OBSAH Vûneãky a kytice 5 Materiál a pomûcky 6 Pfiírodní materiály 6 Základy vûncû 7 PomÛcky a dekoraãní materiál 11 Jaro 12 Vûneãek pro princeznu 12 Léto 14 Vonící vûneãky a voniãky 14 Slavnostní vûnce 18 DoÏínkové ozdoby 21 Kytice z klasû 25 DoÏínkov vrkoã 26 Podzim 28 UÏiteãné pletence 28 Podzimní vazby 32 âas du iãek 35 Zima 38 Mikulá ské drobnosti 38 Adventní vûnce 42 Vánoce 45
VùNEâKY A KYTICE Kvûtiny s jejich krásn mi barvami, ãasto obdivuhodn mi tvary kvûtû a nenapodobiteln mi vûnûmi patfiily a patfií k Ïivotu. TotéÏ platí i o kefiích a stromech, aè uï jehliãnat ch, anebo listnat ch. âasto nás pfiekvapí pûsobiv mi barvami a zajímav mi tvary sv ch plodû. Bylinky a kofiení jsou nejen léãivé a voàavé, ale mnohé hezky kvetou. Staãí se v rûzn ch roãních obdobích projít lesem, loukou nebo polem, prohlédnout remízky u cest nebo prozkoumat zahradu. Lidé si vïdycky pfiáli kousek té pfiírodní krásy odnést domû. A dnes o to více, Ïe mnozí z nás mají z mûsta do lesa ãi na louku dost daleko. A tak si mûïeme ozdobit pokoj pûknou kyticí, aranïovanou vazbou ãi vûneãkem na stûl nebo na zeì. A dokonce si mûïeme zhotovit takové dekorace, které neuvadnou, nepfiestanou vonût a vydrïí pro radost i mnoho mûsícû. Vûnce a vûneãky v rûzn ch podobách provázely vût inu dûleïit ch svátkû a oslav. Jak tûch rodinn ch, jako byly napfiíklad svatby, kfitiny nebo pohfiby, tak i v roãních, kdy lidé slavili pfiíchod jara, ukonãení skliznû ãi kfiesèanské Vánoce. Tvar vûnce mûlo i mnoho tradiãních koláãû, peãen ch z tûsta. âasto b valy tak nazdobené, Ïe vypadaly jako pravé pletené vûneãky. Nejãastûji se pfiipravovaly na svatbu. K nevázanému masopustnímu veselí zase patfiily koláãe nebo pletence z tûsta, ozdobené su en m ovocem, ofiechy, pentlemi a fábory. V men ím provedení je pfiipravovala dûvãata jako dárky chlapcûm za tanec na zábavû. Podobné vrkoãe dostávaly malé dûti od sv ch maminek jako mikulá skou nadílku.
MATERIÁL A POMÒCKY Pfiírodní materiály Kromû drobn ch doplàkû pouïíváme v hradnû pfiírodní materiály. To znamená vûtve a vûtviãky stromû, proutky a ratolesti kefiû, celé kvûtiny nebo jen jejich kvûty. DÛleÏité jsou snítky vo- Àav ch bylinek. âasto se uplatní i svazek zral ch obiln ch klasû p enice, jeãmene, Ïita nebo ovsa, pûsobivá je kytiãka dozrálého lnu nebo vûtviãka chmele. A samozfiejmû plody, které pouïíváme pro jejich zajímavé tvary a barvy. KaÏdou vazbu oïiví ãervené ípky nebo jefiabiny, pûknû tvarované makovice, semínka d nû a sluneãnice, malá jablíãka a mnoho dal- ích. Velmi dekorativní mohou b t i rûzné druhy trav, a to jak jejich listy, tak i kvûty. Podle toho, jak vûneãek pfiipravujeme a k jakému úãelu bude slouïit, pouïíváme buì ãerstvé, nebo su ené materiály. Brzy poznáme sami, které kvûtiny i po usu ení zachovávají tvar a barvu a které nelze v suchém stavu aranïovat. Vût ina rostlin se dobfie a jednodu e su í ve svazcích, zavû en ch na vzdu ném a tmavém místû. Pûkn vzhled a vûnû v ak nejsou jedin mi vlastnostmi pfiírodních ozdob. Mají i mnoho skryt ch v znamû, které v minulosti hrály dûleïitou roli pfii obfiadech a obyãejích. Zelená ratolest pfiedstavovala Ïivot a zdraví, vûnce z kvûtû zase symbol panenství a ãistoty. Svazek zralého obilí obsahoval podûkování za bohatou sklizeà i prosbu o dobrou úrodu i pfií tí rok. Podobn v znam mûly i zralé plody polních a zahradních plodin jako byly napfiíklad hrách, ãoãka, ofiechy, ovoce, ãesnek, cibule, makovice atd. Proto b valy v minulosti spolu s chlebem a medem dûleïitou souãástí tûdroveãerního stolu. 6
Základy vûncû Základy pro vûnce a vûneãky si mû- Ïeme bez problémû vyrobit sami. Nûkteré najdeme také v nabídce specializovan ch obchodû. MoÏností a v chozích materiálû je víc, záleïí na na ich moïnostech a také na tom, zda potfiebujeme mohutnûj í a mûkk základ, anebo nám bude vyhovovat slab í a pevn. pfiíprava Jeden nebo dva proutky z vrby stoãíme do kruhu a ováïeme pevnû kûrou, kterou jsme pfiedem v nûkolika podéln ch pruzích oloupali z dal ího vrbového prutu (obr. 1, foto ã. 1). Tento typ se nejlépe zhotovuje na jafie, kdy je vrba nejpruïnûj í. 1 1 7
2 Dal í základ vyrobíme z ãerstvé, anebo lépe ze suché pevné lesní trávy. Postupnû pfiidáváme dal í svazky stébel a pevnû ovíjíme l kem (obr. 2, foto ã. 2). 2 âasto se pouïívají základy ze slámy. Dlouhou slámu bez klasû (nepfiezrálou) srovnáme a stoãíme do kruhu nebo oválu a pak pevnû obtáãíme l kem, drátkem nebo provázkem (obr. 3). 3 8
Pfiíli pfieschlou slámu je lep í pfiedem navlhãit a hotov tvar pak usu it (foto ã. 3). 3 Pro vy í vûnce se pouïívají také loubkové základy. PÛvodnû se loubek típal ruãnû z vûtví, kmene nebo kofienû stromû, dnes máme k dispozici prûmyslovû zpracovan d hov loubek. Stoãíme jej do poïadovaného tvaru a spoj zafixujeme drátkem nebo l kem (obr. 4, foto ã. 4). 4 4 9
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.