Zpravodaj společnosti MSD Animal Health 02-2015 Účinnost orálně podávaného fluralaneru (Bravecto TM ) nebo topicky aplikované kombinace imidakloprid/moxidektin (Advocate ) při generalizované demodikóze u psů Josephus J. Fourie 1*, Julian E. Liebenberg 1, Ivan G. Horak 2, Janina Taenzler 3, Anja R. Heckeroth 3 a Regis Frénais 4 Abstrakt Základní informace Cílem laboratorní studie je porovnat účinnost přípravku Bravecto TM (fluralaner) v podobě žvýkací tablety s působením preparátu Advocate (imidaklopri/moxidektin) určeného k lokální aplikaci u přirozeně se vyskytujících případů generalizované demodikózy psů. Metoda: Šestnáct psů s diagnostikovanou celkovou demodikózou bylo náhodně rozděleno do dvou stejněpočetných skupin. První skupině jsme podávali žvýkací tablety Bravecto TM orálně v jedné dávce při minimálním množství 25 mg/kg fluralaneru. Mezitím druhá skupina psů byla ošetřena lokálně přípravkem Advocate třikrát za sebou v intervalu 28 dní s minimální dávkou imidaklopridu 10 mg/kg hmotnosti a moxidektinu 2,5 mg/kg hmotnosti. Před zahájením terapie jsme spočítali roztoče v kožních seškrabech a zhodnotili kožní léze u psů. Toto vyšetření bylo opakováno v intervalech 28 dní po celou dobu trvání studie, což bylo 12 týdnů. Při každém vyšetření psů jsme prováděli hluboké kožní seškraby ( 4 cm 2 ) z identických pěti míst na povrchu těla každého psa. Výsledky: Po jednorázovém podání žvýkacích tablet Bravecto TM došlo ke snížení počtu roztočů v kožních seškrabech o 99,8 % v den 28 a o 100 % v den 56 a 84. Množství roztočů po třech topických ošetřeních v intervalech 28 dní přípravkem Advocate se snížilo o 98 % v den 28, o 96,5 % v den 56 a o 94,7 % v den 84. Statisticky významně (P 0,05) nižší počet roztočů byl nalezen v den 56 a 84 u psů léčených přípravkem Bravecto TM ve srovnání se psy ošetřenými preparátem Advocate. Při terapii lékem Bravecto TM bylo také zaznamenáno významné snížení počtu erytematózních plaků, krust, folikulárních odlitků a šupinatění. Použití preparátu Advocate dokázalo potlačit výskyt erytematózních plaků. S výjimkou jednoho psa v každé léčené skupině došlo u všech ostatních pacientů k opětnému růstu srsti, jež dosáhl na konci studie úroveň 90 % ve srovnání se stavem srsti na počátku výzkumu. Závěry: Jednorázové orální podání přípravku Bravecto TM v podobě žvýkacích tablet je vysoce účinnou formou léčby generalizované demodikózy, neboť v den 56 a 84 v rámci průběhu studie nebyly prokázáni na ošetřených psech žádní roztoči. Také platí, že preparát Advocate aplikovaný lokálně třikrát v intervalech 28 dní představuje vysoce účinnou formu léčby demodikózy, i když u většiny léčených psů byla potvrzena přítomnost roztočů při jednotlivých vyšetřeních v průběhu studie. Obě formy terapie dokázali významně potlačit výskyt kožních lézí způsobených onemocněním a vedly k opětovnému nárůstu srsti po 12 týdnech od aplikace první léčby. Klíčová slova: Bravecto TM, žvýkací tablety, fluralaner, Advocate, spot-on, imidakloprid, moxidectin, účinnost, psi, generalizovaná demodikóza, Demodex canis, roztoč. Jedná se o článek s otevřeným přístupem distribuovaný podle podmínek licence Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0), která umožňuje jeho neomezené používání, distribuci a reprodukci v jakékoliv formě, ovšem za předpokladu, že je odpovídajícím způsobem uvedeno původní dílo. Pokud není uvedeno jinak, platí pro údaje zpřístupněné v tomto článku podmínky stanovené v dokumentu Creative Commons Public Domain Dedication (http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/).
Základní informace Z historického hlediska je jediným známým folikulárním roztočem, který dokáže napadnout psy Demodex canis [1], následně byli ale popsáni další dva roztoči. Desch a Hillier [2] popsali Demodex injai, roztoče, který je značně delší než D. canis, zatímco Tamura a kol. [3] objevili roztoče, jež je významně kratší než D. canis, ale nedokázali ho pojmenovat. V literatuře se v současné době mluví o tomto roztoči jako o druhu Demodex cornei. Tři výše popsané druhy roztočů se liší délkou z hlediska průměrných hodnot, jak uvádí Izdebska a Fryderyk [4]. U D. canis měří dospělé samičky 226,0 µm a samci 195,2 µm. Dospělá samička druhu D. injai dorůstá délky 330,9 µm, zatímco samec měří 371,8 µm. U druhu D. cornei je délka dospělých samic 139,4 µm a samci dosahují 120,8 µm. Pro určení druhové specifity jednotlivých roztočů bylo provedeno mnoho molekulárních studií. Na základě výsledků získaných z mitochondriálních markerů 16S rdna a Cytochrom Oxidázy I (COI) u tří morfotypů D. canis, potvrdili De Rojas a kol. [5], že se jedná o polymorfní typy stejného druhu. Na druhé straně po provedení fylogenetické analýzy tří druhů na základě parciálních sekvencí mitochondriální 16S rdna přišli Sastre a kol. [6] s hypotézou, že D. canis a D. injai jsou skutečně odlišné druhy, zatímco D. cornei představuje morfologickou variantu D. canis. O rok později potvrdila podobná analýza provedená Milosevicem a kol. [7] D. injai jako specifický druh. Je zřejmé, že potřebujeme další studie, abychom dále ozřejmili specifické postavení roztoče nazývaného D. cornei. Roztoči rodu Demodex (D. canis, D. injai a D. cornei) patří mezi normální komenzály kůže psů, kteří parazitují v sebózních žlázách připojených ke chlupovým folikulům. Pokud se počty roztočů dramaticky zvýší, může dojít ke vzniku onemocnění popisovaného jako psí demodikóza. Jedná se o inflamatorní parazitární kožní proces, jež lze rozdělit na lokální nebo generalizovanou formu podle rozsahu postižení. Lokalizovaná demodikóza se objevuje v podobě malých alopetických ložisek, obvykle na hlavě nebo hrudních končetinách. Představuje benigní postižení, které spontánně vymizí během šesti až osmi týdnů. Demodikózu považujeme za generalizované onemocnění, pokud dochází k postižení pěti či více částí těla, nebo se vyskytuje pododemodikóza na dvou či více končetinách, případně pokud je napadena celá jedna oblast těla [8,9]. Onemocnění lze také rozdělit na juvenilní (postihuje psy mladší 18 měsíců), s nástupem v dospělosti (u psů obvykle starších čtyř let, kde se demodikóza vyskytuje poprvé) a chronickou generalizovanou formu (postižení přetrvávající nejméně po dobu šesti měsíců) [10,11]. Náchylnost psů ke vzniku demodikózy a nástupu klinického onemocnění podléhá mnoha faktorům, mezi které (seřazeno od nejdůležitějších po méně významné) patří: imunitní stav, jež může být ovlivněn oslabujícími onemocněními, vnitřní parazité, plemeno, stáří a také výživa či hormonální stav organismu, ostatní imunologické poruchy jako jsou genetické defekty a změny biochemie a struktury kůže [12]. I když druh D. canis zůstává nejčastějším morfotypem spojeným s demodikózou, zvýšený počet roztočů druhu D. injai byl popsán u případů mírné alopecie a seboreické dermatitidy postihující dorzální část trupu psů [13]. Navíc byla zaznamenána i bilaterální ceruminózní otitida u bígla vyvolaná přítomností D. injai [7]. Zdá se, že D. cornei se vyskytuje ve stratum corneum kůže u psů [5] a Shipstone [11] popisuje průkaz D. cornei v souvislosti s generalizovanou pruritickou dermatitidou spojenou se šupinatěním. Roztoči byli v tomto případě prokázáni v šupinách na povrchu kůže. Chronická generalizovaná demodikóza představuje frustrující onemocnění s nelehkou léčbou [14-16]. U psů, kteří jsou jinak zdraví, vyžaduje generalizovaná forma demodikózy ve většině případů terapeutický zásah [10]. Mezi léčebné varianty v tuto chvíli patří použití amitrazu, ivermektinu, milbemycin oximu a moxidektinu. Tyto látky je většinou nutno podávat opakovaně po dobu tří měsíců či déle [16-18]. Pokud má být tato terapie účinná, musí majitelé prokázat velké odhodlání dodržovat přikázanou léčbu a aplikovat preparáty dlouhou dobu. Účinná látka přípravku Bravecto TM, fluralaner, se řadí mezi nové, dlouhodobě působící systémové insekticidy a akaricidy, jež náleží k třídě izoxazolinových antiparazitik působících selektivní inhibicí chloridových kanálů regulovaných kyselinou aminomáselnou a L-glutamátem u členovců [19]. V terénních studiích u přirozeně infikovaných psů docházelo po jednorázové orální aplikaci přípravku Bravecto TM v podobě žvýkací tablety k 99 % účinnosti proti blechám a klíšťatům v jakémkoli časovém bodě zkoumaném v rámci 12 týdenního období po podání léčby [20]. Psi v těchto studiích byli v různém spektru infikováni alespoň čtyřmi druhy klíšťat patřících ke skupině Rhipicephalus sanguineus či k druhům Ixodes hexagonus, Ixodes ricinus a Dermacentor reticulatus. V modelových domácích podmínkách bylo jednorázové orální podání přípravku Bravecto TM ve formě žvýkacích tablet účinné na 99 % proti blechám Ctenocephalides felis v jakémkoli časovém bodě zkoumaném v rámci 12 týdenního období po aplikaci přípravku [21]. V průběhu laboratorní studie zkoumající rychlost smrtícího účinku žvýkacích tablet Bravecto TM na laboratorní infestaci klíšťaty I. ricinus u psů byla zjištěna akaricidní účinnost na úrovni 89,6 % za 4 hodiny, 97,9 % účinnost za 8 hodin a 100 % efekt za 12 a 24 hodin po podání preparátu [22]. Ještě rychlejší nástup smrtícího účinku byl pozorován již 1 hodinu po orální aplikaci přípravku Bravecto TM v podobě žvýkacích tablet u psů experimentálně infikovaných blechami C. felis [23]. Cílem současné studie bylo zjistit a) účinnost fluralaneru na roztoče rodu Demodex, a b) prokázat délku účinku v období 12 týdnů po jednorázovém orálním podání žvýkacích tablet Bravecto TM. Jako pozitivní kontrola sloužila skupina psů lokálně léčená třikrát v intervalu 28 dní přípravkem Advocate (imidakloprid a moxidektin). MetODA PROVedení studie V popisované studii sloužil přípravek Bravecto TM ve formě žvýkacích tablet podaný jednorázově jako testovaný lék a Advocate aplikovaný třikrát v 28 denních intervalech jako pozitivní kontrola. Tak bylo možno porovnat dlouhodobou účinnost jednorázové orální aplikace přípravku Bravecto TM s následným sledováním po dobu 12 týdnů ve srovnání s preparátem Advocate podaným podle návodu na etiketě třitkát ve 28 denních intervalech. Studie byla provedena jako paralelní, zaslepená, randomizovaná, monocentrická s pozitivní kontrolou. Její průběh odpovídal pravidlům FDA a to sice správné laboratorní praxi pro neklinické laboratorní studie z roku 2009 [24] a všechny postupy byly v souladu s Národní normou Jižní Afriky SANS 10386:2008: týkající se Péče a použití zvířat pro vědecké účely [25]. Protokol studie jsme odevzdali etickému výboru pro zvířata ClinVet, který schválil provedení studie. Testovanou jednotkou byl každý jednotlivý pes. Do studie jsme zařadili psy s přirozenou infestací roztoči rodu Demodex, kteří vykazovali klinické příznaky generalizované demodikózy sestávající z erytému, ztráty srsti, komedonů, folikulárních odlitků a krust. Psi byli včleněni do studie na základě souhlasu majitelů a poté jim byli vráceni po dokončení fáze vyžadující manipulaci se zvířaty. Většinou se jednalo o křížence obou pohlaví, starších 12 měsíců, o hmotnosti mezi 3,5 až 13,7 kilogramů. Mimo klinické příznaky generalizované demodikózy byli psi zdraví a pokud to jen šlo dohledat, nedošlo u nich k aplikaci kortikosteroidů či jiných léků s účinkem proti roztočům nejméně 12 týdnů před zařazením do studie. Dalším požadavkem pro včlenění psů do studie bylo provedení hlubokých kožních seškrabů před zahájením léčby a to s pozitivním výsledkem na přítomnost roztočů rodu Demodex.
Studie byla zahájena se šestnácti psy (7 samců a 9 samic), kteří byli v rámci pohlaví seřazeni v sestupném pořadí podle počtu nalezených roztočů před léčbou a rozděleni do dvou stejných skupin. Každý pes byl během studie ustájen samostatně v kotci s výběhem, bez kontaktu s jinými zvířaty a dostával krmivo jednou denně podle doporučení výrobce komerčního krmiva. Pitná voda byla pro psy k dispozici ad libitum. Každý pes měl šanci se aklimatizovat na podmínky ustájení a péče po dobu nejméně 14 dní před zahájením léčby. Jako preventivní opatření bylo psům podkožně aplikováno antibiotikum (cefovecin) vhodné k terapii pyodermie a to sice ve dnech -14, -1, 13 a 27. Navíc byly u každého psa po aplikaci sedujícího přípravku odebrány v den -14 a 27 hluboké kožní biopsie. Ty prokázaly, že u dvou psů z každé skupiny byla přítomna exudativní pyodermie v den -14, která byla již vyléčena v den 27. U všech psů byla v obou bioptických vzorcích prokázána chronická dermatitida, epidermální akantóza a hyperkeratóza. Tyto kožní změny nedoznaly během období mezi oběma biopsiemi žádných změn. V biopsiích ze dne 27 nebyly prokázány žádné inflamatorní buňky nebo bakterie, takže mohla být zastavena antimikrobiální terapie. Během období aklimatizace (den -14 a -1) a ve dnech 27/28, 56 a 84 byl po aplikaci léčby každý pes klinicky vyšetřen veterinárním lékařem. Psi byli váženi na kalibrovaných a certifikovaných elektronických vahách a to v den -2, 13, 27, 41,55, 69 a 84 za účelem výpočtu dávky pro terapii, podávání sedativ před odběrem biopsií a k dokumentaci změny v hmotnosti během trvání studie. Během celé studie se denně provádělo celkové sledování zdravotního stavu zkoumaných psů. TeRAPie V den 0 byli psi z první skupiny léčeni jednorázovým orálním podáním přípravku Bravecto TM ve formě žvýkacích tablet (fluralaner, 13,64 % w/w) na základě hmotnosti jednotlivých psů tak, aby byla dosažena minimální dávka 25 mg/kg hmotnosti s účinností po dobu 12 týdnů po aplikaci preparátu. Tableta(y) byla (byly) podána (y) 20 (±10 minut) po krmení. Podání tablet jsme prováděli umístěním do zadní části dutiny ústní na kořen jazyka, abychom vyvolali polykací reflex. V den 0 byla také lokálně podána komerční forma přípravku Advocate (imidakloprid, 10 % moxidektin, 2,5 % w/v) druhé skupině psů (pozitivní kontrola) podle návodu na etiketě. Vzhledem k délce účinku preparátu Advocate jsme druhou skupinu psů léčili opakovaně v den 28 a 56. Psi při aplikaci terapie stáli a po rozhrnutí srsti jim byl přípravek podán přímo na kůži. Obě léčené skupiny byly podrobeny pozorování před aplikací léčby a opět každou hodinu pod dobu 4 hodin následujících po léčení posledního zvířete. Cílem bylo zjistit případné nežádoucí účinky. Personál provádějící pozorování psů po terapii nebyl informován o tom, jakou léčbu dostal sledovaný pes. SleDOVání ROZtočů U každého psa jsme na pěti místech těla odebrali hluboké kožní seškraby ( ~ 4 cm 2 ), kdy jsme kůži pevně stiskli, a provedli seškrab až do hloubky, kdy došlo k úniku krve z kožních kapilár. Seškraby byly odebrány v den -4, 28, 56 a 84. Kožní seškraby u psů ošetřených přípravkem Advocate byly provedeny v den 28 a 56, vždy před aplikací další dávky preparátu. Při následujících odběrech seškrabů jsme volili místa, kde již seškrab byl proveden a/nebo místa nových lézí. Každý vzorek jsme přenesli na označené podložní sklíčko s kapkou minerálního oleje a pak vyšetřovali pod stereomikroskopem na přítomnost roztočů rodu Demodex. Počty roztočů zjištěných při každém seškrabu byly samostatně zaznamenány. Vyšetření kůže A SRSti Klinické příznaky a rozsah lézí vyvolaných demodikózou byly u každého psa zjišťovány ve dnech, kdy jsme prováděli kožní seškraby. Výsledky jsme následně zaznamenali do připravených formulářů. V každém případě jsme hodnotili následující parametry a změny pak zakreslovali do schématicky nakreslené levé i pravé poloviny těla psa: plocha těla vykazující erytém, oblasti těla s výskytem folikulárních odlitků, šupin a krust, regiony těla postižené alopecií. Bylo provedeno i semikvantitativní vyšetření opětovného nárůstu srsti založené na porovnání stavu srsti před, během a po skončení 12 týdenního období studie. Konečný údaj byl stanoven jako procentuální nárůst srsti (0-50 %, 50-90 % nebo >90 %) stanovený na základě odhadovaného procenta plochy rostoucí srsti srovnané se základní plochou alopecie zjištěnou před aplikací veterinárního přípravku. Barevné fotografie určené k demonstraci rozsahu lézí a jejich potlačení byly vyfoceny u každého psa v den -4 a následně v měsíčních intervalech až do dne 84 po začátku terapie. Zjištění účinnosti Primární proměnnou sledovanou v rámci studie bylo snížení celkového počtu roztočů zjištěných v preparátech odebraných seškrabem po počátku léčby. Účinnost jsme vypočítali pomocí geometrických průměrů na základě Abbottovy rovnice: Účinnost (%) = (Mpre Mpost)/Mpre x 100 kde Mpre představuje průměrný počet roztočů před terapií a Mpost zastupuje průměrný počet roztočů po léčbě. Sledované skupiny psů byly navíc porovnány pomocí ANOVA sledující léčebný efekt na základě logaritmické změny počtů roztočů (počet + 1) pro každý den studie. V den 50 se u jednoho psa ze skupiny léčené preparátem Advocate objevil závažný edém levé pánevní končetiny a prepucia, který neodezněl ani po aplikaci antibiotik, diuretik a kortikosteroidů. Pes byl odebrán ze studie v den 59, sedován a během laparotomie byl u něho zjištěn velký nodulární tumor odpovídající malignímu lymfomu, připojený k ventrální části páteře. Postižený pacient musel být během chirurgického zákroku utracen. Výsledky získané u tohoto psa do dne 56 před vyloučením psa ze studie v den 59 byly zahrnuty do souboru údajů druhé skupiny ošetřené přípravkem Advocate. Výsledky U žádného ze psů nebyly zjištěny vedlejší účinky terapie, ať už probíhala orální aplikací přípravku Bravecto TM ve formě žvýkacích tablet nebo lokálním ošetřením preparátem Advocate. Léčba preparátem Bravecto TM žvýkací tablety dokázala snížit průměrný počet roztočů nalezených v kožním seškrabu o 99,8 % v den 28 a o 100 % v den 56 a 84 po zahájení terapie. Preparát Advocate vyvolal snížení průměrného počtu roztočů nalezených v kožním seškrabu o 98 % v den 28, o 96,4 % v den 56 a o 94,7 % v den 84. Statisticky významně (P 0,05) méně roztočů bylo nalezeno u psů léčených přípravkem Bravecto TM ve srovnání se skupinou léčenou preparátem Advocate (tabulka 1).
Tabulka 1 Snížení geometrických průměrů počtů roztočů rodu Demodex při jednorázové orální aplikaci přípravku Bravecto TM nebo při lokální léčbě preparátem Advocate třikrát po sobě ve 28 denních intervalech Dny studie Sledované skupiny Bravecto Advocate p-hodnota -4 Průměrný a počet roztočů (n) 447,0 509,4/478,6 b Na c Rozmezí počtu roztočů (n) 41-1740 79-2724 28 Průměrný a počet roztočů (n Rozmezí počtu roztočů (n)) Účinnost (%) 56 Průměrný a počet roztočů (n) Rozmezí počtu roztočů (n) Účinnost (%) 84 Průměrný a počet roztočů (n) Rozmezí počtu roztočů (n) Účinnost (%) 0,8 0-14 99,8 0,0 Na c 100,0 0,0 Na c 100,0 10,0 0-496 98,0 0,0917 18,5 0-115 96,4 <0,0001 25,6 0-286 94,7 0,0020 a Geometrický průměr b Počty roztočů bez údajů od jednoho ze psů, který byl utracen v den 59. c Nelze aplikovat Přítomnost erytematózních plaků u psů léčených jednorázovou orální aplikací přípravku Bravecto TM žvýkací tablety se snížila z 62,5 % (5/8) v den -4 před začátkem léčby na 12,5 % (1/8) po období 12 týdnů od podání terapie. Přítomnost krust, folikulárních odlitků a šupin byla snížena z celkového počtu 100 % (8/8) před léčbou na 12,5 % (1/8) 12 týdnů po zahájení terapie. Na druhé straně se výskyt erytematózních plaků u psů ošetřených třikrát po sobě preparátem Advocate ve 28 denních intervalech snížil z původních 87,5 % (7/8) na 0 % (0/8) a přítomnost krust, folikulárních odlitků a šupinatění klesla ze 100 % (8/8) na 42,9 % (3/7) (tabulka 2). Tabulka 2 Potlačení výskytu dermatologických změn u psů s generalizovanou demodikózou ošetřených buď přípravkem Bravecto TM nebo preparátem Advocate Bravecto TM : výskyt lézí v den před a po ošetření (psi byli ošetřeni v den 0: počet psů/počet psů na skupinu Klinický příznak Den -4 Den 28 Den 56 Den 84 Erytematózní plaky Krusty, folikulární odlitky, šupiny 62,5 % (5/8) 100 % (8/8) 37,5 % (3/8) 62,5 % (5/8) 12,5 % (1/8) 62,5 % (5/8) 12,5 % (1/8) 12,5 % (1/8) Advocate : výskyt lézí v den před a po úvodním ošetření (psi byli ošetřeni v den 0, 28 a 56 a : počet psů/počet psů na skupinu Klinický příznak Den -4 Den 28 Den 56 Den 84 Erytematózní plaky Krusty, folikulární odlitky, šupiny 87,5 % (7/8) 100 % (8/8) 50 % (4/8) 100 % (8/8) 0 % (0/8) 37,5 % (3/8) 0 % (0/7) b 42,9 % (3/7) b a vyšetření kůže bylo provedeno před léčbou b v den 59 musel být jeden ze psů utracen vzhledem k přítomnosti maligního tumoru v žaludku. Nárůst srsti v porovnání s původní plochou pokrytou srstí před terapií je shrnut v tabulce 3. V den 56 a den 84 po zahájení léčby nárůst srsti dosáhl u většiny psů hodnoty přes 90 % v porovnání s osrstěnou plochou zjištěnou před podáním léčby (obrázek 1). Tělesná hmotnost se zvýšila podobným způsobem u psů z obou ošetřovaných skupin. Diskuze Jednorázová orální aplikace přípravku Bravecto TM žvýkací tablety psům s přirozeně se vyskytující generalizovanou demodikózou vedla ke statisticky významně vyššímu potlačení průměrných počtů roztočů v den 56 a den 84 po zahájení terapie a stejně tak ke vyšší účinnosti léčby v každém sledovaném období v porovnání se třemi po sobě následujícími ošetřeními preparátem Advocate v intervalech 28 dní. V kožních seškrabech odebraných v den 56 a 84 po podání přípravku Bravecto TM žvýkací tablety nebyly zjištěni žádní roztoči, zatímco několik roztočů bylo přece jen přítomno v kožních seškrabech odebraných v den 56 (průměr 18,5 roztoče) a v den 84 (průměr 25,6 roztoče) po zahájení aplikace preparátu Advocate. Snížení počtu roztočů také odpovídalo snížení rozsahu a potlačení intenzity kožních změn. U obou skupin psů bylo zjištěno postupné vymizení dermatologických příznaků během sledovaného období 12 týdnů po zahájení léčby. Více psů ošetřených přípravkem Bravecto TM vykazovalo úplné vyhojení krust, folikulárních odlitků a šupin spolu s nárůstem srsti, zatímco žádný ze psů léčených preparátem Advocate netrpěl erytémem při vyšetření v den 84. Problém, se kterým se často potýká léčba demodikózy u psů, je nemožnost zajistit stav bez přítomnosti roztočů a to i po dokončení specifické metody léčby. Pak dochází k reinfestaci i v intervalu měsíců po skončení terapie, jež byla původně považována za úspěšnou [15,16]. Předkládaná studie ale zavdává k optimismu, neboť ukazuje možnost využití přípravku Bravecto TM žvýkací tablety k trvalé kontrole demodikózy u náchylných psů po dobu nejméně tří měsíců po jednorázové aplikaci léku. Dodržování terapie ze strany majitelů se může stát důležitým faktorem z hlediska úspěšnosti léčby. Ta je otázkou, pokud musí majitelé podávat lék po dlouhé období opakovaně a to ve značných časových intervalech. Jednorázová aplikace přípravku Bravecto TM žvýkací tablety neposkytuje pouze účinnost vůči roztočům rodu Demodex, ale její účinek trvá celých 12 týdnů po aplikaci. Navíc během této periody lék působí i proti klíšťatům a blechám, které mohou současně napadat postižená zvířata [20,21]. Aplikace v podobě jednorázového podání tablety navíc přináší menší riziko selhání léčby, ke kterému může dojít při nesprávném dodržování terapie ze strany majitele.
Bravecto TM žvýkací tablety jsou prokazatelně bezpečné pro použití u psů i při podání pětinásobné dávky oproti dávce doporučované [26]. Navíc je lze bezpečně podávat i u chovných zvířat či březích a laktujících fen. Pak můžeme vzít v úvahu i možnost, že tento přípravek představuje bezpečnou profylaktickou léčbu, která dokáže zabránit přenosu roztočů rodu Demodex na potomstvo fen krátce po porodu, takže nebude docházet ke vzniku demodikózy u následujících generací psů. Tabulka 3 Nárůst srsti u psů s generalizovanou demodikózou po terapii přípravky Bravecto TM a Advocate Den studie Odhad nárůstu srsti v procentecha Bravecto b (počet psů/počet psů na skupinu) Advocate c (počet psů/počet psů na skupinu) Advocate c (počet psů/počet psů na skupinu) Den studie 0-50 % 50-90 % >90 % 0-50 % 50-90 % >90 % 28 3/8 1/8 4/8 6/8 1/8 1/8 56 0/8 1/8 7/8 0/8 1/8 7/8 84 0/8 1/8 7/8 0/7 d 1/7 d 6/7 d a Procentuální nárůst srsti je definován jako odhadované procento povrchu těla pokrytého srstí ve srovnání se základní plochou alopetické oblasti před aplikací veterinárního přípravku. b Psi byli léčeni jednou orální aplikací přípravku v den 0. c Psi byli podrobeni lokální léčbě v den 0, v den 28 a opět v den 56. Odhady nárůstu srsti byly provedeny před léčbou. d V den 59 musel být utracen jeden ze psů vzhledem k přítomnosti maligního tumoru v žaludku. Závěr Jednorázová orální aplikace přípravku Bravecto TM žvýkací tablety představuje vysoce účinnou léčbu generalizované demodikózy, kdy v rámci studií nebyla prokázána přítomnost roztočů v den 56 a den 84 po podání léku. V porovnání s tím, je možno říci, že preparát Advocate podaný třikrát po sobě v intervalech 28 dní je také vysoce účinným lékem u generalizované demodikózy, ale u většiny psů byly po zahájení této lokální léčby ještě prokázáni roztoči v jednotlivých časových bodech studie. Obojí terapie vedla k signifikantnímu snížení výskytu kožních lézí a nárůstu srsti v období 12 týdnů od zahájení léčby. Obrázek 1: Příklad obrůstání srsti u psa s demodikózou na začátku léčby (a) a 12 týdnů po nasazení léčby (b).
Reference 1. Zumpt F. The arthropod parasites of vertebrates in Africa south of the Sahara (Ethiopian region), vol. 1. Johannesburg: Chelicerata. South African Institute for Medical Research; 1961. 2. Desch CE, Hillier A. Demodex injai: a new species of hair follicle mite (Acari: Demodecidae) from the domestic dog (Canidae). J Med Entomol. 2003;40:146 9. 3. Tamura Y, Kawamura Y, Inoue I, Ishino S. Scanning electron microscopy description of a new species of Demodex canis spp. Vet Dermatol. 2001;12:275 8. 4. Izdebska JN, Fryderyk S. Diversity of three species of the genus Demodex (Acari, Demodecidae) parasitizing dogs in Poland. Pol J of Environ Stud. 2011;3:565 9. 5. De Rojas M, Riazzo C, Callejón R, Guevara D, Cutillas C. Molecular study on three morphotypes of Demodex Mites (Acarina: Demodicidae) from dogs. Parasitol Res. 2012;111:2165 72. 6. Sastre N, Ravera I, Villanueva S, Altet L, Bardagit M, Sánchez A, et al. Phylogenetic relationships in three species of canine Demodex mite based on partial sequences of mitochondrial 16 s rdna. Vet Dermatol. 2012;23:509 e101. 7. Milosevic MA, Frank LA, Brahmbhatt RA, Kania SA. PCR amplification and DNA sequencing of Demodex injai from otic secretions of a dog. Vet Dermatol. 2013;24:286 e66. 8. Paradis M. New approaches to the treatment of canine demodicosis. Vet Clin North Am Small Anim Pract. 1999;29:1425 36. 9. Scott DW, Miller WH, Griffin CE. Parasitic skin diseases. In: Scott DW, Miller WH, Griffin CE, editors. Muller and Kirk s Small Animal Dermatology. 5th ed. Philadelphia: W B Saunders; 1995. p. 417 32. 10. Paradis M, Pagé N. Topical (pour-on) ivermectin in the treatment of chronic generalized demodicosis in dogs. Vet Dermatol. 1998;9:55 9. 11. Shipstone M. Generalized demodicosis in dogs, clinical perspective. Aust Vet J. 2000;78:240 2. 12. Singh KS, Dimri U. The immuno-pathological conversions of canine demodicosis. Vet Parasitol. 2014;203:1 5. www.msd-animal-health.cz CZ/BRV/0815/0018