MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

Podobné dokumenty
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO

Praktické určování vybraných dřev listnatých dřevin s kruhovitě a polokruhovitě pórovitou stavbou podle mikroskopických znaků

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení

Biologické základy péče o stromy II.

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Zvyšování kvality výuky technických oborů

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Mendelova univerzita v Brně

Užitková tropická dřeva. Makroskopická stavba dřeva

ZAJÍMAVOSTI ZE STAVBY DREVA. - jak stavba dreva ovlivnuje jeho vlastnosti. Martin Böhm : Ales Zeidler

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Určování dřev podle makroskopických znaků

Vznik dřeva přednáška

Makroskopická stavba dřeva

Archeologie starého dřeva a spálenišť

MODELOVÁNÍ 3D MIKROSKOPICKÉ STAVBY LISTNATÉHO DŘEVA S KRUHOVITĚ PÓROVITOU STAVBOU

Identifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv

I kov, či keramika mají svoji strukturu, ale ve vlastnostech jsou v porovnání se dřevem velmi homogenní.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nauky o dřevě

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Závislost hustoty dřeva na šířce letokruhu a procentu letního dřeva

Makroskopická stavba dřeva

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

Klíč k makroskopickému určování vybraných dřev jehličnatých a listnatých dřevin

Stavba stonku. Stavba stonku

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Mendelova univerzita v Brně

Faktory ovlivňující strukturu dřeva

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ

Dřevo přírodní polymer

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

1) Pokud dlouhé svisle zavěšené těleso (např. lano) neunese svou vlastní tíhu, jakým opatřením nedosáhneme zlepšení?

DIPLOMOVÁ PRÁCE ANALÝZA A VERIFIKACE METODY WLA PRO HODNOCENÍ STABILITY STROMŮ

1. Dřevo, fyzikální a mechanické vlastnosti, vady dřeva, vlhkost a sušení dřeva

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Praktické cvičení č. 10.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ LEXIKON DŘEVA

(cv03) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Vladimír Vinter

Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie

Stavba dřeva. Reakční dřevo. přednáška

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ANALÝZA VLIVU STAVBY DŘEVA NA MIKROSKOPICKÉ ÚROVNI NA PEVNOSTNÍ PARAMETRY

Stanovení tvrdosti dřeva dubu, buku a smrku pomocí metod podle Janka a podle Brinella

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Praktické cvičení č. 1.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Mendelova zemědělská a lesnická Univerzita v Brně

PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY U SMRKU (PICEA ABIES /L./ KARST.) S VÝSKYTEM REAKČNÍHO DŘEVA

Dřevo jako biopolymer, popis. Dřevěné konstrukce 3. Proužek má délku 300 μm

Dřevo je vnitřní zdřevnatělá část kmenu, větví a kořenů bez kůry a lýka. Strom obsahuje 70 až 90 objemových % dřeva.

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

SUŠENÍ A MODIFIKACE DŘEVA (UČEBNÍ TEXTY)

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nauky o dřevě

HODNOCENÍ STAVU DŘEVA V KONSTRUKCÍCH A ZHODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI NEDESTRUKTIVNÍCH METOD ZKOUŠENÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nauky o dřevě

Praktické cvičení č. 8.

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. Stavební hmoty II. Filip Khestl, Pavel Mec

Vážení návštěvníci, Pracovníci Botanické zahrady PřF UP Olomouc.

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Co poskytuje rostlinám sekundární růst?

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, DŘEVO

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě. Bakalářská práce

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Ústav nauky o dřevě

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Zvyšování kvality výuky technických oborů

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘĚVĚ

Nasáklivost dřevin Diplomová práce

Anatomická stavba deva vybraných tropických devin rostoucích na území Francouzské Guyany

Vodní režim rostlin. Akademie věd ČR hledá mladé vědce

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, , Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu:

TYPY SCHODIŠŤ: Zadlabané schodiště

Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING

Vodní provoz rostlin

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Stavba a vybrané vlastnosti dřeva zeravce východního

Modelování a aproximace v biomechanice

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Dendroekologie. Dendroekologie. Dendroekologie. Michal Rybníček

MENDELOVA UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Transkript:

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

LISTNATÉ DŘEVINY vývojově mladší složitější stavba = větší počet anatomických elementů (specializace) různá velikost elementů, netvoří radiální řady jehličnan X listnáč

Anatomické elementy dřeva listnáčů: cévy (tracheje) cévice (tracheidy) libriformní (dřevní) vlákna parenchymatické buňky

1. TRACHEJE (CÉVY) vodivé elementy listnáčů skládají se z cévních článků jarní cévníčlánky letní

VÝVOJ ANATOMICKÝCH ELEMENTŮ DŘEVA

PERFORACE = zbytky příčných přehrádek mezi cévními články složená jednoduchá

SPIRÁLNÍ ZTLUŠTĚNINY

DVOJTEČKY nemají torus různý tvar (6-ti úhelník, ) uspořádání na stěnách cév (schodovité, střídavé, )

THYLY výrůstky parenchymatických buněk do cév tenko x tlustostěnné

ROZDĚLENÍ CÉV PODLE VELIKOSTI makropóry = kratší, širší mikropóry = delší, užší

USPOŘÁDANÍ CÉV NA PŘÍČNÉM ŘEZU 1. jednotlivě 2. radiálnířady (bříza, dub) 3. tangenciálnířady (jilm) 4. kombinace 1. 2. 2. 3.

ROZDĚLENÍ DŘEVIN PODLE VELIKOSTI A USPOŘÁDÁNÍ CÉV kruhovitě pórovité roztroušeně pórovité? (polokruhovitě pórovité)?

2. TRACHEIDY (CÉVICE) přechodné elementy = funkce zásobní, mechanická, vodivá tracheidy cévovité, vláknité, vazicentrické nemusí se vyskytovat vždy

3. LIBRIFORM mechanická funkce protáhlé buňky, tlustostěnné, špičaté zakončení někdy spirální ztluštěniny

4. PARENCHYMATICKÉ BUŇKY větší zastoupení než u jehličnanů (8-35 % dřeva) tvarově rozmanitější jednoduché ztenčeniny vodivá a zásobní funkce (často výskyt krystalů) vytváří: dřeňové paprsky dřevní parenchym A) dřeňové paprsky B) axiální (podélný, dřevní) parenchym C) dřeňové skvrny (traumatický parenchym), kanálky...

A) DŘEŇOVÉ PAPRSKY VRSTEVNATOST jedno-, více- nebo mnohovrstevnaté jednovrstevné vícevrstevné mnohovrstevné

I. homogenní = tvarově stejný typ buněk II. heterogenní = tvarově odlišné buňky I. II.

heterogenní dřeňový paprsek

různá výška uspořádání (nepravidelné, vrstevnaté) nepravidelné vrstevnaté

u některých dřevin rozšíření na hranici letokruhu (příčný řez) nepravé (sdružené) dřeňové paprsky

B) AXIÁLNÍ PARENCHYM orientovaný v podélném směru typické seskupení (hodnotíme na příčném řezu) spíše tropy dělení na základě kontaktu s cévami: apotracheální = bez kontaktu paratracheální = obklopuje cévy

apotracheální paratracheální

CO POSUZOVAT NA JEDNOTLIVÝCH ŘEZECH?

příčný řez tangenciální řez radiální řez

PŘÍČNÝ ŘEZ rozlišení jehličnatá listnatá dřevina cévy 1. velikost a uspořádání cév 2. přítomnost thyl parenchymatické buňky 3. rozšíření dřeňového paprsku na hranici letokruhu 4. typ axiálního parenchymu

1. kruhovitě x roztroušeně pórovité kruhovitě pórovitá roztroušeně pórovitá 40 x 40 x

uspořádání cév tangenciálnířady radiálnířady 40x 40x

2. thyly 40x

3. rozšíření na hranici letokruhu 40x 40x

4. apo x paratracheální parenchym 100x 200x

cévy TANGENCIÁLNÍ ŘEZ 1. ztluštěniny 2. výskyt thyl 3. (tvar a rozmístění dvojteček) dřeňové paprsky 4. vrstevnatost 5. výška 6. (typ = homogenní x heterogenní) 7. (uspořádání, četnost,...)

1. ztluštěniny 100x 200x

2. thyly 100x

jednovrstevnaté 4. vrstevnatost vícevrstevnaté mnohovrstevnaté 100x 100x 100x

sdružené dřeňové paprsky 100x

RADIÁLNÍ ŘEZ cévy 1. perforace 2. ztluštěniny 3. thyly 4. (tvar a rozmístění dvojteček) dřeňové paprsky 5. typ = homogenní x heterogenní 6. ztenčeniny v místě styku s cévou

jednoduchá 1. perforace žebříčkovitá 200x 200x

2. ztluštěniny 200x

5. homo x heterogenní paprsky homogenní heterogenní 200x 400x

Které znaky hodnotit na jednotlivých řezech - sumarizace příčný tangenciální radiální 1. velikost a uspořádání cév 2. přítomnost thyl cévách 3. rozšíření dřeňového paprsku na hranici letokruhu 4. typ axiálního parenchymu 1. ztluštěniny v cévách 2. výskyt thyl v cévách 3. (tvar a rozmístění dvojteček na stěnách cév) 4. vrstevnatost paprsků 5. výška paprsků 6. (typ paprsků= homogenní x heterogenní) 7. (uspořádání, četnost,... paprsků) 1. perforace cév 2. ztluštěniny 3. thyly 4. (tvar a rozmístění dvojteček) 5. typ paprsku = homogenní x heterogenní 6. ztenčeniny buněk paprsku v místě styku s cévou

POUŽITÁ LITERATURA BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Praha: SZN, 1955. 216 s. BOSSHARD, H.H. Holzkunde I. Basel: Birkhäeser Verlag, 1974. 224 s. JACQUIOT, C., TRENARD, Y., DIROL, D. Atlas d anatomie angiospermes. Paris: Centre technique du bois, 1973. 175s.PERELYGIN, L.M. Náuka o dreve. Bratislava: SVTL, 1960. 385 s. POŽGAJ, A., CHOVANEC, D, KURJATKO, S., BABIAK, M. Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava: Príroda, 1997. 485 s. WAGENFÜHR, R. Anatomie des Holzes. Leipzig: Fachbuchverlag, 1989. 334 s. WILSON, K.,WHITE, D.J.B. The Anatomy of Wood. London: Stobart & Son LTD, 1986. 309 s.