Koranda P, Halenka M, Zahálková J, Kosatíková Z, Mysliveček M. Jednodenní scintigrafické vyšetření kombinující 99m. subtrakci a dvoufázovou

Podobné dokumenty
Dozimetrie při léčbě benigních onemocnění štítné žlázy Ing. Michal Koláček, MUDr. Martin Havel Klinika nukleární medicíny FN Ostrava Katedra

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2012

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

VÝZNAM PŘEDOPERAČNÍCH A PEROPERAČNÍCH LOKALIZAČNÍCH VYŠETŘENÍ U PRIMÁRNÍ HYPERPARATYREÓZY

Zadražil L, Libus P. ONM, Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o. 51. dny nukleární medicíny

Hybridní metody v nukleární medicíně

M ASARYKŮ V ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno

Hybášek: eotorinolaryngologie ISSN X vloženo I.2019.

parathyroid imaging in haemodialysed patient suffering from calciphylaxis

MĚŘENÍ OBJEMŮ V PET/CT OBRAZECH PRO ÚČELY RADIOTERAPIE - na co si dát pozor?

Nukleární medicína v novém

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2011

Pozitronová emisní tomografie.

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Korelace semikvantitativních metod 123 I-MIBG u neuroblastomu s hodnotami onkologických markerů v krvi a v moči

Peroperační ultrazvuk

51. Dny nukleární medicíny hotel Jezerka, Seč

Primární hyperparatyreóza

15.20 Cysty příštíných tělísek a krčních mízovodů

Metastatický renální karcinom Andrašina Tomáš

Nukleární medicína: atestační otázky pro lékaře

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2010

Aplikace Li-Ma metody na scintigrafické vyšetření příštítných tělísek. P. Karhan, P. Fiala, J. Ptáček

Nukleární medicína je obor zabývající se diagnostikou a léčbou pomocí otevřených radioaktivních zářičů, aplikovaných do vnitřního prostředí

MUDr. O(o Lang, Ph.D. Klinika nukleární medicíny UK 3. LF Praha Materiál pro kardiology před atestací

Radionuklidové metody v onkologii

Přínos magnetické rezonance v diagnostice karcinomu prostaty Ryznarová Z.

Koláček M., Dedek V., Havel M. Klinika nukleární medicíny. Kvantitativní scintigrafie příštítných tělísek

Somatostatinová receptorová scintigrafie. Tc-EDDA/HYNIC-TOC - první klinické zkušenosti v České republice

Poznámky a náčrty k plicní anatomii. Kazuistika: Nejistý plicní nodulus. Společenské rubriky

Spolehlivost radionavigované biopsie. s maligním melanomem zhodnocení

Problematika určování SUV z PET/CT obrazů (při použití 18F-FDG)

Management předoperačního a pooperačního vyšetřování a biopsie sentinelové uzliny, případné změny postupů v období fáze učení a později

OPTIMALIZACE ČASU AKVIZICE DIAGNOSTICKÉ SCINTIGRAFIE 131 I U PACIENTŮ S DIFERENCOVANÝM KARCINOMEM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY.

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných

Dvouletá cesta za diagnózou primární hyperparatyreózy. Richard Stejskal LC Václavka, Praha 5

Vybrané funkční metody mapování mozku: PET a SPECT (SISCOM)

RADIOSYNOVIORTÉZA DROBNÝCH A STŘEDNÍCH KLOUBŮ S POUŽITÍM RADIONUKLIDŮ ERBIUM 169 A RHENIUM 186 U REVMATICKÉ RUKY

NOVÝ SOFTWARE PRO DYNAMICKOU SCINTIGRAFII LEDVIN

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Možnosti plánování, verifikace a dozimetrie při radiojodové terapii

Moderní možnosti biopsie prostaty MRI/TRUS softwarová fúze

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ

F-FDG PET/CT U PACIENTŮ S MALIGNÍMI NEUROENDOKRINNÍMI NÁDORY

Klinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu

Staging adenokarcinomu pankreatu

Zkušenosti s aplikací PET v onkologii - úvod

Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii

Stereometrie a volumometrie. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň

Přínos FDG-PET vyšetření pro pacienty s mnohočetným myelomem

Příloha č. 1. Příklady FDG PET a PET/CT vyšetření u zánětlivých onemocnění a v indikaci vyšetření protrahovaných febrilií

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s.

Stanovení absorbované dávky při léčbě nízkorizikových pacientů s karcinomem štítné žlázy

MUDr. Daniela Chroustová

Radionuklidová diagnostika v endokrinologii

Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta III. chirurgická klinika 1. LF UK a FNM Anatomický ústav 1. LF UK

MZ ČR. Vzdělávací program oboru NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA

ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA

radionuklidovou uroflowmetrií

Zhodnocení průměrné roční efektivní dávky. u personálu Kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Ostrava v letech

Klinická studie CMG stav příprav. Roman Hájek. Velké Bílovice CMG CZECH GROUP M Y E L O M A Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA

Krtička M,, Petráš M, Ira D, Nekuda V, 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU

Diagnostika poškození srdce amyloidem

Možnosti plánování, verifikace a dozimetrie při radiojodové terapii pilotní studie

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru nukleární medicína za období NZIS REPORT č. K/23 (09/2016)

MÉNĚ OBVYKLÉ ÚTVARY MĚKKÝCH TKÁNÍ KRKU. MUDr. Jarmila Broulová Ústí nad Labem

Zobrazovací metody (CT, NMR, PET) v diagnostice a stagingu karcinomu prostaty

Písemná zpráva zadavatele. Hybridní SPECT/CT gama kamera pro oddělení nukleární medicíny Nemocnice Znojmo

FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší

Traumatem indukovaná koagulopatie realita na OUP

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Stanovení radiační zátěže z vyšetření tlustého střeva pomocí 67. Ga-citrátu. Mihalová P., Vrba T., Buncová M. XXXIII. Dni radiačnej ochrany, Vyhne

Výroční zpráva o činnosti za rok 2002

Bohatá Š., Válek V., Tomášek J.* RDK FN Brno a LF MU Brno * MOU Brno a LF MU Brno

Aktualizovaná databáze dynamické scintigrafie ledvin

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

DECT S VYUŽITÍM ITERATIVNÍ REKONSTRUKCE DAT ALGORITMEM SAFIRE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Martina Majzlíková. Radionuklidová diagnostika štítné ţlázy, příštítných tělísek a nádorů štítné ţlázy

Diagnostické zobrazování pacientů s polytraumatem ve FNKV MUDr. David Girsa*, doc. MUDr. František Duška Ph.D.** *Radiodiagnostická klinika FNKV,

Screeningové předoperační vyšetření s použitím testu Clock-In-the-Box (CIB) pilotní, prospektivní observační studie

Vyšetření je možno provádět jen na písemný požadavek ošetřujícího lékaře.

PRVNÍ ZKUŠENOSTI S KAMEROU VYBAVENOU (CdZnTe) POLOVODIČOVÝMI DETEKTORY. Jiří Terš Radioizotopové pracoviště IKEM, Praha

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

MUDr. Otto Lang, Ph.D. Klinika nukleární medicíny UK 3. LF Praha Tematický kurz před atestací v kardiologii

UZ diagnostika karcinomu mléčné žlázy

DECT S VYUŽITÍM ITERATIVNÍ REKONSTRUKCE DAT ALGORITMEM SAFIRE

Detekce sporadického karcinomu pankreatu (SPC) Čas ke změně

SPEKTRUM PÉČE Oddělení nukleární medicíny

Vliv způsobu podání bortezomibu na účinnost a bezpečnost léčby pacientů s mnohočetným myelomem. MUDr. P. Pavlíček FN KV a 3.

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results

RADIONUKLIDOVÉ VYŠETŘOVACÍ METODY V UROLOGII

Zobrazovací metody využívané v diagnostice nádorových onemocnění

Dozimetrie při radiojódové terapii nízkorizikových karcinomů štítné žlázy

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH:

Radioterapie po radikální prostatektomii

ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM MĚŘIČE AKTIVITY ATOMLAB 500

Transkript:

Jednodenní scintigrafické vyšetření kombinující Tc-MIBI/ TcO 4 subtrakci a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii a SPECT u pacientů s terciární hyperparatyreózou One-day scintigraphic procedure combining Tc-MIBI/ pertechnetate subtraction method with perchlorate discharge and double-phase Tc-MIBI scintigraphy with SPECT in patients with tertiary hyperparatyroidism původní práce Pavel Koranda 1 Milan Halenka 2 Jana Zahálková 3 Zdena Kosatíková 2 Miroslav Mysliveček 1 1 Klinika nukleární medicíny LF UP a FN, Olomouc 2 III. interní klinika LF UP a FN, Olomouc 3 Hemodialyzační oddělení, Středomoravská nemocniční a.s., Nemocnice Šternberk Přijato: 15. 6. 2010. Korespondenční adresa: MUDr. Pavel Koranda, Ph.D. Klinika nukleární medicíny FN a LF UP I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc e-mail: koranda@fnol.cz Souhrn Koranda P, Halenka M, Zahálková J, Kosatíková Z, Mysliveček M. Jednodenní scintigrafické vyšetření kombinující Tc-MIBI/ TcO 4 subtrakci a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii a SPECT u pacientů s terciární hyperparatyreózou Cíl. Ověřit účinnost detekce nodulární hyperplázie příštítných tělísek u hemodialyzovaných pacientů s terciární hyperparatyreózou pomocí jednodenního komplexního scintigrafického vyšetření. Metoda. Celkem bylo vyšetřeno 15 pacientů s terciární hyperparatyreózou. Z toho u 13 pacientů byla aspirační biopsií nebo operací prokázána přítomnost 21 nodulárně změněných příštítných žláz (objem 0,1 2,2 ml, průměrný objem 0,73 ml, medián 0,5 ml). U všech pacientů bylo provedeno jednodenní scintigrafické vyšetření kombinující Tc-MIBI/ TcO 4 subtrakci s podáním chloristanu a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii a SPECT. Výsledky. Subtrakční scintigrafie nebyla hodnotitelná u dvou pacientů pro nedostatečnou akumulaci radiofarmaka ve štítné žláze. U pacientů s terciární hyperparatyreózou bylo scintigraficky detekováno 16 nodulárně změněných příštítných tělísek (12 subtrakční metodou, 13 dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafií, devět oběma metodami), z toho dvě nodulárně změněná příštítná tělíska nebyla Summary Koranda P, Halenka M, Zahálková J, Kosatíková Z, Mysliveček M. One-day scintigraphic procedure combining Tc-MIBI/ pertechnetate subtraction method with perchlorate discharge and double-phase Tc-MIBI scintigraphy with SPECT in patients with tertiary hyperparatyroidism Aim. To evaluate the capability of one-day comprehensive scintigraphic procedure to detect a nodular hyperplasia (NH) of parathyroid glands in patients with tertiary hyperparathyroidism. Methods. A group of 15 patients with tertiary hyperparathyroidism underwent a oneday scintigraphic procedure. 21 hyperplastic parathyroid glands (volumes 0.1 2.2 ml, mean value 0.7 ml, median 0.5 ml) were diagnosed in 13 patients using either ultrasonography (US) with fine needle aspiration biopsy or surgery. The comprehensive scintigraphic procedure was acquired during 3 hours and consisted of Tc-MIBI/pertechnetate subtraction method with perchlorate discharge and double-phase Tc-MIBI scintigraphy with SPECT. Results. Subtraction scintigraphy was not evaluated in 2 patients due to absent pertechnetate uptake. 16 NH of parathyroid glands were detected on scintigraphs (12 NH using the subtraction method, 13 NH by the double-phase MIBI scintigraphy and 9 NH strana 192

nalezena pomocí sonografie. Radionuklidové komplexní vyšetření bylo falešně negativní u pěti nodulárně změněných příštítných tělísek (objemy 0,2, 0,4, 0,4, 0,5 a 0,5 ml). Závěr. Komplexní scintigrafické vyšetření je schopné detekovat nodulární hyperplazii příštítných tělísek u pacientů s terciární hyperparatyreózou s dobrou senzitivitou (včetně detekce ložisek v ektopických lokalizacích). Subtrakční metoda a dvoufázová MIBI scintigrafie jsou komplementární metody, senzitivita detekce zmnožené paratyreoidální tkáně je nejvyšší, pokud se obě metody použijí současně. Obdobně komplementární je i vztah scintigrafie a sonografie. Klíčová slova: hyperparatyreóza, scintigrafie, Tc-sestamibi, Tc-technecistan. by both methods). 2 NH diagnosed using the scintigraphy did not show any US correlation. The comprehensive scintigraphic procedure was false negative in 5 cases (volumes 0.2, 0.4, 0.4, 0.5 and 0.5 ml). Conclusion. Our comprehensive one-day scintigraphic procedure (subtraction method with perchlorate discharge and double-phase MIBI scintigraphy with SPECT) has been able to detect NH of parathyroid glands in the majority of patients with tertiary hyperparathyroidism regardless of the small size of lesions and incidental ectopy. The subtraction procedure and double-phase MIBI scintigraphy are complementary methods, and the sensitivity of NH detection is increased using simultaneous combination of both of them. Similar complementarity exists also between scintigraphy and ultrasonography. Key words: hyperparathyroidism, radionuclide imaging, technetium Tc sestamibi, sodium pertechnetate Tc. úvod Pacienty s chronickou ledvinnou insuficiencí postihuje sekundární hyperparatyreóza, která je fyziologickou odpovědí na hypokalcémii a případnou hyperfosfatémii způsobené poruchou ledvinných funkcí. Při dlouhotrvající nadměrné stimulaci může tkáň hypertrofovaných příštítných tělísek získat autonomní charakter a poté již produkuje parathormon nezávisle na fyziologických regulačních mechanismech. Výsledný stav nadměrné autonomní produkce parathormonu, která nereaguje na nefrologickou terapii, se nazývá terciární hyperparatyreóza. Na rozdíl od sekundární hypeparatyreózy, kdy hyperfunkce je rozložena většinou mezi všechna příštítná tělíska, bývá hyperplazie při terciární hyperparatyreóze asymetrická. Adenomatózní změny na příštítných tělíscích ve stavu terciární hyperparatyreózy bývají charakterizovány jako fokální nodulární hyperplazie (1). V současné době je zřetelný trend preferovat při paratyreoidektomiích minimálně invazivní chirurgické postupy cíleně zaměřené na oblast, kde se nachází ložisko zmnožené paratyreoidální tkáně. Nutným předpokladem pro provádění těchto operací je spolehlivá předoperační lokalizace léze, nejčastěji se za tímto účelem používají sonografická a scintigrafická vyšetření (2, 3). Ultrazvuková vyšetření poskytují detailní anatomický obraz adenomů, ale nemusí být schopna detekovat ektopická příštítná tělíska. Radionuklidová vyšetření jsou schopna lokalizovat paratyroidální adenomy i v ektopické lokalizaci (4). Publikované práce posuzující spolehlivost scintigrafických vyšetření při detekci zdroje hyperparatyreózy při sekundární a terciární hyperparatyreóze také nejsou příliš četné a docházejí navíc k rozdílným závěrům. Někteří autoři (5, 6) deklarují nízkou senzitivitu scintigrafické detekce zmnožené paratyreoidální tkáně při sekundární a terciární hyperparatyreóze (28 % a 36 %), jiní autoři došli naopak k závěrům, že senzitivita radionuklidové detekce je v tomto případě dostatečně vysoká (66 % a 74 %) (7, 8). V literatuře pojednávající o terciární hyperparatyreóze lze najít pouze jednu práci hodnotící úspěšnost scintigrafické detekce zdroje nadměrné produkce parathormonu. Loftus et al. (9) dosáhli při použití dvoufázové scintigrafie Tc-MIBI v souboru 21 pacientů senzitivity 76%. Cílem naší práce bylo posoudit přesnost námi používaného komplexního jednodenního protokolu kombinujícího nejen dvoufázovou Tc-MIBI metodu, ale i subtrakční metodu a SPECT při detekci zmnožené paratyreoidální tkáně při terciární hyperparatyreóze na vlastním souboru pacientů. MATERIÁL A METODA Pacienti Celkem bylo vyšetřeno 15 hemodialyzovaných pacientů s klinicky vysloveným podezřením z terciární hyperparatyreózy. U všech pacientů byl použit jednodenní protokolem kombinující subtrakční a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii se SPECT vyšetřením. U těchto pacientů byla operací nebo pomocí punkce tenkou jehlou pod sonografickou kontrolou (cytologie nebo vysoká hladina intaktního parathormonu v aspirátu) ověřena přítomnost 21 nodulárně změněných přístítných tělísek (objemy 0,1 2,2 ml, průměrný objem 0,73 ml, medián objemu 0,5 ml), které byly nalezeny u 13 z 15 pacientů s klinickým obrazem terciárního hyperparatyroidismu. strana 193

Jednodenní scintigrafie kombinující subtrakční Tc-MIBI- TcO 4 metodu s dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafií se SPECT vyšetřením Pacienti byli vyšetření komplexním způsobem kombinujícím subtrakční Tc-MIBI- TcO 4 metodu s dvoufázovou Tc- -MIBI scintigrafii se SPECT vyšetřením. Námi používaný postup je modifikací metody, kterou poprvé popsal Fjeld et al. (10), i když v současných renomovaných publikacích (11) je priorita mylně připisována Rubellovi et al. (12). Připisování priority Rubellovi v uvedených oficiálních doporučeních EANM je nevhodné i proto, že v období mezi Fjeldem a Rubellem popsal tuto metodu stručně, ale dostatečně i Lyngby (13). Principem umožňujícím plnohodnotné provedení subtrakční metody s použitím techneciových radiofarmak a současné spojení subtrakční i dvoufázové metody do jednoho protokolu je využití schopnosti iontů chloristanu vyplavit ionty technecistanu ze štítné žlázy. V úvodních 10 minutách bezprostředně po perorálním podání chloristanu lze ještě zaznamenat kvalitní techneciový scintigram štítné žlázy, akvizice tohoto scintigramu totiž probíhá v době počínajícího vstřebávání chloristanu draselného. K prakticky úplnému vyplavení technecistanu ze štítné žlázy dochází až v období od 20. minuty od podání chloristanu, od tohoto okamžiku lze provést scintigrafii Tc-MIBI, aniž by byla významně ovlivněna akumulací technecistanu ve štítné žláze (12). Celá komplexní scintigrafická procedura byla vždy provedena během 3 hodin a sestávala z následujících kroků (obr. 1): 1. aplikace 100 MBq TcO 4 - i.v., 2. podání 800 mg chloristanu draselného p.o. bezprostředně před zahájením technecistanového scanu, 3. záznam planárního desetiminutového technecistanového scintigramu je zahajován 30 minut po injekci TcO 4-, 4. aplikace 700 MBq Tc-MIBI i.v. bezprostředně po ukončení technecistanového scintigramu; pacient přitom zůstává po celou dobu od ukončení technecistanového scintigramu ležet bez pohybu krkem na vyšetřovacím lůžku scintilační kamery tímto způsobem jsou zabezpečeny optimální podmínky pro provedení subtrakce scintigramů Tc-MIBI TcO 4, 5. záznam planárního desetiminutového Tc-MIBI scintigramu je zahajován 10 minut po injekci Tc-MIBI, po ukončení Tc-MIBI scanu již může pacient v případě potřeby změnit polohu krku, 6. Tc-MIBI SPECT, 7. pozdní planární desetiminutový Tc-MIBI scintigram je zahajován 2 hodiny po injekci Tc-MIBI. Všechny planární scintigramy byly nahrávány na kameře Elscint Apex s použitím kolimátorů LEHR, matice 256 256, zoom 1,3 (od baze lební po bránici). Akvizice SPECT obrazů byla provedena na kameře Siemens E-CAM s následujícími parametry: kolimátory LEHR, 128 projekcí po 15 s (360 ), matice 128 128, zoom 1,23. SPECT řezy byly vytvořeny pomocí iterativní OSEM rekonstrukce (8 iterací, 8 subsetů, filtr Gauss 5,0, zoom 1,3. Ke zpřesnění anatomické lokalizace ektopické nodulárně zmnožené paratyreoidální tkáně byly SPECT obrazy fúzovány s diagnostickým CT s podáním i.v. kontrastu. Fúze s manuální korekcí byla prováděna na vyhodnocovací konzole PET/ CT přístroje Siemens Biograph 16. Výsledky Subtrakční scintigrafie nebyla hodnotitelná u dvou pacientů vzhledem k úplně chybějící akumulaci technecistanu ve štítné žláze. U těchto pacientů bylo možno předpokládat, že šlo o projev blokády štítné žlázy neradioaktivním jódem (nejspíše z povrchově aplikovaných desinfekčních prostředků). Komplexním scintigrafickým protokolem bylo diagnostikováno 16 z 21 nodulárně změněných příštítných tělísek (objem 0,1 2,2 ml, průměrný objem 0,8 ml, medián objemu 0,6 ml). Při samostatném hodnocení subtrakční i dvoufázové scintigrafie byl zvažován výsledek SPECT, který v obou případech byl významným lokalizačním i diagnostickým ukazatelem. Subtrakční metodou bylo odhaleno 12 zvětšených příštítných tělísek, dvoufázová metoda odhalila 13 zvětšených příštítných tělísek. Důležitou skutečností přitom je, že souhlasně oběma metodami bylo prokázáno pouze devět zvětšených příštítných tělísek (tab. 1). Dvě ze 16 scintigraficky detekovaných nodulárně změněných tělísek nebyla prokázána sonograficky (falešně negativní sonografie) (tab. 2). Komplexní scintigrafické vyšetření bylo falešně negativní v 5 případech objemy scintigraficky nenalezených zvětšených příštítných tělísek byly: 0,2, 0,4, 0,4, 0,5 a 0,5 ml. U žádného z vyšetřených pacientů nebyl popsán falešně pozitivní nález, scintigraficky hraniční obrazy byly interpretovány jako nálezy, které nejsou průkazné při přítomnost zvětšeného příštítného tělíska. Uvedeným hodnotám odpovídají následující hodnoty senzitivity: celé komplexní scintigrafické vyšetření složené ze subtrakční i dvoufázové metody 76 %, samotná subtrakční scintigrafie při zvážení SPECT obrazu 56 %, samotná dvoufázová scintigrafie při zvážení SPECT obrazu 62 %. Obr. 1 Obr. 1. Časové schéma jednodenního scintigrafického vyšetření k detekci zmnožené tkáně příštítných tělísek, které kombinuje Tc-MIBI/ TcO 4 subtrakci a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii a SPECT Fig. 1. Timing diagram of the detection of enlarged parathyroid glands using one comprehensive imaging procedure TcO 4- / Tc-MIBI subtraction method with perchlorate discharge and double-phase Tc- -MIBI scintigraphy with SPECT strana 194

Obr. 2A Obr. 2. Pacient s terciární hyperparatyreózou 3 nodulárně změněná příštítná tělíska v ektopických lokalizacích. A Tc--MIBI/ TcO 4 subtrakční scintigrafie; B dvoufázová scintigrafie; C fúze Tc-MIBI SPECT/CT Fig. 2. Patient with tertiary hyperparathyroidism nodular hyperplasia of 3 parathyroid glands in ectopic localizations. A Tc-MIBI/ TcO 4 subtraction method; B dual phase Tc-MIBI scintigraphy; C Tc-MIBI SPECT/CT fusion Tab. 1. Srovnání úspěšnosti detekce nodulárně změněných příštítných tělísek pomocí Tc-MIBI/ TcO 4 subtrakce a dvoufázové Tc-MIBI scintigrafie (v obou případech při zvážení Tc-MIBI SPECT v časné fázi) Table 1. Pivot table comparing efficiency of detection of parathyroidal nodular hyperplasia using Tc-MIBI/ TcO4 subtraction and dual phase Tc-MIBI scintigraphy Dvoufázová scintigrafie Tc-MIBI Subtrakční scintigrafie Tc-MIBI/ TcO 4 + + 14 2 + 5 0 Tab. 2. Srovnání počtu nodulárně změněných příštítných tělísek detekovaných pomocí scintigrafického vyšetření kombinujícího Tc- -MIBI/ TcO 4 subtrakci a dvoufázovou Tc-MIBI scintigrafii a SPECT a pomocí ultrazvukového vyšetření Table 2. Pivot table comparing detection efficiency of parathyroidal nodular hyperplasia using comprehensive scintigraphic procedure ( Tc- -MIBI/ TcO 4 subtraction and dual phase Tc-MIBI scintigraphy and SPECT) and ultrasonography Scintigrafie Diskuse Ultrazvuk + + 14 2 + 5 0 Při vyšetření pacientů s klinický obrazem svědčícím pro terciární hyperparatyreózu (plazmatická hladina parathormonu neklesá přes úpravu vnitřního prostředí pacienta terapií snižující vliv faktorů vedoucích k nadměrné stimulaci příštítných tělísek) jsme prokázali, že námi používaný komplexní jednodenní protokol kombinující subtrakční TcO 4 / Tc- MIBI i dvoufázovou Tc-MIBI metodu a SPECT je vysoce senzitivní při detekci nodulárně změněné tkáně příštítných tělísek. Námi dosažená úroveň senzitivity (76 %) je i při snaze o dosažení maximální specificity identická jako v práci publikované Loftusem et al. (9). Tohoto příznivého výsledku bylo však v našem případě dosaženo tím, že k detekci fokální nodulární hyperplazie příštítných tělísek jsme použili nejen dvoufázovou metodu, ale i metodu subtrakční, které jsou ve vzájemně komplementárním vztahu (14). Samotná dvoufázová metoda měla v našem souboru senzitivitu pouze 62%. Možnou příčinou nižší senzitivity dvoufázové metody při srovnání s prací Loftuse et al. (9), který s použitím pouze této metody dosáhl lepších výsledků, by bylo možné nalézt v tom, že polovina nodulárně změněných příštítných tělísek z našeho souboru měla objem menší než 0,5 ml. Všech pět falešně negativních lézí mělo objem 0,5 ml nebo menší. U takto malých ložisek se snižuje senzitivita scintigrafické detekce, i když i v našem souboru bylo scintigraficky detekovatelné ložisko, u něhož byl sonograficky stanoven objem 0,1 ml, a řada dalších ložisek byla menších než 0,5 ml. V těchto případech však zřejmě šlo o ložiska, jejichž tkáň byla metabolicky velmi aktivní a úroveň akumulace radiofarmaka vysoká. Některá ložiskově změněná příštítná tělíska byla odhalena s pomocí subtrakční scintigrafie, která měla sama o sobě senzitivitu pouze 57%. Tato relativně nízká hodnota senzitivity kontrastuje se skutečností, že při primární hyperparatyreóze bývá senzitivita subtrakční scintigrafie zvykle vyšší než při scintigrafii dvoufázové (15). Vysvětlení lze nalézt v naší zkušenosti, že u hemodialyzovaných pacientů může být akumulace technecistanu ve štítné žláze chabá nebo chybí úplně. Lze strana 195

Obr. 2B Obr. 2C strana 196

Ces Radiol 2010; 64(3): 193 197 předpokládat, že příčinou tohoto stavu u intenzivně léčených pacientů s chronickou renální insuficiencí je kontaminace exogenním jodem. Jak již bylo uvedeno, je u těchto osob vysoce pravděpodobný kontakt s látkami obsahujícím jod při terapeutických i diagnostických úkonech (nejčastěji jde o dezinfekce obsahující jod). Senzitivita dosažená námi i Loftusem (9) je vyšší, než bylo zjištěno na souborech tvořených pacienty se sekundární i terciární hyperparatyreózou. Pham et al. (5) zjistili senzitivitu pouze 28%, Lai et al. 36% (6), Vulpio et al. 62% (4), Perié et al. 66% (7), Piga et al. 74% (8). Tuto skutečnost je možno vysvětlit tím, že senzitivita scintigrafické detekce hyperplastických příštítných tělísek při sekundární hyperparatyreóze je nižší než v případě detekce paratyreoidálních adenomů při primární hyperparatyreóze (16). Na základě výsledků naší práce i práce Loftuse et al. lze předpokládat, že akumulace a kinetika Tc-MIBI v adenomatózních lézích příštítných tělísek při primární i terciární hyperparatyreóze je podobná. Pro provedení paratyreoidektomie pomocí postupů minimálně invazivní chirurgie je důležité také přesněji anatomicky lokalizovat ektopicky uložené ložisko paratyreoidální tkáně. SPECT je důležitý k průkazu ektopie a orientačnímu stanovení lokalizace. Přesnější anatomickou lokalizaci paratyreoidální tkáně však může poskytnout pouze fúze SPECT a CT obrazů, kterou lze provést softwarově na speciálních vyhodnocovacích konzolách nebo hardwarově na hybridním SPECT/CT. SPECT/CT kamera umožňuje získat nejen kvalitní SPECT obraz, ale i současně provést i akvizici CT řezů. V dostupných podmínkách se osvědčilo provedení fúze softwarové (obr. 2). Závěr Komplexní scintigrafické vyšetření umožňuje detekci nodulární hyperplazie příštítných tělísek u pacientů s terciární hyperparatyreózou s dobrou senzitivitou (včetně ložisek v ektopických lokalizacích). Subtrakční metoda a dvoufázová MIBI scintigrafie jsou komplementární metody, nejvyšší senzitivity detekce nodulární hyperplazie je možné dosáhnout jen při současném použití obou metod v rámci jednoho vyšetřovacího protokolu. Obdobně komplementární je i vztah scintigrafie a sonografie. Literatura 1. Elgazzar A. (ed.) The pathophysiologic basis of nuclear medicine. Berlin: Springer 2001; 141 146. 2. Pelizzo MR, Pagetta C, Piotto A, et al. Surgical treatment of primary hyperparathyroidism: from bilateral neck exploration to minimally invasive surgery. Minerva Endocrinol 2008; 33: 85 93. 3. Smith N, Magnuson JS, Vidrine DM, Kulbersh B, Peters GE. Minimally invasive parathyroidectomy: use of intraoperative parathyroid hormone assays after 2 preoperative localization studies. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2009; 135: 1108 1111. 4. Vulpio C, Bossola M, De Gaetano A, et al. Usefulness of the combination of ultrasonography and Tc-sestamibi scintigraphy in the preoperative evaluation of uremic secondary hyperparathyroidism. Head Neck. 2010 Jan 20 [Epub ahead of print]. 5. Pham TH, Sterioff S, Mullan BP, et al. Sensitivity and utility of parathyroid scintigraphy in patients with primary versus secondary and tertiary hyperparathyroidism. World J Surg 2006; 30: 327 332. 6. Lai EC, Ching AS, Leong HT. Secondary and tertiary hyperparathyroidism: role of preoperative localization. ANZ J Surg 2007; 77: 880 882. 7. Périé S, Fessi H, Tassart M, et al. Usefulness of combination of high-resolution ultrasonography and dual-phase dual-isotope iodine 123I/technetium Tc sestamibi scintigraphy for the preoperative localization of hyperplastic parathyroid glands in renal hyperparathyroidism. Am J Kidney Dis 2005; 45: 344. 8. Piga M, Bolasco P, Satta L, et al. Double phase parathyroid technetium-- MIBI scintigraphy to identify functional autonomy in secondary hyperparathyroidism. J Nucl Med 1996; 37: 565 569. 9. Loftus KA, Anderson S, Mulloy AL, Terris DJ. Value of sestamibi scans in tertiary hyperparathyroidism. Laryngoscope 2007; 117: 2135 2138. 10. Fjeld JG, Rootvelt K. Parathyroid scintigraphy with Tc-labeled radiopharmaceutical immediately after thyroid scintigraphy with Tc-pertechnetate (abstrakt). In: Proceedings from 16th Annual Meeting: Radiation Protection and Nuclear Medicine. Oslo, Norway: Norvegian Society of Nuclear Medicine; 1996: 38. 11. Hindié E, Ugur O, Fuster D, et al. 2009 EANM parathyroid guidelines. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2009; 36: 1201 1216. 12. Rubello D, Saladini G, Casara D, et al. Parathyroid imaging with pertechnetate plus perchlorate/mibi subtraction scintigraphy: a fast and effective technique. Clin Nucl Med 2000; 25: 527 531. 13. Lyngby J. Use of perchlorate in parathyroid scintigraphy (a letter). J Nucl Med 1998; 39: 1306. 14. Koranda P, Halenka M, Myslivecek M, Kaminek M. Localization of parathyroid enlargement: dual-tracer subtraction technique and double-phase Tc-MI- BI scintigraphy are complementary procedures. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2008; 35: 219 220. 15. Chen CC, Holder LE, Scovili WA, Tehan AM, Gann DS. Comparison of parathyroid imaging with technetium--pertechnetate/sestamibi subtraction, double-phase technetium- -sestamibi and technetium--sestamibi SPECT. J Nucl Med 1997; 38: 834 839 16. Palestro CJ, Tomas MB, Tronco GG. Radionuclide imaging of the parathyroid glands. Semin Nucl Med. 2005; 35(4): 266 276. strana 197