BPC1E počítačové cvičení 1 Informační systémy VUT, studentské účty, Moodle, Gigadisk, elektronická pošta a její služby, operační systémy, UNIX Cílem je seznámit se informačními systémy, které jsou provozovány jak na univerzitní úrovni, tak i na úrovni fakulty a na úrovni Ústavu radioelektroniky. Protože jsou počítačové sítě založeny na operačním systému UNIX, je dalším cílem seznámení se se základním ovládáním operačního systému UNIX/Linux a se základními operacemi v počítačových sítích. Úloha A. Spolu s vyučujícím proveďte kontrolu svých účtů a hesel v informačních systémech VUT v Brně. Úloha B. Tento úkol je zaměřen na základní ovládání OS UNIX, který je spuštěn na studentském serveru FEST. Přihlaste se přes SSH svým loginem na fest.stud.feec.vutbr.cz. pomocí programu PuTTY. Heslo je stejné jako pro email. Specifikace cíle je uvedena na obrázku 1.1. Obr. 1.1. Nastavení jména hostitelského serveru v programu PuTTY. Po připojení k serveru budete dotázání na login a heslo. Při zadávání hesla se nezobrazují žádné znaky (ani hvězdičky). Po přihlášení bude prompt nastaven na váš home adresář (viz obr. 1.2).
Obr. 1.2. Stav okna po přihlášení na server FEST. Vypište obsah domácího adresáře. Vytvořte editorem pico například soubor test.txt a složku pokus. Soubor zkopírujte do uvedené složky, originál přejmenujte na test2.txt. Zobrazte soubor test2.txt na konzoli. Smažte oba soubory i vytvořený adresář. Toto vyzkoušejte zadáváním příkazů za prompt i ve správci souborů mc. Zastavení vykonávání aktuálního příkazu se provádí klávesovou zkratkou Ctrl+C. Základní utility a příkazy Shellu jsou: cd: změna adresáře, change directory ls: výpis adresáře, list mkdir, rmdir: vytvoření/zrušení adresáře, make/remove directory rm: smazání souboru, remove cp, mv: kopie/přesun souboru, copy/move pico: jednoduchý textový editor cat, more: zřetězení/výpis, stránkový výpis souboru chmod: změna přístupových práv Úloha C. V tomto úkolu si ukážeme možnosti jednoduchého vytváření webových HTML stránek s možností vystavení na studentském webu. Vytvořte na serveru jednoduchou HTML stránku a publikujte ji. Výsledek ověřte zobrazením přes prohlížeč. HTML (HyperText Markup Language) je velmi jednoduchý značkovací jazyk pro popis tzv. hyperdokumentu. Dokument je organizován hierarchicky pomocí systému předdefinovaných značek, které se zapisují mezi znaky < a >. Ty jsou buď párové definující začátek a konec platnosti (koncová je shodná s počáteční jen jí předchází znak lomítko /) nebo nepárové definující začátek platnosti a platí, dokud není předefinována stejnou značkou s jiným parametrem. Každý HTML dokument je ohraničen párovou značkou <html>. Součástí dokumentu může být hlavička <head>. Za hlavičkou následuje obsah dokumentu <body>. Značky <head> i <body> jsou párové. Součástí hlavičky je specifikace vlastního
dokumentu. K zápisu doplňujících informací se používá nepárová značka <meta>. Nadpis dokumentu je ohraničen značkou <title>. Parametry jednotlivých značek jsou zapisovány spolu se značkou a jejich hodnoty jsou uzavřeny v uvozovkách "" (například <a href="index.html">). Zkuste v libovolném editoru sestavit příklad jednoduché HTML stránky: <html> <head> <title>první HTML stránka</title> </head> <body> Moje první HTML stránka xjmeno00. </body> </html> Uložte ji jako index.html do podadresáře WWW. Vaše vytvořená stránka bude zobrazitelná na: http://www.stud.feec.vutbr.cz/~vaslogin Prostý text se zapisuje bez značek, které by specifikovaly jeho formátování, resp. použije se aktuálně definované formátování. Text zapsaný na více řádcích se ve www dokumentu spojí do jednoho odstavce. Pro definování odstavce lze použít nepárovou značku <p>, pro rozdělení textu koncem řádku nepárovou značka <br>. Pro zvýraznění textu se používá značka <em>, pro silnější zvýraznění (tučně) značka <strong>, pro zápis citace slouží značka <cite>, pro výpis kódu programu bývá uvozen značkou <code>. Všechny tyto značky jsou párové (specifikují začátek a konec platnosti). Pro definici nadpisů se používají párové značky <h1> až <h5> mezi které se zapíší texty nadpisů. Značka <h1> označuje nadpis nejvyšší úrovně, značka <h5> nadpis nejnižší úrovně, např. takto: <body> <h1>titulek kapitoly 1</h1> <em>zvyrazneny text první kapitoly</em> <p> <strong>tucny text dalsiho odstavce</strong> <h2>titulek podkapitoly 1.1</h2> text podkapitoly<br> text na novem radku <h3>titulek podkapitola 1.1.1</h3>... </body> Text lze doplnit o obrázky pomocí značky <img>, přičemž parametr src definuje soubor obrázku a parametr alt text, který bude zobrazen v případě, že obrázek nebude k dispozici: <img src="muj_obrazek.jpg" alt="moje fotografie"> Další značky pro tvorbu HTML stránek lze nalézt například na: http://www.jakpsatweb.cz/html/
Doplňte váš HTML dokument o obrázky a rozšířené formátování textu a vystavte jej na studentském serveru (dobrovolný domácí úkol). Úloha D. Tento úkol je zaměřen na základní práci a testování v počítačových sítích. Určete IP adresy přidělené serveru FEST. Pomocí utilit ping a traceroute otestujte síťové připojení k vybraným serverům přes protokoly IPv4 (UNIX i Windows) a IPv6 (UNIX). Pro UNIX/Linux lze využít příkaz ifconfig (výstup a příslušné adresy jsou patrné z výpisu na obr. 1.3). Dále vyzkoušejte utility pro zjištění odezvy a cesty k vybranému serveru v síti (obr. 1.4): ping ping6 název_cíle a traceroute traceroute6 [-n] název_cíle Obr. 1.3. Ifcofig pro server FEST. Obr. 1.4. Výpis traceroute pro server s doménovým jménem www.google.com.
Seznamte se s utilitou nslookup. Získejte IPv4 a IPv6 záznamy vybraných doménových jmen. Vyzkoušejte si nerekurivní dotaz na kořenový jmenný server. Spusťte nslookup a nastavte: set type=any poté zadejte doménové jméno serveru (viz obr. 1.5). Pomocí utility Telnet se připojte na vybrané HTTP servery a získejte metodou GET indexovou stránku. Použijte UNIXový telnet např.: telnet www.urel.feec.vutbr.cz 80 a volejte metodu GET: GET/HTTP/1.0 Obr. 1.5. Prohledání sítě utilitou nslookup pro doménové jméno www.google.cz. Úloha E Tento úkol je zaměřen na seznámení se s grafickým rozhraním Linuxu, práci se základními nástroji a linuxovými repositáři. 1) Vytvoření LiveUSB z ISO souboru Z webu http://www.linuxmint.com/download.php si stáhněte ISO obraz disku Linux Mint - live DVD s grafickým rozhraním KDE. Z adresy http://www.pendrivelinux.com/yumi-multiboot-usb-creator/ si stáhněte nástroj program YUMI jedná se o nástroj pro vytváření bootovatelného USB flash disku. Na takovémto flash disku můžete mít nahráno několik systémů najednou a při startu vybrat, z kterého chcete bootovat. Vložte flash disk do USB portu počítače, spusťte program YUMI, zadejte administrátorská oprávnění a odsouhlaste licenční podmínky.
Step 1: Vyberte úložiště na které nahrajete obraz disku. Vpravo zaškrtněte We Will Fat32 Format I: Drive! tím zajistíte, že disk bude mít vhodný file systém pro bootování z USB. Step 2: Vyberte distribuci kterou na flash disk budete chtít nahrát v našem případě řádek Linux Mint. Vpravo se objeví odkaz na stránky distribuce nebo přímo na stažení ISO obrazu. Step 3: Vyberte úložiště s vaší ISO souborem. Step 4: Persistent file size posuvníkem lze nastavit velikost datového prostoru, které na flash paměti bude používáno pro ukládání změn. Necháte-li 0 MB, všechny změny (nastavení, nainstalované balíčky, ), jež provedete v live distribuci se ukládají pouze do RAM paměti a po restartu \ vypnutí budou ztraceny. Create: Po provedení předchozích kroků klepněte na tlačítko Create po potvrzení, že chcete změny skutečně zapsat na disk, program nahraje live distribuci na flash disk a přidá k tomu soubory podporující bootování z USB. 2) Nabootování live DVD z flashdisku Obr. 1.6. Vytváření LiveUSB z ISO souboru Vypněte tenkého klienta (dále jen TC). Vložte flash paměť do USB portu TC, zmáčkněte tlačítko napájení a na klávesnici opakovaně mačkejte patřičnou funkční klávesu pro vyvolání boot menu. V případe TC není třeba nic mačkat, bootování je nastaveno prvně na flash disk a poté na HDD. Naběhne menu, ve kterém vyberete Linux Mint. Spustí se live distribuce. 3) Instalace programů z repoziáře Prozkoumejte možnosti instalace programů pomocí repositáře z příkazové řádky nástrojem Aptitude (příkaz apt) a nainstalujte program Codeblocks + potřebné závislosti. Nainstalujte programy Htop a Krusader. Spusťte oba programy. Nainstalujte doplňky pro plnohodnotnou práci s programem Krusader (především programy pro práci s archívy).
Obr. 1.7. Linux Mint distribuce Vyvolání nápovědy (pro program nano): - man nano (manuálová stránka programu) - nano -h (nápověda obsahuje základní syntaxi, příkazy a parametry) - nano --help (někdy je nápověda obsažena jen v této delší formě) - apt TAB (hint) Příkazy: program úkon s_čím_pracovat --parametr (-v zkrácená forma parametru) - apt (program pro práci s programy z repozitářů ) - sudo (píše se před program, když potřebuji supreuživatelská oprávnění) - sdsds (Self Discovering Synchronized Data Store) 4) Záchrana uživatelských dat z Windows Zkontrolujte, zda máte nainstalovanou podporu pro filesystem NTFS.
Otevřete uživatelskou složku, z systémového disku tenkého klienta (pomocí programu Dolphin, Krusader, nebo Midnight Commander) a zkopírujte libovolný soubor do složky Music v Linuxu. Hodnocení: Úloha není hodnocena. Kontrolní otázky 1.1) Jaký je vztah mezi HostName a IP adresou? 1.2) Kolik zařízení (serverů) je možno adresovat IP adresou s protokoly IPv4 a IPv6 (UNIX)? 1.3) Jaký je rozdíl mezi párovou a nepárovou značkou v HTML skriptu? Literatura [1.1] HERBORTH, Ch. Unix a Linux. Názorný průvodce. Brno: Computer Press, 2006. [1.2] KUROSE, J. F., ROSS, K. W. Počítačové sítě. Brno: Computer Press, 2014.