Sb o r n í k p ř í s p ě v k ů

Radiační onkologie 2012 Sb o r n í k p ř í s p ě v k ů 8. k o n f e r e n c e Sp o l e č n o s t i r a d i a č n í o n k o l o g i e, b i o l o g i e a f y z i k y Hr a d e c Kr á l o v é 2. 3. b ř e z n a 2012 a 6. k o n f e r e n c e v š e o b e c n ý c h s e s t e r a r a d i o l o g i c k ý c h a s i s t e n t ů Hr a d e c Kr á l o v é 3. b ř e z n a 2012 Ed i t o ř i: Ji ř í Pe t e r a, Da g m a r Šv e c o v á, Ev a Pl á š i l o v á

ISBN 978-80-260-1315-0

OBSAH: 8. k o n f e r e n c e Sp o l e č n o s t i r a d i a č n í o n k o l o g i e, biologie a fyziky I. Prostata a ORL Akcelerovaná hypofrakcionovaná radioterapie lokalizovaného karcinomu prostaty technikou RapidArc první zkušenosti Krupa P., Kudláček A., Komínek L., Kazda T., Odložilíková A., Šlampa P., Příjemská J. Masarykův onkologický ústav, Brno...14 Vliv dávky - celkové doby - objemu nádoru na pravděpodobnost dosažení lokální kontroly u nádorů hlavy a krku léčených IMRT technikou Kubeš J., Buřil J., Vondráček V. Ústav radiační onkologie FN Na Bulovce, Praha...18 IMRT karcinomu prostaty - 5leté výsledky Odrážka K. 1-4, Doležel M. 1,2, Vaňásek J. 1, Vaculíková M. 5, Zouhar M. 6, Šefrová J. 7, Paluska P. 6, Navrátil P. 8, Broďák M. 8, Morávek P. 8, Hafuda A. 9, Prošvic P. 9, Hoffmann P. 10 1 Oddělení klinické a radiační onkologie, Multiscan & Pardubická krajská nemocnice 2 1. a 3 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 4 Katedra radiační onkologie, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 5 Oddělení radiační onkologie, Oblastní nemocnice Trutnov 6 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 7 Onkologická ambulance, Nemocnice Prachatice 8 Urologická klinika, FN Hradec Králové 9 Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Náchod 10 Radiologická klinika, FN Hradec Králové...21 Studie CZERT akcelerovaná RT vs. CHRT v léčbě nádorů hlavy a krku zhodnocení průběhu po 4 letech od zahájení Kubeš J. 1, Cvek J. 2, Vošmik M. 3, Vojtíšek R. 4 1 Ústav radiační onkologie FN Bulovka a I. LF UK 2 Klinika onkologická FN Ostrava 3 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 4 Onkologické a radioterapeutické oddělení FN Plzeň...22

4 Radiační onkologie 2012 Predikční faktory lokoregionální recidivy po samostatné brachyterapii s vysokým dávkovým příkonem pro karcinom jazyka Petera J. 1, Sirák I. 1, Tuček L. 2, Hodek M. 1, Paluska P. 1, Kašaova L. 1, Paulikova S. 1, Vošmik M. 1, Doležalova H. 2, Laco J. 3 1 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 2 Stomatologická klinika, FN a LF Hradec Králové 3 Fingerlandův ústav patologické anatomie, FN a LF Hradec Králové...23 II. plíce + GIT Stereotaktická ablativní radioterapie plicních lézí přístrojem CyberKnife roční klinické zkušenosti Feltl D., Cvek J., Skácelíková E., Otáhal B., Knybel L. Klinika onkologická FN Ostrava...26 Chemoradiace ca anu tolerance jako primární cíl? Vítek P., Zapletal R., Holečková P., Pála M. Ústav radiační onkologie Nem. Na Bulovce, Praha...27 Hodnocení funkce análního svěrače u pacientů ozařovaných pro karcinom prostaty Zbořil P., Hudínková L., Cwiertka K., Gremlica D. FN Olomouc...29 Vliv předoperační radiochemoterapie na expresi EGFR adenokarcinomu rekta Dvořák J. 1, Sitorová V. 2, Ryška A. 2, Sirák I. 1, Richter I. 3,4, Hátlová J. 2, Melichar B. 5, Petera J. 1 1 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 2 Fingerlandův ústav patologie LFUK a FN Hradec Králové 3 Oddělení klinické onkologie, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 4 LFUK Hradec Králové 5 Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc...30 III. fyzikální sekce Novinky u PTW Freiburg dozimetrické přístroje a metodiky Hofman A. PTW Freiburg, Německo...34 TLD audit v radioterapii v ČR: stav, zkušenosti a možnosti Ekendahl D., Fáberová M. Státní ústav radiační ochrany, v.v.i., Praha...35

Obsah 5 Použitelnost gafchromických filmů při nezávislých prověrkách v radioterapii Dufek V., Horáková I. Státní ústav radiační ochrany, Praha...39 Přístupy 4D radioterapie praktické aspekty Dvořák P. The London Clinic, London, UK...41 Dozimetrická studie RPM gated IMRT karcinomu jícnu Dvořák P., Stevens S., McQuaid M. The London Clinic, London, UK...42 Problematika dodání předepsané dávky do pohyblivého cíle Knybel L., Otáhal B., Cvek J., Feltl D. Klinika onkologická, FN Ostrava...43 IV. fyzikální sekce II. Príspevok kontaminačných neutrónov k celkovej dávke vo fotónových zväzkoch Ivanková J. Nemocnice Jihlava...46 Vlastnosti diamantového detektoru porovnání s ionizačními komorami Navrátil M., Vondráček V. ÚRO FNB Praha...47 Stanovení dozimetrické nejistoty vyplývající z měření ionizačními komorami a výpočtu plánovacím systémem u polí IMRT/RapidArc Steiner M. 1, Procházka T. 2 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze 2 MOÚ Brno...48 Exaktní zaměření cílových objemů a zvyšování bezpečnosti při ozařování Tobiáš P. Elekta Services, s.r.o., Brno...50 Radiologická fyzika v medicíně vzdělávání a praxe Steiner M., Čechák T., Vávrů K., Urban T. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze, Katedra dozimetrie ionizujícího záření...52

6 Radiační onkologie 2012 V. varia Analgetická radioterapie v léčbě bolestivé patní ostruhy Jansa J., Sirák I., Vošmik M., Petera J. Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové...56 Nové technologie v léčbě nádorů biotechnologie a nanotechnologie Filip S. Klinka onkologie a radioterapie LFUK a FN, Hradec Králové...58 VI. r a d i o b i o l o g i e Ako stanoviť pravdepodobnosť komplikácii pri nekonvenčnej frakcionácií a re-ožarovaní z konvertovaných DVH? Matula P., Končik J., Jasenčak J., Olejár M. VOÚ a.s. Košice, Slovensko...60 Význam polymorfismů v genech ATM a TGFβ1, jako prediktorů pozdní toxicity radioterapie u pacientek léčených pro pokročilý karcinom děložního čípku Paulíková S. 1, Beránek M. 2, Sirák I. 1, Drastíková M. 2, Vošmik M. 1, Petera J. 1, Dušek L. 3, Cvanová M. 3 1 Klinka onkologie a radioterapie LFUK a FN, Hradec Králové 2 Ústav klinické biochemie a diagnostiky LFUK a FN, Hradec Králové 3 Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita v Brně...64 VII. Gynekologie 3D-brachyterapie u pacientek s lokálně pokročilým karcinomem děložního čípku - klinické výsledky Doležel M. 1, Vaňásek J. 1, Odrážka K. 1, Kroulík T. 1, Hlávka A. 1, Ulrych V. 1, Vinakurau S. 1, Štuk J. 4, Mrklovský M. 2, Tichý M. 3, Košťál M. 3 1 Onkologické centrum, Pardubická krajská nemocnice a.s., Multiscan s.r.o. 2 Radiodiagnostické oddělení, Multiscan s.r.o. 3 Porodnicko-gynekologické oddělení, Pardubická krajská nemocnice a.s. 4 Oddělení radiační onkologie, Oblastní nemocnice Jičín, a.s...68 Virtualní HDR léčba karcinomu čípku děložního přístrojem CyberKnife Otáhal B., Doležel M., Cvek J., Knybel L., Seget J., Feltl D. Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika onkologická...70

Obsah 7 Konsolidační ozáření dutiny břišní po druhé linii chemoterapie pro relaps karcinomu ovária Stejskal J. 1, 2, Kubecová M. 3, Dvořáková D. 4, Ulrych V. 1, 2, Vaňásek J. 1, 2 1 Oddělení klinické a radiační onkologie, Pardubická krajská nemocnice a.s., Pardubice 2 Multiscan s.r.o., Pardubice 3 Radioterapeutická a onkologická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha 4 Oddělení klinické onkologie, Oblastní nemocnice Náchod...71 Zpráva o činnosti SROBF Petera J. Klinka onkologie a radioterapie LFUK a FN, Hradec Králové...74 VIII. Podpůrná a paliativní onkologie Ambulance paliativní onkologické péče zhodnocení činnosti za období 2008 2011 Filip S. Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové...76 IX. Postery Total Body Irradiation - the Acute Radiobiological Response to Decreasing of Transplantation Immunity Bartlová R. 1, Odložilíková A. 1, Šlampa P. 2 1 Department of Radiology Physics, Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno 2 Radiation Oncology Clinic, Masaryk Memorial Cancer Institute and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno...78 Radioterapie u karcinomu těla děložního: retrospektivní studie 1991-2008 Dolečková M., Kutová J., Králová D., Berkovský P., Chourová A., Kostohryzová Š., Rusinová J. Onkologické odd., Nemocnice České Budějovice, a.s....79 Paliativní analgetická terapie kostních metastáz 186 Rheniem-HEDP Doležal J. Odd. nukleární medicíny, Fakultní nemocnice, Hradec Králové a Univerzita Karlova Praha, Lékařská fakulta v Hradci Králové...87

8 Radiační onkologie 2012 6. k o n f e r e n c e v š e o b e c n ý c h s e s t e r a r a d i o l o g i c k ý c h a s i s t e n t ů I. Přednášky Stereotaktická radioterapie v oblasti CNS a HN: 6D analýza stability dvou komerčně dodávaných termoplastických masek pro neinvazivní fixaci Binarová A., Szymiczková Z., Miřácká E. CyberKnife Ostrava, Klinika onkologická, FN Ostrava...92 Využití zobrazovacích metod v radioterapii Doležel J., Klečková N., Žáček M. Komplexní onkologické centrum J. G. Mendela Nový Jičín...94 Stereotaktická rádiochirurgia v liečbe malígneho melanómu oka Lučenič A., Fríbertová M., Chorváth M. Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o., Bratislava, Slovensko, Klinika radiačnej onkológie OÚSA a SZU...96 Simultánní integrovaný boost při radioterapii prostaty Poulová Z., Medková S. Radiofyzikální oddělení, FN Na Bulovce, Praha...97 Robotická radiochirurgie karcinomu prostaty klinické výhody systému CyberKnife Miřácká E., Binarová A. CyberKnife Ostrava, Klinika onkologická, FN Ostrava...98 Intersticiální brachyterapie u pacientů s CA prostaty z pohledu všeobecné sestry Genzerová L., Filáková I., Pechová M. Radioterapie a.s., Purkyňova, Nový Jičín...99 Identifikace potřeb pacientů v paliativní péči Hajnová Fukasová E., Bužgová R., Holazová J. Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika onkologická...,...100 Změny na pokožce v průběhu radioterapie a jejich ošetřování Krejčířová I., Bagarová Z., Kolderová V. Radioterapie a.s. Nový Jičín...103 Známe a respektujeme specifika národnostních menšin? Šlaisová I. Psychiatrická klinika FN Hradec Králové...104

Obsah 9 Paliativní onkologická péče na MASCC/ISSO 2011, Athény, Řecko Slováček L. Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové...107 Poznatky z edukační stáže Maastricht (Holandsko) Švecová D. Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové...109 Péče o pacienty s onkohematologickým onemocněním na OKH FNKV Becisová E. Oddělení klinické hematologie a radioterapie, FNKV Praha...110 Musí nádorové onemocnění změnit život? Roubíčková E. Radioterapeutická a onkologická klinika, FNKV Praha...111 Nové trendy v sippingu Kubátová, J. Nutricia a.s., Praha...112 Ošetřovatelská péče u pacientky po extravazaci Feková J., Dostálová Š. Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové...113 Strategie zvládání stresu v kontextu práce sester Onkologické kliniky FNOL Odehnalová V., Ročková Š., Šamaj M. FN Olomouc...114 Specifika ošetřovatelské péče v onkologii Ročková Š. Klinika onkologická, FN Olomouc...115 Vliv onkologické léčby na kardiovaskulární systém Kňourková L., Ročková Š. Onkologická klinika, FN Olomouc...117 II. Postery Neonkologická rádioterapia a jej využitie Matulová E. Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o., Bratislava, Slovensko...120 Rádioterapeutické techniky v liečbe karcinómu prsníka Micháleková E. Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o., Bratislava, Slovensko...121

8. k o n f e r e n c e Sp o l e č n o s t i r a d i a č n í o n k o l o g i e, biologie a fyziky Hr a d e c Kr á l o v é 2. 3. b ř e z n a 2012

12 Radiační onkologie 2012

I. Pr o s t a t a a ORL

14 Radiační onkologie 2012 Akcelerovaná hypofrakcionovaná radioterapie lokalizovaného karcinomu prostaty technikou RapidArc první zkušenosti Krupa P., Kudláček A., Komínek L., Kazda T., Odložilíková A., Šlampa P., Příjemská J. Masarykův onkologický ústav, Brno Úvod Hypofrakcionovaná akcelerovaná radioterapie (HART) je dle stále rostoucího počtu studií optimálním frakcionačním režimem při léčbě lokalizovaných stádií karcinomu prostaty [1]. Využívají se přitom specifických radiobiologických vlastnosti karcinomu prostaty, především poměru α/β, který je zřejmě výrazně nižší než u většiny nádorů, a odpovídá spíše pomalu reagujícím tkáním nebo je ještě nižší, nejčastěji udávanou hodnotou je α/β= 1,5 Gy. Při navyšování velikosti jednotlivé frakce proto paradoxně klesá pravděpodobnost pozdní toxicity pro kritické orgány při zachování nebo i zvýšení účinnosti. Existující klinické studie zatím tyto předpoklady potvrzují [2-6]. Při návrhu frakcionačního režimu HART je třeba počítat také s akutní toxicitou [7], která s vyšší jednotlivou dávkou roste. Z toho důvodu není vhodné ozařovat 5 dní/týden, ale je nutné vkládat jeden nebo více volných dní. Materiál a metody V roce 2011 na našem pracovišti dokončilo léčbu metodou hypofrakcionované akcelerované radioterapie (HART) 44 pacientů. U pacientů s Ca prostaty nízkého rizika byla ozařována prostata dávkou 20x3,0 Gy, U pacientů středního a v indikovaných případech vysokého rizika byla ozařována prostata/baze semenných váčků dávkou 21 22x3,0/2,1 Gy. Pro každého pacienta byl vytvořen standardní ozařovací plán technikou RapidArc v klasické frakcionaci 38x2,0 Gy na oblast prostaty nebo 40x2,0/1,4 Gy na oblast prostaty/baze semenných váčků. Podle zavedených standardů byly vyhodnoceny DVH pro konečník a močový měchýř. Všechny požadované parametry byly vždy s velkou rezervou splněny. Poté bylo DVH z plánovacího systému exportováno a importováno do programu Biogray. Pro modelování byla použita data odvozená z projektu QUANTEC [11] pro chronickou toxicitu, data pro rektální toxicitu jsou odvozeny z matematického modelu italské skupiny [7]. Zde byl proveden výpočet N/TCP pro tumor, močový měchýř a konečník pro normofrakcionaci a vypočtené hodnoty zaznamenány. Následně byla provedena radiobiologická simulace pro frakcionaci po 3 Gy. Požadavkem na výsledné schéma byla stejná nebo vyšší ekvivalentní dávka na tumor, vyšší nebo stejné TCP a naopak stejné nebo nižší NTCP a to jako pro akutní tak pro pozdní toxicitu [7-9]. Dle potřeby byly do ozařovacího schématu vkládány volné dny. Před samotným ozářením každý pacient obdržel individuální kalendář. Při každé frakci byly prováděny online IGRT korekce polohy pomocí CBCT. Vždy byl vizuálně kontrolován objem močového měchýře a rekta, v případě distenze rekta nebo nízké náplně močového měchýře oproti plánovacímu CT byla procedura přerušena a opakována za 30 minut. Pacienti jednou týdně podstupovali lékařskou kontrolu s hodnocením toxicity. Kontroly po radioterapii byly prováděny v intervalech 1, 4, 7 měsíců po RT, poté každých 6 měsíců.

Prostata a ORL 15 Výsledky Při ukončení ozařovací série 22 (50 %) pacientů neudávalo žádnou toxicitu, 14 (32 %) pacientů udávalo GU toxicitu G1, 8 (18 %) pacientů GI toxicitu G1, 5 (11 %) pacientů GU toxicitu G2 a 1 (2, 3 %) pacientů GI toxicitu G2. Nebyl zaznamenán žádný případ toxicity G3. 1 měsíc po ozáření přetrvávala GU toxicita G1 u 11 (28 %) pacientů a GI toxicita u 4 (10 %) pacientů. Kontrolu po 4 měsících po radioterapii zatím absolvovalo 20 pacientů (45 %), po této době nebyl zaznamenán žádný případ G2 toxicity. 100% 80% 60% 40% 20% 0% RA HART IMRT RA HART IMRT URO GIT G3 0% 0% 0% 0% G2 11% 7% 2% 9% G1 32% 44% 18% 53% G0 57% 49% 80% 38% Graf 1: Porovnání akutní toxicity zjištěné při kontrole před aplikací poslední frakce u pacientů s karcinomem prostaty léčených hypofrakcionovanou akcelerovanou radioterapií technikou RapidArc (n = 44) a pacintů léčených technikou IMRT standardní frakcionací (n = 138). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% GIT URO GIT URO GIT URO G3 0% 0% 0% 0% 0% 0% G2 2% 11% 0% 3% 0% 0% G1 18% 32% 11% 28% 10% 15% G0 80% 57% 89% 69% 86% 85% Graf 2: Vývoj akutní toxicity po aplikaci hypofrakcionované akcelerované radioterapie (n = 44)

16 Radiační onkologie 2012 Jako kontrolní byl zvolen soubor 138 pacientů ozařovaných na oblast prostaty nebo prostaty a bazí semenných váčků metodou IMRT ozařovaných v MOÚ v letech 2007 2011. Jak je patrné z uvedeného grafu, byla pozorována obdobná GU toxicita jako u metody IMRT, je však patrný výrazný pokles GIT toxicity. Při modelování akutních nežádoucích účinků pomocí programu Biogray se pravděpodobnost akutní toxicity G2 a vyšší pohybovala nejčastěji v oblasti 10 16 % pro GI a 0 5 % pro GU trakt. Diskuze Hypofrakcionovaná akcelerovaná radioterapie karcinomu prostaty se z hlediska akutní toxicity jeví jako bezpečná metoda. V našem souboru 44 pacientů nebyl pozorován žádný případ toxicity G3, toxicita G2 byla pozorována pouze u 11 % pacientů v případě GU a pouze u 1 pacienta v případě GIT. Metoda IMRT při normofrakcionaci dosahuje obdobných hodnot GU toxicity, vykazuje však vyšší toxicitu na GIT. Vliv ozařovací techniky (RapidArc vs. IMRT) v tomto případě vzhledem k poměrně jednoduchému tvaru pole nemá na výsledky vliv. Naopak jsou výsledky s velkou pravděpodobností pozitivně ovlivněny denní verifikací polohy pacienta a náplně močového měchýře a rekta pomocí CBCT. Modelování akutní toxicity pomocí programu Biogray predikuje nejčastěji hodnoty NTCP 10 16 % pro GIT a do 0 10 % pro GU trakt. V našem souboru jsme pozorovali opačný poměr. Optimální metodou by bylo stanovení vlastních parametrů NTCP modelu, které by lépe odpovídalo pozorovaným hodnotám. V dalších letech bude hodnocena pozdní toxicita a terapeutická odpověď. Závěr V roce 2011 na Klinice radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně ukončilo 44 pacientů s karcinomem prostaty nízkého nebo středního rizika (a v indikovaných případech také vysokého rizika) léčbu metodou hypofrakcionované akcelerované radioterapie s individuálně připraveným kalendářem. Tato metoda je pacienty velmi dobře tolerována, nebyl zaznamenán žádný případ G3 toxicity, G2 toxicita byla pozorována pouze v 11 % případů pro GU, což odpovídá obvykle pozorované toxicitě při použití metody IMRT, a pouze v 1 případě pro GIT (u IMRT 9 %). Po skončení léčby příznaky rychle ustupovaly. Použité radiobiologické modely akutní toxicity neodpovídají s dostatečnou přesností pozorované pravděpodobnosti nežádoucích účinků, na základě získaných dat je však možné tvořit vlastní model specifický pro dané pracoviště. Hodnocení pozdní toxicity a účinnosti léčby bude vyžadovat delší sledování. Dedikace Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI - RECAMO, CZ.1.05/2.1.00/03.0101). Literatura [1] Fowler JF, Nahum AE, Orton CG. The best radiotherapy for the treatment of prostate cancer involves hypofractionation. Medical Physics. Sep 2006;33(9):3081-3084. [2] Yeoh EE, Holloway RH, Fraser RJ, et al. Hypofractionated versus conventionally fractionated radiation therapy for prostate carcinoma: Updated results of a phase III randomized trial. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. Nov 2006;66(4):1072-1083. [3] Ritter M, Forman J, Kupelian P, Lawton C, Petereit D. Hypofractionation for Prostate Cancer. The Cancer Journal. Jan/Feb 2009;15(1).

Prostata a ORL 17 [4] Kupelian PA, Thakkar VV, Khuntia D, Reddy CA, Klein EA, Mahadevan A. Hypofractionated intensity-modulated radiotherapy (70 GY at 2.5 GY per fraction) for localized prostate cancer: Long-term outcomes. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. Dec 2005;63(5):1463-1468. [5] Timmerman RD. An Overview of Hypofractionation and Introduction to This Issue of Seminars in Radiation Oncology. Seminars in Radiation Oncology.18. [6] Macias V, Biete A. Hypofractionated radiotherapy for localised prostate cancer. Review of clinical trials. Clinical & Translational Oncology. Jul 2009;11(7):437-445. [7] Strigari L, Arcangeli G, Arcangeli S, Benassi M. MATHEMATICAL MODEL FOR EVALUATING INCIDENCE OF ACUTE RECTAL TOXICITY DURING CONVENTIONAL OR HYPOFRACTIONATED RADIOTHERAPY COURSES FOR PROSTATE CANCER. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. Apr 2009;73(5):1454-1460. [8] Michalski JM, Gay H, Jackson A, Tucker SL, Deasy JO. RADIATION DOSE-VOLUME EFFECTS IN RADIATION-INDUCED RECTAL INJURY. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. 2010;76(3):S123-S129. [9] Viswanathan AN, Yorke ED, Marks LB, Eifel PJ, Shipley WU. RADIATION DOSE-VOLUME EFFECTS OF THE URINARY BLADDER. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. 2010;76(3):S116-S122. [10] Michalski JM, Bae K, Roach M, et al. LONG-TERM TOXICITY FOLLOWING 3D CONFORMAL RADIATION THERAPY FOR PROSTATE CANCER FROM THE RTOG 9406 PHASE I/II DOSE ESCALATION STUDY. International Journal of Radiation Oncology Biology Physics. Jan 2010;76(1):14-22. [11] Bentyen, S., et al., Quantitative Analyses of Normal Tissue Effects in the Clinic (QUANTEC): An Introduction to the Scientific Issues, Int. J. Radiation Oncology Biol. Phys., 2010, Vol 76, No. 3, Supplement, s. S3-S9

18 Radiační onkologie 2012 Prodloužení celkové doby radioterapie ovlivňuje přežití bez biochemického selhání u nemocných s karcinomem prostaty a iniciálním PSA > 12 ng/ml Kubeš J., Bilská K, Dědečková K., Dvořák J., Vítek P, Suková J., Argalacsová S., Třebický F., Vondráček V., Buřil J. Ústav radiační onkologie FN Na Bulovce a 1. LF UK, Praha Úvod Karcinom prostaty je považován za nádorové onemocnění, u kterého nemá celková doba radioterapie vliv na léčebné výsledky. V poslední době však byly publikovány práce prokazující vliv celkové doby radioterapie na přežití bez biochemického selhání alespoň u některých podskupin nemocných s karcinomem prostaty. Provedli jsme analýzu nemocných léčených v ÚRO FN Na Bulovce s cílem zhodnotit efekt celkové doby radioterapie na přežití bez biochemického selhání. Materiál a metody V období od 4/03 do 12//07 jsme léčili s kurativním záměrem 525 nemocných. Rozdělení do rizikových skupin bylo: nízké riziko - 179 (24,5 %), střední riziko 125 (23.9 %); vysoké riziko 269 (51.5 %). Medián vstupní hodnoty PSA byl 12.4 ng/ml. Medián dávky radioterapie byl 74 Gy (60-82 Gy) normofrakcionovaně. Neoadjuvantní hormonální léčba byla aplikována u 306 nemocných (58.3 %), adjuvantní hormonální léčba u 197 nemocných (37.5 %). Medián doby sledování pro celý soubor byl 50 měsíců. Podle předepsané dávky byla vypočtena optimální doba radioterapie. Vypočetl se rozdíl mezi skutečnou dobou a aplikovanou dobou. Dále se provedla analýza přežití bez biochemického selhání pro celý soubor a jednotlivé podskupiny (rizikové skupiny, iniciální hladina PSA (medián), Gleason skore, neoadjuvantní nebo adjuvantní hormonální terapie, dávka radioterapie), s mediánem doby prodloužení radioterapie proti optimu jako proměnnou. Výsledky Medián celkové doby léčby byl 56 dnů (43-98). Medián prodloužení celkové doby proti optimu byl 5 dnů (0-46). Pro celou skupinu nebyl pozorován statisticky významný rozdíl mezi podskupinou s prodloužením do 5 dnů (včetně) nebo nad 5 dnů. Při analýze podskupin nemocných jsme prokázali statisticky významný rozdíl v bdfs pro nemocné s vstupní hodnotou PSA vyšší než medián (p=0.028). Tento rozdíl byl zvýrazněn při aplikaci dávek nižších než 75 Gy (p=0.048). Pro nemocné s nižší počáteční hodnotou PSA nebyl prokázán žádný vliv celkové doby léčby na bdfs (p=0.377). U nemocných léčených adjuvantní hormonální terapií efekt celkové doby vymizel (p=0.985), u nemocných léčených neoadjuvantní hormonální léčbou bez následující adjuvantní hormonální terapií byl statisticky významný (p=0.04). Obr. 1 ukazuje křivky přežití pro jednotlivé hodnocené podskupiny. Multivariatní analýzou jsme hodnotili pro celou skupinu vliv iniciální hodnoty PSA, Gleason skore, rizikovou skupinu, celkovou dávku radioterapie, aplikaci neoadjuvantní a adjuvantní hormonální léčby a prodloužení celkové doby. Statisticky významně ovlivňovaly bdfs riziková skupina, psa, gleason skóre a aplikace neo-adjuvantní hormonální léčby.

Prostata a ORL 19 Závěr Prodloužení celkové doby radioterapie významně ovlivňuje bdfs u nemocných s vyšší vstupní hodnotou PSA a při použití samostatné neoadjuvantní hormonální terapie. Aplikace nižších dávek radioterapie zvýrazňuje vliv celkové doby léčby na bdfs. a) Vstupní PSA > 12 ng/ml; b) Vstupní PSA < 12 ng/ml; p = 0,028 p = 0,377 c) s adjuvantní hormonální léčbou; d) bez adjuvantní hormonální léčby; p = 0,985 p = 0,074 e) dávka > 74 Gy; f) dávka 74 Gy; p = 0,523 p = 0,238

20 Radiační onkologie 2012 g) s neoadjuvantní hormonální léčbou; h) bez neoadjuvantní hormonální léčby. p = 0,128 p = 0,793 Obr. 1: Kaplan-Meier křivky přežití bez biochemického selhání pro podskupiny nemocných s rozdílem proti optimální době (5 dnů) jako proměnnou.

Prostata a ORL 21 IMRT karcinomu prostaty - 5leté výsledky Odrážka K. 1-4, Doležel M. 1,2, Vaňásek J. 1, Vaculíková M. 5, Zouhar M. 6, Šefrová J. 7, Paluska P. 6, Navrátil P. 8, Broďák M. 8, Morávek P. 8, Hafuda A. 9, Prošvic P. 9, Hoffmann P. 10 1 Oddělení klinické a radiační onkologie, Multiscan & Pardubická krajská nemocnice 2 1. a 3 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 4 Katedra radiační onkologie, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 5 Oddělení radiační onkologie, Oblastní nemocnice Trutnov 6 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 7 Onkologická ambulance, Nemocnice Prachatice 8 Urologická klinika, FN Hradec Králové 9 Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Náchod 10 Radiologická klinika, FN Hradec Králové Cíl Analyzovat 5leté výsledky léčby u pacientů, kteří podstoupili radioterapii s modulovanou intenzitou (IMRT) pro lokalizovaný karcinom prostaty. Metody V období červen 2003 prosinec 2007 byli na Klinice onkologie a radioterapie FN Hradec Králové léčeni 233 pacienti s karcinomem prostaty T1-3 N0 M0 metodou IMRT se suprakonvenční dávkou. Zastoupení pacientů dle kategorie rizika bylo následujícího: nízké riziko 24 (10 %), střední riziko 73 (31 %), vysoké riziko 136 (59 %). Dávku 78 Gy obdrželo 160 mužů (69 %), zatímco u 73 mužů (31 %) byla aplikována dávka 82 Gy (simultánní integrovaný boost SIB prostata 82 Gy/41 frakcí, semenné váčky 73.8 Gy/41 frakcí). Indikací pro SIB bylo od března 2005 onemocnění se středním/vysokým rizikem bez infiltrace semenných váčků. Hormonální léčbu (HT) mělo 145 pacientů (62 %) 128 neoadjuvantní (LHRH) a 17 adjuvantní (LHRH nebo oboustranná orchiektomie). HT standardně dostávali pacienti s vysokým rizikem. PSA relaps byl definován podle ASTRO Phoenix doporučení (nadir plus 2 ng/ml). Výsledky Medián sledování celého souboru pacientů je 4.0 roků (rozmezí 0.6-7.9 roků). Pravděpodobnost 5letého přežití bez PSA relapsu u pacientů s nízkým, středním a vysokým rizikem byla 100 %, 89 %, respektive 83 %. Pacienti s nízkým rizikem měli významně lepší přežití bez PSA relapsu než pacienti s vysokým rizikem (p=0.049, log-rank). Multivariační analýza (Coxova regrese) ukázala, že GS bylo jediným významným prediktorem PSA relapsu: GS 7 znamenalo vyšší riziko relapsu (RR 2.55). Pravděpodobnost 5letého celkového přežití u pacientů s nízkým, středním a vysokým rizikem byla 96 %, 89 %, respektive 90 %. Významné rozdíly v celkovém přežití mezi skupinami rizika nebyly prokázány (nízké vs. střední p = 0.63, nízké vs. vysoké p = 0.57, střední vs. vysoké p=0.83). Univariační analýza ukázala, že žádný ze zkoumaných parametrů (věk, TNM, GS, PSA) neměl vliv na celkové přežití. Závěr 5leté výsledky IMRT karcinomu prostaty svědčí o tom, že eskalace dávky záření na úroveň 78/82 Gy dosahuje vysoké kontroly onemocnění, která je přinejmenším srovnatelná s efektem radikální prostatektomie.

22 Radiační onkologie 2012 Studie CZERT akcelerovaná RT vs. CHRT v léčbě nádorů hlavy a krku zhodnocení průběhu po 4 letech od zahájení Kubeš J. 1, Cvek J. 2, Vošmik M. 3, Vojtíšek R. 4 1 Ústav radiační onkologie FN Bulovka a I. LF UK 2 Klinika onkologická FN Ostrava 3 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 4 Onkologické a radioterapeutické oddělení FN Plzeň Studie CZERT má za cíl srovnání efektu akcelerované frakcionace technikou concomitant boost 69,5 Gy/5 týdnů s normofrakcionovanou chemoradioterapií z hlediska celkového přežití a lokální kontroly u pacientů s lokálně pokročilými nádory hlavy a krku. Příprava studie byla zahájena v roce 2007 a první pacient byl zařazen v 10/2007. Na studii se aktivně podílí výše zmíněná pracoviště pod vedením dr. Kubeše. K 12/2011 bylo do studie zařazeno 44 pacientů (Rameno A (chemort) = 22; rameno B (concom. boost) = 22), z toho 20 pac. s tumorem laryngu, 17 pac. s nádorem v oblasti oropharyngu a 7 pacientů s nádorem v oblasti dutiny ústní. U 4 se jednalo o klinické stadium (KS) III, ostatní (40) byli ve KS IV. Zastoupení T a N stadiích bylo: T2 4 pac., T3-12 pac.; T4-28 pac.; N0-3 pac.; N1-7 pac.; N2-25 pac, N3-10. Průměrná velikost GTV: rameno A = 62 cm 3 ; rameno B = 59 cm 3. Průměrná celková doba léčby: rameno A: 51 dne; rameno B: 39 dne. Průměrný počet cyklů CHT v rameni A = 4,8 cyklu. Výsledky Toxicita: průměrná maximální toxicita v celém souboru byla 2,6- rameno A: 2,6 a rameno B: 2,6. Relaps onemocnění: v celém souboru bylo zatím zaznamenáno 9 relapsů, rameno A: 6, B: 3 pac Přes malý počet a velmi pomalý nábor pacientů studie probíhá a průběžné hodnocení ukazuje na srovnatelnou akutní toxicitu obou ramen a trend k lepší lokální kontrole pro rameno B. Účast dalších pracovišť v této velmi jednoduše koncipované studii je i nadále velmi vítána.

Prostata a ORL 23 Predikční faktory lokoregionální recidivy po samostatné brachyterapii s vysokým dávkovým příkonem pro karcinom jazyka Petera J. 1, Sirák I. 1, Tuček L. 2, Hodek M. 1, Paluska P. 1, Kašaova L. 1, Paulikova S. 1, Vošmik M. 1, Doležalova H. 2, Laco J. 3 1 Klinika onkologie a radioterapie LFUK a FN Hradec Králové 2 Stomatologická klinika, FN a LF Hradec Králové 3 Fingerlandův ústav patologické anatomie, FN a LF Hradec Králové Brachyterapie (BT) je alternativou chirurgické léčby u časných stádií karcinomu jazyka. Riziko lokální recidivy je kolem 15 % a riziko uzlinového relapsu je 25 40 %. Cílem naší retrospektivní studie byla analýza klinických a možných molekulárně biologických faktorů lokální a regionální kontroly nádoru na limitovaném souboru pacientů s karcinomem předních dvou třetin jazyka léčených samostatnou brachyterapií s vysokým dávkovým příkonem (HDR BT) na naší klinice. Byla hodnocena korelace lokální a regionální kontroly s klinickým stádiem, gradingem nádoru, resekčními okraji, hloubkou nádorové invaze, expresí p16, EGFR, NFκB, HIF-1α, HER2, Ku80 a COX2. Pravděpodobnost pětileté lokální kontroly byla 85% a lokoregionální kontroly 68%. Exprese p16 signifikantně korelovala s nižším gradem nádoru, ale ani grade ani p16 nekorelovaly s lokoregionální kontrolou tumoru. Biomarker lokální a regionální kontroly se nám nepodařilo nalézt. Jediný faktor, který statisticky signifikantně souvisel s lokální, regionální a lokoregionální kontrolou byla hloubka invaze tumoru, zvláště < 10 mm versus > 10 mm (p = 0,05, 0,03, 0,01).