HRAD CIMBURK Stavebně historický průzkum 1
HRAD CIMBURK k.ú. Koryčany, okr. Kroměříž Podrobný povrchový stavebně historický průzkum TEXT, FOTOINVENTÁŘ, OBRAZOVÉ PŘÍLOHY, PLÁNY Vedoucí elaborátu: PhDr. Jan O. E l i á š Zpracoval a fotografoval: PhDr. Jan O. E l i á š Spolupráce: Bc. Marta Balážiková Marie Mezlíková Objednatel: POLYPEJE o.s. Společnost pro obnovu a využití historických památek, Brno BRNO 2 0 0 1 PhDr. Jan ELIÁŠ, text, foto, grafické vyhodnocení, 2001 2
OBSAH Úvod......5 Architektonický popis a rozbor......7 Situace, dispozice, polohopis s číselnou legendou...8 Vnitřní hrad (1) - exteriéry......10 Západní čelo pláště......10 Severní zeď pláště a paláce (4)......12 Jižní obvodová zeď paláce (4)......15 Východní obvodová zeď paláce (4)......17 Vnitřní hrad (1) - interiéry......18 Západní trakt paláce (4)......18 Střední a východní trakt paláce (4)......22 Severovýchodní rohový prostor paláce (4)......27 Severní plášťová zeď......28 Bergfrit (2)......29 Západní zeď pláště......30 Terén vnitřního dvora (3)......31 Jižní a východní parkán vnitřního hradu (12), j. bašta (14).....32 Zdi parkánu......32 Severovýchodní bašta (13)......33 Hláska (7) a sousedící objekty......34 Vstupní bašta pod hláskou (15)......34 Hláska (7)......35 Branka (11) a bašta s břitem (10) západně až sz. pod hláskou......37 Tarasní zeď ve svahu jižně pod hláskou (16)......40 3
Spojovací zeď (6) a předbraní (5) vnitřního hradu...41 Severní dvůr (17) a parkán......43 Hradba severního dvora a pětiboká bašta (18)......43 Severní parkán (9), zrušená brána (8)......46 Stupavská bašta (20)......47 Dějiny a stavební historie hradu......48 Historický přehled......49 Stavební historie......64 Prameny......71 Ikonografie......72 Mapy a plány......75 Literatura......76 PLÁNY STAVEBNĚ HISTORICKÉHO VÝVOJE...78 Zhodnocení......81 Obrazové přílohy......83 Fotodokumentace z archivu SPÚ v Brně......91 Pozn.: Stať Doporučení pro sanaci objektu je na webu vynechána. 4
Úvod Následující elaborát stavebně historického průzkumu zříceniny hradu Cimburka má sloužit objednateli a institucím Státní památkové péče jako odborný podklad i návod. Vznikl díky nadšení a nevšednímu pochopení objednatele pro daný předmět SHP a pro jeho adekvátní obnovu i rekonstrukci. Konkrétním důvodem vypracování a ovšem archivace elaborátu SHP byla potřeba přehledné, co možná detailní dokumentace stavu zříceniny před prováděním dalších sanačních zásahů a stavebních úprav. Je známo, že dokumentace a archivace stavu a poznatků na určitém chronologickém stupni je neopominutelnou nutností, neboť i nejšetrněji provedená památková úprava znamená ztrátu části autenticity a vypovídací schopnosti postižené konstrukce či situace. T. Durdík, J. Štulc, Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin..., SUPP Praha, Odborné a metodické publikace 17, příloha časopisu Zprávy památkové péče 58/1998). Plánovou oporou elaborátu bylo geodetické zaměření Cimburka vypracované Inženýrskou geodézií n.p. Brno v r. 1970 pro tehdejší KSSPPOP v Brně. Z potřeby přehledného podání elaborátu SHP byly jednotlivé části zříceniny rozčleněny do numericky označených objektů (č. 1 21), při čemž orientaci v nich umožňuje stať Situace a dispozice s polohopisným plánem hradu. Textová část elaborátu je ilustrována barevnou fotodokumentací stávajícího stavu zříceniny a provázena oddílem Obrazových příloh zejména s reprodukcemi směrodatné historické fotodokumentace. Dále je vybavena grafickým vyhodnocením stavebně historického vývoje v půdorysech o čtyřech výškových úrovních podlažích. Na pohledových plánech je samostatně vyneseno památkově architektonické hodnocení, zaměřené hlavně na evidenci pozoruhodných architektonických a konstrukčních detailů, neboť požadavek zachování všech existujících historických konstrukcí se rozumí samo sebou. Jsou vyznačeny i destrukce, ke kterým došlo od doby zhotovení zaměření v r. 1970, při čemž záznam destrukce líce existujícího historického zdiva je současně doporučením pro jeho znovuvyzdění. Elaborát je zpracován v intencích metodiky standardního nedestruktivního stavebně historického průzkumu, kterou v r. 1997 doporučil Státní ústav památkové péče v Praze (Zprávy památkové péče 57/1997, příloha).... Jde o metodiku univerzální, jež se v míře podrobnosti zpracování přizpůsobuje věcnému i hodnotovému obrazu zkoumané architektury, což se prokázalo i v tomto do značné míry průzkumově specifickém případě. Do stati Doporučení pro sanaci a rekonstrukci samozřejmě byly vtěleny Metodické instrukce publikované Státním ústavem památkové péče v Praze (J. Sokol, Zvláštní dík náleží již zesnulému moravskému historiku Rudolfu Hurtovi, jenž na základě širokého heuristického záběru opakovaně zpracoval historii objektu (R. Hurt, K. Svoboda, Hrad Cimburk u Koryčan, jeho dějiny (Hurt) a stavební vývoj (Svoboda), Přerov 1940) a rozšířené rukopisné dílo (Dějiny hradu Cimburka) dal autorovi elaborátu počátkem 70. let laskavě k dispozici pro tehdejší stavebně historický pasport SURPMO (J.O. Eliáš, Dějiny hradu Cimburka jako 5
I. etapa in Státní hrad Cimburk, Stavebně historický průzkum a architektonicko památkové zhodnocení moravských hradních zřícenin. SÚRPMO Praha, strp. 1971). Text se po doplnění citacemi znění příslušných pramenů stal nejdůležitější pomůckou také pro sestavení následujícího historického přehledu. R. Hurtovi náleží rovněž dík za laskavé zapůjčení novější podrobné nepojmenované rukopisné studie K. Svobody o stavebním vývoji Cimburka. Dlužno připomenout, že Karel Svoboda náleží stále k nedoceněným pracovníkům bývalého Státního památkového úřadu v Brně. Bez jeho mimořádného úsilí by mimo jiné téměř neexistoval vzácný historický fotoarchiv SPÚ z meziválečného a válečného období. V neposlední řadě zvláštním díkem jsem povinován pracovníkům Státního památkového ústavu v Brně za laskavé poskytnutí novodobých podkladových materiálů, pramenů a dokumentace, potřebných pro dokončení průzkumového díla. T z á v ě s p a ř i l a í S g i e v l y l m b p n k o l ý v o r v h á a t j í j k á t l u c S d S í m o e i r g á P p r á v n n a d u y š a a v p o o r r r r n a í v i i o s z g a k á l e e i z o s ž n o r t o i t p o v n u o ž v í r ů e t i n č á c o á é z j m c ě š p a p u a r e i á t é n p o y d k a k l a o d r y e a k t l n i t e ě r u a t v u r e d e c e a n y. ě j ž o i m n, u p n i s n u t j t b o a u j h m n l r ř t o h e ý h a c b p a ů a ě ě p b n d ů e n e l a c s r e l e á o ž h n m H o P t, b k u m o ý u m m o H t a a á e o y n v t t n z á n h e e n o e é ž c s m n e í ý h s e j r o c m n o ý e, r r m u á b e é a t S b n n á t t s š a á. a u r k ě z o a a l o E p n s b m, d P e m v a v e z k i u m o v a, j n n o z n á s k e l i a s t y u a u k m m n t o o ž t i o b j á d v y s l j u h j u o o o r a n a z e d e u d b e k s s t n ř á o e o e í n p v t n y r a o a t v š y e á á d á n m a n a c h 8 7 é h o o h o. í č v l e ř a h k l p r s l. t m v u š 2 o i 0 ř / e z n ý 1 9 n t. 6
ARCHITEKTONICKÝ POPIS A ROZBOR foto 1) celkový pohled od severozápadu 7
Situace, dispozice (6). Původní přední brána hradu (8), zaústěná do dnes už obtížně rozeznatelného příjezdního parkánu (9) a situovaná SZ při patě hlásky, byla po přeložení předního vjezdu více k severu a SV nahrazena komplikovaným fortifikačním útvarem, v němž lze zevně rozeznat mělkou baštu s břitem (10) a při ní v torzu dvojlisté oblé bašty těsnou branku pro pěší (11). Na jižní a východní straně vnitřní jádro hradu provází užší jižní a východní parkán (12), při SV rohu Zřícenina hradu Cimburka leží v k.ú. Koryčany jižně centrální části Chřibů nad říčkou Stupavkou (dnes oficiálně Kyjovkou), v nadmořské výšce 420 m, na ostrohu přibližně od západu k východu běžícího horského hřbetu na severu, východě a jihu ohraničeném strmějšími jádra zesílený SV polygonální baštou (13) na třičtvrtěválcové podstavě. Torzo dodatečné podkovovité bašty (14) se nachází v jižním parkánu blíž předbraní. Do mladšího fortifikačního předpolí hradu patří dovnitř otevřená půloválná přední, resp. vstupní bašta (15) JZ pod hláskou, spolu s hradebním tarasem (16) na svahu srázy, na JZ poněkud povlovnějším. Stavební soubor vykazuje hradní jádro (1) relativně pravidelné, mírně lichoběžníkové dispozice o vnějších příčkách 40 a 17 m, ovládané velkou okrouhlou věží (2) o vnějším průměru 8,5 m vetknutou do SZ rohu. Obvodová zeď z litého lomového zdiva je na třech stranách, považovaných za přístupnější, silná průměrně 2 metry, na bezpečnější severní straně, jdoucí po hraně skalního srázu, má o něco slabší, přibližně 1,5 m dimenzi. jižně hlásky. Dále je to rozšířený hrazený severní dvůr (17) s mírně rozevřenou pětibokou baštou (18) vysunutou do cesty a konečně původně také hrazený velký dvůr (19) na severu a východě vnitřního hradu, na opyši zajištěný dvojlistým dovnitř otevřeným útvarem tzv. Stupavské bašty (20). Ze západního návrší za šíjovým příkopem hrad zabezpečovala dnes už takřka nezřetelná bašta předsunutá (21). Hlavní obytný objekt uvnitř pláště jádra představuje vedle vnitřního dvora (3) na jihu a východě k obvodové zdi přiložený čtyřpodlažní dvojkřídlý palác (4), se čtyřmi prostory ve spodním podlaží a původně dvěma sály v podlaží druhém. K ochraně příjezdu od jádra k západu byla na polygonální podnož vysunuta válcová hláska (7), spojená s předbraním (5) jádra mocně dimenzovanou spojovací hradbou 8
9
Vnitřní hrad (1) - exteriéry Západní čelo pláště Západní čelo užší, vpravo vymezené pískovcovou kvádrovou armaturou ztuženým nárožím vlevo pak půlválcovou vypnulinou, již vyplnila válcová věž - bergfrit. Pravá do roviny lícovaná část průčelí vpravo bergfritu v místě půdorysného lomu prolomena hlavním vstupem armovaným dvakrát vyžlabeným sedlovým portálem s málo zřetelným trojúhelným výběhem profilace nad soklem. Slohové znaky řadí gotický portál k přelomu 14. a 15. století. Líc zdiva se zbytky roztírané vápenné omítky. Zdivo ryze lomové, ve spodní části zřetelně řádkované. Nad portálem kapsy po subtilnějších trámcích naznačují dodatečné zastropení prostoru před vstupem (strážnice). Vlevo portálu plášť bergfritu ve velkém rozsahu destruován, takže odhalena litá lomová výplň. Na koruně čelní zdi dodatečná předělávka střílnovité poprsně patrně na místě štěrbinových střílen, event. gotického cimbuří. V písemnostech 20. stol. vlevo portálu doložena existence vrátnice či strážnice, jíž příslušel krb, po němž zachován očazený líc a cihlová obezdívka v místě komína. Se strážnicí a k ní patřícím arkýřovým prevétem zřejmě souvisí jednoduchý podvalkový krakoreček na hraně skaliska vedle věže. Spodní část zachovaného líce věžového tubusu dosud se zbytky roztírané, silně písčité vápenné omítky. foto 2) vnitřní hrad z koruny hlásky, snímek F. Manoušek, editace JOE 10
foto 3-5) na snímcích bergfrit, západní čelo a portál hlavního vstupu 11
Severní zeď pláště a paláce (4) Zeď sevřená vpravo tubusem věže a vlevo mírně předstupujícím severním průčelím paláce, nad skalisko vysazena na řadě hranolových krakorců, resp. konzol bez profilace. Vpravo v místě skalních trhlin spočívá na dvou lomových vynášecích pasech, pod nimiž trhliny vyplněny lomovou vyzdívkou. Nároží paláce ve spodních dvou třetinách armována tesanými pískovcovými kvádry, v horní třetině armatura lomová, včetně vyzdívky z odlišného šedého pískovce (dole žlutavý pískovec). Líc mezi věží a koutem sevřeným s palácem horizontálně předělen zřetelným ústupkem, oddělujícím zdivo dvojí struktury, horní nepořádněji ložená lomová část je zřetelně mladší, včetně pokračování v horní části palácového průčelí, kde nad cihlami novodobě zazděným otvorem s lomovým záklenkem foto 6) od SV spatřujeme ve zbytcích trojici jednoduše podvalkových konzol (krakorců), jakožto pozůstatků již neexistujícího arkýře. Vlevo dole na konzolách vysazeného vnějšího líce jen zhruba opracovanými kvádry armovaný téměř čtvercový odpadní kanál umístěný vedle skalní zející ze dvora. Průčelí paláce v existujících dvou etážích prolomeno novodobě vyzděnými otvory, z nichž spodní se zřejmě otevíral do již neexistujícího gotického prevétu, jenž v 16. nebo nejpozději 17. století nahradil ze smíšeného zdiva vyzděný kubus záchodového odpadu, nedávno objeveného pod kuželem sutě. Předpokládaná nástavba záchodové odpadní šachty již dávno chybí. Vybírací otvor těsně nad terénem druhotně přeložen kusem gotického ostění profilovaným oblounem kolmo dosedajícím na hranolový soklík. foto 7) od SZ 12
foto 9) patrně renesanční záchodová šachta pod průčelím paláce foto 8) severní prúčelí východního traktu paláce nad SV baštou foto 10) gotické detaily severního pláště - konzoly a vynášecí pas 13
NÁLEZY, KVĚTEN - ČERVEN 2001 foto 13) fragmenty gotického okoseného oblouk. nadpraží - násyp kolem šachty foto 11) šachta záchodu pod severním průčelím paláce foto 12) druhotně použitý fragment gotického ostění shranou převedenou do oblounu, překlad vybíracího otvoru šachty foto 14) fragment olištovaného renesančního ostění - násyp tamtéž 14
Jižní obvodová zeď paláce (4) Levý, jihozápadní roh paláce spolu s větší částí jeho západní průčelní zdi podlehl destrukci v poválečných desetiletích. Pravý roh armován tesaným neprofilovaným pískovcem, přičemž přibližně od úrovně podlahy třetího podlaží vzhůru je tato armatura z drobnějších kusů, méně pečlivě opracovaná a zřetelně méně pečlivě lícovaná, což naznačuje jinou stavební etapu než u armatury v úrovni spodních dvou podlaží. Obvodová zeď většinou zachována až po úroveň dezolátních lomových záklenků čtvrtého podlaží. Soklová část vyzděna z větších, místy i zhruba přitesávaných kusů lomového pískovce. Zdivo po třetí podlaží zřetelně řádkované, s nezřetelnými prvků náležejících zrušenému arkýři hradní kaple, jež představovala filigránskou, dnes bohužel jen fragmentálně dochovanou kamenickou práci. Detaily skládá hrotitý (triumfální) oblouk, provázený po křídlech na konzolové římse vysazeným lícem zdi k zvětšení vnitřního kaplového prostůrku. Vlastní lomený oblouk profilován výžlabkem převedeným do oblounu. Z dochovaných výběhů oblounových klenebních žeber a z jejich pozice lze usuzovat spíše na křížové než šestidílné zaklenutí arkýře, jenž podle úhlu nasazení výběhů žeber musel být poměrně hluboký, nejpravděpodobněli rovně uzavřený. Z krakorců, resp. konzol, nesoucích zmizelé těleso arkýře, dochovány jen neforemně osekané kusy, dno arkýře chybí. Líc zazdívky omítaný, trojdílný prostor kaple zbytky roztírané vápenné omítky a mladšího omítkového jádra patrně barokního. Z tří os v úrovni druhého podlaží - levé dvě s vybouranou armaturou - odpovídají široce nálevkovitým gotickým špaletám popsaným v interiéru. Střední okno podle omítky položené až po vybourávce gotického ostění, i podle velikosti a šířky takto omítnutého otvoru, bylo dodatečně předěláno na širší vstup patrně na vyhlídkovou barokní pavlač, s níž snad konstrukčně souvisely smíšeně zazděné, vpravo osy rozložené kapsy, vyhloubené v gotickém líci průčelí (schody na pavlač? strážnice v parkánu?). v síle zdi zaplněn smíšenou, převážně lomovou vyzdívkou, jak to vyplynulo z utilitární nápravy důsledků předpokládané válečné destrukce kaple nejpozději v druhé polovině 15. století. Gotická okna asymetricky prolomená po stranách kaple s arkýřem pravoúhlá, s okoseným a vyžlabeným ostěním a s kořeny kamenného prutu o profilu poměrně masivního seříznutého hruškovce; slohový původ stejně jako u detailů kaple odpovídá rámcově druhé polovině 14. století. Autentické gotické ostění dochované v pravé krajní ose je štíhle Vlevo nad levým oknem vedle kaplového arkýře v úrovni horního obdélné, zevně s jednoduše okosenými hranami i s dodatečně podlaží osazena trojice krakorců z druhotně použitých profilovaných osekaným kamenným parapetem, uvnitř s mělkou ústupkovou a kusů gotických ostění označuje zmizelý mladší, zřejmě renesanční výžlabkovou profilací. arkýř povýtce užitkového provedení. Nejzajímavější detaily zachovány v úrovni třetího podlaží v podobě 15
foto 15) celkový pohled na jižní průčelí paláce a zeď parkánu foto 17) ostění okna sálu ve 2. podlaží foto 16) detaily kaple ve 3. podlaží foto 19) kapsa pod oknem, 2. podlaží foto 18) krakorce z druhotně použ. prvků, 4. podl. 16
Východní obvodová zeď paláce (4) je zachována těsně nad úroveň druhého podlaží, nad to zůstává jednak výběžek již zmíněného jihovýchodního nároží a strmý střed sahající vpravo prstem do úrovně čtvrtého podlaží. Okno v druhém podlaží armováno stejným jednoduše okoseným štíhlým obdélným ostěním jak na jižním průčelí, zde však autentický neporušený parapet dokládá okosení po všech čtyřech stranách armatury. O gotickém původu není pochyb. Ani zde charakter a skladba zdiva v návaznosti na zřetelně odlišnou skladbu horní části armatury jihovýchodního nároží nevylučují nástavbu třetího podlaží s kaplí v samostatné gotické stavební etapě. foto 20) východní průčelí paláce za SV baštou Vpravo nabíhající zeď polygonální nástavby severovýchodní bašty byla po destrukci nově vyzděna a opatřena novým bočním vstupem. foto 21) detail ostění okna sálu ve 2. podlaží 17
Vnitřní hrad (1) - interiéry Na záklenkem gotické špalety druhého podlaží podstatný konstrukčně provázaný fragment stříškovitého vynášecího pasu v šířce zmíněné špalety. Vpravo okna z líce vystupující podvalkový profilovaný krakorec event. konzola je pozůstatkem někdejšího gotického krbu. Až nad záklenek kamenem armované okenní špalety Západní trakt paláce (4) zdivo lomové, vyrovnávané do řádků, nad záklenkem lomové s cihlovými bloky. Zdivo v úrovni čtvrtého podlaží zřetelně smíšené, z odlišného šedavého pískovce, to na rozdíl od dole převažujícího Jižní obvodová zeď (vnitřní líc) Jihozápadní nároží včetně příslušné vnitřní zdi destruováno. V koruně odhaleného profilu levá část kvádrové armatury někdejšího pískovce žlutého. Koruna zdi vpravo nepravidelně ubouraná, se zbytkem okenní špalety čtvrtého podlaží. Vnitřní líc zdi nad novodobě přespárovaným soklem v celé ploše gotického okna v úrovni mezi druhým a třetím podlažím. Nad poměrně pečlivě lícovanou i pečlivě v celé délce zděnou substrukcí až k dělící zdi zeje podélná kapsa po odstraněném polštáři, nad nímž částečně zachované kapsy po trámech označují nejstarší rozrušený, s vypadanými bloky zdiva. Vápnem bílené omítky zachovány jen v nepatrných ploškách, jež nelze slohově uchopit. Dělící zeď úroveň trámového stropu spodního podlaží, která byla dodatečně na straně středního prostoru paláce zachována po úroveň čtvrtého posunuta výš, jak naznačují dvě kapsy vpravo okenní špalety, podlaží s nepravidelně ubouranou korunou, vůči jižní průčelní zdi přibližně v úrovni bankálu. Vlevo druhého podlaží líc probrán paláce sice dodatečná (na spáru), avšak s výjimkou horního podlaží gotickou široce nálevkovitou okenní nikou armovanou hladce rovněž gotická. Až po úroveň podlahy třetího podlaží smíšená s tesaným pískovcem, včetně segmentového stoupajícího záklenku. velkou převahou lomového kamene, nad tím ve třetím a zbytku Levá část niky překryta kolmo nabíhající mladší dělící zdí ze čtvrtého podlaží smíšená s větším zastoupením cihel, navíc smíšeného materiálu, podle jednoho z portálků (druhé podlaží) však proložená cihlovými bloky. Ve spodním podlaží patrně dodatečný rovněž gotickou alespoň po druhé podlaží včetně. Těsně nad prostup s přímým překladem, směřující do středního prostoru paláce. záklenkem širokého okna do líce zdi vložen dubový polštář, jemuž V úrovni druhého podlaží vpravo shora probouraná zazdívka cihlami odpovídají většinou už vybourávkami porušené kapsy, označující obezděného staršího otvoru. Vlevo nálevkovitá špaleta se úroveň trámového stropu třetího podlaží. stříškovitým záklenkem náležející ve východním líci osazenému 18
pravoúhlému gotickému portálku s vyžlabenou profilací. Nad záklenkem špalety vstupu rozložena řada drobných kapsiček zřejmě po lešení. V třetím podlaží pod lomovým stříškovitým záklenkem foto 22) průhled destruovaným záp. průčelím do záp. traktu a na dělící zeď paláce osazeno pravoúhlé lištové ostění se znakem Horeckých v nadpraží, zafasované do cihlové obezdívky. Šikmo vpravo nad ním zazdívka drobného krátce obdélného okna nebo niky. V úrovni čtvrtého podlaží těsně nad jeho někdejší podlahou v líci druhotně osazen fragment blíže neidentifikovatelného gotického okoseného ostění. Zeď severního průčelí dnes ve větším rozsahu zachovaná toliko v popisovaném prostoru, při sv. koutě prolomena nálevkovitou špaletou vstupu zevně armovaného pozdně gotickým stříškovitým pískovcovým portálkem, na jehož stojině mělce vyhlouben ltp. 1512. Armatury oken v úrovni druhého podlaží hrubě vylámané. V úrovni třetího a čtvrtého podlaží zachován jen prst zdiva severozápadního nároží, přičemž na místě foto 23) raně barok. portálek se znakem Horeckých v záp. líci dělící zdi, 3. podl. někdejšího okna hledícího k severu byl v raném baroku pod římsovou supraportu osazen pravoúhlý lištový portálek (se znakem manželů Horeckých v nadpraží), v šikmo vpravo posunuté cihlami obezděné špaletě. Vnitřní líc průčelní zdi i v úrovni druhého podlaží smíšený, mírně smíšený event. v plentové vyrovnávce líce smíšený se jeví i fragment západní boční průčelí zdi u sz. nároží. Toto nároží je zevně opatřeno raně barokní štukovou bosáží. 19
foto 25) stříškovitý portálek do spodního podl. západního traktu paláce foto 26) ltp. 1512 na stojině téhož portálku (rozeznal R. Vrla) foto 24) západní část severního průčelí paláce foto 27) raně barokní portál pavlače se znaky manželů Horeckých, sever. průčelí 20
foto 29) gotická krbová konzola na vnitř. líci jižního průčelí, 2. podl. západ. traktu foto 30) okenní špaleta někdejšího gotic. sálu v 2. podl. tamtéž, sečená mladší gotickou dělící zdí foto 28) SZ nároží a interiér záp. traktu paláce 21
Střední a východní trakt paláce (4) gotický portálek vnitřního vstupu s vyžlabenou hranou a trojúhelným výběhem výžlabku (rámcově 2/2 14. stol.). Z příslušné části severní průčelní a z východní dělící zdi respektive střední dělící zdi zachována jen torza přibližně do úrovně podlahy někdejšího prvního podlaží. Dělící zeď sahala po strop třetího podlaží, jak naznačují v ubouraném profilu zachované Jižní obvodová zeď zachována až po záklenky čtvrtého podlaží, jež odlišeno zřetelným ústupkem v úrovni někdejší podlahy. Substrukce obvodové zdi pečlivě vyzděná, druhé podlaží prolomeno dvěma široce nálevkovitými okny se segmentovými záklenky jak předešle. Bankál levého okna vyplněn novodobou vyzdívkou. Zdivo pravého okna kamenné vazáky. Ve třetím podlaží dělící zeď chyběla nebo byla odstraněna při vytvoření rozsáhlejšího sálového prostoru vybaveného v síle jižního průčelí zřízenou kaplí, obracející se do sálu trojicí otvorů armovaných tesaným pískovcovým ostěním. Uprostřed je to hrotitý zevně neprofilovaný portálek flankovaný vzdor velké vybourávce zachováno v autentičtějším stavu i s kapsou po vytrženém polštáři a jí příslušejícími kapsami po stropních trámech. Ve špaletě levého nálevkovitého okna zachováno pravoúhlé výžlabky a ústupky mělce profilované ostění se závrty po odstraněné mříži, s prasklým překladem, vyztužené provizorně trámkem. Nad záklenky široce nálevkovitých oken do líce průčelí zapuštěny zbytky dubových polštářů, nad oknem vpravo nad polštářem umístěny relativně mělké kapsy odstraněných stropních trámů. Zeď přibližně v úrovni podlahy třetího podlaží vynášena širokými segmentovými až tupě stříškovitými lomovými vynášecími pasy, konstrukčně souvisejícími se širokými špaletami oken druhého podlaží. Zdivo po úroveň těchto pasů takřka ryze lomové, nad těmito pasy v úrovni třetího podlaží smíšené. V úrovni druhého podlaží západní dělící zdi osazen pravoúhlý dvěma portálky sedlovými s vyžlabenou hranou, odkazujícími na gotiku pokročilejší druhé pol. 14. století. Obezdívka portálkových armatur cihlová včetně vynášecího segmentového pasu. Prostor kaple v síle zdi dodatečně vyplněn smíšenou zazdívkou. V nestejné vzdálenosti po stranách kaplových portálků prolomeny v půdorysu téměř rovnoběžné okenní špalety se segmentovými cihlovými záklenky, zevně armované pískovcovým kvádrovým ostěním bez profilace; ve špaletách zachovány vyzděné bankály - lavice s kamennými podkosenými sedačkami. Ze dvou oken ve čtvrtém podlaží zachovány jen erodované hrubé konstrukce špalet s lomovými záklenky. Mělké kapsy cca 30 cm nad kapsami spodního trámového stropu prvního podlaží naznačují, že i zde byla úroveň stropu dodatečně posunuta výše. 22
Trhlinami narušené záklenky široce nálevkovitých gotických oken Východní průčelní zeď paláce zachována lépe jen po úroveň třetího podlaží, ze čtvrtého podlaží volají po bezpodmínečném zabezpečení, jež je generálně nutné ve všech konstrukcích od třetího podlaží vzhůru. zůstal jen menší nárožní a vedle prstovitý fragment. Substrukce založena na výchozu pískovcové skály. V úrovni prvního podlaží zachováno torzo východozápadní dělící zdi, nad níž v úrovni prvního podlaží spatřujeme zazdívkou zrušený otvor s pozůstatkem lomového záklenku, což naznačuje, že dělící zeď ve druhém podlaží neměla pokračování, byl tu po celé délce východního průčelí jdoucí sálový prostor. Při jv. koutě totéž široce nálevkovité okno jak předešle, s touže gotickou pískovcovou ústupkovou armaturou s mělkými výžlabky; bohužel i zde s přelomeným překladem a provizorně zabezpečenou trámkovou výztuží. Nad oknem lomová přezdívka novodobého zabezpečení, jen při koutě pozůstatek gotického lomového nízkého segmentového až tupě stříškovitého vynášecího pasu jak na průčelní zdi jižní. Blíž sv. kouta prolomen zřejmě dodatečný, naposled novodobě přepracovaný vstup do severovýchodní bašty. V úrovni třetího podlaží při levém koutě osazen druhé polovině 14. století rámcově odpovídající gotický hrotitý štíhlý a úzký portálek s vyžlabenou hranou, trojúhelně vybíhající nad soklem; nad ním blok cihlové vyzdívky a kolem něj novodobý maltový zámaz ze sanace počátku 30. let. Blíž pravému koutu poněkud šikmo nad široce nálevkovitým oknem druhého podlaží torzo pravé strany okenní špalety, provedené z profilovaných hladce přitesaných foto 31) pískovcových šedavých kamenů jak ve špaletách po stranách portálku kaple. 23
foto 32-35) JV kout paláce s gotickými detaily 24
foto 36) detaily kaple v síle zdi jižního průčelí, 3. podlaží foto 39) levý portálek kaple - zvětšeno foto 37-38) okenní špalety po stranách kaple ve 3. podlaží 25
foto 41) detail okenní špalety někdejšího gotického sálu v 2. podlaží foto 40) střední trakt paláce od SV foto 42) torzo sever. průčelí středního traktu paláce foto 43) gotic. portálek v 2. podl. dělící zdi 26
Severovýchodní rohový prostor paláce (4) Přísluší mu výše popsaná levá část východní průčelní zdi. Spodní foto 45) vnitřní líc severního průčelí paláce zabezpečený v r. 1930 podlaží severovýchodního prostoru paláce bylo částečně zahloubeno do skály, jejíž výchozy lze sledovat jak v severovýchodním tak i severozápadním koutě prostoru. Severní průčelí, zachované tu po úroveň druhého podlaží, bylo na většině vnitřního líce v důsledku masivní eroze poč. 30. let 20. století z větší části nově přezděno s použitím autentického kamenného materiálu a při respektování lokalizace otvorů, z nichž v autentičtější podobě je zachován v prvním podlaží se nacházející vstup na patrně už gotický, hypoteticky renesančně zásadně přepracovaný prevet. Mírně nálevkovitou špaletu charakterizuje výrazně stříškovitý asymetrický lomový záklenek. foto 46) hrotitý gotický portálel ve 3. podl. východního průčelí, při SV koutě foto 44) 27
Severní plášťová zeď Vnitřní líc zděný do svislice v půdorysu vlevo mírně zaoblený do nárožního půltubusu s vestavbou bergfritu. Vpravo nepravidelný ústupek označuje dnes chybějící průčelí východního traktu paláce a ohraničuje novodobou sanaci při severovýchodním koutě. K východu mírně svažitá koruna celkem plynule srovnaná. Základová spára na výchozu pískovcové skály k východu se svažující. Gotické zdivo ve spodní polovině převážně zřetelně řádkované, v horní části až po úroveň cca 30-60 cm pod korunou rovněž řádkované, avšak z poněkud odlišného drobnějšího kamene, naznačuje možnost dvou stavebních etap. Tomu příznačně v předělu uprostřed zdi umístěn asi druhotně použitý kus jednoduše okoseného gotického ostění. V foto 47) pohled od JZ pravé polovině zdi po celé výšce nepravidelněji vyzdívaný líc naznačuje mladší patrně pozdně gotickou obnovu vyvolanou válečnou destrukcí. Pata zdi při západním tarasu nad skalním průlomu vynášena fragmentem lomového roznášecího pasu, z větší části druhotně nahrazeného smíšenou zazdívkou. Pas koresponduje se stejným konstrukčním prvkem na vnějším líci. foto 49) asi druhotný fragment okoseného gotic. ostění ve vnitř. líci pláštové zdi foto 48) gotic. roznášecí pas, porušený dodatečnou smíš. zazdívkou, sokl plášťové zdi 28
Bergfrit (2) Mohutný tubus s těsným vnitřním prostůrkem (prům. cca 1 m) v foto 51) sz. koutě vnitřního hradu, vložený do půlválcové vypnuliny pláště, je substrukcí dodatečně snížené gotické hlavní věže; vykazuje poněkud rozšířenou podnož odsazenou zkosenou průběžnou pískovcovou římsou. Zdivo z drobnějších pískovcových kusů a s druhotně použitým fragmentem ostění s odebranou hranou poměrně nepravidelně řádkované v horní části po rozsáhlejší destrukci evidentně druhotně znovu vyzděné. Koruna porostlá drnem a náletovou keřovou vegetací. foto 50) foto 52) 29
Západní zeď pláště zachována v celém rozsahu až po jz. roh vymezený torzem dál k východu zřícené jižní plášťové zdi. V horní etáži se zřetelným ústupkem zachován střep zřejmě opakovaně přezdívaného střílnového ochozu, dnes se zbytkem dvou střílen (smíšené, podstatně cihlové zdivo). Vnitřní líc vlastního gotického pláště ryze lomový, pečlivěji lícovaný strukturou zdiva zřetelně odlišený od tělesa bergfritu. Vnitřní strana špalety hlavního vstupu armována hladce tesaným pískovcem s nízkým segmentovým nadpražím. K levé stojině dodatečně přisazena poměrně masivní lomová zeď dochována do výšky 1-1,5 metru. Naproti v koutě u torza dál zřícené jižní zdi se nacházející kus cihlového zdiva se zmíněným foto 53) plášťová zeď k JZ rohu lomovým protějškem a kapsy po trámech potvrzují existenci druhotného krytého přístavku podle drobnějšího formátu cihel hypoteticky renesanční vnitřní vrátnice. foto 54) vnitřní armatura špalety hl. vstupu 30