MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence Zuzana Vojtíšková ROLE PORODNÍ ASISTENTKY Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jarkovská Brno 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.. V Brně dne 27. 4. 2007 Zuzana Vojtíšková 2

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lucii Jarkovské, za odborné vedení a cenné rady, Mgr. Jitce Pokorné za cenné rady při zpracování této práce a všem porodním asistentkám při realizaci průzkumného šetření. Chtěla bych poděkovat celé své rodině za pochopení a velkou dávku podpory. 3

OSNOVA 1 ÚVOD... 6 2 CÍLE A HYPOTÉZY... 7 3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU... 8 3.1 Definice porodní asistentky...8 3.2 Role porodní asistentky...9 3.2.1 Znaky role...9 3.2.2 Osvojení si role porodní asistentky...10 3.3 Vývovoj role PA...12 3.4 Legislativní úprava role pa...14 3.4.1 Legislativa v evropské unii...14 3.4.1.1 Oborové směrnice Rady EU pouze pro porodní asistentky...14 3.4.1.2 Směrnice 80/155//EHS O koordinaci právních a správních předpisů týkajících se porodních asistentek...14 3.4.2 Legislativa v české republice...17 3.4.2.1 Zákon o nelékařských zdravotnických povolání - Zákon č. 96/2004 Sb...17 3.4.2.2 Další právní normy (vyhlášky):...19 3.4.2.3 Vyhláška č. 424/2004 Sb....19 3.4.2.4 Legislativní rozpor v kompetencích porodní asistentky...21 3.5 Vzdělávání porodních asistentek...22 3.6 Profesní organizace...24 3.6.1 ČKPA - Česká konfederace porodních asistentek...24 3.6.2 UNIPA - Unie porodních asistentek...25 3.6.3 ČAS - Česká asociace sester...26 3.6.4 MEZINÁRODNÍ PROFESNÍ ORGANIZACE...26 3.7 Prestiž profese porodní asistentky...27 3.8 Ekonomičnost práce porodní asistentky...28 3.9 Situace porodních asistentek dnes...28 4 METODIKA VÝZKUMU... 30 5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA... 31 5.1 Výzkumný vzorek...31 5.2 Zpracování a analýza dat...32 5.3 Výsledky...33 6 DISKUZE... 47 7 ZÁVĚR... 50 8 ANOTACE... 52 4

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ... 53 10 SEZNAM ZKRATEK... 55 11 SEZNAM TABULEK... 56 12 SEZNAM GRAFŮ... 57 13 SEZNAM PŘÍLOH... 58 5

1 ÚVOD V každé době dochází k velkým změnám politickým, ekonomickým, sociálním a ve velké míře i ke zdravotnickým. I role a profese porodních asistentek se stále vyvíjela a vyvíjí. Dříve byla porodní bába neuznávaná a podřadná profese, kdežto nyní jsou porodní asistentky vzdělávány na vysokých školách. Svou roli tu hraje řada faktorů, které jsou dány politickou, kulturní, tradiční a ekonomickou situací v zemi, informovaností populace, osvětou a zkušeností široké veřejnosti. Role porodní asistentky má nezastupitelnou úlohu v celém životě ženy, neboť je v prvním a v přímém kontaktu s ní i s jejími rodinnými příslušníky. Porodní asistentka provází ženu těhotenství, při porodu, po porodu a také ji dále navštěvuje, kdykoli žena potřebuje. Individuální přístup k ženě a k její rodině by měl být samozřejmostí. Speciálně vyškolené a připravované porodní asistentky s obsáhlými vědomostmi a zkušenostmi mají nejlepší předpoklady k této práci. Tato práce má za cíl zjistit míru informovanosti dnešních porodních asistentek a jak přistupují ke své profesi a roli porodní asistentky, což je nezbytná podmínka pro profesionální poskytování péče ženám. 6

2 CÍLE A HYPOTÉZY Cíl č. 1 Zjistit informovanost porodních asistentek o svých kompetencích Hypotéza č. 1 Většina porodních asistentek nebude znát strategické dokumenty MZ ČR. Hypotéza č. 2 Předpokládám, že všechny porodní asistentky se vzdělávají dle zákona. Cíl č. 2 Zjistit míru spokojenosti porodních asistentek se svou profesí a rolí v dnešní době. Hypotéza č. 3 Předpokládám, že většina porodních asistentek je spokojených se svou prací, i když jsou citově vyprahlé. Cíl č. 3 Zjisti samostatnost a zodpovědnost porodních asistentek v jejich profesi. Hypotéza č. 4 Menší část porodních asistentek pracuje v soukromé praxi. Hypotéza č. 5 Nejvíce budou porodní asistentky ze svých činností komunikovat a dále budou vykonávat ošetřovatelsko pečovatelské činnosti. Hypotéza č. 6 Většina porodních asistentek, které mají delší praxi, budou mít dostatek zkušeností a dovedností s vedením fyziologického porodu. Hypotéza č. 7 Větší část porodních asistentek s delší praxí bude chtít v budoucnu pracovat samostatně, ve své praxi. Hypotéza č. 8 Některé porodní asistentky budou registrované v profesních organizacích a budou odebírat odborný časopis. Hypotéza č. 9 Většina porodních asistentek bude komunikovat s lékařem jako podřízená s nadřízeným 7

3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 3.1 DEFINICE PORODNÍ ASISTENTKY Mezinárodní konfederací porodních asistentek ICM a Mezinárodní federací gynekologů a porodníků FIGO byla schválena mezinárodní definice profese porodní asistentky. Tato definice byla přijata na zasedání rady Mezinárodního výboru porodních asistentek 19. července 2005 v australském Brisbane a nahrazuje ICM definici porodní asistentky přijatou v roce 1972 a doplněnou v roce 1990. (viz pramen č. 20, 22) Porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program pro porodní asistentky a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník: pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek. 8

3.2 ROLE PORODNÍ ASISTENTKY 3.2.1 ZNAKY ROLE Role porodní asistentky se ze sociologického hlediska rozčleňuje dle role lékaře. Její vzorce chování jsou stejné jako u lékaře se svou specifičností: FUNKČNÍ SPECIFITA (ODBORNÁ KOMPETENCE) je klíčovým znakem. Je nutná ke specifikaci odborné kompetence pro výkon povolání. Z odborné kompetence je vymezeno odborné vzdělání. Vymezení profese porodní asistentky je horizontální a vertikální. V nemocnici je kompetence omezována druhem oddělení, kde porodní asistentka pracuje, to je vymezení horizontální. A vertikálně pracuje jako staniční sestra nebo jako řadová porodní asistentka. Z toho vyplývá, že porodní asistentka v nemocnici často nerozhoduje sama v odborných postupech, ale spolupodílí se na nich. Kdyby se porodní asistentka starala sama o fyziologické těhotenství, porod, šestinedělí, rozhodující měrou, měla by také hlavní odbornou zodpovědnost. Velká specializace a vztahy mezi zdravotníky kladou velký nárok na ochotu a schopnost dobře komunikovat. U porodní asistentky jsou na rozdíl od všeobecné sestry jasně dány hranice jejích kompetencí. Zásadně je její kompetence zúžena zákonem č. 96/2004 Sb. Přesahují-li znalosti nebo možnosti porodní asistentky, je povinna vyzvat ke spolupráci odborného lékaře. Odborná kompetence má zásadní postavení v roli porodní asistentky. Podmiňuje fungování celého zdravotnického systému. Má velmi vážné ekonomické, právní a hlavně zdravotní důsledky. (viz pramen č. 1) EMOCIÁLNÍ NEUTRALITA od porodní asistentky se očekává jednání a chování bez emocionální složky. Tyto emoce jsou kontrolovány. Nejde o bezcitnost, ale měly by to být sympatie a porozumění. Musí se omezit na svou odbornou úlohu, jednat tak, jako bychom si byli všichni rovni a neexistovala rasa, náboženství, názory. (viz pramen č. 1) UNIVERZALISMUS oblast péče porodní asistentky by měla zahrnovat péči o všechny ženy. Z velké části se tento znak přenáší na instituce poskytující celkovou péči. (viz pramen č. 1) KOLEKTIVNÍ ORIENTACE tímto znakem se rozumí, že porodní asistentka nevychází se zájmů svých, ale je orientována na potřeby druhých. Stará se o optimální péči, 9

nevyužívá ničeho ve svůj prospěch, pomlčí o všem, co se dozvěděla. Někdy je potřeba sebezapření a vždy by mělo jít o prospěch dotyčných žen. Kolektivní orientace klade velký nárok na psychiku a morální vlastnosti porodní asistentky. (viz pramen č. 1) Jednotlivé znaky rolí jsou u určitého člověka zastoupeny v různé míře a rozsahu. Často se modifikují a vystihují roli porodní asistentky ve zdravotnickém systému. U nás je profese porodní asistentky charakterizována pro ženskou populaci. Ale do budoucna je porodním asistentům dle jejich zájmu otevřeno studium na lékařských fakultách. Velký problém je stále v tradičním vnímání rolí: porodní asistentka - podřízená, lékař - nadřízený. Stále větší feminizace lékařského oboru, zejména v gynekologii a porodnictví, však vede i ke ztrátě obvyklého stereotypu ve smyslu ženské submisivity a mužské dominance. Neznamená to ale, že porodní asistentka může převzít roli lékaře a naopak. Platí zde, že základní orientace chování a jednání je ve specifických činnostech stejná, ale liší se zásadně od specifického, odborného obsahu činnosti. V překladu to znamená, že se liší zcela kompetenční odborná role porodní asistentky a lékaře. Vědecké vymezení modelu současné role porodní asistentky jako vzoru a programu je velmi nutné pro úspěšnou realizaci změn role v praxi 3.2.2 OSVOJENÍ SI ROLE PORODNÍ ASISTENTKY Poznání role porodní asistentky a její dokonalé osvojení je důležité pro vlastní přijetí role. Na jedné straně může přísné vázání se na pravidla a chování měnit roli porodní asistentky a na straně druhé taky jejich porušování. Charakteristika role porodní asistentky v nemocnici je souhrn rolí funkčně odlišných, tvoří základ role porodní asistentky. Jedná se o vystižení činností funkčně odlišných, jejichž souhrn tvoří základ role porodní asistentky. Jedná se o činnosti, které musí každá porodní asistentka umět aktivovat, i když ji momentálně nepotřebuje pro tu roli, kterou v současné době zastává. (viz pramen č. 1) Charakteristika role porodní asistentky z hlediska skladby činností není vůbec jednoduchá. V ČR příslušnice tohoto povolání nevykonávají v praxi stejné činnosti. Plní různé odborné, kvalifikační a i funkční činnosti, jiné skladby i rozsahu. Ty jsou horizontálně i vertikálně členěny. Tvoří je tyto oblasti: Ošetřovatelsko pečovatelské Expresivní 10

Výchovné Instrumentální - technické Poradenství - rodina, veřejnost Podpora výchova ke zdraví Organizace a administrativa Sociologicky správná míra těchto činností je zcela individuální a dle požadavků klientky. V souvislosti s transformací zdravotnictví dochází také ke změnám v rolích porodní asistentky. Hlavním kritériem realizace profese porodní asistentky je její vlastní výkon. Je to ztíženo tím, že je vnitřně konfliktní. Tato konfliktnost vyplývá z toho, že jsou ve zdravotnictví stanoveny přísné normy. Všichni pracovníci ve zdravotnictví jsou nuceni je vykonávat i za nestandardních a velmi stresových jedinečných situací. To představuje velký rozpor ve správném osvojení si role porodní asistentky a její realizace v praxi. Správné osvojování si role vzhledem k povaze práce porodní asistentky a v důsledku nedostatečného kontrolování nelze ovlivnit. (viz pramen č. 1) Rolová adaptace je z psychologického hlediska velmi těžká. Základem role porodní asistentky, jak jsem již uvedla, je univerzalizmus a kolektivní orientace. Porodní asistentka je aktivována vůči těhotné fyziologické, rizikové i patologické. Měla by být schopná zanedbání vlastních zájmů, sebezapření a ochotná k obětem. Ale její původní prostředí není kolektivně orientované, její návyky a postoje jsou převážně individuální. Velmi složité je osvojování si emocionální neutrality, která se chápe jako přítomnost citů a jejich ovládaní. Lze to uskutečnit několikanásobnými akcemi adaptace na roli porodní asistentky. Je potřeba velká energie, dušení síla, silná motivace, trénink a stálé vzdělávání se. Profese porodní asistentky, její funkce a podoba, která se stále mění, vzhledem k potřebám struktury populace, kultury pravidel, je jiná v jednotlivých oblastech a tím i ve struktuře obyvatelstva a v celé společnosti. (viz pramen č. 1) Uprostřed všech těchto změn by měla být porodní asistentka zastánkyní zájmu těhotných žen. V nemocnici má obvykle porodní asistentka častější a užší kontakt se ženou než lékař. Pomáhá jí při plnění jejich základních biologických potřeb. Jakmile je něco potřeba, volá se porodní asistentka. Často je žena na ní závislá. Porodní asistentka též zastupuje společenské vztahy. Je jediná, která je s ní v pravidelném styku, je jejím spojením se světem a zdrojem mnoha informací. Je její rádkyní a radí jí ze zkušeností, spojuje ji částečně s lékařem. 11

Role porodní asistentky je částečně komplikovaná mnohostranností a různorodostí rolí, ale i komplikovaností pracovních a legislativních podmínek. Už velmi dlouho je diskutováno o syndromu vyhoření, který může nastat i u porodních asistentek. (viz pramen č. 7) 3.3 VÝVOJ ROLE PA Jen málokteré povolání prodělalo takové změny jako profese porodní asistentky. Od jejích pravomocí, místa vykonávání své práce až po samotný název její profese. V roce 1965 došlo ke změnám osnov ve vyučování porodních asistentek. Název porodní asistentka byl změněn na ženská sestra. Náplň práce ženské sestry byla odlišná. Práce porodní asistentky se lišila i postavením. Ženské sestry mohly poskytovat péči ženám s fyziologickým těhotenstvím, porodem a šestinedělím, mohly vést fyziologické porody a provádět první ošetření novorozence. Zákon však nespecifikoval rozsah služeb prováděných samostatně a podle ordinací lékaře. Rozsah samostatné práce asistentek byl vyjednáván v rámci jednotlivého pracoviště. Lékaři tak postupně přebírali zodpovědnost za výkony a ženské sestry přestaly být porodními asistentkami a staly se asistentkami lékaře. Specifická práce asistentek se téměř vytratila. Jejich specifičnost byla obnovena v roce 2004, kdy byl schválen zákon č.96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických profesí a k němu vydaná vyhláška. (viz pramen č. 12) K další velké změně došlo v roce 1993, kdy byl opět obnoven název porodní asistentka. V roce 1996 vznikly vyšší zdravotnické školy a na nich obor: Diplomovaná porodní asistentka. Studium bylo tříleté. Během studia na vyšší zdravotnické škole musela studentka splnit určitý počet odvedených porodů a dále také odvést absolventský porod. Od roku 2001 se porodní asistentky vzdělávají prostřednictvím tříletého bakalářského studia na Vysokých školách a na jejichž konci studentky získávají titul Bc. Od té doby je vzdělání porodních asistentek poskytováno na jedné úrovni. Jde o přípravu, kdy porodní asistentky musejí stále více plnit složitější roli rovnocenného člena multidisciplinárního týmu zdravotní péče. (viz pramen č. 5) 12

Role a funkce porodní asistentky dnes Porodní asistentka je osoba, která byla přijata do vzdělávacího programu, který je řádně uznáván v daném státě. Porodní asistentky musí být schopny poskytovat potřebný dohled, péči a radu těhotným ženám, ženám při porodu a po porodu. Musí umět vést porod na svoji zodpovědnost a pečovat o novorozence a kojence. Tato péče v sobě obsahuje preventivní péči, zjišťování abnormálních stavů u matky a dítěte, zajištění lékařské pomoci a v případě nepřítomnosti lékařské pomoci, schopnost zajistit nutnou pomoc. Velice důležitou rolí porodní asistentky je poradenství a osvěta v oblasti zdraví a to nejen ženy, ale také v rodině a okolí. Práce porodní asistentky se skládá z prenatální péče, gynekologické péče, plánování rodičovství a péče o děti. Porodní asistentka může svoji práci vykonávat v nemocnici, na klinice, v ordinacích a také jako privátní porodní asistentka. Podle právních předpisů mohou asistentky v ČR podobně jako v jiných státech EU pracovat samostatně tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případech fyziologických těhotenstvích, porodech a šestinedělí. Do náplně práce samostatně pracující porodní asistentky též patří ošetřovatelská činnost o ženu na úseku gynekologie. (viz pramen č. 6) Kompetence porodní asistentky mohou být v některých částech světa považovány za maximum a v jiných oblastech za minimum. Porodní asistentky mohou být v různých oblastech jedinými zdravotnickými pracovníky a provádět i lékařskou a pomocnou práci, zatímco jinde porodní asistentky pečují pouze o zdravé ženy a v případě komplikací tyto ženy odkazují na specialisty. Většina porodních asistentek však pracuje někde mezi těmito dvěma extrémy. 13

3.4 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA ROLE PA 3.4.1 LEGISLATIVA V EVROPSKÉ UNII Porodní asistentky patří k profesím vybaveným specifickými oborovými směrnicemi. Směrnice EU je jeden ze čtyř typů legislativy EU. Vysvětlují principy legislativy, ale ponechává na každém státu zavedení vlastním právem. 3.4.1.1 Oborové směrnice Rady EU pouze pro porodní asistentky 77/452/EHS Vzájemné uznávání porodních asistentek v jednotlivých zemích 77/453/EHS Koordinace právních a administrativních ustanovení ve vztahu k činnostem daného pracovníka. Uvádí obsah vzdělávacího programu, udělování diplomů a osvědčení. Stanovuje minimální požadavky na délku studia, míru teoretické i praktické výuky. 89/594/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení porodních asistentek 80/155//EHS O koordinaci právních a správních předpisů týkajících se porodních asistentek 3.4.1.2 Směrnice 80/155//EHS O koordinaci právních a správních předpisů týkajících se porodních asistentek Rada Evropského Společenství přijala tuto směrnici 21. ledna 1980. Jedná se o koordinaci ustanovení daných zákonem, předpisem nebo správním opatřením, týkajícím se zahájení a provozování činnosti porodních asistentek: (viz pramen č. 28) ČLÁNEK 1: Členské státy musí podmínit zahájení a provozování činnosti porodní asistentky pod označením citovaným v článku 1 Směrnice 80/154/EHS1 vlastnictvím diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o oficiální kvalifikaci v porodnictví, citované v článku 3 zmíněné směrnice, garantujícím, že předmětná osoba nabyla v průběhu celé délky vzdělání: adekvátních znalostí z disciplin, na nichž je založena činnost porodní asistentky, jmenovitě z porodnictví a gynekologie; adekvátních znalostí z etiky a legislativy této profese; 14

podrobných znalostí o biologických funkcích, anatomii a fyziologii v oblasti porodnictví a o novorozencích a také znalostí o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým a sociálním prostředím člověka a o jeho chování; adekvátních klinických zkušeností, získaných ve schválených institucích a pod dohledem pracovníků, kteří jsou kvalifikovaní v porodnictví; adekvátních znalostí o vzdělání zdravotníků a zkušeností ze spolupráce s těmito pracovníky. Vzdělání citované v odstavci 1 musí sestávat: buď z řádného, celodenního studia pro porodní asistentky, tvořeného minimálně tříletou praktickou a teoretickou výukou, do něhož je přijetí podmíněno dokončením přinejmenším desetiletého základního školního vzdělání, nebo z řádného, celodenního studia pro porodní asistentky, které trvá minimálně 18 měsíců a pro které je přijetí podmíněno vlastnictvím diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o oficiální kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči, jak je charakterizována v článku 3 Směrnice 77/452/EHS2. Studium pro porodní asistentky, citované v prvním odraze odstavce 2, musí pokrývat přinejmenším ta témata učebního programu, která jsou uvedena v příloze. Studium citované v druhém odraze odstavce 2 musí pokrývat přinejmenším ta témata učebního programu, která jsou uvedena v příloze, ale která netvoří součást ekvivalentního studia v rámci přípravy zdravotních sester. Členské státy musí zaručit, že instituce, která školí porodní asistentky, bude odpovědná za koordinaci teoretické a praktické výuky v průběhu učebního programu. Teoretická a technická výuka, citovaná v části A přílohy, musí být vyvážená a sladěna s klinickou průpravou porodních asistentek, zmiňovanou v části B stejné přílohy, a to tak, aby mohly být adekvátním způsobem nabyty znalosti a zkušenosti, uváděné v odstavci 1. Klinická výuka musí probíhat ve formě průpravy uskutečňované ve službě a pod dohledem, v nemocničních odděleních nebo v jiných zdravotních službách, schválených k tomuto účelu kompetentními úřady nebo orgány. V rámci této průpravy se musí studentky porodnictví účastnit na činnostech předmětných oddělení, pokud tyto činnosti přispívají k jejich průpravě. Musí rovněž absolvovat výuku o povinnostech spojených s výkonem povolání porodní asistentky. 15

ČLÁNEK 2: Po periodickém hodnocení výsledků různých vzdělávacích kurzů, předpokládaných podle článku 1 (2), vypracuje Komise svoji první zprávu pro Radu, a to do šesti let od zveřejnění této směrnice. Zmíněné hodnocení bude provedeno za pomoci Poradního výboru pro vzdělání porodních asistentek. Ve světle výsledků tohoto hodnocení pak Komise předloží návrhy na úpravu směrnice, směřující k sladění minimálních kritérií, stanovených pro zmíněné vzdělávací kurzy, pokud jde o podmínky předepsané v prvním odrazu a v druhém odrazu článku 2 (1) Směrnice 80/154/EHS. Rada bude neprodleně na základě těchto návrhů konat. ČLÁNEK 3: Nehledě na článek 1, mohou členské státy povolit externí formu průpravy s podmínkou, že bude schválená kompetentními národními orgány. Celková délka externí průpravy nesmí být kratší než řádné, celodenní studium. Úroveň výuky přitom nesmí být nikterak postižena externím charakterem průpravy. ČLÁNEK 4: Členské státy musí zajistit, aby porodní asistentky byly přinejmenším oprávněny zahájit a provozovat následující činnosti: poskytovat správné informace a rady k plánovanému rodičovství; diagnostikovat těhotenství a monitorovat normální těhotenství; provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství; předepisovat nebo doporučovat vyšetření, potřebná pro co nejrychleji možnou diagnózu rizikového těhotenství; vypracovat program přípravy na rodičovství a dokončit přípravu a narození dítěte, včetně porad k hygieně a výživě; pečovat o matku a pomáhat jí při začátku porodu a sledovat stav plodu v děloze pomocí vhodných klinických a technických prostředků; provádět spontánní porody včetně eventuálně potřebné episiotomie a v naléhavých případech i porod plodu v poloze pánevní; rozpoznávat varovné příznaky abnormality u matky nebo kojence, které si budou vyžadovat odeslání k lékaři, a asistovat přitom podle potřeby lékaři; přijímat nezbytná nouzová opatření při nepřítomnosti lékaře, jako je zejména ruční vyjmutí placenty, po němž může následovat ruční vyšetření dělohy; 16

vyšetřit a pečovat o novorozence; činit všechny nezbytné kroky v případě nutnosti a provádět okamžitou resuscitaci, když to bude nutné; pečovat o matku v poporodním období a sledovat její vývoj, poskytovat jí potřebné rady k péči o kojence, aby tak matce umožnila zajistit novorozenci optimální vývoj; uplatňovat léčbu, předepsanou lékařem; vést všechny potřebné evidence. (viz pramen č. 13) ČLÁNEK 5: Tato směrnice bude rovněž platit pro občany členských států, kteří v souladu s Předpisem Rady (EHS) č. 1612/68 z 15. října 1968 o svobodě pohybu pracovníků po Společenství1 provozují nebo budou provozovat, jako osoby v pracovním poměru, některou z činností citovaných v článku 1 Směrnice 80/154/EHS. ČLÁNEK 6: Členské státy přijmou opatření potřebná pro zajištění souladu s touto směrnicí do tří let od jejího zveřejnění a budou o tom neprodleně informovat Komisi. Členské státy budou sdělovat Komisi text hlavních ustanovení svých národních zákonů, které přijmou v oblasti, pokryté touto směrnicí. (viz pramen č. 28) 3.4.2 LEGISLATIVA V ČESKÉ REPUBLICE Řada povolání, mezi něž patří i povolání porodní asistentky, nebyla akceptována dosavadní zdravotní legislativou. Předchozí právní normy o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebyly vyhovující a neodpovídaly předpisům Evropské unie. Nový zákon je v souladu s požadavky volného pohybu osob. 3.4.2.1 Zákon o nelékařských zdravotnických povolání - Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb. vstoupil v platnost 1. dubna 2004, má šest částí: I. podmínky získávání způsobilosti ke zdravotnickému povolání II. podmínky vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu III. systém vzdělávání IV. podmínky akreditace, udělované MZ ČR pro poskytování vzdělávání ve zdravotnictví V. podmínky uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pro 17

příslušníky států EU VI. společná a přechodná ustanovení (viz pramen č. 25) Velmi podstatnou částí tohoto zákona je vymezení výkonu zdravotnického povolání: bez přímého vedení nebo odborného dohledu na základě indikace lékaře, které provádí bez ohledu na jeho přítomnost. Dále stanoví činnosti, které může vykonávat bez indikace lékaře. pod odborným dohledem výkon činností při dosažitelnosti rady zdravotnického pracovníky způsobilého výkonu bez odborného dohledu, v rozsahu, který pracovník určí. pod přímím vedením stálá přítomnost a pokyny zdravotnického pracovníka Způsobilý k výkonu povolání je ten, kdo má odbornou způsobilost podle zákona je zdravotně způsobilý praktický lékař vydá posudek o zdravotní způsobilosti je bezúhonný- nebyl pravomocně odsouzen za úmyslem trestného činu Odborná způsobilost porodní asistentky k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu je zákonem stanovena v 6. V rámci profese porodní asistentky zákon uvádí: 1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek. Dále absolvováním tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Nebo absolvováním Střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. 2) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky. Vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence, součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve 18

spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. 3) Pokud způsobilost k výkonu tohoto povolání získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti porodní asistent (viz prameny č. 24, 25) 3.4.2.2 Další právní normy (vyhlášky): Vyhláška č. 77/1981 Sb. o vzdělání zdravotnických pracovníků, která udává, že rozsah poskytované péče je limitován vzděláním poskytovatele. Zákon 96/2004 Sb. - Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Vyhláška 423/2004 Sb. - Kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zdravotnických pracovníků. Vyhláška 424/2004 Sb. - O činnosti zdravotnických pracovníků. (viz pramen č. 24) 3.4.2.3 Vyhláška č. 424/2004 Sb. Náplň práce porodní asistentky je stanovena vyhláškou č. 424/2004 Sb., která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti. Podle této vyhlášky porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. PŘITOM ZEJMÉNA: Poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci, poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje. Provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav. Podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím. Diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje 19

jim informace o prevenci komplikací, v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví. Sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře a pomáhá mu v případě zásahu, při nepřítomnosti lékaře provádí základní opatření. Připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze. V neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním, neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon, nezbytný k záchraně života nebo zdraví. Ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky. Dále porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace. Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví: asistuje při komplikovaném porodu asistuje při gynekologických výkonech instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem (viz pramen č. 24) Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a pro porodní asistentky: Péče v průběhu normálního porodu Poporodní péče o matku a novorozence Portfolio inovačních praktik v ošetřovatelství a porodní asistenci primární zdravotní péče (viz pramen č. 24) Vzhledem ke krátkému termínu zpracování není ani tato legislativa dokonalá. Kromě nejasností umožňuje různý výklad některých částí a pojmů. Může dojít k různému chápaní jednotlivými zdravotníky, zaměstnavateli i profesními organizacemi a dokonce i právníky. 20

3.4.2.4 Legislativní rozpor v kompetencích porodní asistentky V souladu se směrnicemi Rady EU č.80/155/ehs a s mezinárodní definicí přijatou ICM, FIGO, WHO jsou znalosti a dovednosti porodních asistentek zformulovány do základních kompetenčních kritérií uvedených v dokumentech Evropské komise. (viz ČLÁNEK Č. 4) Od roku 1996 oficiálně existuje studijní program porodní asistentka, stále není náplň činnosti porodní asistentky v ČR legislativně dořešena. Od dubna 2004 platí vyhláška č. 424 Sb. (kterou se stanoví činnosti nelékařských pracovníků) podléhající zákonu č. 96/2004 o způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Při uvádění legislativy do praxe začaly projevovat nejasnosti. Zvýšení úrovně vstupního vzdělání a zavedení registrace, které zákon ošetřuje, je v souladu s doporučeními WHO a EU a je podporováno většinou porodních asistentek. Po přijetí zákona očekávají porodní asistentky i zvýšení kompetencí a ohodnocení jako reakce na zvýšené vstupní vzdělání, což není v zákoně jasně zřetelné. Dále zde uvádím rozpory s zákonem č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, kde se říká, že jiní zdravotní pracovníci než lékaři poskytují zdravotní péči, hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, na základě ordinace ošetřujícího lékaře Podle zmíněného zákona č. 96/2004 o způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání se hovoří o výkonu činností, ke kterým je pracovník způsobilý na základě indikace (tzn. pověření k výkonu) lékaře. Dále je sice uvedeno, které lze vykonávat bez indikace, ale ve skutečnosti toto zákon neobsahuje. Vyhláška č. 424/2004 Sb. o činnostech nelékařů tyto činnosti již stanovuje, ale prováděcí vyhláška jako tzv. nižší právní předpis tuto situaci nemůže změnit. Ačkoliv podle tohoto zákona porodní asistentka je oprávněna vést fyziologický porod, využití ustanovení o indikaci lékaře tomuto brání. Tento protiklad se objevil v zákoně i přes opakovaná upozornění a doporučení WHO, ve kterém jsou všechny úřady v evropském regionu vyzývány k posílení ošetřovatelství a porodní asistence a k plnému využívání potenciálu porodních asistentek. (viz pramen č. 23) Tím, že se indikací lékaře může stát vysokoškolsky vzdělaná porodní asistentky osoba závislá na rozhodnutí lékaře, dochází k nesouladu se směrnicí EU č. 80/155/EHS z ledna 1980 o koordinaci činnosti porodních asistentek. (viz pramen č. 28) 21

3.5 VZDĚLÁVÁNÍ PORODNÍCH ASISTENTEK Porodní asistentka je po lékaři jedinou osobou, která je speciálně vzdělána pro péči o matku a dítě. Je školena pro vedení přípravy k mateřství, k rodičovství, k porodu, tělocviku těhotných a tělocviku žen po porodu Směrnice EU, platné pro přípravu vzdělávacích programů pro porodní asistenci (80/154 EHS a 80/155/EHS) byly podkladem pro přípravu českého vzdělávacího curicula bakalářského programu pro porodní asistenci. Prokázání vlastnictví titulu, kvalifikace, který je harmonizovaný s EU standardy (stanovuje směrnice 77/452/EHS) postačuje k automatickému uznání kvalifikace v ostatních členských státek EU. Povahu a obsah minimálního akceptovatelného vzdělávacího programu popisuje směrnice 80/155/EHS. Článek 1 požaduje, aby příslušná osoba získala v průběhu celkového trvání studia: - adekvátní znalosti a vědomosti z relevantních vědních disciplin (porodnictví, gynekologie, pediatrie ), - odpovídající znalosti etických aspektů a legislativy profese, - podrobné znalosti o biologických disciplinách a o vztahu mezi zdravotním stavem a sociálním prostředím člověka včetně jeho chování, - adekvátní klinické zkušenosti, - zkušenosti ze spolupráce se zdravotnickým personálem a přístup k celoživotnímu vzdělávání. Dvouletá studia porodních asistentek jsou nahrazena tříletými, do roku 2005 na Vyšších odborných školách, od roku 2001 na Vysokých školách a na jejichž konci studentky získávají titul Bc. Porodní asistentky vzdělávají prostřednictvím tříletého studia, které je zakončeno závěrečnou zkouškou. V současné době porodní asistentky navštěvují studium pouze na bakalářských programech, které vznikly na lékařských fakultách. Studium, které probíhalo v minulosti, ale i dnes je velmi obsáhlé, rozmanité a nabízí velké množství praxe v oboru gynekologie a porodnictví. Předpokládám, že vzdělávání porodních asistentek v České republice je na velmi dobré úrovni a je srovnatelné se vzděláváním porodních asistentek v jiných zemích patřících do Evropské unie. Bakalářské studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z vypracování a obhájení bakalářské práce a ústní zkoušky z porodní asistence, ošetřovatelství, gynekologie a porodnictví. Dále také obsahuje teoretickou a praktickou část. Praktická část studia obsahuje: 22

Poradenství poskytované nastávajícím matkám. Sledování a péče o alespoň 40 těhotných. Samostatné vedení alespoň 40 porodů, kde není možnost splnění, lze požadovaný počet snížit na 30 a na asistenci u dalších 20 porodů. Asistence u 1 2 porodů koncem pánevním. Zkušenosti s epiziotomií a uvedení do problematiky chirurgického šití. Sledování a péče o 40 žen s rizikovým těhotenstvím. Nejméně 100 postnatálních vyšetření a vyšetření fyziologických novorozenců. Sledování a péče o matky a novorozence, včetně novorozenců narozených před a po termínu, novorozenců s nízkou porodní hmotností a zdravotně postižených. Péče o ženy s patologickým stavem v oblasti gynekologie a porodnictví a o nemocné novorozence. Základní znalosti patologických případů v medicíně a péči o pacientky s těmito chorobami. (viz pramen č. 26) Celoživotní vzdělávání Tak jak se vyvíjí naše společnost, tak se také vyvíjí porodnictví. Vlivem rozvíjení medicíny, kdy do ní proniká stále větší množství techniky, se i porodní asistentky musí stále vzdělávat v nových metodách léčení a procesech ošetřovatelství. Já osobně považuji celoživotní vzdělávání v porodnictví a v ošetřovatelství za velmi důležité, navíc podle zákona č. 96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických profesích, je každý zdravotník povinen se vzdělávat. Po získání odborné způsobilosti jsou porodní asistentky ze zákona povinné vzdělávat se celý život. Průběžně obnovovat, prohlubovat a doplňovat vědomosti v souladu s rozvojem oboru a s nejnovějšími vědeckými poznatky. Prokazují se na základě kreditního systému a jsou určeny vyhláškou č. 423/2004 Sb. 23

3.6 PROFESNÍ ORGANIZACE Registrace porodních asistentek v profesní organizaci je registrace dobrovolná a nenahrazuje registraci dle zákona č. 96/2004 Sb. 3.6.1 ČKPA - ČESKÁ KONFEDERACE PORODNÍCH ASISTENTEK ČKPA je demokratickou profesní organizací, která na principu dobrovolného kolektivního členství sdružuje a zastřešuje jednotlivá profesní sdružení fyzických osob - porodních asistentek v ČR. ČKPA je právnickou osobou, která vystupuje svým jménem a nese odpovědnost za své jednání. CÍLE: 1) Koordinovat a zastřešovat činnost jednotlivých profesních sdružení porodních asistentek v ČR, vytvořit jednotnou representaci českých porodních asistentek ve vztahu k orgánům státní správy v resortech zdravotnictví a školství, zdravotním pojišťovnám, organizacím ostatních zdravotnických pracovníků a organizacím porodních asistentek v jiných zemích. 2) Vyjadřovat názory a hájit profesní zájmy porodních asistentek na celostátní úrovni jednání o vytváření a implementaci zdravotní politiky, legislativních, administrativních a regulačních mechanismů, upravujících vzdělávání a výkon povolání porodní asistentky. 3) Pozvednout a upevnit profesní hrdost, prestiž a postavení porodní asistentky v systému zdravotní péče v ČR jako samostatného zdravotnického pracovníka, jehož náplň činnosti, kompetence a odpovědnost vychází z mezinárodní definice porodní asistentky a směrnic EU. 4) Dbát na odbornou způsobilost porodních asistentek a podílet se na systému jejich celoživotního vzdělávání, přitom šířit umění být porodní asistentkou na základě dlouhodobých zkušeností z praxe i nových poznatků vědy a výzkumu. 5) Dohlížet na kvalitu, komplexnost, dostupnost a hospodárnost zdravotní péče, posílit primární komunitní péči poskytovanou ženám, jejich dětem a rodinám, dbát na dodržování mezinárodního etického kodexu porodních asistentek. 6) Dbát na dodržování kodexu práv pacientů, respektovat právo ženy na poskytnutí potřebných informací a na rozhodování o místě, způsobu a poskytovateli zdravotní péče, podporovat odpovědnost ženy za vlastní zdraví i za zdraví jejího dítěte. 24

Ve své činnosti se ČKPA řídí obecně platnými právními předpisy, svými stanovami, programem a dalšími přijatými dokumenty. Činnost ČKPA probíhá v oblastech: Koordinace aktivit českých porodních asistentek na mezinárodní, celostátní a krajské úrovni a v jednotlivých oblastech činnosti, representace českých porodních asistentek ve styku s orgány státní správy, se zdravotními pojišťovnami, s organizacemi ostatních zdravotnických pracovníků (včetně NKZP), s ženskými organizacemi a organizacemi pacientů. Hájení profesních zájmů porodních asistentek při jednáních na celostátní úrovni o vytváření legislativních, administrativních a regulačních mechanismů, upravujících výkon. Tyto oblasti je potřebné a výhodné zajišťovat centrálně a jednotně pro všechny české porodní asistentky. (viz pramen č. 26) 3.6.2 UNIPA - UNIE PORODNÍCH ASISTENTEK Sdružení je demokratickou profesní organizací, která na principu dobrovolného individuálního členství sdružuje porodní asistentky v České republice. CÍLE: 1. sdružovat a organizovat porodní asistentky pracující v České republice, 2. podporovat a napomáhat uznání profese porodní asistentka, jako vzdělaného a zodpovědného zdravotního pracovníka jehož náplň činnosti, kompetence a odpovědnost vychází z mezinárodní definice porodní asistentky a směrnic EU, 3. poskytovat ženám potřebné informace na jejichž základě se mohou rozhodnout o místě, způsobu a poskytovateli zdravotní péče, 4. podporovat odpovědnost ženy za vlastní zdraví i za zdraví jejího dítěte, 5. spolupráce a výměna zkušeností se zahraničními i tuzemskými organizacemi s podobnými cíli, 6. podílení se na vzdělávání, vědě a výzkumu a na aplikaci zkušeností z praxe v oblasti péče o ženu a dítě, 7. shromažďování, tvorba a distribuce materiálů vyplývající z cílů sdružení. (viz pramen č. 15) 25

3.6.3 ČAS - ČESKÁ ASOCIACE SESTER Je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků v ČR. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociálního zabezpečení, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání. S působností po celé České republice. Obsahuje také gynekologicko porodnickou sekci. (viz pramen č. 27) 3.6.4 MEZINÁRODNÍ PROFESNÍ ORGANIZACE EMA (European Midwives Association) - Evropské asociace porodních asistentek ICM (International Confederation of Midwife) Mezinárodní konfederace porodních asistentek Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) založená v roce 1919 je federací asociací porodních asistentek reprezentující porodní asistentky 72 národů celého světa. Posláním ICM je rozšiřovat cíle a úsilí porodních asistentek v dosažení lepších podmínek pro ženy ve fertilním období, jejich děti a jejich rodiny, ať žijí kdekoliv. ICM je OSN oficiálně uznanou mezinárodní organizací porodních asistentek se statutem NGO (nevládní organizace) a úzce spolupracuje se všemi kancelářemi OSN při podpoře Bezpečného mateřství, strategiích primární péče o rodiny světa a definování a přípravě porodní asistentky. V souladu s cíli ICM, Mezinárodní definicí porodní asistentek (ICM/WHO/FIGO 1992), Mezinárodním etickým kodexem porodních asistentek (ICM 1993), Komplexní vizí pro ženy a jejich zdraví /ICM 1996/ a požadavky členských asociací se ICM ujala definování základních kompetencí pro porodní asistentky. (viz pramen č. 22) 26

3.7 PRESTIŽ PROFESE PORODNÍ ASISTENTKY Prestiž (z latinského praestigiae = mámení) znamená dobrá reputace jedince či skupiny spojená s úctou a vlivem. (viz pramen č. 18) Prestiž je spolu s příjmem, vzděláním, životním stylem a mocí základním ukazatelem sociálního statusu jedince. Prestiž je nejčastěji odvozována od profese, jejím nositelem však může být i příslušnost k společenským skupinám jiného druhu. Společenská prestiž povolání značně závisí na osvojení si role a adaptace na novou funkci, odpovědnost a nové vzorce chování. Ve společnosti nepanuje absolutní společný postoj k jednotlivým profesím. O prestiži jednotlivých skupin a profesí panuje míra shody, které je ale poměrně vysoká. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nabízí výsledky výzkumu prestiže povolání. Na jejím vrcholu se nachází lékař. Lékařská profese je velmi vysoce oceňována, má charakter služby a bývá velmi často vnímána jako poslání. Porodní asistentka zde nedostala místo, bylo zde vybráno jen 26 povolání. Vyplývá z toho, že prestiž porodní asistentky je v naší zemi zatím opomíjená věc, stejně jako prestiž všeobecné sestry. Prestiž povolání je pochopitelně dána tím, jak ji vnímají sami lidé. Zejména jak chápou, jak je toto povolání důležité pro ně v té dané situaci. Další částí prestiže může být, zda povolání porodní asistentky má tradici v rodině a tím je i tato prestiž předávána dál. A jaká je životní úroveň těchto porodních asistentek? Na to všechno má vliv délka praxe, vzdělání, finanční ohodnocení a spokojenost. (viz pramen č. 19) Zvyšování prestiže porodní asistentky jako sociální skupiny plně souvisí s kvalifikací porodních asistentek. K tomu v dnešní době přispívá vysokoškolské studium a zákon č. 96/2004 Sb., který se právě snaží o profesionalizaci profese porodní asistentky, s tím se úzce pojí i zvyšování prestiže povolání. Nelze zjednodušeně usuzovat podle těchto výzkumů na skutečnou společenskou prestiž. Jejich věrohodnost by musela být důkladněji prozkoumána. Můžeme doufat a předpokládat, že společenská prestiž porodní asistentky se výrazně změní vlivem probíhajících změn ve zdravotnictví. 27

3.8 EKONOMIČNOST PRÁCE PORODNÍ ASISTENTKY Vzhledem k vynaloženým nákladům se porodní asistentka zdá být nejúčinnějším a nejvhodnějším poskytovatelem péče, kterému by měla být svěřena péče o normální těhotenství a bezproblémový porod, včetně zhodnocení rizika a rozpoznání komplikací. Kromě finanční a organizační efektivity navíc profil porodní asistentky umožňuje psychickou podporu matky, založenou na znalosti individuálních a sociálních podmínek. Tento rozměr péče může lékař, školený jako specialista, těžko naplnit. Platí to zejména pro systémy, kde na velký počet rodiček připadá pár lékařů a tito pak nemohou kvůli přetíženosti projevit nesvázaný přístup k matce a dítěti. (viz pramen č. 3) Mezi doporučeními, které přijalo Valné shromáždění na XIII. světovém kongresu FIGO (FIGO 1992) jsou následující: Lidské a finanční zdroje využity co nejefektivněji, měla by být každá funkce porodnické péče vykonávána těmi nejméně školenými osobami, které jsou schopné tuto péči poskytnout bezpečně a účinně. To co může bez problému zastat porodní asistentka, je často v lékařsky vedeném systému porodu vykonáváno lékařem, což je drahé a vzhledem k jeho odlišnému zaměření často i neefektivní. Porodní asistentky jsou nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče. Mělo by se jim dostat podpory a služby by měly být dostupné přímo v místě působení porodní asistentky. (viz pramen č. 20) 3.9 SITUACE PORODNÍCH ASISTENTEK DNES V dnešní době jsou porodní asistentky spojovány s "přirozeným" porodnictvím, založeným na principu preventivního nezasahování. Je tomu tak pro jejich omezenou možnost léků, kterou stanovuje legislativa, ale také proto, že jejich práce vychází také z poznatků z oblasti psychologie. Změna situace v některých porodnicích v České republice, tj. zavedení alternativ k lékařsky vedenému porodu do porodnic je připisována skupinám porodních asistentek, které získaly souhlas nebo dokonce podporu primáře. Pouze on má totiž moc prosadit zásadní změny ve vedení porodů. Lze říci, že ty skupiny porodních asistentek, které prosadily v porodnicích inovaci, uplatnily svůj vliv skrze autoritu a moc primáře. V České republice se po roce 1989 některé porodní asistentky osamostatnily a uzavřely vlastní smluvní dohody s pojišťovnami. Kromě péče v šestinedělí a předporodních kurzů 28

nabízejí také vedení porodu a doprovod k porodu. Jejich pozice během porodu se však příchodem do nemocnice velmi mění. Porodní asistentka v té chvíli přebírá pozici doprovodu a ztrácí pozici vedoucího, kterou by mohla zastávat jako zaměstnankyně. Změny ve vedení porodu jsou spojovány převážně s profesionalizací porodních asistentek. Snahy po plném a samostatném uplatnění vzdělání porodních asistentek a jejich dalším sebevzdělávání na seminářích a konferencích nejsou nutně vítány všemi z nich. Část porodních asistentek volá po profesní autonomii a poukazuje na některé státy západní Evropy s argumentací jejich lepších výsledků perinatální i mateřské úmrtnosti. Druhá část o rozšíření kompetencí ani zodpovědnosti neusiluje, protože svou práci chápe jako rutinu, do které nevkládá mnoho osobního zájmu. 29

4 METODIKA VÝZKUMU Šetření probíhalo dotazníkovou metodou. Kompletní dotazník je obsažen v příloze č. 2. Dotazník jsem rozeslala na e-mailové adresy porodních asistentek a část dotazníků jsem získala od porodních asistentek, pracujících na všech odděleních FN Brno na Obilném trhu, v Brně. Vrátilo se mi celkem 120 dotazníků. Odpovědi na jednotlivé otázky jsem zpracovala do grafů. 30

5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA 5.1 VÝZKUMNÝ VZOREK Tab. 1 Složení souboru podle věku Věk Počet % do 29 let 60 50% 30 39 let 25 21% 40 49 let 24 20% nad 50 let 11 9% Celkem 120 100% Tab. 2 Složení souboru pode vzdělání Vzdělání Počet % SŠ s maturitou 6 5% PSS 35 29% VOŠ 41 34% VŠ 38 32% Celkem 120 100% Tab. 3 Délka praxe Vzdělání Počet % do 2 let 46 38% 3-5 let 20 17% 6-9 let 12 10% 10-19 let 16 13% 20 a více 26 22% Celkem 120 100% 31

Tab. 4 Pracoviště Pracoviště Počet % Nemocnice 79 62% Soukromá praxe 22 17% Ambulance 4 3% Jiné 23 18% Celkem 120 100% 5.2 ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA DAT Data byla zpracována tabulkovým editorem MS Excel s využitím grafů a tabulek. 32

5.3 VÝSLEDKY Hypotéza 1: Většina porodních asistentek nebude znát strategické dokumenty MZ ČR. Tato hypotéza se nepotvrdila, 59% PA zná strategické dokumenty. GRAF 1: ZNÁTE STRATEGICKÉ DOKUMENTY MZ ČR Z ROKU 2002? 18% 23% 59% Ano Ne Nevím GRAF 2: ŘÍDÍTE SE PODLE TĚCHTO DOKUMENTŮ? 4% 34% 62% Ano Částečně Ne 33

Hypotéza 2: Všechny porodní asistentky se vzdělávají dle zákona. Hypotéza se nepotvrdila, jen 28% respondentek se vzdělává dle zákona. GRAF 3: VZDĚLÁVÁTE SE DÁLE VE SVÉM OBORU? (BYLO MOŽNO ZAZNAČIT VÍCE ODPOVĚDÍ) 50% 50% % zastoupení respondentů 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 39% 28% 23% 6% 5% 0% Ráda, zají má mě to Zcela dobrovolně Podle Zákona ČR Dobrovolně Nedobrovolně Vzdělávání 34

Hypotéza 3: Předpokládám, že většina porodních asistentek je spokojených se svou prací, i když budou citově vyprahlé. Hypotéza se potvrdila pouze částečně. Dotázané respondentky potvrdily spokojenost se svojí prací, avšak vyprahlost uvedlo jen malé procento dotázaných. GRAF 4: JSTE SPOKOJENA SE SVÝM POVOLÁNÍM PA? 60% 58% 50% % zastoupení respondentů 40% 30% 20% 10% 0% 38% Velmi spokojena Spokojena 6% Spíše nespokojena 3% Nespokojena 0% Velmi nespokojena Spokojenost s povoláním PA 35

GRAF 5: MÁ PA PRESTIŽ V ČESKÉ REPUBLICE? 50% 45% 46% 40% % zastoupení respondentů 35% 30% 25% 20% 15% 10% 9% 31% 8% 6% 5% 0% Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Prestiž PA v ČR GRAF 6: ZMĚNILO SE POSTAVENÍ PA PO VSTUPU DO EU? 25,00% 27,50% 47,50% Ano Ne Nevím 36

GRAF 7: BURN-OUT SYNDROM V ZÁVISLOSTI NA DÉLCE PRAXE % za s toupe ní re s ponde ntů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3% 85% 10% 3% 55% 35% 10% 25% 67% 8% 31% 38% 31% 52% 28% 12% do 2 let 3-5 let 6-9 let 10-19 let 20 a více Délka praxe 8% Ano, určitě Ano, možná Spíše ne Určitě ne Nevím 37