Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000

České dráhy, státní organizace Datové a informační služby o.z. Odvětvové informační středisko dopravy Hybernská 5, 110 00 Praha 1 Informace ze zahraniční dopravy č. 8 Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000 Praha, březen 2002

Obdobně jako v předchozích několika letech, i v roce 2000 vykazoval sektor letecké dopravy růst, neboť přepravil více cestujících, více nákladu a poštovních zásilek než kdykoliv předtím, což vedlo k tomu, že již po osmé za sebou dosáhl provozního zisku. Z hlediska realizovaných tunokilometrů je tento sektor na vzestupu od roku 1991. Přestože bylo přepraveno více než 1,6 miliardy cestujících a bylo realizováno více než 400 miliard tunokilometrů nákladu, došlo u provozních zisků tohoto sektoru opět k určitému poklesu, který začal po roce 1997. Za rok 2000 je provozní zisk sektoru odhadován na úrovni 11 miliard USD což představuje zhruba 3,3% provozních výnosů. Provozní rozpětí v roce 2000 bylo zhruba o 10% nižší než v roce 1999 a o celou třetinu nižší než v roce 1997, kdy byla zaznamenána rekordní hodnota provozního rozpětí v 90. letech. Tento slábnoucí zisk byl vyvolán zvyšujícími se náklady, zejména v oblasti paliva, v kombinaci s nižší výnosností (tj. výnosem na osobokilometr). Zisk zaznamenal mírný pokles i přesto, že objem realizovaných tunokilometrů vzrostl celkově o více než 8% a koeficient průměrné vytíženosti osobní přepravy na pravidelných linkách vzrostl na 71%. Koeficient vytíženosti z hlediska hmotnosti dosáhl 61%. V celosvětovém měřítku v roce 2000 zaznamenalo provozní zisk přibližně 68% leteckých společností, přičemž zbývající společnosti zaznamenaly ztráty. Z hlediska regionálního rozvrstvení pouze letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti brané jako celek zaznamenaly záporný provozní výsledek. Nárůst dopravy na mezinárodních linkách předstihl ve všech ohledech vnitrostátní dopravu na celém světě. Podíl mezinárodní dopravy vzrostl na přibližně 68% všech realizovaných tunokilometrů z hodnoty mírně pod 67%, jež byla zaznamenána v roce 1999, a demonstroval více než dvojnásobné tempo růstu ve srovnání s vnitrostátní dopravou, které se pohybovalo blízko 4%. Silný růst dopravy v roce 2001 poněkud poleví v důsledku zpomalení světové ekonomiky, ale podle prognóz zpracovaných v ICAO se očekává, že počet realizovaných osobokilometrů v letech 2002 až 2003 začne opět růst. Osobní doprava leteckých společností působících v asijském/tichomořském regionu by podle těchto prognóz měla zaznamenat nejvyšší roční průměrné tempo růstu během tohoto období. Předpokládá se, že výnosy i náklady leteckých společností budou růst o něco vyšším tempem, než tomu bylo během uplynulého desetiletí, kdy výnosy rostly přibližně o 5,1% ročně a náklady leteckých přepravců se zvyšovaly zhruba o 4,7% ročně. Výsledkem toho je, že se v nadcházejících třech letech předpokládají poměrně stabilní provozní výsledky. Mezi jinými trendy v oblasti letecké přepravy došlo k výraznému pokroku v úsilí o liberalizaci, kdy významný počet dvoustranných smluv, které byly uzavřeny nebo novelizovány v roce 2000, obsahuje opatření pro větší liberalizaci. Regionální organizace v Africe, Asii/Tichomoří a v Latinské Americe zvážily možnost nebo se zavázaly k postupné liberalizaci leteckých linek v rámci daných regionů. Privatizace světových vlajkových přepravců, tedy proces, který již probíhá řadu let, pokračovala privatizací dalších šesti leteckých společností v roce 2000 a pokrokem u plánů na privatizaci pro dalších 34 leteckých přepravců. Letecké společnosti rovněž pokračovaly v expanzi prostřednictvím nadnárodních aliancí, přičemž většina těchto dohod obsahuje ujednání o sdílení kódů. Iniciativa vlád spočívající v zakládání samostatných subjektů, které by provozovaly hlavní letiště nebo poskytovaly služby v oblasti letecké navigace, byla v roce 2000 také na vzestupu, přičemž rostoucí důraz byl kladen na aktivní účast soukromého sektoru na letištních 2

provozech, řízení a financování. Charakteristickým nově vznikajícím vývojovým faktorem v letištním sektoru byla expanze a rostoucí aktivita letištních aliancí. Vzhledem k tomu, že poptávka po letecké dopravě stále převyšuje kapacitu letišť a vzdušného prostoru, byla i v roce 2000 velká část úsilí věnována technologickým a dalším změnám, které by mohly vést k bezpečnému rozšíření kapacit. Zavedení komunikačních, navigačních a dozorčích systémů, jakož i systémů řízení letecké dopravy (CNS/ATM systémy) založených především na satelitní technologii, vedlo k rostoucímu využívání leteckého prostoru pro mezinárodní civilní letectví v roce 2000. Rovněž systémy řízení letového provozu (ATC) na celém světě pokračovaly v modernizaci jakožto součást vývoje na cestě ke spojitému globálnímu ATM systému. Nejvytíženější letiště (v milionech cestujících) Provozní výnosy (v mld. USD) Provozní náklady (v mld. USD) 77,7 80,2 328,7 317,7 73,1 295,5 305,5 279,6 293,2 1998 1999 2000 Atlanta Hartsfield 1998 1999 2000 Světové pravidelné spoje 1998 1999 2000 Světové pravidelné spoje Podstatného pokroku bylo dosaženo ve všech regionech na cestě k implementaci snížených separačních minim založených na CNS/ATM systémech a koncepcích. V tichomořském regionu tvořila koncepce požadovaného navigačního výkonu (RNP) základ pro snížení separačního minima na 50 námořních mil (NM), jak v podélném, tak v bočním směru. I v roce 2000 byly dále prováděny výchozí kroky, které je třeba provést za účelem implementace obdobných snížení v africkém, karibském, latinskoamerickém, středovýchodním a jihoamerickém regionu. V současné době se plánuje implementace vzdušného prostoru RNP5 v určitých částech středovýchodního regionu a v koridoru jižního Atlantiku spojujícím Evropu s Jižní Amerikou. ROK V DATECH Statistický přehled vývoje civilního letectví, který je uveden v tomto čísle ICAO Journal, je odvozen ze dvou publikací ICAO: Annual Report of the Council - 2000 (Výroční zpráva rady - 2000, dokument č. 9770) a The World of Civil Aviation, 2000-2003 (Svět civilního letectví, 2000-2003, oběžník č. 287) a z přehledu vývojových směrů letecké dopravy a trendů a prognóz, které byly vypracovány Úřadem letecké dopravy v rámci ICAO. Tyto dokumenty obsahují velké množství informací, které nejsou uvedeny v tomto přehledu; dokument č. 9770 je možno získat od ICAO kontaktováním oddělení pro prodej dokumentů, telefon +1 (514) 954-8022; fax +1 (514) 954-6769; e-mail: sales_unit@icao.int. Oběžník č. 287 je rovněž možno získat ze stejného zdroje do listopadu až prosince roku 2001. 3

Podrobnější statistiky o výsledcích leteckého sektoru je možno nalézt ve statistické ročence ICAO, Civil Aviation Statistics of the World, která obsahuje přehled klíčových statistik publikovaných v různých zpravodajích ICAO. * Poznámka: Všechny finanční hodnoty, které jsou uvedeny v této zprávě, jsou vyjádřeny v měně USA. V roce 2000 pokračovaly práce na zavedení sníženého vertikálního separačního minima (RVSM) v evropském regionu a v některých částech tichomořského regionu došlo k úspěšné implementaci RVSM. V některých regionech ICAO byly zahájeny programy na implementaci moderních komunikačních systémů pro přenos dat mezi dispečerem a pilotem (CPDLC) a systému pro zpracování zpráv ATS (AMHS). V současné době probíhají zkoušky automatického závislého dozoru (ADS) spolu s rozsáhlým úsilím zaměřeným na vývoj ADS postupů usilujících o používání ADS pro separační účely, a tyto zkoušky by měly vést k aplikaci ADS v oceánském vzdušném prostoru pro účely monitorování shody a pro separační účely. Očekává se, že tyto vývojové směry v budoucnu povedou k efektivnějšímu využití vzdušného prostoru při současném zvýšení jeho kapacity. Statistiky odrážející bezpečnost, která je vždy nejvyšší prioritou, obsahovaly v roce 2000 určitý počet smrtelných leteckých nehod na pravidelných leteckých linkách po celém světě. Přestože se tento počet mírně snížil na 18 z 21 smrtelných nehod v roce 1999, došlo v roce 2000 k vyššímu počtu smrtelných úrazů cestujících (755 oproti 492 v roce 1999). Rovněž došlo k nárůstu počtu smrtelných úrazů cestujících na 100 milionů osobokilometrů v roce 2000, a to na hodnotu 0,025 z hodnoty 0,020 v roce 1999. Podle závazného auditorského programu ICAO pro dohled nad celkovou bezpečností, který byl spuštěn v roce 1999, bylo auditorskými týmy do konce roku 2000 posouzeno na 131 leteckých správ a pokračovaly přípravné práce na rozšíření programu v dalších technických oblastech. V rámci ICAO byla v roce 2001 mezi klíčovými body této organizace též Konference o ekonomice letišť a služeb letecké navigace (ANSConf 2000), událost, které se zúčastnilo více než 600 účastníků ze 113 zemí a 22 mezinárodních leteckých organizací. Do konce roku 2000 ICAO přijala novou politiku v oblasti poplatků za letištní služby a služby letecké navigace. V oblasti ochrany životního prostředí tato organizace i nadále kladla vysoký důraz na vývoj nové normy v oblasti hluku, která by byla přísnější, než je současná norma (Kapitola 3) a rovněž pokračovala ve studiu problematiky provozních omezení u letadel splňujících pouze současnou normu (Kapitola 3). Rovněž probíhaly práce v oblasti možností této politiky se zaměřením na omezení nebo redukci emisí skleníkových plynů z civilního letectví. Jako vždy, i v roce 2000 byla organizace ICAO velmi aktivní v oblasti technické spolupráce, neboť probíhala realizace 127 projektů v 77 rozvojových zemích. Hlavním cílem programu je poskytování technických služeb na podporu celosvětové implementace standardů ICAO a doporučených praktik, zejména v oblasti letové bezpečnosti. V celkovém objemu byl program technické spolupráce této organizace v roce 2000 ohodnocen částkou 88,2 milionů USD, což je rekordní výše ve financování od vytvoření programu v roce 1951. * Další publikace než ICAO, jako statistické zpravodaje a zdroje dat, které jsou zde uvedeny, obsahují nejnovější dostupné statistické publikace OSN; Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); údaje Mezinárodního měnového fondu (IMF); Světové banky; Světové organizace cestovního ruchu; Světové obchodní organizace; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); Evropské konference o civilním letectví (ECAC); ministerstva dopravy Spojených států; Mezinárodní rady letišť (ACI); Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA); Sdružení evropských leteckých společností (AEA); Airclaims Ltd; Avmark Inc. a společnosti a skupiny WEFA. 4

Následující přehled hlavních vývojových směrů letecké dopravy v roce 2000, zejména v oblastech růstu letecké dopravy (viz tabulka 1), finančních výsledků leteckých společností (viz níže uvedený samostatný oddíl), ekonomické regulace, leteckých přepravců a jejich leteckého parku, distribuce produktu leteckých společností, výsledků v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a aktivit v oblasti technické spolupráce (pro každé z těchto témat rovněž viz příslušné samostatné oddíly uvedené níže), byl odvozen z dokumentu Annual Report of the Council - 2000 (Výroční zpráva rady - 2000) a z Oběžníku ICAO č. 287 (viz výše uvedený doplňkový text s informacemi, jak získat tyto a další publikace ICAO). Následující přehled se rovněž zaměřuje na dopravní a finanční prognózy pro období let 2001-2003. Podrobné informace k této problematice jsou uvedeny v Oběžníku č. 287. Dopravní výsledky Celkový objem přepravy na vnitrostátních a mezinárodních pravidelných linkách dosažený leteckými společnostmi signatářských států ICAO v roce 2000 se odhaduje na přibližně 401 miliard tunokilometrů, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 1999 o přibližně 8%. Světové letecké společnosti přepravily v roce 2000 přibližně 1647 milionů cestujících a zhruba 30 milionů tun nákladu, což představuje zvýšení z 1562 milionů cestujících a 28 milionů tun nákladu realizovaných v roce 1999. Vzhledem k tomu, že celková kapacita letišť vzrostla o něco méně než objem přepravy, znamená to, že průměrný koeficient vytíženosti osobní dopravy vzrostl na všech pravidelných leteckých spojích na 71% v roce 2000 a že průměrný koeficient vytíženosti letadel z hlediska hmotnosti vzrostl na 61%. Ve srovnání s předchozími lety došlo ke značnému nárůstu v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy, když byl zaznamenán růst ve výši přibližně 9% u realizovaných tunokilometrů a rovněž přibližně 9% v počtu přepravených osob a tun nákladu (viz tabulka 1). Na mezinárodní dopravu připadalo přibližně 59% celkových realizovaných osobokilometrů, 86% realizovaných tunokilometrů nákladu a 68% celkových realizovaných tunokilometrů. Tabulka 1: Pravidelná doprava v letech 1999 až 2000 Druh dopravy Počet přepravených osob (v milionech) Počet realizovaných oskm (v milionech) Koeficient vytíženosti osobní dopravy (%) Počet přeprav. tun (v mil.) Počet realizovaných tkm (v milionech) Poštovní zásilky - počet realizovaných tkm (v milionech) Celkový počet realizovaných tkm (v milionech) Koeficient vytíženosti podle hmotnosti (%) MEZINÁRODNÍ 1999 493 1 622 250 70 17,3 93 280 2 480 247 610 63 2000 538 1 778 600 72 18,8 101 080 2 660 270 950 64 Změna (%) 9,1 9,6 2,0 8,7 8,4 7,3 9,4 1,0 VNITROSTÁTNÍ 1999 1 069 1 175 550 68 10,8 15 380 3 240 122 810 56 2000 1 110 1 239 190 69 11,4 16 500 3 370 129 830 56 Změna (%) 3,8 5,4 1,0 5,6 7,3 4,0 5,7 0,0 CELKEM (mezinárodní a vnitrostátní) 1999 1 562 2 797 800 69 28,1 108 660 5 720 370 420 60 2000 1 647 3 017 790 71 30,2 117 580 6 030 400 780 61 Změna (%) 5,4 7,9 2,0 7,5 8,2 5,4 8,2 1,0 Poznámka: oskm = osobokilometry, tkm = tunokilometry Rovněž vnitrostátní doprava zaznamenala významný růst - zhruba o 6% - neboť v roce 2000 bylo realizováno 130 miliard tunokilometrů ve srovnání se 123 miliardami tunokilometrů realizovanými v roce 1999. 5

Celosvětový trend v oblasti růstu dopravy za období let 1991 až 2000 je ilustrován na obrázcích 1 až 6, zatímco trend v oblasti růstu mezinárodní dopravy je za stejné období ilustrován na obrázcích 7 až 12. Obrázek 1: Celkový počet přepravených osob v letech 1991-2000 (v mil.) Obrázek 2: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech 1991-2000 (v mld) Regionální rozdělení pravidelné dopravy Vývoj v oblasti celkové a mezinárodní pravidelné dopravy se značně měnil v závislosti na regionech registrace přepravce, a to jak v oblasti osobní dopravy, tak v oblasti nákladní dopravy: z hlediska realizovaných osobokilometrů dosahoval nárůst dopravy od přibližně 6% pro letecké společnosti ze Severní Ameriky, Latinské Ameriky a z karibské oblasti po 11% pro letecké společnosti ze Středního Východu (viz tabulka 2). Mezinárodní pravidelná doprava dosáhla růstu od 7% pro přepravce z Afriky a Latinské Ameriky/karibské oblasti po téměř 13% pro letecké společnosti ze Středního Východu. Tabulka 2: Růst letecké dopravy podle regionů v letech 1999 až 2000 (procentuální změna) Region registrace Počet přepravených cestujících Počet realizovaných osobokilometrů Počet realizovaných tunokilometrů nákladu Počet realizovaných tunokilometrů poštovních zásilek Celkový počet realizovaných tunokilometrů MEZINÁRODNÍ A VNITROSTÁTNÍ DOPRAVA Afrika 4,0 6,5 2,9 11,9 5,9 Asie a Tichomoří 7,0 10,0 5,9 3,1 9,0 Evropa 7,6 8,3 11,0 9,9 9,4 Střední Východ 6,7 11,0 3,6 3,8 8,0 Severní Amerika 3,4 6,4 9,7 6,3 7,1 Latinská Amerika / 4,6 5,7 4,7-29,1 5,7 Karibská oblast Celkem 5,4 7,9 8,2 5,5 8,2 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA Afrika 4,3 6,7 2,5-11,1 5,8 Asie a Tichomoří 11,9 11,9 5,4 4,4 9,6 Evropa 9,5 9,1 11,1 11,5 10,0 Střední Východ 11,0 12,9 3,7 5,4 8,7 Severní Amerika 7,0 7,9 11,5 7,4 9,3 Latinská Amerika / 3,4 7,1 6,6-15,7 6,8 Karibská oblast Celkem 9,1 9,6 8,4 7,1 9,4 6

Obrázek 3: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech 1991-2000 (v mil.) Obrázek 4: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech 1991-2000 (v mld) Provozní výsledek (v % provozních výnosů) Objednávky tryskových letadel Růst počtu přepravených osob (u všech spojů dohromady) 5,4 4,8 1 463 1 553 6,20% 5,40% 3,3 987 1998 1999 2000 1% Světové pravidelné spoje 1998 1999 2000 1998 1999 2000 Z hlediska počtu realizovaných tunokilometrů nákladu vykázali přepravci z Afriky zvýšení, jak v oblasti celkové přepravy, tak z hlediska mezinárodní přepravy, a to přibližně o 3%. Na opačném konci tohoto růstového žebříčku se nacházejí evropští přepravci, kteří vykázali průměrný nárůst ve výši 11% počtu realizovaných tunokilometrů nákladu na všech spojích, a letecké společnosti Severní Ameriky, které vykázaly nárůst na mezinárodních spojích přibližně o 12%. Obrázek 5: Celkový počet realizovaných tunokilometrů poštovní přepravy v letech 1991-2000 (v mil.) Obrázek 6: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech 1991-2000 (v mld) 7

Růst realizovaných osobokilometrů (u všech spojů dohromady) Růst počtu přepravených tun nákladu (u všech spojů dohromady) Růst realizovaných tunokilometrů (u všech spojů dohromady) 6,5% 7,9% 6,0% 7,5% 6,7% 8,2% 2,1% 0,4% 1998 1999 2000 1998 1999 2000 1998 1999 2000-1,0% Zatímco letecké společnosti Severní Ameriky přepravily přibližně 36% celkového objemu světové pravidelné dopravy v roce 2000, největší podíl v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy přibližně 37% byl realizován evropskými leteckými společnostmi. V roce 2000 vykázaly letecké společnosti asijského/tichomořského regionu nejvyšší roční koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti na mezinárodních pravidelných spojích (přibližně 68%), zatímco letecké společnosti v Africe vykázaly nejnižší koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti (přibližně 50%). Ve srovnání s rokem 1999 představují koeficienty vytíženosti podle hmotnosti pro mezinárodní pravidelné spoje nárůst o přibližně 5 procentních bodů pro letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti, po 2 procentních bodech pro letecké společnosti Afriky a Asie/Tichomoří a jednoho procentního bodu pro evropské a severoamerické přepravce. V případě leteckých společností Středního Východu nedošlo prakticky k žádné změně nebo jen k velmi mírným změnám. Růst celkového počtu tunokilometrů (u všech spojů dohromady) Růst počtu přepravených osob (u mezinárodních spojů) Růst realizovaných osobokilometrů (u mezinárodních spojů) 8,2% 9,1% 6,3% 7,6% 7,3% 9,6% 4,6% 3,0% 1,3% 1998 1999 2000 1998 1999 2000 1998 1999 2000 8

Přibližně 70% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy připadalo v roce 2000 na 30 mezinárodních a/nebo domácích leteckých společností. Na mezinárodních spojích bylo přibližně 73% veškeré dopravy realizováno nejvýkonnějšími 30 leteckými společnostmi provozujícími mezinárodní pravidelné spoje. Z těchto 30 leteckých společností bylo 11 přepravců registrováno v Evropě, 10 v asijském/tichomořském regionu, 7 v Severní Americe, 1 na Středním Východě a 1 v Latinské Americe/karibské oblasti. Růst počtu tun nákladu (mezinárodní spoje) Růst realizovaných tunokilometrů nákladu (mezinárodní spoje) Růst celkového počtu realizovaných tkm (mezinárodní spoje) 9,5% 8,7% 8,4% 9,4% 7,2% 7,0% 1,8% 0,6% 1998 1999 2000 1998 1999 2000-0,8% 1998 1999 2000 Deset největších leteckých přepravců v roce 2000 tvořily z hlediska realizovaného počtu tunokilometrů na pravidelných mezinárodních a vnitrostátních linkách společnosti United Airlines s 23,1 mld realizovaných tunokilometrů, po které následovaly American Airlines, Delta Air Lines, Lufthansa, British Airways, Northwest Airlines, Air France, Singapore Airlines, Japan Airlines a Federal Express. V oblasti mezinárodní dopravy první místo z tohoto hlediska patřilo společnosti Lufthansa (16 mld realizovaných tunokilometrů), po které následovaly British Airways, Singapore Airlines, Air France, Japan Airlines, KLM Royal Dutch Airlines, United Airlines, Korean Air, Cathay Pacific Airways a American Airlines. Obrázek 7: Celkový počet přepravených osob v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 8: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld) Pořadí z hlediska zemí nebo skupin zemí podle objemu pravidelné letecké přepravy realizované jejich leteckými společnostmi v roce 2000 je k dispozici v tabulce 3. Tato data jsou uvedena pro celkový počet realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů, jak pro všechny provozy celkem, tak pro mezinárodní provozy. Konkrétní číselné údaje jsou uváděny 9

pouze pro ty země, jejichž letecké společnosti realizovaly v roce 2000 v souhrnu více než 100 milionů tunokilometrů. Tabulka 4 uvádí počty tunokilometrů nákladu realizovaných těmi zeměmi, jejichž letecké společnosti přepravily v roce 2000 více než 25 milionů tunokilometrů nákladu. Jak plyne z údajů uvedených v tabulce 3, připadalo přibližně 45% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy na letecké společnosti ze Spojených států (34%), Japonska (6%) a Velké Británie (5%). V oblasti mezinárodní dopravy bylo téměř 39% veškeré dopravy realizováno leteckými společnostmi čtyř zemí: Spojených států s 18%, Velké Británie s 8%, Německa se 7% a Japonska se 6% celkového objemu. Nepravidelná doprava Odhaduje se, že v roce 2000 došlo k nárůstu celkové mezinárodní nepravidelné osobní letecké dopravy (v osobokilometrech) v celosvětovém měřítku o odhadovaných 11%, přičemž podíl celkové mezinárodní osobní dopravy zůstává na úrovni kolem 13%. Nepravidelná doprava pro přepravce registrované v Evropě zůstává největší jednotlivou složkou světového trhu charterových služeb. Obrázek 9: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 10: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld) Odhaduje se, že vnitrostátní nepravidelná osobní doprava představuje přibližně 8% celkové nepravidelné osobní dopravy a kolem 2% veškeré vnitrostátní osobní dopravy v celosvětovém měřítku. Nepravidelná nákladní doprava je stále více převážně účelovou záležitostí a pokud jde o její objem, je k dispozici jen velmi málo informací. Obrázek 11: Celkový počet přepravených tunokilometrů poštovních zásilek v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.) Obrázek 12: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld) Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.) 1 Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.) 1 10

(jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem) Pořadí v r. 2000 Celkové výkony Mezinárodní doprava Celkové výkony Mezinárodní doprava Odhad za Pořadí Odhad za Odhad za Pořadí Odhad za rok 2000 v r. 2000 rok 2000 rok 2000 v r. 2000 rok 2000 Změna proti r. 1999 (%) Změna proti r. 1999 (%) Pořadí v r. 2000 Změna proti r. 1999 (%) Spojené státy 1 134 464 7 1 47 884 10 1 1 110 955 6 1 310 389 8 Japonsko 2 23 652 6 4 17 407 8 2 173 403 6 4 102 209 11 Velká Británie 3 21 866 6 2 21 218 6 3 170 682 6 2 163 157 6 Německo 4 18 554 9 3 17 660 9 4 115 614 10 3 106 822 10 Francie 5 15 605 9 7 11 853 8 5 113 032 12 5 75 052 11 Korejská republika 6 13 425 3 6 12 646 2 11 62 837 14 8 54 926 13 Singapur 7 12 986 10 5 12 986 10 9 71 786 10 7 71 786 10 Nizozemí 8 11 773 4 8 11 763 4 8 73 907 4 6 73 798 4 Čína 2 9 11 603 15 16 4 465 16 6 90 960 13 18 22 232 12 Hongkong SAR 3 9 663 10 9 663 10 50 254 14 50 254 14 Macao SAR 4 176 176 1 572 1 572 Austrálie 10 9 921 9 9 6 936 13 7 81 525 7 9 53 007 12 Kanada 11 8 367 4 10 5 942 5 10 70 760 6 10 48 002 8 Itálie 12 6 151 10 14 5 148 11 14 44 552 12 15 34 276 13 Brazílie 13 5 697 6 19 3 246 5 13 45 737 9 17 22 811 6 Španělsko 14 5 642 17 17 3 978 18 12 52 613 19 14 35 216 21 Thajsko 15 5 571 7 13 5 215 7 16 42 236 10 11 38 676 10 Švýcarsko 16 5 550 7 11 5 523 7 18 36 319 9 12 36 039 9 Země Perského zálivu 5 17 5 523 20 12 5 506 20 19 35 978 22 13 35 831 22 Malajsie 18 5 346 21 15 4 875 21 17 37 939 13 16 32 905 12 Ruská federace 19 4 948-2 23 2 285 9 15 42 950 å6 22 17 584 4 Lucembursko 20 3 573 39 18 3 573 39 98 557-25 95 557-25 Skandinávie 6 21 3 422 6 22 2 585 6 21 27 742 5 21 19 149 6 Mexiko 22 3 088 7 30 1 646 17 20 30 474 4 25 15 081 14 Nový Zéland 23 2 976 5 21 2 762 6 23 23 045 10 19 20 338 13 Belgie 24 2 920 37 20 2 920 37 26 19 379 10 20 19 379 10 Indie 25 2 911 6 29 1 701 5 22 26 026 7 27 13 918 6 Saudská Arábie 26 2 836 2 24 2 173 2 25 20 229 3 28 13 807 3 Jihoafrická republika 27 2 579 7 26 2 041 7 24 21 014 10 23 15 856 11 Chile 28 2 296 9 28 1 955 11 36 10 859 2 38 7 678 3 Izrael 29 2 191-3 25 2 166-3 31 14 397 7 26 14 127 7 Rakousko 30 2 045 21 27 2 034 21 30 15 471 16 24 15 353 16 Turecko 31 1 865 23 31 1 555 27 28 16 492 24 30 12 938 29 Indonésie 32 1 857 19 33 1 262 23 27 16 579 14 31 10 665 14 Argentina 33 1 774 14 36 1 170 21 29 15 744 12 34 9 290 22 Pákistán 34 1 540 12 34 1 239 14 33 13 048 14 32 10 086 18 Irsko 35 1 399 25 32 1 392 25 32 13 695 24 29 13 614 24 Filipíny 36 1 382 6 35 1 180 6 35 11 051 7 35 9 050 8 Kolumbie 37 1 379 3 39 1 033 5 39 8 622 10 43 5 338 15 Portugalsko 38 1 242-4 38 1 088-4 34 11 111-3 33 9 594-4 Srí Lanka 39 1 125 68 37 1 125 68 43 6 840 33 40 6 840 33 Egypt 40 1 085-1 40 1 015-2 38 8 828-3 37 8 065-3 Řecko 41 1 043 10 41 939 11 37 9 575 8 36 8 504 9 Finsko 42 963-1 42 846-2 41 7 502-5 41 6 177-7 Írán (Íránská islámská rep.) 43 810 1 55 362 7 40 8 341 6 50 3 393 25 Kuvajt 44 805-3 43 805-3 44 6 137 0 42 6 137 0 Maroko 45 722 8 44 693 8 42 7 185 9 39 6 904 9 Bangladéš 46 678 24 45 672 25 50 3 988 13 49 3 910 13 Mauritius 47 647 15 46 643 15 46 4 888 21 45 4 837 21 Jordánsko 48 591 2 47 591 2 48 4 207 0 46 4 207 0 Polsko 49 574 15 48 564 15 45 5 035 9 44 4 918 9 Vietnam 50 517 16 54 365 20 47 4 441 16 55 3 017 20 Island 51 502 10 49 502 10 51 3 932-4 48 3 932-4 Jamajka 52 427 13 50 427 13 49 4 175 19 47 4 175 19 Brunei 53 410 8 51 410 8 58 3 001 17 56 3 001 17 Uzbekistán 54 387 5 56 357 7 53 3 430 3 53 3 100 5 Změna proti r. 1999 (%) 11

Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem) Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.) 1 Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna Pořadí Odhad za Změna v r. rok 2000 proti r. v r. 2000 rok 2000 proti r. v r. rok 2000 proti r. v r. 2000 rok 2000 proti r. 2000 1999 (%) 1999 (%) 2000 1999 (%) 1999 (%) Etiopie 55 383 3 52 373 3 62 2 752 12 62 2 640 12 Keňa 56 377 29 57 355 31 55 3 272 30 54 3 040 33 Státy Yaoundské smlouvy 7 57 376-11 53 367-11 65 2 666-7 64 2 578-7 Venezuela 58 350-33 73 190-50 52 3 487-31 70 1 750-50 Maďarsko 59 340 13 58 340 13 56 3 168 11 52 3 168 11 Kuba 60 335-20 61 312-20 59 2 964-20 57 2 769-20 Česká Republika 61 334 17 59 334 17 54 3 332 16 51 3 325 16 Fidži 62 316 11 60 313 11 67 2 479 13 65 2 448 13 Panama 63 312 45 62 312 45 66 2 604 53 63 2 604 53 Trinidad a Tobago 64 300-3 63 299-3 61 2 765 2 58 2 754 1 Kypr 65 292 2 64 292 2 63 2 740 2 59 2 740 2 Alžírsko 66 284-1 70 220 3 57 3 023 1 67 2 348 5 Salvador 66 284 21 66 275 21 60 2 829 20 60 2 729 19 Tunisko 66 284 1 65 284 1 64 2 690-3 61 2 690-3 Kostarika 69 253 3 67 250 3 69 2 371 11 68 2 334 11 Malta 70 234 9 68 234 9 68 2 442 5 66 2 442 5 Zimbabwe 71 228-6 71 217-6 88 771-21 90 652-22 Libanon 72 223 0 69 223 0 74 1 484 15 72 1 484 15 Peru 73 207 39 89 91 117 71 1 915 20 88 680 51 Rumunsko 74 200 17 72 196 18 70 2 076 18 69 2 032 19 Bolívie 75 181-3 78 143-3 72 1 809-2 73 1 403 0 Jemen 76 174 53 74 165 54 73 1 575 53 71 1 485 55 Ghana 77 162 7 75 162 7 83 988-10 79 988-10 Ukrajina 78 150 8 79 135 8 76 1 449 10 75 1 294 11 Namíbie 79 149 48 76 147 48 92 723 14 87 704 14 Syrská arabská republika 79 149 11 77 145 11 77 1 422 10 74 1 381 10 Turkmenistán 81 144 27 86 102 29 75 1 466 25 78 1 007 24 Madagaskar 82 137 14 83 114 14 81 1 146 13 81 907 12 Kazachstán 83 133 22 85 104 37 78 1 208 22 80 916 38 Gabun 84 131 6 81 123 5 85 836 7 84 762 7 Surinam 85 130-7 80 129-8 80 1 151-3 76 1 149-3 Nepál 86 121 12 82 119 12 79 1 155 13 77 1 135 13 Papua Nová Guinea 86 121 10 92 79 11 82 1 071 10 89 653 13 Angola 88 116 9 84 111 14 94 619 2 93 565 8 Kamerun 89 106 0 87 99 0 97 560-6 97 505-5 Poznámky k tabulce 3: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Letištní provoz Nejvytíženějších 25 světových letišť z hlediska počtu odbavených cestujících z nichž 16 se nachází ve Spojených státech odbavilo v roce 2000 celkem přibližně 1096 milionů cestujících. Tento údaj představuje téměř jednu třetinu celkové pravidelné a nepravidelné 12

osobní dopravy ve světovém měřítku. V průměru odbavilo každé z těchto letišť přibližně 120 000 cestujících denně. Těchto 25 nejvytíženějších letišť rovněž odbavilo v celkovém souhrnu o něco málo více než 11,5 milionu odletů a příletů letadel v roce 2000, což je mírně vyšší údaj než v předcházejícím roce. Průměrný roční nárůst pohybů letadel na těchto letištích v rozmezí let 1991 až 2000 byl přibližně 3,5%, zatímco objem osobní přepravy rostl během téhož období v průměru o 5,4%. Nejvytíženějším letištěm v roce 2000 bylo letiště Atlanta Hartsfield, které odbavilo více než 80,1 mil. cestujících a z hlediska počtu vzletů a přistání 885 000 letadel. Tyto údaje představovaly roční nárůst o 3,1% v počtu odbavených cestujících a mírné zvýšení pohybů letadel. Budeme-li sestavovat pořadí letišť podle osobní dopravy, bylo další pořadí následující: Chicago O Hare s 72,2 mil. cestujících; Los Angeles s 68,5 mil. cestujících; London Heathrow s 64,6 mil. cestujících a Dallas/Ft. Worth s 60,7 mil. cestujících. Z hlediska pohybu letadel následovalo za letištěm v Atlantě jako další nejvytíženější komerční letiště Chicago O Hare s 868 000 vzlety a přistáními; Dallas/Ft. Worth s 754 000 vzlety a přistáními; Los Angeles s 749 000 vzlety a přistáními a Paris Charles de Gaulle, kde se pohyb letadel zvýšil o celých 8,8% na 508 000. Mezi 25 nejvytíženějšími letišti došlo k nejvyššímu ročnímu tempu růstu u pohybu letadel v Madridu, kde objem dopravy vzrostl o 15,7% na 350 000 vzletů a přistání. Největší roční tempo růstu v oblasti osobní přepravy rovněž bylo zaznamenáno v Madridu, kde došlo ke zvýšení o 18% na 32,6 milionu odbavených osob. Z hlediska mezinárodní osobní dopravy bylo nejvytíženějším letištěm letiště London Heathrow, kde došlo k odbavení více než 56,8 milionu cestujících, což znamená ve srovnání s rokem 1999 nárůst o 3,5%. Dalšími nejvytíženějšími letišti z tohoto hlediska byla letiště Paris Charles de Gaulle, které zaznamenalo nárůst o 11,4% na 42,5 milionu mezinárodních cestujících; Frankfurt se 7,4% růstem na 39,8 milionu mezinárodních cestujících; Amsterdam Schiphol s nárůstem o 7,5% na 38,9 milionu osob a Hongkong, kde došlo k růstu o 10,2% na 32 milionu cestujících. Mezi deseti nejvytíženějšími letišti z hlediska mezinárodní osobní dopravy byla dále letiště London Gatwick, Singapore, Tokyo Narita, Brusel a Bangkok. 25 nejdůležitějších letišť na světě z hlediska počtu odbavených cestujících v oblasti mezinárodní osobní dopravy představuje přibližně 2% všech letišť nabízejících služby mezinárodní dopravy. Dohromady těchto 25 letišť odbavilo v roce 2000 přibližně 569 milionu cestujících, neboli zhruba 42% celkového světového objemu mezinárodní pravidelné a nepravidelné dopravy z hlediska počtu odbavených osob. V průběhu let 1991 až 2000 se počet osob na mezinárodních spojích odbavených na těchto letištích zvyšoval přibližně o 7,1% ročně. Pohyby letadel na mezinárodních letech se zvyšovaly přibližně o 6% každým rokem. Během téhož desetiletého období došlo k nejvyšším průměrným ročním nárůstům z hlediska počtu odbavených cestujících u letišť Milan Malpensa (25,3%) a Brusel (12%). Letiště Milan Malpensa rovněž dosáhlo nejvyššího tempa ročního růstu z hlediska pohybů letadel v oblasti mezinárodní dopravy (přibližně 25%), následováno letištěm Madrid a Soul (každé z nich přibližně 9%). Na konci roku bylo na světě pro mezinárodní civilní leteckou dopravu otevřeno celkem 1196 letišť ve srovnání s 1192 na konci roku 1999. V průběhu roku 2000 bylo dokončeno nebo rozpracováno 242 projektů na rozšíření letišť. Většina těchto projektů byla zaměřena na zvýšení kapacity osobní dopravy přístavbou nových terminálů nebo rozšiřováním stávajících zařízení a na zvýšení kapacit pro odbavování nákladní dopravy. 13

V roce 2000 probíhalo přibližně 20 projektů zaměřených na vytvoření železničního spojení mezi letišti a městy, která letiště obsluhují nebo na spojení letišť s železniční sítí ve velkém. Finanční výsledky Předběžné odhady za rok 2000 naznačují, že pravidelná letecká doprava v celosvětovém měřítku jakožto celek zaznamenala provozní zisk ve výši 3,3% celkových provozních výnosů ve srovnání se ziskem 4% celkových provozních výnosů zaznamenaným v roce 1999. Výsledky roku 2000 představují osmý po sobě jdoucí provozní zisk, přičemž tato série ziskových výsledků následuje po třech letech provozních ztrát (1990 až 1992). Provozní výnosy pravidelné letecké dopravy se předběžně odhadují v roce 2000 na 328,7 mld USD, což představuje nárůst o přibližně 7% ve srovnání s rokem 1999, kdy letecké společnosti vydělaly 305,5 mld USD. Provozní výnosy na tunokilometr realizovaných výkonů poklesly na odhadovaných 77,6 centů v roce 2000 z hodnoty 77,9 centů v roce 1999. Provozní náklady leteckých společností za rok 2000 jsou předběžně odhadovány na 317,7 mld USD, což představuje zvýšení o přibližně 8% vzhledem k roku 1999. Provozní náklady na tunokilometr realizovaných výkonů vzrostly v roce 2000 na 75 centů z hodnoty 74,7 centů v roce 1999. Pokračující úsilí vyvíjené leteckými společnostmi z celého světa zaměřené na snižování jejich nákladů pomohlo udržet provozní výdaje na tunokilometr na téměř stejné úrovni jako v roce 1999 i přes podstatně zvýšené ceny, které je nutno platit za letecké palivo. Přestože odhadovaný provozní zisk ve výši přibližně 11 mld USD byl nižší než provozní zisk z roku 1999 (kdy dosáhl 12,3 mld USD), tento kladný výsledek odráží celkově zdravé hospodaření po většinu roku vedoucí k silnému nárůstu dopravy. Současně s tím letecké společnosti udržovaly neustále pod kontrolou růsty kapacit pro osobní dopravu a díky tomu se koeficient průměrné vytíženosti u osobní dopravy zvýšil o dvě procenta na 71% v roce 2000 z 69% v roce 1999. Nicméně rostoucí ceny leteckého paliva ve spojení s poklesem výnosnosti (tj. výnosů na realizovaný tunokilometr) měly ve všech regionech s výjimkou Severní Ameriky negativní dopad na světové letecké společnosti. Silná ekonomická situace ve Spojených státech měla hlavní vliv na finanční výsledky, přičemž letecké společnosti v Severní Americe vyprodukovaly téměř 70% celosvětového provozního zisku. Letecké společnosti Spojených států provozující pravidelnou dopravu (tj. přední přepravci a národní společnosti) jakožto skupina představovaly přibližně 38% celkových provozních výnosů mezi leteckými společnostmi provozujícími pravidelnou dopravu, které pocházejí ze smluvních států ICAO. Předběžné údaje naznačují, že provozní výsledek společností z USA dosáhl zisku 7,4 mld USD, což je jen nepatrně méně než zisk ve výši 7,6 mld USD zaznamenaný v roce 1999. U přepravců z ostatních zemí světa dohromady je předběžný odhadovaný provozní zisk za rok 2000 3,6 mld USD, což je podstatně méně, než provozní zisk ve výši 4,7 mld USD zaznamenaný v předchozím roce. Podle předběžných odhadů se pro světové letecké společnosti s pravidelnými lety očekává, že čistý výsledek odvozený z provozního výsledku tím, že budeme brát v úvahu neprovozní položky a daně vykáže vzhledem k roku 1999 určitý pokles v důsledku nižších provozních zisků a kvůli kursovým ztrátám. Informace o provozních a čistých výsledcích za období let 1991 až 2000 jsou k dispozici v tabulce 5. Odhady světových leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu braných jakožto celek nevykreslují značné rozdíly ve výsledcích dosažených jednotlivými leteckými společnostmi. V roce 1999 (v době přípravy tohoto článku nebyla k dispozici úplná data za 14

rok 2000) přibližně 68% leteckých společností zaznamenalo provozní zisky a 32% leteckých společností vykazovalo provozní ztráty. Bráno podle regionů zaznamenaly v roce 1999 letecké společnosti ve všech statistických regionech ICAO s výjimkou Latinské Ameriky/karibské oblasti kladné souhrnné provozní výsledky. Provozní zisky vyjádřené jako procentuální podíl provozních výnosů se pohybovaly od až 6,5% v případě leteckých společností v Severní Americe po provozní ztrátu ve výši 1,1% pro přepravce v Latinské Americe a karibské oblasti. Čisté výsledky dosahovaly od přebytku ve výši 4,4% pro severoamerické letecké společnosti po čistou ztrátu ve výši 2,9% pro přepravce z Latinské Ameriky a karibské oblasti. Dostupná data pro přepravce, kteří neprovozují pravidelnou dopravu, nejsou dostačující k tomu, aby mohla vytvořit přesné finanční odhady za rok 2000. V roce 1999 se provozní výnosy přepravců neprovozujících pravidelnou dopravu zhruba odhadovaly na 7,9 mld USD, což je pokles z 9,5 mld USD dosažených v roce 1998. V roce 1999 tito přepravci podle odhadů zaznamenali provozní zisk zhruba 480 mil. USD a čistý zisk přibližně 300 mil. USD. Finanční situace letišť Finanční situace mezinárodních letišť se v roce 2000 nadále zlepšovala. Stále větší počet letišť na celém světě získává zpět své náklady prostřednictvím poplatků z letecké dopravy a výnosů z koncesí, pronájmů a dalších zdrojů mimo vlastní leteckou dopravu. Nicméně poměrně velký počet letišť (konkrétně 1196) otevřených pro mezinárodní civilní leteckou dopravu stále ještě nezískává zpět všechny své výdaje, zejména kvůli nízkým objemům přepravy a též z důvodu jejich organizační struktury, trpí neodpovídajícím finančním řízením a tuto situaci často značně podporují též neodpovídající účetní postupy (společným charakteristickým rysem většiny rentabilních letišť je jejich provoz zajišťovaný nezávislým subjektem). Podíl výnosů z jiných zdrojů, než je letecká doprava, pokračoval v nárůstu a je v současné době hlavním zdrojem výnosů pro největší letiště v Evropě a Severní Americe a též v oblasti Středního Východu, Asii a tichomořském regionu. Obdobně jako v předchozích letech, tak i nyní letiště s vysokými přepravními objemy obecně vykazují vyšší podíly výnosů ze služeb nespadajících přímo pod leteckou dopravu jedná se o podíl, který má tendenci růst s tím, jak roste objem dopravy. Přistávací poplatky a s tím související letištní poplatky představovaly 4,4 % celkových provozních nákladů leteckých společností v roce 1999 (údaje za rok 2000 nebyly k dispozici v době publikace tohoto článku). Služby letecké navigace (ANS) Finanční situace služeb letecké navigace se v roce 2000 rovněž neustále zlepšovala, zejména v těch případech, kdy byly takové služby provozovány samostatnými organizacemi. Ke zlepšení v celosvětovém měřítku došlo především proto, že velký počet zemí klade stále větší důraz na získání svých nákladů v oblasti ANS zpět, a z toho důvodu, že letecká doprava vykazovala další růst. V této souvislosti hrál důležitou roli též rostoucí počet zemí zpoplatňujících oblast letištních dispečerských služeb. Na rozdíl od letišť jsou převažujícím zdrojem výnosů pro poskytovatele služeb ANS poplatky z letecké dopravy, které představují obecně více než 95% celkových výnosů v této oblasti z hlediska zemí. Nicméně mnoho zemí stále ještě nezahrnuje všechny své náklady v oblasti ANS do cenové základny pro poplatky, zejména se jedná o náklady na meteorologické služby, a rovněž mnoho zemí nemá v této oblasti rezervy na odpisy či 15

umořování při určování cenové základny, a tudíž přicházejí o příležitost dalšího vytváření rezerv pro obnovu a rozšiřování příslušných zařízení. Poplatky za umožnění letecké trasy představovaly v roce 1999 2,9% celkových provozních nákladů leteckých společností. Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí v r. Odhad za Změna proti Pořadí v r. Odhad za Změna proti 2000 rok 2000 r. 1999 (%) 2000 rok 2000 r. 1999 (%) Spojené státy 1 30 131 10 1 18 956 12 Japonsko 2 8 549 4 2 7 718 4 Korejská republika 3 7 774-4 3 7 630-4 Německo 4 7 128 8 4 7 109 8 Singapur 5 6 005 10 5 6 005 10 Francie 6 5 227 5 7 4 939 5 Velká Británie 7 5 161 5 6 5 155 5 Nizozemí 8 4 254 5 8 4 254 5 Čína 2 9 3 900 18 10 2 329 20 Hongkong SAR 3 4 841 6 4 841 6 Macao SAR 4 19 19 Lucembursko 10 3 523 41 9 3 523 41 Státy Perského zálivu 5 11 2 038 22 11 2 037 22 Švýcarsko 12 1 937 3 12 1 935 3 Malajsie 13 1 864 31 13 1 809 32 Austrálie 14 1 860 10 16 1 547 5 Kanada 15 1 806-4 17 1 520-3 Itálie 16 1 748 8 14 1 737 8 Thajsko 17 1 713 3 15 1 678 2 Brazílie 18 1 523 4 19 1 072 4 Chile 19 1 312 15 18 1 260 16 Ruská federace 20 1 041 19 25 694 23 Belgie 21 1 016 90 20 1 016 90 Saudská Arábie 22 1 000 0 21 918 0 Izrael 23 886-14 22 886-14 Španělsko 24 871 7 24 785 8 Nový Zéland 25 817-5 23 807-4 Skandinávie 6 26 689 0 26 672 0 Jihoafrická republika 27 687 0 27 634-1 Kolumbie 28 595-7 28 538-4 Indie 29 545 3 30 396 0 Rakousko 30 444 30 29 444 30 Indonésie 31 423 17 32 312 19 Turecko 32 375 20 31 358 21 Pákistán 33 339 2 33 307 3 Mexiko 34 318 0 39 211 20 Argentina 35 295 22 35 267 22 Egypt 36 278 3 34 277 3 Finsko 37 266 6 36 263 5 Srí Lanka 38 256 43 37 256 43 Kuvajt 39 243-9 38 243-9 Filipíny 40 241 0 43 190-2 Portugalsko 41 225 0 40 211 0 Jordánsko 42 204 5 41 204 5 Bangladéš 43 194 36 42 194 36 Mauritius 44 183 3 44 183 3 Irsko 45 168 22 45 168 22 Zimbabwe 46 159 1 46 159 1 Brunei 47 140-6 47 140-6 Státy Yaoundské smlouvy 7 48 135-11 48 135-10 Řecko 49 129 25 49 123 26 Vietnam 50 116 18 51 94 22 Island 51 115 109 50 115 109 Fidži 52 89 6 52 89 6 Libanon 53 85-17 53 85-17 Kostarika 54 79-7 54 79-7 16

Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.) 1 Celkové výkony Mezinárodní doprava Pořadí v r. Odhad za Změna proti Pořadí v r. Odhad za Změna proti 2000 rok 2000 r. 1999 (%) 2000 rok 2000 r. 1999 (%) Etiopie 55 78-23 55 78-23 Keňa 56 77 17 56 77 18 Polsko 57 76-5 57 76-5 Namíbie 58 75 103 58 75 103 Uzbekistán 58 75 9 58 75 9 Irán (Íránská islámská republika) 60 71-34 62 58-38 Maroko 61 63 9 60 62 9 Angola 62 61 17 61 60 20 Gabun 63 55 2 63 55 4 Maďarsko 64 51 28 64 51 28 Kamerun 65 50 9 65 49 7 Kuba 66 49-22 66 48-23 Jamajka 67 48 66 66 48 66 Ázerbajdžán 68 47-19 68 45-20 Kypr 69 43 5 69 43 5 Ghana 70 40 29 70 40 29 Peru 71 35 483 78 29 1 350 Súdán 71 35 3 75 30 0 Madagaskar 73 33 18 71 32 19 Venezuela 73 33-51 75 30-54 Česká Republika 75 32 23 71 32 23 Jemen 75 32 52 73 31 48 Salvador 77 31 41 73 31 41 Surinam 78 30-6 75 30-6 Poznámky k tabulce 4: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Tabulka 5: Provozní a čisté hospodářské výsledky 1, v letech 1991-2000 (letecké společnosti s pravidelnou dopravou pocházející ze smluvních států ICAO) 2 Provozní výnosy v mil. USD Provozní náklady v mil. USD Provozní výsledek Čistý výsledek 3 V procentech provozních Celkem výnosů v mil. USD Celkem v mil. USD V procentech provozních výnosů Přímé dotace v mil. USD Daně z příjmů právnických osob v mil. USD Rok 1991 205 500 206 000-500 - 0,2-3 500-1,7 100 550 1992 217 800 219 600-1 800-0,8-7 900-3,6 140 1 040 1993 226 000 223 700 2 300 1,0-4 400-1,9 150-270 1994 244 700 237 000 7 700 3,1-200 - 0,1 70-1 300 1995 267 000 253 500 13 500 5,1 4 500 1,7 100-2 170 1996 282 500 270 200 12 300 4,4 5 300 1,9 30-2 500 1997 291 000 274 700 16 300 5,6 8 550 2,9 180-4 200 1998 295 500 279 600 15 900 5,4 8 200 2,8 10-4 800 1999 305 500 293 200 12 300 4,0 8 500 2,8 10-4 300 2000 4 328 700 317 700 11 000 3,3 - - - - 1 Pro ty letecké společnosti, které neuvádějí příslušné výsledky, jsou výnosy a náklady odhadnuty. 2 Až do roku 1997 včetně dané údaje nezahrnují činnost v rámci Společenství nezávislých států. 3 Čistý výsledek je odvozen z provozního výsledku přičtením (s kladným nebo záporným znaménkem podle skutečnosti) neprovozních položek (jako např. úroky a přímé dotace) a odečtením daně z příjmu právnických 17

osob. Uvedené provozní a čisté výsledky, zejména čisté výsledky představují malé rozdíly mezi odhady velkých čísel (v oblasti výnosů a nákladů) a z toho důvodu mohou obsahovat značný stupeň nejistoty. 4 Předběžné údaje - čisté výsledky nejsou dosud k dispozici. Trendy a prognózy Prognózy na globální a regionální hospodářský růst, které se používaly jako základ pro prognózy v oblasti letecké dopravy na období do roku 2003, jsou uvedeny v tabulce 6. Toto regionální a globální vyhodnocení hospodářských vyhlídek bere v úvahu nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (IMF) a skupiny WEFA, Světové banky a dalších organizací jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Tabulka 6: Hospodářský růst (HDP), v letech 1999-2003 (průměrná roční tempa reálného růstu) Oblast Skutečnost 1999 (%) Odhad 2000 (%) Prognóza 2001 (%) Prognóza 2002 (%) Prognóza 2003 (%) Afrika 2,6 3,6 4,2 4,3 5,0 Asie/Tichomoří 3,5 4,3 3,6 4,0 4,3 Evropa 2,6 3,5 2,8 2,9 2,8 Střední Východ 1,6 6,4 3,7 4,2 4,3 Severní Amerika 4,2 5,3 2,5 3,1 3,5 Latinská Amerika/Karibská oblast 0,2 4,3 3,8 4,4 4,5 Svět celkem 3,1 4,4 3,2 3,6 3,7 Odhady jsou založeny na materiálech Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, skupiny WEFA a na dalších hospodářských zdrojích. Vyhlídky pro ekonomiku Spojených států podléhají značné nejistotě. Předpokládá se však, že po určitém zpomalení v první části roku 2001 se ve druhé polovině roku ekonomika zotaví za podpory nižších krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb, ačkoliv příslušné tempo růstu může být zpomalováno přetrvávajícím poklesem ceny akcií. Očekává se, že ekonomika USA v letech 2002 a 2003 dále poroste. Během doby, na kterou jsou sestavovány tyto prognózy, se očekává, že celkové hospodářské výsledky v Evropě zaznamenají růst, jehož tempo bude nižší než v roce 2000, ale přitom o něco vyšší než v předchozích letech. Asijská/tichomořská oblast zvýšila svou hospodářskou výkonnost v roce 2000 o odhadovaný růst ve výši 4,3%; v roce 2001 se očekává, že bude růst pomaleji, ale v roce 2002 by mělo dojít k zotavení a odhady pro rok 2003 hovoří o dosažení obdobného tempa růstu jako v roce 2000. Po silném růstu v roce 2000 se i v případě ekonomiky zemí Středního Východu očekává pomalejší růst v roce 2001, ale postupně by mělo do konce období těchto prognóz docházet ke zlepšování. U africké ekonomiky se očekává, že dojde ke zlepšování její výkonnosti během celého tohoto období. Po určitém zotavení v roce 2000 se u ekonomiky Latinské Ameriky a karibského regionu též očekává v roce 2001 poněkud pomalejší růst, ale ke zlepšování tempa růstu by mělo docházet v průběhu let 2002 a 2003. Trendy a prognózy v oblasti letecké dopravy Celkové výkony pravidelné letecké dopravy z hlediska celkového počtu realizovaných tunokilometrů zaznamenaly růst v průměru o 5,5% ročně v rozmezí let 1989 až 2000. Realizovaný počet osobokilometrů rostl v průměru o 4,9% ročně a počet realizovaných tunokilometrů nákladu rostl o 6,8% ročně. Z obecného hlediska byl model růstu dopravy v období let 1989 až 2000 odrazem hospodářských podmínek, k nimž docházelo během tohoto období. Relativně silně rostoucí výkony ekonomiky a letecké dopravy během větší části 80. let se zastavily v polovině 90. let. 18

Hospodářský útlum v roce 1991 měl vážný dopad na leteckou dopravu. Zotavení v oblasti objemu dopravních služeb, které nastalo v roce 1992 i přes pokračující slabou hospodářskou výkonnost, bylo dosaženo jen za cenu výrazně nižší výnosnosti. Přestože reálná výnosnost dosáhla v roce 1993 a 1994 dalšího poklesu, byl stimulační vliv na poptávku po dopravě méně výrazný, než tomu bylo v roce 1992. Na druhé straně začal hospodářský růst poskytovat pevnější základy pro růst dopravy. Tyto trendy pokračovaly až do roku 1997, ale v roce 1998 došlo k jejich obrácení, neboť hrubý domácí produkt (HDP) ve světovém měřítku vzrostl pouze o 1,9%, což se odrazilo v nárůstu pravidelné osobní dopravy o pouhých 2,1%. Nicméně silná ekonomická výkonnost vyústila v růst dopravních výkonů v roce 1999 na úroveň 6,5%, respektive v roce 2000 na úroveň 7,9%. Letecké společnosti z oblastí Severní Ameriky a Evropy v roce 2000 realizovaly 65,7% světové přepravy, nicméně tento podíl znamenal určitý pokles z hodnoty 72,4% dosažené v roce 1989. Osobní přeprava realizovaná leteckými společnostmi registrovanými v asijské/tichomořské oblasti vzrostla na přibližně 24,3% celkového světového objemu v roce 2000 z hodnoty 17,9% v roce 1989. Další regiony přispívaly podílem 9,7% z celkových přepravních výkonů v roce 1989 a podílem 10% v roce 2000. Prognózy v oblasti osobní dopravy Prognózy globální a regionální pravidelné osobní dopravy na léta 2001 až 2003 odvozené z ekonomických předpokladů a předpokladů výnosnosti, jakož i z dalších faktorů, jsou uvedeny v tabulce 7. Očekává se, že celková hospodářská výkonnost bude poskytovat hlavní podporu pro zvýšení poptávky po dopravních službách. Očekává se, že počet realizovaných osobokilometrů v celosvětovém měřítku vzroste o 5,2% (v roce 2001), 5,6% (v roce 2002), respektive 5,8% (v roce 2003). Tyto prognózy jsou ilustrovány na obrázku 13 spolu s modelem ročního růstu za posledních 10 let. Tabulka 7: Prognóza růstu u pravidelné dopravy, v letech 2001-2003 (vzhledem k realizovanému počtu osobokilometrů) Oblast Skutečný růst 1989-99 (%)* Odhad 2000 (%) Prognóza 2001 (%) Prognóza 2002 (%) Prognóza 2003 (%) Afrika 4,3 6,6 4,5 5,0 6,3 Asie/Tichomoří 7,7 10,0 7,1 7,5 7,8 Evropa 3,1 8,3 5,9 6,2 6,1 Střední Východ 5,9 11,0 5,5 6,0 6,1 Severní Amerika 4,1 6,4 3,7 4,0 4,3 Latinská Amerika/Karibská oblast 4,9 5,7 5,0 5,5 6,0 Svět celkem 4,6 7,9 5,2 5,6 5,8 * Průměrný roční růst Růst dopravy se bude měnit podle zeměpisné oblasti kvůli důsledku působení specifických místních nebo regionálních faktorů. Předpokládá se, že dopravní objem realizovaný asijskými/tichomořskými leteckými společnostmi bude růst nejvyšším tempem v rámci všech oblastí ICAO, přestože toto tempo bude o něco nižší než tempa růstu, která byla dosahována v tomto regionu v uplynulém desetiletí. Předpokládá se, že trhy pro evropské letecké společnosti budou přiměřeně růst, a že přepravci budou těžit z výhod probíhající liberalizace a hospodářského oživení ve východní Evropě a v zemích Společenství nezávislých států. Očekává se, že letecké společnosti v oblasti Středního Východu budou dosahovat relativně silných temp růstu osobní dopravy po dobu, na kterou se vztahují tyto prognózy. Doprava pro africké letecké společnosti a pro společnosti z Latinské Ameriky a karibské oblasti by měla podle očekávání růst poněkud mírnějšími tempy, než bude světový průměr 19

v roce 2001, ale předpokládá se, že by mělo dojít k postupnému oživení do roku 2003. Mírnější růst se pak očekává na nasycených severoamerických trzích. Finanční prognózy pro letecké společnosti Je obtížné předvídat, jaké budou převládat trendy v sektoru letecké dopravy, neboť letecké společnosti jsou schopny během doby přizpůsobovat své kapacity a zajišťovat výnosnost prostřednictvím cenových úprav letenek relativně pružným způsobem, aby mohly reagovat na (nebo vytvářet) změny v poptávce. Kromě toho též fluktuace hodnoty amerického dolaru dosti komplikují interpretaci a prognózy světových finančních výsledků, které jsou prezentovány v amerických dolarech. Rovněž organizace ICAO dostává finanční údaje leteckých společností pouze za celé roky a doba mezi transakcí a jejím vykázáním je tedy mnohem delší než v případě dopravních údajů a ve vykazování navíc dochází k významným nedostatkům. Kvůli těmto faktorům jsou finanční prognózy omezeny na indikativní globální trendy v oblasti finančních výsledků. Prognóza pro celkové výnosy u leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu je založena na předpokladech výnosnosti v oblasti osobní dopravy a na prognózách počtu přepravených osob spolu s dalšími předpoklady pro tendenci, pokud jde o podíl výnosů leteckých společností z jiných zdrojů, než je pravidelná osobní doprava (tj. nákladní doprava, přeprava poštovních zásilek, nepravidelné lety a účelové zakázky). To vytváří určitý růst celkových výnosů v aktuální hodnotě amerických dolarů o zhruba 4,5% v roce 2001 a přibližně 5,6% v roce 2002 a 2003. Tato tempa růstu je možno srovnat s průměrným tempem růstu 5,1% ročně, jehož bylo dosaženo za uplynulých 10 let. Prognóza pro náklady leteckých společností je založena na předpokladech očekávaných trendů v množství vstupů (lidská práce, palivo a kapacita letadel) a na cenách těchto vstupů, přičemž tyto ceny budou především určovány výhledem na celkovou inflaci. Letecké společnosti podnikají kroky ke snižování počtu pracovníků a obecně ke zlepšování produktivity za účelem snižování nákladů. Nicméně by mohlo dojít k růstu mzdových tlaků s tím, jak se budou pracovní trhy v některých regionech v nadcházejících několika letech nadále utužovat. Výsledkem těchto úvah jsou očekávání, podle nichž by náklady leteckých společností vyjadřované v aktuální hodnotě amerického dolaru měly růst tempem zhruba 5,3% v roce 2001, 5% v roce 2002 a 5,1% v roce 2003 (ve srovnání s průměrným tempem růstu 4,7% ročně během uplynulých deseti let). Přestože není možné předvídat provozní výsledek s nějakým rozumným stupněm určitosti, výše uvedené prognózy provozních výnosů a nákladů znamenají, že provozní výsledek jako procentuální část provozních výnosů klesne mírně pod 3% v roce 2001 (ve srovnání s odhadovanými 3,3% v roce 2000) a v letech 2002 a 2003 by se měl opět vrátit nad úroveň 3%. Tyto odhady opravňují ke konstatování, že existují stabilní výhledy pro světový sektor letecké dopravy v souladu s očekáváními růstu dopravy obecně a celkového hospodářského rozvoje Hospodářská regulace Státy v roce 2000 pokračovaly v rozšiřování sítí mezinárodní letecké dopravy za použití dvoustranných smluv o letecké dopravě. Během roku bylo podle nahlášených údajů uzavřeno či novelizováno celkem 73 bilaterálních smluv o letecké dopravě 72 státy. To znamenalo mírný nárůst z celkového počtu 67 smluv uváděných v roce 1999. Z uvedených 72 zemí Spojené státy a Indie uzavřely či novelizovaly po více než 15 smlouvách. Vzhledem k pokračujícímu trendu obsahovalo přibližně 70% těchto smluv a dodatků ke smlouvám určitou formu ujednání o liberalizovaném režimu. Například mezi 18 zeměmi 20