APE Zeleň význam, funkce, problémy,

Podobné dokumenty
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Několik informací navíc...

Stromy zdarma chladí, a to výrazně

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Meteorologické faktory transpirace

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Oddělení biomasy a vodního režimu

Veřejná zeleň a péče o ni vizitka každé obce. Ing. Aleš Rudl , Libňatov

1.1 Technologické postupy Obecné podmínky pro realizaci vegetačních úprav

DŘEVO pracovní list II.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Posouzení stavu stromu a návrh pěstebních opatření Lípa Nová Ves

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Mária Kazmuková, Štěpán Kyjovský, Odbor ochrany prostředí, Magistrát hl. m.

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

Stromy. Řešení. Pracovní list

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Voda, sluneční energie a klima

J i h l a v a Základy ekologie

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Polní cesty v k.ú.ovčáry u Kolína a Volárna. Technická zpráva 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Katastrální území: Středočeský.

Funkce zeleně Základy arboristiky

ŠLUKNOV NÁMĚSTÍ MÍRU

VY_32_INOVACE_097. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 /

Zvyšování kvality výuky technických oborů

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Dopady změny klimatu na zemědělství

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Infračervená termografie ve stavebnictví


Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras,

Arboristika Legislativní rámec Základy arboristiky

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Martina Bábíčková, Ph.D

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Zvyšování kvality výuky technických oborů

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: VY_32_inovace/7_402

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

návrh doplnění osázení protihlukového valu Slunečný vršek Radek Dastych

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (KVALITA VÝPĚSTKŮ, VÝSADBY A NÁSLEDNÉ PÉČE) Ing. Lukáš Štefl, Ph.D. Ústav biotechniky zeleně ZF Lednice

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

70/Meteorologické prvky a les

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Energetika ekosystémů

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Tlak vzduchu. Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Transkript:

APE Zeleň význam, funkce, problémy, Tomáš Dostál, Jana Babuská, Jan Halík, Jan Pokorný B 602, dostal@fsv.cvut.cz

Význam zeleně pohled prostorový klimatický enviromentální kulturní sociálně psychologický

Porosty estetika odpar - mikroklima lámání větru zastínění půdy pohlcování srážek tlumení kolísání počasí zmírnění slunečního záření

DENDROLOGIE odvozeno z řeckých slov: dendron (strom) logos (slovo,myšlení, tvar logie = nauka )

ARBORISTIKA zabývá se komplexní péčí o samotné dřeviny a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí - v anglicky mluvících zemích často označován jako "Urban Forestry" (městské lesnictví). např. prořezávání ošetření péče o památné stromy

Co je dřevina formy: strom keř polokeř dřevnaté liány původ: domácí (autochtonní) introdukovaná ( allochtonní)

Stavba dřeviny koruna (větve, listy, květy, plody) kmen kořeny

Rozpoznávání dřevin morfologické znaky o květy (květenství) o pupeny o listy o borka (kůra) o celkový habitus o plod

Struktura vrstev dřeviny 1- dřeň 2- vyzrálé dřevo 3- kambium 4 - lýko 5 - borka

Kořenové systémy

ROZKLAD CHLOROFYLU

Názvosloví binomický systém příjmení jméno rodové jméno druhové jméno jména vědecká původ převážně latina psáno kurzívou jména česká zlidovělé názvy

Příklad systematického zařazení taxonomická kategorie říše kmen oddělení třída rostlinná rostliny semenné krytosemenné dvojklíčné čeleď lípovité Tiliaceae rod lípa Tilia druh malolistá cordata L.

Vertikální členění terénu výška v m n.m. do 200 do 500 500-1000 nad 1000 roviny (nížiny) pahorkatina (kopcovitý terén) středohorské pásmo vyšší horské polohy orientace na světové strany

Vegetační stupně (VS) (srážky, teplota, sníh-průměrné roční hodnoty) dubový do 300m n.m., srážky pod 600mm, t. 8,5 st. C bukovo-dubový 200-500 m n.m., srážky 600-700 mm, t. 6,0 8,5 st. C, sníh 40-60dní dubo-bukový 300-700 m n.m., srážky 700-800 mm, t. 5,5-7,5 st.c, sníh 60-80 dní

bukový 400-800 m n.m.,srážky 800-900 mm t. 5 7 st.c, sníh 80-100 dní jedlo-bukový 500-1000 m n.m., srážky 900-1050 mm, t. 4,5-6,5 st.c, sníh 100-120dní

smrko-bukovo-jedlový-900-1300 m n.m., srážky 1000-1300mm, t. 3,5-5 st.c, sníh 120-150 dní smrkový- 1200-1400 m n.m.,srážky 1100-1600 mm, t.2-4 st. C, sníh 150-180 dní kosodřevinový- nad 1400 m n.m., srážky nad 1500 mm, t. pod 2,5 st.c, sníh nad 180dní

Stromy v krajině (rozptýlená zeleň) na zemědělské půdě na nezemědělské půdě dřevina rostoucí mimo les

Stromy v krajině funkce: protierozní vodozádržná zvýšení biodiverzity klimatická estetická naučná a rekreační

Stromy v krajině ( výsadba ) dostupné informace o stanovišti určení vegetačního stupně (+ geobiocenologická formule dřeviny ) osobní studium místa (světové str. ) znalost popisu a ekologie dřeviny porada s odborníkem

Stromy ve městech přínosy: snižování teploty vzduchu zvyšování vlhkosti vzduchu snižování prašnosti snižování hlučnosti estetika kladný vliv na psychiku (sociální chování) člení a ohraničují prostor

Stromy ve městech negativní vlivy: škody na stavbách tvorba alergenního pylu provozní bezpečnost stromu znečišťování okolí

Specifika výsadeb ve městech stresové faktory: omezený prostor pro růst dostupnost vody a vzduchu v půdě skladba půdy znečištění půdy (kontaminace) znečištění vzduchu ostatní vlivy (vandalismus, motorismus)

Stromy ve městech prostorové nároky dřevin nadzemní části vzdálenost výsadby od překážky (1,5-5x) podzemní části ČSN DIN 18 916 min.16 m2 (prokořenění) 0,8 m hloubka pruh-optim.š. 2,5 m vedení inženýrských sítí

Stromy ve městech (výsadba) vzdálenost od překážek vzdálenost od komunikace potřeba rozhledu v daném místě umístění dopravního značení vedení sítí (nad i podzemních) stávající dřeviny další specifika (dětská hriště)

Stromy v krajině a ve městech příprava výsadby kam, možno? legislativa termín výsadby prostokořenné x kontejnerové přeprava rostlin uchování rostlin před výsadbou vlastní výsadba (ochrana před poškozením) závlaha a mulčování následná péče

Stromy v krajině a ve městech - údržba Řez udržovací (tvar, velikost) x bezpečnostní (stabilita) Snášenslivost k řezu (můžeme zničit) Doba řezu (kvetení, následky, hojení, ) Výživa - přihnojování

Stromy v krajině a ve městech rizika - druhy Estetické, ale invazivní druhy (viz invazivní druhy Ekologie) Alergenita Stabilita (věk)

Zdroje informací Literatura: * Větvička: STROMY, Aventinum 1999 Úradníček a kol. Dřeviny České republiky, Lesnická práce, s.r.o., 2009 Kolařík a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les, Vlašim :ČSOP, 2003 Štěpán Stromy v ulicíh a na parkovištích. Plzeň: Správa veřejného statku města Plzně, 2003

Památné stromy vyhlašování podle zákona ( 114/1992 Sb. ) mimořádný vzrůst, věk, habitus, prvek v krajině, kulturní význam ochranné pásmo (kruh r=10x o ve výč.v.) návrhy (občan, obč. sdružení) značení smaltovaná tabulka registr na AOKP ( v ČR 23 tis.)

Význam zeleně pro mikroklima/klima nejen ve městech Doc.RNDr.Jan Pokorný, CSc.

Srovnání energetických toků fotosyntézy, evapotranspirace Produkce biomasy 10 g /m 2 za den odpovídá toku 4 W/m 2 sluneční energie. Evapotranspirace porostů dobře zásobených vodou měřená ve slunných dnech je až několik set W/m 2 Teplota uvolňovaná při dekompozici podobný tok energie jako při produkci biomasy

DESERTIFIKACE Země ztrácí ročně 200 000 km 2 produkčních ploch následkem nedostatku vody Desertifikace: 60 000 km 2 /rok

Vzrůst globální teploty 1906-2005 vzrůst teploty o 0.74 C Prvních 50 let: Druhých 50 let: 0.07 C/dekáda 0.13 C/dekáda Nejteplejších 5 let v historii 1998 (=) 2005, 2002, 2003, 2004, 2014, 2015, 2016

Projevy klimatické změny Střídání sucha povodní Vichřice Přívalové deště Náhlé změny počasí Nárůst extrémů teplot, srážek Ubývání ledovců, zejména horských

VELKÁ NADNÁRODNÍ ORGANIZACE poptává: - klimatizační systém, - plně automatický, solární, pro venkovní použití, tichý pouze z plně recyklovatelného materiálu, - s kontinuální regulací, - minimální údržba, - výkon v desítkách kw, - požadovaná záruka minimálně 80 let.

Výpar vody & kondenzace

LATENTNÍ TEPLO se spotřebovává při výparu a uvolňuje při kondenzaci ochlazení ohřev

CO 2 + H 2 O + sluneční energie = (CHOH) + O 2

Termovizní snímek Termovizní kamera snímá v infračervené oblasti spektra (7.5 13.5 μm) a umožňuje zachytit rozložení teplot. Následují snímky náměstí, střech a vegetace pořízené z věže staré třeboňské radnice v horkém, slunném letním dnu. Čísla v IČ snímcích znázorňují teploty. Barevná teplotní stupnice je vpravo

IČ snímek pořízený termovizní kamerou pohled přes střechy do Mokrých Luk u Třeboně.

Třeboňské náměstí s pohledem do parku

Slunný den teploty na střechách, na dláždění, a teplota stromů v parku

Změdělská půda na jaře: už v dubnu je patrný rozdíl (12.7 C) mezi teplejší ornou půdou (32,5 C) a díky transpiraci chladnější louce (19,8 C) Budova 45 C Ar 1 louka, Ar 2 orná půda