Severočes. Přír., Ústí nad Labem, 49: 85-89, 2017 Lišejníky vrchu Březinské tisy (severní Čechy) Lichens of the hill Březinské tisy (Northern Bohemia) Bohdan W agner Družstevní31, CZ-41201 Litoměřice; bohdan.wagnerj@seznam.cz Abstract: During 2011 and 2013 the lichen diversity of the protected area Březinské tisy in České středohoří Higland was explored. The slopes were declared a national nature monument to protect a rich population of yew trees (Taxus baccata) in all possible age classes. The territory is also designated to protect a significant palaeontological site (important paleontological locality in this area). The list comprises 47 taxa found in forest biotopes, on rocky substrates, tree bark and on soil. Keywords: lichen diversity, České středohoří Mts., basalt, Peltigera membranacea, Verrucaria praetermissa. Úvod Část strmého zalesněného svahu Velkého Chlumu nad údolím řeky Ploučnice s bohatým porostem tisu červeného byla vyhlášena národní přírodní památkou v roce 1969. Rozloha chráněného území je 35,7 ha, nadmořská výška 158 až 372 m. Dominantním útvarem je tzv. Bechlejovická stěna, tvořená příkrovem čediče. Pod úpatím stěny jsou mocné balvanité sutě, v jejichž dolní části jsou mezi jednotlivými bloky vrstevnaté diatomitové břidlice. Je zde významné paleontologické naleziště třetihomí flóry a fauny (Kinský 1996). Porost tisu a paleontologické naleziště jsou dva hlavní předměty ochrany. Převažují listnaté stromy, ale vyskytuje se tu i smrk a modřín. V území rezervace jsou hojné čedičové balvany, místy i skalky. Na úpatí Bechlejovické stěny se vyskytují i sutě. V celém území je vzhledem k souvislému zalesnění menší intenzita osvětlení. Podle Skalického (1988) se jedná o fytogeografický okres 4. Vemeřické středohoří, podokres b) Českokamenická kotlina, okrsek Benešovské středohoří. Žádné nálezy lišejníků z NPP Březinské tisy nebyly dosud publikovány. Metodika Lišejníky byly odebírány nebo zaznamenány z nejrůznějších substrátů, aby byla zachycena maximální druhová diverzita - borka a dřevo (epifyty a lignikolní lišejníky), skály, kameny a podklady vzniklé antropogenní činností (saxikolní druhy), holá nebo humózní půda (terikolní druhy). Zaznamenány bez dokladu byly běžné druhy, snadno poznatelné v terénu. Terénní průzkum byl proveden v letech 2011 až 2013 během pěti exkurzí. K určování druhů byla použita díla Wirth (1995) a Smith et al. (2009). Při určování byla použita chemická činidla ke zjišťování barevných reakcí lišejníků: roztok parafenylendiaminu v ethanolu, 10% roztok KOH, Lugolův roztok a přípravek s chlorem (SÁVO). K zaznamenání souřadnic v systému WGS 84 posloužil přijímače CanMore a Garmin Dakota 10. Nomenklatura taxonů a kategorie 85
ohrožení jsou sjednoceny podle práce Liška J. & Palice Z. (2010). Všechny doklady jsou uloženy v herbáři Oblastního muzea v Chomutově (CHOM). Lokality 1. Úpatí Bechlejovické stěny [50 45 21 N, 14 14 38 E] 2. Údolí potoka na západní hranici rezervace [50 45 30 N 14 14 36 E] 3. Severní svah pod Bechlejovickou stěnou [50 45 29 N, 14 14 38 E] 4. Jihovýchodní část svahu pod Bechlejovickou stěnou [50 45 26.1 N 14 15 19.2 E] 5. Východní část rezervace [50 45 22 N 14 15 0 P E] 6. Část lesa na severovýchodním okraji [50 45 17 N 14 14 16 E] 7. Vrcholová partie lesa nad Bechlejovickou stěnou [50o45 21 N 14 14 37 E] Seznam zaznamenaných druhů VU - taxony zranitelné, NT - taxony blízké ohrožení, LC - taxony neohrožené. Za názvem taxonu a kategorií ohrožení následuje lokalita a substrát. Nedokladované nálezy mají před názvem pomlčku. Taxon, který není uveden v Červeném seznamu lišejníků ČR, má před názvem hvězdičku. Amandinea punctata (LC) - 3; Fraxinus excelsior v koruně Bacidina cf. chloroticula (LC) - 2; Fagus syhatica, 4; čedič - Baeomyces rufus (LC) (LC) - 1; čedič Candelariella efflorescens agg - 3; Fraxinus excelsior v koruně Cladonia caespiticia (NT) - 1, 3,5; v mechu na čediči a na dřevě Cladonia coniocraea (LC) - 1; v mechu na čediči a na dřevě Coenogonium pineti (LC) - 1, 4, 5, 6; Acerpseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia Cystocoleus ebeneus (NT) - 1; čedič [50 45 25 N 14 15 42 E], 300 m n. m. Evernia prunastri (NT) - 6; větev na zemi - Hypocenomyce scalaris (LC) - 3; Picea abies Hypogymnia physodes (LC) - 2, 3; Fraxinus excelsior Hypogymnia tubulosa (NT) - 3; Fraxinus excelsior v koruně Lecanora conizaeoides (LC) - 3, 5; Betula pubescens, Pinus sylvestris, Prunus avium Lecanora polytropa (LC) - 7; čedič Lecanora pulicaris (LC) - 3; Fraxinus excelsior v koruně - Lecanora saxicola (LC) - 2; čedič Lepraria incana (LC) - v celém území, čedič Lepraria lobificans (LC) - 3; Tilia Melanelixia subaurifera - 3; Fraxinus excelsior v koruně Melanelixia exasperatula (LC) - 3; Fraxinus excelsior v koruně Micarea botryoides (LC) - 1; čedič Micarea lignaria (LC) - 3; čedič Micarea lutulata (VU )- 1; čedič [50 45 18.2 N 14 15 32 E], 324 m n. m. Micarea prasina s. lat. (LC) - 1; čedič Micarea sylvicola (LC) - 1; čedič Parmelia sulcata (LC) - 3, 5,7; Fraxinus excelsior, Populus tremula, Prunus avium, Quercus robur, dřevo Parmeliopsis ambigua (LC) -1,3 ; Fraxinus excelsior v koruně Peltigera membranacea (VU) - 1; čedič Physcia aipolia (EN) - 3; větev na zemi - Physcia adscendens (LC) - 5; Acer platanoides, Quercus robur Physcia dubia (LC) - 3, 5, 7; Fraxinus excelsior Physcia tenella (LC) - v celém území; Fraxinus excelsior 86
Porina aenea (LC) - 3, 4, 6; Fagus sylvalica, Tilia Porina chlorotica (LC) - 1; čedič Porpidia rugosa (NT) 1,5; čedič Porpidia soredizodes (LC) - 1, 3, 5, 7; čedič Porpidia tuberculosa (LC) - v celém území; čedič Pseudevernia furfuracea (NT) - 3; Fraxinus excelsior v koruně Psilolechia lucida (LC) - v celém území; čedič - Trapelia coarctata (LC) - 1; čedič Trapeliaplacodioides (LC) - v celém území; čedič *Usnea substerilis - 3; Fraxinus excelsior v koruně Verrucaria dolosa (LC) 1,4; čedič Verrucaria praetermissa (VU) 1,3; čedič Xanthoria candelaria (LC) - 5; Acerplatanoides Xanthoriaparietina (LC) -3,5,7 ; Acer campestre, Fraxinus excelsior, Populus tremula, větev na zemi Xanthoria polycarpa (NT) - 3, 5, 7; Acer campestre, větev na zemi Lichenikolní houba Microcalicium arenarium - 1; čedič, na lišejníku Psilolechia lucida Komentáře k vybraným druhům Peltigera membranacea VU Stélky hávnatky byly nalezeny na 3 balvanech asi 30-40 cm v průměru s doprovodnými druhy Psilolechia lucida a Trapelia coarctata. Doklad: Na S svahu v mechu na balvanech, [50 45 21 N, 14 14 38 E], 25. 7. 2011, 268 m n. m., 22. 3. 2012. Physcia aipolia EN Ohrožený druh terčovniku byl sebrán na S svahu [50 45 24 N 14 14 43 E], 240 m n. m., 22.3.2012,CHOM. Doprovodné druhy patří mezi běžné lišejníky: Amandineapunctata, Candelariella reflexa, elanelixia subaurifera, Parmelia sulcata, Physcia tenella a Xanthoria polycarpa. Usnea substerilis Motyka Tato provazovka není uvedena v Červeném seznamu lišejníků ČR. V Doupovských horách je považována za běžnou (Syrovátková 2009). Lišejník byl nalezen na S svahu v hromadě chvojí po těžbě dřeva na větvi jasanu. [50 45 29 N, 14 14 38 E], 200 m n. m., 22. 3. 2012. Provazovku doprovázely další běžné druhy: Amandinea punctata, Candelariella reflexa, Hypogymnia physodes, Hypogymnia tubulosa, Lecanora pulicaris, Melanelixia subaurifera, Melanohalea exasperatula, Parmelia sulcata, Parmeliopsis ambigua, Physcia tenella, Psedevernia furfuracea, Xanthoria parietina a Xanthoria polycarpa. Verrucaria praetermissa VU Bradavnice se často objevuje na periodicky zaplavovaných čedičových balvanech v potoce podél části západní hranice NPP. Její stélky jsou za sucha nápadně světlé. Patří mezi naše hojnější sladkovodní bradavnice na březích vodních toků a nádrží. Podle Thíise et al. (2008, p. 181) se vyskytuje na periodicky zaplavovaných, tvrdých, slabě kyselých a bazických horninách. Kromě uvedeného výskytu v potoce byla sbírána na čedičovém balvanu na severním svahu ve vyschlém korytě, [50 45 18.2 N 14 15 32.6 E], 324 m n. m., 20. 10. 2013. 87
Závěr Při prvním lichenofloristickém průzkumu NPP bylo zjištěno 47 druhů lišejníků a jedna lichenikolní houba (Microcalicium arenarium). Přestože v celém území převažuje skalnatý substrát, saxikolních lišejníků bylo nalezeno jen 20 taxonů. Důvodem může být silné zastínění lesem, které lépe snášejí mechorosty. V takových podmínkách se daří lišejníku druhu Cystocoleus ebeneus, který Wirth (1994) označil jako stínomilný. Nejzajímavějším saxikolním lišejníkem je vodní Verrucaria praetermissa na balvanech v potoce. Tři druhy terikolních lišejníků (hávnatka Peltigera membranacea, dutohlávka Cladonia caespititia a C. conioeraea) byly zaznamenány v mechu na balvanech a nikoliv na půdě. Epifytické druhy byly zaznamenány pouze na listnatých dřevinách, na tisech zjištěny nebyly. Kmeny a větve do výšky 2 m, a jejich bází porůstá pouze několik běžných epifytů. Na ulomené větvi byl zjištěn ohrožený taxon Physcia aipolia společně s běžnějším druhem Melanelixia subaurifera. Větve jasanu porůstalo 8 druhů epifytů (např. Lecanora pulicaris a Melanohalea exasperatula) včetně uvedené provazovky Usnea substerilis. Lze tedy předpokládat, že větší druhovou diverzitu lišejníků lze očekávat v prosvětlenějších koruánách stromů.na vývratech a dějících padlých kmenech z lišejníků byly nalezeny mezi dominujícími mechorosty jen dutohlávky Cladonia conioeraea, C. caespititia a mikrolišejník Micarea prasina. Lokalita není po druhové stránce lichenologicky příliš bohatá, přesto jsou záznamy několika vzácnějších druhů v rámci širšího regionu přínosem. Poděkování Práce byla zadána a financována Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Děkuji Josefu P. Haldovi za pečlivé pročtení textu a cenné připomínky. Lence Němcové a Martinu Kolaříkovi děkuji za doprovod v terénu. Literatura Kinský J. (1996): Chráněná krajinná oblast České středohoří a její maloplošná chráněná území. -47 p. Liška J. & Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). - Příroda, Praha, 29: 3-66. Skalický (1988): Regionálně fytogeografické členění. - In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]. Květena České socialistické republiky 1: 65-102, Academia, Praha. Smith C. W., A. Aptroot, B. J. Coppins, A. Fletcher, O. L. Gilbert, P. W. James and P. A. Wolseley (2009): The Lichens of Great Britain and Ireland. 1046 p, London. Syrovátková L. (2009): Návrat epifytických lišejníků na území Doupovských hor po snížení znečištění ovzduší. - Ms., 44 p. + příl. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna katedry botaniky PřF UK v Praze], Thiis H. et Schultz M. (2008): Freshwater flora of Central Europe, Vol. 21/1: Lichens. - Spectrum, Heidelberg, 224 pp. Wirth V. (1994): 4. Zeigerwerte von Flechten. In: Ellenberg H., Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. - Scripta Geobot. 18:215-237. Wirth (1995): Die Flechten Baden-Württembergs I, II. - 1006 p., Stuttgart. 88
Obr. 1. Mapka národní přírodní památky Březinské tisy s vyznačením přibližné polohy jednotlivých dílčích lokalit. Orig. B. Wagner [Fig. 1. The map of National nature sanctuary Březinské tisy with marked localities. Orig. B. Wagner.] 89