Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA
TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké svalstvo, sliznice vývody žláz : hlen a trávicí šťávy mají zásadní význam pro správné trávení žlázy
TRÁVICÍ SOUSTAVA Funkce trávicí soustavy: příjem potravy odstraňování nestravitelných odpadních látek mechanické a chemické zpracování potravy vstřebávání živin
TRÁVICÍ SOUSTAVA Trávení = digesce: mechanické a chemické zpracování potravy rozštěpení makromolekulárních látek účinkem enzymů na malé molekuly proteiny se rozkládají na : peptidy a aminokyseliny lipidy se rozkládají na : mastné kyseliny a glycerol, polysacharidy se rozkládají na : monosacharidy
TRÁVICÍ SOUSTAVA Vstřebávání : prostupování malých molekul > např. monosacharidy nebo aminokyseliny skrze membrány střevních buněk do krve nebo lymfy
TRÁVICÍ SOUSTAVA Trávicí trubice: ústní dutina hltan jícen žaludek tenké střevo - připojeny trávicí žlázy slepé střevo tlusté střevo konečník řiť, řitní otvor (anus)
TRÁVICÍ SOUSTAVA Trávicí trubice: ústní dutina hltan jícen žaludek tenké střevo - připojeny trávicí žlázy slepé střevo tlusté střevo konečník řiť, řitní otvor (anus)
TRÁVICÍ SOUSTAVA Trávicí trubice: ústní dutina hltan jícen žaludek tenké střevo - připojeny trávicí žlázy slepé střevo tlusté střevo konečník řiť, řitní otvor (anus)
TRÁVICÍ SOUSTAVA Stěny trávicí trubice mají tyto části: sliznice podslizniční vazivo svalová vrstva vazivový obal
TRÁVICÍ SOUSTAVA Dutina ústní (cavum oris) ohraničena: tvrdým a měkkým patrem, rty a tvářemi spodinu tvoří jazyk připojený k dolní čelisti podjazykovými svaly Funkce: příjem potravy promísení se slinami mechanické a chemické zpracování
TRÁVICÍ SOUSTAVA Mandle patrová podlouhlá s rozbrázděným povrchem jamky (krypty) jsou vyplněny lymfocyty a bakteriemi zajišťují imunitu při zduření se zúží vchod do hltanu, čímž se ztíží polykání Mandle nosohltanová (nosní) uložena na klenbě hltanu
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ZUBY Zuby (dentes) nejtvrdší útvary v lidském těle Typy zubů: řezáky (incisivus) korunka ve tvaru dlátka špičáky (caninus) korunka má jeden hrot třenové zuby (premoláry) dva hrboly na korunce stoličky (moláry) 4 5 hrbolů, větší počet kořenů
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ZUBY Stavba zubu: korunka: část zubu vyčnívající z dásně krček: je obklopen dásní kořen: spočívají v čelistních jamkách Stavba zubu
STAVBA ZUBU
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ZUBY zuby zasazeny v čelisti v zubních jamkách (alveolách) upevnění zubu v čelistech zajišťuje dáseň (gingiva) ke kosti připevněny vazivem, tzv. ozubicí ( periodontium) na povrchu zubu : zubní sklovina (email) > 98 % anorganické látky > hydroxyapatit > je to nejtvrdší tkáň v těle
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ZUBY vnitřek zubu je vyplněn zubovinou (dentinem): dentin tvořen buňkami = odontoblasty (vysílají do dentinu cytoplazmatické výběžky a produkují nový dentin) uvnitř dentinu : dutinka dřeňová vyplněná zubní dření (pulpa), tj. vazivová tkáň s nervy a cévami v oblasti kořene a krčku je dentin kryt zubním cementem = struktura vláknité kosti
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ZUBY Dočasný neboli mléčný chrup: 20 zubů: 8 řezáků, 4 špičáky, 8 stoliček, chybí zuby třenové ( bez 3. stoliček - zuby moudrosti) prořezávají se od 6. do 30 měsíce po narození vyměňují se mezi 6 a 18 lety Trvalý neboli definitivní chrup 32 zubů: 8 řezáků,4 špičáky, 8 třenových zubů, 12 stoliček
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ONEMOCNĚNÍ ZUBŮ Plak: zubní povlak obsahující bakterie a organické kyseliny Zubní kámen: plak mineralizovaný vápenatými solemi Zubní kaz = caries dentis: mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny kyseliny spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu po poškození zuboviny dochází k dráždění nervů např. chladem, tlakem aj. a zub bolí
TRÁVICÍ SOUSTAVA - ONEMOCNĚNÍ ZUBŮ Zánět: proniknou-li bakterie až do dřeně a mezizubního prostoru v dásni Paradentóza: onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů PREVENCE: Fluoridizace pitné vody a zubních past zvyšuje odolnost zubní skloviny Pravidelná kontrola u zubaře
ZDROJE NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995, 136 s. ISBN 80-716-8234-9. KOČÁREK, Eduard a Michal HRUŠKA. Biologie člověka. 1. vyd. Praha: Scientia, 2010, 336 s. Biologie pro gymnázia. ISBN 978-808-6960-470. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: teoretická a praktická část. 2. dopl. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, 551 s. Biologie pro gymnázia. ISBN 80-718-2050-4. DOBRORUKA, Luděk J. Přírodopis. 1. vyd. Praha: Scientia, 2000, 159 s. ISBN 80-718-3167-0.