Bankovní institut vysoká škola Praha Analýza trhu a zvolených produktů ţivotního pojištění v ČR Diplomová práce Monika Vítová duben 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha katedra Finančních obchodů Analýza trhu a zvolených produktů ţivotního pojištění v ČR Diplomová práce Autor: Monika Vítová Finance - finanční ochody Vedoucí práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Praha Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury. V Blatné dne 25.04.2010 Monika Vítová
Poděkování: Ráda bych poděkovala paní doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odbornou konzultaci a pomoc s diplomovou prací.
Anotace: Diplomová práce se zabývá analýzou pojistného trhu a zvolenými produkty ţivotního pojištění v ČR. V první části se zabývám pojistným trhem a jeho vývojem se zaměřením na trh ţivotního pojištění. Druhá část popisuje základní charakteristiku ţivotního pojištění, tedy druhy, výběr, uzavření, daňové zvýhodnění, typy pojistného plnění a zánik. Ve třetí části uvádím faktory ovlivňující poptávku a nabídku pojistných produktů. Analýzu poptávky pro různé věkové skupiny obyvatel je zpracována prostřednictvím dotazníku. Čtvrtá část této práce je věnována nabídce, tedy porovnání produktů ţivotního pojištění pro různé věkové skupiny obyvatel na modelových příkladech u Kooperativy, Generali, Allianz a České pojišťovny. Je zde ukázáno, jak se mění výše pojistného v závislosti na změně pohlaví, věku a rizikovosti povolání. Annotation: The diploma thesis deals with the insurance market analysis and selected life insurance products in the Czech Republic. In the first part, I deal with the insurance market and its development, with the focus on the life insurance market. The second part describes the basic characteristics of life insurance, namely its kinds, choice, conclusion, tax privilege, types of indemnification, and expiry. The factors that influence the demand for and offer of insurance products are stated in the third part. The demand analysis for various age groups is processed using a questionnaire. The fourth part of this thesis is dedicated to the offer, that is, to the comparison of life insurance products for various age groups of the population using model examples for Kooperativa, Generali, Allianz and Česká Pojišťovna insurance companies. It is shown how the amount of the insurance premium varies with sex, age and degree of occupational risk.
Obsah: Úvod 7 1 Analýza pojistného trhu 8 1.1 Pojistný trh 8 1.2 Pojistný trh jako podsystém finančního trhu 8 1.3 Segmentace pojistného trhu 9 1.4 Subjekty pojistného trhu 10 1.4.1 Pojišťovny 11 1.4.2 Pojistníci 11 1.4.3 Zprostředkovatelé 11 1.4.4 ČNB 11 1.4.5 Stát 13 1.4.6 Česká asociace pojišťoven 13 1.4.7 Zajišťovny 14 1.5 Vývoj pojistného trhu se zaměřením na trh ţivotního pojištění 14 1.5.1 Předepsané pojistné 14 1.5.2 Vývoj podílu pojišťoven předepsané pojistné ŢP 16 1.5.3 Struktura pojistného trhu v ţivotním pojištění 17 1.5.4 Podíl ţivotního pojištění na HDP v ČR 18 1.5.5 Meziroční růst pojistného a HDP 19 2 Ţivotní pojištění 20 2.1 Druhy ţivotního pojištění 22 2.1.1 Rizikové ţivotní pojištění 23 2.1.2 Kapitálové ţivotní pojištění 25 2.1.3 Investiční ţivotní pojištění 27 2.1.4 Důchodové ţivotní pojištění 29 2.2 Výběr ţivotního pojištění 30 2.3 Uzavření ţivotní pojistky 30 2.4 Daňové výhody ţivotního pojištění 31 2.4.1 Fyzická osoba 31 2.4.2 Zaměstnavatel 33 2.5 Typy pojistného plnění 35 2.5.1 Pojistné plnění v průběhu trvání smlouvy 35
2.5.2 Pojistné plnění zakládající ukončení pojistné smlouvy (doţití) 36 2.5.3 Odkupné (odbytné) 36 2.5.4 Bezpečnost ţivotního pojištění 37 2.6 Zánik ţivotního pojištění 38 3 Faktory ovlivňující poptávku a nabídku pojistných produktů 40 3.1 Faktory ovlivňující pojistný trh 40 3.1.1 Vnější faktory 40 3.1.2 Vnitřní faktory 41 3.2 Dotazníkové šetření 42 4 Porovnání produktů ţivotního pojištění na modelových příkladech 53 4.1 modelový příklad č. 1 56 4.2 modelový příklad č. 2 61 4.3 modelový příklad č. 3 67 4.4 modelový příklad č. 4 72 Závěr 77 Seznam pouţité literatury 79 Seznam grafů, tabulek a příloh 82
Úvod Vybrala jsem si téma Analýza trhu a zvolených produktů ţivotního pojištění v ČR, protoţe ţádné zkušenosti s tímto pojištěním nemám. Zajímá mě porovnání pojistných produktů mezi pojišťovnami. Cílem mé práce bude analýza pojistného trhu, dále vývoj se zaměřením na trh ţivotního pojištění. Analýzu nabídky zvolených produktů ţivotního pojištění pro různé věkové skupiny obyvatel u vybraných pojišťoven zpracuji formou modelových příkladů. Analýzu poptávky zpracuji prostřednictvím dotazníku. Diplomová práce bude rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole se budu zabývat pojistným trhem, jeho členěním, subjekty, které zde působí a v poslední části této kapitoly vývojem pojistného trhu se zaměřením na trh ţivotního pojištění. Ve druhé kapitole se budu věnovat ţivotnímu pojištění - druhům, výběru, uzavření ţivotní pojistky, daňovému zvýhodnění, typům pojistného plnění a zániku. Ve třetí kapitole uvedu faktory, které ovlivňují poptávku a nabídku pojistných produktů. Analýzu poptávky produktů ţivotního pojištění pro různé věkové skupiny obyvatel zpracuji prostřednictvím dotazníku. V poslední, tedy čtvrté kapitole mé práce porovnám produkty ţivotního pojištění na modelových příkladech u Kooperativy, Generali, Allianz a České pojišťovny. Cílem bude vytvoření analýzy skutečné nabídky u vybraných pojišťoven a jejich vzájemného porovnání. 7
1 Analýza pojistného trhu 1.1 Pojistný trh Nabídka a poptávka v oblasti přenášení rizika pojištěním, specifického druhu peněţní sluţby, se uskutečňuje na pojistném trhu. Existence solidního, důvěryhodného pojistného trhu je symptomem zdravé, úspěšné ekonomiky a dobrého fungování finanční sféry na daném teritoriu. 1 Předmětem obchodů na pojistném trhu je pojištění a zajištění. Pojištění i zajištění lze definovat jako specifický druh zboţí resp. sluţby, který má fiktivní charakter. Pojistný trh se jeví trhem, na kterém převládá nabídka. Specifikem pojistného trhu je to, ţe na rozdíl od ostatních trhů nebývá soustředěný na určité místo, ale jde spíše o síť komerčních pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a zajistitelů na různých místech ekonomiky. 2 Pojistný trh je určitými prvky atypickým trhem, ale platí na něm stejná ekonomická pravidla, jako na kterémkoli jiném trhu. Jedna z podstatných odlišností spočívá v tom, ţe realizace prodaných sluţeb (pojištění nebo zajištění) se často projeví aţ po delším období od uzavření obchodu, a někdy se nemusí projevit vůbec. To umoţňuje komerčním pojišťovnám poměrně rozsáhlou investiční činnost. 3 1.2 Pojistný trh jako podsystém finančního trhu Finančním trhem rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci a realokaci volných finančních prostředků prostřednictvím finančních instrumentů. Na finančním trhu se tedy soustřeďuje nabídka a poptávka po finančních instrumentech čili platebních prostředcích, cenných papírech, devizách, drahých kovech, pojistné ochraně a podobně. 4 1 Daňhel, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. str. 33 2 Martinovičová, Dana. Pojišťovnictví. str. 79 3 Čejková, Viktória. Pojistný trh. str. 21 4 Čejková, Viktória. Pojistný trh. str. 14 8
Subjekty finančního systému jsou především deficitní subjekty (mající nedostatek volných peněţních prostředků na financování svých potřeb nebo rozvoje) a přebytkové subjekty (jejichţ běţná spotřeba je niţší neţ důchod a dochází u nich tedy k vytváření úspor). Co se týče přerozdělování finančních prostředků mezi těmito subjekty, zpravidla se mluví o dvou resp. třech způsobech a to přímém, polopřímém a nepřímém. Při přímém způsobu rozdělování jsou finanční prostředky alokovány od přebytkových subjektů k subjektům deficitním pouze prostřednictvím finančního trhu. U zprostředkovatelského způsobu přerozdělování finančních prostředků vystupují finanční zprostředkovatelé, kteří postupují dále jiţ emitované primární cenné papíry (polopřímý způsob), nebo častěji emitují sekundární finanční instrumenty (nepřímé financování). 5 Získané peníze od klientů mohou pojišťovny investovat zpět do ekonomiky a tak pozitivně působí na hospodářský růst. Dobře fungující investiční pojistný trh má pozitivní vliv na celkovou ekonomickou rovnováhu. Jestliţe se občané pojistnou smlouvou zaváţí platit pojišťovně ţivotní pojistné, odnímají dlouhodobě tyto prostředky eventuální spotřebě tento jev působí ve prospěch měnové rovnováhy. Nashromáţděné prostředky jsou znovu návratně investovány do ekonomiky a jejího růstu. 6 1.3 Segmentace pojistného trhu Pojistný trh můţeme členit podle předmětu činnosti pojistitele, předmětu pojištění a subjektů pojištění. Podle předmětu činnosti pojistitele můţeme rozdělit pojistný trh na dva relativně samostatné segmenty: nabídku a poptávku po pojištění a zajištění tzv. věcný pojistný trh podle předmětu - ţivotní pojištění - neţivotní pojištění 5 Fuchs, David. Finanční trhy. str. 17, 18 6 Daňhel, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. str. 107, 108 9
podle subjektů - pojišťovny - pojistníci - zprostředkovatelé - ČNB - stát - Česká asociace pojišťoven - zajišťovny investování dočasně volných peněţních prostředků pojistitele - tzv. investiční pojistný trh - bankovní depozita cenné papíry nemovitosti cenné sbírky jiné nástroje 7 1.4 Subjekty pojistného trhu Pojistný trh má stejné základní rysy jako jakýkoliv jiný trh, pro fungování střetu nabídky a poptávky vstupují mezi pojistníky a pojistitele zprostředkovatelé pojištění. Stranu poptávky představuje na pojistném trhu různorodá skupina fyzických osob, právnických osob a sdruţení. Pojistný trh se podstatně liší od jiných segmentů finančního trhu tím, ţe mnohé subjekty si nejsou své poptávky po pojistné ochraně úplně vědomy. Mezi subjekty pojistného trhu patří také dozor nad pojišťovnictvím, který dohlíţí na dodrţování pravidel státní regulace a legislativního rámce pro podnikání v pojišťovnictví. 8 Významným subjektem je rovněţ Česká asociace pojišťoven. 7 Čejková, Viktória. Pojistný trh. str. 20, 21, 22 8 Daňhel, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. str. 35, 36 10
1.4.1 Pojišťovny Jedná se o právnické osoby, které jsou v souladu se zákonem o pojišťovnictví oprávněné provozovat na území ČR pojišťovací činnost. Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost můţe pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo ČNB uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. 9 1.4.2 Pojistníci Pojistníkem je fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem (pojišťovnou). Jeho povinností je platit pojistné a má práva, která jsou stanovena v pojistné smlouvě. 10 1.4.3 Zprostředkovatelé Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. 1.4.4 ČNB Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. V souladu se svým hlavním cílem vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice, přispívá ke stabilitě finančního systému jako celku, systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodrţování stanovených pravidel. Dohled v pojišťovnictví obsahuje vybrané souhrnné údaje o pojišťovnách, seznam a registr pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí včetně dalších informací určených pro tyto subjekty. 11 9 BUSINESS CENTER.CZ. Zákon o pojišťovnictví. [online]. (27.04.2010) 10 WEDOS. Pojmy z pojišťovnictví. [online]. (27.04.2010) 11 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. O ČNB. [online]. (05.11.2009) 11
Od 1. ledna 2008 existují v ČNB tři dohledové sekce: licenční a sankční řízení vlastní výkon dohledu regulace a analýzy Dohled zahrnuje rozhodování o ţádostech o udělení licencí, povolení a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními kontrolu dodrţování zákonů, jestliţe je k této kontrole ČNB tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodrţování vyhlášek a opatřen vydaných ČNB získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle zvláštních právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování a sankcí podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance nebo zvláštního právního předpisu řízení o správních deliktech a přestupcích 12 Dohled na dálku Jedná se o sledování vývoje celého pojišťovacího trhu, spočívá v pravidelném vyhodnocování finanční situace pojišťoven včetně dodrţování pravidel obezřetného podnikání. Základním zdrojem informací jsou pravidelně zasílané výkazy. Vyuţívají se účetní závěrky, výroční zprávy, auditorské zprávy, informace z kontrol na místě a informačních návštěv, dále veřejné zprávy a tiskové zprávy. Důleţitý je systém včasného varování, který je jak na roční, tak na čtvrtletní bázi. V případě zjištění nedostatků dohled vyhodnotí následné kroky, jeţ pojišťovna provede. Dohled na místě ČNB prověřuje dostatečnost finančního umístění aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy, soulad se zákonem a účinnost řídících a kontrolních mechanismů v oblasti obchodování na finančních trzích. 13 12 ČNB. Zákon o ČNB. [online]. (17.10.2009) 13 ŠÍSTKOVÁ, Dagmar. Pojišťovny pod zvětšovacím sklem dohledu ČNB [online]. (17.10.2009) 12
1.4.5 Stát Ministerstvo financí ČR zabezpečuje legislativní rámec pro podnikání v pojišťovnictví. Jedná se o tyto zákony: zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními druţstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví 1.4.6 Česká asociace pojišťoven Zahájila činnost k 1. lednu 1994 s 16 členskými pojišťovnami. Je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven. Dnes členskou základnu tvoří 30 komerčních pojišťoven, kterou doplňují dva členové se zvláštním statutem Česká kancelář pojistitelů a Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo. Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR činil v roce 2009 více neţ 98%. 14 Poslání asociace spočívá v zastupování, hájení a prosazování zájmů členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům. Podporuje zájmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracuje se zahraničními asociacemi a institucemi a podporuje rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Mezi hlavní úkoly patří zpracovává připomínky k právním předpisům týkajících se pojišťovnictví, pojištění nebo jiné zájmy pojišťoven, prosazuje nezbytné úpravy české a evropské legislativy vytváří zdroje zábrany škod a pojistných podvodů sjednocuje pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační a statistické vytváří informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informuje o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách přispívá k odborné informovanosti členů a zabezpečuje vzdělání vytváří pravidla etického chování v pojišťovnictví 14 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva za rok 2008 [online]. (15.12.2009) 13
působí při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbá na dodrţování zásad 1.4.7 Zajišťovny Jako zajišťovny jsou označovány specializované pojišťovací instituce, jeţ se specializují na poskytování zajištění, neboli pojišťování pojišťoven. Zajištěním se rozumí tzv. zajišťovací obchody, jichţ pojišťovny uţívají ke sníţení rizika, které na sebe převzaly tím, ţe svým klientům poskytly pojistnou ochranu. V daném případě platí, ţe zajištění nezmenšuje rozsah škod, ale jeho sjednáním se riziko dělí mezi více institucí. Kaţdá pojišťovna bývá zpravidla zajištěna u několika zajišťoven současně. 15 1.5 Vývoj pojistného trhu se zaměřením na trh ţivotního pojištění Pojišťovací činnost, výsledky práce a úroveň komerčních pojišťoven na pojistném trhu v České republice je moţné hodnotit vybranými ukazateli činnosti. Pro svoji práci jsem si zvolila následující základní ukazatele, kterými jsou: předepsané pojistné vývoj podílu pojišťoven předepsané pojistné ŢP struktura pojistného trhu v ţivotním pojištění podíl ţivotního pojištění na HDP v ČR meziroční růst pojistného (ţivotního, neţivotního) a HDP 16 1.5.1 Předepsané pojistné Jedná se o pojistné, které zahrnuje veškeré částky splatné podle pojistných smluv během účetního období (většinou kalendářní rok). Předepsané pojistné znamená pohledávku pojistného z pojistné smlouvy. 17 Velikost předepsaného pojistného popisuje obchodní produkci celého pojistného trhu, ukazuje tedy jak je výkonný. 15 Rejnuš, Oldřich. Peněţní ekonomie (finanční trhy). str. 94 16 Martinovičová, Dana. Pojišťovnictví. str. 82 17 EGIDA. Kodex etiky. [online]. (18.10.2009) 14
Co se stane, pokud se neuhradí pojistné ve stanovené (smluvně dohodnuté) lhůtě? Pokud bylo zaplaceno běţné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě, mění se na pojištění se sníţenou pojistnou částkou nebo na sníţený roční důchod, a to bez povinnosti platit pojistné. Pokud redukovaná pojistná částka nebo sníţený roční důchod jsou menší neţ limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění. 18 Pro vyhodnocení daného ukazatele jsem pouţila data z České asociace pojišťoven. Pro lepší přehlednost jsem vloţila údaje do grafu. Ukazuje vývoj za posledních 11 let. Graf č. 1: Vývoj předepsaného pojistného v ČR od roku1998 do roku 2008 ( v mld. Kč ) Vývoj předepsaného pojistného (v mld. Kč) 140,000,000 120,000,000 100,000,000 80,000,000 60,000,000 40,000,000 20,000,000 Předepsané pojistné celkem Předepsané pojistné ŢP 0 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP Předepsané pojistné se od roku 1998 neustále zvyšuje. V roce 2008 se předepsané pojistné zvýšilo o necelé 3 % oproti roku 2007, coţ svědčí o stabilitě pojistného trhu. V roce 2008 tvořilo předepsané pojistné ţivotního pojištění 56,8 mld. Kč z celkového pojistného 137,1 mld. Kč. 18 BUSINESS CENTER.CZ. Zákon o pojistné smlouvě. [online]. (27.04.2010) 15
Dle údajů ČAP, které zveřejnila v lednu 2010, rok 2009 proti roku 2008 zaznamenal v meziročním výsledku zhruba poloviční růst, z toho se dá usoudit, ţe finanční hospodářská krize se do oblasti pojištění zásadně nepromítla. Tím se potvrzuje dlouhodobá stabilita odvětví. Dále zveřejnila, ţe tempo růstu ţivotního pojištění se meziročně zvýšilo o výrazných 5,1 %. 19 Dále si lze z grafu všimnout, ţe v ČR převládá neţivotní pojištění, ve vyspělých zemích západní Evropy je situace přesně opačná větší podíl zde zastává ţivotní pojištění. 1.5.2 Vývoj podílu pojišťoven předepsané pojistné ŢP Předepsané pojistné je důleţitým ukazatelem výkonnosti kaţdé komerční pojišťovny za příslušné období. Podle jeho výše se komerční pojišťovny seřazují na pojistném trhu v daném regionu či státě. 20 Vybrala jsem největších 7 pojišťoven s největším podílem na trhu. Informace jsem čerpala od ČAP, pro lepší orientaci jsem údaje vloţila do následujícího grafu. Vývoj sleduje období od roku 2002 do roku 2008. Graf č. 2: Vývoj podílu pojišťoven předepsaného pojistného ŢP (v %) 40.00 35.00 30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 Vývoj podílu pojišťoven v předepsaném pojistném ŢP (v %) Česká pojiťovna a.s. ING Životní pojišťovna N.V., Kooperativa pojišťovna a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. Generali pojišťovna a.s. 0.00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Ostatní Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP 19 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Aktuality. [online]. (03.02.2010) 20 Čejková, Viktória. Pojistný trh. str. 26 16
Jak je patrné, největší podíl v předepsaném pojistném na trhu ţivotního pojištění za zkoumaných 7 let zaujímá Česká pojišťovna a.s. Dále nejvyrovnanější pojišťovnou je ING, následuje Kooperativa. Téměř stejné umístění patří podle mého názoru pojišťovně České spořitelny a ČSOB. Mezi posledními největšími se nacházejí Allianz a Generali. Mezi ostatní pojišťovny je zařazeno 13 pojišťoven, které se zabývají ţivotním pojištěním, jejich podíl na trhu je malý. V roce 2002 zaujímalo 7 největších pojišťoven podíl 85,34% trhu. V roce 2008 klesl tento podíl na 82% ve prospěch ostatních pojišťoven. 1.5.3 Struktura pojistného trhu v ţivotním pojištění Ukazuje, jaký podíl zaujímají specifická pojištění v ţivotním pojištění. Specifickými pojištěními se rozumí pojištění pro případ doţití a pro případ smrti, dále pojištění spojené s investičním fondem a doplňková pojištění. Vývoj ukazuje údaje za 11 let. Graf č. 3: Struktura pojistného trhu v ŢP ( v tis. Kč ) Struktura pojistného trhu v ŢP 60,000,000 50,000,000 40,000,000 30,000,000 20,000,000 10,000,000 ŢP celkem Pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití Pojištění spojené s investičním fondem Doplňková pojištění 0 Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP Největší podíl zaujímá pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití, a to 39,6%. Oproti roku 2007 toto pojištění kleslo o 4% ve prospěch pojištění spojené s investičním fondem, které v roce 2008 činilo 37,9 %. Toto pojištění od roku 2005 rapidně 17
roste, do roku 2008 vzrostlo přibliţně 3 krát tolik na 21 miliard Kč. Toto pojištění v současné době začíná být populární. Podle mého názoru je to spojeno s rostoucí ochotou investovat, přičemţ si klient sám zvolí druh investičního fondu a tím podstupovanou míru rizika. Jako jediné pojištění je flexibilní, to znamená, ţe umoţňuje měnit poměr pojistné a investiční sloţky a také rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy. Do budoucna předpokládám jeho další růst na úkor ostatních pojištění. 1.5.4 Podíl ţivotního pojištění na HDP v ČR Graf č. 4: Podíl ŢP na HDP v ČR (%) Podíl ŽP na HDP v ČR (v %) 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Podíl na HDP - ŽP Podíl na HDP - pojistné celkem Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP Hodnota podílu ŢP na HDP byla v roce 2008 1,54 %. Z grafu je patrné, ţe od roku 2003 do roku 2008 se tato hodnota mění jen o setiny. Tato hodnota je stále pod průměrem EU, který činí 4,9 %. Otázka zní, proč Češi pojišťují svůj ţivot cca čtyřikrát méně neţ průměrný Evropan? Není to proto, ţe by investovali více do neţivotního pojištění, které se od roku 2003 také měnilo jen o setiny. Důvodem bude, ţe jsme se ještě ve větší míře nenaučili vyuţívat ţivotního pojištění jako nástroj pro zajištění na stáří a spoléháme spíše na státní systém. Moţná máme trochu i tendenci podceňovat rizika. Z dat dostupných z Asociace evropských pojišťoven a zajišťoven vyplývá, ţe trh ţivotního pojištění v Česku zaostává i za Polskem, Slovinskem, Maďarskem a Slovenskem. O zlepšení by se paradoxně mohla postarat současná ekonomická situace. V době, kdy 18
ekonomika zpomaluje či klesá, jsou lidé opatrnější a více zvaţují rizika, to ale neznamená, ţe přestávají šetřit, právě naopak. Klienti si nyní více uvědomují výhody ţivotního pojištění především ve smyslu pokrytí moţných rizik, ale i zajištění prostředků na dobu, kdy odejdou do důchodu. 21 1.5.5 Meziroční růst pojistného a HDP Graf č. 5: HDP a meziroční růst pojistného HDP a meziroční růst pojistného 35 30 25 20 15 10 5 0 ŽP NŽP Celkem HDP Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů ČAP Předepsané pojistné i hrubý domácí produkt se vyvíjeli nerovnoměrně. V roce 2008 se tempa růstu předepsaného pojistného celkem, u ţivotního i neţivotního pojištění v podstatě vyrovnala růstu HDP. Česká asociace pojišťoven zatím nezveřejnila výroční zprávu pro rok 2009. Předběţně lze však říci, ţe i přes očekávané zpomalení dynamiky tempa růstu ţivotního pojištění, vykazují členové ČAP za rok 2009 pozitivní výsledky, čímţ potvrzují dlouhodobou stabilitu odvětví. 21 KURZY.CZ. Životní pojištění si loni v poměru k HDP pohoršilo. [online]. (03.02.2010) 19
2 Ţivotní pojištění Ţivotní pojištění je pojistný produkt, kterým se pojistník zajišťuje pro případ smrti nebo trvalých následků po úrazu nebo poskytnutí pojistné ochrany osobě blízké pojištěnému před finančními následky nějaké nahodilé nešťastné události. Většinou bývá nabízen v kombinaci se spořením, není to však, zejména u produktů pro zajištění schopnosti splatit úvěr, nutná podmínka. Současně tedy zhodnocuje vloţené pojistné. Bez potřeby či nutnosti někoho zajistit je ţivotní pojištění zbytečným produktem. 22 Mnoho lidí vnímá ţivotní pojištění jako spořící nástroj, následující důvody ukazují proč tomu tak není: zhodnocuje se pouze část zaplaceného pojistného (niţší efektivní zhodnocení) nízká likvidita (nízké odkupné při předčasném výběru pojištění, neboť pojišťovny mají vysoké náklady spojené se sjednáním pojištění a jeho správou) neprůhlednost jednotlivých sloţek pojistného (neprůhledné náklady produktu) Toto vše vede k tomu, ţe spořící parametry ţivotního pojištění jsou ve srovnání s konkurenčními finančními produkty podprůměrné. Efektivitu spoření lze zvýšit prostřednictvím příspěvku zaměstnavatele. 23 Důvody uzavření ţivotního pojištění Důvodů pro uzavření ţivotního pojištění můţeme nalézt hned několik. Všechny by se daly zobecnit asi takto: Ţivotní pojištění uzavíráme tehdy, pokud by měla nějaká nepředvídatelná událost podstatné finanční dopady na nás či na naše blízké, zejména: finanční zajištění blízkých osob (manţelky a dětí) pro případ pojistné události finanční zajištění sebe sama při doţití smluveného konce pojištění pojištění schopnosti splatit úvěr (většinou jde o podmínku banky před schválením úvěru) nastavení výhodnějších podmínek (niţších splátek) pro případ, ţe klient hodlá úvěr uzavřít v budoucnu 22 MĚŠEC.CZ. Druhý dech životního pojištění. [online]. (05.10.2009) 23 IDNES.CZ. Nenechte se napálit. [online]. (15.10.2009) 20
kombinace, kdy je hypotéční úvěr splacen z pojistné částky ţivotního pojištění, tj. tzv. hypotéka s odloţenkou (při dlouhodobějším a vyšších úvěrech můţe být tento způsob, pokud uvaţujeme pouze absolutní finanční hodnoty, ve finále výhodnější) atraktivní spořící produkt při nastavením minimu pojistné částky 24 zaměstnavatel je ochoten na pojistku přispívat, je ovšem třeba počítat s tím, ţe kdyţ zaměstnavatele zaměstnanec změní, bude si muset pojistné platit sám Co je nutné zváţit před sjednáním ţivotního pojištění posoudit, pro koho je uzavření pojištění důleţité a pro koho ne vhodné je pojistit např. hlavního ţivitele rodiny nebo dluţníka pro případ smrti stanovení správné výše pojistné částky určení vhodné výše pojistné částky pro konkrétního člověka není snadný úkol, pokud pojištěný nastaví pojistnou částku vysoko, dojde k tzv. přepojištění (platil by zbytečně vyšší pojistné), pokud si stanoví pojistnou částku velmi vysokou, mohl by být dokonce podezřelý z pojistného podvodu, v opačném případě, pokud by byla pojistná částka stanovena příliš nízko, došlo by k podpojištění (v případě úmrtí pojištěného by peníze od pojišťovny nepostačovaly na uhrazení nutných závazků rodiny) Česká asociace pojišťoven doporučuje, při sjednání pojištění pro případ smrti nebo doţití zvolit pojistnou částku nad jeden roční hrubý plat Při stanovení pojistné částky je nutné zohlednit - přímé závazky tedy výši dluhů v podobě nesplacených spotřebních úvěrů, hypoték, leasingu - nepřímé závazky zajištění úhrady stálých rodinných výdajů spojených s provozem domácnosti, jejich výše je dána početností rodiny 25 v případě rizikového ţivotního pojištění se pojistná ochrana vztahuje na obmyšlenou osobu (nejčastěji na rodinu), účelem je finanční překlenutí 24 IDNES.CZ. Nenechte se napálit. [online]. (15.10.2009) 25 IDNES.CZ. Na kolik se pojistit. [online]. (15.10.2009) 21
výdajů, které zůstávají při úmrtí pojištěného výše pojistné částky určuje výši finančních prostředků, které obmyšlené osoby dostanou ujasnění si, zda v ţivotním spoření i spořit nebo zda úspory zhodnotit jinde zvolit takové pojištění, které skutečně potřebujeme (vybrat vhodnou kombinaci připojištění) ujasnění si rizik, které chceme pokrýt uzavřením ţivotního pojištění seznámení se s moţnými způsoby placení pojistného (mnohdy roční placení je zvýhodněno) v neposlední řadě nutnost ověření, zda námi vybraná pojišťovna je důvěryhodná a finančně silná instituce 26 na místě je opatrnost, nákupem pojistky se stává klientem pojišťovny a tedy plátcem pojistky na mnoho let, v případě smlouvy, u které je moţnost si uplatnit daňovou úlevu aţ do 60 let věku 2.1 Druhy ţivotního pojištění Přestoţe parametry ţivotních smluv se díky své variabilitě mohou vyskytovat v různých modifikacích, jednotlivé druhy ţivotního pojištění mají obecné vlastnosti, které se od sebe navzájem odlišují: Tabulka č. 1: Přehled druhů ŢP a vlastnosti vlastnosti Rizikové ŢP Kapitálové ŢP Investiční ŢP Důchodové ŢP Krytí rizika (smrti) ANO ANO ANO NE Flexibilita NE NE ANO NE Daňová uznatelnost NE ANO ANO ANO Garantované zhodnocení NE ANO NE ANO Tvorba kapitálové hodnoty NE ANO ANO ANO Aktivní ovlivňování NE NE ANO NE výnosu zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/zivotni/druhy/ 26 IDNES.CZ. Na kolik se pojistit. [online]. (15.10.2009) 22
2.1.1 Rizikové ţivotní pojištění U rizikového ţivotního pojištění pojištěný platí výlučně za to, ţe je pojištěn na určitou částku na smrt. Bývá sjednáno buď pro finanční zajištění rodiny, nebo na základě poţadavku banky při uzavírání stavebních a hypotéčních úvěrů. Rizikové ţivotní pojištění jako takové, nelze odečítat z daňového základu. Neobsahuje ţádnou spořící sloţku a veškeré zaplacené pojistné je spotřebováno na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny, tj. propadá pojišťovně. V případě kdy pojistná událost nenastane, zaniká po sjednané době, aţ na některé výjimky, zcela bez náhrady. K výplatě sjednané pojistné částky dochází v případě, ţe dojde k úmrtí klienta nebo v případě sjednání připojištění je pojistné plnění vyplaceno podle sjednaných podmínek. 27 Rizikové ţivotní pojištění lze rozšířit, pokud to jiţ není jeho automatickou součástí, o zproštění od placení pojistného v případě přiznání plné invalidity pojištěnému nebo pojistníkovi. Opět po přiznání invalidity se nic neplatí, ale pokud nenastane pojistná událost, tak na konci pojistného období nebudou ţádné peníze vyplaceny. Stejně tak bez náhrady zaniká pojištění i v případě vypovězení smlouvy pojištěným. Pro koho je vhodné Pokud člověk poţaduje pouze pojistnou ochranu a nechce prostřednictvím pojistek zhodnocovat své finanční prostředky, pak v úvahu připadá právě rizikové ţivotní pojištění. Tento produkt je vhodný pro ty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti nebo chtějí vinkulovat ve prospěch jiného subjektu, tj. lze jej pouţít k zajištění hypotéky či jiných úvěrových produktů. Výhody garantovaná pojistná částka pro případ smrti rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění sjednání pevné nebo klesající pojistné částky sjednání pojištění jiţ na dobu 1 roku 27 FINANCE.CZ. Rizikové životní pojištění. [online]. (27.10.2009) 23
Nevýhody neobsahuje spořící sloţku jako takové, tj. bez sjednaných připojištění nelze odečítat z daňového základu není flexibilní Rizikové ţivotní pojištění, na rozdíl od kapitálové či investiční varianty, nesplňuje zákonné podmínky pro daňovou znatelnost. Daňový odpočet se totiţ aplikuje jen na produkty se spořící sloţkou ţivotního pojištění. Pojistné pojistné je buď tzv. pevné, které se platí po celou dobu trvání pojištění, jako je tomu u klasického pojištění za účelem zajištění rodiny změny ve výši pojistného mohou nastat jen při indexaci pojistné částky, jsou o něco draţší neţ následující případ u pojištění schopnosti splácet úvěr se jedná o pojistky s klesající pojistnou částkou, ta se mění podle toho, jak klesá výše nesplaceného úvěru Mezi parametry, které nejvíce ovlivňují cenu pojistného, bývá výše pojistné částky, vstupní věk a pohlaví pojištěného a celková doba, na kterou se sjednává pojistka. Do ceny se také promítá typ rizikového ţivotního pojištění, tedy to, zda se bude měnit pojistná částka v průběhu trvání pojištění. Pokud klient potřebuje zajistit touto pojistkou úvěr, nejčastěji preferuje produkty s klesající pojistnou částkou, které vyjdou i levněji. 24
2.1.2 Kapitálové ţivotní pojištění U kapitálového ţivotního pojištění klient platí za pojistnou ochranu a navíc ještě spoří. Kapitálové ţivotní pojištění je tedy kombinace rizikového ţivotního pojištění a spoření. 28 Peníze určené ke spoření se akumulují v příslušném fondu pojišťovny, která je patřičně zhodnocuje. Aby nedošlo k jejich znehodnocení, stanovuje zákon tzv. technickou úrokovou míru (TÚM), která udává, kolika procenty ročně musí pojišťovna tyto peníze minimálně zhodnotit. Tato míra vlastně představuje garantovaný roční výnos (v podstatě by se dalo říct, ţe se jedná o stanovenou minimální roční úrokovou sazbu). Jelikoţ TÚM představuje minimální výnos, můţe být výsledné zhodnocení vyšší (ale také nemusí). Základem pojištění je pojištění pro případ smrti nebo doţití. To znamená, ţe v případě smrti pojištěného vyplatí pojišťovna obmýšlené osobě pojistnou částku a v případě doţití pojištěného se určitého věku (sjednaného v pojistné smlouvě) je pojištěnému vyplacena pojistná částka včetně tzv. podílů na výnosech, které v podstatě tvoří částku, která se rovná rozdílu pojistné částky a peněz, které skutečně naspořil (včetně úroků). Při předčasném ukončení pojištění z jiných důvodů, neţ je pojistná událost, je pojištěnému vyplaceno tzv. odbytné, které tvoří sumu naspořených peněz zvýšenou o jejich zhodnocení (úrok). Pro koho je vhodné pro zabezpečení svých blízkých v případě smrti dlouhodobé a pravidelné zhodnocování finančních prostředků technickou úrokovou mírou pro nejkonzervativnější klienty Výhody garantovaná pojistná částka pro případ smrti nebo doţití garantované minimální zhodnocení finančních prostředků rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění moţnost odečíst si z daňového základu aţ 12 000,- Kč ročně za platby na ţivotní pojištění 28 FINANČNÍ SVOBODA.CZ. Životní pojištění. (27.10.2009) 25
moţnost příspěvku zaměstnavatele aţ 24 000,- Kč ročně, který si tuto částku můţe odečíst z daňového základu v případě, ţe nebude, přispívat na penzijní připojištění viz kapitola 2.5.2 Nevýhody nelze libovolně měnit nastavení pojištění nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění nízká likvidita - finanční prostředky uloţené v ţivotním pojištění nejsou lehce dostupné Kapitálové ţivotní pojištění má svou největší slávu uţ za sebou, přesto má své pevné místo na trhu pojistných produktů a nemělo by být opomíjeno. Je vhodný pro ty nejkonzervativnější klienty, to znamená asi pro 10 % populace. 29 Prostředky vloţené do kapitálového ţivotního pojištění jsou úročeny zhruba 2,0 2,4 % p.a., coţ dnes předčí i spořicí účty. 30 Pojistné Placené pojistné se skládá ze tří částí: první část je platba za pojistnou ochranu druhá část - tzv. spořící sloţka jsou peníze určené ke spoření třetí část zahrnuje veškeré ostatní poplatky za náklady s oběma sluţbami spojené 29 PROŢENY.CZ. Jak na životní pojištění. (05.12.2009) 30 FINANCE.CZ. Kapitálové životní pojištění. [online]. (27.10.2009) 26
2.1.3 Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění v sobě kombinuje pojistnou ochranu s moţností dosáhnout zajímavého zhodnocení. Přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků neţ v případě kapitálového ţivotního pojištění, které ale nebývá garantováno. Klient můţe zvolit z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika (např. peněţní fondy, dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšeno fondy). Míra dosaţeného zhodnocení je závislá na zvolené investiční strategii a investiční riziko je celé na straně klienta. Pojišťovny tedy nezaručují výnos z investovaných prostředků a výsledný výnos můţe být i negativní, tzn., ţe celková částka při doţití můţe být i niţší neţ vloţené finanční prostředky. Standardem je přitom moţnost změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. V průběhu doby trvání pojištění lze také měnit rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění můţe vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. 31 Pro koho je vhodné pro zabezpečení svých blízkých v případě smrti dlouhodobé a pravidelné zhodnocování finančních prostředků ochota akceptovat vyšší míru rizika podle zvolené investiční strategie volné nakládání s naspořenými finančními prostředky aktivní ovlivňování spořící sloţky pojištění různou volbou investiční strategií Výhody pojistník má moţnost rozhodnout se, jakou výši pojistného vloţí do investování a jakou do pojištění dále má moţnost měnit výši pojistného na investování v průběhu pojištění moţnost měnit rozsah pojistné ochrany formou různých připojištění naspořené finanční prostředky mohou být v průběhu trvání pojištění částečně čerpány (jsou stanoveny minimální částky výběru) 31 FINANCE.CZ. Investiční životní pojištění. [online]. (27.10.2009) 27
moţné vloţit mimořádné jednorázové pojistné moţnost odečíst si z daňového základu aţ 12 000,- Kč ročně za platby na ţivotní pojištění 32 moţnost příspěvku zaměstnavatele aţ 24 000,- Kč ročně, který si tuto částku můţe odečíst z daňového základu v případě, ţe nebude přispívat na penzijní připojištění viz. kapitola 2.5.2 Nevýhody Ne kaţdý můţe uzavřít, pojišťovny zkoumají zdravotní stav zájemce. Jakmile je pro ně velkým rizikem, buď ho odmítnou pojistit úplně, nebo ho sice pojistí, ale s nízkou pojistnou částkou pro případ smrti nebo neumoţní zproštění od placení Není garantována výše zhodnocení Není garantována pojistná částka při doţití Nízká likvidita - finanční prostředky uloţené v ţivotním pojištění nejsou lehce dostupné Pojistné Část zaplaceného pojistného je spotřebována na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny (v případě, ţe je sjednána riziková sloţka), zbývající prostředky jsou investovány, tj. jsou z nich nakoupeny podílové jednotky, které pojišťovna vloţí na individuální účet klienta. 32 BUSINESS.CENTER.CZ. Zákon o daních z příjmu. [online]. (27.10.2009) 28
2.1.4 Důchodové ţivotní pojištění Jedná se o jednu z forem kapitálového ţivotního pojištění, které je v nabídce některých komerčních pojišťoven. Základním cílem důchodového pojištění je zvýšení ţivotního standardu v seniorském věku. Po dosaţení stanovené věkové hranice bude oprávněné osobě vyplácena naspořená částka, a to buď ve formě pravidelného důchodu, nebo v podobě jednorázového vyplacení naspořené částky. Po uplynutí pojistné doby pojišťovna vyplatí pojistnou částku přímo pojištěnému, a to jednorázově nebo formou pravidelného důchodu. Výplata naspořené částky můţe mít různou podobu výplata důchodu ve zvolených periodách nebo výplata důchodu po stanovený počet let. Délka trvání pojištění a výše pojistné částky záleţí na přání klienta, přičemţ konec pojištění bývá stanoven zpravidla dosaţením věkové hranice 50 70 let. Výhody garantovaná výplata sjednané pojistné částky rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění garantované minimální zhodnocení finančních prostředků daňová uznatelnost zaplaceného pojistného Nevýhody nelze libovolně měnit nastavení pojištění nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění Pojistné Placené pojistné se skládá ze tří částí: první část je platba za pojistnou ochranu druhá část - tzv. spořící sloţka jsou peníze určené ke spoření třetí část zahrnuje veškeré ostatní poplatky za náklady s oběma sluţbami spojené Důchodové pojištění se nesmí zaměňovat s penzijním připojištěním. Na důchodové pojištění, na rozdíl od penzijního připojištění, se ze státního rozpočtu neposkytují státní příspěvky. 29
2.2 Výběr ţivotního pojištění Při výběru ţivotního pojištění si musíme uvědomit, za jakým účelem ho chceme uzavřít např. na zajištění úvěru, pro finanční zajištění dětí, rodinných příslušníků, v případě, ţe by se s námi něco stalo a na jak dlouhou dobu. 2.3 Uzavření ţivotní pojistky Sjednání dobrého ţivotního pojištění by mělo být samozřejmostí pro ty, na jejichţ příjmu jsou závislí jiní lidé manţelka, děti, rodiče. Další otázkou je, v jakém věku uzavřít pojistku platí čím dříve, tím lépe, v pozdějším věku je o mnoho draţší díky také tomu, ţe je nutností vyplnit zdravotní dotazník. Protoţe se většinou ţivotní pojištění sjednává na dlouhou dobu, je nutné pečlivě vybírat mezi pojišťovnami a jejich typy ţivotních pojistek. Nutné zásady pojištění uzavřít v mladém věku obecně platí, ţe čím dříve je pojištění uzavřeno, tím menší pojistné se bude platit uzavřít pojištění minimálně do 60 let pokud se uzavře do niţšího věku, riskuje se tím odepření nové pojistky z důvodu významného zhoršení zdravotního stavu nevyuţívat krátkodobých pojistek pro daný účel, např. zajištění menšího úvěru, takovéto pojistky neposkytnou celoţivotní zabezpečení pojistit se na dostatečně vysokou částku je důleţité zváţit výši pojistné částky, která by měla být tak vysoká, aby v případě potřeby zabezpečila rodinu sjednat pojištění invalidity - banky vyţadují při poskytování úvěru - v této situaci pojištěný není schopen přinést rodině pravidelný příjem, navíc bude potřebovat prostředky na zabezpečení sebe samého 33 33 FINANCE.CZ. Životní pojištění: Na co nezapomenout?. [online]. (27.10 2009) 30
2.4 Daňové výhody ţivotního pojištění Co můţe rozhýbat zájem o ţivotní pojištění? Daňová uznatelnost je jedním z motivačních prvků, ale ten je zajímavý spíše pro majetnější klienty. Oblast ţivotního pojištění není právně samostatně vymezena. Vztahují se na ni zejména: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí všeobecné podmínky jednotlivých pojišťoven vlastní pojistná smlouva je smlouvou o finančních sluţbách 2.4.1 Fyzická osoba V současné době lze od základu daně z příjmu odečíst 12 000 Kč ročně při splnění zákonem stanovených podmínek. Pokud klient uzavře více pojistných smluv, částky pro odpočet se sčítají, stále však platí maximální dvanáctitisícová částka. Z daňového základu lze odečíst pojistné pro případ doţití pro případ smrti nebo doţití pro případ smrti nebo doţití s pojištěním invalidity Z daňového základu nelze odečíst částku na úrazové pojištění pojištění závaţných onemocnění pojištění zproštění od placení Podmínky pro uplatnění daňového odpočtu základní je tzv. 60/60 tj. výplata pojistného plnění je v rámci pojistné smlouvy sjednána aţ po 5 letech (60 měsících) od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ průběhu dosáhne poplatník 60 let věku 31
další podmínkou je, ţe osoba pojištěného je shodná s osobou plátce pojištění a plátce daně z příjmu pro odečet zaplaceného pojistného musí pojistné smlouvy splňovat ještě i další podmínku, kterou je minimální pojistná částka, která činí: - u smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let 40 000,- Kč - u smluv s pojistnou dobou nad 15 let 70 000,-. Kč - u důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku povaţuje odpovídající jednorázové plnění při doţití V případě nesplnění některé z výše uvedených podmínek nelze uplatňovat daňový odpočet a pojišťovny na takové pojistné smlouvy nebudou pojistníkům vydávat potvrzení o poplatníkem zaplaceném pojistném. Tabulka č. 2: Výše daňové úspory Měsíční pojistné Roční odpočet od základu daně Roční úspora na dani (Rovná sazba daně 15 %) 100,- 1 200 180 200 2 400 360 300 3 600 540 400 4 800 720 500 6 000 900 600 7 200 1 080 700 8 400 1 260 800 9 600 1 440 900 10 800 1 620 1 000 12 000 1 800 Nad 1 000 12 000 1 800 zdroj: http://www.finance.cz/pojisteni/informace/zivotni/danova-uspora/ 32
2.4.2 Zaměstnavatel Nejen zaměstnanec si můţe díky ţivotnímu pojištění sníţit daně. Stejně tak můţe učinit i zaměstnavatel. Do konce roku 2007 si zaměstnavatel, který přispíval na ţivotní pojištění svých zaměstnanců, mohl odečíst ze základu pro výpočet daně aţ 8 000,- Kč ročně na kaţdého zaměstnance. Ve snaze zjednodušit systém odpočtů byl zákonodárci stanoven jeden jediný limit ve výši 24.000,- Kč, platný současně pro ţivotní pojištění i penzijní připojištění. Podle nových pravidel můţe zaměstnavatel přispět celých 24.000 Kč buď na penzijní připojištění, nebo jako pojistné na soukromé ţivotní pojištění anebo tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva finanční produkty. Z částky příspěvku zaměstnavatele na ţivotní pojištění neplatí zaměstnanec navíc ani sociální, ani zdravotní pojištění. Následující tabulka ukazuje výši roční daňové úspory zaměstnavatele při sazbě daně z příjmu právnických osob platné v roce 2007, 2008 a 2009. Tabulka č. 3: Výše daňové úspory Měsíční Roční příspěvek Roční daňová úspora v jednotlivých letech příspěvek (Kč) (Kč) 2007 (24%) 2008 (21%) 2009 (20%) 300,- 3600 864 756 720 500,- 6000 1440 1260 1200 666,7 8000 1920 1680 1600 1000 12000 2880 2520 2400 1500 18000 4320 3780 3600 2000 24000 5760 5040 4800 zdroj: http://www.finance.cz/pojisteni/informace/zivotni/uspora-zamestnavatele/ 33
Příklad Pro nabytí další představy o daňové výhodnosti ţivotního pojištění uvádím tabulku ukazující výhody vyplývající z přispívání zaměstnavatele na ţivotní pojištění oproti obvyklému mzdovému navýšení. Zaměstnavatel, který chce zvýšit příjem svého zaměstnance, má dvě moţnosti: přímé navýšení hrubé mzdy příspěvek na ţivotní pojištění Jaký přínos z obou variant vyplývá, znázorňuje následující tabulka, ve které se zaměstnavatel rozhodne zvýšit příjem zaměstnance o 1000 korun měsíčně (předpokládaný příjem činí 20 000,- Kč). Tabulka č. 4: Výše daňové úspory Navýšení hrubé mzdy Příspěvek na ţivotní pojištění Zvýšení hrubého příjmu zaměstnance 1 000,- 1 000,- Zvýšení čistého příjmu zaměstnance 680,- 1 000,- Měsíční náklady vynaloţené zaměstnavatelem na zvýšení příjmu Zdravotní pojištění 80,- 0,- Sociální pojištění 260,- 0,- Měsíční náklady na zaměstnance 1 340,- 1 000,- Roční náklady vynaloţené zaměstnavatelem na zvýšení příjmu Roční náklady na zaměstnance 16 080,- 12 000,- Roční náklady na 20 zaměstnanců 321 600,- 240 000,- Roční náklady na 50 zaměstnanců 804 000,- 600 000,- Zdroj: http://www.finance.cz/pojisteni/informace/zivotni/uspora-zamestnavatele/ Pokud zaměstnavatel zvolí příspěvek na ţivotní pojištění namísto prostého navýšení hrubé mzdy, ušetří ročně u jednoho zaměstnance 4 080 Kč, u 20 zaměstnanců ušetří ročně částku 81 600,- Kč a u 50 zaměstnanců ušetří 204 000,- Kč. 34
Mzdová a daňová úspora není jediným důvodem, proč je ţivotní pojištění vhodným prostředkem ke zvyšování ohodnocení zaměstnanců. Zkušenosti společností, které zařadili tyto finanční produkty do svých sociálně-personálních programů, poukazují nejen na zlepšení vztahů zaměstnanců ke společnosti a tím i na zvyšování jejich výkonnosti, ale i na zvýšení jejich sociálních jistot a tím i vyšší stabilizaci pracovních kolektivů. 34 Bohuţel zaměstnavatelé v současnosti vyuţívají příspěvky na ţivotní pojištění pro své zaměstnance velmi málo, jak se ukáţe dále v dotazníkovém šetření. Důvodem podle mého názoru můţe být neznalost této výhody. Otázkou zůstává, pokud u jednoho zaměstnavatele skončíte a druhý přispívat chtít nebude, nastává problém v nutnosti platit tuto částku zaměstnancem. Ţivotní pojištění je příleţitostí i pro ty, co potřebují záměrně ukrýt anebo bezpečně schovat peníze. Na rozdíl od vkladů v bankách se na pojištění nevztahuje exekuce a z plnění se neodvádí ani daň. 35 2.5 Typy pojistného plnění Z hlediska přístupu k daňovým povinnostem lze identifikovat tři základní typy pojistného plnění. 1) pojistné plnění v průběhu trvání smlouvy 2) pojistné plnění zakládající ukončení pojistné smlouvy (doţití) 3) odkupné (předčasné ukončení smlouvy) 2.5.1 Pojistné plnění v průběhu trvání smlouvy Podle 4 je od daně osvobozeno Plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ doţití z pojištění pro případ doţití, plnění pro případ doţití z pojištění pro případ smrti nebo doţití a plnění pro případ doţití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojištěn. 34 MONSTER.CZ. Životní pojištění přináší sporu na daních i mzdách. [online]. (27.10.2009) 35 MĚŠEC.CZ. Druhý dech životního pojištění. [online]. (15.10.2009) 35
To znamená, ţe jakékoliv plnění v průběhu pojištění je od daní z příjmů osvobozeno. Jde typicky o plnění z důvodu úrazu, dávky v nemoci, dávky za pobyt v nemocnici atp. Zvlášť je nutno uvést plnění v případě smrti jako pojistné události. 2.5.2 Pojistné plnění zakládající ukončení pojistné smlouvy (doţití) Plnění pro případ doţití z pojištění pro případ doţití, plnění pro případ doţití z pojištění pro případ smrti nebo doţití a plnění pro případ doţití z důchodového pojištění podléhají zdanění. Jako daňový základ se bere vyplacená pojistná částka sníţená o zaplacené pojistné a to včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem. To znamená, ţe se daní pouze výnosy. 2.5.3 Odkupné (odbytné) Odkupné a odbytné jsou dva výrazy se stejným významem. Pojem odkupné je pouţíván v textu zákona o pojistné smlouvě. Jde o částku, kterou obdrţí pojištěný v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy. Pokud bylo u sjednaného pojištění zaplaceno pojistné alespoň za 2 rok nebo je-li pojištění za jednorázové pojistné sjednáno alespoň na jeden rok má pojistník právo, aby na jeho ţádost pojistitel pojištění zrušil s výplatou pojistného. Pojištění pak zaniká v den, kdy pojistitel vyplatil odkupné v hotovosti, nebo vystavil šek nebo dal příkaz k provedení platby. Tj., slovy zákona o daních z příjmů, jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (odkupné není plnění). Základem daně je v tomto případě vyplacená částka odkupného sníţená o celkově zaplacené pojistné, pokud nebylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob. Pokud hradil část pojistného zaměstnavatel, je pojistník povinen celkovou hodnotu takto zaplaceného pojistného započítat do základu daně, tj. v případě odkupného se příspěvek zaměstnavatele od vyplaceného odkupného neodečítá. O hodnotu případné daně by měla sníţit odkupné jiţ pojišťovna. Celkové pojistného se skládá z rizikové sloţky, spořící (kapitálové nebo investiční) sloţky a z nákladů na vedení a správu účtu. V případě zrušení smlouvy se vrací pouze spořící část navýšená o případný výnos. Náklady na správu účtu jsou však zejména v počátečním období pojištění natolik vysoké, ţe by převýšily hodnotu spořící sloţky. Proto je podmínkou ukončení smlouvy formou odkupného trvání smlouvy minimálně dva roky. 36
Zpětné zdanění daňových úlev výtah z 15 odst (6) zákona o daních z příjmů Při nedodrţení podmínek podle tohoto odstavce z důvodu zániku pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen, s výjimkou pojistných smluv, u nichţ nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. To znamená, ţe v případě, ţe bylo vyplaceno odkupné, patří k výše uvedeným zdaňovacím povinnostem ještě zpětné zdanění všech částek, které jste v průběhu platnosti smlouvy uplatnili jako částky sniţující základ daně. Tímto způsobem zaplatíme daň zhruba ve výši dříve získaných daňových úlev. Ve výsledku to pak má stejný efekt, jako kdybychom o slevu daní vůbec nepoţádali. Drobné rozdíly budou dány rozdílnými daňovými sazbami. 36 2.5.4 Bezpečnost ţivotního pojištění Otázka bezpečnosti je jistě na místě, neboť se jedná o dlouhodobou investici. Kaţdý budoucí klient se bude zajímat, jaká je bezpečnost jeho naspořeného kapitálu, jak je garantována návratnost a jak zhodnocení. Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví Tento zákon upravuje činnosti v pojišťovnictví, podmínky jejich provozování a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, vykonávaný Českou národní bankou. Aby pojišťovna mohla působit na území České republiky, musí jí udělit povolení Česká národní banka. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotních pojištění 90 000 000,- Kč. Při provozování ţivotního pojištění musí pojišťovna vytvářet technické rezervy. 36 POJIŠTĚNEC.CZ. Dávky a zdanění životního pojištění. [online]. (08.12.2009) 37
Pojišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši poţadované míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů způsobem, který stanoví Česká národní banka vyhláškou. Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv. Pojišťovna je povinna dát odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost výpočtu sazeb pojistného, výši technických rezerv, výpočtu poţadované míry solventnosti apod. Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor. 2.6 Zánik ţivotního pojištění Ţivotní pojištění můţe zaniknout uplynutí pojistné doby dohoda pojistitel a pojistník se mohou na zániku soukromého pojištění dohodnout, v této dohodě musí být určen okamţik zániku soukromého pojištění a dohodnout způsob vzájemného vyrovnání závazků výpověď do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, dnem doručení výpovědi počíná běţet výpovědní 8 denní lhůta, jejímţ uplynutím soukromé pojištění zaniká odstoupení pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit: - jestliţe mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění, toto právo můţe pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne - bez udání důvodů a to ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho ţádost po uzavření pojistné smlouvy, jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku právo 38
Obecně platí, ţe u rizikového pojištění je zaplacené pojistné pouţito na pojistnou ochranu osoby či majetku, neexistuje ţádná spořící sloţka. V případě jeho výpovědi tak pojišťovny nevyplácí ţádné prostředky u kapitálových a investičních pojistek účastník pojištění nemá právo na navrácení všech vloţených prostředků, ale pouze na tzv. odbytné. Jeho výše záleţí na parametrech pojistky a době, po kterou bylo pojištění hrazeno. Obecně platí, ţe první dva aţ tři roky jde veškeré zaplacené pojistné na pokrytí nákladů pojišťovny a provizi, takţe nedostanete téměř nic Jak vypovědět pojistnou smlouvu pojištění lze vypovědět pouze písemně pojištění, u něhoţ je sjednáno běţné pojistné, je moţno vypovědět vţdy alespoň 6 týdnů před koncem pojistného období Zákon o pojistné smlouvě umoţňuje vypovědět smlouvu o ţivotním pojištění do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy s 8 denní výpovědní lhůtou. Pokud moţnost vypovězení smlouvy během prvních dvou měsíců jejího trvání promarníme, je moţno pojištění dále vypovědět jiţ jen se základní šestitýdenní výpovědní lhůtou vţdy ke konci pojistného období. Délka pojistného období je přitom vymezena frekvencí splátek běţného pojistného nebo je stanovena ve smluvních podmínkách pojištění. Pojišťovna má nárok na zaplacení pojistného aţ do samotného zániku pojištění. 37 37 FINANCE.CZ. Vypovězení smlouvy o životním pojištění. [online]. (27.10.2009) 39
3 Faktory ovlivňující poptávku a nabídku pojistných produktů 3.1 Faktory ovlivňující pojistný trh Členění pojistného trhu je ovlivňováno mnoha faktory, které je moţné rozčlenit na vnější a vnitřní. 38 3.1.1 Vnější faktory Vnější faktory ovlivňují pojistný trh zvenčí, jedná se o vývoj a objem hrubého domácího produktu vývoj inflace vývoj nezaměstnanosti počet obyvatel (jejich věková struktura, střední délka ţivota v členění na muţe a ţeny) peněţní příjmy obyvatelstva (příp. průměrná mzda) objem výdajů domácností a jejich struktura situace u ostatních segmentů finančního trhu Základní makroekonomické veličiny, zejména vývoj a objem hrubého domácího produktu, vývoj inflace a vývoj nezaměstnanosti, ovlivňují ekonomické prostředí, ve kterém pojišťovny podnikají. Jejich výše a vývoj nepřímo, ale do značné míry ovlivňují rozsah činnosti a chování subjektů pojistného trhu. Ţivotní pojištění je obvykle sjednáváno na 10 a více let. Ten, kdo se rozhodne pravidelně platit pojistné, vlastně odkládá svoji spotřebu, coţ má v zásadě protiinflační charakter. Pojistné má formu dlouhodobého rezervotvorného pojištění. Rezervotvorné pojištění také pomáhá zajistit člověka pro stáří a je tudíţ doplňkem k důchodovému systému. Stává se alternativním nástrojem při krytí potřeb ve stáří. Rozhodující část pojistného, které platí klienti pojišťoven, je kumulována jako jejich úspory v technických rezervách. Pojišťovna musí zabezpečovat jejich zhodnocování, tedy obezřetně a efektivně hospodařit s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. 38 Čejková, Viktória. Pojistný trh. str. 27, 28, 29 40
Pojišťovny investují do různých finančních instrumentů, např. státních dluhopisů, akcií a jiných cenných papírů, umísťují finanční prostředky na termínované vklady v bankách apod. Vzhledem k dlouhodobému charakteru ţivotního pojištění jsou tyto zdroje financování ekonomik výhodné, neboť umoţňují finančním institucím poskytovat například střednědobé a dlouhodobé úvěry. Podporují likviditu banky, umoţňují realizovat rozvojové záměry podniků apod. Technické rezervy ţivotního pojištění členských pojišťoven České asociace pojišťoven představovaly ke konci roku 2008 249 mld. Kč. Rozvoj ţivotního pojištění přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Jedná se o zdanění zisků pojišťoven a zdanění některých druhů pojistného plnění, resp. rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným (sráţková daň). Toto je důvod, proč mají ekonomicky vyspělé státy zájem na rozvoji ţivotního pojištění a proč ho podporují např. formou daňových výhod. Pro vývoj a růst pojistného trhu je velmi důleţitý počet obyvatel, jejich věková struktura a střední délce ţivota. Jde o faktory, jejichţ hodnoty jsou přesně zjistitelné a jejichţ vývoj se dá lépe předvídat. Peněţní příjmy obyvatelstva, průměrná mzda, výše výdajů domácností a jejich strukturu dává pojišťovnám a zajišťovnám moţnost ještě detailněji poznat rámec jejich podnikání a přizpůsobit se specifikům daného regionu. 3.1.2 Vnitřní faktory Vnitřní faktory ovlivňují pojistný trh zevnitř, jedná se o pojišťovací a zajišťovací činnost a jiná související činnost, kterou vykonávají komerční pojišťovny zájem o pojištění vytvářený pojistníky, resp. pojištěnými chápání významu pojištění ze strany pojistníků, resp. pojištěných regulace pojistného trhu dozorem v pojišťovnictví zprostředkovatelská činnost zprostředkovatelů pojištění činnost asociace pojišťoven 41
3.2 Dotazníkové šetření Analýzu poptávky produktů ţivotního pojištění pro různé věkové skupiny obyvatel jsem zpracovala prostřednictvím mého dotazníku viz. příloha č. 6., jeţ obsahuje 19 otázek. Informace pro své šetření jsem získávala v listopadu a v prosinci 2009. 1. otázka Dotazníkem se mi podařilo oslovit 80 lidí, přičemţ 29 bylo muţů a 51 ţen. 2. otázka Věková struktura dotazovaných je vloţena do následujícího grafu. Graf č. 6: Věková struktura dotazovaných Věková struktura dotazovaných 7.50% 11.25% 16.25% 25% 40% 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56 a více Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Největší podíl tvoří skupina mezi 26 aţ 35 lety s 40%, následuje skupina s 25% 36 aţ 45 let. Třetí největší skupinu tvoří 46 aţ 55 let s 16,25%, předposlední umístění patří nejmladší skupině dotázaných osob 11,25%. Nejmenší podíl a to 7,5% tvoří skupina 56 let a více. 42
3. otázka Jaké bylo vzdělání dotazovaných? Informace jsem vloţila do následujícího grafu. Graf č. 7: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Nejpočetnější skupinu dotázaných, a to 30% tvořili účastníci s ukončeným středoškolským vzděláním, následovala skupina se Středním odborným učilištěm s 25%. Třetím nejvyšším počtem s 21,25% tvořili dotázaní s Vyšším odborným vzděláním, následovala skupina s 12,5% vysokoškoláků. Předposlední zaujímali 7,5% s ukončeným základním vzděláním. Nejmenší skupinu tvořili bakaláři se 3,75%. 4. otázka Zněla, do jaké sociální skupiny patří dotazovaní. 43
Graf č. 8: Sociální skupiny dotazovaných Sociální skupiny OSVČ zaměstnanec student důchodce mateřská dovolená Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Zaměstnanci tvořili největší podíl a to v počtu 61. Následovali OSVČ s 10 dotázanými. Dále se účastnili 4 studenti, 3 důchodci a 2 ţeny na mateřské dovolené. 5. otázka Pátá otázka, na kterou jsem se ptala, se týkala, jaké produkty mají účastníci zaloţené: ţivotní pojištění, penzijní připojištění, stavební spoření a důchodové pojištění. Bylo moţné odpovědět na všechny produkty. Graf č. 9: Produkty zaloţené dotazovanými Produkty, založené dotazovanými 80 60 40 20 0 životní stavební penzijní důchodové žádné Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření 44
Jak ukazuje graf, ţivotní pojištění má z celkového počtu 80 lidí zaloţeno největší počet osob a to 61. Tato informace mě překvapila, protoţe jsem si myslela, ţe všeobecně je u lidí nejvíce uzavírané stavební spoření, které se zde umístilo na druhém místě s počtem 53. Penzijní připojištění si zvolilo 45 lidí. Důchodové pojištění má zaloţeno 20 osob, coţ je o dost méně neţ u penzijního. Důvodem určitě bude státní příspěvek u penzijního připojištění. 2 osoby nemají uzavřené ţádné pojištění ani stavební spoření. 6. otázka Podle důleţitosti měli respondenti očíslovat produkty z předcházející otázky. Odpovědi potvrdili výsledky z páté otázky a to, ţe nejvíce lidí preferuje ţivotní pojištění, následuje stavební spoření, v závěsu za ním je penzijní připojištění a na posledním místě se nachází důchodové pojištění. 7. otázka Sedmá otázka zněla, jak zvolili zabezpečení svoje a svých dětí. Graf č. 10: Zabezpečení respondentů Jak jste zvolili zabezpečení svoje a svých dětí nijak, nemám peníze s manželem/maželkou máme životní pojištění preferuji stavební spoření a spořící účet máme model: rodiče životní pojištění, děti úrazové pojištění zatím se rozhoduji Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Největší podíl a to 32,5 % patří odpovědi s manţelem/manţelkou máme ţivotní pojištění, následuje s 23,75 % preference stavebního spoření a spořicího účtu. Rodiče, kteří mají ţivotní pojištění, a děti úrazové pojištění odpovídá 20 %. Dalších 20 % se zatím rozhoduje. 45
3,75 % nemá na pojištění peníze. 8. otázka V této otázce jsem zkoumala spokojenost klientů s ţivotním pojištěním. Graf č. 11: Spokojenost klientů ţivotního pojištění Máte uzavřeno ţivotní pojištění, jaké Vám vyhovuje? 60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00% ano, jsem spokojen/a ano, ale uažuji o jiných podmínkách nejsem spokojen/a nemám uzavřeno životní pojištění Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření 56,25% je spokojeno se svým stávajícím ţivotním pojištěním. Za zmínku stojí informace, ţe 21,25% lidí uvaţuje o jiných podmínkách. 16,25% nemá uzavřeno ţádné ţivotní pojištění a 6,25% není spokojeno se svým uzavřeným ţivotním pojištěním. 9. otázka Devátá otázka se týkala druhů ŢP, jeţ mají dotazovaní zaloţeno. 46
Graf č. 12: Druhy ţivotního pojištění, které mají respondenti uzavřeno Druhy ţivotního pojištění rizikové kapitálové investiční důchodové nevím Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Nejvíc procent a to 28,75% mají dotazovaní uzavřené kapitálové ţivotní pojištění. Investiční, které se dnes hodně propaguje má uzavřeno 23,75%. Rizikové pojištění, které souvisí především s hypotékou má uzavřeno 13,75%. Důchodové pojištění má uzavřeno 18,75%. Celých 15% dotázaných si nejsou jistí, jaké pojištění mají uzavřeno. 10. otázka Název společnosti, u které mají respondenti ţivotní pojištění zaloţeno je v následující tabulce. 47
Tabulka č. 5: Společnosti, u kterých mají dotazovaní uzavřeno ţivotní pojištění Název pojišťovny Počet dotazovaných Česká pojišťovna 27 ING 18 Česká spořitelna 9 Kooperativa 6 Generali 5 Uniqa 4 Allianz 3 KB 2 ČPP 2 Victoria Volsbank 2 Raifaisen 1 ČSOB 1 Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření Největší podíl patří České pojišťovně s 27 klienty, druhou příčku obsadila ING s 18 klienty a třetí místo patří s 9 klienty České spořitelně. 11. otázka Jedenáctá otázka zněla: Uplatňujete daňové výhody z ţivotního pojištění? Z 80 dotazovaných 57% neuplatňuje daňové výhody vyplývající z ţivotního pojištění. Důvodem je to, ţe lidé mají uzavřené pouze rizikové pojištění vyjádřeno v procentech 22,5. Druhá moţnost a to 16,25 % nemají ţivotní pojištění zaloţené vůbec. 12. otázka Jste s tímto produktem spokojeni? 48
Graf č. 13: Spokojenost s produktem Jste s produktem spokojeni? ano, zcela docela ano spíše ne absolutně ne Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření 56 % dotázaných odpovědělo, ţe je docela spokojeni. Absolutně nespokojených je 5 lidí. 13. otázka Tato otázka zněla: Přemýšleli jste o změně pojišťovny? 55 lidí odpovědělo, ţe nepřemýšleli, 25 lidí přemýšleli, coţ je podle mého názoru poměrně vysoké číslo. 14. otázka Výsledky na otázku: máte ţivotní pojištění k hypotéce, jsem vloţila do tabulky. Tabulka č. 6: Uzavření ţivotního pojištění k hypotéce Počet osob Ano, kryje celou jistinu hypotéky 13 Ano, na část jistiny hypotéky 4 Ne 17 Nemám hypotéku 46 Zdroj: vlastní konstrukce na základě dotazníkového šetření 49