Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze

8. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 8. funkční období Těsnopisecká zpráva 11. schůze

Pořad 11. schůze 1. Senátní tisk č. 160 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2. Evropský senátní tisk č. K 048/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 3. Senátní tisk č. 158 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 4. Senátní tisk č. 1 Petice za záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku pro příští generace 5. Senátní tisk č. 84 Petice zachraňme Šumavu 6. Evropský senátní tisk č. K 038/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Hodnocení dohod EU o zpětném přebírání osob 7. Senátní tisk č. 121 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů a 119k písm. d) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Nařízení Rady o elektronickém zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie 8. Evropský senátní tisk č. K 056/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Sdělení o migraci 9. Senátní tisk č. 159 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 157 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 11. Senátní tisk č. 71 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování 12. Senátní tisk č. 72 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování 13. Senátní tisk č. 77 Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, senátorky Dagmar Terelmešové a dalších, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 1

14. Senátní tisk č. 143 Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Grulicha a dalších, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik 2

8. funkční období Obsah 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 4. srpna 2011... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 1 Senátor Petr Bratský... 2 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 160)... 2 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 2 Senátor Ivo Bárek... 4 Senátor Miloš Malý... 6 Senátor Miloš Malý... 6 Senátor Martin Tesařík... 7 Senátor Vladimír Dryml... 7 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 8 Senátor Ivo Bárek... 9 2. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (evropský senátní tisk č. K 048/08)... 10 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 10 Senátor Jaroslav Doubrava... 11 Senátor Jaroslav Doubrava... 13 Senátor Jaroslav Doubrava... 14 Senátorka Alena Dernerová... 15 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 16 Senátor Jaroslav Doubrava... 17 Senátor Jaroslav Kubera... 19 Senátor Jaroslav Doubrava... 20 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart.... 21 3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 158)... 21 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 21 Senátor Miroslav Antl... 22 Senátor Miloš Vystrčil... 25 Senátor Jiří Čunek... 25 Senátor Jiří Dienstbier... 26 Senátor Miloš Malý... 26 I

Senátor Jiří Čunek... 27 Senátor Miloš Vystrčil... 27 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 28 Senátor Miroslav Antl... 28 Senátor Jaroslav Kubera... 29 Senátor Miloš Vystrčil... 29 Senátor Jiří Dienstbier... 29 Senátor Miloš Vystrčil... 30 Senátor Jaroslav Kubera... 30 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 31 Senátor Miroslav Antl... 31 Senátor Miroslav Antl... 32 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 32 Senátor Miroslav Antl... 33 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 33 Senátor Miroslav Antl... 33 Senátor Miroslav Antl... 33 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 33 Senátor Miroslav Antl... 33 4. Petice za záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku pro příští generace (senátní tisk č. 1)... 34 Senátorka Eva Richtrová... 35 Zdeněk Pavlíček... 37 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 39 Senátor Martin Tesařík... 40 Senátor Adolf Jílek... 40 Senátor Vladimír Dryml... 41 Senátor Jaroslav Kubera... 42 Senátor Miroslav Nenutil... 43 Senátorka Eva Richtrová... 44 5. Petice zachraňme Šumavu (senátní tisk č. 84)... 44 Senátorka Jiřina Rippelová... 44 Senátor Jiří Dienstbier... 45 Senátor Jiří Dienstbier... 45 Senátor Pavel Eybert... 46 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 49 František Nykles... 50 Jiří Hůlka... 51 Jaromír Kyzour... 54 Petr Smutný... 56 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 56 Jan Stráský... 60 Senátor Jaroslav Kubera... 61 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková.... 64 Senátor Jiří Pospíšil... 65 Senátorka Jiřina Rippelová... 66 Senátor Vladimír Dryml... 66 II

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka... 68 Senátorka Soňa Paukrtová... 69 Senátor Karel Šebek... 69 Senátor Jan Horník... 70 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 72 Senátor Petr Bratský... 72 Senátor Stanislav Juránek... 75 Senátor Jaroslav Doubrava... 75 Senátor Miroslav Krejča... 76 Senátor Tomáš Jirsa... 77 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.... 78 Senátor Pavel Eybert... 78 Senátor Ivo Bárek... 79 Senátor Pavel Eybert... 79 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa... 79 Senátor Miroslav Krejča... 79 Senátor Pavel Eybert... 80 Senátor Pavel Eybert... 80 6. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Hodnocení dohod EU o zpětném přebírání osob (evropský senátní tisk č. K 038/08)... 81 Ministr vnitra ČR Jan Kubice... 81 Senátor Tomáš Grulich... 82 Senátorka Soňa Paukrtová... 83 7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů a 119k písm. d) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Nařízení Rady o elektronickém zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie (senátní tisk č. 121)... 83 Ministr vnitra ČR Jan Kubice... 83 Senátorka Jiřina Rippelová... 84 Senátor Luděk Sefzig... 85 8. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (evropský senátní tisk č. K 048/08)... 85 Ministr vnitra ČR Jan Kubice... 86 Senátor Tomáš Grulich... 87 9. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 159)... 89 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský... 89 III

Senátorka Marta Bayerová... 90 Senátor Miroslav Antl... 90 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský... 91 Senátorka Soňa Paukrtová... 91 10. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 157)... 92 Senátor Tomáš Töpfer... 92 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 93 Senátor Petr Bratský... 94 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 94 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 95 Senátor Jiří Oberfalzer... 96 Senátor Jiří Čunek... 96 Senátor Václav Koukal... 97 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 98 Senátor Jiří Oberfalzer... 98 Senátor Jiří Dienstbier... 99 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 100 Senátor Adolf Jílek... 102 Senátor Jiří Čunek... 102 Senátor Tomáš Töpfer... 103 Senátor Jaroslav Kubera... 104 Senátor Petr Bratský... 104 Senátor Petr Bratský... 104 Senátor Jiří Oberfalzer... 105 Senátor Jiří Dienstbier... 105 Senátor Tomáš Töpfer... 105 Senátorka Dagmar Zvěřinová... 106 Senátor Petr Bratský... 106 Senátor Petr Bratský... 106 Senátor Petr Bratský... 106 Senátor Jiří Dienstbier... 106 Senátor Jiří Dienstbier... 106 Senátor Petr Bratský... 107 Senátor Tomáš Töpfer... 108 11. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování (senátní tisk č. 71)... 108 Senátor Jiří Oberfalzer... 108 12. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování (senátní tisk č. 72)... 109 IV

Senátor Petr Pakosta... 109 Senátor Karel Korytář... 110 Senátor Karel Korytář... 110 Senátor Petr Pakosta... 111 13. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, senátorky Dagmar Terelmešové a dalších, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 77)... 111 Senátorka Dagmar Terelmešová... 111 Senátor Pavel Čáslava... 112 Senátor Pavel Čáslava... 113 Senátorka Dagmar Terelmešová... 114 14. Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Grulicha a dalších, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluním postoupením Svazu sovětských socialistických republik (senátní tisk č. 143)... 114 Senátor Tomáš Grulich... 114 Senátorka Soňa Paukrtová... 116 Senátor Jiří Oberfalzer... 116 Senátor Vladimír Dryml... 116 Senátorka Soňa Paukrtová... 117 Senátor Jaromír Štětina... 117 Senátor Jaromír Jermář... 118 Senátor Vladimír Dryml... 118 Senátor Tomáš Grulich... 118 Senátorka Soňa Paukrtová... 119 Senátorka Soňa Paukrtová... 119 Senátor Tomáš Grulich... 119 Senátorka Soňa Paukrtová... 120 Senátorka Soňa Paukrtová... 120 V

Těsnopisecká zpráva z 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 4. srpna 2011 (Jednání zahájeno v 10.00 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 11. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. (Velký hluk a pohyb senátorů po Jednacím sále.) Prosím vás, abyste se posadili, zklidnili a budeme postupovat podle našich pravidel. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 20. července 2011. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jaromír Strnad, Otakar Veřovský, Alexandr Vondra, Richard Svoboda, Jaroslav Palas a Václav Homolka. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Škaloud a Petr Šilar. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Škaloud a Petr Šilar. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 1 bylo registrováno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli byli určeni senátoři Miroslav Škaloud a Petr Šilar. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 11. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 11. schůze. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. 1

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 2 bylo registrováno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 30, pro návrh 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Hlásí se pan senátor Petr Bratský, prosím. Senátor Petr Bratský: Dobrý den. Vážený pane předsedo, já se omlouvám, ale již podruhé jsem hlasoval, svítí mi hlasovací zařízení, hlasoval jsem ANO, a nesignalizuje mi, že jsem hlasoval ANO. Nezpochybňuji hlasování, jenom na to upozorňuji, a potřeboval bych, jestli by někdo mohl prohlédnout mé hlasovací zařízení, zda je v pořádku. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, a prosím pracovníky Senátu, aby zařídili, aby pan senátor Petr Bratský se mohl plně účastnit jednání naší schůze včetně hlasování. Pořad schůze jsme si schválili a můžeme přikročit k prvnímu bodu našeho jednání, a tím je 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 160) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 160. Návrh uvede ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, dovolte, abych vám předložil návrh, který byl tolikrát diskutován veřejností, ve výborech mezi senátory, poslanci a zejména pak členy jednotlivých rad a výborů připojených nebo operujících v rámci státního programu Fondu životního prostředí. Jak všichni víte, tento materiál, který je předkládán, je reakcí na situaci, která vznikla způsobem administrací, ale také, a to zejména, mimořádným zájmem občanů a vlastníků nemovitostí v České republice o program "Zelená úsporám". Já toto nezakrývám a říkám to zcela jasně. Je to program, a víte, že jsem patřil k těm, kteří ho v mnoha ohledech kritizovali. Ale na druhou stranu je to program, do kterého se zapojilo víc než čtvrt milionu českých domácností a svým objemem je to program nesrovnatelný. Dámy a pánové, materiál, který je nám předkládán, popisuje situaci z hlediska alokací prostředků národních zdrojů na otázku likvidace tzv. autovraků. Materiál, který je předkládán, asi popisuje nejlépe ze všeho tu situaci, ve které jsme. A ta situace je taková, že dnes kupující vozidel, která nejsou nová, ale ať už dovezená jako starší anebo koupená jako starší v České republice, jsou s ohledem na to, jaké jsou emisní údaje jednotlivých vozidel, povinni platit určitý poplatek. Tento poplatek pak směřuje na likvidaci autovraků. Situace je taková, že v roce 2009 bylo takto vybráno 670 mil. Kč, v roce 2010 605 mil. Kč a v roce 2011 se příjmy pohybují v prvních měsících roku kolem 30 mil. Kč měsíčně, potom i s ohledem na to, že dochází v průběhu roku k vlnám v objemu prodávaných automobilů, tato částka narůstá. Proti tomu čerpání těchto prostředků k dosavadní situaci je takové, že se čerpalo zhruba 38 mil. Kč, což představuje náklady na likvidaci zhruba 90 tisíc vozidel. 2

Když jsme diskutovali o tom, zda, jak a v jaké výši jsou použitelné tyto prostředky na čerpání jiného národního programu v oblasti životního prostředí, tzn. programu Zelená úsporám, diskutoval jsem jak se zástupci Svazu automobilového průmyslu, tak se Svazem dovozců automobilů i se svazem, který provozuje jednotlivé autovraky nad tím, jak je systém nastaven, jak vytvořit pozici, aby došlo k rychlejší a plynulejší obměně vozového parku v ČR. Je totiž skutečností, že když se podíváme na stav a stáří vozidel, které jezdí po českých ulicích, zjistíme, že tento průměrný údaj, katastrofálně nadprůměrný proti údajům v EU, není. Druhá záležitost je, že údaj o počtu vozidel registrovaných v ČR vykazuje opravdu vyšší stáří vozidel než v Čechách, protože to jsou vozidla, která sice nejsou provozována na komunikacích, ale na komunikacích, zahradách a v garážích stále stojí a musíme se pokusit je z ulic dostat. Diskutovali jsme se svazem, který se stará o likvidaci autovraků, jak podpořit aktivitu, jak zamezit tomu, aby docházelo k nelegální likvidaci těchto vraků a dohodli jsme se na vytvoření pracovní skupiny, která již funguje a připravuje nové opatření i s ohledem na to, že v uplynulém období, ve kterém byly poplatky podle stáří jednotlivých vozidel uplatňovány, a my jsme předtím, jak postupovat v následujícím období. Nedílnou součástí této debaty je také otázka, kolik z peněz, které se dnes vybírají, alokovat pro autovraky. V tuto chvíli počítáme s tím, že byť reálné plnění v roce 2010 bylo 38 milionů Kč, za zhruba 80 tisíc zlikvidovaných autovraků na území ČR, tak pravděpodobně nereálně z hlediska tak velkého objemu, ale pro jistotu počítáme s alokací ve výši nejméně 100 mil. pro rok 2011 a 2012, abychom si neukrojili prostředky, které by mohly být potřeba, byť asi v tuto chvíli i s ohledem na to, že máme za sebou první pololetí, se ukazuje, že v takovém objemu alokace rezervy ve výši 100 mil. Kč pro každý rok nebude potřeba. Je to ale jakási forma předběžné opatrnosti. Dovolte mi také zmínit několik údajů. Vím, že jako senátorky a senátoři jste ve svých obvodech dotazováni, a to, jak to teď vypadá se Zelenou úsporám, řekl bych k tomu několik informací k aktuální situaci. Situace je zhruba taková, jak jste asi zaznamenali, na konci dubna, byly rozeslány dopisy zhruba 15 tisícům žadatelů, kteří měli nějaké chyby v podáních a zhruba 24 tisíc to trvalo, protože se to vyřizuje už se smlouvami až do července, byly odesílány dopisy těm, jejichž žádné chyby nebyly v materiálu shledány a žádosti v tomto smyslu byly perfektní. U skupiny 24 tisíc žadatelů dochází nyní k průběžnému vracení smluv a podle toho, jak se naplňují parametry smluv, k jejich proplácení, protože na ně prostředky jsou. Pokud se týká žádostí, které jsou tzv. nedokonalé, tam jsme v průběhu vracení, protože každému z nich byla stanovena šedesátidenní lhůta, dokdy musí odstranit vady. Někdy byly velmi drobné, nejčastěji opatření typu, že nemovitost je ve vlastnictví společného jmění manželů, ale žádost obsahuje pouze podpis jednoho z nich technického charakteru. Také se vrátili velmi brzy. Zaznamenali jsme zájem od žadatelů na fondu, který měl kolísavou tendenci, v prvních zhruba 14 dnech byl poměrně velký nápor těch, jejichž chyby byly marginální, pak začali docházet na konzultační centra k odstraňování chyb, které jsou většího významu a pak vždycky na poslední chvíli je zájem větší. Situace je taková, že se zpátky vrátilo 12 320 žádostí. Když jsme počítali objem prostředků, počítali jsme s tím, že kdyby všichni ti, kteří svou žádost neměli perfektní, chyby odstranili, program z hlediska dodatečného financování, to znamená nejčastěji dávané otázky, zda vzít nebo nevzít obcím peníze a v jakém rozsahu, byl nastaven tak, že kdyby se všichni vrátili, byl by deficit 517 milionů Kč. 3

V tuto chvíli je možné říci, že ti, kteří nepodali žádost nebo vady žádosti neodstranili, po prozkoumání je jich zatím 0,75 mld. Kč. Znamená to, že v tuto chvíli je možné vyloučit, že bychom byli v deficitu tohoto programu při naplnění všech opatření včetně návrhu, který dnes v zastoupení vlády předkládám. Druhá záležitost jsou probíhající kontroly. V tuto chvíli se ukazuje zhruba desetiprocentní chybovost v průběhu kontrol. Kontroly jsou nastaveny velmi přísně. Chyby kontrol v tuto chvíli odhalily nedostatky zhruba v objemu 0,5 mld. Kč. Navíc předpokládáme, že objem těchto prostředků bude narůstat, protože v první fázi se realizují kontroly menších projektů i z hlediska menšího finančního objemu, zatímco složitější kontroly, zejména bytových a panelových domů, najíždění postupně také, protože kontroly jsou rozsáhlejší a složitější a vyžadují větší administraci. Co to fakticky znamená? Objíždím ČR, setkávám se se starosty na celém území a všem říkám jednu věc. V tuto chvíli jsme odložili stranou žádosti obcí a veřejných subjektů v objemu 4 mld. Kč, ale všechny tyto žádosti jsou vyhodnoceny a jsou bodově ohodnoceny od nejlepších po nejhorší podle pořadí jednotlivých bodů. Proč ještě nebyla vyhlášena a zároveň nebyly tyto složky vráceny je proto, že platí můj veřejný slib, který chci zopakovat, že v okamžiku, kdy dojde k naplnění a uspokojení všech buď perfektních, nebo dodatečně opravených žádostí a bude tam byť několikamilionový jakýsi přebytek v tomto smyslu, potom začneme uspokojovat podle jednotlivých bodů pořadí úspěšnosti i veřejné budovy. Podle toho, jakým způsobem se nám budou buď vracet prostředky z kontrol, které probíhají, nebo s ohledem na skutečnost, že tisíce žadatelů žádosti nepodalo a také proto, že existuje nemalá skupina těch, podle našich odhadů kolem 10 procent, kteří sice podali opravenou žádost, ale vady v žádosti uvedené nebyly odstraněny nebo jsou zcela neodstranitelné. Dovolte mi zmínit poslední poznámku. Ve spolupráci se Svazem měst a obcí, předpokládáme v podzimních měsících předpokládáme vyhlášení souběžné výzvy pro veřejné subjekty na zateplení veřejných budov v alokované částce 2,5 mld. Kč tak, aby byly tyto dva programy koordinovány a mohlo se uspokojit co nejvíce žadatelů nejen ze soukromých, ať už to jsou vlastníci individuálních domů, ale také bytových družstev, panelových domů společenství vlastníků, ale také v maximální možné míře veřejných budov. Není to ale možné bez návrhu, který zde předkládám. Tento návrh byl projednán v Poslanecké sněmovně. Sněmovna ho schválila a doporučila k přijetí, ale zároveň byl také projednán a prodiskutován a na základě něho bylo uzavřeno memorandum mezi ministerstvem životního prostředí a Svazem dovozců automobilů i Svazem automobilového průmyslu o spolupráci a porozumění v řešení této situace a v hledání nadále otázky, jak řešit problematiku autovraků a vozidel se zhoršenými emisními podmínkami na provoz v ČR než dosud. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 160/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem k projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 160/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ivo Bárek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Ivo Bárek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Krásné letní dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dostáváme se k velmi zajímavému tisku, a já ze svého pohledu, a teď řeknu osobního, si myslím, 4

velice důležitého, a hned z prvopočátku jsem říkal, že tento tisk podporuji, s ohledem na to, že jsem ještě členem rady Státního fondu životního prostředí, a de facto debatu o problematice programu Zelená úsporám jsem prožíval. Situace nebyla jednoduchá. Samozřejmě pan ministr tady říká, že to bylo v převisech. Já s tím samozřejmě souhlasím. Zájem občanské veřejnosti byl obrovský. Na druhou stranu je potřeba říci, že na podzim minulého roku si myslím, že se trošku zaspalo a že se správně nevyhodnotila reálná situace, která v té době s programem Zelená úsporám byla. Návrh novely zákona o odpadech byl zpracován na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 20. dubna 2011, a to už jsme tady zmiňovali, k bilanci programu Zelená úsporám, v bodě 3b) bylo uloženo ministru životního prostředí předložit vládě do 30. dubna 2011 návrh zákona, který umožní využití poplatků dle ustanovení 37e zákona o odpadech posílení zdrojů programu Zelená úsporám, kde existuje finanční převis žádostí nad finančními možnostmi programu. On už to pan ministr tady řekl, velice dobře vysvětloval, co se týkalo veřejných budov, kdy jsme v jedné fázi brali žádosti veřejných institucí, a pak jsme de facto museli říci, že na ně nemáme peníze. Teď si myslím, že se to nějakým způsobem řeší. Jediným cílem této vládní novely zákona o odpadech je tedy rozšířit existující možnosti využití finančních prostředků, plynoucích z poplatků na podporu sběru, využití a odstranění vybraných autovraků. Doposud je jejich využití vázáno jen na tento účel, avšak vzhledem k přebytku nashromážděných prostředků se navrhuje, aby volné zdroje mohly být využity na podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob, souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí, a tato změna umožní použití volných finančních prostředků na ochranu dalších složek životního prostředí nebo na podporu programu Zelená úsporám. Na konci roku 2001 lze z důvodové zprávy k novele zákona očekávat bilančně volné finanční prostředky na účtu autovraky ve výši cca 1,5 miliardy korun, neboť kumulované příjmy dosáhnout k 31. 12. 2011 výše cca 1,58 1,63 miliardy. Reálný odhad čerpání finančních prostředků v rámci programu na podporu systému nakládání s autovraky je pro rok 2%11 do 60 milionů korun, tzn., že na konci roku 2011 bilančně volné prostředky ve výši cca 1,5 miliardy budou volné. On už tady pan ministr o tom hovořil, že některé finanční prostředky chybějí, a díky této změně novely zákona o odpadech se tím najdou, vyškrábou se finanční prostředky, které jsou na dokrytí ještě potřeba. My tady hovoříme o částce 1,5 miliardy korun. teď jsem slyšel od pana ministra, že by mohlo chybět 0,75, tzn. předpokládám, možná se to potom upřesní, kolik z těch 1,5 miliardy nakonec vlastně bude reálně použito, protože předpokládám, že celých 1,5 miliardy korun nebude využito a že ještě zůstanou jako by v tomto systému. Uvidíme, co nám pan ministr k tomu řekne. Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 25. května 2011, přičemž současně navrhla, aby byl návrh zákona schválen již v prvém čtení, tento návrh však nebyl akceptován, návrh zákona byl přikázán výboru pro životní prostředí s tím, že lhůta pro jednání byla zkrácena na 3 dny. Výbor pro životní prostředí doporučil svým usnesením vládní návrh schválit ve znění jednoho pozměňovacího návrhu. V rámci druhého čtení nebyl vznesen žádný další pozměňovací návrh. Při konečném hlasování ve 3. čtení, konaném na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. července 2011 byl vládní návrh zákona schválen, ve znění 5

jednoho podaného pozměňovacího návrhu, a to hlasováním č. 65, ve kterém se ze 140 přítomných poslanců vyslovilo pro 116 a jeden byl proti. Náš výbor tuto materii projednal na 13. schůzi dne 3. srpna 2011. K tomuto na výboru proběhla debata, i co se týče bilance tohoto programu autovraků, tzn. jaký je výběr v roce 2009, 2011, jaké budou pravděpodobné výdaje, protože samozřejmě náš čeká likvidace cca 2 milionů aut. Debata byla také o tom, že samozřejmě to je jistý průmysl, toto autovrakářství, ale samozřejmě při likvidaci autovraků jsou i příjmy, a dostatečné samozřejmě, a není to jenom o tom, že se zlikviduje celý autovrak, ale že z tohoto autovraku zůstane malá krabička, která možná skončí na skládce. Jinak jsou to všechno využitelné, nebo-li druhotné suroviny, které můžeme použít do budoucna. Výbor přijal následující 54. usnesení: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Řekl bych, hlasování bylo jednomyslné; určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Ivo Bárka a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, a případně se na konci k ní vyjádřil. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Ano. Bude hovořit pan senátor zpravodaj Miloš Malý. Senátor Miloš Malý: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, ÚPV se zabýval tímto materiálem na své 22. schůzi, konané 3. srpna 2011. Nepřijal žádné usnesení, s tím že byl jeden návrh dán na - zamítnout, z 8 přítomných senátorů hlasoval pro tento návrh pouze 1 senátor. Proti tomuto návrhu hlasovali 2 senátoři a 6 senátorů se zdrželo hlasování. To je informace z ÚPV. Přihlásím se potom do diskuse. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není, a proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Jako první vystoupí pan senátor Miloš Malý, připraví se pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Malý: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, podrobně jsem se zabýval materií této právní normy. Ona je velmi jednoduchá, je to jedna věta. Ale tato jedna věta přesměrovává zdroje, které byly účelově vybrány na podporu likvidace autovraků na veškeré možné akce, které se týkají životního prostředí. To znamená nejenom tady na podporu Zelená úsporám, ale do budoucna pro jakékoli činnosti. Proto bych se rád zeptal pana ministra, jestli je to opravdu jenom jednorázová akce, anebo zda tento zdroj bude permanentně používán i na jiné účely, než pro které byl primárně vybrán, tzn. podporu a likvidace autovraků. Druhou otázkou, kterou bych měl na pana ministra, proč se poplatek na likvidaci autovraků vybírá podle závislosti, zda vozidlo splňuje EURO 2, EURO 1, nebo nesplňuje žádnou normu EURO. Když se likviduje tzv. vozidlo, které je vyřazeno z provozu, a je úplně jedno, jestli splňuje takovou nebo onakou normu emisní, protože motor při likvidaci už neběží, tudíž neznečišťuje ovzduší, ale pouze se likviduje. Když jsem se dotazoval, zda to má nějaký vliv, bylo mně odpovězeno v tom, že norma, kterou motor splňuje, je pro likvidaci vozidla nepodstatná. 6

Třetí otázka je, pokud budou vyčerpány prostředky z tohoto zdroje, zda ministerstvo uvažuje o zvýšení poplatků za likvidaci autovraků v souladu se zákonem o odpadech. A poslední čtvrtá otázka, zda se opravdu nejedná o daň; nikoli o poplatek. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Budu ve svém vystoupení velmi pečlivě navazovat na vystoupení mých předchozích kolegů, proto také materiály, které jsem měl připravené k řadě otázek, velmi zestručním, a to jenom na tu jednu, protože ve vystoupení kolegy Malého se objevily minimálně 2 dotazy, které jsem sám měl na srdci. Takže můj zestručněný dotaz se týká skutečně pouze té části tohoto problému, a to pokud skutečně se z té částky, která zůstává dneska na účtě s názvem autovraky a můžeme tady dneska slyšet, že se jedná o částku víc jak 1,5 mld. Kč, takže pokud bude a tady, jak bylo řečeno na našem výboru panem náměstkem, že bude čerpáno jenom jednorázově, a to už tady provazuji svůj dotaz s dotazem kolegy Malého, jak je vlastně ministerstvo životního prostředí připraveno na nějakou analýzu budoucích výdajů. Pan náměstek ministra životního prostředí na jednání našeho výboru hovořil o tom, že v blízké budoucnosti se předpokládá nutnost likvidace zhruba 2,5 milionů vozidel, které jsou v současné době na hranici životnosti. A v případě, že bychom a to hypoteticky předpokládám, protože dneska to tady ještě nepadlo uvolnili téměř celou částku, která je právě na tomto fondu ve prospěch programu s názvem Zelená úsporám, tak se může stát, že pokud nebudeme mít analýzu budoucích výdajů, tak v příštích letech bude naopak problém, že na tomto účtě nebudou dostatečné finanční prostředky. Pokud nebudou, tak samozřejmě si dovedeme představit, že to může mít výrazný dopad do životního prostředí. Proto se tedy ptám, zdali ministerstvo životního prostředí má zpracovanou prognózu budoucích příjmů a budoucích výdajů, tak abychom měli dnes od pana ministra informaci, že skutečně na tomto účtě bude vždy dostatek finančních prostředků, a nebude v budoucnosti nutnost naopak hledat zase jiné plné kasičky na jiných účtech a dorovnávat deficit v této položce. Tolik tedy ten hlavní dotaz. Pak bych se připojil ve svém vystoupení i k zopakování dotazu, který měl kolega Malý a sice, jestli se jedná o jednorázové umožnění čerpání těchto naakumulovaných finančních prostředků, protože při pečlivém čtení návrhu zákona se nic takového neobjevilo v této formulaci, byť tedy to bylo již na některých jednáních zmíněno. Tolik tedy můj jeden jediný dotaz, a budu rád, když i na něj dostanu odpověď. Děkuji vám za vaši pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych také chtěl položit jednu otázku panu ministrovi. Pokud dojde k přesměrování těchto účelových peněz na něco zcela úplně jiného, bude to postupně narůstat. Řekněte mi. Plánujete tedy zvýšení poplatků 7

v příštích letech za likvidaci těchto autovraků? Nebo jakým způsobem budete řešit plánované likvidace dvou milionů aut? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit v rozpravě? Ano, prosím. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Tak já děkuji pěkně za ty dotazy. Pokusím se všem třem pánům senátorům odpovědět asi na jednu, neb se točili všechno okolo jednoho tématu. Zaprvé otázka jednorázovosti či umožnění dalšího čerpání. Já jsem o tom také mluvil v souvislosti s memorandem, jestli ho máte, neboť není problém každému z vás ho dodat. A to memorandum jednoznačně říká, že záměrem je, aby to byl jednorázový úkon. My zkrátka v tuhle chvíli, vážené paní senátorky, páni senátoři, řešíme problém. A já nechci, aby to znělo jakkoli alibisticky, ale ten problém tady je. Zkrátka - v programu Zelená úsporám je deficit zhruba 8 mld. Kč. A když účtujeme žádosti, které jsou neperfektní, nebo ty žádosti, které nebyly podány, tak ten deficit je 7 mld. Proto také odpovídám na to, že mojí snahou bylo hledat a teď promiňte jakýkoli prostředek, jehož užití v tuto chvíli není vázáno nebo nepředpokládá užití, ale zároveň neohrožuje nutnost čerpání prostředků pro futura. V této souvislosti je také třeba zmínit, že ten deficit je strukturován tak, že jeho sanace je strukturovaná tak, že 4 miliardy je ta částka, kterou jsme v 1. fázi alokovali tzv. veřejné budovy. Zhruba 1,5 miliardy je částka, o které se bavíme teď. Zhruba 1 miliarda Kč je předpokládaný údaj, který bychom měli získat zpět z prováděných kontrol. Zhruba 250 milionů je částka, o kterou snižujeme technickou asistenci a provozní výdaje při administraci samého programu a přesouváme tyto prostředky na příjemce jednotlivých dotací. A zhruba 400 milionů Kč byla předpokládaná částka z dalšího prodeje AAU. Přičemž podotýkám, že my jsme tuto částku záměrně při předkládání materiálu do vlády snížili proti původním optimistickým předpokladům z prosince 2010 právě proto, že to byly prostředky, u kterých nelze odhadnout, jakým způsobem se bude vyvíjet trh s prodejem těchto jednotek a s ohledem na tragédii v Japonsku. Já mohu v tuto chvíli říci, že my jsme v situaci, a snad to nezakřiknu, že ten předpokládaný objem prodeje, plánovaný pro rok 2011, se zdá být naplněn již v 1. pololetí. Ale stále tam jsou obchody, které byly předjednávány před situací v Japonsku. My máme prognózy, které říkají, že jak vývoj na trhu v Německu, s ohledem na bonitu, tak zejména reakce Japonska může tento trh rozpohybovat. Na druhou stranu je pravdou, že zejména země našeho regionu Pobaltí, Slovensko, Maďarsko, Rusko, Ukrajina, Bulharsko disponují v tuto chvíli mnohem větším objemem neprodaných jednotek než my a sráží tuto cenu, protože ty jednotky se zjevně za rok a půl stanou neobchodovatelnými. Nebo obchodovatelnými za opravdu směšnou částku. Co se týká tedy jednorázovosti, tak já tedy tady prohlašuji, že mým záměrem je, aby to byl údaj jednorázový a šlo pouze a jedině o čerpání. Navíc nastavení toho programu ani nic jiného neumožňuje. Protože takto jsou tam alokovány ty prostředky. K otázce navýšení tohoto poplatku či daně, jak ho nazveme, což vnímám tedy panem senátorem Malým jako spíš otázku filosofickou, pak mám za to, že interpretace, která se objevila ve sdělovacích prostředcích, nebyla správná. Celý systém je nastaven tak, že se definuje pro určitou emisní skupinu, s ohledem na určité stáří vozidel určitá výše poplatku. Tento stav byl definován před nějakými osmi lety a říkal, když si před osmi lety koupíte vůz, který je starší tří, pěti, 8

sedmi, devíti let, budete platit nějaký poplatek. Od té doby ty poplatky zůstaly konstantně stejné a tím pádem se prodloužila délka nebo stáří vozidla, které si člověk kupoval, při stejné výši poplatku. To, o čem my uvažujeme, není jednorázové zvýšení poplatku, ale opět aktualizace pro další časové období tak, aby za vůz, který je starý pět let, byl nějaký poplatek. Aby za vůz, který je starý devět let, byl nějaký poplatek. Ale stále stejná výše toho individuálního poplatku, zkrátka pro vůz stejného stáří stejný poplatek v určitých cyklech, které na sebe účinností navazují. To, co ovšem je v téhle otázce, pánové senátoři, podle mého názoru podstatné a v čem se shoduji ve vašem volání po uvážlivosti té věci, totiž ani tak není alokace prostředků, které já se fatálně neobávám, ani tak to, že dva miliony vozidel, nikoli dva a půl, dva miliony vozidel je údaj, který by si zejména přál automobilový průmysl, protože logicky usiluje o to, aby došlo ke snížení průměrného věku vozidel v České republice. A teď vezmu debatu, zda provozovaných nebo registrovaných. Ale jde o to, že zaprvé je zcela nerealistické, aby se to stalo z roku na rok. Jde o to, že pokud bychom alokovali tuto částku a propočítali, kolik je ten jeden příspěvek na autovrak, při vědomí, že se odhaduje, že bylo zlikvidováno 89 tisíc vozidel autovraků v roce 2010 za 38 milionů, přičemž další třetina vozidel byla zlikvidována minimálně, minimálně jedna třetina mimo tento systém, tak prostým propočtem zjistíme, že se bavíme o částce, která je někde oscilující mezi 750 až 900,1 miliardou korun. Přičemž tím limitem budoucím proti nám je situace, kdy jsme i diskutovali záležitost, že bychom zvýšili jako podporu příspěvek provozovatelům těch registrovaných autovraků na likvidaci jednoho vozidla, abychom pobídli ten systém. Ovšem narážíme na systém de minimis, který nám celkovou částku při objemu a počtu těchto jednotlivých provozovatelů eliminuje. Tedy jinak řečeno, to, o čem podle mého názoru budeme muset vést debatu, je přeorganizování systému, vytvořit systém, který bude skutečně motivační, který povede k tomu, aby byl zahájen zlikvidovat v českých komunikacích vozidla, jejichž vliv na životní prostředí není zanedbatelný a hlavně, která z velké většiny stejně nejezdí a pouze stojí na silnicích nebo někde jinde a zabírají místo jiným, a tím také ale podpořili český průmysl. Proto si velmi vážím, páni senátoři, všech vašich poznámek na toto téma. Proto jsem ustavil pracovní skupinu. Protože problém, který máme, není obávám se v tom, že nám budou chybět peníze. Problém máme v tom, že systém byl nastaven neefektivním způsobem v minulosti tak, že nedostatečným způsobem podporuje likvidaci autovraků v ČR. To je ten problém. A tento problém musíme řešit. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Jenom malou poznámku, samozřejmě Senát tvoří i senátorky. (Ministr Chalupa reaguje z místa.) Ano, když to bylo speciálně sdělení jenom pro ně, beru zpět... Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Nepřeje. Slovo má zpravodaj garančního výboru, pan senátor Ivo Bárek. Prosím. Senátor Ivo Bárek: Já určitě, pane předsedo, souhlasím s tím, že jsou tady i senátorky v Senátu PČR, a pochopil jsem, že pan ministr oslovoval kolegy, kteří mu položili otázky. V rozpravě vystoupili tři senátoři, z výboru je tady jediný návrh, a to na schválení, a já tento návrh podporuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. 9

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 3 bylo registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh se vyslovilo 62, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je 2. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (evropský senátní tisk č. K 048/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky číslo K48/08 a K48/08/01. Prosím pana ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, který zastoupí předsedu vlády Petra Nečase, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych v zastoupení předsedy vlády ČR vám ve stručnosti představil sdělení Komise Evropskému parlamentu v rámci národních strategií romské integrace do roku 2020 a řekl pár slov k jeho obsahu. Sdělení bylo vydáno 5. dubna 2011 a navazuje na diskusi, která probíhala v posledních dvou letech na úrovni institucí EU i na řadě evropských fór. Cílem komise je navrhnout společný rámec pro strategie začleňování Romů, tedy nikoli přístup, který by stanovil jednu šablonu pro všechny členské státy. Národní strategie by se měly zaměřit na čtyři klíčové oblasti vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a bydlení. Sdělení konstatuje, že úspěch a implementaci národních romských strategií bude velmi záviset na efektivní alokaci finančních prostředků. Evropský rámec národních strategií romské integrace by měl poskytnout příležitost pro využití synergického efektu spolupráce úrovně evropské, národní i regionální a zapojení Romů samotných, občanské společnosti a dalších zainteresovaných subjektů. Komise očekává, že členské státy vypracují, respektive revidují své národní strategie do prosince roku 2011. Musím zde v zastoupení pana premiéra zdůraznit, že sdělení komise plně respektuje rozličnost národních řešení této problematiky a doporučení ve sdělení v žádném případě nepředstavují adresnou kritiku některého členského státu. To je ostatně princip, který vláda ČR v průběhu projednávání návrhu trvale prosazovala. Odpovídá to také kompetenčnímu rozdělení mezi Evropskou unií a jednotlivými členskými státy. Právě členské státy jsou odpovědné za provádění politik v této oblasti a na tom návrh stojí. Jak jsem již zmínil, sdělení bylo projednáno v několika formacích Rady. Výměna názorů probíhala například na Radě pro spravedlnost a vnitřní věcí 12. dubna, na Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele 19. května, kde byly přijaty rozsáhlé závěry. Dále Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport diskutovala uvedené sdělení Komise v rámci debaty o preventivních politikách pro boj proti předčasnému ukončování školní docházky u dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, včetně dětí romských. Rada pro obecné 10

záležitosti 23. května vyslechla zprávu maďarského předsednictví a proces plně podpořila Evropská rada 23. a 24. června. Vláda nepředpokládá, že by v důsledku výše uvedeného procesu revidovala Koncepci romské integrace 2010 13 a Deset základních principů začleňování Romů, tedy dva stěžejní koncepční dokumenty v této oblasti. Česká republika má v současnosti již vysoce rozvinutý národní koordinační mechanismus ve vztahu k romské agendě a není žádoucí a ani chtěné vytvářet nové úkoly pro resorty, zejména v době rozpočtových restrikcí. Platná koncepce reaguje na velikost romské populace a vychází z realizovaných výzkumných studií o situaci Romů. Reaguje tedy nejen na jejich potřeby, ale zahrnuje všechny oblasti uvedené v právě projednávaném sdělení Komise vzdělávání, zaměstnávání, zdraví, bydlení, základní služby a také samozřejmě boj proti diskriminaci. V rámci jednotlivých oblastí má ČR stanovené cíle, ačkoli ne vždy jsou exaktně měřitelné. Proto vítáme sladění indikátorů měřitelů na celoevropské úrovni. Mohu konstatovat, že jak sdělení samotné, tak i následné debaty v jednotlivých formacích Rady k němu jasně potvrdily, že žádný z aktérů nemá zájem překročit rámec subsidiarity. V tomto duchu probíhalo také úsilí maďarského předsednictví, které vláda ČR podporovala. Tento návrh tedy nevytváří novou evropskou agendu, ale je synopsí národních řešení při respektu jejich specifik. Rád bych vyjádřil přání, aby se debata věnovala skutečně tématu, tedy evropskému rámci, nikoliv otázkám národní politiky začleňování Romů, byť jsou to otázky velmi důležité, nicméně s tímto bodem fakticky nesouvisí. Vzhledem k velmi kvalitní politice romské inkluze ČR bych uvítal, pokud Senát vyšle svým usnesením spíše pozitivní signál k projednávané věci. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo K48/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na úvod své zpravodajské zprávy připomněl dvě důležité informace. V první řadě, že se jedná o sdělení, tedy komunikační dokument Komise, který nepodléhá legislativní proceduře. Druhá informace, že v EU žije 10 až 12 milionů Romů. Komise od členských států požaduje, aby v souladu se Strategií Evropa 2020 připravily, nebo přehodnotily své strategie integrace Romů a představily je do konce prosince 2011. Povzbuzuje členské státy k tomu, aby úměrně k velikosti jejich romské populace přijaly a dále rozvinuly komplexní přístup k integraci Romů do roku 2020 a zaměřily se především na čtyři hlavní oblasti, jak už tady předeslal pan ministr, pan předkladatel. Jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Na jaře příštího roku míní pak Komise tyto strategie zhodnotit a podat zprávu o pokroku Radě a Evropskému parlamentu. Obsah tohoto sdělení představuje výzvu členským státům a státům zapojeným do procesu rozšiřování, tedy státy západního Balkánu a případně Turecko, aby vytvořily či aktualizovaly své vnitrostátní strategie pro integraci Romů. Aktualizace vnitrostátních strategií by měla zahrnovat období do roku 2020, cíle by měly být splnitelné a být v souladu s národním programem reforem. Pro úspěšné naplnění 11

strategie je zapotřebí identifikovat znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části a podpořit realizace strategie dostatečnými finančními prostředky z rozpočtů členských států. Je zapotřebí vytvořit důsledné kontrolní metody naplňování strategie a určit národní kontaktní místo, které bude koordinovat provádění strategie a monitorovat vývoj. Realizace strategie by měla být doprovázena úzkou spoluprací s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány. Vnitrostátní strategie integrace by měly zohledňovat zejména čtyři klíčové oblasti, jak již byly jmenovány, které si podle Komise nejvíce žádají vhodná opatření. První oblastí je přístup ke vzdělání. Cílem je zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň základní školu. Podle údajů EUROSTATu z roku 2009 dokončí základní vzdělání průměrně 97,5 % dětí v celé EU. U dětí romského původu je však toto procento podstatně nižší. Romské děti jsou navíc častěji umisťovány do zvláštních nebo segregovaných škol. Nedokončování školní docházky, pozdní začleňování do vzdělávacího systému a nízké vzdělání představují přitom základ pozdějšího vyloučení ze společnosti. Komise proto plánuje ve spolupráci s Radou Evropy v následujících dvou letech proškolit zhruba tisíc mediátorů pro prostředí škol. Školní mediátor se může uplatnit při řešení konfliktů ve škole, mezi školou a veřejností či interetnických konfliktů apod. Členské státy by měly zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělání, dokončení minimálně základní školní docházky a zamezit diskriminaci a segregaci. Podporován by měl být i přístup k péči v předškolním věku dítěte a studium na vyšších vzdělávacích stupních. Druhou oblastí je přístup k zaměstnání. Cílem je snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a většinovým obyvatelstvem. V roce 2009 byla průměrná míra zaměstnanosti v EU 68,8 %. U romského obyvatelstva je tato míra podstatně nižší. Členské státy by proto měly zajistit nediskriminační přístup k odbornému vzdělávání, na trh práce a k nástrojům pro samostatnou výdělečnou činnost. Podporován by měl být přístup k mikroúvěrům. Mikroúvěr je nástroj mikrofinancování zaměřený na specifické cílové skupiny, jako jsou dlouhodobě nezaměstnancí či znevýhodněné skupiny obyvatel. Veřejná správa by měla zaměstnávat kvalifikované romské úředníky a veřejné služby by měly být poskytovány prostřednictvím individuálně zaměřených služeb a mediace. Třetí oblastí je přístup ke zdravotní péči. Cílem je snížit rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a zbývající populací. Naděje dožití je v EU 76 let u mužů a 82 let u žen. V případě Romů se však odhaduje, že je o 10 let kratší. Vyšší je také míra kojenecké a dětské úmrtnosti. Rozdíly ve zdravotním stavu souvisejí se špatnou životní situací, nedostatkem cílených informačních kampaní, omezeným přístupem ke zdravotní péči a vystavení větším zdravotním rizikům. Prevence je mezi Romy málo rozšířená a více než 25 % romských dětí není plně očkováno. Členské státy by proto měly zaměřit zvláštní pozornost na poskytování přístupu ke kvalitní zdravotní péči, zvláště pro ženy a děti, a na preventivní péči. Čtvrtou oblastí pak je dostupnost bydlení a základních služeb. Jejím cílem je odstranit rozdíly mezi Romy a zbývající populací, co se týče dostupnosti bydlení a veřejně dostupných služeb, jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu. Komise zmiňuje často omezený přístup romských domácností k veřejnému vodovodu, elektřině či plynu. Členské státy by měly podporovat nediskriminační 12