Souhrnná teritoriální informace San Marino



Podobné dokumenty
Souhrnná teritoriální informace Slovensko

Vývoj české ekonomiky

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Měsíční přehled č. 04/02

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Měsíční přehled č. 01/02

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Jak úspěšně exportovat do Ázerbájdžánu a Kazachstánu: mechanismus Mezivládní komise

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2016

Moldavská republika Exportní a investiční příležitosti

Česko-gruzínská obchodní spolupráce: perspektivní průmyslové sektory. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

Teritoriální setkání VELKÁ BRITÁNIE

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010

JSTE PŘIPRAVENI NA OBCHODOVÁNÍ S ÁZERBÁJDŽÁNEM?

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

C.4 Vztahy k zahraničí

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Shrnutí výsledků národní dopadové studie

Analýza obchodu a investic mezi ČR a Německem

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

Export ČR a exportní omezení Mgr. Bc. Kryštof Rygl Exportní konzultant

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

Zahraniční obchod. PŘEDNÁŠKA č. 7 Mezinárodní obchod a vnější obchodní a měnová politika. Příčiny zahraničního obchodu

Makroekonomické informace 2/ :00:00

Hospodářská politika

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Ekonomická diplomacie jako nástroj podpory exportu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Moderní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra

C.4 Vztahy k zahraničí

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 1/2011

CzechTrade Rotterdam (BENELUX)

Měsíční přehled č. 02/02

Obsah. Vnější ekonomické vztahy. Vnější ekonomické vztahy Zahraniční obchod export import Protekcionalismu Parita kupní síly Platební bilance

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011

Nové výzvy mimounijních trhů

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2014

Sankce: EU versus Rusko. Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2010

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Motivy mezinárodního pohybu peněz

Měsíční přehled č. 12/00

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

II. Vývoj státního dluhu

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden prosinec 2017

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Využití pracovní síly

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2007

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Jak úspěšně exportovat na UKRAJINU a do RUSKA: mechanismus Mezivládní komise. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Soustava veřejných rozpočtů

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Trendy a očekávaný vývoj české ekonomiky

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

VLÁDNÍ NÁVRH zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

SEVERNÍ PORÝNÍ-VESTFÁLSKO HOSPODÁŘSKÉ CENTRUM V SRDCI EVROPY

Parlament České republiky SENÁT

Jihoafrická republika

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2006

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2016

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Transkript:

Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno Velvyslanectvím ČR při Svatém stolci ke dni 01.10.2009 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Republika - zkratka RSM (italsky: Repubblica di ) 1.2. Rozloha 61,20 km 2 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 31 888 obyvatel (k 31. 12. 2010) Hustota obyvatelstva: 521 obyv./km 2 Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva: 74 % (muži 78 %, ženy 68 %) 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 0,8 % očekávaná délka života: muži 79,6 roku ženy 85,3 roku porodnost: 10,5 na 1000 obyvatel (2010) úmrtnost: 7,0 na 1000 obyvatel (2010) věková struktura: 0 16 let 17 % 17 64 let 66 % nad 65 let 17 % 1.5. Národnostní složení 87,7 % Sanmarinců 11,2 % Italů 2/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

0,9 % ostatních (mezi nimi 4 Češi) 1.6. Náboženské složení Většina obyvatelstva (95%) se hlásí k církvi římsko-katolické. 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Italština, v obchodním styku lze použít angličtinu nebo francouzštinu. 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Území RSM je členěno do 9 obcí (Castelli): (hlavní město, 4 274 obyv) Acquaviva (2 080) Borgo Maggiore (6 472) Chiesanuova (1 064) Domagnano (3 172) Faetano (1 185) Fiorentino (2 508) Montegiardino (908) Serravalle (10 430). (Údaje za 08/2011) 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Peněžní jednotkou v Republice je euro (do roku 2002 italská lira). Na základě měnové unie s Italskou republikou a EU - RSM má vyčleněnu kvótu v roční hodnotě 1 944 tisíc eur na ražbu mincí eura všech nominálních hodnot s národními motivy na rubové straně; podle příslušných dohod s Itálií jsou mince raženy v Istituto Poligrafico e Zecca dello Stato S. p. A. Vzhledem k malé emisi je sanmarinské euro zajímavé spíše pro numismatiky. Směnárny fungují stejně jako v zemích EU. Sanmarinské finanční instituce mají přístup do platebního systému eurozóny. 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: 3. září (r. 301 podle legendy založení republiky) 1. dubna a 1. října (uvedení kapitánů-regentů do úřadu). Obvyklá pracovní doba je podobná jako v Itálii. Banky, úřady a ostatní instituce jsou zpravidla otevřeny od 9 hod. do 13 hod a od 14:30 hod. do 16:30 hod. 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Zvyklosti respektované ve společenském a obchodním styku nevybočují z rámce uznávaného v Itálii. Podobně jako v Itálii je zapotřebí počítat s útlumem aktivit během letního období, zejména v srpnu. V obchodním styku je preferována italština, běžně je akceptována také angličtina a francouzština. 3/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Doporučuje se uzavřít pojištění léčebných výloh pro Itálii a RSM a v případě potřeby vyhledat ošetření ve státní nemocnici (Ospedale di Stato, Via Scialoja, Callungo tel. 00378/0549 994111 nebo 0549 994220). 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Reciproční bezvízový styk (do 90 dnů) Bližší informace podá Zastupitelský úřad ČR v Itálii, který má konzulární působnost pro Republiku. 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Republika neleží v oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Zastupitelský úřad ČR při Svatém stolci (má veškerou působnost vůči Republice s výjimkou působnosti konzulární, území Republiky je součástí zvláštního volebního okrsku při zastupitelském úřadu ČVR v Itálii) Via Crescenzio, 91, 00193 Roma, Italia TEL: (0039)06 6874696 FAX: (0039)06 6879731 e-mail: vatican@embassy.mzv.cz Zastoupení ČR v oblasti konzulární: Republika patří do konzulárního obvodu zastupitelského úřadu ČR v Itálii Via dei Gracchi 322, 00192 Roma, Italia TEL: (0039)06 36095742 FAX: (0039)02 2940440 06 3244466 e-mail: rome@embassy.mzv.cz 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Na území San Marina nejsou přímo zastoupeny žádné instituce. K 30.6.2008 byl v Miláně uzavřen Generální konzulát ČR, v jehož bývalém sídle vznikl tzv. Český dům a v něm sídlí České centrum, CzechTrade a CzechTourism. České centrum Milán MgA. Václav Šedý 4/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

ředitel Via Giovanni Battista Morgagni 20 20 129 Milano Tel. 0039/02 29411242 Fax 0039/02 29411188 E-mail ccmilan@czech.cz www.czechcentres.cz/rome CZECHTRADE Dr.ssa Ivana Třosková vedoucí zahraniční kanceláře Via Giovanni Battista Morgagni 20 20 129 Milano Tel. 0039/02 29532109 Fax 0039/02 29511702 E-mail milano@czechtrade.cz www.czechtradeoffices.com CzechTourism Dott. Luboš Rosenberg ředitel Via G. B. Morgagni 20 20 192 Milano Tel. 0039/02 742 01 626 Fax 0039/02 294 04 401 E-mail: info-it@czechtourism.com www.czechtourism.cz, www.turismoceco.it 5/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) první pomoc (pronto soccorso-ambulanza) tel. 118 policie tel. 115 protipožární ochrana (00378) 0549 887777 silniční policie tel. 803116. 1.18. Internetové informační zdroje www.cc.com a www.cc.sm - Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di www.consigliograndeegenerale.sm - Congreso di Stato, Governo della Repubblica www.esteri.sm - Segreteria per gli Affari Esteri e Politici, la Programmazione economica e la Giustizia (MZV RSM) www.upeceds.sm - Ufficio Programmazione Economica www.citylink.sm - Ufficio Comunicazione Istituzionale.. www.sanmarinortv.sm - Radotelevisione della RSM, zpravodajství, aktuality www.anis.sm - Associazione Nazionale dell Industria www.sanmarinonotizie.com - zpravodajství www.libertas.sm - historie, aktuální informace www.esattoria.sm - státní finance, veřejné dražby apod. 1.19. Adresy významných institucí Segreteria esecutiva del Congresso di Stato (Výkonný výbor vlády) Piazza della Libertà, 47 890 Città, RSM Segreteria di Stato per l Industria, l Artigianato, il Commercio, la Ricerca e i Rapporti con l AASS 23, Contrada del Collegio, 47 890 Città, RSM Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Piazza Mercatale, 2947 893 Borgo Maggiore, RSM 6/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Struktura exekutivních, zákonodárných a soudních orgánů je odrazem historického vývoje, a proto v ní formálně přetrvávají prvky centralizace moci v rukou kolektivní hlavy státu, tj. dvou kapitánů regentů. RSM byla podle legendy založena 3. září 301 (nejstarší republika). Život země se řídí ústavou, která byla přijata 8. října 1600. Státní zřízení: parlamentní demokracie, nezávislá republika od r. 1253. Hlava státu je kolektivní. Dva kapitáni regenti jsou jmenováni Velkou generální radou 2x ročně - v březnu a v září, s nástupem do funkce 1. dubna a 1. října (mandát trvá 6 měsíců). Jednotliví kapitáni mohou být po uplynutí 3 let od skončení mandátu znovu zvoleni. Předsedají parlamentu (Consiglio Grande e Generale) a vládě (Congresso di Stato). Consiglio Grande e Generale je jednokomorový parlament, složený podle nového volebního zákona ze šedesáti poslanců (consiglieri) a volený každých 5 let v přímých volbách poměrným volebním systémem. Rada volí kapitány-regenty, členy vlády a členy Rady dvanácti (odvolacího soudu). Soustřeďuje ve svých rukou vedle zákonodárné moci i pravomoci ratifikace mezinárodních dohod, udělování amnestie a milosti, rozhoduje o udílení občanství, má vysoké pravomoci i při obsazování vyšších úřednických míst ve státní správě a kontroluje státní rozpočet. Velké generální radě předsedají kapitáni regenti. Congresso di Stato (vláda) je nejvyšší orgán výkonné moci, sestává z 10 členů, kteří byli úspěšní ve volbách a byli zvoleni do Velké generální rady. Po ustavení vlády ztrácí členové vlády hlasovací právo v parlamentu a parlament je doplněn náhradníky z příslušných stranických kandidátek. Činnost vlády koordinují kapitáni regenti. Z předčasných parlamentních voleb dne 6. listopadu 2008 vzešla pravostředová vláda v čele s křesťanskými demokraty (Partito Democratico Cristiano Sammarinese). Těsným rozdílem zvítězila strana socialistů a demokratů (PSD), která obdržela 31,96 % hlasů před křesťansko-demokratickou stranou (PDCS) se ziskem 31,91 % hlasů. Vítězná strana však není součástí vládnoucí středopravicové koalice, která je složena z AP, LDL, PDCS a USDM. Z 10 332 občanů San Marina sídlících v cizině volilo 24,0 % (o 9,3% méně než v r. 2006). Strana Počet hlasů % 2008 % 2006 Rozdíl Počet křesel 006/2008 Partito 6692 31,91 32,92-1,01 22 Democratico Cristiano Sammarinese (PDCS) Partito dei 6702 31,96 30,25-1,71 18 Socialisti e dei Democratici (PSD) Sinistra Unita 1797 8,57 8,67-0,1 5 (SU) Lista della 1317 6,28 7,95-1,67 4 Libertà (LDL) Democratici di 1037 4,94 2 Centro (DdC) Unione Sanmarinese dei Moderati (USDM) 874 4,17 4,75-0,58 2 7/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

Alleanza Popoleare (AP) 2415 11,52 12,05-0,53 7 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Od 1. 10. 2011 do 31. 3. 2012 jsou kapitány - regenty J. E. Gabriele Gatti a J. E. Matteo Fiorini. 2.3. Složení vlády Složení vlády: Antonella Mularoni, ministryně zahraničních a politických věcí, dopravy a spojů, Valeria Ciavatta, ministryně vnitra a civilní ochrany, Pasquale Valentini, ministr financí a rozpočtu, filatelie a numismatiky, Romeo Morri, ministr školství, kultury, univerzity a mládeže, Claudio Podeschi, ministr zdravotnictví, sociálního zabezpečení, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí, Gian Carlo Venturini, ministr pro území, životní prostřední a zemědělství, Francesco Mussoni, ministr práce, spolupráce a pošt, Marco Arzilli, ministr průmyslu, řemesel a obchodu, Augusto Casali, ministr spravedlnosti, informací, výzkumu a vztahů s radnicemi, Fabio Berardi, ministr cestovního ruchu, sportu a hospodářského plánování. 8/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

3. Zahraničně-politická orientace Základním principem zahraniční politiky San Marina je neutralita. V jejím rámci se zasazuje za rozvoj demokracie, ochranu lidských práv a řešení sporů mírovými prostředky. Tyto zásady promítá do většiny svých stanovisek. Ve srovnání s většími státy je zahraniční orientace San Marina ovlivněna několika nestandardními faktory, jimiž jsou zejména snaha o zachování všech základních prvků státní svrchovanosti, a dále nízký počet obyvatel a minimální rozloha (po Andoře a Vatikánu je třetím nejmenším státem Evropy). Tyto skutečnosti byly až do poloviny osmdesátých let důvodem opatrnosti San Marina a jeho nižší ochoty výrazněji formalizovat své členství v politicky či obchodně vyhraněných mezinárodních organizacích (výjimkou byl podpis pod Závěrečným aktem KBSE). Teprve s nástupem křesťansko demokratických vlád v devadesátých letech došlo k posunu (členství v OSN od 2. března 1992, dohoda o spolupráci a celní unii s EU ze 17. prosince 1992). Zeměpisná poloha San Marina předurčuje jeho významné hospodářské vazby na Itálii. Důsledkem specifických rozdílů v této oblasti je skutečnost, že obě země již dlouho obtížně jednají o uzavření dohody o spolupráci. Problém San Marina (stejně jako dalších mikrostátů - Městský stát Vatikán, Knížectví Monako) vyvstal se vznikem EU, směřující k hospodářské a měnové unii. V případě San Marina a Vatikánu byly monetární dohody sjednány Itálií za Evropskou unii a jejím jménem. Obě dohody (RSM a Vatikán) schválil Hospodářský a finanční výbor (EU) a 29. 11. 2000 byla dohoda se San Marinem podepsána. Na jejím základě má sanmarinské euro volný oběh v celé měnové unii, avšak vzhledem k malé emisi je spíše předmětem zájmu numizmatiků. Výrazem zájmu San Marina o perspektivní posílení vazeb na Evropskou unii byl jeho dopis předsednické zemi EU ze srpna 2007, v němž se hovořilo o zájmu analyzovat společně vztahy s EU s cílem hlubší integrace s EU a poté diskutovat o možnostech předložení kandidatury RSM na členství v EU. 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Princip zachování státní suverenity je pro vnitřní politiku San Marina neměnnou, prvořadou hodnotou a jím také důsledně poměřuje všechny zahraničněpolitické kroky. Praktickým odrazem tohoto postoje v zahraniční politice RSM je aktivita v mezinárodních organizacích, kde platí princip "jedna země, jeden hlas". se zúčastňuje většiny evropských a celosvětových konferencí. Značnou aktivitu projevuje na půdě Rady Evropy. V období listopad 2006 květen 2007 úspěšně předsedalo Výboru ministrů RE, jeho prioritou bylo rozvíjení interkulturního dialogu. RSM důsledně obsazuje celosvětová fóra OSN, která se zabývají širšími humanitárními a sociálními tématy. Seznam nejdůležitějších organizací, jejichž členem je RSM: Rada Evropy (1988), OSN a jí podřízené nebo související orgány (FAO, UNESCO, UNICEF), WHO, Evropská konference pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka, Mezinárodní institut pro unifikaci soukromého práva (UNIDROIT), Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Meziparlamentní unie (IPU), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách V roce 1989 byly zahájeny rozhovory o asociační dohodě s ES. Výsledkem jednání nebyla klasická asociační dohoda, ale smlouva o ekonomické spolupráci a celní unii (Brusel 1991). Smlouva nemá za cíl přípravu podmínek pro vstup RSM do EU. 9/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

Z pohledu celního je území RSM považováno za území Italské republiky. Dohoda o celní unii mezi San Marinem a Itálií, resp. EU znamenala odstranění cel (dle všeobecného celního tarifu), zákaz uvalování daní, které mají obdobný efekt jako cla, zákaz zavádění kvót a množstevních omezení. Monetární dohoda mezi San Marinem a Itálií byla uzavřena v roce 1991 a nahradila konvenci z roku 1981, která dala San Marinu právo ražby mincí italské liry. Od roku 2002 je na základě dohody o měnové unii platební jednotkou euro. RSM má vyčleněnu roční kvótu 1 944 000 (jako součást italské kvóty) na ražbu vlastních mincí eura všech denominací s národními motivy. Aktuálně probíhají s EU jednání zaměřená na postupné odstraňování rozdílů v hospodářské legislativě, např. zdanění výnosů nerezidentů, ochrana devizových rezerv RSM, vztah mateřské a dceřinné společnosti z hlediska dividend, úroků a poplatků apod. Z druhé strany usiluje o volný přístup na jednotný trh EU v oblasti bankovní a finanční, stejně jako o přístup k výzkumným, studijním a vzdělávacím programům EU. 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Kromě Dohody o navázání oficiálních vztahů na diplomatické úrovni ze dne 1. 1. 1993 nemá ČR uzavřenu žádnou bilaterální smlouvu s RSM. 10/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

4. Ekonomická charakteristika země Země je relativně bohatá, hodnota HDP však v důsledku hospodářské a finanční krize a v důsledku ztráty vlastností daňového ráje a odlivu kapitálu začala od r.2008 klesat a začala se přibližovat HDP Itálie. Životní úroveň obyvatelstva odpovídá standardům nejvyspělejších regionů Itálie. Ekonomika San Marina byla tradičně založena na zemědělství, lesnictví a těžbě kamene, avšak během druhé poloviny dvacátého století význam těchto odvětví výrazně poklesl. V současné době je ekonomika země založena na cestovním ruchu a službách s ním spojených, na bankovnictví, na průmyslové výrobě (stavební hmoty, textil, dřevozpracující a nábytkářský průmysl, elektronika), na řemeslné výrobě (výrobky kožené a keramické, opracování dřeva, kovu a kamene) a na potravinářství; významná je i produkce v oblasti filatelie a numismatiky. Z nerostných přírodních zdrojů má země k dispozici pouze stavební kámen. má celní a měnovou unii s Itálií a jejím prostřednictvím s Evropskou unií. dosahovalo vysokých temp růstu HDP v průběhu devadesátých let (až 9%). V jejich závěru se růst ekonomiky zpomalil na 7%, avšak byl doprovázen relativně nízkou mírou nezaměstnanosti (cca 3%). Příčina tohoto hospodářského úspěchu spočívala v celkově nižší daňové zátěži, která dosud přitahuje pracovní síly z blízkých italských regionů.vývoj ekonomiky v posledních letech však není příliš příznivý. se muselo vyrovnat s odlivem kapitálu v důsledku ztráty opstavení "daňového ráje" a HDP na obyvatele je nyní de facto stejné jako HDP Itálie. Lze konstatovat, že ztratilo své výhody a jeho ekonomika má nyní stejné charakteristiky jako ekonomika Itálie. Vláda dlouhodobě vcelku úspěšně usiluje o snížení výdajů na státní správu a o účinnější kontrolu výdajů do sociálního systému. V rámci hospodářské politiky se zaměřuje na podporu a rozvoj cestovního ruchu (v poslední době na jeho nové formy např. kongresová turistika) a na podporu moderních odvětví průmyslu a služeb. Složitější je situace ve finančním systému. První hodnocení San Marina ze strany Moneyval v r. 2000 vyústilo zejména v konstatování neadekvátní legislativy a absence kontroly v oblasti boje proti praní špinavých peněz a nedostatečné transparentnosti akciových společností. Druhá zpráva Moneyval v r. 2003 nezjistila významná zlepšení, splňovalo pouze pět z pětadvaceti kritérií. Třetí zpráva v r. 2007 konstatovala nesplnění devatenácti kritérií a částečné splnění dvaadvaceti kritérií. V dubnu 2008 zařadil Moneyval do tzv. zesílené procedury. V r. 2008 byl přijat zákon proti praní špinavých peněz odpovídající požadavkům a vznikla Agentura pro finanční informace a pro sběr a výměnu informací. Zpráva z prosince 2008 ovšem konstatovala nedostatky v aplikaci přijaté legislativy. Vláda intenzivně pracovala na implementaci přijaté legislativy a dosáhla zatím toho, že dne 24. září 2009 byla zrušena zesílená procedura Moneyval. Zájem zlepšit obraz země ve světě se projevuje i v diplomatickém úsilí San Marina o uzavření co nejvyššího počtu bilaterálních smluv o zamezení dvojímu zdanění. Ke dni 30. září 2009 bylo uzavřeno 12 takových smluv. V roce 2009 uzavřelo s Itálií dvě významné dohody, dohodu o spolupráci v hospodářské oblasti a dohodu o spolupráci ve finanční oblasti. Ve druhém pololetí r. 2009 došlo k významnému odlivu vkladů ze sanmarinských bank. V důsledku italské amnesite pro Italy, kteří ukládali finanční prostředky v zahraničí a nezdaňovali je, došlo do 10. 12. 2009 k odlivu čtvrtiny celkového objemu kapitálu v sanmarinských bankách k 31. 8. r. 2009. Lze předpokládat, že odliv bude v důsledku prodloužení amnestie pokračovat. 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Hospodářská výkonnost San Marina je ovlivňována mezinárodní konjunkturou s dopady globalizace a delokalizace. Do otevřené ekonomiky San Marina se promítají vývojové tendence evropské a italské ekonomiky, dopady negativních jevů jsou ve srovnání s Itálií de facto stejné. 11/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

Po úspěšném období devadesátých let došlo na počátku třetího tisíciletí v souvislosti s ekonomickou stagnací Itálie a se zpomalením růstu světové ekonomiky k poklesu temp hospodářského růstu San Marina, ovšem stále na úroveň pohybující se nad průměrem zemí eurozóny. Meziroční nárůst HDP (ve stálých cenách r. 1995) dosáhl v letech 2004 2008 hodnot po řadě 3,9 %, 4,6 %, 2,3 %, 3,8 a 2,5 %. K velkému propadu však došlo v roce 2009 (-12,5%) v důsledku odlivu kapitálu. Očekává se, že vývoj HDP bude s malými odchylkami kopírovat vývoj HDP v Itálii. Na tvorbě HDP se v roce 2010 podílely zejména sektory průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví, obchodu a služeb (cestovní ruch incoming, více než dva milióny turistů ročně). V roce 2009 pokračoval trend posledních pěti let, kdy se nejdynamičtěji rozvíjely sektory bankovnictví a pojišťovnictví a obchodu a služeb. Míra nezaměstnanosti dosahovala v posledních pěti letech ročních průměrech nízkých hodnot v intervalu 3-5 %. Světová hospodářská krize se v miniaturní ekonomice projevila jen mírným nárůstem nezaměstnanosti. Míra inflace je nízká. Odvětví ekonomiky Podíl sektoru na tvorbě HDP v letech 2005 2009 (%) 2005 2006 2007 2008 2009 Veřejný sektor 13,5 13,6 12,8 14,2 13,6 Služby 8,8 9,4 10,9 14,1 13,6 Bankovnictví a pojišťovnictví Doprava a telekomunikace 16,9 17,7 18,6 18,7 17,6 1,7 1,7 1,7 1,9 2,4 Obchod 10,7 10,9 11,4 9,1 13,5 Stavebnictví 7,3 7,1 6,5 5,5 5,9 Průmysl 41,1 39,5 38,0 36,4 33,3 Zemědělství 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Zdroj: Ufficio Programmazione Economica Centro Elaborazione Dati e Statistica, stejně jako ve všech následujících tabulkách podkapitol 4.1. a 4.2. Údaje za rok 2010 nebyly dosud publikovány. Počet firem dle jednotlivých sektorů ekonomiky v období 2006-2010 sektor 2006 2007 2008 2009 2010 zemědělství 100 103 103 83 80 průmysl 624 623 632 609 574 stavebnictví 454 456 461 438 422 obchod 1494 1558 1725 1704 1580 doprava a spoje 181 187 197 199 191 bankovní a 113 116 116 116 108 finanční sektor služby 2639 2.994 3230 3026 2983 celkem 5604 6067 6464 6355 5938 12/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP v mil. (ve stálých cenách r. 1995) Základní makroekonomické ukazatele 2005 2006 2007 2008 2009 2010 882 916 948 938 916 Růst HDP v % 2,4 3,8 3,5-1,0-13 HDP/obyvatele 28,35 29,56 30,75 32,10 32,10 v tis. (v běžných cenách) Míra inflace v 1,7 1,9 2,9 4,0 4,0 % Míra nezaměstnanosti v % 3,6 3,8 3,6 3,6 4,9 3,8 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl se podílí na tvorbě HDP ze 33,3 % (za posledních pět let poklesl jeho podíl o 7,8%). Výrobní obory v San Marinu v poslední čtvrtině 21. století výrazně změnily charakter z malořemeslné výroby na průmyslovou výrobu. Průmyslovou sféru představují hlavně malé a střední podniky. Pro rozvoj průmyslu a celé ekonomiky mělo zásadní význam vybudování dopravní infrastruktury (hlavně dálnice spojující San Marino s Rimini a napojení na italský dopravní systém). K hlavním průmyslovým oborům sanmarinské ekonomiky patří: stavební a keramický průmysl (těžba vápence a jeho zpracování v kamenických dílnách patří k historicky nejstarším průmyslovým odvětvím), elektronický průmysl, přesné strojírenství, textilní průmysl, papírenský a dřevozpracující průmysl (nábytek) a potravinářský průmysl. V posledních pěti letech vykázala nejvyšší dynamiku růstu produkce přírodních léčiv a kosmetiky (nárůst 300 %), dřevozpracující výroba (nárůst 200 %) a výroba a montáž motorových vozidel a šasi (nárůst více než 100 %). Nejvyšší pokles zaznamenala výroba základních chemických a farmaceutických látek. 4.4. Stavebnictví Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP 5,9 procenty. S ohledem na potřebu výstavby a rekonstrukce zejména hotelových kapacit lze hodnotit perspektivu tohoto odvětví jako relativně stabilní. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura Z celkové rozlohy je obděláváno 65% půdy, louky a pastviny pokrývají 20% území. Podíl orné půdy je 16,7%. K hlavním zemědělským produktům patří pšenice, hroznové víno, kukuřice, zelenina, ovoce, olivy, olivový olej, maso, kůže, sýry, med. 4.6. Služby Sektor služeb se podílí na HDP 13,6 procenty, za dva roky zaznamenal nárůst 2,7 %. K důležitým sektorům služeb patří pasivní cestovní ruch. Relativně malá nabídka lůžkových kapacit v San Marinu a 13/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

silná konkurence blízkých italských turistických center však váhu tohoto faktoru tvorby produktu snižuje. V zemi je 27 hotelů (cca 1 200 lůžek) a 72 restaurací. Pokles přílivu turistů do pobřežních středisek italského regionu Emilia Romagna v posledních letech se projevuje negativně i v San Marinu, neboť pobytové zájezdy do italských středisek téměř vždy zahrnují návštěvu San Marina. Pokles počtu návštěvníků San Marina se projevoval v období od roku 1995, kdy jejich počet dosáhl rekordní hodnoty 3,37 miliónu, do roku 2010, kdy dosáhl minima 1,98 mil. Poklesu návštěvníků nezabránila ani skutečnost, že v r. 2007 se dostalo na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. čelí problému velmi krátkého pobytu turistů na svém území (přes 60% návštěvníků stráví v San Marinu pouze 2-4 hodiny, 28% dokonce méně než dvě hodiny). Největší podíl připadá na italské turisty - přes 80%. Z ostatních tvoří většinu Němci, Francouzi a Švýcaři. Rostoucí podíl mají turisté přijíždějící do San Marina z Ruska a ze zemí střední a východní Evropy. nabízí moderní struktury a služby pro akce mezinárodní kongresové turistiky v novém prestižním zařízení - Centro Congressi Kursaal (www.axcorporate.sm, www.sanmarino2000.sm) Významný příjem sektoru cestovního ruchu tvoří prodej historických a příležitostných známek a mincí (www.ebay.it). Ukazatel využití kapacit hotelů je v průměru padesátiprocentní. Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet turistů (mil. osob) 2,13 2,16 2,21 2,05 1,97 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) má 220 km kvalitních silnic (část dálničního typu). Pravidelné a sezónní autobusové spojení Rimini - provozuje několik přepravců. Železnice Rimini - sloužila do druhé světové války a její pozůstatky mají dnes již jen hodnotu historickou. Lanová dráha o délce 1,5 km spojuje dva hlavní správní celky - a Borgo Maggiore. Letiště v na území RSM není, používá se převážně mezinárodní letiště v Rimini-Riccione-Miramare (Aeroporto Internazionale Rimini-: Federico Fellini), které se nachází ve vzdálenosti 16 km od San Marina). Užívání tohoto mezinárodního letiště ze strany San Marina je upraveno smlouvou s Itálií z roku 1990 (www.riminiairport.com). Další italská letiště s dosahem ze San Marina jsou Aeroporto G. Marconi di Bologna 135 km (www.bologna-airport.it) a Ancona Falconara Airport 130 km (www.ancona-airport.it). V San Marinu vysílají 3 rozhlasové stanice FM a 1 státní televizní kanál. Národní internetový kód je sm. Telefonní předvolba pro zemi je 00378. Vzhledem k nedostatku základních energetických zdrojů a surovin je závislé na dovozu energie z Itálie. Rozvíjí se využití alternativních energetických zdrojů, zejména sluneční energie. 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Podle informací, které jsou k dispozici, Republika není donorem ani adresátem rozvojové pomoci. 14/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

5. Finanční a daňový sektor Finanční sektor je s ohledem na celkový rozměr ekonomiky relativně velký a vytváří poměrně významnou součást příjmů národní ekonomiky. Nad bankovní soustavou dohlíží Centralní banka Republiky San Marino. Vzhledem k přijetí společné měny euro mohou sanmarinské obchodní banky obchodovat přímo se zahraničními bankami. Subjekty Republiky mohou žádat úvěry a další bankovní služby u italských bank. Vedle bankovní soustavy operují na finančním trhu další nebankovní finanční společnosti, jejichž aktivity se zaměřují zejména na poskytování leasingových služeb spojených s financováním výstavby, na poskytování spotřebitelských úvěrů a na poskytování služeb finančních zahraničním společnostem. 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 2003 2004 2005 2006 2007 Saldo státního rozpočtu (% HDP) 2,0 2,8 4,2 1,2 1,0 Údaje za rok 2008 nejsou dosud k dispozici. V RSM se dařilo v letech 2002 2006 udržovat rovnováhu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Po pasivním saldu bilance mezi příjmy a výdaji ve výši 5,6 mil eur v r. 2002 bylo v letech 2003 a 2004 dosaženo aktivního salda bilance mezi příjmy a výdaji. V roce 2006 bylo dosaženo rovněž pozitivní rozpočtové bilance při výdajích ve výši cca 530 mil. eur. Státní rozpočet je tedy v delším časovém horizontu vyrovnaný, vláda úspěšně čelila tlakům na výdajové straně (zejména velkorysé sociální a zdravotní zabezpečení) a současně ne zcela dostatečným příjmům z cestovního ruchu, které významně nerostou. Fiskálním rokem je rok kalendářní. 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Bilance běžného a finančního účtu 2003 2004 2005 2006 2007 Bilance běžného účtu (mil. EUR) - 84-44 -641-260 - 327 Bilance finančního účtu (mil. EUR) 570 569 86 578 561 Devizové rezervy - bez zlata (mil. EUR) 12 19 22 23 24 Údaje za rok 2008 nejsou dosud k dispozici. 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Republika nemá zahraniční dluh. 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Sanmarinský bankovní systém zahrnuje 12 bank, cca 50 finančních společností a cca 30 pojišťovacích zprostředkovatelů. Významný růst finančního sektoru v posledních letech byl doprovázen pokroky v oblasti reglementace sektoru za účelem zajištění rovnováhy a stability systému a podněcování jeho rozvoje a finančních inovací. V roce 2003 byla zřízena Centrální banka Republiky jako orgán dozoru a kontroly sektorů bankovního, finančního a pojišťovacího. V letech 2004 a 2005 byly přijaty zákony o bankovních, finančních a pojišťovacích službách, které zčásti přizpůsobily pravidla v San Marinu hlavním mezinárodním standardům. Teprve v létě 2008 byly přijaty některé chybějící právní normy v rámci boje proti praní špinavých peněz a proti terorismu. Pod tlakem zvyšující se naléhavosti požadavků 15/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

Moneyvalu a nepříjemného vyšetřování nejasných vazeb mezi italskou a sanmarinskou bankou italskými orgány vlády San Marina vyvíjely od jara r. 2008 velké úsilí, aby finanční systém San Marina vyhověl beze zbytku aktuálním mezinárodním standardům. Toto úsilí přináší pozitivní výsledky. Na území San Marina operují čtyři hlavní obchodní banky: Cassa di Risparmio della Repubblica di (Sammarinese) Banka Agricola Commerciale (BAC), vlastněná italskou skupinou Unicredito Banca di Credito Industriale Sammarinese (CIS), vlastněná italskou skupinou Antonveneta-Fitch. 5.5. Daňový systém Daňový systém prošel zásadní reformou v osmdesátých letech dvacátého století završenou zákonem č. 91 z 13. 10. 1984 a následnými novelami. Daňové zatížení pro právnické osoby je na úrovni 19%. Fyzické osoby platí progresivně odstupňovanou daň od 12% do výše 50%. Systém nepřímých daní rozlišuje následující daně: l`imposta sulle importazioni (dovozní daň, od které jsou osvobozeny např. dovozy uskutečněné státními organizacemi) - sazba 16%; l`imposta di registro (registrační poplatek) l`imposta di bollo (kolková daň) l`imposta di successione (daň z převodu majetku) l`imposta ipotecaria (hypoteční daň) V San Marinu se neuplatňuje standardní daň z přidané hodnoty (l`imposta sul valore aggiunto - I.V.A.), platí však zvláštní dohoda s Itálií o úpravě finančních vztahů v oblasti daně z přidané hodnoty. Platné dohody o zamezení dvojího zdanění má RSM se dvanácti zeměmi. 16/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

6. Zahraniční obchod země Vzhledem k tomu, že Republika je obklopena Itálií, je tato také jejím největším obchodním partnerem. Saldo zahraničního obchodu v roce 2010 pokleslo na úroveň roku 2004, v případě exportu o -12,7% a importu o -10,8%. V prvním semestru 2011, v provnáním se stejným obdobím roku 2010, poklesl vývoz o -11,8% avšak dovoz vzrostl o 15%. 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo tabulka Zdroj: Ufficio Programmazione Economica Centro Elaborazione Dati e Statistica Import v mil. eur Import - meziroční změna v % Statistika zahraničního obchodu 2005 2006 2007 2008 2009 1657 1808 1 893 1 939 1554 1,1 9,1 4,7 2,4-19,9 Export v mil eur 1624 1 805 1916 2096 1749 Export - 1,3 11,2 6,2 9,4-16,5 meziroční změna v % Obrat 3 281 3 613 3 809 4 035 3303 Saldo - 33-3 - 23-157 195 Novější údaje nebyly publikovány. 6.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU Z hlediska teritoriálního rozložení směřovalo v r. 2009 91,74 % exportu do Itálie. Pořadí dalších zemí podle objemu exportu ze San Marina v r. 2009 je následující: Francie (1 %), Ruská federace (0,73%), Švýcarsko (0,72%), Německo (0,70%). V roce 2010 bylo, pokud jde o export ze San Marina, pořadí následující: Itálie (89,7%), Rakousko (1,22%), Ruská federace (0,94%), Německo (0,98%), Švýcarsko (0,80%). V importu v r. 2009 opět dominovala Itálie (84,89%), Významné dovozy byly realizovány z Číny (2,23 %), z Německa (1,80 %), z Nizozemí (2,16 %) a z FRakouska (0,9 %). Pokud jde o import v roce 2010, bylo pořadí zemí následující: Itálie (81,9%), Čína (3,25%), Nizozemí (2,50%), Německo (1,54%), Rumunsko (0,63%). 6.3. Komoditní struktura K hlavním exportním položkám patří stavební kámen, nábytek, ořechy, obilí, víno, olivový olej, pečivo, usně, keramika, poštovní známky, řemeslnické a rukodělné výrobky. V importu převažují pohonné hmoty, energie, spotřební zboží, stroje a zařízení a potraviny. 17/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Republika tvoří celní a měnovou unii s Itálií. Bližší údaje viz Souhrnná teritoriální informace o Itálii. 6.5. Ochrana domácího trhu Domácí trh není významně chráněn. Z hlediska cel je území San Marina považováno za součást území Italské republiky. 6.6. Zóny volného obchodu tvoří celní unii s Itálií. Zvláštní zóny volného obchodu v zemi neexistují. 18/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Dvoustranné ekonomické vztahy s Republikou se rozvíjejí hlavně na poli obchodní výměny, která z dlouhodobějšího pohledu roste a vykazuje aktivum na české straně, které však klesá. Vzájemný obchod dosahuje poměrně vysoké úrovně s ohledem na nízký rozsah a absorpční schopnost místního trhu a nesnadné konkurenční prostředí. Obchodní a ekonomická spolupráce mezi ČR a RSM se odvíjí výhradně na komerční bázi a uskutečňuje se prostřednictvím obchodních vztahů jednotlivých firem. Oblast hospodářské spolupráce není upravena žádnou bilaterální smlouvou. RSM je nakloněna ekonomické a obchodní spolupráci s ČR a neklade jí žádné umělé překážky. Trh je otevřen zejména v oblasti moderních oborů služeb, informačních technologií, cestovního ruchu, peněžnictví atd. Obory těžkého průmyslu a s nimi související aktivity, jakož i hospodářská činnost jakkoliv negativně ovlivňující životní prostředí, jsou naopak administrativně omezovány. 7.1. Smluvní základna Kromě Dohody o navázání oficiálních vztahů na diplomatické úrovni ze dne 12. 1. 1993 nemá ČR uzavřeny žádné bilaterální smlouvy s RSM, tudíž ani v oblasti obchodně ekonomické. 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let tabulka Obchodní výměna mezi ČR a RSM Vývoz Dovoz Obrat Bilance USD USD (tis.) Umíst. EUR (tis.) USD (tis.) Um. EUR (tis.) USD (tis.) Um. EUR (tis.) USD (tis.) EUR (tis.) 2003 4 838 86. 4 400 768 115. 696 5 606 97. 5 096 4 070 3 704 2004 4 036 105. 3 316 1 205 117. 990 5 241 115. 4 306 2 831 2 326 2005 4 750 108. 3 729 2 026 111. 1 595 6 776 110. 5 324 2 724 2 134 2006 3 371 117. 2 788 1 891 114. 1 552 5 262 122. 4 339 1 480 1 236 2007 3 740 118. 2 736 1 278 134. 935 5 018 132. 3 671 2 462 1 801 2008 3 416 124. 2 333 1 032 147. 705 4 447 133. 3037 2 384 1 628 2009 2 089 128. 1 505 693 137. 499 2 782 140. 2 005 1 1396 1 006 Zdroj: MPO ČR Obrat zahraničního obchodu v EUR mezi ČR a RSM v roce 2009 dosáhl celkové hodnoty 2,00 milionů a meziročně poklesl o 34,3%. Vývoz dosáhl hodnoty 1,51 mil. eur a ve srovnání s r. 2008 poklesl o 35,6%. Hodnota dovozu činila 0,50 mil. eur, meziroční pokles představoval 31,2%. Obchodní bilance je stále relativně vysoce pozitivní, třebaže o ohdedem na pokles obchodního obratu došlo i zde k poklesu aktivního salda na 1,01 mil. eur. 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Komoditní struktura vývozu Ve vývozu z ČR do San Marina patřily v letech 2007 a 2008 k nejvýznamnějším následující položky: (Ve čtvrtém sloupci je uveden procentní podíl na celkovém vývozu v r. 2007 v %, v pátém sloupci je uveden procentní podíl na celkovém vývozu v r. 2008.) Poř.č. Kód Položka 2007 (%) 2008(%) 19/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

1. 665 Zboží skleněné 55,1 45,3 2. 813 Výrobky techniky osvětlovací jn. 10,9 6,2 3. 666 Zboží hrnčířské 8,2 2,3 4. 641 Papír a lepenka 4,7 2,7 5. 811 Budovy prefabrikované 6. 699 Výrobky z kovů základních jn. 7. 575 Hmoty plastické ostatní v prvotních formách 4,3 4,0 3,4 3,2-13,7 Zdroj: MPO ČR, stejně jako v následujících tabulkách podkapitol 7.3 a 7.5. Komoditní struktura dovozu V dovozu ze San Marina do ČR patřily v roce 2007 k nejvýznamnějším následující položky: (Ve druhém sloupci je uveden kód položky, ve čtvrtém sloupci je uveden podíl na celkovém dovozu v r. 2007 v %, v pátém sloupci je uveden procentní podíl na celkovém dovozu v období 1-7/2008.) Poř.č. Kód Položka 2007 (%) 2008(%) 1. 723 Stroje, zaříz. pro stavebnictví 2. 642 Papír, lepenka řezané, výrobky 3. 728 Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 4. 663 Výrobky z nerostů jn. 5. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení jn. 6. 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 7. 663 Výrobky z nerostů jn. 36,3-18,2 32,4 16,4 14,5 6,7 10,3 4,7 5,5-11,1-10,3 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Rozsah domácího trhu San Marina je velmi nízký. V poslední době se nejlépe uplatňuje sklářské a hrnčířské zboží a osvětlovací technika. 20/26 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci