Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie GEOBIOCENOLOGICKÝ PRŮZKUM ČASTI POVODÍ BEČVY Bakalářská práce Akademický rok 2008/2009 Zuzana Miháliková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Geobiocenologický průzkum části povodí Bečvy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyjedná písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... podpis studenta

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat doc. Dr. Ing. Janu Štykarovi za vedení při zpracování mé bakalářské práce. Také děkuji své rodině a blízkým přátelům, kteří mi dokázali být velkou psychickou oporou při sestavování této práce a měli se mnou neskutečnou trpělivost.

Autor: Zuzana Miháliková Název: Geobiocenologický průzkum části povodí Bečvy Abstrakt: Cílem bakalářské práce bylo klasifikovat krajinu na zvoleném zájmovém území poblíž města Valašské Meziříčí. Členění krajiny bylo provedeno pomocí segmentového mapování, z kterého byl následně zjištěn současný stav vegetačního pokryvu, zejména dřevinné složky. Dále byly stanoveny skupiny typů geobiocénů (potenciální stav). Veškeré výsledky byly graficky zpracovány v programu ArcGIS Desktop a progecad. Výstupem jsou: mapa současného stavu geobiocenóz, mapa skupin typů geobiocénů, geobiocenologický profil a model. Práce také obsahuje informace o klimatických, hydrologických, geologických a pedologických přírodních podmínkách. Klíčová slova: segmentové mapování, současný stav geobiocenóz, potenciální stav geobiocenóz, ArcGIS Desktop, progecad, geobiocenologický profil a model, Bečva, Valašské Meziříčí. Author: Zuzana Miháliková Title: Geobiocenological exploration of the basin Bečva Abstract: The aim of the bachelor work was to classify the landscape on the selected interest area near Valašské Meziříčí. Division of the landscape was carried out using segmental mapping, from which it was subsequently found to the current state of vegetation cover in particular the ligneous components. Also were established groups of types of geobiocenoses (potencial state). All results were processed graphically in the ArcGIS Desktop and progecad. The output are: map of current state of geobiocenoses, map of groups of geobiocenoses, geobiocenological profile and model. The work also includes information on climatic, hydrological, geological and pedological natural conditions. Key words: segment mapping, current state of geobiocenoses, potencial state of geobiocenoses, ArcGIS Desktop, progecad, geobiocenological profile and model, Bečva, Valašské meziříčí.

Obsah 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE...6 2. METODIKA...7 2.1. Přípravné práce...7 2.2. Terénní a kancelářské práce...7 3. POPIS LOKALITY...10 3.1 Identifikační údaje...10 3.2 Geomorfologické členění...11 3.3 Fytogeografické členění...11 3.4 Biogeografické členění...12 3.5 Přírodní lesní oblast...12 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY...13 4.1 Klimatické poměry...13 4.2 Hydrologické poměry...14 4.2.1 Podzemní vody...14 4.2.2 Povrchové vody...14 4.3 Geologické poměry...15 4.4 Pedologické poměry...16 5. SOUČASNÝ STAV GEOBIOCENÓZ...17 6. POTENCIÁLNÍ STAV GEOBIOCENÓZ...50 6.1. Querci fageta typica...50 6.1. Querci fageta typica...50 6.2. Querci fageta aceris...51 6.3. Fraxini alneta aceris inferiora...52 6.4. Ulmi fraxineta carpini superiora...53 6.5. Querci roboris fraxineta superiora...54 6.6. Alni glutinosae saliceta superiora...55 6.7. Tili acereta...56 6.8. Fageta typica...57 6.9. Fageta aceris...58 7. ZHODNOCENÍ ÚZEMÍ...60 8. ZÁVĚR A DISKUZE...61 9. SUMMARY...62 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...63 11. SEZNAM PŘÍLOH...64

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Lidstvo bylo po dlouhou dobu svého vývoje bezprostřední součástí přírodních ekosystémů a jeho působení na okolí se nelišilo od působení živočichů. Člověk byl pod silným vlivem přírody, ale postupně na ni začal stále více působit, měnit ji a vytvářet si nové životní a existenční podmínky. V současné době dosahuje působení člověka globálních rozměrů a stále více se narušuje rovnováha mezi přírodou a člověkem. Lidstvo si tuto hrozbu v biosféře uvědomuje a proto je třeba pro zajištění dalšího rozvoje hledat optimální vztah mezi těmito dvěma složkami. Toho bude docíleno, jestliže se naučíme poznávat zákony přírody a dále je využívat k harmonickému zajištění rozvoje společnosti při zachování dalšího vývoje přírody. Oblast Valašského Meziříčí, v němž se zájmové území nachází, se řadí k oblastem, které byly osídlovány jako poslední v regionu. S tím je neodmyslitelně spjat i ráz krajiny, který je tvořen mozaikou luk a lesů, kdežto samotné osídlení je převážně v údolí řeky Bečvy. Zájmové území se nenachází v tak vysokých nadmořských výškách, tudíž se s postupným novým osídlováním a rozvojem krajiny za pomocí těžké techniky narušil přírodní ráz lesů. Také zde došlo k ovlivnění zemědělskou činností a mnohdy i k nevhodnému způsobu hospodaření, zejména vysazováním smrkových monokultur. Přes nevýhody, které sebou smrkové hospodaření nese v podobě jejich neschopnosti odolávat abiotickým a biotickým vlivům, má i nadále své zastánce a to především z ekonomického hlediska, jenž skýtají. Jejich naprosté vyloučení z dřevinné skladby je tedy nemyslitelné. Cílem práce bylo zmapovat a zdokumentovat současný stav přírody na zvolené lokalitě, jehož výsledkem bude mapa aktuálního stavu vegetace v krajině. Dále vyčlenit segmenty skupin typů geobiocénů a také následně zaznamenat do mapy.

2. METODIKA Mapování bylo provedeno za použití metodiky geobiocenologické diferenciace krajiny (Buček, Lacina, 2002). Principem tohoto praktického návodu je zjištění potencionálního stavu krajiny, tj. bez působení člověka. Výsledky mapování bývají následně využity v oblasti ochrany, tvorby a péče o krajinu, a to zejména při tvorbě územního systému ekologické stability. Geobiocenologický průzkum prováděný v rámci této bakalářské práce zahrnuje několik částí, a to zejména: zjištění aktuálního stavu biocenóz zjištění přírodního stavu biocenóz hodnocení míry antropického ovlivnění hodnocení ekologické stability 2.1. Přípravné práce Přípravné práce nejprve sestávaly z vlastního výběru zkoumané lokality. Následně bylo nutné získat dostupné materiály o území, jako například zajistit si mapové podklady, tj. základní mapu v měřítku 1 : 10 000, do které byl následně zaznamenáván současný a potenciální stav krajiny, dále pak lesní typologickou mapu a seznam BPEJ na nelesních plochách, s tím související převodní klíč lesních typů a zemědělských půd na STG. Přípravné práce taky spočívaly v nastudování širších územních vztahů a přírodních podmínek, které jsou popsány v kapitole 3 a 4. 2.2. Terénní a kancelářské práce První fáze spočívala v pochůzce zvolenou lokalitou, vytyčení hranic území a jejich následné zakreslení do mapy. V další fázi bylo území rozčleňováno na jednotlivé segmenty, které byly podrobně popsány a následně zařazeny do správných typů biotopů a určení stupně ekologické stability (viz.tab.1). Ve výsledku vznikne mapa biotopů v měřítku 1:10000 zpracovaná v programu ArcGIS.

Tab.1. Stupně ekologické stability (Vondrušková, 1994) SES Význam pro Klasifikace ekologickou stabilitu 0 Bez významu Intravilán, cesty, skládky, lomy 1 Velmi malý Betonové nádrže, pole, zahrady, sady na orné půdě, lada s min. podílem vegetace Malý Maloplošné zahrady a zahrádkářské kolonie, velkoplošné, zatravněné sady, intenzivně hnojené louky, degradované lesy (např. zničené imisemi, akátiny), semenné plantáže, ruderalizovaná lada, ruderalizovaná liniová společenstva, upravená a silně narušená vodní a pobřežní společenstva, intravilán s vegetací 30 60 % Střední Maloplošné zahrady a zahrádkářské kolonie, maloplošné zatravněné sady, přírodě blízké druhově chudší louky a louky polokulturní, kulturní monokultury, degradované lemy, částečně narušená lada, polokulturní liniová společenstva, silně narušené skály a mokřady, mírně narušená vodní společenstva Velký Maloplošné sady s chráněnými druhy, přírodě blízké louky, polokulturní lesní společenstva, lady bez ruderálních druhů, liniová společenstva bez ruderálních druhů, narušené skály a mokřady, přírodě blízké vodní plochy s omezeným přechodným pásmem Výjimečně velký Přirozené subalpinské a vysokohorské louky, přirozené a přírodě blízké lesy, lada, liniová společenstva, skály, sutě, mokřady, vodní toky i vodní nádrže 2 3 4 5 Po zmapování současného stavu byla provedena diferenciace potenciálního (přírodního) stavu geobiocenóz. Přírodní stav geobiocenóz v krajině je takový myšlený stav, který by nastal v současných ekologických podmínkách při vyloučení zásahů člověka. Přírodní stav považujeme za jediné přírodovědecky objektivní východisko a vztažnou základnu pro hodnocení již uskutečněných a budoucích změn bioty v krajině (Maděra, Zímová, 2004). Vymezení skupin typů geobiocénů (STG) na území se označuje geobiocenologickou formulí, která je složena z nadstavbových jednotek a to lesního vegetačního stupně, hydrické a trofické řady.

Ve výsledku vznikne mapa potenciálního přírodního stavu v měřítku 1:10000 vytvořená v programu ArcGIS, dále pak geobiocenologický profil území a model vůdčí STG.

3. POPIS LOKALITY 3.1 Identifikační údaje Region: Severní Morava Kraj: Zlínský Okres: Vsetín Valašské Meziříčí město,, Křivé Lokalita se přesněji nachází v těsné blízkosti města Valašské Meziříčí, které leží v okolí soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy mezi Vsetínskými vrchy, Hostýnskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinou ve Valašskomeziříčské kotlině v nadmořské výšce 280 m. V okrese je počtem obyvatel 28 500 druhou největší obcí a rozlohou 5 481 ha třetí největší obcí. Územím protéká Vsetínská Bečva, která zároveň tvoří pomyslnou hranici mezi katastrálním územím Valašské Meziříčí město a. Část lokality na jiho-východě spadá do katastrálního území Křivé. Severní hranici zájmového území tvoří železniční spojka Valašské Meziříčí - Kojetín, východní hranici silnice I. třídy ve směru Valašské Meziříčí Vsetín a místní komunikace. Jižní hranici lemuje část Vsetínské Bečvy, dále pak hranice splývá s hranicí katastrálního území. Od západu je hranice opět tvořena místními až lesními komunikacemi. Městská část se nachází na levém břehu Vsetínské Bečvy. Byla dříve samostatnou obcí, která vznikla kolem roku 1310 prvním osídlováním, avšak její nynější název se objevil poprvé v roce 1391. Samostatnou obcí zůstala do roku 1976, poté byla připojena k Valašskému Meziříčí a dnes v ní žije 1700 obyvatel.

3.2 Geomorfologické členění Zájmové území je podle geomorfologického členění (Demek a kol., 1987) zařazeno takto: Systém: Alpsko himalájský Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západní Beskydy Celek: Hostýnsko-vsetínská hornatina Podcelek: Hostýnské vrchy Okrsek: Hošťálkovská vrchovina Hostýnsko-vsetínská hornatina je plochou hornatinou na východě Moravy. Je součástí Západních Karpat a na východě se dostává až k hranicím se Slovenskem, kde se vkliňuje mezi Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Po svých okrajích je lemována většími obcemi: od jihu Zlínem a Vizovicemi, ze severu Valašským Meziříčím, od východu Vsetínem a od západu Bystřicí pod Hostýnem a Holešovem. Celá délka pohoří je přes 55 km. Krajina je převážně zalesněná s ojedinělými loukami, v nižších polohách je typické rozptýlené osídlení. Západní část je tvořena Hostýnskými vrchy s výškami do 864 m n. m. 3.3 Fytogeografické členění Zájmové území je podle fytogeografického členění (Hejný, Slavík, 1988) zařazeno takto: Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum Fytogeografický okres: Moravská brána Fytogeografický podokres: Fytogeografický okres: Fytogeografický podokres: Moravská brána vlastní Střední Pobečví Vsetínská kotlina

3.4 Biogeografické členění Zájmové území se řadí do Hostýnského bioregionu, který leží na východní Moravě a zabírá západní část geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 401 km2. Dále v rámci biogeografického členění České republiky spadá Hostýnský bioregion do provincie středoevropských listnatých lesů a podprovincie západokarpatské. 3.5 Přírodní lesní oblast Území z části náleží do přírodních lesních oblastí 34 Hornomoravský úval, 37 Kelečská pahorkatina a 41 Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky.

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 4.1 Klimatické poměry Podnebí celého území okresu Vsetín lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu, mírně kontinentální. V celé oblasti se průměrná roční teplota pohybuje od 8 C v přechodech do úvalu až do 4,5 C v nejvyšších polohách, průměrná teplota ve vegetačním období v rozmezí 11 15 C. Vegetační období začíná v pahorkatině začátkem května, v horských částech v polovině května. Průměrný roční úhrn srážek je v nadmořské výšce 280 m kolem 650 mm, ve vrcholových polohachá až 1100 mm. Jelikož maximum srážek spadne v letních měsících a minimum v zimě, můžeme celému okresu přiřadit tzv. středoevropský typ ročního chodu srážek. Dále je území nadprůměrně zavlažováno, ale podle frekvence výskytu srážek není území nadměrně deštivé (Pavelka, Trezner, 2001). Tab.2. Charakteristiky klimatické oblasti MT 9 (Quitt, 1975) Počet letních dnů 40-50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 140-150 Počet mrazových dnů 110-130 Počet ledových dnů 30-40 Průměrná teplota v lednu (-3) - (-4) Průměrná teplota v dubnu 6-7 Průměrná teplota v červenci 17-18 Průměrná teplota v říjnu 7-8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 Srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 Srážkový úhrn v zimním období 250-300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 Počet dnů zamračených 120-150 Počet dnů jasných 40-50

Tab.3. Průměrné měsíční teploty ze stanice Valašské Meziříčí Krásno nad Bečvou (302 m. n. m.) za období 1901 1950 (Zítek, 1961) Měsíc I. II. III. IV. Teplota ( C) -3,0-1,6 3,0 7,9 V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 13,0 15,8 17,6 16,8 13,4 8,6 3,4-0,4 Tab.4. Průměrné měsíční úhrny srážek ze stanice Valašské Meziříčí Krásno nad Bečvou (302 m n. m.) za období 1901 1950 (Zítek, 1961) Měsíc I. Srážky (mm) 39 II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 34 43 57 77 90 63 55 107 101 69 45 4.2 Hydrologické poměry 4.2.1 Podzemní vody Okres Vsetín je celkově chudý na podzemní vody v důsledku geologické stavby, neboť málo propustné horniny karpatského flyše se vyznačují nepříznivými podmínkami pro výskyt a oběh podzemních vod. Tyto skutečnosti podmiňují nepříznivé hydrogeologické poměry a nedostatek zdrojů podzemních vod z hlediska vodohospodářského. Zdroje podzemních vod mají s výjimkou několika případů malou a kolísavou vydatnost. Příznivější podmínky jsou v říčních sedimentech a mocnějších zvětralinách při úpatí svahů často překrývajících údolní nivu. Akumulace podzemních vod je závislá na mocnosti nezpevněných uloženin, a proto v důsledku většinou jejich malé mocnosti jsou málo vydatné. Zvláštním druhem podzemních vod, které se liší od prostých vod, jsou minerální vody. I v okrese Vsetín se vyskytuje řada lokalit, vydatnost minerálních výronů je však malá (Pavelka, Trezner, 2001). 4.2.2 Povrchové vody Povodí území okresu náleží úmoří Černého moře. Vody v okrese jsou odváděny řekou Bečvou do řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a ten do Černého moře. Severní hranice okresu je současně hlavní evropskou rozvodnicí mezi Černým a Baltským mořem. Východní hranice okresu je rozvodnicí mezi povodím Vsetínské a Rožnovské Bečvy a řeky Váhu. Celková plocha vodních ploch (toků, jezer a nádrží) činí kolem 440 ha. Povodí Bečvy je největším levostranným přítokem řeky Moravy.

Bečva je dlouhá 120, 2 km s plochou povodí 1627 km2 a průměrným ročním průtokem na soutoku s Moravou 18 m3.s-1. V okrese Vsetín dosahuje tok Bečvy celkové délky 70 km. Řeka Bečva vzniká soutokem mohutnější Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy v katastru Valašské Meziříčí. Vsetínská Bečva pramení na svazích Trojačky v nadmořské výšce asi 880 m. Rožnovská Bečva pramení na severních svazích Vysoké v nadmořské výšce asi 1000 m. Vsetínská i Rožnovská Bečva jsou toky velmi vodné s nejvyšší úrovní vodní hladiny v měsíci dubnu a někdy i březnu, nejnižší v září (Pavelka, Trezner, 2001). Až po soutok Vsetínské a Rožnovské Bečvy je povodí vyhlášeno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Zájmovým územím protéká Vsetínská Bečva. 4.3 Geologické poměry Na geologické stavbě okresu Vsetín se podílí především předčtvrtohorní regionálně geologická jednotka flyšové pásmo Západních Karpat. Geologicky jsou Západní Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří, vznikajících ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Termínem flyš, od kterého je název flyšové pásmo odvozen, se označuje soubor usazených hornin, charakteristický rytmickým střídáním pískovců, prachovců, jílovců, slínovců, vzácně i vápenců a slepenců. Jednotlivé litologické typy sedimentů tvoří vrstvy se snižující se zrnitostí do nadloží. V rámci jedné vrstvy lze pozorovat, vedle snižující se zrnitosti, zákonitou posloupnost uspořádání klasických částí (drobných úlomků hornin a minerálů) zvrstvení. Naspodu je zvrstvení gradační nebo homogenní, nad ním je zvrstvení vodorovně a šikmo laminované. Výše je opět vodorovně laminované zvrstvení, ale velikost částic je menší (Pavelka, Trezner, 2001). Reliéf v bioregionu má charakter kompaktního erozně-denundačního pohoří s projevy různé odolnosti hornin, příkrovové a zlomové tektoniky při okrajích. Charakteristické jsou příkré, až 400 m vysoké svahy Kelčského Javorníku na čele magurského příkrovu a výrazné okrajové zlomové svahy na jihozápadě. Celkový sklon pohoří je od severu k jihu. Hornatina je rozčleněná sítí výrazných údolí hlubokých na severu 250 300 m, na nižším jihu jen 100 150 m. Pískovcové skalní útvary jsou hojně roztroušeny po celém území, jsou však převážně střední velikosti a z hlediska vegetace málo významné, významnější bývají sutě pod nimi. Na úpatích svahů se místy

tvoří sesuvy. Na zájmovém území můžeme v toku řeky Bečvy pozorovat skalní výchozy křivských vrstev v délce asi 400 m (od soutoku s Křivským potokem k jihu), které náleží ke zlínskému souvrství račanské jednotky magurského flyše. Obr. 1: Výchozy křivských vrstev vytvářející v řečišti Bečvy příčné prahy 4.4 Pedologické poměry V okrese Vsetín se vyskytují zemědělské půdy, které zahrnují zejména tyto půdní typy: hnědozemě, illimerizované půdy, oglejené půdy, hnědé půdy (kambizemě) typické a kyselé. Vyšší polohy okresu, převažně pokryté lesními komplexy, tvoří hnědé půdy kyselé, silně kyselé, podzolované a podzoly. Třetí kategorie půd jsou půdy, jejichž vlastnosti člověk úplně změnil nebo které uměle vytvořil tzv. antropogenní půdy, nacházející se v oblastech souvislé i rozptýlené zástavby, rekultivovaných skládek apod. (Pavelka, Trezner, 2001).

5. SOUČASNÝ STAV GEOBIOCENÓZ Zájmové území je využíváno jak zemědělci tak lesníky. Mapování současného stavu bylo prováděno segmentovou metodou a hodnoceno podle stupně ekologické stability dle Vondruškové (1994). Označení jednotlivých stupňů ekologické stability a stupňů antropického ovlivnění se slovním vyjádřením jsou uvedeny v tabulce č. 5. Dále je pak v tabulkách číslo 6 a 7 uvedeno plošné a procentuální zastoupení těchto stupňů na zkoumané lokalitě. U každého segmentu bylo uvedeno pořadové číslo pro orintaci v mapě, katastrální území, typ biotopu, kód a stupeň ekologické stability (SES) dle Vondruškové (1994), stupeň antropického ovlivnění (SAO) dle Ellenberga (1973), u nelesních ploch také číslo BPEJ a samozřejmě rozloha, kterou segment na území zaujímá. Tab.5. Přehled označení SES a SAO SES SAO 0 žádný I - přírodní 1 velmi nízký II přírozený 2 nízký III přírodě blízký 3 střední IV přírodě vzdálený 4 vysoký V přírodě cizí 5 velmi vysoký VI - umělý Tab. 6. Přehled zastoupení SES Plocha v ha Procento zastoupení 0 žádný 15,48 5,27 1 velmi nízký 163,62 55,75 2 nízký 16,61 5,66 3 střední 63,59 21,67 4 vysoký 32,9 11,21 5 velmi vysoký 1,31 0,44 293,51 100 SES Σ

Tab. č. 7. Přehled zastoupení SAO Plocha v ha Procento zastoupení 0 0 II přírozený 1,86 0,63 III přírodě blízíký 31,92 10,88 IV přírodě vzdálený 50,4 17,17 V přírodě cizí 161,91 55,16 VI - umělý 47,42 16,16 Σ 293,51 100 SAO I - přírodní 1. Sídla a objekty mimo intravilán 122 kolonie chat 3 VI 0,89 Tento biotop se nachází na levém břehu řeky Bečvy a ze severu jej lemuje železniční spojka Valašské Meziříří Kojetín. Chatařská oblast leží na rovině, v nadmořské výšce 292 m n. m. 2. Sídla a objekty mimo intravilán 127 jiná účelová zařízení - garáže 0 VI 0,17

3. Orná půda 12 drobná políčka 1 V 0,12 BPEJ: 65500 Tento zemědělský půdní fond, patřící městu Valašské Meziříčí, není obhospodařován. Na ploše převažují jednoleté plevele jako například rdesno blešník (Polygonum lapanthifolium), svízel přítula (Galium aparine), violka rolní (Viola arvensis), mák vlčí (Papaver rhoeas) apod. Vegetace se ještě nestihla vyvinout. 4. Sídla a objekty mimo intravilán 124 jednotlivé osídlení a intravilán (vegetace 20-50 %) 2 VI 7,06 Jedná se o zastavěné oblasti s menšími přilehlými zahradami s vegetací 20 50 %. Nadmořská výška je 292 300 m n. m. 5. Sídla a objekty mimo intravilán 123 jednotlivé osídlení a intravilán (vegetace 50 %) 3 VI 7,82

Také se jedná o zastavěné oblasti, které již mají větší zastoupení vegetace. Nadmořská výška je 295 340 m n. m. 6. Orná půda 11 - základní 1 V 5,99 BPEJ: 65500 64167 Jedná se o zemědělský půdní fond intenzivně obhospodařovaný (orba, aplikace hnojiv a herbicidů). Hlavní polní kultura je řepka olejná (Brassica napus). Z plevelných druhů převládají mák vlčí (Papaver rhoeas), truskavec ptačí (Polygonum aviculare). Plevely mají často malou pokryvnost a jejich výskyt je vázán hlavně na okraj pole a to z důvodů nezasažení herbicidy. Jako předplodina je využíván jetel luční (Trifolium pratense). 7. Liniová společenstva 72.5 s dřevinami 2 II 0,55 Liniové společenstvo lemují z pravé strany zastavěné oblasti a z levé strany rozsáhle pole. Je dlouhé zhruba 250 m a nachází se v nadmořské výšce 300 310 m n. m. Ve společenstvu neprobíhají žádné těžební ani pěstební zásahy. Leží na východně orientovaném svahu, jehož dnem protéká malý potůček. Šířka je v jižní části kolem 45 m a postupně k severu se snižuje na zhruba 10 m.

Ve stromovém patře se nachází habr obecný (Carpinus betulus), javor mleč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata). Ve svahu, který již není ve značné míře ovlivněn vodou s přilehlého potoka, se objevuje dub zimní (Quercus petraea). Kolem potoka se také objevuje keřové patro tvořené bezem černým (Sambucus nigra), hlohem obecným (Crataegus laevigata), javorem babykou (Acer campestre) a vrbou jívou (Salix caprea). Podrost je v okolí potoka tvořen ruderálními druhy jako jsou merlík bílý (Chenopodium album), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost bahenní (Geranium palustre), dále se v porostu vyskytuje česnáček lékařský (Alliaria petiolata), čistec lesní (Stachys sylvatica). Při západní okraji společenstva se na hranicích s polem vyskytuje hluchavka nachová (Lamium purpureum) a pomněnka rolní (Myosotis arvensis). 8. Lesy 53 smíšený porost, 30 60 % přirozené dřev. skl. 4 III 0,86 Porost navazuje na západní část zastavěné oblasti ze segmentu č.5. Nachází se v severně exponovaném svahu v nadmořské výšce 325-345 m. Společenstvo bylo vysázeno uměle. Hlavní úroveň tvoří směs buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus robur), smrku ztepilého (Picea abies). Místy zde byl vysázen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Porost ještě není odrostlý buření, proto se v podrostu objevuje třetina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostružiník maliník (Rubus idaeus).

9. Lesy 54 kulturní monokultura 3 IV 0,83 Čerstvě zalesněná holina smrkem ztepilým (Picea abies) nacházející se při okraji rozsáhlé dospělé smrkové monokultury ze segmentu č.10. 10. Lesy 54 kulturní monokultura 3 IV 6,08 Rozsáhlá smrková monokultura dospělého věku. Příměs tvoří modřín opadavý (Larix decidua). Porostem probíhá účelová cesta. Při krajích je podrost tvořen bezem černým (Sambucus nigra). Dále zde najdeme mléčku zední (Mycelis muralis), starček Fuchsův (Senecio fuchsii). 11. Sídla a objekty mimo intravilán 127 jiná účelová zařízení - vodárna 0 VI 0,06

12. Orná půda 11 - základní 1 V 23,20 BPEJ: 62411 Toto rozsáhlé pole se nachází na severozápadní straně zvolené lokality. Zemědělský půdní fond je taktéž jako ostatní pole intenzivně obhospodařován (orba, aplikace hnojiv a herbicidů). Terén je mírně svažitý, nadmořská výška od severu pozvolna stoupá od 305 m n. m. až po 340 m n. m. Hlavní polní kultura je řepka olejná (Brassica napus). Jako předplodina je využíván jetel luční (Trifolium pratense). Z plevelných druhů se při okrajích vyskytují heřmánek pravý (Matricaria recutita), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), mák vlčí (Papaver rhoeas). 13. Zahrady 26 zahrady a zahrádkářské kolonie maloplošné, zatravněné 3 IV 0,71 BPEJ: 62411 Tento segment se skládá ze zahrad, které jsou ve vlastnictví fyzických osob a jsou převážně zatravněné s malým podílem ovocných stromů jako například jabloň domácí (Malus domestica), švestka domácí (Prunus domestica), třešeň ptačí (Prunus avium). Terén je převážně rovinatý, nadmořská výška je zde 305 m n. m.

14. Sídla a objekty mimo intravilán 123 jednotlivé osídlení a intravilán (vegetace 50 %) 3 VI 2,41 Tyto sídla a objekty lemují část západní hranice lokality. Navazuje na segment číslo 12. Jde převážně o obytné domy s přilehlými zahradami. Nadmořská výška zde stoupá od severu k jihu a to od 305 m n. m. až po 350 m n. m. 15. Louky a pastviny 43 polokulturní louky 3 IV 8,61 BPEJ: 62031 62411 62441 Jde o bývalou pastvinu, dnes je území považováno za trvale travní porost, který je sečený dvakrát do roka. Nadmořská výška 320 365 m. Expozice severní až severovýchodní. Z bylinných druhů zde najdeme ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice luční (Poa pratensis), místy se objevuje jetel luční (Trifolium pratense).

16. Lesy 54 - kulturní monokultury 3 IV 2,22 Porost se nachází na západě, jeho levý okraj tvoří hranici území. Nadmořská výška je zde 360 375. Mírný svah severně exponovaný. Les je tvořen nevhodnou dřevinnou skladbou a to smrkem ztepilým (Picea abies) s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua). V podrostu nalezneme bez černý (Sambucus nigra) a také se zde šíří netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). 17. Sídla a objekty mimo intravilán 123 jednotlivé osídlení a intravilán (vegetace 50 %) 3 VI 3,98 18. Lesy 54 kulturní monokultury 3 IV 2,06 Tento segment je tvořen uměle založenou monokulturou. Jedná se o soukromý les ve kterém je pěstován smrk ztepilý (Picea abies).

19. Liniové společenstvao 73.3 dřevinná, polokulturní 3 III 1,45 Celé společenstvo se táhne kolem místního potoka, jedná se tedy o pobřežní společenstvo, ve kterém jsou prováděny pěstební zásahy. Biotop se nalézá v jižní levostranné části území. Střed společenstva tvoří roklina, ve které protéká potok, svahy jsou po celé délce zarostlé dřevinami. Délka segmentu je 550 m, nadmořská výška se pohybuje od 340 385 m n. m. Vegetace je zde různověká. Stromové patro tvoří převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa). Dále se zde vyskytují v menší míře dub letní (Quercus robur), vrba bílá (Salix alba), smrk ztepilý (Picea abies). Vtroušeně se zde objevuje i buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), třešeň ptačí (Cerasus avium), jabloň (Malus sp). V bylinném patře se vyskytuje válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kakost bahenní (Geranium palustre), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), orsej jarní (Ficaria verna), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice lesní (Carex sylvatica), pšeníčko rozkladité (Millium effusum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). 20. Liniová společenstva 72.2 s dřevinami 4 III 1,02 Tento biotop se přímo napojuje na předchozí segment, jedná se tedy o vegetaci podél potoka, avšak zde se již jedná o přirozené společenstvo, ve kterém neprobíhají žádné pěstební ani těžební zásahy. Společenstvo je dlouhé zhruba 300 m. Střed tvoří opět

roklina, svahy jsou velmi prudké z obou stran. Nadmořská výška je zde 320 340 m. Stromové patro opět tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba). Nalétává zde i smrk ztepilý (Picea abies) z vedlejší smrkové monokultury. Vtroušeně se objevuje habr obecný (Carpinus betulus). Podrost tvoří mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík potoční (Geum rivale), podběl obecný (Tussilago farfara), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), ostřice lesní (Carex sylvatica). 21. Liniová společenstva 72.4 - kulturní 3 IV 0,44 Jde o liniové společenstvo ležící na východní expozici. Napojuje se na jižní část segmentů č. 17 a 18. Jeho středem opět protéká levostranný přítok místního potoka. Svahy jsou prudké. Délka segmentu je 170 m. Nadmořská výška je 350 375 m n. m. Listnaté společenstvo, které tvoří javor klen (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), při břehu se pomístně vyskytuje vrba bílá (Salix alba), olše šedá (Alnus glutinosa). Probíhají zde pěstební a výchovné zásahy. Podrost tvoří opět vlhkomilné rostliny jako je mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ostřice lesní (Carex sylvatica), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). 22. Lesy 53 polokulturní porost 4 III 0,58 Jedná se o lesní porost se SV expozicí. Segment se nachází na levostranné části

území, jeho západní a jižní okraj tvoří hranici zkoumané lokality. Porost byl založen uměle, ale byly zde vysázeny dřeviny přírodě blízké. Hlavní úroveň tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor klen (Acer platanoides). Při okrajích porostu a místy i vně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra). V podrostu se vyskytuje mařinka vonná (Galium odoratum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ostřice prstnatá (Carex digitata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). 23. Lesy 54 kulturní monokultury 3 IV 1,53 Porost se nachází mezi segmentem č.22 a liniovým společenstvem ze segmentu č.19. Tvoří také část hranice zájmového území. Les roste v mírném svahu, expozice je severovýchodní až východní. Nadmořská výška je 360 390 m n. m. Porost je složen ze stanovištně nevhodné smrkové monokultury, v jižní části segmentu se pomístně objevuje modřín opadavý (Larix decidua). V podrostu nalezneme pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). 24. Lesy 53 polokulturní, smíšené porosty 4 III 1,34 Porost se nachází v jižní části zájmového území, přesněji na pravé straně segmentu č.19. Leží na severně exponovaném svahu a hrozí zde sesuvy půd. Nadmořská výška se pohybuje od 370 do 400 m n. m.

V dřevinném patře převažuje dub zimní (Quercus petraea), dále se zde v menší míře vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies). Vtroušeně zde nalezneme také jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jedli bělokorou (Abies alba), habr obecný (Carpinus betulus), na západní hranici, která sousedí s břehovým liniovým společenstvem nalezneme také olši lepkavou (Alnus glutinosa) a pár kusů břízy bělokoré (Betula pendula). V synuzii podrostu se nachází ostřice prstnatá (Carex digitata), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), papratka samičí (Athyrium filix femina), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), violka lesní (Viola reichenbachiana). 25. Lesy 53 smíšený porost 4 III 0,74 Porost sousedí s předchozím, jižní hranice je současně hranicí zájmového území. Biotop leží opět na svahu, expozice severní, nadmořská výška 380 410 m n. m. Hrozí zde také sesuvy půdy. Porost je mladšího věku, cca 10 let. Ve stromovém patře převažuje smrk ztepilý (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica). Tyto dominující dřeviny dále doplňuje javor klen (Acer pseudoplatanus), dub letní (Quercus robur), modřín opadavý (Larix decidua) a jedle bělokorá (Abies alba). Podrost zde ještě není dostatečně vyvinut, převažují druhy jednoděložné a to zejména lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice lesní (Carex sylvatica).

26. Lesy 54 kulturní směsi stanoviště nevhodné 3 IV 1,64 Situace obdobná jako u předchozích lesních biotopů. Svahový smíšený porost, expozice severní, nadmořská výška 380 430 m n. m. Jižní okraj součástí hranice území. Na západním okraji biotopu hrozí sesuvy půdy. Porost starý cca 20 let, uměle založen. Hlavní dřevina je zde smrk ztepilý (Picea abies). Dále zde nalezneme modřín opadavý (Larix decidua), borovici lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur), břízu bělokorou (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus). Vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), jedle bělokorá (Abies alba). V podrostu nalezneme mařinku vonnou (Galium odoratum), jestřábník zední (Hieracium murorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), sasanka hajní (Anemone nemorosa). 27. Louky, pastviny 43 - polokulturní 3 IV 3,70 BPEJ: 62451 Biotop se rozprostírá na mírném severně exponovaném svahu. Nadmořská výška je zde 345 375 m n. m. Jde o bývalou pastvinu, dnes trvale travní porost, který je sečený dvakrát ročně. Bylinnou vegetaci tvoří srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřava červená (Festuca rubra), pampeliška obecná (Taraxacum officinale).

28. Sídla a objekty mimo intravilán 124 jednotlivé osídlení a intravilán (vegetace 20-50 %) 2 VI 1,19 29. Sady 32 maloplošné, extenzivní 3 IV 1,91 BPEJ: 62451 Jedná se o maloplošné extenzivní soukromé sady. Pěstují se zde hlavně druhy z rodů Prunus a Malus. V podrostu nalezneme sedmikrásku obecnou (Bellis perennis), pampelišku obecnou (Taraxacum officinale), jetel plazivý (Trifolium repens). 30. Lesy 54 kulturní směsi stanoviště nevhodné 3 IV 0,23 Jde o malou porostní skupinu, která se nachází v jižní části území a navazuje na segment sady. Nadmořská výška 375 m n. m. Stromové patro tvořeno smrkem ztepilým (Picea abies), habrem obecným (Carpinus

betulus), dubem letním (Quercus robur), javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Z bylin zde můžeme nalézt strdivku nící (Melica nutans), lipnici hajní (Poa nemoralis), sasanku hajní (Anemone nemorosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). 31. Lesy 54 kulturní směsi stanoviště nevhodné 3 IV 1,44 Jde o relativně mladý les mezi 15 20 lety. Leží na SV exponovaném svahu. Nadmořská výška 350 375 m n. m. Porostní skupina je rozdělena do dvou částí, z nichž v západní části je pěstován převážně smrk ztepilý (Picea abies) a směrem na východ se přimíchává modřín opadavý (Larix decidua) a borovice lesní (Pinus sylvestris).všechny dřeviny tvoří hlavní stromové patro. V podrostu nalezneme lipnici hajní (Poa nemoralis), mařinku vonnou (Galium odoratum). 32. Lesy 54 kulturní směsi stanoviště nevhodné 3 IV 0,65 Porost má protáhlý tvar, jeho délka je kolem 250 m a šířka je v jižní části 20m, v severní části až 30 m. Nadmořská výška je zde 355 415 m n. m. Expozice severovýchodní. Hlavní dřevinné patro je tvořeno různověkým modřínem opadavým (Larix decidua). Jako vtroušená dřevina se zde vyskytuje smrk ztepilý (Picea abies) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Z bylin zde najdeme mařinku vonnou (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), válečku lesní (Brachypodium sylvaticum). 33. Lesy 54 kulturní směsi stanoviště nevhodné 3 IV 6,90 Jde o porost, který se nachází v nejjižnější části zájmového území. Nadmořská výška se pohybuje od 380 do 435 m n. m. Expozice severní až severovýchodní. Ve východní části segmentu je kritický sklon svahu. Porost je smíšený s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Dále zde nalezneme modřín opadavý (Larix decidua) a jako vtroušené dřeviny se zde vyskytují dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica). Ve východní části, do které zasahuje postupně se vyvíjející vodní tok, se objevuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Sporadicky se zde objevuje i jedle bělokorá (Abies alba). V synuzii podrostu opět nalézáme některé mezotrofní druhy jako je mařinka vonná (Galium odoratum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), pšeníčko rozkladité (Millium effusum), violka lesní (Viola reichenbachiana), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). 34. Lesy 53 smíšený porost s 30 60 % přirozené dřevinné skladby 4 III 3,08

Porost se nachází v jižní části území. Je tzv. vnořený do segmentu č.33. Jde o smíšený porost různého věku. Leží v severovýchodně exponovaném svahu v nadmořské výšce 350 415 m. Stromové patro je tvořeno jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou srdčitou (Tilia cordata). Při hranicích s vedlejším segmentem se objevuje nálet smrku ztepilého (Picea abies) a modřínu opadavého (Larix decidua). Sporadicky se objevuje buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). V synusii podrostu nalezneme mařinku vonnou (Galium odoratum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a další. 35. Liniová společenstva 73.2 dřevinná přírodě blízká 4 III 0,90 Liniové společenstvo lemuje levé rameno lesního potoka po obou svazích. Odděluje segment sady od lesa. Délka segmentu je 350 m. Střed společenstva tvoří roklina jejimž dnem protéká potok. Expozice severovýchodní. Nadmořská výška je 305-350 m. Dřevinné patro je tvořeno vegetací, která je přírodě blízká. Převládají jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), olše lepkavá (Alnus glutinosa), místy lípa srdčitá (Tilia cordata). V úžlabinách se objevuje i jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře se objevuje ostřice lesní (Carex sylvatica), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), devětsil bílý (Petasites albus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), orsej jarní (Ficaria verna).

36. Lesy 54 směsi stanoviště nevhodné 3 IV 1,89 Segment navazuje na jižní část předchozího liniového společenstva. Leží ve svahu jehož expozice je severovýchodní. Reliéf je příčně zvlněný, středem porostu probíhá mírná roklina. Nadmořská výška 310 350 m. Porost je tvořen smrkovou monokulturou s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua). Při hranici s liniovým společenstvem se sporadicky objevuje lipový nálet. V synusii podrostu dominuje šťavel kyselý (Oxalis acetosella). 37. Lesy 52 přírodě blízké, 60 % přirozené dřevinné skladby 5 II 1,31 Porost navazuje na jižní část smrkové monokultury. Leží na severovýchodně exponovaném svahu. Jeho jihovýchodní částí protéká potok. Nadmořská výška 325 350. Reliéf příčně zvlněný. Stromové patro je tvořeno převážně javorem klenem (Acer pseudoplatanus), bukem lesním (Fagus sylvatica), příměs tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jedle bělokorá (Abies alba). V podúrovni se vyskytuje habr obecný (Carpinus betulus). V synusii dominuje bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mařinka vonná (Galium odoratum). Dále se zde objevuje pšeníčko rozkladité (Milium effusum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis).

38. Lesy 54 kulturní monokultury a směsi stanoviště nevhodné 3 IV 1,64 Porost se nachází na jihu území na východně exponovaném svahu. Nadmořská výška 325 350 m. Jedná se o smrkovou monokulturu s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua). V synuzii podrostu se vyskytuje opět dominantní šťavel kyselý (Oxalis acetosella). 39. Lesy 53 polokulturní smíšené porosty 4 III 0,17 Tento úzký pás vegetace je tvořen porostem stáří cca 130 let. Nachází se v jižní části území, na levé straně řeky Bečvy v severovýchodně orientovaném svahu. Nadmořská výška je zde 315 330 m. Ve stromovém patře se vyskytují pouze 4 dřeviny a to smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípa srdčitá (Tilia cordata). V podúrovni se objevují různověká stádia javorů a lip.

40. Lesy 53 smíšený porost, 30 60 % přirozené dřevinné skladby 4 III 0,78 Porost se nachází mezi segmenty č.38 39 v jižní části území. Jde o smíšený porost, ve kterém se vyskytují dřeviny přirozené. Segment leží na východně exponovaném svahu v nadmořské výšce 315 335 m. Stromové patro je tvořeno dubem zimním (Quercus petraea) a bukem lesním (Fagus sylvatica). Příměs tvoří jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Objevuje se zde i smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba) a nálet modřínu opadavého (Larix decidua). V podrostu se nachází mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kakost smrdutý (Geranium robertianum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), místy i netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). 41. Lada 62.3 s dřevinami 3 III 0,27 Segment, který se nalézá v jižní části území, po levé straně přímo nad řekou Bečvou, nebyl nikdy obhospodařován. Úzký pás je postupně zarůstán náletem z porostu, s nímž ze západu hraničí. Můžeme zde najít především tyto různověké dřeviny: javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea).

V podrostu nalezneme pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), jahodník obecný (Fragaria vesca), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdutý (Geranium robertianum). 42. Lesy 53 smíšený porost 4 III 0,51 Porost se nachází nad předchozím segmentem, rozprostírá se rovnoběžně s vrstevnicemi, expozice je východní. Nadmořská výška 295 320 m. Dřevinné patro tvoří habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus). Příměs tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), modřín opadavý (Larix decidua), jedle bělokorá (Abies alba), dub zimní (Quercus petraea), lípa velkolistá (Tilia platyphylos). V podrostu se objevuje sasanka hajní (Anemone nemorosa), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), čistec hajní (Melampyrum nemorosum), strdivka nicí (Melica nutans), jestřábník zední (Hieracium murorum). 43. Lesy 53 smíšený porost 4 IV 0,40 Společenstvo lemuje levý břeh řeky Bečvy, expozice je východní. Severní hranici segmentu lemuje přírodní vodní tok. Pro tento segment jsou význačné sesuvy půdy, proto je zde vegetace složena převážně z keřového patra a to bezem černým (Sambucus nigra), svídou krvavou (Cornus sanguinea), při břehu olší lepkavou (Alnus glutinosa), hlohem obecným (Crateagus leavigata), třešní ptačí (Carasus avium). Na úpatí svahu se pomístně vyskytuje habr obecný (Carpinus Betulus), javor klen

(Acer pseudoplatanus) a dub letní (Quercus robur). V podrostu při břehu Bečvy nalezneme pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), pryšec obecný (Euphorbia esula), kakost bahenní (Geranium palustre). 44. Lesy 54 směsi stanoviště nevhodné 3 IV 3,05 Porost se nachází v pravostrané části kolem potoka, přesněji mezi segmenty 36 38. Levá část porostu sbíhá do rokliny, kterou protéká potok. Vegetace u tohoto ramene není příliš vyvinutá. Nadmořská výška je v rozmezí od 300 do 350 m. Hlavní dřevinou je zde smrk ztepilý (Picea abies). Dále se zde vyskytuje modřín opadavý (Larix decidua), dub zimní (Quercus petraea), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Sporadicky se objevuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a habr obecný (Carpinus betulus). V synusii podrostu se vyskytuje šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček Fuchsův (Senecio fuchsii). 45. Lesy 53 smíšený porost 4 III 4,12 Porost navazuje na jižní část zastavěné oblasti ze segmentu č.5. Nachází se v prudkém, východně orientovaném svahu. Nadmořská výška v severní části 295 350 m, směrem k jihu se porost zužuje, tudíž i klesá nadmořská výška. K hlavním dřevinám zde patří habr obecný (Carpinus betulus) a dub zimní (Quercus

petraea). Dále se zde přidružují javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), místy lze nalézt i topol osiku (Populus tremula) a smrk ztepilý (Picea abies). Podrost ve svahu není příliš vyvinut. Ve spodní části se objevuje pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), mléčka zední (Mycelis muralis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), jahodník obecný (Fragaria vesca), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), hluchavka nachová (Lamium purpureum). 46. Lesy 53 smíšený porost 4 IV 2,30 Porost je z východu obklopován segmentem č.45 a ze západu segmentem č.10. Nachází se na úpatí kopce v nadmořské výšce 350 366 m. Byl zde opět vysázen stanovištně nevhodný smrk ztepilý (Picea abies) v doprovodu dubu zimního (Quercus petraea). Při hranici se segmentem č.45 se objevují nálety habru a místy i jasanu. Podrost je zatím nevýznamný, výskyt buřeně. 47. Lesy 53 kulturní monokultury 3 IV 0,94 Porost se nachází ve smýcené části smrkové monokultury ze segmentu č.10. Byl zde opět vysázen smrk s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua) a jedle bělokoré (Abies alba).

48. Lesy 53 smíšený porost 4 III 3,14 Porost ze severní strany lemují segmenty č.45,46,47. Nadmořská výška je 310 355 m. Leží ve východně exponovaném svahu. Porost je uměle založen a jako hlavní dřevina se zde jeví smrk ztepilý (Picea abies), který je vysázen v kombinaci s bukem lesním (Fagus sylvatica). Jako doprovodné dřeviny zde byly nalezeny dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), které zde nejspíš nalétly z okolních porostů. 49. Lada 61.5 s minimálním podílem vegetace 1 V 0,54 Jde o vykácenou část lesního porostu, která je prozatím ponechána ladem. Holina se nachází vedle segmentu č.29 Sady. Leží na východně exponovaném svahu v nadmořské výšce 310 330 m. Objevuje se zde nežádoucí buřeň jako například třetina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostružiník maliník (Rubus idaeus).

50. Liniové společenstvo 73.2 dřevinná, přírodě blízká 4 III 2,00 Liniové společenstvo se nachází na levém břehu řeky Bečvy. Jde tedy o břehový porost, který se táhne od severní hranice k jihu. Délka je 850 m. Dřeviny nacházející se v tomto společenstvu jsou: javory (Acer pseudoplatanus, A. platanoides, A. campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrby (Salix alba, S. fragilis), lípa srdčitá (Tilia cordata). Dále je zde častý bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), olše šedá (Alnus incana). 51. Valašské Meziříčí město, Křivé Vodní toky 112 přirozené, dílčí úpravy, vyvinutá společenstva 4 III 4,29 Jde o Křivský potok s vyvinutou vegetací, který protéká od východní hranice území a na západě se vlévá do řeky Bečvy. 52. Valašské Meziříčí město, Křivé Liniová společenstva 73.2 dřevinná přírodě blízká 4 III 4,41

Společenstvo se táhne po celé délce pravého břehu řeky bečvy. Je součástí ÚSES a to regionálního biokoridoru. Druhové složení je velice pestré, ze stromů zde nalezneme javor klen (Acer pseudoplatanus), lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), jasany (Fraxinus excelsior, F. angustifolia), vrby (Salix fragilis, S. purpurea, S. viminalis), olše (Alnus glutinosa, A. incana). Podrost tvoří keře a to bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana). 53. Liniová společenstva 73.2 dřevinná přírodě blízká 4 III 1,01 Toto společenstvo se rozprostírá mezi vodárnou a pravým břehem řeky Bečvy. Je dlouhé 350 m. Nadmořská výška je 295 m. Je tvořeno přírodě blízkými druhy jako je dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Příměs je zde tvořena topolem bílým (Populus alba), dále zde nalezneme i olši lepkavou (Alnus glutinosa) nebo lípu srdčitou (Tilia cordata). Hojné jsou zde i keře a to hloh obecný (Crataegus laevigata), střemcha hroznovitá (Padus avium) a bez černý (Sambucus nigra). V podrostu nalezneme převážně kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), knotovku červenou (Melandrium rubrum). 54. Křivé Sídla a objekty mimo intravilán 127 jiná účelová zařízení - vodárna 0 VI 2,0

55. Křivé Lada 63.2 dřevinná, přírodě blízká 4 III 1,25 Vegetace se nachází v jihovýchodním cípu lokality u samé hranice území. Původně jde o malou část pole, která nebyla obhospodařována z důvodu větší půdní vlhkosti a postupně začla zarůstat dřevinami. Vývoj vegetace je přirozený a odpovídá přírodě blízké struktůře. Nadmořská výška je zde 300 m. Ve stromovém patře převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), vrba bílá (Salix alba) a při hranici s již obhospodařovaným polem se místy objevuje i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V podrostu se nejčastěji vyskytuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostřice štíhlá (Carex acuta). 56. Valašské Meziříčí město, Křivé Komunikace, skládky 137 - železnice 0 VI 4,37 Segment tvořený železniční spojkou mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem. Při náspech se vyskytuje spíše křovinatá a bylinná vegetace. Převažuje bez černý (Sambucus nigra), dále se zde nachází trnovník akát (Robinia pseudoacacia), vrba jíva (Salix caprea), růže šípková (Rosa canina). Z bylin zde najdeme kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), vesnovku obecnou (Cardaria draba), vrbovku úzkolistou (Epilobium angustifolium),

57. Křivé Sídla a objekty mimo intravilán 127 jiná účelová zařízení 0 VI 1,87 Tento segment patří firmě zabývající se výrobou zemědělské, lesnické techniky a vázací a jeřábovou technikou. Plochu využívá pro vystavení hotových výrobků. 58. Valašské Meziříčí město, Křivé Orná půda 11 - základní 1 V 52,52 BPEJ: 65600 65800 Jde o rozsáhlou agrocenózu nacházející se v nivě řeky Bečvy a to na pravé straně v jižní části lokality. Půdním typem je zde fluvizem. Nadmořská výška 295 m. Jako hlavní plodina je zde vysazován ječmen setý (Hordeum vulgare) a to v ozimé formě. Jako předplodina zde bývá pěstována brukev řepka olejka (Brassica napus). 59. Valašské Meziříčí město, Křivé Orná půda 11 - základní 1 V 17,40 BPEJ: 62411 65800

Pole se nachází ve východní části území na pravé straně od železnice. Je intenzivně obhospodařované (orba, hnojení). Kromě hlavní polní kultury, kterou je ječmen ozimý se zde vyskytuje heřmánek pravý (Matricaria recutica), hluchavka nachová (Lamium purpureum). 60. Valašské Meziříčí město, Křivé Sídla a objekty mimo intravilán 124 jednotlivé osídlení 2 VI 3,38 61. Valašské Meziříčí město, Křivé Lada 61.5 bez vegetace 1 VI 2,21 Jde o plochu, která byla dříve využívána jako orná půda. Později lada s minimální vegetací. V dnešní době je pozemek používán jako stavební parcely, na kterých probíhají výstavby nových sídel. 62. Valašské Meziříčí město Orná půda 11 - základní 1 V 39,98 BPEJ: 65600 65800

Segment je tvořen biotopem orná půda. Pole je intenzivně obhospodařováno. Hlavní kulturní plodina je řepka olejná (Brassica napus). 63. Valašské Meziříčí - město Sídla a objekty mimo intravilán 127 jiná účelová zařízení 0 VI 6,95 Segment tvoří průmyslová zóna firmy PWO UNITOOLS CZ a.s. zabývající se dodáváním lisovacích nástrojů a výlisků pro automobilový průmysl. 64. Valašské Meziříčí město Orná půda 11 - základní 1 V 21,66 BPEJ: 62213 65600 Intenzivně obhospodařovaná agrocenóza, která se nachází v severní části území na levém břehu řeky Bečvy. Hlavní kulturní plodina mák setý (Papaver somniferum). Jako předplodina se zde vyskytuje hnojem hnojený hrách setý (Pisum sativum).

65. Valašské Meziříčí - město Zahrady 27 maloplošné zahrady, intenzivní drobná držba s ornou půdou 2 IV 1,08 Maloplošné zahrádky se nacházejí uprostřed severních agrocenóz v pravé části od řeky Bečvy. Na většině zahrádek jsou postaveny malé chatky, sloužící k rekreaci. Nachází se zde také drobná políčka, které slouží především pro pěsování zeleniny. 66. Valašské Meziříčí město Sídla a objekty mimo intravilán 124 jednotlivé osídlení 2 VI 3,35

Obr. 2: Smrková monokultura (segment č.10) Obr. 3: Řeka Bečva s břehovými porosty Obr. 4: Jednotlivá osídlení (segment č.5) a pole (segment č. 6) Obr. 5: Pohled na rozsáhlé agrocenózy v nivě řeky Bečvy