Město Černošice Městský úřad Černošice. Povodňový plán ORP Černošice

Město Černošice Městský úřad Černošice Účinnost od 8/2004 aktualizace duben 2014

Datum Jméno, příjmení Podpis Zpracoval 08/2004 25.4.2014 Ing. Vladimír Michalec, MM Consult, Hejtmanská 262/14, 198 00 Praha 9 JUDr. Markéta Fialová Dana Čechová Povodňový plán v listinné podobě je uložen na odboru životního prostředí MěÚ Černošice Povodňový plán v elektronické podobě je zveřejně na internetu www.mestocernosice.cz Ověření souladu povodňového plánu s povodňovým plánem vyššího stupně: Odborné stanovisko správce povodí t.j. Povodí Vltavy, státní podnik, k povodňovému plánu bylo vydáno dne 24.11.2004, č.j. 720/287/2004 Soulad povodňového plánu s povodňovým plánem správního obvodu Středočeského kraje byl ověřen Krajským úřadem Středočeského kraje dne 22.3.2005, č.j. 8505/2005/OŽP-Bab Základní použité podklady: Vodní zákon č. 254/2001 Sb. TNV 75 2931 Povodňové plány Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí č.4/2001 Podklady předané zadavatelem Pochůzka v terénu Dostupné veřejné podklady správců vodních toků Dostupné veřejné podklady ČHMÚ Stránka 2 z 63

Obsah 1 ÚVOD... 5 2 POVODŇOVÝ ORGÁN PO DOBU POVODNĚ.... 5 2.1 SLOŽENÍ POVODŇOVÉ KOMISE MĚSTA ČERNOŠICE... 5 2.2 SÍDLO POVODŇOVÉ KOMISE V DOBĚ POVODNĚ.... 7 3 VĚCNÁ ČÁST POVODŇOVÉHO PLÁNU... 8 3.1 ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ A HYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ.... 8 3.1.1 Poloha území.... 8 3.1.2 Hydrologické údaje... 8 3.1.3 Odtokové poměry... 9 3.2 ZÁKLADNÍ POJMY POUŽÍVANÉ VE VZTAHU K POVODŇOVÉ OCHRANĚ... 10 3.2.1 Povodeň.... 10 3.2.2 Povodňové záchranné práce.... 10 3.2.3 Povodňové zabezpečovací práce.... 10 3.2.4 Povodňové prohlídky.... 10 3.2.5 Povodňové orgány.... 10 3.2.6 Předpovědní povodňová služba.... 11 3.2.7 Hlásná povodňová služba.... 11 3.3 VODNÍ TOKY, U KTERÝCH LZE ZEJMÉNA PŘEDPOKLÁDAT PŘEVZETÍ ŘÍZENÍ OCHRANY PŘED POVODNÍ A MOŽNÁ OHROŽENÁ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ OBCÍ PŘI POVODNI NA UVEDENÝCH VODNÍCH TOCÍCH.... 13 3.3.1 Řeka Vltava... 13 3.3.2 Řeka Sázava... 13 3.3.3 Řeka Berounka... 14 3.3.4 Vodní tok Kocába... 14 3.3.5 Bojovský potok... 15 3.3.6 Jiné drobné vodní toky... 16 3.4 VODNÍ DÍLA, U KTERÝCH LZE PŘEDPOKLÁDAT MOŽNÉ OVLIVNĚNÍ PRŮBĚHU POVODNĚ A MOŽNOST PŘEVZETÍ ŘÍZENÍ OCHRANA PŘED POVODNÍ POVODŇOVOU KOMISÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ, MĚSTEM ČERNOŠICE.... 18 3.4.1 Vodní díla I. a II kategorie... 18 3.4.2 Vodní díla III. kategorie:... 18 3.4.3 Vodní díla IV. kategorie, významnější rybníky:... 18 3.4.4 Ohrožené významné komunikace v územním celku, náhradní evakuační trasy.... 19 3.4.5 Základní objížďkové trasy... 19 3.5 PRAVDĚPODOBNÁ RYCHLOST POSTUPU POVODNÍ NA VÝZN. VODNÍCH TOCÍCH PŘI PŘIROZENÉ POVODNI, LEDOVÉ JEVY.... 22 3.5.1 Rychlost postupu povodní... 22 3.5.2 Ledové jevy... 23 3.6 HLÁSNÉ PROFILY POVODŇOVÉ SLUŽBY... 24 3.6.1 Stupně povodňové aktivity... 24 3.6.2 Hlásné profily... 24 3.7 ZVLÁŠTNÍ POVODEŇ... 27 3.8 POZOROVÁNÍ VODNÍCH STAVŮ... 28 3.9 DOKUMENTAČNÍ PRÁCE... 29 3.9.1 Povodňová kniha... 29 3.9.2 Foto a video dokumentace... 29 3.9.3 Souhrnná zpráva z povodně... 29 3.10 OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI... 30 3.11 ASANAČNÍ PRÁCE... 31 Stránka 3 z 63

3.11.1 Provádění asanačních prací:... 31 3.11.2 Skládky využitelné k ukládání odpadu vzniklého po povodni... 31 4 ORGANIZAČNÍ ČÁST POVODŇOVÉHO PLÁNU... 33 4.1 ZÁKLADNÍ KRIZOVÉ SPOJENÍ.... 33 4.2 PŘEDPOVĚDNÍ A HLÁSNÁ SLUŽBA.... 34 4.2.1 Důležité kontakty... 34 4.2.2 Související spojení na vlastníky vodních elektráren na VD... 35 4.3 POSTUP POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ MĚSTA ČERNOŠICE, JAKO OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ... 36 4.3.1 Městský úřad Černošice... 36 4.3.2 Štáb povodňové komise... 36 4.3.3 Povodňová komise... 37 4.3.4 Převzetí řízení ochrany před povodní.... 38 4.3.5 Koordinace provádění zabezpečovacích a záchranných prací... 39 4.3.6 Předání řízení ochrany před povodní povodňovému orgánu správního obvodu Stř. kraje.... 40 4.3.7 Základní úkoly ostatních účastníků ochrany před povodněmi... 41 4.4 SPOJENÍ NA POVODŇOVÉ ORGÁNY... 43 4.4.1 Sousední obce s rozšířenou působností... 43 4.4.2 Nadřízený povodňový orgán... 43 4.5 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ... 44 4.6 DALŠÍ ZÁKLADNÍ ÚČASTNÍCI POVODŇOVÉ OCHRANY... 44 4.7 SPOJENÍ NA OHROŽENÉ OBCE... 46 4.7.1 Nebezpečí povodně na řece Vltavě... 46 4.7.2 Nebezpečí povodně na řece Berounce... 47 4.7.3 Nebezpečí povodně na řece Sázavě... 47 4.7.4 Nebezpečí povodně na vodním toku Kocába... 48 4.7.5 Nebezpečí povodně na potoce Bojovský... 48 4.7.6 Nebezpečí povodně na drobných vodních tocích... 48 4.8 VAROVNÁ OPATŘENÍ... 50 4.8.1 Místní informační systém podávání informací:... 50 5 PŘÍLOHY POVODŇOVÉHO PLÁNU... 51 5.1 VYHLÁŠENÍ SPA II. A III. NA VODNÍM TOKU VLTAVA, BEROUNKA, SÁZAVA... 52 5.1.1 Berounka... 52 5.1.2 Sázava... 53 5.2 ODVOLÁNÍ SPA II. A III. NA VODNÍM TOKU VLTAVA, BEROUNKA, SÁZAVA... 54 5.2.1 Berounka a Vltava... 54 5.2.2 Sázava... 55 5.3 DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO OBČANY... 56 5.4 NÁHODNÝ SEZNAM LABORATOŘÍ PRO PŘÍPADNÉ ODBĚRY VZORKŮ PITNÉ VODY A POKYNY PRO ODBĚR VZORKŮ VODY... 60 5.5 UHYNULÁ ZVÍŘATA... 62 Stránka 4 z 63

1 Úvod Tento povodňový plán slouží především pro potřeby členů povodňového orgánu správního obvodu Města Černošice, jako obce s rozšířenou působností. Členové povodňového orgánu mají za povinnost seznámit se s tímto povodňovým plánem a s povinnostmi, právy a postupy, které pro povodňový orgán vyplývají z ustanovení vodního zákona číslo 254/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Povodňový plán stanovuje zejména postup při organizaci a řízení povodňové hlásné služby povodňovým orgánem Města Černošice, jako obce s rozšířenou působností, na území správního obvodu tohoto povodňového orgánu, ve vztahu k povodňovým orgánům obcí a postup při organizaci, řízení a koordinaci a ukládání opatření před povodněmi po převzetí řízení ochrany před povodní. Při této činnosti se vychází také z povodňových plánů obcí, které musí obsahovat údaje o ohrožených nemovitostech a objektech v územním obvodu obce při povodni a způsob informace občanů a postup při jejich případné evakuaci. Tento požadavek musí být zohledněn při ověřování souladu povodňových plánů obcí s tímto povodňovým plánem. Povodňové plány obcí budou, po jejich ověření, samostatnou přílohou tohoto povodňového plánu a budou jedním z podkladů při zajišťování ochrany před povodní. 2 Povodňový orgán po dobu povodně Povodňová komise správního obvodu obce s rozšířenou působností Města Černošice. Předsedou povodňové komise je starosta Města Černošice 2.1 Složení povodňové komise města Černošice obce s rozšířenou působností: stav platný od 1. 6. 2017 Funkce v PK Titul, jméno, Příjmení 1. Předseda Mgr. Filip KOŘÍNEK 2. 1. místopředseda Ing. Petr WOLF 3. 2. místopředseda 4. 3. místopředseda Ing. Bohumila BUDKOVÁ JUDr. Markéta FIALOVÁ 5. 4. místopředseda Radek HAUGVIC 6. Člen npor. Miroslav ČESKÝ Pracoviště, funkce, tel., fax Starosta města Černošice Tel: 221 982 530, 604 851 754 Fax: 251 640 328 filip.korinek@mestocernosice.cz Místostarosta města Černošice Tel: 604 363 481, 734 653 718 petr.wolf@mestocernosice.cz Tajemník MěÚ Černošice Tel: 221 982 465, 602 415 771 bohumila.budkova@mestocernosice.cz vedoucí OŽP MěÚ Černošice Tel: 221 982 325, 602 342 649, 725 022 641 Fax: 221 982 299 marketa.fialova@mestocernosice.cz OŽP péče o krajinu Tel: 221 982 471, 601 378 508 radek.haugvic@mestocernosice.cz HZS velitel požární stanice Řevnice Tel: 950 847 111, 607 930 901 Fax: 950 847 001 miroslav.cesky@sck.izscr.cz operační dispečink Kladno 950 870 410 opis@sck.izscr.cz Stránka 5 z 63

Funkce v PK 7. Člen 8. Člen 9. Člen Titul, jméno, Příjmení npor. Bc. Rudolf ŠTIS Ing. Markéta BÁRTOVÁ Mgr. Eva KREMENIKOVA Pracoviště, funkce, tel., fax Policie ČR vedoucí OO Řevnice Tel: 974 882 741 operační, 725 065 974, Fax: 257 720 545 poz.oo.revnice@pcr.cz Úsekový technik Povodí Vltavy Tel: 257 099 243, 602 167 477 Fax: 257 313 522 bartova@pvl.cz Krajská hygienická stanice Tel: 234118131, 736 521 322 Fax: 224916561 eva.kremenikova@khsstc.cz 10. Člen DiS. Lenka JOCHOVÁ 11. Člen Olga KOPŘIVOVÁ 12. Člen Ing. Vlastimil JANSA 13. Člen Martin ŠEBEK 14. Člen Ing. Václav ČOKRT 15. Člen Dana ČECHOVÁ 16. Člen 17. Člen Ing. Svatava STEHLÍKOVÁ Ing. Věra ZELINKOVÁ 18 Člen Ing. Pavel MARTAN 19. Člen 20. Člen Ing. Ivana LANDOVSKÁ Mgr. Lucie FEIXOVÁ MěÚ Černošice, pracovník krizového řízení Tel: 221 982 366, 725 385 625 lenka.jochova@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, Odbor stavební úřad Tel: 221 982 398 olga.koprivova@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP odpady Tel: 221 982 212 vlastimil.jansa@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, Odbor informatiky Tel: 221 982 461, 601 577 256 martin.sebek@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 217 vaclav.cokrt@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 386, 724 005 981 dana.cechova@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 469 svatava.stehlikova@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 448 vera.zelinkova@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 255 pavel.martan@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel: 221 982 486 ivana.landovska@mestocernosice.cz MěÚ Černošice, OŽP vodní hospodářství Tel.: 221 982 204 lucie.feixova@mestocernosice.cz Stránka 6 z 63

2.2 Sídlo povodňové komise v době povodně Sídlem povodňové komise je kancelář odboru životního prostředí se sídlem Podskalská 19, Praha 2, pokud nebude určeno jinak. Telefon: 221 982 111 ústředna 221 982 325 - OŽP 221 982 386 - OŽP e-mail: marketa.fialova@mestocernosice.cz dana.cechova@mestocernosice.cz V období mimo povodeň vykonává působnost povodňového orgánu Městský úřad Černošice, jako obec s rozšířenou působností a to zejména prostřednictvím odboru životního prostředí, se sídlem Podskalská 19, Praha 2. Stránka 7 z 63

3 Věcná část povodňového plánu Náplní věcné části povodňového plánu je stanovení základních postupů potřebných pro zajištění řízení ochrany územního správního obvodu obce s rozšířenou působností, Města Černošice. 3.1 Základní územní a hydrogeologická charakteristika území. 3.1.1 Poloha území. Správní území obce s rozšířenou působností, Města Černošice, sousedí se správním územím obcí s rozšířenou působností, Města Dobříš, Beroun, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Říčany, Benešov a se správním územím Hlavního Města Prahy. Jedná se o území okresů, Mělník, Praha východ, Benešov, Příbram, Beroun, Kladno, a Hlavní město Praha. Okres Praha-západ tvoří západní část prstence kolem Hlavního města Prahy a s malými úpravami tvoří správní území MěÚ Černošice, jako obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Celková plocha okresu: 632 km2 Počet obcí na okresu: 79 Počet obyvatel okresu: cca 128 tis. Z orografického hlediska náleží okres Praha západ převážně do Poberounské soustavy a jihovýchodní část zasahuje do Jihočeské soustavy. Jeho sever a západ náleží do Pražské plošiny, jihozápad zasahuje do Brdské vrchoviny a jihovýchodní část je tvořena Středočeskou pahorkatinou. Území je značně urbanizované, přičemž největší koncentrace osídlení je soustředěna právě podél vodních toků, hlavně Berounky a Vltavy. Největšími obcemi jsou města Roztoky nad Vltavou, Řevnice a Černošice a Mníšek pod Brdy. 3.1.2 Hydrologické údaje Hydrologický režim území jako celku, ve vztahu k povodním, z větší části ovlivňuje hydrologický režim dolního toku Vltavy s Vltavskou kaskádou vodních děl, hydrologický režim Berounky a řeky Sázavy, které dohromady odvodňují cca 50 % rozlohy České republiky. Sázava se vlévá do Vltavy v ř.km. 78,2, v obci Davle. Berounka se vlévá do Vltavy v ř.km 68, 00 v Praze Lahovicích. Jelikož se jedná o dolní toky, jsou zde povodňové průtoky poměrně dobře předpověditelné. Z povodí Vltavy spadá do území okresu Praha-západ část vlastního toku Vltavy a levého břehu nad hrází vodního díla Slapy, včetně části obce Dolní Břežany osady Jarov, dále pak území pod plavebními komorami Troja - Podbaba až k vodnímu dílu Libčice (katastr obce Dolany). Z povodí Berounky spadá do území okresu Praha západ část vlastního toku Berounky, od města Řevnice po hranice hlavního města Praha v Radotíně pod obcí Černošice, všechny pravostranné přítoky pod Řevnicemi (Moklický potok, Kejná, Všenorský potok), z levostranných přítoků dolní část Karlického potoka, téměř celá Švarcava, významná část Radotínského potoka a hranic okresu se rovněž na krátkém úseku dotýká tok Loděnice. Řeka Sázava je pravostranným přítokem Vltavy. Z vyhodnocení posledního desetiletí vyplývá, že v povodí těchto řek byly zaznamenány letní povodně vzniklé z regionálních dešťů trvajících řádově několik hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají v celém úseku vodních toků. Regionální deště, které doprovázejí oblast tlakové níže a vznikají ve složité oblačnosti ve frontách, zasahují prakticky celé povodí uvedených vodních toků a vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným zvýšením souvisejícím s rostoucí nadmořskou výškou, dlouhou dobou trvání, až několik dnů. Intenzita regionálního deště je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je vyšší. Zvýšené vodní stavy na drobných vodních tocích převážně nepůsobí vážnější potíže, vliv regionálních celoplošných dešťů se projevuje hlavně na větších vodních tocích. Povodňová vlna se vyvíjí relativně pomalu a její vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat a umožňují provedení Stránka 8 z 63

operativních opatření na ochranu před povodní. Tání sněhu v jarních měsících, ve spojení s deštěm může být obdobou regionálních dešťů se všemi důsledky. Tyto povodně mohou být doprovázeny odchodem ledů, nebo vytvořením ledových zátarasů na vodních tocích. Místní deště jsou dešťové srážky krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity cca nad 20 mm, s dopadem na malou plochu území. Tyto dešťové srážky mohou způsobit místní rozsáhlé škody a prakticky se nedají přesně předpovídat. V daném území kolísá roční srážkový úhrn mezi 650-730 mm. Dlouhodobý průměr v oblasti je 700 mm. Nejvíce, cca 40% naprší v létě, nejméně cca 15% v zimě. Povodně převážně vznikají z důvodu vzniku velkých a soustředěných dešťových srážek. Pro výskyt silných srážek má základní význam poloha, vznik, vývoj a tvar tlakových útvarů a směr jejich pohybu. Sledováním synoptických situací bylo zjištěno, že existuje několik typů, které přinášejí do střední Evropy vydatné srážky. Nejdůležitějším typem synoptické situace jsou tlakové níže, pohybující se nejčastěji na jaře a v létě na dráze táhnoucí se z Biskajského zálivu do Janovského zálivu v severozápadním Středomoří. Další možnost pro vznik silných srážek nad střední Evropou nastává při zpomalující se atmosférické frontě, ležící delší dobu nad stejnou oblastí. Důležité pro možnost vzniku silných srážek jsou i bouřky při východním proudění v letním období. 3.1.3 Odtokové poměry Odtokové poměry na největším vodním toku v dané oblasti Vltavě, jsou poměrně vyrovnané. Poměr průměrného a povodňového průtoku je cca 1: 25.Na ostatních vodních tocích, včetně Berounky (1:44) a Sázavy ( 1:39), jsou odtokové poměry méně vyrovnané a dosahují, podle velikosti vodního toku až poměru 1: 1000. Stránka 9 z 63

3.2 Základní pojmy používané ve vztahu k povodňové ochraně 3.2.1 Povodeň. Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo odchodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). 3.2.2 Povodňové záchranné práce. Povodňovými záchrannými pracemi jsou zejména technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku. 3.2.3 Povodňové zabezpečovací práce. Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou zejména technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. 3.2.4 Povodňové prohlídky. Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Povodňové prohlídky provádí povodňové orgány vždy po povodni, nejméně jedenkrát ročně. K odstranění závad vyzve povodňový orgán vlastníky pozemků, staveb a zařízení. 3.2.5 Povodňové orgány. Ve vztahu mezi povodňovými orgány platí podřízenost nižšího povodňového orgánu vyššímu povodňovému orgánu. Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu správního obvodu obce s rozšířenou působností, Města Černošice, který je podřízen povodňovému orgánu správního obvodu Středočeského kraje. Základním článkem povodňových orgánů jsou povodňové orgány obcí, které jako prvé zajišťují povodňovou ochranu ve svém územním obvodu. Povodňové orgány v období mimo povodeň Orgány obcí Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Krajské úřady Ministerstvo životního prostředí Povodňové orgány po dobu povodně Povodňové komise obcí Povodňová komise obcí s rozšířenou působností Povodňová komise kraje Ústřední povodňová komise. Stránka 10 z 63

3.2.6 Předpovědní povodňová služba. Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Povodím Vltavy, státní podnik, zajišťuje předpovědní povodňovou službu pro povodňové orgány, popř. pro další účastníky povodňové ochrany, v rozsahu uvedeném v 73 odst. 2) vodního zákona. Centrální pracoviště ČHMÚ pro předpověď počasí je v Praze 4 - Komořanech. V předpovědní službě jsou používána data, která informují o aktuálním stavu počasí a dále produkty numerických předpovědních modelů. Výsledek předpovědních modelů ve vztahu k aktuálnímu synoptickému vývoji a zkušeností je předpověď korigována. Hydrogeologická předpovědní služba sleduje aktuální situaci v hlásné síti vodoměrných stanic na vodních tocích a přebírá od vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy, státní podnik informace i o stavu a manipulacích na vodních dílech, které ovlivňují průběh povodně. Výsledkem je hydrologická předpověď pro vybrané předpovědní profily na vodních tocích. Základní schéma předávání informací předpovědní službou: ČHMÚ Praha Povodí Vltavy, státní podnik Povodňový orgán obce s rozšířenou působností, Město Černošice, k podání informace dotčeným obcím o dalším postupu, viz níže postup při nebezpečí povodně, bod 3. Dotčené povodňové orgány obcí ve správním území obce s rozšířenou působností, Města Černošice Fyzické a právnické osoby v územním obvodu dotčené obce 3.2.7 Hlásná povodňová služba. Hlásnou povodňovou službu, která zabezpečuje informace povodňovým orgánům za pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku a informuje o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k vyhodnocení povodňové situace organizují: Povodňové orgány obcí v rámci svého územního obvodu a v rámci zabezpečení úkolů povodňové ochrany. Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svém územním obvodu v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi. Hlásná služba vychází zejména z informací předpovědní informační služby, informací od ostatních povodňových orgánů a ostatních účastníků povodňové ochrany a vlastního zjištění v terénu. Základem je sledování hlásných profilů na vodních tocích. Stránka 11 z 63

3.2.7.1 Základní systém komunikace hlásné povodňové služby z hlediska povodňového orgánu obce s rozšířenou působností, vzájemná informovanost: Přijímání informací Předávání informací ČHMÚ Praha Povodí Vltavy, státní podnik Sdělovací prostředky Povodňový orgán obce s rozšířenou působností, ve svém územním obvodu, Město Černošice Dotčené obce 1. Právnické a fyzické osoby ve správním území obce 2. Obce ležící níže po toku Obec s rozšířenou působností níže po toku V případě převzetí řízení ochrany před povodní dále: 1. Povodňový orgán kraje 2. HZS Střed.kraje 3. Obce s rozšířenou působností výše po toku 4. Správci vodních nádrží 5. Další účastníci pov.ochrany Stránka 12 z 63

3.3 Vodní toky, u kterých lze zejména předpokládat převzetí řízení ochrany před povodní a možná ohrožená katastrální území obcí při povodni na uvedených vodních tocích. Za přímo ohrožené objekty je nutno považovat všechny objekty, které se nacházejí ve stanoveném záplavovém území nebo v území zaplaveném při nejvyšší známé vodě. Konkrétní ohrožené objekty v dané lokalitě musí být uvedeny v povodňových plánech obcí, které budou, po ověření jejich souladu s tímto povodňovým plánem, přílohou tohoto povodňového plánu. 3.3.1 Řeka Vltava, číslo hydrologického pořadí 1-06-01-055 Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 91, 7 VD Slapy Okolní pozemky, rekreace 84, 3-82, 0 Štěchovice Autoservis, MZ Plasty, Firt tesařství, sklenářství, objekt VaKu, Česká námořní plavba, hřiště, rekreační objekty, správní budova Chroust -associates INTT, areál Navika, ČS PHM Dále v tomto prostoru dojde k ohrožení správní budovy Vltavských elektráren, včetně distribuční trafostanice, 6 velkých obytných domů, 17 vícebytových domů a 75 rodinných domků. 84, 3-82, 0 Hradištko Obce, most, silnice, 8 rodinných domů, 19 rekreačních objektů Brunšov 79, 0-76, 0 Davle, Obce, mosty, silnice, nemovitosti Měchenice 73, 0-72, 5 Vrané nad Horní část obce hydrodynamickým vzdutím, ĆOV Vrané, Megafyt Vltavou 71, 3-67, 00 Vrané nad Vltavou, Lhota u Dolních Břežan objekt Papírny Vrané, část obce, 75 rekreačních objektů, distribuční trafo, areál Megafyt, ČOV Vrané osada Jarov 39, 00-36, 80 Roztoky u Prahy Část města, Stč. muzeum., studny ICN Czech republik, a.s. 36, 80-34, 30 Pod VD Klecany Roztoky 31, 00-27, 20 Dol u Libčic, Letky, Libčice Větší počet rekreačních objektů na levém břehu vodárna Podmoráň, chatové osady Části obcí, spojující komunikace, 29 nemovitosti, šroubárna Libčice s.r.o., sportovní zařízení, 3.3.2 Řeka Sázava, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-001 Ř.km. Specifikace Zejména ohrožené objekty 12, 10 Lesní jez Rekreační chaty 11, 50-11, 00 Kamenný přívoz Jez, MVE, most, nemovitosti levá i pravá strana 9, 90 Jez Žampach Jez, MVE 3, 50 Komunikační Lávka, cukrárna, 19 rodinných domků, 3 rekreační objekty lávka Hradištko Pikovice 3, 50-0, 00 Hradištko, Davle Rekreační objekty, zejména pravý břeh Stránka 13 z 63

3.3.3 Řeka Berounka, číslo hydrologického pořadí 1-10-04-02 Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 20, 50-19, 00 Řevnice, nad a Část obce, most, rekreační objekty, průmyslový objekt SSŽ pod jezem 19, 00-17, 00 k.ú. Lety Most, část obce V chaloupkách, Sokolská, Na víru, K viaduktu, Škabrdle, celkem cca 200 osob a veřejné budovy Obecní úřad, MŠ, Sokolovna, sportovní zařízení 17, 00-15, 00 k. ú Dobřichovice Jez, MVE, část obce, rekraeční zařízení na pravé straně, církevní areál na levé straně 15, 00-12, 00 k. ú. Všenory Výrobní objekty Florsalon, Rukona, lávky a 3 mostky přes Všenorský p., 3 rodinné domky čp. 204-207 (zpětné vzdutí), oblast Benátek rodinné domky čp. 1-25, čp. 27, 31-35, 37, 42, 55, 59, 201, chatové osady Sušárna, Větrné údolí, Montana, chaty na Benátkách čp. 0156, 0157 a 0425 12, 00-4, 50 Dolní Mokropsy, Černošice, konec území Rekreační objekty, zejména levý břeh nad jezem Dolní Mokropsy, celé levé spodní území od železničního mostu k přívozu Kazín, a to nejen rekreační objekty, ale i nová bytová výstavba od Kazínského přívozu až k jezu Černošice v ř.km. 8, 2 po obou stranách, rekreačních a obytných domů, pod jezem zejména levá strana, a to areál Kučírek, ČOV, zahradnictví, plánovaná nová výstavba, silnice Černošice - Praha Radotín. K ohrožení dojde od průtoku cca 250 m 3.s -1 (Q 1 ) výše, při Q 100 dosahuje voda místy až k železniční trati 3.3.4 Vodní tok Kocába, číslo hydrologického pořadí 1-08-05-104 Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 13, 00-0, 00 Území Praha - západ 12, 00-8, 00 Bojanovice Malá Lečice 8, 00 Bojanovice Malá Lečice Průtočná kapacita koryta je velmi proměnlivá, v upravené dolní trati ve Štěchovicích převede vodu cca Q 50, v obci Malá Lečice Q 10, ostatní neupravené části s výjimkou místních úprav pouze Q 1 až Q 2. Úprava na Q 10. Při velkých vodách nad tuto hodnotu dochází k ohrožení. Začátek osady Askalona, úsek je ohrožen v délce 800 m, při Q 10-20. 7, 00 Bojanovice Následuje osada Dashwood. Ohrožení při cca Q 10, prakticky celá osada má provedenou břehovou úpravu, přibližně na Q 10. 3, 20 Štěchovice Masečín Osada Havran v délce 500 m, oboustranně ohrožená, při Q 5 - Q 10 Dále v délce 1 250 m nepravidelná, ale hustá chatová zástavba po obou stranách, poměrně vysoké břehy (cca 2, 0 m) na konci úseku úprava z kamene a stabilizační jízek. Dalších 300 m pokračují chaty až k začátku Štěchovic. 3, 20-1, 00 Štěchovice Začínají zástavbou rodinnými domky v délce 1 km, zejména na levém břehu až k limnigrafické stanici Štěchovice u stabilizačního stupně. Úsek je ohrožen při Q 10-20. Stránka 14 z 63

Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 1, 00-0, 00 Štěchovice Následuje až k silničnímu mostu Štěchovice - Slapy v délce cca 200 m levostranná úprava svislou betonovou zdí na Q 50. Od mostu je tato úprava oboustranná, po 150 m na levém břehu přerušena vysokým břehem. Dále je úprava opět oboustranná na Q 50 až k mostu u školy. Pokračování úpravy až k dalšímu mostu, poté oboustranně břehy, místně zpevněné kamenem až k stabilizačnímu jízku chránící na Q 20, poté silniční most k elektrárně a vtok do Vltavy, Domov důchodců ve Štěchovicích 3.3.5 Bojovský potok, číslo hydrologického pořadí 1-09-04-008 Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 14, 60-0, 00 území Praha - západ Průtočná kapacita koryta je velmi proměnlivá, v upravené dolní trati v Měchenicích převede vodu cca Q 25, v obcích Bojov a Čisovice mírně než Q 10, ostatní neupravené části s výjimkou místních úprav pouze Q 1 až Q 2. 14, 60-13, 15 Mníšek pod Brdy Koryto prochází nezastavěnou částí obce, kde je inundační pravostranná louka v délce 150 m, poté dalších 150 m až k silničnímu mostu, kdy na levé straně jsou chaty zahrádkářské kolonie. V dalším úseku je upravené lichoběžníkové koryto zpevněné kamennou dlažbou na sucho. Kapacita zpevněné části je Q 10, nezpevněné části Q 5. Následuje úsek, kde je hluboké koryto bez ohrožení do Q 100, do tohoto prostoru je svedeno odvodnění obslužných komunikací dálnice (rychlostní komunikace), prostupy pod tělesem dálnice opouštíme Mníšek. V dalším úseku je upravené koryto, vede podél areálu Kovohutě Mníšek. Násep areálu tvoří levý břeh koryta, na pravém břehu jsou neudržované louky. Kapacita koryta Q 5 - Q 10. Poslední úsek je zatrubněn, kapacita Q 100. 13, 15-11, 20 Mníšek pod Brdy Charakter lučního toku od továrny v Mníšku s možností rozlivů do obou stran beze škod. Drobné úpravy, kapacita neupraveného koryta je Q 2 - Q 5, v upravené části Q 10. Až do Čisovic přírodní zarostlé koryto s možností vybřežení do obou stran 11, 20-9, 80 Čisovice Tok protéká intravilánem obce Čisovice. Levý břeh je v převážné části tvořen silničním tělesem komunikace Čisovice- Mníšek pod Brdy, dále pak místní komunikací. Kapacita koryta je Q 10, místy až Q 20. První část Čisovic hluboké koryto bez možnosti vybřežení do obytné (levobřežní) části. V další části Čisovic v délce 250 m ohroženo 10 domů (5 + 5) na obou stranách. V úseku dalších 100 m ohroženy 3 nemovitosti. Dalších 150 m toku ohrožuje 5 nemovitostí po obou stranách. V úseku dalších 200 m jsou ohroženy 4 nemovitosti. Centrální část Čisovic. Při Q 20 - Q 50 celé pod vodou, tj. 11 nemovitostí, z toho pošta, servis guma, prodejna, obytné domy, 2 mosty a 2 lávky. Stránka 15 z 63

Ř.km. Lokalita Zejména ohrožené objekty 9, 80-8, 00 Čisovice Luční tok bez ohrožení, poté tok přilehá k lesu, rekreační objekty jsou nad Q 100, následuje levobřežní inundace v délce 600 m, na pravé straně ohrožena 1 chata, 1 garáž a 1 rozváděč (kaplička). 8, 00-5, 93 Čisovice V tomto úseku potok protéká okrajem obce Bojov, pravý břeh je tvořen převážně patou železničního náspu. Levý břeh přiléhá místy k silnici Čisovice - Bojov - Klínec. Na horním okraji Bojova je ohroženo 5 chat na pravé straně. Zástavba zde vytváří špunt. Střední část Bojova po špuntu ohroženo 10 domů, 5 chat a 300 m silnice. Silnice se odklání od toku, ale je zde místní spojka, kde je ohroženo cca 20 nemovitostí, výška břehů je cca 1, 0 m, vzdálenost od břehové čáry 20-70 m, z druhé strany těleso dráhy cca 5, 0 m vysoko. Kapacita koryta je Q 5 - Q 10, v zástavbě je zvýšena místními úpravami. 5, 93-4, 83 Čisovice V úseku 5, 930-4, 830 se silnice opět přiklání k toku, v tomto úseku až k zástavce ČD Bojov jsou ohroženy 3 nemovitosti a 1 chata. Úsek je ohraničen tratí ČD na pravé straně a silnicí na levé straně, lze připustit zatopení silnice v délce cca 400 m. Po 250 m od zastávky je ohrožen 1 dům na levé straně, po dalších 400 m 1 chata a 1 dům. Přes vybudovanou ochranu těchto nemovitostí, byly tyto v roce 1981 pod vodou, v roce 1996 voda na pozemku. Je ohrožena celá silnice v úseku cca 750 m. Penzion Spálený Mlýn. Pod penzionem (pod mostem) cca 20-30 chat, z toho tři ohroženy. 4, 50-1, 90 Bojov Bez ohrožení, ale značný rozliv na lesní půdu umožňuje transport splavenin, ohrožujících následně Měchenice. 1, 90-1, 21 Měchenice V horní části Měchenic ohroženo cca 50 chat a 2 domy, úsek je upraven, část polovegetačními tvárnicemi, část lomovým kamenem, část betonové svislé zdi. Úprava je na cca Q 10. 1, 21-0, 00 Měchenice Poslední úsek v délce cca 1, 2 km ohroženo cca 50 nemovitostí, opět je zde tok upraven těžkým opevněním (kotvené larsenové štětové stěny, silniční panely do betonového lože, místně beton a lomový kámen úprava na Q 25 Dále jsou v Měchenicích ohroženy tyto objekty, 1 x tenis, 1 x fotbal, 1 x camp. Posledních 200 m ohroženo z Bojovského potoka i z Vltavy. 3.3.6 Jiné drobné vodní toky V důsledku extrémních srážek může dojít k ohrožení povodněmi i na území obcí, které leží na drobných vodních tocích. Terénní poloha v takovém případě představuje ohrožení zejména u toků a v katastrálním území obcí : Vodní tok Zejména ohrožené objekty Záhořanský potok Psáry, Libeř, Záhořany, rekreační objekty na toku, zejména v dolní části Moklický potok Řevnice (mírně) jinak pramenná část Karlický potok Karlík, Dobřichovice (značně) Všenorský potok 3 rodinné domy ve Všenorech, jinak pramenná část Botič Jesenice, osady Osnice a Kocanda, Průhonický park, Průhonice 11 domů Kačák Ptice, Úhonice (nepatrné části) Stránka 16 z 63

Vodní tok Radotínský potok Litovický potok Únětický potok Zákolanský potok Zejména ohrožené objekty Drahelčice, Rudná, Nučice, Tachlovice, Chýnice, Choteč Chýně, Hostivice Kněževes, Tuchoměřice, Statenice + Černý Vůl, Únětice, Roztoky Velké Přílepy, Čičovice, Malé Číčovice, Okoř Na těchto a ostatních drobných tocích, převážně bystřinného charakteru, mají povodně náhlý, rychlý a krátkodobý průběh a povodňové ohrožení je vesměs lokálního charakteru. Nebezpečnost těchto stavů na malých tocích spočívá v jejich velmi obtížném předvídání a v náhlosti jejich vzniku. K vybřežení malých bystřinných toků dochází během několika desítek minut po spadu dešťových srážek převážně v bouřkových letních obdobích, nebo při náhlém tání sněhu s deštěm v období zimním či jarním. Situace musí být převážně řešena operativní činností místních povodňových orgánů obcí. Stránka 17 z 63

3.4 Vodní díla, u kterých lze předpokládat možné ovlivnění průběhu povodně a možnost převzetí řízení ochrana před povodní povodňovou komisí obcí s rozšířenou působností, Městem Černošice. Pokud není svolána povodňová komise Středočeského kraje, může povodňový orgán obce s rozšířenou působností, po dohodě se správou povodí a v souladu s 79 odst.2) písm. k ) vodního zákona, v nutných případech nařídit mimořádnou manipulaci na vodních dílech ve svém správním obvodu, nad rámec schválených manipulačních řádů. 3.4.1 Vodní díla I. a II kategorie Vodní dílo Vodní tok / říční km Správce Kat.území Kategorie Orlík Vltava /144, 650 Povodí Vltavy Solenice, okr.příbram I. Kamýk Vltava / 134, 730 Povodí Vltavy Kamýk nad Vlt.okr.Příbram II. Slapy Vltava / 91, 694 Povodí Vltavy Slapy-Třebenice okr.prahazápad I. Štěchovice Vltava / 84, 440 Povodí Vltavy Štěchovice, okr.prahazápad II. Vrané Vltava / 71, 325 Povodí Vltavy Vrané nad.vltavou okr. Praha- západ II. Jedná se o vodní díla tzv. Vltavské kaskády, kterou dále tvoří vodní nádrže položené výše po toku: VD Kořensko ř. km 200, 405 VD Hněvkovice ř.km 210, 390 VD Lipno II ř.km319, 120 VD Lipno I. ř.km 329, 540 Průběh na řece Berounce může ovlivnit zvláštní povodeň nebo manipulace s vodou zejména na vodní nádrži Hracholusky na řece Mži na Plzeňsku, popřípadě na soustavě vodních nádrží na okrese Beroun, Drátenický rybník, Červený rybník a Záskalská nádrž na Červeném potoce, který je přítokem řeky Litavky a následně řeky Berounky a Suchomastské nádrže na Suchomastském potoce, který je také přítokem řeky Litavky. Průběh povodně na řece Sázavě může ovlivnit zvláštní povodeň nebo manipulace s vodou zejména na vodní nádrži Švihov (Želivka). 3.4.2 Vodní díla III. kategorie: Kat.území obce Štěchovice: Vodní dílo Homole, na Vltavě, vlastník ČZ-VE Katastrální území obce Klecany: Vodní dílo Klecany na Vltavě, správce Povodí Vltavy Katastrální území obce Roztoky Vodní dílo Ochranná hráz Roztoky, na Vltavě, vlastník Povodí Vltavy 3.4.3 Vodní díla IV. kategorie, významnější rybníky: Sestava tří rybníků na začátku Bojanovského potoka v k.ú obce Mníšek pod Brdy. Rybník Sýkořice na Bojovském potoce v k.ú Čisovice. Sestava čtyř rybníků (Papež, Koryto, Huťský, Strž) na potoce Kocába v k.ú. Dobříš. Stránka 18 z 63

Sestava tří rybníků (Dolní, Střední, Horní) na potoce Vůznice, který je přítokem potoka Kocába. Rybník Litovický, Kala, Břevský a Bašta na Litovickém potoce v k.ú.chýně a Hostivice. Průtočné rybníky na potoce Lidický, který je levostranným přítokem potoka Zákolanský, do kterého vtéká v k.ú Čičovice a rybník na potoce Zákolanský v k.ú Okoř. Rybník na potoce Zahořanský v k.ú. Psáry. Rybníky na potoce Dobřejovický a Botič nad obcí Průhonice. 3.4.4 Ohrožené významné komunikace v územním celku, náhradní evakuační trasy. Zajištění objížďkových tras má hlavně význam u déle trvajících povodní pro zajištění možnosti evakuace obyvatel, přístupu záchranných složek integrovaného systému a přísunu humanitární pomoci. Součástí grafické části povodňových plánů obcí, které jsou budou samostatnou přílohou tohoto povodňového plánu musí vždy být (vyznačení v mapě) : Vyznačení evakuační trasy pro přístup do předpokládaného zaplaveného území Vyznačení evakuačního shromaždiště obyvatel Vyznačení evakuačního místa Tyto údaje budou podkladem při řízení evakuační činnosti povodňovým orgánem Města Černošice, jako obce s rozšířenou působností, při převzetí řízení ochrany před povodní. 3.4.5 Základní objížďkové trasy 3.4.5.1 Vltava Štěchovice - Davle - Měchenice, Vrané - Zbraslav objížďka po silnici II. třídy Záhořany, Jílové, Kamenný Přívoz, Krňany, Štěchovice Roztoky - Libčice Dolany objížďka po silnici II. Třídy o Horoměřice, Velké Přílepy, Roztoky; o Velké Přílepy, Tursko, Libčice; o Velké Přílepy, Tursko, odbočka Dolany; 3.4.5.2 Sázava Kamenný Přívoz - Žampach - Luka - Pikovice objížďka do Kamenného Přívozu po silnici II/105 z Jílového; v obcích Žampach a Luka pod Medníkem jsou silnice III. třídy ukončeny, zůstane umožněný vjezd; Pikovice - objížďka z Hradištka do Pikovic; 3.4.5.3 Berounka Řevnice - Lety - Dobřichovice Černošice Objížďka po trase o do Řevnic, z Mníšku pod Brdy po silnici II.třídy; o do Dobřichovic a Černošic, objížďka po silnici II. třídy z území hl. m. Prahy do Třebotova, do Kuchaře, do Roblína směr Černošice, případně Kuchař, Trněný Újezd, Karlík, Dobřichovice o do Let, Trněný Újezd, Mořina, Lety; Stránka 19 z 63

3.4.5.4 Kocába Malá Lečice - Bojanovice Malá Lečice - není objížďka po státní silnici; 3.4.5.5 Bojovský potok Mníšek pod Brdy, Čisovice, Bojov objížďka po silnici I/4 do Řitky přes Líšnici a Klínec do Bojova; Měchenice objížďka po silnici 102 do Davle a po silnici III. třídy zpět do Měchenic; 3.4.5.6 Unětický potok Kněževes, Tuchoměřice, Statenice, Černý Vůl objížďka po silnici I/7 Středokluky, dále po silnici III. třídy Tuchoměřice, Lichoceves, Statenice, Černý Vůl, Únětice, Roztoky 3.4.5.7 Litovický potok Chýně, Litovice, Hostivice do Chýně po silnici III. třídy z Chrášťan; do Hostivice po silnici I/6 z Prahy - Ruzyně; 3.4.5.8 Zakolanský potok Středokluky, Číčovice, Okoř, Hole do Středokluk objízdná trasa po silnici I/7 a po silnici III. třídy do obce; do Číčovic a Okoře po silnici I/7 na křižovatku Buštěhrad a odtud po silnici III. třídy; do Hole není objízdná trasa po státní silnici; 3.4.5.9 Zahoranský potok Psáry, Libeř, Záhořany do Psár po silnici II/105 z Jesenice nebo z Jílového; do Libře z Dolních Břežan po silnici III. třídy, nebo z Jílového po silnici II. a III. třídy; Záhořany není objízdná trasa po státní silnici; 3.4.5.10 Břežanský potok z Prahy po silnici II/603 do Jesenice a po silnici II. třídy do Dolních Břežan; 3.4.5.11 Botičský potok Průhonice, Kocanda do Průhonic po dálnici D/1 a po místní spojce na cca 7 km D1; do Kocandy z Jesenice, Vestec, Zdiměřice, Kocanda po silnici III. třídy; 3.4.5.12 Karlický potok Karlík, Dobřichovice do Karlíku není objízdná trasa po státní silnici; Dobřichovice z Prahy přes Černošice po silnici II. třídy; Stránka 20 z 63

3.4.5.13 Radotínský potok Choteč, Chýnice, Tachlovice, Nučice, Drahelčice Choteč, Chýnice, Tachlovice po silnici II. třídy Radotín, Třebotov, Tachlovice; do Drahelčic z Loděnice po silnici III. třídy přes Úhonice do Drahelčic; 3.4.5.14 Všenorský potok Všenory - není objízdná trasa po státní silnici; 3.4.5.15 Nezabudický potok Řevnice - po silnici II/115 z Dobřichovic; Stránka 21 z 63

3.5 Pravděpodobná rychlost postupu povodní na významných vodních tocích při přirozené povodni, ledové jevy. 3.5.1 Rychlost postupu povodní V tabulce jsou uvedeny postupové rychlosti a doběhové doby povodňových kulminací odvozené z historických pozorovaných povodní. Tyto údaje je možné používat jako orientační, protože se mění podle podmínek konkrétních povodní. Obecněji platí, že povodně s menšími průtoky postupujícími pouze v korytě jsou rychlejší, povodně s většími průtoky, kdy dochází k místním rozlivům postupují pomaleji, avšak při výskytu mimořádně vysokých průtoků se zvýšení projeví v dolních profilech dříve než by vyplývalo z obvyklých postupových dob. Přitom doba otoku kulminačního průtoku se při vysokých průtocích s velkými rozlivy do inundací může i násobně prodloužit (vysoký průtok v dolním profilu rychle nastoupí, trvá a neustále se zvyšuje až do opožděné kulminace). Vodní tok Vltava Berounka Lokalita Délka km Postupová rychlost km/hod. Doběhová doba hod. VD Vrané - VD Modřany 9 4, 5-9 1-2 VD Modřany - VD Troja 17 4, 25-8, 5 2-4 VD Troja - VD Klecany 9 4, 5-9 1-2 VD Klecany - VD Libčice (Dolany hranice okresu) 10 5-10 1-2 VD Libčice - VD Miřejovice 9 4, 5-9 1-2 VD Vrané - soutok s Labem (Mělník) 71 4, 5-9 8-16 VD Štěchovice Davle Plzeň Zbečno 83 10-14 6-8 Zbečno Beroun 20 5-7 3-4 Beroun Modřany 34 5-7 5-7 Beroun - Řevnice (vtok do okresu) Plzeň Beroun 102 8, 5-11 9-12 Plzeň Modřany 136 7-10 14-19 Řevnice Modřany Žďár nad Sázavou - Chlístov 53 - - Chlístov - Světlá nad Sázavou 14 2, 25-2, 75 5-6 Světlá nad Sázavou - Zruč nad Sázavou 39 5, 5-8 5-7 Sázava Zruč nad Sázavou - Kamenný Přívoz (hranice okresu) Zruč nad Sázavou - Kácov 18 4, 5-9 2-4 Kácov - Poříčí nad Sázavou 56 4, 5-8 7-12 Poříčí nad Sázavou - Davle Poříčí nad Sázavou - vzdutí VD Vrané 31 5, 25-7, 75 4-6 Poříčí nad Sázavou Kamenný Přívoz Kamenný Přívoz - Davle Kocába Nový Knín - Štěchovice 18 3-4 Stránka 22 z 63

3.5.2 Ledové jevy Hlavním důvodem kritických příčin ledových jevů je: Náhlé a intenzivní oteplení Rychlé tání sněhové pokrývky Západní až jihozápadní synoptická situace Související přírůstek průtoku za časovou jednotku Správci vodních toků sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů a průtoky, popř. nahromadění plovoucích předmětů. Podrobně jsou další povinnosti správců vodních toků uvedeny v 83 vodního zákona. Na Vltavě je výskyt ledových jevů zmírněn vypouštěním spodních, teplejších vrstev vody z vodních děl Vltavské kaskády. Časté jsou ledové jevy na Sázavě, Berounce, Kocábě a Bojovském potoce. Vodní tok Profil Ř.km. Poznámka Vltava Prakticky bez významných ledových jevů Sázava Lesní jez 12, 1 Pouze ve zdrži Kamenný Přívoz 11, 2 Pouze ve zdrži Jez Žampach 9, 9 Pouze ve zdrži Prostor lávky Pikovice 3, 0-4, 0 Nejvýznamnější ledové ohrožení Berounka Jez Řevnice 19, 5 Pouze ve zdrži Jez Dobřichovice 16, 0 Pouze ve zdrži Jez Dolní Mokropsy 11, 8 Bariéry nad a pod jezovou zdrží Jez Černošice 8, 2 Bariéry nad a pod jezovou zdrží Stránka 23 z 63

3.6 Hlásné profily povodňové služby Hlásné profily jsou řazeny do tří kategorií: Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální nebo národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci významných toků. Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na okresní úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi. Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. 3.6.1 Stupně povodňové aktivity I.stupeň - stav bdělosti Nevyhlašuje se, nastává při dosažení stanoveného stupně na sledovacím zařízení. Situaci sleduje a vyhodnocuje příslušný subjekt podle kategorie SPA (viz výše) II.stupeň - stav pohotovosti vyhlašují a odvolávají povodňové orgány pro svůj správní obvod. Pro správní obvod obce s rozšířenou působností může vyhlásit a odvolat povodňová komise, nebo její pracovní štáb, na základě návrhu správce toku, nebo své vlastní úvahy, po odsouhlasení předsedou povodňové komise nebo jeho zástupce. III. stupeň - stav ohrožení vyhlašují a odvolávají povodňové orgány pro svůj správní obvod. Pro správní obvod obce s rozšířenou působností může vyhlásit a odvolat povodňová komise, nebo její pracovní štáb, na základě návrhu správce toku, nebo své vlastní úvahy, po odsouhlasení předsedou povodňové komise nebo jeho zástupce. Stupně povodňové aktivity (II. a III. stupeň) vyhlašuje příslušný povodňový orgán před dosažením sledované hodnoty na hlásném profilu. Příslušným povodňovým orgánem je povodňový orgán obce, nebo po převzetí řízení ochrany před povodní, nadřízený povodňový orgán. Povodňové stupně vyhlašuje a odvolává povodňový orgán a na základě návrhu správce povodí nebo správce vodního toku, nebo z vlastní iniciativy. Odvolání vyhlášeného stupně povodňové aktivity provádí ten povodňový orgán, který jej vyhlásil. Odvolání se provádí při klesnutí hladiny pod sledovanou hodnotu hlásného profilu. Vyhlášení a odvolání stupně povodňové aktivity oznámí povodňový orgán účastníkům povodňové ochrany a veřejnosti v dotčeném místě. 3.6.2 Hlásné profily V souladu s metodickým pokynem MŽP ČR č.4/ 2003, k zabezpečení hlásné a předpovědní služby, provádí pozorování a hlášení vodních stavů v hlásných profilech jejich provozovatel, který zasílá hlášení určeným příjemcům. Stránka 24 z 63

Na správním území obce s rozšířenou působností Města Černošice, se nacházejí následující hlásné profily kategorie A a kategorie B. Hydrol. pořadí 1-08-05-081 1-09-04-009 1-11-05-042 Vodní tok Název stanice Provozovatel Kategorie 1SPA m 3 /sec 2SPA m 3 /sec 3SPA m 3 /sec Vltava VD Slapy Povodí Vltavy A 310 650 1000 Vltava VD Vrané Povodí Vltavy A 400 800 1200 Berounka Dobřichovice ČHMÚ B Průtok Vodočet Průtok 215 250 cm Navazující hlásné profily mimo území správního obvodu Města Černošice Vodní tok profil Stupně povodňové aktivity Řeka Vltava VD Orlík Vodočet I. II. Bdělost Pohotovost Malá Chuchle 310 300 cm 482 380 cm III. Ohrožení 125 cm 230 cm 300 cm 443 m 3 1000 m 3 1530 m 3 Na Františku Vodočet Průtok - - - 455 m 3 1010 m 3 1520 m 3 Řeka Berounka Plzeň Vodočet Průtok Beroun Vodočet Průtok Řeka Sázava Zruč nad Vodočet Sázavou Průtok Nespeky Vodočet Průtok Kocába Daleké Dušníky Vodočet Průtok Štěchovice Vodočet Průtok 250 cm 350 cm 450 cm 67 m 3 144 m 3 250 m 3 260 cm 225 m 3 320 cm 350 m 3 400 cm 58 m 3 150 cm 200 cm 300 cm 50 m 3 77 m 3 135 m 3 230 cm 300 cm 380 cm 108 m 3 162 m 3 238 m 3 80 cm 110 cm 140 cm - - - 120 cm 135 cm 150 cm 19, 4 m 3 30, 1 m 3 45, 4 m 3 Pouze pro vnitřní potřebu povodňového orgánu: Neoficiální SPA odvozené z limnigrafu Beroun pro obce Dolní Mokropsy a Černošice Berounka Profil I.Bdělost II.Pohotovost III.Ohrožení Beroun Vodočet Průtok 230 cm 260 cm 320 cm 172 m 3 225 m 3 283 m 3 Stránka 25 z 63

3.6.2.1 Informativní seznam hlásných profilů kategorie C Obec, město Vodní tok Stávající hlásné profily kategorie "C" (jednoduchý popis umístění) Kat.úz. Štěchovice Vltava Hradištko Brunšov (část obce Hradišťko) - "přímo u mostu přes Vltavu v katastru obce Štěchovice" Černošice Berounka Černošice Berounka Černošice Čisovice Bojovský potok Čisovice - most u Obecního úřadu, čp. 4 Bojov (část Bojovský potok Čisovice - most u domu čp. 4 obce Bojovský potok Bojov - most u domu čp. 30 Čisovice) Bojovský potok Bojov - most u domu čp. 78 Stránka 26 z 63

3.7 Zvláštní povodeň Zvláštní povodeň na vodním díle je v podstatě průtoková vlna způsobená umělými vlivy. Rozeznávají se tři základní typy podle charakteru situace, která může nastat při provozu vodního díla: Narušení vzdouvajícího tělesa (hráze) vodního díla Porucha hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla při neřízeném odtoku vody z nádrže Mimořádné vypouštění vody z nádrže z důvodu řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla. Povodeň způsobená umělými vlivy, při kterých by došlo k protržení hrází vodních děl na Vltavské kaskádě je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: silné zemětřesení - velmi malá pravděpodobnost válečný konflikt - velmi malá pravděpodobnost teroristický útok - malá pravděpodobnost I SPA bdělost na vodním díle nastává při nepříznivém vývoji bezpečnosti vodního díla, odvozeném podle hodnocení sledovaných jevů v rámci výkonu TBD, nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. II SPA - pohotovost se na vodním díle vyhlašuje při pokračujícím nepříznivém vývoji bezpečnosti vodního díla, nebo při mimořádném vypouštění vody nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají průtokovou vlnu, při které je dosažen II.SPA na vybraném vodočtu. Bezpečnost vodního díla se odvozuje podle stavu a vývoje sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu TBD při hodnocení překročení mezních hodnot vybraných veličin. III SPA ohrožení se vyhlašuje při vzniku kritické situace vodního díla podle vyhodnocení TBD při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku ZVP typu uvedeném pod bodem 1 nebo za mimořádného vypouštění vody při použití nouzových opatření s vyvoláním průtokové vlny, při kterém je dosažen III SPA na vybraném vodočtu. Území ohrožené zvláštní povodní je území, jehož hranice určuje kulminační hladina při zvláštní povodni. Ve směru toku končí v profilu, kde kulminační průtok zvláštní povodně poklesne na hodnotu stoletého průtoku přirozené povodně (Q 100 ). Povinnost stanovení zvláštních povodní a rozsahu území ohroženého zvláštní povodní má u vodních děl jejich vlastník-provozovatel. Správní obvod obce s rozšířenou působností MÚ Černošice mohou ovlivnit, při vzniku zvláštní povodně, zejména vodní díla na řece Vltavě: VD Orlík, říční km 114, 650 VD Kamýk, říční km 134, 730 VD Slapy, říční km 91, 694 VD Štěchovice, říční km 84, 440 VD Vrané nad Vltavou, říční km 71, 325 Podrobnější údaje o těchto vodních nádržích jsou uvedeny v grafické části tohoto povodňového plánu. Postup správce vodního díla při manipulaci s vodou při nebezpečí zvláštní povodně je součástí manipulačního řádu vodního díla. Území ohrožená zvláštní povodní jsou vymezena v krizovém plánu sestaveném podle ustanovení zákona o krizovém řízení. Řízení ochrany před zvláštní povodní se předpokládá ze strany příslušného orgánu krizového řízení a bude prováděno podle jeho krizového plánu. Stránka 27 z 63

3.8 Pozorování vodních stavů Pro vnitřní potřeby povodňové komise správního obvodu obce s rozšířenou působností, Města Černošice, zajišťuje převzetí informací o stavu průtoku a výšce hladiny na hlásných profilech kategorie A a kategorie B pověřený člen komise. Pozorování vodních stavů v hlásném profilu se provádí v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, nebo podle aktuálního požadavku povodňového orgánu. Veškeré časy se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v letním" čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační stav), je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace. Stránka 28 z 63

3.9 Dokumentační práce Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatření k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. Podkladem pro dokumentací o povodni jsou zejména: záznamy v povodňové knize průběžné zaznamenávání spadlých srážek průběžné zaznamenávání vodních stavů a průtoků označení nejvýše dosažené hladiny vody zaměřování a zakreslování zátopy terénní průzkum fotodokumentace zprávy účastníků povodňové ochrany 3.9.1 Povodňová kniha Pověřený pracovník vede dokumentaci povodně a zaznamenává do povodňové knihy doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí (např. záznam telefonátu), doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů, způsobu a doby odeslání, obsah příkazů, popis provedených opatření, výsledky povodňových prohlídek. Zápisy do povodňové knihy provádějí jen osoby tím pověřené. Telefonické zprávy se zapisují povodňové knihy a také se mohou zprávy nahrát na diktafon a později přepsat do povodňové knihy. U zpráv, které jsou již v tištěné formě, např. fax, nebo jiná písemnost, fotografie, mapy, kopie novinových článků apod. se přidělí evidenční číslo a do povodňové knihy se uvedou pouze údaje kdy a od koho zpráva přišla, komu a jak byla předán, dále stručný název zprávy a obsah, zpráva se tímto číslem označí a uloží jako příloha povodňové knihy. Zprávy na disketách, magnetofonových páskách a videokazety se evidují jako přílohy povodňové knihy. 3.9.2 Foto a video dokumentace V průběhu povodně, ale především po kulminaci jednotlivých povodňových vln je nutné provést objektivní fotografickou a video dokumentaci. Dokumentaci provádí osoba pověřená povodňovou komisí. Dokumentace se ukládá do povodňové knihy. Dokumentace slouží k objektivnímu zachycení způsobených škod po povodni a pro zpracování souhrnné zprávy o povodni. 3.9.3 Souhrnná zpráva z povodně Povodňový orgán správního obvodu obce s rozšířenou působností, Město Černošice (pokud převzal řízení ochrany před povodní) zpracovává zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací práce. Zprávu je nutné zpracovat do jednoho měsíce po ukončení povodně a předat ji k využití povodňovému orgánu Středočeského kraje. Zpráva obsahuje zejména: rozbor příčin a průběhu povodně popis a posouzení účinnosti provedených opatření věcný rozsah a odborný odhad povodňových škod návrh opatření na odstranění následků povodně Stránka 29 z 63