Restaurátorská zpráva PETR BRANDL STĚTÍ SVATÉ BARBORY

Restaurátorská zpráva PETR BRANDL STĚTÍ SVATÉ BARBORY Objednatel: Muzeum a galerie Severního Plzeňska Mariánská Týnice Retaurátorky: Mgr. Radana Hamsíková akad.mal.a rest. Mgr. Dagmar Hamsíková akad.mal.a rest. Slavíčkova 15 Praha 6 160 00 2009

Petr Brandl, Stětí sv. Barbory, 1699 olej, plátno, 293 x 413 cm kostel sv.barbory v Manětíně Restaurátorská zpráva Stav před restaurováním Obraz byl v havarijním stavu. Krakelovaná malba byla téměř nečitelná, osleplá, pokrytá vrstvou neprůhledného, zakaleného laku, ze kterého vystupovaly pouze výrazné ztmavlé retuše a prakticky v celé ploše červený bolusový podklad.. Adheze barevné vrstvy k podkladu byla vlivem špatných klimatických podmínek již slabá. Na mnoha místech se projevovaly defekty v podobě uvolněné a odpadané malby. Barevnou vrstvu na řadě míst vyleptaly ptačí exkrementy. Specializace prácí : Průzkum materielního stavu a techniky malby. Desinfekce zadní strany proti plísni, ošetření pomocného rámu proti plísni a červotoči. Revize staré rentoiláže sejmutí nažehleného plátna, naměkčení a prožehlení malby na vyrovnání krakeláže Sejmutí zakaleného laku a ztmavlých retuší včetně dalších nevhodných zásahů tmelení a retuš poškozených míst, závěrečný lak. Postup restaurátorských prací Obraz byl svěšen z hlavního oltáře pomocí lešení a převezen do Mariánské Týnice, kde bylo plátno sejmuto ze spodního rámu a natočeno na široký válec. Po převezení obrazu do atelieru byl proveden průzkum materielního stavu.prohlídka v ultrafialovém světle zřetelně ukázala značné poškození obrazu. V celé ploše malby bylo potvrzeno velké množství ztmavlých retuší, patrných zejména v místech plošného sedření temnosvitných partií. Obraz byl v šedesátých letech restaurován a nažehlen na další plátno voskovopryskyřičnou směsí. Vlivem špatných klimatických podmínek se však barevná vrstva místy uvolnila a odpadala V prvé řadě bylo nutno lokálně upevnit barevnou vrstvu a zadní stranu desinfikovat. Obraz byl očištěn od silné vrstvy nečistoty a povrchových deposit.vzhledem k tomu, že za minulé restaurace byla použita jako lep voskovopryskyřičná směs, byl obraz znovu rentoilován stejným způsobem.. Po dočištění povrchu od voskové rentoiláže byl postupně a opatrně snímán zakalený lak a výrazné ztmavlé olejové retuše. Po odstranění všech nepůvodních vrstev se projevila rozsáhlá poničení, vzniklá předešlými zásahy. Použití rasantních rozpouštědel způsobilo plošné sedření lazurních tmavých míst až na bolusový podklad. Modelace postav v pozadí byla značně porušena, modelace chybí i v draperiích, některých postav biřiců, světců i letícího anděla. Postavy v pozadí jsou zachovány pouze v černé základní kresbě. Přední plán terénu je rovněž plošně porušen. Staré tmely bílé barvy, které vyplňovaly defekty a nerušily rovinu povrchu malby, byly ponechány. Odpadlé plošky barevné vrstvy byly vytmeleny emulzním tmelem v tónu bolusu a retuš provedena imitativním způsobem.plošná sedření temnosvitných míst byla lehce zcelena, avšak respektována a ne zcela zakryta. Závěrem byl obraz opatřen ochrannou vrstvou polomatného damarového laku s přísadou běleného vosku. Obraz bude pro převoz znovu natočen na válec, převezen na místo určení a znovu napnut na pomocný rám za vhodných klimatických podmínek. Restaurátorská zpráva ve 2 paré a fotodokumentace bude předložena po dokončení rest. prací Průzkum techniky malby. Lněné plátno, horizontálně sešité ze čtyř pruhů l ( 9 x 10 nití / cm2. Podklad je olejový, bolusový, mikroskopicky určený jako červená, železitá hlinka s hlinitokřemičitými

podíly. Podmalby nebyly zjištěny, avšak na mnoha místech, tam, kde se výsledná malba nedochovala je viditelná dynamická základní kresba, malovaná černou olejovou barvou Výjev je malován alla prima, pouze v modrém rouchu biřice na červeném bolusu je nanesena jako základní barva tmavohnědá až černá, tvořená z kostní černě, částic země zelené s příměsí olovnaté běloby. Vrchní vrstva je tvořena modrým pigmentem - lapisem lazuli s olovnatou bělobou. Vlasy anděla jsou malovány olovnatou bělobou, okry a zemi zelenou se stopou černě. Ostře nanesená světla na vrcholech draperií, inkarnátech a vlasech anděla kontrastují s tmavým hladkým pozadím.. Barevně jsou obrazy velmi strohé, převládá temnosvit, malovaný hnědými a černými pigmenty, pojenými olejem. Způsob modelace světel je proveden krátkými, dosti volnými tahy štětce na př. vlasy anděla, nebo malba světel inkarnátů. Z použitých pigmentů byly zjištěny olovnatá běloba, lapis lazuli, žluté a hnědé okry, zem zelená, kostní čerň. Celý výjev je velmi dynamický, jakoby ve vyostřeném pohybu, hlavní postavy děje jsou ozářeny prudkým světlem a výrazně malířsky pojednány, ostatní se propadá do hlubokého temnosvitu.postavy v pozadí jsou pouze kresebně načrtnuty.přestože je zde malba plošně sedřena, vyniká v kresebná dynamika pohybu. Kompozice je vystupňována trojúhelníkovou diagonálou v základních bodech příběhu- zlo - spása - milosrdenství a martýrium - ústřední, pokorně se sklánějící éterickou postavu sv. Barbory, jejíž mučednickou smrt zdůrazňuje akcentovaná, světlem ozářená šíje. Obrazy Stětí svaté Barbory spolu se dvěma monumentálními lunetami Zavraždění sv. Václava a Smrt sv. Isidora, které byly malovány pro kostel sv. Barbory z roku 1699 mají společný malířský náboj, vystupňované kontrasty světla a stínu, výrazové napětí a dynamiku pohybu.suverenita malířského podání se projevuje již v tomto ranném období. Mgr. Radana Hamsíková, akad.mal. a rest. 2009 Mgr. Dagmar Hamsíková, akad.mal. a rest.

Celek před restaurováním

Detail sv. Barbory v UV světle

Detail sv. Barbory v UV luminiscenci

Detail sv. Barbory v UV světle, patrný zakalený lak a množství ztmavlých retuší

Detail sv. Barbory v UV světle

Stav před restaurovíním - detail

Stav před restaurovíním - detail ztmavlých starých retuší a zakalených laků

Stav před restaurovíním - detail

Stav před restaurovíním - detail ztmavlých starých retuší a zakalených laků

Detail se sondou v zakaleném laku

Viditelné ztmavlé retuše po odstranění zakaleného laku

Detail po sejmutí laků, viditelné staré retuše

Detail olejových nánosů mezi dublovaným a původním plátnem, provedených za dřívějších restaurací

Detail anděla před restaurováním a po odstranění degradovaných laků a ztmavlích retuší

Po odstranění degradovaného laku a ztmavlých retuší,patrná plošně sedřená lazurní barevná vrstva

Po odstranění degradovaného laku a ztmavlých retuší, odkryté staré tmely

Stav po restaurování

L a b o r a t o r n í z p r á v a Smrt sv. Barbory malba na plátně Kostel sv. Barbory v Manětíně zadavatel: Hamsíková Radana, ak. mal. Pro chemicko-technologický průzkum malby na plátně Smrt sv. Barbory v kostele sv. Barbory v Manětíně byly odebrány tyto vzorky: vz. č. 1 žlutá vz. č. 2 modré roucho biřice vz. č. 3 modrý plášť Analytické metody příprava příčných řezů zalitím úlomku vzorku do dentální pryskyřice SPOFACRYL a po vybroušení zhotovení barevných mikrofotografií digitálním fotoaparátem NIKON COOLPIX 4500 mikrofotografie v UV světle mikroskopická a mikrochemická analýza zkoušky rozpustnosti Mikroskopická analýza obsahovala prohlídku příčného řezu v normálním a UV světle, popis a změření vrstev. Mikroskopický preparát byl připraven rozetřením úlomku vzorku na mikroskle a po zakápnutí imersní tekutinou pozorován v normálním a polarizovaném světle. Mikrochemické reakce byly směřovány na identifikaci anorganických součástí malby působením zředěných kyselin, alkálií a kapkové reakce na důkaz prvků obsažených v pigmentech. Výsledky Podklad červený podkladový nátěr tvoří železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly. Vzorek č. 1 žlutá na podkladu je světleokrová vytvořená z olovnaté běloby, okrů, příměsí země zelené zelené hlinky a černi. Vzorek č. 2 modré roucho biřice na podkladu je tmavohnědá až černá obsahující částice černi, pravděpodobně kostní, zemi zelenou - zelenou hlinku s příměsí olovnaté běloby. Na povrchu je fragment modré z ultramarínu lapisu lazuli a olovnaté běloby. Vzorek č. 3 modrý plášť na vzorku je patrný fragment červeného podkladu, na kterém je bílá vrstva olovnaté běloby. Modrá malba obsahuje ultramarín lapis lazuli a olovnatou bělobu. Tenká linka laku odděluje modrou přemalbu se zinkovou bělobou (hluboce modré částice s ostrými hranami jsou izotropní v polarizovaném světle, odolávají působení alkálií a v kyselinách se odbarvují ultramarín).

Historie výroby a použití některých identifikovaných pigmentů Ultramarín přírodní lapis lazuli - hlinitokřemičitan sodný obsahující síru, modrý odstín je připisován přítomnosti síry ve formě sulfidu. Hluboce modré částice s ostrými hranami, izotropní v polarizovaném světle, stálý působením alkálií, působením kyselin se velmi snadno rozkládá. Připravoval se hnětením přírodního minerálu lazuritu, který je polodrahokam a ve středověku se nazýval lapis lazuli. Byl identifikován např. ve starém Egyptě, na nástěnných malbách v Afganistanu ze 6. 7. stol., byzantských iluminovaných rukopisech ze 7. století. V Evropě byl používán nejvíce od 14. do 15. století. Po objevení syntetického ultramarínu v roce 1828 se vyskytuje ojediněle. Země zelená (zelená hlinka) - obsahuje minerály glaukonit a seladonit, které nemají přesně definované složení. Jsou to komplexy hydratovaných křemičitanů dvojmocného a trojmocného železa, hliníku, hořčíku a draslíku. Nejznámější historický zdroj byl blízko Verony veronská země zelená. Byla identifikována např. na nástěnných malbách v Pompejích. Nebyla jediným pigmentem používaným ve starověku, v Egyptě to byla např. směs egyptské modři a okru a zelené pigmenty na bázi mědi. Nejznámější použití země zelené bylo na podmalbu tělové barvy na středověkých malbách. Po renesanci použití země zelené pokleslo, ale neustalo úplně, byla používána v 17. až 19. století a je používána dodnes. Zpracovala: Dorothea Pechová Čs. armády 18 Praha 6 V Praze dne 2. prosince 2009

vz. č. 1 žlutá, UV světlo světleokrová olovnatá běloba, okry příměs země zelené zelené hlinky a černi, 0,02 0,056 mm červený podklad železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly, 0,16 mm černá Smrt sv. Barbory, malba na plátně, Kostel sv. Barbory v Manětíně vz. č. 2 modré roucho biřice fragment modré ultramarín lapis lazuli a olovnatá běloba, 0,018 mm tmavohnědá až černá pravd. kostní čerň, částice země zelené zelené hlinky s příměsí olovnaté běloby, 0,045 mm červený podklad železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly, 0,078 mm

Smrt sv. Barbory, malba na plátně, Kostel sv. Barbory v Manětíně vz. č. 1 žlutá světleokrová olovnatá běloba, okry příměs země zelené zelené hlinky a černi, 0,02 0,056 mm červený podklad železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly, 0,16 mm černá

vz. č. 2 modré roucho biřice, UV světlo fragment modré ultramarín lapis lazuli a olovnatá běloba, 0,018 mm tmavohnědá až černá pravd. kostní čerň, částice země zelené zelené hlinky s příměsí olovnaté běloby, 0,045 mm červený podklad železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly, 0,078 mm Smrt sv. Barbory, malba na plátně, Kostel sv. Barbory v Manětíně

vz. č. 3 modrý plášť modrá přemalba se zinkovou bělobou vrstva laku, 0,015 mm modrá ultramarín lapis lazuli a olovnatá běloba, 0,035 mm bílá olovnatá běloba, 0,07 mm fragment červeného podkladu

vz. č. 3 modrý plášť, UV světlo modrá přemalba se zinkovou bělobou vrstva laku, 0,015 mm modrá ultramarín lapis lazuli a olovnatá běloba, 0,035 mm bílá olovnatá běloba, 0,07 mm fragment červeného podkladu vz. č. 1 žlutá, UV světlo světleokrová olovnatá běloba, okry příměs země zelené zelené hlinky a černi, 0,02 0,056 mm červený podklad železitá hlinka s hlinitokřemičitými podíly, 0,16 mm černá