácia odborného článku bola vyhodnotená práca Ing. Elišky Adámkovej z VŠB TU Ostrava, druhé miesto obsadila Ing. Mária Farkašová zo ŽU, SjF, KMI, a tretie miesto obsadil Ing. Emil Krivoš zo ŽU, SjF, KTI. 224 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Dana Bolibruchová Obr. 4. Obr. 6. Milé blahoželanie Ing. Tolara prof. Bechnému (Za starů Breclavů) asistuje Ing. Eperješi HF TU Košice Vášnivá diskusia zlievačov z Poľska Obr. 5. Obr. 7. Účastníci konferencie pri rokovaní Účastníci výletu k Studenovodským vodopádom XIX. konferencia Spolupráca 2013 sa mohla uskutočniť aj vďaka finančným príspevkom firiem GIBA Reichersdor Rakúsko, Keramtech Žacléř, Česká republika, IGV Technology Žilina, Slovenská republika, ktorým týmto ďakujeme. Poďakovanie patrí aj firme ZINTECH, s. r. o., Martin, ktorá sa pričinila o odliatie medaily (prívesku) venovanej konferencii. Bezprostredné ohlasy účastníkov na program a usporiadanie konferencie boli veľmi pozitívne, a preto organizačný team zložený z mladých pracovníkov Katedry technologického inžinierstva si zaslúži poďakovanie za veľké úsilie a hladký priebeh jednania. Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 225

Josef Sedlák / Jan Hučka / blahopřejeme n ek r o lo g / b l a h o p ř e j e m e nekrolog Vzpomínáme na Svatopluka Veleckého * 6. září 1941 6. května 2013 I n g. J o s e f S e d l á k, C S c. S v a t o p l u k V e l e c k ý Svoje slévárenské zkušenosti začal Svaťa získávat na Střední průmyslové škole slévárenské v Brně a většinu svého odborného života spojil se Státním výzkumným ústavem materiálu v Brně. Ve spolupráci s Ing. Josefem Vaculíkem, CSc., vyrostl v mezinárodně uznávaného odborníka na odlitky z neželezných kovů. Ze škály špičkových výrobků z jeho tvůrčího působení zmiňme odlitky měděných, vodou chlazených dmyšen, které vzešly z jeho spolupráce s Janem Pálenským, spirály pohonu reaktivních člunů a v 90. letech potom odlitky pro letecký průmysl. Jeho odlitky vlnovodů pracují na radarech řady evropských letišť a na říčních lodích na Rýnu. Svoje zkušenosti předával i v zahraničí, např. ve špičkové slévárně v Iránu naučil místní modeláře vyrábět modelová zařízení pro odlitky bloků motorů a hlav válců, výrobu tam dovedl na úroveň, kterou zatím v našich slévárnách nenalezneme. Byl dlouhá léta kapelníkem své kapely a vášnivým trampem. Svaťo, budeš nám chybět na mnoha místech. Tvůj dlouholetý kolega Josef Sedlák Aluminium India Termín: 12. 14. září 2013 Místo konání: Mumbai, Indie Bližší informace: www.aluminium-india.com Zemřel Ing. Jiří Valenta * 2. dubna 1932 3. dubna 2013 I n g. J a n H u č k a I n g. J i ř í V a l e n t a Opustil nás 3. dubna 2013 krátce po svých 81. narozeninách. Narodil se 2. dubna 1932 v Plzni, kde v roce 1951 absolvoval reálné gymnázium. V roce 1956 po ukončení studia na VŠ chemicko-technologické v Praze (specializace technická analytika) nastoupil do Západočeských lihovarů a konzerváren (Stock) v Plzni- -Božkově jako vedoucí podnikové laboratoře. Roku 1961 přešel do Slévárny taveného čediče (dnešní Eutit) ve Staré vodě u Mariánských Lázní (vedoucí laboratoře, později vedoucí výzkumného a vývojového střediska), kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1993. V šedesátých letech absolvoval postgraduální studium vědeckého řízení na VŠ strojní a elektrotechnické v Plzni. Během svého působení se Ing. Valenta zabýval krystalizací, chemickou odolností a metodikou zjišťování vlastností tavených hornin, odolností žárovzdorných materiálů v taveninách hornin, konstrukcí kovových kokil i formovacími hmotami k odlévání tavených hornin, v pozdějších letech také speciálními otěruvzdornými materiály na bázi korundu a baddeleyitu. Některé výsledky zpracoval na odborných konferencích nebo publikoval v technických časopisech. Při své činnosti se vypracoval v uznávaného specialistu v oboru silikátů, a proto působil jako odborný poradce až do roku 2002. V roce 2001 zajišťoval mezinárodní konferenci k 50. výročí výroby čediče ve Staré Vodě. Roku 2011 se jako spoluautor knihy Kámen nad ocel podílel na zpracování 60 let výroby odlitků z taveného čediče ve Staré Vodě. Až do současné doby podle potřeby navštěvoval podnik Eutit, kde konzultoval některé aktuální problémy. Ing. Valenta byl od roku 1958 členem ČVTS, od roku 1964 působil ve Slévárenské společnosti, kde byl řadu let jednatelem Krajského výboru Západočeského kraje a místopředsedou revizní komise Ústředního výboru. Do současnosti se zajímal o technické dění a spolupracoval s Oblastním výborem ČSS v Západočeském kraji, kde se účastnil jejich akcí. Ing. Valenta byl vysoce všestranným člověkem: miloval hudbu, vystudoval Hudební školu B. Smetany v Plzni, obor housle a klavír, později dálkově Lidovou konzervatoř v Plzni. Jako důchodce absolvoval studium psychologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Do pozdních let hrával na klavír byl milovníkem jak vážné, tak taneční hudby. Za svou dlouholetou odbornou činnost a přátelský vztah ke spolupracovníkům si zaslouží trvalou vzpomínku, zejména těch, kteří ho znali. blahopřejeme Ing. Jan Tolar Dne 12. srpna 2013 oslaví 70. narozeniny. Gratulujeme! Ladislav Bartoš Dne 24. července 2013 oslaví 75. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Pavel Tropp Dne 3. června 2013 oslavil 80. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Jaroslav Marek Dne 18. května 2013 oslavil 90. narozeniny. Gratulujeme! 226 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Jiří Fošum / Pavla Jungmannová z historie Historie českobudějovických zvonů a sléváren rodiny Pernerů I. díl České Budějovice do roku 1770 I n g. J i ř í F o š u m B c. P a v l a J u n g m a n n o v á Úvod Tento příspěvek navazuje na stať Ing. Jana Hučky Zvonařství rodu Pernerů v Plzni [1]. Právě z Plzně přesídlil v roce 1772 do Českých Budějovic mladý zvonař Jan Josef Perner a postupně převzal slévárnu zvonů mistra Antonína Pögla. Založil tím dlouholetou tradici budějovické větve Pernerů, kteří v ní pokračovali po roce 1946 v bavorském Pasově. V Budějovicích se ovšem pro potřeby města odlévaly zvony již zhruba 300 let. V I. dílu tohoto příspěvku se tedy nejdříve zmíníme o předpernerovském zvonařství ve městě, v II. dílu o odlévání zvonů v obou budějovických slévárnách rodu Pernerů až do 60. let 20. století a ve III. dílu o jejich dalším zvonařském podnikání v Pasově, včetně udržování tradiční technologie formování a odlévání zvonů. Z této poslední etapy pak po roce 1989 pochází řada nových zvonů jak pro českobudějovickou diecézi, tak pro celou Českou republiku. Českobudějovičtí zvonaři do 2. poloviny 18. století (tab. I) Královské město České Budějovice založené r. 1265 Přemyslem Otakarem II. bylo po dlouhá staletí vždy věrné králi i katolické církvi. Pro dobrou funkci kostelů a městských věží byly zvony brzy nezbytnými nástroji. Přes značný příliv kvalifikovaných řemeslníků ze sousedních zemí mezi nimi zprvu chyběli odlévači zvonů. První budějovické zvony tedy nebyly místního původu. V 60. letech 15. století byly pro klášter dominikánů zvony objednány z Klatov a Brna. Nejstarším zvonem ve vikariátu České Budějovice venkov je zvon datovaný rokem 1428 s autorským podpisem Crux. Nepatří sice k největším, ale je to velice cenné a ojedinělé gotické dílo. Ve vikariátu najdeme i další starší externí zástupce zvonařského řemesla. Jsou jimi: mistr Bartoloměj pražský, Johannes Cantarista, mistr Egidius (Jiljí), Brikcí z Cinperka, Štefan Pricquey a další [2]. Jeden z nejstarších zvonů ve městě, pocházející dle určení Mgr. Petra Váchy z 15. 16. století, dnes umístěný v kostele Božského Srdce Páně (obr. 1a) má pod čepcem ve své době častý nápis gotickou minuskulou: *ave*maria*gracia*plena*dominus*tecum.i.m.l.m (poslední písmena jsou iniciály evangelistů: Jan, Matouš, Lukáš, Marek) [12], (obr. 1b). Nejstarší známý zvon budějovického puškaře a kováře Mikulá-še byl odlit pro farní kostel v předměstské obci Boršov v r. 1495. Ale už v r. 1507 odlil velký zvon, hmotnosti údajně 75 tehdejších centů, což odpovídá asi 4 600 kg, a hovoří se o něm jako o třetím největším zvonu v Čechách, pro děkanský kostel zvon byl pro svůj charakteristický hluboký tón nazýván Bumerin. V r. 1576 byl přenesen na městskou Černou věž (o dalších osudech tohoto zvonu viz níže). Menší i středně těžké zvony a věžní cimbály odlévali pak místní konváři, např. Štěpán, který je doloženým autorem zvonů odlitých v r. 1539 pro kostel v Kájově a v r. 1546 1548 dosud dochovaných v raně gotickém kostele sv. Jana Křtitele a Prokopa na Staro- Tab. I. Zvonař mistři z Klatov, z Brna Mikuláš Štěpán Valentin Arnold Vojtěch Arnold období působení 15. stol. 15. 16. stol. 16. stol. 16. 17. stol. 17. stol. nejstarší známé zvony České Budějovice dominikánský klášter 1495 Boršov nad Vltavou kolem 1543 třeboňský klášter 1609 kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa České Budějovice 1629 zámek Hluboká (nej)mladší známé zvony --- --- 1507 Bumerin kostel sv. Mikuláše v Českých Budějovicích 1552 Křemže dosud existující zvony 1495 Boršov nad Vltavou 1546 a 1548 kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa České Budějovice 1625 Lhenice 1613 Stráž nad Nežárkou 1635 Rejšice (MB) 1633 Tábor děkanský kostel Šimon Urndorffer 17. stol. 1650 Velešín 1658 Vodňany 1654 Štěpánovice u Lišova Pavel Jiří Haag 17. stol. 1675 Zlatá Koruna Silvius Kreuz 18. stol. 1704 Chelčice J. V. Kohler 18. stol. Antonín Pögl (Begl) Českobudějovické zvony a zvonaři do 18. století 1723 Svéráz (přelití původního zvonu) 1696 Mnich u Kamenice nad Lipou 1723 Černá věž v Českých Budějovicích 1750 Hoštice u Tábora zajímavost v Klatovech je znám Daniel Meister (1487 1479) 1 puškař a kovář, na zvonu 1495 podepsaný Nicolaus Buxmaister bydlel v Židovské ul. v Českých Budějovicích měl dílnu na rohu Kněžské a Kanovnické ul., opravoval Bumerin z r. 1507 ulil r. 1630 zvon Stříbrný pro Černou věž v Českých Budějovicích ustálený typ autorské signatury v němčině 1691 Strýčice často přeléval původní prasklé zvony 1723 Černá věž v Českých Budějovicích 1728 Petr Mučedník na zvonici u Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích 18. stol. 1752 Pištín 1767 Třeboň 1760 Besednice 1 Informace P. R. Manouška. 2 Zpracováno podle PLETZER, Karel. Českobudějovičtí zvonaři do 2. poloviny 18. století. Jihočeský sborník historický, 1977/XLVI, č. 1 4, s. 25 40. přelil na žádost představitelů Českých Budějovic čtyři zvony na Černé věži: Bumerin, Marta, Oktáva, Umíráček velmi činný, odlil více než 42 zvonů, měl dílnu v Suchém Vrbném po Antonínu Pöglovi převzal jeho dílnu Josef Perner 2 z h i s to r i e Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 227

Jiří Fošum / Pavla Jungmannová městském hřbitově v Českých Budějovicích. Svou dílnu měl v parkánu u městských hradeb [3]. V r. 1606 získal budějovická občanská práva zvonař Valentin Arnold, který přišel z Fuldy v Hessensku. V té době nepůsobil v jižních Čechách žádný jiný zvonař, a proto dostával Arnold spoustu zakázek nejen od Budějovic, ale i pro kostely v blízkém i vzdálenějším okolí (Třeboň, Stráž nad Nežárkou, Týn nad Vltavou, Nové Hrady i Horšovský Týn). Zvonařské řemeslo po něm převzal jeho syn Vojtěch Arnold, který mj. přelil v r. 1630 tzv. Stříbrný zvon na Černé věži. Třicetiletá válka přinesla oběma Arnoldům mnohem výnosnější zakázky pro armádu. Valentin se v té době plně věnoval lití děl pro císařské jednotky, které měly stanoviště v Budějovicích a Vojtěchovi byla z rozkazu samotného Valdštejna propůjčena slévárna na Pražském hradě k ulití 30 malých polních děl. Vojtěch v této činnosti pokračoval nejméně pět let a byl za ni povýšen do hodnosti císařského hejtmana [4]. V r. 1650 se v Budějovicích načas usadil zvonař Šimon Urndorffer z hornorakouského Steyeru. Odlil zde např. zvony pro Velešín, Horní Stropnici či Štěpánovice. Pavel Jiří Haag, sídlící v budějovické Krajinské ulici, byl autorem zvonů pro klášter Zlatou Korunu, kapli v Libniči, přelil též zvon pro kostel v Rudolfově. Na Černé věži máme od něj zvon Marie. Z prací Jiřího Václava Kohlera bylo v r. 1977 známo 42 zvonů, bylo jich však mnohem více, např. z r. 1726 zvon kostela v Ledenicích či z r. 1728 tři zvony pro věž dominikánského kláštera v Českých Budějovicích. Z nich největší s reliéfem sv. Dominika měl spodní průměr 1 120 mm. Z těchto tří zvonů se dodnes ve zvonici klášterního kostela zachoval pouze zvon Petr Mučedník (viz níže). Kohler podle dochované zprávy odléval zvony také v dílně, kterou postavil r. 1729 v lese při cestě z Budějovic k poutnímu kostelu v Dobré Vodě. Je to první zmínka o pozdější zvonárně, která byla v činnosti až do r. 1962 (provozovaná převážně rodinou Pernerů viz II. díl). Roku 1752 přesídlil do Českých Budějovic ze Znojma ve svých 25 letech zvonař Antonín Pögl. Za 22 let působení ve městě odlil přinejmenším 24 zvonů. Jeho největší zvony pro kostely v Hosíně a Pelhřimově měly spodní průměr 1 200 1 220 mm. V r. 1761 vyženil Antonín Pögl s vdovou Annou Marií Wentzovou dům v Kněžské ulici č. 301. Když r. 1772 zemřel, stal se dědicem budějovický občan František Hermann. V r. 1776 se s Hermannovou dcerou Františkou oženil Jan Josef Perner, syn lijce děl a zvonů Josefa Pernera z Plzně, a tím zahájil éru zvonařské tradice budějovických Pernerů [3]. prostě shodit. Při pádu z velké výšky se úplně roztříštil. Silvius Kreuz pak odlil úspěšně nejen tento nový Bumerin (obr. 2a) o hmotnosti 3 430 kg a průměru 1 810 mm, který zvoní z Černé věže dodnes, ale ještě další zvony Martu (1 742 kg), Oktávu (434 kg) a Poledník (1 071 kg). Jedině posledně jmenovaný zvon byl rekvírován během 1. světové války a nahrazen až v r. 1995 novým zvonem Budvar (1 100 kg) od pasovské firmy Perner. Bumerin byl navzdory příkazu vídeňského ministerstva války z r. 1916 zachráněn zásluhou primátora Josefa Taschka a důstojníka židovského původu Oskara Freunda. Plášť Bumerinu je ozdoben reliéfy světců: P. Marie Budějovické, sv. Mikuláše (obr. 2b), sv. Auraciána (patron města) a sv. Donáta. Marta má zase kolem věnce nápis oznamující korunovaci českého krále Karla VI. a jeho ženy Alžběty [5]. Kromě výše jmenovaných dnes z Černé věže vyzvánějí také zvony od jiných autorů, a to Maria, Stříbrný a Umíráček [5]. Zvony z Černé věže (obr. 3) celá staletí oznamovaly lidem události smutné i radostné, svolávaly k bohoslužbám, doprovázely svým hlasem procesí a zdravily velké církevní svátky. Samozřejmě oznamovaly i požáry, pohyby cizích vojsk apod. V průběhu nacistické okupace se na oslavu vítězství Hitlerových armád vyzvánělo třeba i v noci. Každá událost měla svou určenou kombinaci použitých zvonů a způsob zvonění. Bumerin zvonil sólově poměrně vzácně zpravidla pouze při úmrtí hlavy státu, papeže, biskupa či starosty města, dále pak na Zelený čtvrtek a ráno před slavnou bohoslužbou. Byl používán rovněž při poplašném šturmování, např. během amerického náletu na město 24. 3. 1945 nebo při požáru Hardtmuthovy továrny v r. 1946 [5], [6], [7]. Černá věž (obr. 4), dostavěná roku 1577 postupně třemi architekty italského původu, má kromě zmíněných zvonů a cimbálů ve své výbavě unikátní hodinový stroj a malý orloj. Na fasádě pod hodinami je dodnes fungující otočná koule napůl zlatá, napůl černá, která ukazuje aktuální fázi Měsíce. V r. 1683 ulili ve Vídni pro severní věž chrámu sv. Štěpána velký zvon z kanonů, které tam po své porážce zanechali Turci. Zřejmě inspirováni příkladem z Českých Budějovic, nazvali později tento zvon Pummerin. Při požáru katedrály v dubnu 1945 však zvon propadl střechou a rozbil se. Nový zvon byl odlit z rozbitých částí v St. Florianu a dopraven v roce 1952 do Vídně. Současný Pummerin, který je druhým největším zvonem v západní Evropě (váží 21 tun a má průměr 3 150 mm), poprvé zazněl v roce 1957 [8]. z h i s to r i e Zvon Bumerin na Černé věži, jeho sousedé a následovníci v zahraničí (tab. II) Tato část příspěvku je věnována nejznámějšímu zvonu v Českých Budějovicích Bumerinu a jeho sousedům. Jak již bylo uvedeno, velký zvon odlil v roce 1507 místní puškař a kovolijec Mikuláš původně pro budějovický děkanský kostel. Zvon měl charakteristický nízký brumlavý tón, a proto ho místní, převážně němečtí měšťané nazývali Bumerin (či Pummerin). V r. 1573 byl Bumerin spolu s ostatními těžšími zvony z věže chrámu sv. Mikuláše přenesen do rozestavěné Černé věže, z níž zvony od r. 1575 pravidelně znějí. Dne 21. března 1723 došlo během procesí, při kterém zněly všechny zvony, k neblahé události: Bumerin praskl a ztratil svůj melodický hlas. Městští radní po výběrovém řízení pověřili novým odlitím zvonu chvalně známého zvonaře Silvia Kreuze z Lince. Při práci měl použít kov z prasklého zvonu a navíc dostal k dispozici dva prasklé hmoždíře a nepoužitelné dělo z městské zbrojnice. Na spuštění z věže byl Bumerin příliš těžký a nezbývalo, než ho Tab. II. Město České Budějovice Vídeň Pasov zvon na věži Černá věž* Dóm sv. Štěpána Dóm sv. Štěpána první odlití rok 1507 1711 1952 zvonař Mikuláš Johann Achamer Rudolf Perner hmotnost [kg] 4 600 22 512 7 550 spodní průměr [mm] 3 200 2 400 výzdoba reliéfy náměty stejné jako níže sv. Josef, sv. Leo pold, císařská orlice druhé odlití rok 1723 1951 zvonař Silvius Kreuz (z Lince) Karl Geiss (v St. Florianu) hmotnost [kg] 3 430 20 130 spodní průměr [mm] 1 810 3 140 výzdoba reliéfy Přehled zvonů jménem Pummerin (Bumerin) P. Maria Budějovická, sv. Mikuláš, sv. Donát, sv. Auracián obléhání Vídně Turky, požár Dómu sv. Štěpána Pozn.: * Zvon Bumerin byl původně umístěn na Hodinové věži děkanského kostela, v r. 1576 byl přemístěn spolu s ostatními zvony na rozestavěnou Černou věž. 228 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6

Obr. 1a Obr. 1b Zvon v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně (foto P. Jungmannová) Zvon v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně gotická minuskula (foto P. Jungmannová) Obr. 2a Obr. 2b Zvon Bumerin (foto P. Jungmannová) Zvon Bumerin reliéf sv. Mikuláše (foto P. Jungmannová) Obr. 3 Zvony v nižším zvonovém patře Černé věže vpředu Bumerin, vzadu Maria (foto L. Šebestová) Obr. 4. Současný pohled na Černou věž (foto J. Fošum 2013) Obr. 5a Obr. 5b Zvon Sv. Jan a Prokop v kostele na Starém městě (foto P. Jungmannová) Zvon Sv. Jan a Prokop v kostele na Starém městě reliéf (foto P. Jungmannová) Obr. 6a Obr.6b Zvon Sv. Jan Křtitel v kostele na Starém městě (foto P. Jungmannová) Zvon Sv. Jan Křtitel v kostele na Starém městě reliéf (foto P. Jungmannová) Obr. 10. Pohled na areál dominikánského kláštera z Černé věže (foto L. Šebestová 2012) Obr. 7. Kostel sv. Prokopa a Jana Křtitele na Starém městě (foto D. Kovář 2001) Obr. 11a Obr. 11b Obr. 11c Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie (foto P. Jungmannová) Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie reliéf (foto P. Jungmannová) Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie detail koruny zvonu s maskarony (foto P. Jungmannová) z h i s to r i e Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6 229

Jiří Fošum / Pavla Jungmannová Obr. 8. Staroměstský hřbitov na vyobrazení z poloviny 19. století (Státní okresní archiv České Budějovice) Obr. 9. Dominikánský klášter v roce 1774 (František Jakub Prokyš) Rudolf Perner II., narozený v r. 1899 v Českých Budějovicích a odsunutý v r. 1946 do Bavorska, zahájil v r. 1947 nový provoz slévárny zvonů v Pasově. V roce 1952 odlil pro pasovský Dóm v upomínku na své rodné Budějovice zvon zvaný stejně jako onen z Černé věže Pummerin. Váží 8 000 kg, je nejtěžším zvonem v Dómu a zní v tónině F1 [2], [9]. Obr. 12. Českobudějovické náměstí v 16. století (dřevoryt Karla Štěcha) z h i s to r i e Místa a legendy spojené s nejstaršími budějovick ými zvony Dva nejstarší zvony místní provenience dodnes zachované na území Českých Budějovic jsou: sv. Jan a Prokop (odlitý r. 1546 obr. 5a) a Jan Křtitel (z r. 1548 obr. 6a). Oba visí na věži gotického kostela sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele (obr. 7) na bývalém Staroměstském hřbitově (obr. 8) vybudovaném v osadě Budivojice ještě před založením královského města České Budějovice (zřejmě začátkem 13. století). Oba zvony pocházejí z dílny budějovického konváře Štěpána, mají krásné gotické reliéfy: Kristus na kříži (obr. 6b) a Kalvárie (Kristus na kříži s postavami Panny Marie a Jana Evangelisty obr. 5b). Nejstarším a nejvzácnějším stavebním komplexem královského města, založeného Přemyslem Otakarem II., je bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie (začátek stavby r. 1265), (obr. 9 a 10). Do jeho zvonice byly v r. 1464 dodány zvony odlité v Klatovech a Brně, které se bohužel nedochovaly. Encyklopedie Českých Budějovic [13] uvádí zmínku o třech zvonech z roku 1728, ulitých Jiřím Václavem Kohlerem. Zvony byly po zrušení kláštera prodány. Nový majitel největší z nich rozbil, zbývající dva byly na žádost věřících ponechány. Větší z nich se jmenoval Svatý Dominik (průměr 1 120 mm) a byl rekvírován za 1. světové války. Nejstarším dochovaným zvonem ve zvonici kláštera je tedy poslední z těch tří zvon Petr Mučedník (obr. 11a) s příslušným reliéfem světce (s mačetou v hlavě, knihou Krédem v levé ruce a mučednickou palmou s tiárou v pravé ruce (obr. 11b), šestiramenná koruna zvonu je zdobená maskarony (obr. 11c). Ke klášterním zvonům se váže příběh z doby Jana Lucemburského o statečné jeptišce Aloisii ze sousedního ženského kláštera. Ta totiž jedné noci prošla podzemní chodbou do kostela P. Marie a modlila se tam. Tu ji přepadlo osm loupežníků vykrádajících zlato ze svatostánku. Ona jim prozradila, že další poklad je za dvířky v zadní části kostela vysoko ve zdi. Zatímco loupežníci začali přistavovat lavice ke zdi, doběhla Aloisie zazvonit na poplach a přivolat pomoc [10]. O zvonu Bumerin již bylo pojednáno výše v kapitole o Černé věži. Jak vypadala situace Černé věže a děkanského kostela sv. Mikuláše před velkým požárem města r. 1641, je zřejmé z dřevorytu Karla Štěcha na obr. 12, na němž jsou patrné krásné stanové střechy děkanského kostela, podobné těm, které známe z chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře nebo kostela sv. Mikuláše v Lounech. Rohová hranatá věž sloužila jako zvonice. Věčná škoda nádhery původního gotického kostela. Kromě skutečné historie původu zvonu je rovněž k dispozici pověst často na různých místech se zvony opakovaná. Bumerin údajně původně vlastnili bohatí horníci ze stříbrných dolů v sousedním Rudolfově. Při jednom sporu s městem Budějovice jim měl být zvon odebrán; aby tomu zabránili, Rudolfovští prý tajně zakopali zvon na Sviní louce u Lišova. Jak to často bývá, objevil ho tam lišovský pasák, resp. jeho vepř. Protože však Lišovští neměli dostatečně velkou věž, vyměnili Bumerin s Budějovicemi za tři menší zvony a spoustu stříbrných mincí [11]. Teď však již dost legend a příště jen fakta o budějovických zvonařích rodu Pernerů. Literatura [1] HUČKA, J.: Zvonařská rodina Pernerů v Plzni. Slévárenství, 2008, č. 11 12, s. 549 551. [2] JUNGMANNOVÁ, P.: Zvony a zvonaři na Českobudějovicku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2008, č. 3, s. 187 197. [3] PLETZER, K.: Českobudějovičtí zvonaři do 2. poloviny 18. století. Jihočeský sborník historický, 1977, roč. XLVI, č. 1 4, s. 25 40. [4] PLETZER, K.: Od houfnic přes Bumerin až do vězení. Českobudějovické listy, 1993, 2(277), s. 11. [5] KOBLASA, P. KOVÁŘ, D.: Kniha o Černé věži. Jelmo, 1997; České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 1997. [6] KOVÁŘ, D.: Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset, 2006. [7] PLETZER, K.: Nové zvony pro Černou věž odlil Silvius Kreuz z Lince. Českobudějovické listy, 18. 9. 1995. [8] FIALA, V.: Vídeň literární toulky dunajskou metropolí. Praha: ASPI, 2004. [9] MAREŠ, J.: Dům se zvonem stojí v Kněžské ulici. Českobavorské výhledy, 1993, č. 23. [10] BAUER, J.: České Budějovice. Praha: Regio, 2003. [11] JUNGMANNOVÁ, P.: Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách. České Budějovice: Kopp, 2003. [12] JUNGMANNOVÁ, P.: Archiv zvonů v Českobudějovické diecézi, 2004 2013. [13] Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 230 Slévárenst ví. L X I. k věten čer ven 2013. 5 6