Historie krnovského vodárenství
Z historie vodárenství v Krnově 4 Zjistit zdroj vody, především vody pitné, je jedním ze zákldních předpokldů rozvoje kždého sídliště. Obdobně je tomu i v přípdě měst Krnov. Již v nejstrším českém popisu Krnov z roku 1523 jsou zmiňovány řeky: Miesto Krnow dobre znmenite y dosti pewne k brni w swe wohrdie s dosti velikym przedmiesti, kterez n misto zwolnie spnile lezii przii czistych horch rzekch y przi czistem hoynem krgi Zdrojem pitné vody byly původně domovní studny; užitková vod byl jistě brán i z řek Opvy Opvice. S oběm řekmi byl život měst spjt po mnoh stránkách, npříkld roku 1379 povolil kníže Jn spolu se svým stejnojmenným synem Krnovu zřídit bělidlo. Ncházelo se n řece Opvě, ptrně v prostoru dnešního Říčního okruhu. V roce 1535 udělil mrkrbě Jiří Hohenzollernský městu právo užívt řeky Opvy od vsi Kostelce řeky Opvice od vsi Chomýže ž po jejich soutok pod městem. Až do své regulce tvořily obě řeky v ktstru obce mnohé mendry, n březích rostl bujná vegetce. Jejich regulce byl z větší části proveden n počátku 20. století, regulční práce menšího rozshu se všk protáhly ž do 30. let. Bylo tk zmezeno ničivým záplvám, které Krnov v minulosti mnohokrát postihly, npříkld v letech 1593, 1813, 1829, 1847, 1880. Umělým rmenem řeky Opvy byl Mlýnský potok. Do vnitřního měst vtékl u zámku opouštěl je znčně znečištěn odpdky splšky u Brvířské ulice. N své cestě městem poháněl dv mlýny. Podle něj byl pojmenován Vodní ulice, po jejíž celé délce protékl. V průběhu 20. století byl postupně zsypán. Pomineme-li městský hrdební příkop, který Vodou nplněný bývlý hrdební příkop (bývlé kluziště) Ulice U náhonu Kšn před Švédskou zdí v městském prku, konec 19. století mohl být v přípdě potřeby nplněn vodou z Mlýnského něné dešťové knlizce se dtuje do roku 1846, kdy potok, ncházely se v bezprostřední blízkosti měst tři městská rd rozhodl o stvbě knlizce v ul. Pekřská bžinté vodní plochy většího rozshu; tzv. vl u Horní dnešní ul. U požárníků. brány mokřiny u Hlubčické Opvské brány. Dlší loklitou, kde se řešilo ztrubnění dešťové knlizce, Odpdní vod byl vyléván do Mlýnského potok se dtuje k roku 1890 v městské části Benát- nebo do dlážděných či vydřevených struh, které probíhly ky (dnes ul. Svtováclvská, Textilní, Lázeňská nám. středem ulice nebo procházely dvory otvory ve Míru), kdy z důvodu velkého zápchu z příkop odváky hrdbách opouštěly město. dějících odpdní vody z přilehlých textilních továren Nedosttečná pozornost věnovná kvlitě pitné vody, bylo rozhodnuto o stvbě knlizce, vodovodu plynovodu. problém likvidce odpdní vody splšků spolu s nedosttečnou Zároveň s touto stvbou byl oprven přilehlý hygienou byly příčinou čstého rychlého most proveden úprv koryt řeky Opvy. Z důvodu šíření epidemií. zkrášlení této loklity byl zde zřízen městský prk. Odpdní vody z nemovitostí byly sváděny otevřenými příkopy ústícími do řeky Opvy ž do konce první poloviny 19. století. První zmínk o vybudování ztrub- 5 Pohled n Krnov v roce 1828, kresb H. Kinzer
VODA První dřevěný vodovod 6 V 60. letech 18. století přibývlo stížností n mlou ci) do veřejných i soukromých kšen. Podle svědectví vydtnost studní ve městě i zhoršující se kvlitu stud- pmětník celá tehdejší vodárn, pokud se vůbec tk niční vody. Koncem 60. let či n počátku 70. let 18. dá nzvt, se skládl z mlinké, z poloviny shnilé dře- století bylo přikročeno ke zbudování vodovodu, jehož věné boudy nd potrubním jezem, v níž byly dolů ž dřevěné trubky rozváděly vodu z řeky Opvy. O tomto k otvoru, jímž přitékl vod, ncpány svzky tenkého vodovodu všk nejsou známy žádné dokldy. vrbového proutí, by tk byly před dřevěným potru- Vod byl získáván u tzv. potrubního jezu (ncházel bím, přivádějícím vodu do měst, zdrženy nevítné se v zápdní části Horního předměstí mezi nynějším předměty plovoucí v řece, jko spdné listí, kusy dře- železničním mostem přes Opvu mostem u pozděj- v, mrtvé kočky podobně. Řídké drátěné síto vylep- šího závodu Sigm nedleko nádrží, jeho průběh lze šovlo tuto dokonle promyšlenou čističku vody, která ještě sledovt podle nevýrzného stupně n dně řeky) osttně ž do dnešního dne není chráněn ptentem. z tzv. potrubního domku byl rozváděn dřevěnými Udržovt potrubní jez bylo povinností měst. Podobu trubkmi (bylo je možno sptřit při provádění stveb- jezu známe ž z doby po jeho obnově v roce 1871. Byl ních prcí n konci 60. let 20. století n Revoluční uli- zbudován ze dřev, jeho celková délk včetně 3 metry 7 Potrubní jez v Kostelci Situční plán měst Krnov z roku 1906
8 pivovru několik soukromým kšnám ve městě. Některé z veřejných kšen jsou zchyceny n olejomlbě uváděné obvykle pod názvem Krnov z ptčí perspektivy od neznámého utor, která byl vytvořen v 18. století. N obrze je tké zchycen kšn u Hlubčické brány, která všk byl později zrušen (pro nízký tlk vody?) V 60. letech 19. století bylo ve vnitřním městě 8 veřejných kšen: n náměstí před rdnicí byl kšn ozdobená sochou Neptun, dlší se ncházely n Zámeckém náměstí, Horním náměstí (Dřevném trhu), Dolním náměstí v Pekřské ulici (dnešní ulice U požárníků). Nejhonosnější kšnou byl bezesporu kšn před rdnicí. Dřevěná osmihrnná vodní nádrž byl si 7 metrů široká jeden metr vysoká. Uprostřed se od první třetiny 19. století tyčil pozdně brokní soch boh vod Neptun, kterou město získlo ze zámeckého prku ve Slezských Rudolticích. (Krnovské náměstí zdobil do roku 1908, pk byl postven n nábřeží Opvy u budovy středního odborného učiliště textilního.) O podobě dlších kšen, jež byly již mnohem skromnější, si lze udělt předstvu podle kšny n Horním náměstí, zchycené n dvou Kinzerových kresbách. Těchto osm kšen v podsttě pokrývlo spotřebu vody ve vnitřním městě. Vod z vodovodu byl výlučně užitková. Vždyť obyvtelé vsí ležících u řeky Opvy nd Krnovem vylévli házeli do řeky nečistotu smetí nejrůznějšího druhu. Nvíc při déletrvjících deštích vytékl do kšen vod znčně zklená. Přesto všk mnozí obyvtelé Krnov, především pk velkoodběrtelé, jko npříkld pivovr, plírn, hostinští většin z těch obyvtel měst, kteří neměli vlstní studnu, užívli tuto vodu bez zábrn k příprvě pokrmů nápojů, zvláště v zimním období přímo k pití. Pokud byl vod příliš zklená, nechávli ji několik hodin ustát. Nřízení, že pitnou vodu lze brát pouze z obou veřejných studní (ncházely se n Horním náměstí) nebo z nezávdných domovních studní, zřejmě nebylo plněno nijk horlivě. Prvděpodobně první rozbor vody v Krnově provedl v období od listopdu 1881 do dubn 1882 Řehoř Flögel, profesor chemie n zdejší reálce. Zkouml 16 vzorků vody (3 z řeky Opvice 13 z Opvy při průměrném stvu vody průměrném znečištění jeden ze studny n zámeckém nádvoří). Vzorek č. 5 odebírl 9 Krnov n olejomlbě od neznámého utor kolem roku 1750, jedn kšn stojí n náměstí, dlší u Hlubčické brány dole vlevo dlouhé přístvby u vpustě vody do potrubního domku činil 30 metrů. Nebyl vybudován kolmo k toku řeky, nýbrž šikmo jeho prvá strn se ncházel poněkud po proudu. Ke stnovení výšky jezu byl n levé strně Opvy 16. červn 1876 zszen výškový kůl s letopočtem 1876. Podobu jezu ve druhé polovině 19. století zchytil n své kresbě ing. Jinřich Kinzer (1876-1932), ředitel zdejší tklcovské školy, kreslíř mlíř mtér. Nepříliš dleko od míst potrubního jezu proti proudu řeky se nchází jez, u něhož zčíná Mlýnská strouh (náhon), jejíž vody používl npříkld blízká textilk (byl zložen v r.1862, pozdější skld nábytku Prodejen nábytkářského průmyslu), chářovský mlýn j. Protože by z nízkého stvu vody v řece Opvě Mlýnská strouh odváděl všechnu vodu město by nemohlo být zásobováno vodou, ncházel se ve stvidle regulujícím přítok vody do Mlýnské strouhy otvor o velikosti 6 plců čtverečních, jenž zjišťovl i z déletrvjícího such dosttečné zásobování Krnov vodou. Město bylo z to povinno poskytovt vodu z vodovodu tké Oslvy Božího těl n náměstí před strou renesnční rdnicí (n jejím místě stojí součsná rdnice), 80. lét 19. století. Uprostřed náměstí stojí Neptunov kšn pocházející z roku 1750.
Stvb tzv. stré vodárny 12 Protože dřevěný krnovský vodovod již delší dobu nevyhovovl jk po technické, tk tké po zdrvotní stránce, dostl se v Krnově počátkem 80. let 19. století do popředí otázk vybudování nového, modernějšího vodovodu. Snd přitom svou roli sehrál i příkld nedleké Opvy, kde byl vodovod zbudován v roce 1875. Stvb nového vodovodu se dostl ve druhé polovině roku 1882 n pořd jednání obecního zstupitelstv, které se obrátilo n stvebního rdu ve Vídni ing. Krl Mihtsche, krnovského rodák, se žádostí o dobrozdání v této otázce. Poté, co ing. Mihtsch přislíbil přijet v této záležitosti do Krnov, bylo n schůzi obecního výboru 15. prosince 1882 rozhodnuto přikročit ke stvbě kvlitnějšího vydtnějšího vodovodu zároveň zhrnout do rozpočtu n rok 1883 částku 1960 zltých jko první splátku celkové sumy 30 000 zltých, se kterou se počítlo jko s dostčující. Pnovl totiž názor, že spád dosvdního vodovodu, dný konfigurcí terénu, bude stčit. Z tohoto předpokldu vycházely tké projekty ing. Lbitzkého z Opvy: ) Projekt obnovení potrubní sítě ve městě, přičemž se počítlo s položením litinových trubek jen k nynější Šmerlově ulici n Horním předměstí. b) Projekt předpokládjící celkové přebudování strého vodovodu počítl nejen s obnovením potrubní sítě ve městě, le tké s položením kovových trubek od nynější Šmerlovy ulice ž ke sběrné studni n břehu řeky Opvy. Most přes řeku Opvu, pohled směrem od kin Mír 13 Mostek přes řeku Opvu u Lrišovy vily n Říčním okruhu Nivelční práce, k nimž bylo přikročeno, všk vyzněly v neprospěch tohoto řešení, odmítvé stnovisko k němu zujl tké ing. Mihtsch. Ing. Mihtsch přijel do Krnov prvděpodobně v měsíci květnu 1883; n zsedání obecního výboru 25. dubn 1883 byl vzt n vědomí jeho dopis, v němž sdělovl, že v záležitosti stvby zdejšího vodovodu přijede do Krnov, by se s problemtikou seznámil n místě. Jeho návrh získávt vodu v okolí Ježníku všk obecní výbor 3. srpn 1883 odmítl do konce roku zujl zřejmě vyčkávcí stnovisko 6. září 1883 odložil vyjádření ke zprávě ve věci stvby vodovodu n pozdější dobu. Ve zprávách o zsedání obecního výboru se problemtik stvby krnovského vodovodu znovu objevuje ž 21. březn 1884, kdy byl požádán ing. Mx Speck, by se seznámil s řešením vodovodu v Šumperku. Ze zpráv o zsedáních obecního výboru v měsících březnu ž srpnu 1884 vyplývá bezrdnost obecního zstupitelstv ve věci stvby vodovodu: - 25. dubn 1884 bylo po seznámení s vyjádřením ing. Speck v zásdě rozhodnuto postvit vodovod Vodní ulice, 1944
Stvb tzv. nového vodovodu 18 Vodovod postvený v letech 1884-1885 byl pro město Krnov bezesporu velkým přínosem přispěl svým dílem k jeho rozvoji. (V roce 1880 žilo v Krnově 13 813 obyvtel, v roce 1890 už 17 082 obyvtel). V posledních desetiletích 19. století se Krnov stl centrem textilního průmyslu v nšem krji. Vždyť roku 1895 bylo z 86 větších textilních podniků Rkouského Slezsk v nšem městě 49 textilek, nvíc zde prcovlo 46 přádelen vlny. V Krnově nrůstl početně tovární proletriát, který se stávl stále význmnější ekonomickou, sociální i politickou silou společnosti. Již n konci 80. let 19. století bylo všk stále zřejmější, že stávjící vodovod brzy nebude stčit splňovt vzrůstjící nároky n množství kvlitu vody. Brzy zčly být přetěžovány nejen obě sběrné studny, le i filtrční zřízení, jehož činnost někdy dokonce selhávl. Konstrukce jímcích zářezů zstrl vodárnu, jež se ncházel tkřk uprostřed Kostelce, nebylo možno dále rozšířit vzhledem k hygienickým předpisům. Počátkem 20. století byl mnohdy v zimních měsících vydtnost studní tk mlá, že bylo nutno sáhnout k ztopení okolí sběrných studní vodou z mlýnské strouhy, do zmrzlé půdy pk bylo třeb železnými tyčemi vyhloubit otvory, jimiž by tto říční vod mohl vskovt. Ukázlo se rovněž, že vodojem měl být projektován výše: ve vodovodní síti byl tlk 1,5 tmosféry, což nepostčovlo k vytlčení vody do druhého poschodí domů ve městě rovněž hydrnty mohly být v přípdě požáru použity jen v omezené míře. 19 Projekt prmeniště z roku 1938 Situce vodovodních řdů z roku 1931, výřez části Cvilín
Odstrňování různých závd n novém vodovodu, jež trvlo lét v podsttě ž do roku 1914 dopdlo do té míry uspokojivě, že předstvenstvo měst uvžovlo o zrušení tzv. stré vodárny, jejíž provoz již beztk neodpovídl hygienickým předpisům, prodeji pozemků, n nichž se ncházel. Protože všk nový vodovod nepokrývl spotřebu vody v Krnově dosttečně, byl tzv. strá vodárn i ndále ponechán v provozu. Nová vodárn byl v roce 1922 elektrifikován oszen odstředivými čerpdly, čímž se podřilo zvýšit výkon prmeniště v roce 1923 n 31 l/s. Strá vodárn byl definitivně zrušen z druhé světové války, poté co zčl být jímán vod poblíž nemocnice, z řekou Opvicí. Jejím zrušením skončil jedn kpitol v zásobování měst Krnov vodou. Největší kus práce byl i v této pro život rozvoj měst tk důležité oblsti bezesporu vykonán od roku 1945. Bylo třeb zhldit stopy války, která neblze poznmenl i krnovské vodárenství, vybudovt nová, moderní zřízení. 20 Projekt sběrné studny nové vodárny v Kostelci, zprcováno v roce 1905 Čerpcí stnice nové vodárny Krnov Kostelec, projekt vyhotovený ve Vídni, rok 1904 21 V letech 1904-1906 byl proto nákldem 230 000 korun vybudován opět v Kostelci nová vodárn. Vod byl získáván v prostoru tzv. rybničních luk, které se ncházely v Kostelci mezi řekou Opvou okresní silnicí spojující Krnov s Bruntálem, sběrná studn čerpcí stnice byly postveny v horní části prcely č. 1091, vodojem o objemu 800 m 3 byl umístěn v městském lese n úptí Kosteleckého vrchu, n prcele č. 1219, o 36 metrů výše než vodojem tzv. stré vodárny. Stvební práce, které provedl firm G. Rumpel, kciová společnost pro stvbu vodovodů topných zřízení se sídlem v Teplicích-Šnově, byly ukončeny v dubnu 1904. Zhájení provozu v této vodárně všk bylo velkým zklmáním vodojem se vyprzdňovl příliš rychle, vodovodní síť byl brzy znesen bhnem. Zásobování Krnov pitnou vodou zjišťovl tedy z větší části stále tzv. strá městská vodárn. V letech 1929-1930 byl dokončen stvb vodovodu Cvilín včetně čerpcí stnice vodojemu. Ve stejném období byly projekční knceláří A. Nikls- -Teplice Šnov připrveny k relizci dv rozsáhlé projekty, to stvb odkyselovcího zřízení v nové čerpcí stnici Krnov-Kostelec včetně rozšíření stávjícího vodojemu o 800m 3 zásobování městské části Ježník pitnou vodou čerpáním z prmeniště v Kostelci. Situční plán nové vodárny v Kostelci z roku 1931