MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ V PRAXI

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ V PRAXI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Alena SWIECHOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc. Znojmo, 2010

Poděkování Ráda bych poděkovala panu prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za odbornou pomoc a vstřícný přístup, zároveň zástupcům podniků, kteří obětovali svůj čas na poskytnutí údajů pro zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Nutnost přizpůsobit se právním požadavkům daňového systému vyvolává u daňových poplatníků různé druhy nákladů. Tato bakalářská práce se zabývá měřením vyvolaných nákladů zdanění, tj. nákladů, které vznikají v souvislosti s povinností daň správně stanovit a odvést. Měření bylo provedeno ve vybraném souboru devíti podniků v okresech Ostrava a Olomouc se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Byly zjišťovány náklady na zpracování daňového přiznání, vedení účetnictví a mzdové agendy. Pro účely měření byly dále zjišťovány výnosy z vybraných daní. Hodnocení efektivnosti daňového systému je prospěšné, jelikož dodatečně vynaložené náklady nadměrně zatěžují soukromý sektor a tím snižují jeho konkurenceschopnost. Vyvolané náklady byly poměřovány se zjištěnými hodnotami výnosů na vybraných daních a dosažená úroveň podílu se pohybovala v intervalu od 1,27 % do 19,94 %. Klíčová slova Daňový systém, vyvolané náklady zdanění, verifikace metodiky, zpracovatelský průmysl

Abstract The necessity of adapting to law requirements of tax system causes different types of costs for tax payers. This bachelor s thesis deals with measuring compliance costs of taxation, i.e. costs, that arise in relation with obligation of determining and paying the tax properly. Measurement was conducted in a selected group of nine companies from Ostrava and Olomouc, which are focused on manufacturing. Costs of processing tax returns, managing accounting and wages administration were investigated in this thesis. Informations about revenues from taxes were also collected for the purpose of measuring. Evaluation of tax system efficiency is beneficial, because additional costs burden the private sector excessively, thereby reducing its competitiveness. Compliance costs were measured against observed figures of returns from selected taxes, which resulted in level of ratios ranging from 1,27 % to 19,94 %. Key words Tax system, compliance costs of taxation, verification of methodology, manufacturing

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 12 3 MATERIÁL A METODIKA... 14 3.1 Materiál... 14 3.1.1 Náklady na zpracování daňových přiznání... 16 3.1.2 Náklady na vedení účetnictví... 17 3.1.3 Náklady na vedení mzdové agendy... 18 3.2 Vyvolané náklady zdanění... 19 3.3 Ostatní sledované e... 19 4 VÝSLEDKY PRÁCE... 21 4.1 Struktura výnosů z vybraných daní... 22 4.2 Náklady na zpracování daňových přiznání... 27 4.3 Náklady na vedení účetnictví... 33 4.4 Náklady na vedení mzdové agendy... 39 4.5 Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění... 46 5 ZÁVĚR... 55 6 SEZNAM LITERATURY... 58

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Daňový systém je nevyhnutelnou součástí moderní společnosti. Jeho hlavní znaky se podobají systémům většiny vyspělých zemí, především evropských. Společná vlastnost všech daní je fakt, že jejich správa a výběr jsou nákladné. Zdaňování soukromého sektoru plní významnou úlohu ve financování veřejných potřeb. Sledování efektivnosti zdanění je z pohledu ekonomického velmi důležité. Daňový systém musí být nastaven tak, aby nedocházelo k negativnímu chování daňových subjektů. Kromě povinnosti daň odvést vznikají povinnosti se stanovením daně související. Daňový subjekt musí rovněž stanovit základ daně a vypočítat daňovou povinnost. Tím vznikají dodatečné náklady, které se dle daňové teorie nazývají administrativní. Dodatečné administrativní náklady se vyskytují v soukromém i veřejném sektoru a člení se na přímé a nepřímé. Přímé administrativní náklady zdanění vznikají ve veřejném sektoru. Náklady se týkají organizace daňového systému, evidence daňových subjektů, výběru a kontroly daní ze strany státní správy. Tyto náklady jsou evidovány státními institucemi a jsou snadno měřitelné. V soukromém sektoru jsou sledovány nepřímé administrativní náklady zdanění, přičemž v odborné teorii se často používá pojem vyvolané náklady zdanění (Compliance Costs), neboť jejich existence je vyvolána existencí daňového systému. Tyto náklady, stejně jako přímé administrativní náklady, rostou se složitostí daně. V soukromém sektoru existují především náklady spojené se stanovením základu daně a následně daňové povinnosti, tj. zejména výdaje vynaložené na daňové poradce, vedení účetnictví včetně mzdové agendy, výdaje na hardware, software, školení spojené s nastudováním zákonů a jiné služby, které se přímo k vyvolaným nákladům zdanění vztahují. Jedná se o náklady, které mají přímou souvislost s povinností daň správně stanovit a odvést. Tyto výdaje mohou u podnikatelského subjektu vzniknout uvnitř vlastního podniku prostřednictvím zaměstnanců, avšak i zvenčí na základě spolupráce s externími poskytovateli služeb, zejména auditorů, daňových poradců a v menším měřítku externích účetních. 9

Dalším druhem nákladů, které mohou vzniknout, jsou náklady na distorze, způsobené změnami v relativních cenách, výnosech a užitcích při zavedení nové daně. Změny v legislativě, transformace zdanění či zavádění nových daní má vliv na chování daňových subjektů, jejichž cílem je snížení daňového zatížení na nejnižší možnou úroveň, popřípadě se zcela zdanění vyhýbají provedením substituce. Jejich orientace směřuje k náhradě spotřeby a výroby zboží jinými komoditami, méně zatíženými daněmi, například u spotřební daně, či volba více volného času na úkor práce po zavedení vyšších daní z příjmů. Příliš vysokým zatěžováním daňových subjektů vzniká nadměrné daňové břemeno, které způsobuje neefektivnost. Jediná daň, které se nadměrné daňové břemeno nedotýká, je daň paušální, která není distorzní a nevyvolává substituci. Snížení administrativní zátěže pro poplatníky i státní správu by mohlo mít kladný vliv na ekonomiku a přispívat k hospodářskému růstu. Lze jej docílit zjednodušením legislativy, například zlepšením přehledností zákonů, snižováním počtu daní a odvodů či využíváním elektronické podpory správy daní. Právě elektronická komunikace státní správy s ostatními subjekty zaznamenala v posledních letech velký rozvoj. V roce 2002 Česká daňová správa zpřístupnila daňový portál, který umožňuje nejen zpracování různých daňových přiznání, ale daňový subjekt má možnost zřízení daňové schránky, kde sleduje pohyby svého daňového účtu i korespondenci s daňovým úřadem. Tím se výrazně změnil přístup k informacím a snížily náklady jak na straně daňových subjektů, tak státní správy. Počet uživatelů, komunikujících s daňovou správou elektronicky, stále roste. Zatímco v roce 2002 se uvádí počet elektronických podání ve stovkách uživatelů, v roce 2003 jich bylo přes 7 tisíc, v roce 2006 již přes 100 tisíc a v roce 2008 se očekávalo 0,5 milionu elektronických podání. Dalším krokem k úspoře nákladů bylo zavedení datových schránek v roce 2009, které jsou určeny k doručování dokumentů orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči nim. Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné právní účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Možnou nevýhodou pro daňové subjekty je povinné zřízení datových schránek ze zákona pro všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Malé společnosti se bez ohledu na dosavadní způsob stanovení daňové povinnosti musí vybavit výpočetní technikou, která mu elektronickou komunikaci umožní. Na druhé straně je umožněno fyzickým osobám zřízení datové schránky na vlastní žádost. U jednotlivců je tedy na vlastním zvážení, jaká varianta výdajů je pro ně výhodnější. 10

Tato práce je orientována na měření a komparaci vyvolaných nákladů zdanění ve vybraných průmyslových podnicích v Ostravě a Olomouci, zaměřených na zpracovatelský průmysl, obory hutní, automobilový a strojírenský, za rok 2008. Specifickou problematikou zkoumaných podniků, která má do určité míry i souvislost s úrovní vyvolaných nákladů zdanění, je dynamika průmyslové výroby ve zkoumaném období. Snižování dynamiky zaznamenával průmysl v ČR již od druhé poloviny roku 2006, avšak mohutný propad v posledních měsících roku 2008 nejenže vynuloval přírůstky průmyslové výroby předchozích třech čtvrtletí, ale na výsledku posledních tří let se podepsal tak výrazně, že umazal celý přírůstek průmyslové výroby ČR od listopadu 2005. Slábnoucí zahraniční poptávka postihla bohužel nejvíce zakázky odvětví s předchozí nejvyšší dynamikou, která dlouhodobě táhla celý průmysl - výrobu automobilů a elektrotechnik. Automobilky dokázaly zčásti kompenzovat výpadek exportních zakázek prodejem na domácím trhu (např. v září 2008, při propadech prodejů nových aut v Německu či ve Španělsku, vzrostl prodej osobních automobilů na českém trhu meziročně o 10 %). Za celý rok 2008 vzrostl v ČR prodej nových vozů o 8,4 %. Většina odvětví ve zpracovatelském průmyslu nezopakovala silný výkon z roku 2007 - deset ze čtrnácti zpracovatelských odvětví vykázalo v roce 2008 meziročně nižší objem produkce. K největšímu poklesu došlo v dřevařském průmyslu (-11,6 %), ze silných zpracovatelských odvětví klesla produkce aut (-0,4 %) a hutnictví (-2,5 %). Cílem bakalářské práce je kvantifikovat vyvolané náklady zdanění ve vybraném souboru průmyslových podniků pomocí metodiky měření vyvolaných nákladů zdanění a nalézt příčiny vývoje zjištěných skutečností.. 11

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED Na problematiku vyvolaných nákladů zdanění zaměřil svou pozornost již v 18. století Adam Smith [4], který podotýká, že vyvolané náklady zdanění se rovnají takové výši nákladů, která by daňovým poplatníkům nevznikla, pokud by daňový systém neexistoval. Podle Vybíhala [6] je existence daňového systému nezbytným faktorem fungování národního hospodářství moderní společnosti. V rámci efektivnosti je třeba poměřit výnos daňového systému s náklady, které je nezbytně nutné vynaložit na jeho fungování, tj. především na výběr, správu a vymáhání daní. V daňové teorii jsou rozlišovány administrativní náklady, které nese veřejný sektor a náklady vyvolané, které nese soukromý sektor. Pudil a kol. [3] uvádějí, že vyvolané náklady týkající se daňových subjektů mohou mít povahu jak nákladů, kterým se nelze vyhnout a které jsou neoddělitelně spjaty s existencí příslušné daně, nebo jde o náklady, které nejsou nutně součástí existence určité daně. Jako příklad vyvolaných nákladů, kterým se nelze vyhnout, lze uvést operace, kterými se účetní hospodářský výsledek upravuje na daňový základ. Povinnost vést účetnictví (resp. daňovou evidenci) je bezprostředně svázána s podnikatelskou činností a dalo by se na první pohled říci, že nejužší vztah bude mít účetní agenda s důchodovými daněmi, kterým podnikatelské zisky podléhají, jak dále uvádějí Pudil a kol. [3]. Prakticky však, je-li subjekt zaregistrován zároveň jako plátce daně z přidané hodnoty, většinu informací, které jsou nezbytné k plnění povinností souvisejících s DPH, čerpá rovněž právě z účetnictví. Okrajově je v účetnictví zobrazována agenda související s daní silniční a dalšími majetkovými daněmi. Logicky je zde na místě otázka, zda účetnictví vede daňový subjekt kvůli svým daňovým povinnostem, nebo naopak díky tomu, že (z jiných důvodů) vede účetnictví, je schopen (lépe) stanovit základ daně a daň. Odpověď na tuto otázku je zároveň řešením problému, kolik procent z nákladů na vedení účetnictví lze považovat za vyvolaný daňový náklad. 12

Na světě je jen málo zemí, které mají časově náročnější daňový systém než Česká republika. Vyplývá to ze Studie Světové banky a PricewaterhouseCoopers, která se týká náročnosti placení daní a celkového daňového zatížení. Podniky v tuzemsku vyplňováním daňových přiznání a plněním všech daňových předpisů stráví 613 hodin ročně, což Česko řadí na 171. místo ze 183 sledovaných zemí. Nejlépe jsou na tom podle studie firmy na Maledivách a nejhůře v Brazílii. Česko se přitom ve srovnání s předchozím rokem zlepšilo a zkrátilo čas potřebný na splněný daňových povinností z předchozích 930 hodin díky zavedení elektronického podání DPH v lednu 2008. V celkovém hodnocení studie, jak snadno lze zaplatit daně, si ovšem ČR pohoršila na 121. místo z předchozího 118. místa. Země je přitom podle studie jednou z 45 zemí, které usnadnila placení daní. "Bohužel ale Česká republika nebyla tolik agresivní ve zlepšování systému než jiné země," uvedla ředitelka daňové a právní služby PwC Lenka Mrázová. Průměrná společnost podle studie ročně učiní 31 daňových plateb a stráví 286 hodin jejich výpočtem a placením. V EU je na tom s časovou náročností daňových přiznání hůře jen Bulharsko. Z ostatních zemí byly horší například Vietnam, Senegal, Bělorusko, Ukrajina nebo Kamerun. Naopak nejlépe jsou na tom vedle Malediv ve Spojených arabských emirátech, Singapuru, Lucembursku, Švýcarsku nebo Irsku. Časová náročnost přitom podle studie může souviset i s počtem a frekvencí daňových plateb, které musejí firmy každoročně provést. Neplatí to ovšem vždy, protože například tuzemsko se v počtu daňových plateb umístilo na 37. místě s 12 platbami ročně. Nejhůře dopadlo Rumunsko se 113 platbami ročně, [7]. Na základě mezinárodní komparace více jak dvaceti nejvýznamnějších studií provedených od 30. let minulého století konstatují Vítková a Vítek [5], že v ekonomickém výzkumu, zaměřeném na problematiku měření vyvolaných a administrativních nákladů, existuje základní konsensus o výhodách a nevýhodách využití různých metod měření a rovněž o jejich používání při konkrétních měřeních, přičemž naprosto převažující metodou je od druhé poloviny sedmdesátých let hromadný sběr dat založený na strukturovaných dotaznících rozesílaných poštou a pro zvýšení jejich věrohodnosti se často provádí i křížová kontrola pomocí jiné metody měření nejčastěji s využitím detailních studií časové a finanční náročnosti při zpracování daňové agendy. 13

3 MATERIÁL A METODIKA 3.1 Materiál Údaje pro zjišťování vyvolaných nákladů zdanění byly získány vlastním šetřením v souboru devíti podniků ze sekce zpracovatelského průmyslu. Data byla získána dotazováním přímo ve zkoumaných jednotkách pomocí dotazníku. Všechny zkoumané podniky jsou právnické osoby, z nichž 2 jsou akciové společnosti a ostatní jsou společnosti s ručením omezeným. Podniky A, B a C se zabývají povrchovou úpravou kovů převážně pro automobilový průmysl, podnik D výrobou plochého skla, podniky E, F a I výrobou kovodělných výrobků a do oboru hutního průmyslu patří podniky G a H. Průměrný počet pracovníků se pohyboval v rozpětí od 2 do 1651 pracovníků a na základě Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (czechinvest.org) je možné rozdělit podniky na 2 velké (nad 250 zaměstnanců, obrat nad 50 mil. EUR), 3 střední (50-250 zaměstnanců, obrat 10-50 mil. EUR), 2 malé (10-50 zaměstnanců, obrat 2-10 mil. EUR) a 2 drobné (do 10 zaměstnanců a obrat do 2 mil. EUR). Pro účely kvantifikace vyvolaných nákladů zdanění byly zjišťovány následující údaje: - výnosy z vybraných daní a poplatků: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, daň silniční, daň z nemovitostí, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, 14

spotřební daň, clo, poplatky, ostatní daně, doměrky daní, - náklady na zpracování daňových přiznání: jsou zahrnovány ve výši 100 %, - náklady na vedení účetnictví: jsou stanoveny na základě expertních odhadů ve výši 40 % celkových nákladů týkajících se vedení účetnictví, - náklady na vedení mzdové agendy: tvoří náklady na zpracování přiznání k daním z příjmů ze závislé činnosti funkčních požitků, daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, dále výpočet a odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Náklady byly stanoveny ve výši 20 %, - výnosy, - tržby, - náklady, - přidaná hodnota, - průměrný přepočtený počet pracovníků (informativní údaj). Šetření probíhalo v období srpen až prosinec 2009, byla tedy zkoumána data za zdaňovací období roku 2008. 15

3.1.1 Náklady na zpracování daňových přiznání V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňových přiznání byly zjišťovány údaje: N es externí náklady na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství, N ds náklady na daňový software, tzn. pořízení, aktualizaci či nájemné, N dip náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání interními pracovníky. Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (N d ) zahrnují externí náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání (N es ), náklady na daňový software (N ds ) a náklady na zpracování základu daně interními pracovníky (N dip ). Náklady byly zahrnuty ve výši 100 % dle vzorce: N d = N es + N ds + N dip Externí náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání jsou především služby daňových poradců, popřípadě jiného externího subjektu. Náklady na daňový software vycházejí ze vstupní ceny a jsou časově rozlišeny na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů v roce 2008. Dalšími zjišťovanými údaji byly náklady na update, upgrade, případně nájemné softwaru. Náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů, zejména telefonní 16

poplatky a internetové připojení, náklady na školení a kurzy vztahující se k problematice daní, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na daňový hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k účelům výpočtu daňových přiznání, a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů (Příloha č.1 ZDP, v níž je hardware zařazen do 1. odpisové skupiny a odepisuje se 3 roky), byla aplikována 1/3 zjištěné hodnoty. 3.1.2 Náklady na vedení účetnictví V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení účetnictví byly zjišťovány údaje: N eú externí náklady na vedení účetnictví, N ús náklady na účetní software, jeho pořízení, aktualizaci či nájemné, N úip náklady na vedení účetnictví interními pracovníky. Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování vedení účetnictví (N ú ) zahrnují externí náklady na vedení účetnictví (N eú ), náklady na účetní software (N ús ) a náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (N úip ). Náklady byly zahrnuty ve výši 40 % dle: N ú = 0,4 (N eú + N ús + N úip ) Externí náklady na vedení účetnictví zahrnují veškeré služby v účetní oblasti, které jsou zajišťovány dodavatelským způsobem, a podnikatelské subjekty zpravidla nemají s vedením účetnictví jiné interní náklady. U nákladů na účetní software bylo sledováno používání vlastního, resp. pronajatého softwaru. Vlastní software byl rozlišen na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů. Software, který byl pronajatý, byl zahrnut do nákladů částkou odpovídající ročnímu nájemnému. Byl sledován rovněž roční update/upgrade. 17

Náklady na vedení účetnictví interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů (telefon a internet), náklady na školení a kurzy v oblasti účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na účetní hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení účetnictví a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů byl uplatněn odpis na 3 roky. 3.1.3 Náklady na vedení mzdové agendy V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení mzdové agendy byly zjišťovány údaje: N em externí náklady na vedení mzdové agendy, N ms náklady na mzdový software, jeho pořízení, aktualizaci či nájemné, N mip náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky. Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování vedení mzdové agendy (N ma ) zahrnují externí náklady na mzdové účetnictví (N em ), vynaložené náklady na mzdový software (N ms ) a náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (N mip ). Náklady byly zahrnuty ve výši 20 % dle: N ma = 0,2 (N em + N ms + N mip ) Externí náklady na vedení mzdové agendy jsou zajišťovány dodavatelským způsobem a podnikatelské subjekty zpravidla nemají další náklady s vedením této agendy. U nákladů na mzdový software bylo sledováno používání vlastního, resp. pronajatého softwaru. Vlastní software byl rozlišen na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů. Pronajatý software byl zahrnut do nákladů částkou odpovídající ročnímu nájemnému. Také zde byl sledován roční update/upgrade. 18

Rozhodující náklady na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů (telefon a internet), náklady na školení a kurzy v oblasti mzdového účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na mzdový hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení mzdové agendy a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů byl uplatněn odpis na 3 roky. 3.2 Vyvolané náklady zdanění Základní vztah pro výpočet podílu celkových vyvolaných nákladů zdanění je: N vz = N d + N ú + N ma Dle metodického postupu představují celkové vyvolané náklady zdanění (N vz ) vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání ve výši 100 % (N d ), vedení účetnictví ve výši 40% (N ú ) a náklady z titulu vedení mzdové agendy (N ma ) v úrovni 20 %. Upravený vzorec s využitím indexů v procentním vyjádření lze znázornit takto: N vz = 100 N d + 40 N ú + 20 N ma 3.3 Ostatní sledované e - Podíl vyvolaných nákladů zdanění (N vz ) na výnosech z vybraných daní (V dp ): (N vz / V dp ) * 100 [%] 19

- Podíl vyvolaných nákladů zdanění (N vz ) na výnosech (V) (N vz / V) * 100 [%] - Podíl vyvolaných nákladů zdanění (N vz ) na tržbách (T) (N vz / T) * 100 [%] - Podíl vyvolaných nákladů zdanění (N vz ) na nákladech (N) (N vz / N) * 100 [%] 20

4 VÝSLEDKY PRÁCE Tato část práce zahrnuje výsledky měření zjištěné v devíti průmyslových podnicích na Moravě, v okresech Ostrava a Olomouc, za rok 2008. Všechny podnikatelské subjekty, které byly předmětem zkoumání, jsou měsíčními plátci daně z přidané hodnoty, vyjma subjektu D, který je čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty. Podniky G a H jsou významnými exportéry hutního průmyslu, uplatňující nárok na odpočet daně na vstupu, která převyšuje souhrn daně na výstupu z důvodu osvobození vývozu od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Výsledky práce jsou prezentovány v tabulkách a grafech. První část je zaměřena na zjištění struktury výnosů z vybraných daní u jednotlivých podniků ve zkoumaném souboru, dále charakteristika podnikatelských subjektů podle výnosů, tržeb, nákladů a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců ve sledovaném roce. Následuje kvantifikace vyvolaných nákladů na zpracování daňových přiznání, náklady na vedení účetnictví a na vedení mzdové agendy a celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění všech zkoumaných subjektů. V další části byl zjišťován podíl celkových vyvolaných nákladů jednotlivých podniků na výnosech z vybraných daní. Závěr je věnován měření podílů vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni výnosů, tržeb a nákladů u zkoumaného souboru podniků. 21

4.1 Struktura výnosů z vybraných daní Tab. 1: Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků (v tis. Kč) A B C D E DPFO 1 335 1 863 1 974 13 480 DPFO S 1 279 895 757 0 8 P S 4 493 5 865 7 012 56 2 081 P Z 1 784 2 081 2 792 22 827 DS 29 35 48 1 3 DN 7 105 22 0 0 DPPO 5 868 3 523 116 0 858 DPH 3 114 7 093 7 390 36 3 000 SpD 0 0 0 0 0 C 0 0 0 0 0 P 11 26 26 3 60 D O 0 0 0 0 0 V dp 17 920 21 486 20 137 131 7 317 Tab. 1 - pokračování F G H I DPFO 419 163 920 64 260 65 234 329 DPFO S 5 155 25 0 3 124 P S 2 214 151 786 59 763 501 233 771 P Z 881 52 560 20 715 199 81 861 DS 3 41 37 39 236 DN 0 2 087 399 9 2 629 DPPO 0 228 760 0 0 239 125 DPH 3 239-1 203 054-41 631 405-1 220 408 SpD 0 0 0 0 0 C 0 0 0 0 0 P 18 3 393 546 7 4 090 D O 0 2 039 63 0 2 102 V dp 6 779-598 313 104 177 1 225-419 141 22

Vysvětlivky: DPFO - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; DPFO S - daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou; P S - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; P Z - pojistné na veřejné zdravotní pojištění; DS - daň silniční; DN - daň z nemovitostí; DPPO - daň z příjmů právnických osob; DPH - daň z přidané hodnoty; SpD - spotřební daň; C - clo; P - poplatky; D O - ostatní daně, doměrky daní aj.; V dp - struktura výnosů vybraných daní. Z tab. 1 vyplývá, že souhrn výnosů z vybraných daní je záporný, jedná se tedy o nadměrný odpočet na daních, které podniky vykázaly. Důvodem jsou nadměrné odpočty na dani z přidané hodnoty především u podniku G a v menší míře u podniku H, kteří z titulu vývozu zboží do zahraničí osvobozeného od povinnosti uplatnit daň na výstupu uplatnili nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 1 244,6 mil. Kč. Největší podíl na vybraných daních měl podnik H, jehož daňové odvody činily 104,2 mil. Kč, následují podniky B, C a A, jejichž podíl na vybraných daních je v rozmezí od 17,9 mil. Kč do 21,5 mil. Kč, pod 10 mil. Kč na vybraných daních se zařadily podniky E, F a I a to v rozmezí od 1,2 mil. Kč do 7,3 mil. Kč. Podnik G vykazuje přeplatky na daních z titulu vysoké exportní výkonnosti, kde podíl daně z přidané hodnoty na vstupu převyšuje daň na výstupu z titulu již avizovaného osvobození daně u vývozu zboží. 23

Graf 1: Podíl jednotlivých daní a poplatků na celkových výnosech z vybraných daní v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků (v %) 100 50 0-50 % -100-150 -200-250 -300 55.91 0.75 DPFO DPFOS 55.77 57.05 19.53 0.06 0.63 0.00 0.00 0.98 0.50-291.17 PS PZ DS DN DPPO DPH SpD C P DO Ukazatel Z hlediska jednotlivých daní měly největší podíl daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a to velmi podobnými částkami v rozmezí od 233,8 mil. Kč do 239,1 mil. Kč. Na těchto uvedených vybraných daních měl největší podíl podnik G, a to na dani z příjmů právnických osob, ve výši 228,8 mil. Kč, na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 163,9 mil. Kč a na pojistném na sociální zabezpečení 151,8 mil. Kč. Dalším významným výnosem je pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 81,9 mil. Kč, ze kterého více než 64 % odvedl opět podnik G. Na poplatcích bylo vybráno 4,1 mil Kč, kde kromě ostatních běžných správních poplatků se ve větší míře odrazily poplatky za znečištění ní ovzduší, kterými jsou zatíženy hutní podniky G a H. 24

Na dani z příjmů fyzických osob vybírané srážkou bylo odvedeno 3,1 mil. Kč, z čehož 41 % bylo odvedeno podnikem A, téměř 29 % podnikem B a 24 % podnikem C, které ve sledovaném období vyplácely podíly na zisku. Odvedená daň je tedy z podstatné části srážkou daně z podílu na zisku vyplacených společníků. Ostatní daně a poplatky byly pod hranicí 3 mil. Kč, a to daň z nemovitostí, která činila 2,6 mil. Kč, z níž téměř 80 % odvedla společnost G. Dále ostatní daně a doměrky daní, které činily 2,1 mil. Kč, s největším podílem podniku G, a to 2,04 mil. Kč, což představuje 97 % těchto vybraných daní. Společně s podnikem H odvádějí jako jediní ze sledovaného souboru podniků ekologické daně zahrnované v tab. 1 do ostatních daní. Nejmenší podíl na vybraných daních měla daň silniční ve výši 236 tis. Kč. Většina zkoumaných podniků upřednostňuje pro nákladní přepravu externích dopravních společností. Daň z přidané hodnoty byla vykázána záporně u společností G a H a tím ovlivnila velmi výrazně celý výsledek, poněvadž nadměrný odpočet této daně převažuje nad daněmi vybranými i v celkovém hodnocení výnosů z vybraných daní. Jelikož má smysl zkoumat pouze vybrané daně, následující tabulka a graf jsou zobrazeny bez vlivu daně z přidané hodnoty. 25

Tab. 2: Přehled struktury výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků bez vlivu DPH (v tis. Kč) A B C D E DPFO 1 335 1 863 1 974 13 480 DPFO S 1 279 895 757 0 8 P S 4 493 5 865 7 012 56 2 081 P Z 1 784 2 081 2 792 22 827 DS 29 35 48 1 3 DN 7 105 22 0 0 DPPO 5 868 3 523 116 0 858 SpD 0 0 0 0 0 C 0 0 0 0 0 P 11 26 26 3 60 D O 0 0 0 0 0 V dp 14 806 14 393 12 747 95 4 317 Tab. 2 - pokračování F G H I DPFO 419 163 920 64 260 65 234 329 DPFO S 5 155 25 0 3 124 P S 2 214 151 786 59 763 501 233 771 P Z 881 52 560 20 715 199 81 861 DS 3 41 37 39 236 DN 0 2 087 399 9 2 629 DPPO 0 228 760 0 0 239 125 SpD 0 0 0 0 0 C 0 0 0 0 0 P 18 3 393 546 7 4 090 D O 0 2 039 63 0 2 102 V dp 3 540 604 741 145 808 820 801 267 26

Graf 2: Podíl jednotlivých daní a poplatků na celkových výnosech z vybraných daní v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků bez vlivu DPH (v %) 30 29.24 29.18 29.84 25 20 % 15 10 10.22 5 0 0.39 DPFODPFOS 0.03 0.33 0.00 0.00 0.51 0.26 PS PZ DS DN DPPO SpD C P DO Ukazatel Tab. 2 byla zpracována bez vlivu nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, vykazující záporný stav, z důvodu získání reálného pohledu na zkoumaná data. Graf 2 vypovídá o stejnoměrně rozložených odvodech na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistném na sociální zabezpečení a dani z příjmů právnických ch osob, které tvoří společně 88 % z celkově vybraných daní. Nezanedbatelná částka byl i odvod na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, který v tomto případě představoval podíl 10 %. Ostatní daně se jednotlivě pohybovaly pod 1 % z celkově vybraných daní. 27

4.2 Náklady na zpracování daňových přiznání Tab. 3: Přehled o úrovni externích nákladů na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství (N es ) ve zkoumaném souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N es 75 000 65 000 65 000 5 000 60 000 Tab. 3 - pokračování F G H I N es 60 000 849 600 350 000 0 1 529 600 Externích služeb pro zpracování daňových přiznání a daňového poradenství využily všechny podniky, vyjma podniku I, který využívá svých zaměstnanců. Celkově vynaložené náklady na externí daňové služby činily 1 529 600 Kč. Podniky G a H využívaly tyto služby ve značné míře, jednak pro účely zpracování daňových přiznání, zároveň také k řešení implementace daňových zákonů a zpracování metodiky pro zaměstnance. Tab. 4: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, resp. nájemného na daňový software (N ds ) ve zkoumaném souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E C v 0 0 0 0 0 O r 0 0 0 0 0 U r 0 0 0 0 0 N jr 0 0 0 0 0 N ds 0 0 0 0 0 28

Tab. 4 - pokračování F G H I C v 0 0 0 1 200 1 200 O r 0 0 0 400 400 U r 0 0 0 800 800 N jr 0 0 0 0 0 N ds 0 0 0 1 200 1 200 Vysvětlivky: C v - vstupní cena daňového softwaru; O r - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); U r - roční update, resp. upgrade; N jr - roční nájemné; N ds - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné daňového softwaru. Využití daňového softwaru je odrazem nákladů na externí daňové služby. Ze všech podniků investoval do daňového softwaru pouze podnik I. Částka 1 200 Kč je poměrná část nákladů na pořízení jednoduchého kompletního daňového a účetního softwaru dostačujícího pro potřeby firmy. 29

Tab. 5: Přehled o úrovni nákladů z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky (N dip ) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N m 0 0 0 0 0 N sp 0 0 0 0 0 N k 0 0 0 0 0 O b 0 0 0 0 0 H d 0 0 0 0 0 P d (%) 0 0 0 0 0 O r 0 0 0 0 0 N dip 0 0 0 0 0 Tab. 5 - pokračování F G H I N m 0 168 000 110 000 33 480 311 480 N sp 0 20 400 15 000 2 100 37 500 N k 0 8 400 10 000 1 000 19 400 O b 0 20 160 20 000 1 560 41 720 H d 0 0 0 3 500 3 500 P d (%) 0 0 0 10 x O r 0 0 0 117 117 N dip 0 216 960 155 000 38 257 410 217 Vysvětlivky: N m - mzdové náklady; N sp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); N k - náklady na školení a kurzy; O b - podíl na odpisech budov nebo nájemné; H d - hardware (vstupní cena souboru počítačů); 30

P d - procento, kterým byl hardware používán pro zpracování daňových přiznání; O r - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); N dip - celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky. Vlastní zaměstnance ke kompletnímu zpracování základu daně včetně daňových přiznání využívá pouze podnik I. Zaměstnanci podniků G a H provádějí výpočet daně přidané hodnoty a zpracovávají podklady pro stanovení základu daně ostatních daňových povinností. Interní mzdové náklady na zpracování daňových přiznání činily 76 % celkových interních nákladů. Podíl na odpisech a nájemném činil celkem 10 %, z nichž pro podniky G a H jsou nákladem odpisy vlastních budov a podnik I využívá pronajaté prostory. Spotřebovaná energie, náklady na hovorné a spotřeba materiálu byly stanoveny částkou 37 500 Kč, což je 9 % interních nákladů. Náklady na školení z titulu změn daňových zákonů činily 19 400 Kč a jejich podíl na celkových interních nákladech činil necelých 5 %. Téměř zanedbatelný je podíl na vstupní ceně hardwaru v podniku I, který byl pro účely daní využíván pouze z 10 % a po provedení časového rozlišení na 36 měsíců je výše nákladu na daňový hardware 117 Kč. Tab. 6: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (N d ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N es 75 000 65 000 65 000 5 000 60 000 N ds 0 0 0 0 0 N dip 0 0 0 0 0 N d 75 000 65 000 65 000 5 000 60 000 31

Tab. 6 - pokračování F G 60 000 Nes 0 Nds 0 Ndip Nd 60 000 849 600 0 216 960 1 066 560 H I 350 000 0 155 000 505 000 0 1 200 38 257 39 457 1 529 600 1 200 410 217 1 941 017 Vysvětlivky: zpra základu daně, daňových přiznání iznání a na služby daňového da Nes - externí náklady na zpracování poradenství celkem;; Nds - celkové náklady na pořízení, poř aktualizaci nebo nájemné daňového ového softwaru; softwaru Ndip - celkové náklady z titulu zpracování daňových da přiznání iznání interními pracovníky; pracovníky Nd - náklady z titulu zpracování daňových da přiznání celkem. Graf 3: Přehled ehled o úrovni externích nákladů, náklad nákladů vynaložených na daňový da software a nákladů náklad z titulu zpracování daňových přiznání iznání interními Struktura pracovníky (v %) % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A B Nes C D E Podnik Nds 32 F G H Ndip I

Tab. 6 obsahuje celkové shrnutí vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňových přiznání externím způsobem, náklady na daňový software a interní náklady. Ve sledovaném souboru podniků činily tyto náklady celkem 1 941 017 Kč a do celkových vyvolaných nákladů zdanění jsou zahrnuty v celkové výši. Největší podíl na nákladech z titulu zpracování daňových přiznání byly externí náklady, které tvoří téměř 80 % z celku, podniky tedy preferují využívání služeb externích daňových poradců před výdaji na vlastní zaměstnance. Přesto podniky G, H a I náklady na interní pracovníky vykazují a to u podniků G a H z důvodu velkého objemu výkonů a nutnosti zpracovávání podkladů pro stanovení základu daně a podniku I, který má k tomuto účelu pouze vlastní zaměstnance. Graf 3 porovnává v procentním vyjádření jednotlivé náklady k nákladům celkovým. Podniky A až F spolupracují v oblasti daňových přiznání pouze s externími dodavateli služeb, podnik G má podíl externích nákladů k interním shodný s celkovým průměrem sledovaného souboru, podnik H má podíl na externích nákladech 70 % a 30 % tvoří interní náklady. Podnik I vykazuje pouze interní náklady, a to téměř 100 % a nepatrná část byla investována do daňového softwaru. 4.3 Náklady na vedení účetnictví Tab. 7: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení účetnictví (N eú ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N eú 0 0 0 12 000 84 000 Tab. 7 - pokračování F G H I N eú 84 000 0 3 600 000 0 3 780 000 33

V tab. 7 jsou uvedeny náklady na vedení účetnictví dodavatelským způsobem. Této možnosti využily 4 podniky z celkového souboru zkoumaných subjektů, a to podniky D, E, F a H, z nichž pouze podnik D nemá žádné další výdaje vnitřního charakteru spojené s vedením účetní agendy. Celkové náklady na externí vedení účetnictví dosáhly ve sledovaném roce 3 780 000 Kč. Vysoký podíl na těchto výdajích má podnik H, u kterého je vedení účetnictví záležitostí její mateřské společnosti. Tab. 8: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci účetního software (N ús ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E C v 22 800 32 000 51 000 0 12 332 O r 7 600 10 667 17 000 0 4 111 U r 0 6 400 12 850 0 2 700 N jr 0 0 0 0 0 N ús 7 600 17 067 29 850 0 6 811 Tab. 8 - pokračování F G H I C v 13 500 11 474 000 0 4 800 11 610 432 O r 4 500 3 824 667 0 1 600 3 870 144 U r 1 350 1 000 000 600 000 3 200 1 626 500 N jr 0 2 800 000 0 0 2 800 000 N ús 5 850 7 624 667 600 000 4 800 8 296 644 Vysvětlivky: C v - vstupní cena účetního softwaru; O r - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); U r - roční update, resp. upgrade; 34

N jr - roční nájemné; Nú s - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné účetního softwaru. Náklady na účetní software vynaložily všechny společnosti vyjma podniku D, který měl veškeré náklady spojené s účetní agendou zahrnuty paušálně v jedné položce v oblasti externích nákladů. Celkově vynaložené náklady na účetní software u ostatních firem činily 8 296 644 Kč, z nichž nejvyšší náklady vykazuje podnik G a to ve výši 7 624 667 Kč, které vzhledem k velikosti podniku a jeho výkonům odpovídají skutečnosti, že podnik k vedení účetnictví nevyužíval externí subjekty, ale výhradně vlastní zaměstnance. Podnik H vykázal náklady ve výši 600 000 Kč a to jen na roční aktualizace účetního softwaru, jelikož majitelem licence softwaru je mateřská společnost, ve které má podnik H uživatelský přístup. Ostatní podniky investovaly do účetních softwarů sumy odpovídající programovému vybavení pro malé a střední firmy. Tab. 9: Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky (N úip ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N m 502 200 495 720 453 600 0 162 000 N sp 36 000 42 000 33 600 0 25 600 N k 1 000 2 400 3 100 0 0 O b 44 000 53 700 54 000 0 45 333 H ú 83 000 42 000 38 514 0 22 826 P ú (%) 100 80 80 0 80 O r 27 667 11 200 10 270 0 6 087 N úip 610 867 605 020 554 570 0 239 020 35

Tab. 9 - pokračování F G H I N m 102 600 5 400 600 1 950 000 234 360 9 301 080 N sp 32 000 360 000 160 000 14 700 703 900 N k 2 000 30 000 35 000 0 73 500 O b 81 600 700 000 200 000 10 920 1 189 553 H ú 47 011 450 000 190 000 24 500 897 851 P ú (%) 70 100 100 70 x O r 10 969 150 000 63 333 5 717 285 243 N úip 229 169 6 640 600 2 408 333 265 697 11 553 277 Vysvětlivky: N m - mzdové náklady; N sp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); N k - náklady na školení a kurzy; O b - podíl na odpisech budov nebo nájemné; Hú - hardware (vstupní cena souboru počítačů); Pú - procento, kterým byl hardware používán pro vedení účetnictví; O r - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); N úip - celkové náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky. Tab. 9 vyjadřuje náklady na interní vedení účetnictví a souvisejících potřeb nezbytných pro správu účetní agendy. Z celkové výše 11 553 277 Kč bylo vynaloženo nejvíce finančních prostředků na mzdové náklady, které činily 80 % z celku. Mzdové náklady jsou zároveň nejvýznamnější nákladovou položkou v rámci celého souboru nákladů na vedení účetnictví. Zatímco pro podnik D je větším přínosem externí dodavatel kompletních účetních služeb, ostatní podniky k vedení účetnictví využívají vlastních zaměstnanců. Podniky E, F a H navíc 36

pověřují i externí subjekty zejména k závěrečným účetním operacím a stanovení metodiky účetnictví. V porovnání s interními náklady na daňová přiznání jsou interní náklady na vedení účetnictví téměř třicetinásobné. Významnou nákladovou položkou byl také podíl na nájemném prostor a odpisy budov ve výši 10 % a podíl na spotřebě energií, materiálu a služeb spojů ve výši 6 %. Méně významným nákladem se jeví podíl na vstupní ceně počítačů, a to 2,5 %, což odpovídá standardu snižování cen výpočetní techniky. Velmi malý podíl ve výši necelé 1 % tvoří náklady na školení a kurzy, ovšem podniky E, F a H mají školení zahrnuta v externích nákladech v rámci paušálních výdajů. Tab. 10: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení účetnictví (N ú ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N eú 0 0 0 12 000 84 000 N ús 7 600 17 067 29 850 0 6 811 N úip 610 867 605 020 554 570 0 239 020 SN ú 618 467 622 087 584 420 12 000 329 831 N ú (40%SNú) 247 387 248 835 233 768 4 800 131 932 Tab. 10 - pokračování F G H I N eú 84 000 0 3 600 000 0 3 780 000 N ús 5 850 7 624 667 600 000 4 800 8 296 644 N úip 229 169 6 640 600 2 408 333 265 697 11 553 277 SN ú 319 019 14 265 267 6 608 333 270 497 23 629 921 N ú (40%SNú) 127 608 5 706 107 2 643 333 108 199 9 451 968 37

Vysvětlivky: Neú - externí náklady na vedení účetnictví; ú Nús - celkové náklady na pořízení, poř aktualizaci nebo nájemné účetního softwaru; oftwaru; Núip - celkové náklady z titulu vedení účetnictví ú interními pracovníky; SNú - celkové náklady z titulu vedení účetnictví; Nú - podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví. Graf 4: Přehled ehled o úrovni externích nákladů, náklad nákladů vynaložených na účetní ú Struktura software are a nákladů z titulu vedení účetnictví etnictví interními pracovníky (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A B C Neú D E Podnik Nús F G H I Núip Tab. 10 je rekapitulací nákladů náklad na vedení účetnictví etnictví dodavatelským způsobem, zp nákladů na účetní software a nákladůů z titulu vedení účetnictví etnictví interními pracovníky. Porovnání nákladů náklad je zobrazeno v grafu 4,, ze kterého je patrná celková převaha evaha nákladů na vedení účetnictví v interních podmínkách. Vyšší externí náklady má podnik H, který jako dceřiný dce podnik zpracovává prvotní doklady pomocí vlastních zaměstnanců zam a poté je předává p k dalšímu zpracování mateřské ské společnosti. společ Společnost D pro účely ely vedení účetnictví úč nemá vlastní zaměstnance stnance a veškerou agendu zajišťuje zajiš uje externí subjekt. Podniky E a F stejně stejn jako podnik H 38

využívají kombinaci interního vedení účetnictví s externím, zde však převažují náklady na vlastní zaměstnance. Ve všech ostatních případech se zpracovávalo účetnictví výhradně interním způsobem. Zatímco v případě nákladů na zpracování daňových přiznání je preferována spolupráce s externími dodavateli, jejichž náklady byly oproti mzdovým nákladům vlastních zaměstnanců v této oblasti pětinásobné, využití externích subjektů pro vedení účetnictví je méně než poloviční vůči sledovaným mzdovým nákladům. Z porovnání vyplývá příčina převažujícího zájmu o externí spolupráci v oblasti daní, kterou je vysoký stupeň zátěže při aplikaci daňových zákonů do praxe. Pro výpočet daňové povinnosti u jednotlivých daní je nutná spolupráce s kvalifikovanými odborníky v oblasti daňové problematiky. V případě vedení účetnictví je odbornost účetních stále diskutovaná, přičemž v této oblasti není jednotný názor na požadovanou kvalifikaci. V podmínkách české legislativy není žádná profesní instituce v oblasti účetnictví zřízená zákonem, jako např. komora auditorů či komora daňových poradců. Z tohoto důvodu je částečně na intuici daňového subjektu, pro jakou formu vedení účetní agendy se rozhodne. 4.4 Náklady na vedení mzdové agendy Tab. 11: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení mzdové agendy (N em ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N em 0 0 0 3 000 0 39

Tab. 11 - pokračování F G H I N em 0 0 0 0 3 000 Z tab. 11 je zřejmé, že podniky nevyužily možnost vedení mzdové agendy externími subjekty vyjma podniku D, pro kterého je tato možnost výhodnější, jelikož zaměstnává pouze dva pracovníky. Tab. 12: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru (N ms ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E C v 132 548 58 500 41 500 0 11 380 O r 44 183 19 500 13 833 0 3 793 U r 0 8 775 8 300 0 1 200 N jr 0 0 0 0 0 N ms 44 183 28 275 22 133 0 4 993 Tab. 12 - pokračování F G H I C v 12 000 1 260 000 785 000 4 800 2 305 728 O r 4 000 420 000 261 000 1 600 767 909 U r 1 200 210 000 150 000 1 000 380 475 N jr 0 600 000 0 0 600 000 N ms 5 200 1 230 000 411 000 2 600 1 748 384 Vysvětlivky: C v - vstupní cena mzdového softwaru; 40

O r - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); U r - roční update, resp. upgrade; N jr - roční nájemné; Nm s - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné mzdového softwaru. Náklady na mzdový software činily ve sledovaném roce u všech zkoumaných podniků celkem 1 748 384 Kč, což je téměř pětinový náklad oproti nákladům na pořízení softwaru k vedení účetnictví. Ze společností, které pořizovaly mzdový software, pouze podnik A pořizoval mzdový i účetní program v roce 2008 společně s aktualizací pro tento rok. Z tohoto důvodu nevykázal žádné náklady na update, resp. upgrade. Podnik D mzdový software nepořizoval z důvodu zpracování agendy externím subjektem. Největší prostředky na mzdový software vynaložil podnik G, celkem 1 230 000 Kč a významnou částku investoval podnik H, celkem 411 000 Kč. Celkové náklady, vynaložené na pořízení, aktualizaci či nájemné mzdového softwaru, přepočtené u jednotlivých firem na pracovníka, se pohybovaly ve sledovaném roce od 123 Kč do 745 Kč na jednoho zaměstnance. Pořizovací náklady na mzdový software byly časově rozlišeny na 36 měsíců u všech zkoumaných subjektů pro účely objektivizace výstupních dat. Tab. 13: Přehled o úrovni nákladů na vedení mzdové agendy interními pracovníky (N mip ) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) A B C D E N m 259 200 307 800 324 000 0 32 400 N sp 48 000 48 000 51 000 0 12 800 N k 0 3 000 4 400 0 2 900 O b 16 800 32 400 94 000 0 22 667 H ú 49 917 18 000 33 337 0 22 826 P ma (%) 100 100 100 0 20 O r 16 639 6 000 11 112 0 1 522 N mip 340 639 397 200 484 512 0 72 288 41

Tab. 13 - pokračování F G H I N m 108 000 2 900 000 1 932 000 66 960 5 930 360 N sp 16 000 180 000 100 000 4 200 460 000 N k 4 000 15 000 25 000 2 000 56 300 O b 40 800 300 000 200 000 3 120 709 787 H ú 47 011 150 000 100 000 7 000 428 091 P ma (%) 20 100 100 10 x O r 3 134 50 000 33 333 233 121 974 N mip 171 934 3 445 000 2 290 333 76 513 7 278 420 Vysvětlivky: N m - mzdové náklady; N sp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); N k - náklady na školení a kurzy; O b - podíl na odpisech budov nebo nájemné; Hú - hardware (vstupní cena souboru počítačů); Pú - procento, kterým byl hardware používán pro vedení mzdového účetnictví; O r - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); N mip - celkové náklady z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky. Tab. 13 zobrazuje náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky, jejichž celková výše činila 7 278 420 Kč za zkoumaný soubor celkem. I zde jsou zahrnuty do nákladů další výdaje spojené s činností z titulu vedení mezd. Mzdové náklady zaměstnanců tvořily přes 80 % celkových interních nákladů, což je podobný výsledek jako v případě interních nákladů na vedení účetnictví i nákladů na zpracování daňových přiznání. 42

V absolutním vyjádření činily interní mzdové náklady na vedení mzdového účetnictví celkem 5 930 360 Kč, mzdové náklady na vlastní zaměstnance z titulu vedení účetnictví 9 301 080 Kč a interní mzdové náklady na zpracování daňových přiznání 311 480 Kč. Z hlediska porovnání mzdových nákladů podniků jako celku jsou největší zátěží náklady na vedení účetnictví. Téměř 10 % tvořily odpisy a nájemné budov, více než 6 % tvořil podíl na spotřebě energií, materiálu a služby telekomunikací. Využití výpočetní techniky bylo vykázáno necelými 2 %, ve výši 121 974 Kč, což je necelá polovina nákladů na pořízení hardwaru pro vedení účetnictví. Tab. 14: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení mzdového účetnictví (N ma ) v rámci zkoumaného souboru podniků (v Kč) A B C D E N em 0 0 0 3 000 0 N ms 44 183 28 275 22 133 0 4 993 N mip 340 639 397 200 484 512 0 72 288 SN ma 384 822 425 475 506 646 3 000 77 282 N ma 76 964 85 095 101 329 600 15 456 Tab. 14 - pokračování F G H I N em 0 0 0 0 3 000 N ms 5 200 1 230 000 411 000 2 600 1 748 384 N mip 171 934 3 445 000 2 290 333 76 513 7 278 420 SN ma 177 134 4 675 000 2 701 333 79 113 9 029 805 N ma (20%SNma) 35 427 935 000 540 267 15 823 1 805 961 43

Vysvětlivky: Nem - externí náklady na vedení mzdového účetnictví; ú Nms - celkové náklady na pořízení, po aktualizaci nebo nájemné mzdového ého softwaru; softwaru Nmip - celkové náklady z titulu vedení mzdové agendy interními pracovníky; pracovníky SNma - celkové náklady z titulu vedení mzdové agendy; Nma - podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví. Graf 5: Přehled ehled o úrovni mzdových externích externíc nákladů, nákladů ů vynaložených na mzdový software a nákladů náklad z titulu vedení mzdového účetnictví četnictví interními pracovníky (v %) Struktura 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A B C Nem D E Podnik F Nms G H I Nmip Pro účely ely kvantifikace vyvolaných nákladů náklad zdanění z titulu vedení mzdové agendy bylo použito 20 % celkově vynaložených nákladů náklad v této zkoumané oblasti. Celková výše těchto t nákladů po redukci činí 1 805 961 Kč. Podnik D jako jediný využil možnost spolupráce s externím dodavatelem služeb ve mzdové oblasti a jiné náklady spojené se mzdovou agendou neuvedl. 44

Ostatní podniky zpracovávaly mzdovou agendu výhradně prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Celkové náklady na zpracování mezd se pohybovaly od 600 Kč do 935 000 Kč, avšak zajímavější srovnání je podíl těchto vyvolaných nákladů na jednoho zaměstnance. Například u podniků E a F, které mají velmi podobný předmět podnikání, zaměstnávají 40, resp. 45 pracovníků, činí přepočtený podíl na jednoho pracovníka u podniku E 386 Kč na rok a u podniku F 787 Kč, tedy dvojnásobek. Největší podíl na celkových přepočtených nákladech měl podnik I, a to 1 582 Kč na jednoho zaměstnance, který se s celkovým počtem zaměstnanců (10) řadí mezi drobné podniky. V následující tabulce je kvantifikován souhrn všech tří zkoumaných oblastí, nyní se tedy nabízí ještě poslední zevrubné srovnání dle intenzity využití externích či interních služeb a investic do softwaru v jednotlivých zkoumaných oblastech. Největší nákladovou položkou pro podniky z titulu využití externích služeb bylo v oblasti vedení účetnictví, ve výši 3 780 000 Kč, další v pořadí bylo zpracování daňových přiznání, přičemž její výše činila 1 529 600 Kč. O externí služby v oblasti vedení mzdové agendy nebyl téměř žádný zájem. Tuto možnost využila jen jedna firma ze zkoumaného souboru podniků a náklady činily ve sledovaném období 3 000 Kč. Co se týče softwarového vybavení, největší investice byly vloženy opět do vedení účetnictví. Náklady na účetní software činily 8 296 644 Kč. Další v pořadí byly náklady na mzdový software, které činily 1 748 384 Kč a nevýznamnou položkou je 1 200 Kč, které byly investovány do daňového softwaru a to jen u jediného podniku. Na vyvolaných nákladech se v rámci všech tří zkoumaných oblastí největší mírou podílely náklady na vlastní zaměstnance. Tyto činily před korekcemi pro účely kvantifikace vyvolaných nákladů 11 553 277 Kč v případě vedení účetnictví, což je opět největší nákladovou položkou, dále 7 278 420 Kč v oblasti mzdového účetnictví a 410 217 Kč tvořily interní náklady z titulu zpracování daňových přiznání. 45