13. studentská konference VŠTEZ ernice 2005 Hodnocení p esnosti souboru map II. vojenského mapování Západo eská univerzita Plze Fakulta aplikovaných v d KMA Martina Vichrová Vedoucí práce: Doc. Ing. Václav ada, CSc.
Úvod V druhé polovin 18. a po átkem 19. století zmítaly Evropou vále né konflikty, v jejichž pozadí byly mocenské a expanzivní snahy. Rakouská armáda p i nich znateln poci ovala nedostatek vhodných topografických map. P ísn tajné originály prvního vojenského mapování 1:28 800 se v bec nedostaly do tisku a zásoby otisk map menších m ítek byly tak nepatrné, že jimi nemohla být pod lena ani nižší velitelství. Nejednotnost stávajícího prvního vojenského mapování, absence polohových základ, hrubá zem pisná orientace, nesoulad zákresu objekt na jednotlivých mapových listech a polohové deformace, které znemožnily sestavení uceleného mapového obrazu monarchie, spolu s p ísným utajením map vedly k myšlence I. vojenské mapování nahradit mapováním novým. Vedle vojenských d vod pro vznik II. vojenského mapování je nutno zmínit i d vod politický. Ostatní evropské mocnosti již topografické mapy vyhotoveny m ly 1. Pro Rakouskou monarchii jakožto mocnost snažící se o v d í postavení v Evrop p edstavovalo vyhotovení takové mapy udržení ur ité prestiže. Cílem II. vojenského mapování tedy bylo zobrazit území monarchie dle jednotné koncepce, v jednotném sou adnicovém systému a m ítku vyhovujícím pot ebám armády tak, aby z jednotlivých map bylo následn možné vytvo it mapu celé monarchie. Obsah map m l být tvo en vojensky d ležitými objekty. Mapy II. vojenského mapování (Františkova) Roku 1806 byl císa em Františkem I. 2 schválen návrh vypracovaný generálem A. Mayerem z Heldensfeldu na vybudování vojenské triangulace pro celé území rakouské monarchie jako referen ního geodetického systému pro II. vojenské mapování (Františkovo). Triangulace m la tvo it nejen základ nového mapování, ale také umožnit vytvo ení souvislé mapy monarchie z chybn orientovaných map prvního vojenského mapování. Souvislá trigonometrická sí byla budována v letech 1806 1808 a 1810 1811. Sou asn s triangula ními pracemi bylo roku 1806 v Rakousích a Solnohradsku zahájeno i vlastní topografické mapování, které bylo již v roce 1809 pozastaveno a nahrazeno revizí prvního vojenského mapování. V echách probíhalo revizní mapování v letech 1812 1819. Když se revize prvního vojenského mapování ukázala jako nevyhovující, bylo op t zahájeno II. vojenské mapování, avšak na polohových základech stabilního katastru (v zemích, kde probíhalo nebo již bylo ukon eno katastrální mapování echy, Morava, Slezsko, Korutany, Štýrsko, Dalmácie). Stejn jako pro katastrální mapování bylo použito Cassiniho zobrazení, tj. transverzální válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících s nezkreslenou st ední kartografickou rovnob žkou. Dnes se toto zobrazení nazývá Cassini-Soldnerovo. 3 P i výpo tech byl použit Zach v elipsoid. Na našem území byly trigonometrické body ur eny ve dvou sou adnicových soustavách. Sou adnice pro echy byly vztaženy k trigonometru Gusterberg (Horní Rakousy), pro Moravu a Slezsko k v ži Svatošt pánského chrámu ve Vídni. Systémy mezi sebou nebyly propojeny ani vyrovnány. Podle staršího sek ního d lení, tj. na mapové listy formátu 24 x 16 (víde ských palc ), z nichž každý zobrazuje území o rozloze 2,4 x 1,6 rakouské míle bylo dle [11] zmapováno: Solnohradsko, Berchtesgadensko, Horní a Dolní Rakousy, Tyrolsko, 1 Francie Cassiniova mapa 1:86 400; Prusko Schmettauova kabinetní mapa 1:50 000 a Italské zem d Albova mapa 1:259 200 [4]. 2 V literatu e je uvád no též jméno František II., avšak jedná se stále o jednu osobu. Císa František byl prvním ímským (František I.) a zárove druhým rakouským císa em (František II.). 3 Soldner upravil Cassiniho zobrazení, zavedl tzv. Soldnerovy sou adnice.
Vorarlbersko, Lichtenštejnsko, Uhry, Lombardie, Benátsko, malá ást Sedmihradska, Srbsko, Temešvárský banát a banátská hranice. Nové sek ní d lení mapových list II. vojenského mapování vycházelo z kladu mapových list stabilního katastru. Bylo vytvo eno d lením rovinného sou adnicového systému rovnob žkami se sou adnicovými osami. Vzdálenost mezi rovnob žkami byla 2 rakouské míle, tj. 8000 sáh. Vzniklé mapové listy ( tverce 2 x 2 rakouské míle) mají v m ítku 1:28 800 rozm r 20 x 20 (víde ských palc ), tj. 52,68 x 52,68 cm. Podle [11] bylo v tomto kladu s využitím polohopisu stabilního katastru zmapováno: Goricko, Gradiska, Terst, chorvatské pob eží, Korutany, Kra sko, Istrie/Ilyrie, Štýrsko, Bukovina, Morava, Slezsko, echy, Dalmácie a Hali. Jihomoravské pohrani í bylo zmapováno ve starém kladu list již v letech 1812 až 1816 spole n s Rakouskem. Roku 1841 však bylo mapováno znovu v novém kladu list, aby byla mapa eských zemí asov jednotná. Dolní a Horní Rakousy, Sedmihradsko, Tyroly, Vorarlberg a Uhry byly zmapovány p ímým topografickým mapováním metodou m ického stolu. Do sít vojenské triangulace z let 1806 1811, která byla zhušt na grafickou triangulací (body IV. ádu), byly grafickým protínáním, krokováním a odhadováním zakreslovány objekty polohopisu. U trigonometrických bod a topograficky významných objekt (p evážn vrcholky kopc ) byly trigonometricky ur eny výšky ve víde ských sázích. Pro vyjád ení terénního reliéfu byly užity Lehmannovy šrafy 4. Na územích, kde probíhalo nebo již bylo ukon eno mapování stabilního katastru, byl s ohledem na ekonomi nost prací využit polohopisný obsah katastrálních map 1:2 880, který byl zjednodušen a pantograficky zmenšen do m ítka 1:28 800. Malý asový odstup mezi katastrálním a topografickým mapováním umožnil p evzetí tém úplného a tak ka aktuálního polohopisu. Práce vojenského topografa se tedy mohla omezit na úpravu polohopisu podle vojenského zna kového klí e a na zam ení terénního reliéfu a nových objekt, jež v katastrální map zobrazeny nebyly. Takto byly zmapovány echy, Morava, Slezsko, Korutany, Štýrsko a Dalmácie. Mapování provád li vojenští topografové (v tšinou d stojníci štábu, vojenští inžený i). Jeden topograf spolu s pomocníkem z mužstva zmapoval za 6 m síc území o rozloze až 690 km 2. V zimním období potom následovala ru ní kresba mapových sekcí. Vym ovací listy byly nalepeny do rámu na napnuté plátno. Na každé mapové sekci (též mapový list ML) byla uvedena její nomenklatura, jméno vojenského topografa, který sekci zmapoval, a letopo et. Na pravé stran byl pak uveden seznam obcí a osad, po et dom a stájí a údaje o možnostech ubytování mužstva a koní. echy byly zmapovány v letech 1842 1852 (267 rukopisných kolorovaných sekcí Militär-Aufnahmssektionen von Böhmen), Morava a Slezsko v letech 1836 1840 (146 sekcí). Z asové posloupnosti mapovacích prací plyne výrazná dynami nost, která byla zp sobena zm nou technologie a p evzetím tak ka aktuálního polohopisného obsahu katastrálních map. Z II.vojenského mapování byla odvozena speciální mapa 1:144 000, která m la být podle p vodního plánu vyhotovena souvisle v celé monarchii s jednotným kladem list a íslováním. Stala se prvním ve ejným neutajovaným dílem rakouské státní kartografické tvorby. Pro echy vyšla pod názvem Special-Karte des Koenigreichs Boehmen. Astronomisch-trigonometrisch vermessen, topographisch aufgenommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k. k. militär-geographischen Institute in Wien herausgegeben in den Jahren 1847 bis 1860, pro Moravu a Slezsko Special-Karte der 4 Johann Georg Lehmann (1765 1811) saský topograf, autor zobrazení terénního reliéfu v p dorysném pr m tu pomocí stupnice rozdílné tlouš ky šraf tak, aby byl z ejmý sm r nejv tšího spádu, jeho velikosti (vyjád eno intenzitou šraf) a zárove byl vyjád en tvar topografické plochy [7]. U vypuklých ploch se šrafy rozbíhají, u vhloubených ploch se sbíhají a u rovných ploch jsou rovnob žné.
Markgrafschaft Mähren mit den Antheilen des Herzogtums Schlesien. Astronomischtrigonometrisch vermessen, topographisch aufgenommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k. k. militär-geographischen Institute in Wien herausgegeben im Jahre 1844. Dalším odvozeným mapovým dílem z II. vojenského mapování je generální mapa 1:288 000. Pro echy vyšla pod názvem General-Karte des Königreichs Boehmen herausgegeben vom k. k. militär-geographischen Institute in Wien im Jahre 1865 pro Moravu a Slezsko General-Karte der Markgrafschaft Mähren mit dem Anteilen des Herzogtums Schlesien nach der Special-Karte reduzirt, gezeichnet und gestochen im k. k. militärischen geographischen Institute Wien 1846. Mapová díla II. vojenského mapování byla též podkladem pro vyhotovení soukromé Schedovy generální mapy rakouského císa ství v m ítku 1:576 000, která byla roku 1872 zakoupena Vojenským zem pisným ústavem, a z ní odvozené generální mapy st ední Evropy v m ítku 1:300 000. Druhé vojenské mapování probíhalo na území rakouské monarchie po dobu 63 let, tj. 1806 1969. Zmapováno bylo celé území monarchie, krom ásti Hali e, Slovenska, Uher a Sedmihradska. I když nebyly spln ny všechny p edem stanovené cíle, v mnohých ohledech lze toto mapování považovat za dílo moderní a unikátní (nejen zvolenou technologií, ale i obsahem). Ani omezené finan ní prost edky a s tím související nedostate ný po et d stojník pro triangula ní a mapovací práce, jež byly p erušovány, nep isp ly ke zkvalitn ní výsledného díla. Vyjád ení výškových pom r pomocí Lehmannových šraf poskytovalo v rný obraz terénu (p sobilo dob e plasticky). S dopln nými výškovými kótami u trigonometrických bod bylo pro vojsko dostate né, pro technické využití byl však tento zp sob zobrazení výškopisu zcela nevyhovující. V porovnání s prvním vojenským mapováním je II. vojenské mapování p esn jší, protože bylo celé uskute n no na geodetických základech (hlavn na územích, kde m li k dispozici polohopis stabilního katastru byly vyhotoveny velmi p esné topografické mapy). P ebírání výsledk a sou asný pr b h velkom ítkového a topografického mapování se na dlouhou dobu staly unikátem. Mapové dílo II.vojenského si uchovává obrovskou historickou pam. Vznikalo v dob nástupu a rozmachu pr myslové, dopravní a zem d lské revoluce, v dob budování ob anské spole nosti, rozmachu kapitalismu a vlny urbanizace. Všechny tyto vlivy a ješt mnohé další s nimi související se zapsaly do tehdejší krajiny, tedy i do map II. vojenského mapování. Metody a postupy mapovacích prací, jež se globáln jeví jako nedostatky, lze však pro ur itou lokalitu chápat kladn. Nap. zm na technologie, která v globálním pojetí p isp la k nejednotnosti mapového díla, se v rámci území eských zemí stala do jisté míry výhodou. Celé území bylo zmapováno b hem krátkého asového úseku (16 let), poskytuje tedy kompaktní obraz našeho území t sn p ed vrcholem pr myslové a zem d lské revoluce. Mapy II. vojenského mapování byly utajovány, p ístup k nim m ly jen nejvyšší velitelské složky rakouské armády. Pro civilní pot eby byly tak ka nedostupné. Výjimku tvo ila speciální mapa 1:144 000, která byla prvním ve ejným a neutajovaným rakouským státním kartografickým dílem. Mapové sekce 1:288 000 navzdory p vodnímu zám ru pro ve ejnost uvoln ny nebyly. Originály mapových sekcí 1:28 800 jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv Kriegsarchiv Wien).
Obsah map II. vojenského mapování Pro správnou interpretaci obsahu map II. vojenského mapování bylo nutné sestavit Katalog objekt II. vojenského mapování. Výše uvedený katalog vznikl zpracováním rastrových podklad zna kového klí e II. vojenského mapování (Muster-Blätter für die Darstellung des Terrains im militärischen Aufnahms- Plänen), získaného z víde ského vojenského archivu, datovaného p ibližn do let 1831 1840. Výše zmín ný Katalog objekt II. vojenského mapování je sou ástí mé diplomové práce. Pro kategorizaci objekt topografických map II. vojenského mapování byly navrženy následující kategorie: 1. Body bodových polí 1.1 Polohové bodové pole 1.2 Výškové bodové pole 2. Polohopis 2.1 Hranice 2.2 Druhy pozemk a zp sob využití 2.2.1 P dní pokryv 2.2.2 Nerostné zdroje 2.3 Stavby 2.4 Komunikace a dopravní stavby 2.5 Inženýrské sít 2.6 Vodstvo a vodohospodá ské stavby 3. Výškopis 3.1 Výškové kóty 3.2 Terénní útvary 4. Popis Jednotlivé objekty jsou znázorn ny v m ítku 1:28 800 nebo 1:144 000, vojenské objekty v 1:14 400. Na mapových listech je uvedeno m ítko grafické viz obr.1. Obr.1 Grafické m ítko Do kategorie 1.1 Polohové bodové pole je za azen trigonometrický bod. Je znázorn n v m ítku 1:28 800 i 1:144 000 jako trojúhelník erné barvy. Následující kategorie 1.2 Výškové bodové pole je prázdná, protože samostatné výškové bodové pole nebylo vybudováno. Pouze byly trigonometricky ur eny výšky bod polohového bodového pole (viz kategorie 3.1 Výškové kóty). Kategorie 2.1 Hranice obsahuje 13 prvk. Jsou rozlišeny t i typy hranic územních celk. Na hranicích jsou rozlišeny ty i druhy významných hrani ních znak. Hranice kultur jsou vyzna eny zpravidla ploty nebo zdmi (rozlišeny ty i typy plot a dva typy zdí ) Kategorie 2.2 Druhy pozemk a zp sob využití je rozd lena na 2.2.1 P dní pokryv a 2.2.2 Nerostné zdroje. První ást obsahuje 27 položek, druhá 28 položek.
Kategorie 2.2.1 P dní pokryv obsahuje následující objekty: stromy významné pro orientaci, skupiny strom, pís ina, pís ité duny, pískovišt nebo št rkovišt, sesuv písku, kamenné mo e, jílovišt, rašeliništ, rákosí, podmá ená p da, v esovišt, pastvina, louka, role, vinice, vini ní trat, chmelnice, zeliná ská zahrada, ovocná ská zahrada, rýžová pole, remízky, houští, k oviny, les, lesní polom a pr sek lesem. Na obr.2 je ukázka zákresu parkových ploch. Do kategorie 2.2.2 Nerostné zdroje pat í lomy, nerostné suroviny (nap. zlato, st íbro, rtu, rum lka, m, železo, olovo a další) a t žební objekty ( inný d l a šachta). Lomy jsou rozlišeny podle druhu t ženého nerostu. Zp sob tvorby je zachycen v tab.1. V Katalogu objekt II. vojenského mapování jsou uvedeny pouze dva objekty, pískovcový lom a žulový lom, na mapách jsou rozlišeny i další. Obr.2 Ukázka zákresu park Tab.1 Rozlišení lomu podle lámané horniny pro m ítko 1:28 800 i 1:144 000 (dvakrát zv tšeno). lom pískovcový lom Kategorie 2.3 Stavby obsahuje 54 položek. Pomocí erné a ervené barvy je rozlišeno, zda se jedná o stavbu d ev nou nebo kamennou. Do této kategorie pat í významné orienta ní stavby a budovy, mlýny a za ízení pracující na principu mlýna, stavby pro pr myslové využití, kostely a h bitovy, p ístavní stavby. Samostatná zna ka mlýna znázor uje mlýn na obilí. Každý další mlýn i jiné za ízení pracující na stejném principu je blíže ur eno popisem odpovídajícího m ítka. Ukázka je v tab.2. Ur ité objekty (prádlo, varna, tavící pec, hamr, slévárna a lázn ) jsou obvykle spojeny se zna kou nerostu odpovídajícího m ítka. Prádlo rýžovišt zlata; varna solivarna, ledkárna; tavící pec železárna; hamr ocelá ský hamr; slévárna slévárna mosazi; lázn sirné lázn. P íklad je uveden v tab.3. Tab.2 Rozlišení mlýn pro m ítko1:28 800 (dvakrát zv tšeno) d ev ný vodní mlýn olejárna Tab.3 Ukázka tvorby objektu (dvakrát zv tšeno) m ítko lázn sirné lázn 1:28 800 1:144 000
Sídla byla dle velikosti a významu rozd lena na ty i typy malá osada, vesnice, trhové m sto a m sto, p íklady viz tab.4. Budovy nebyly zakreslovány jednotliv, ale v blocích tak, aby zákres v map co nejvíce odpovídal zobrazované skute nosti a vypovídal o prostupnosti daného sídla 5. Vojenské objekty byly zobrazovány v m ítku 1:14 400. P íklady vybraných vojenských objekt jsou znázorn ny v tab.5. Tab.4 Ukázky sídel v m ítku 1:28 800 malá osada vesnice trhové m sto Tab.5 Ukázky vojenských objekt v m ítku 1:14 400 nášlapné miny objekt s minovým systémem opevn ní ze všech stran Do kategorie 2.4 Komunikace a dopravní stavby jsou za azeny komunikace, drobné stavby u komunikací, náspy, železnice a stavby s ní související, p ívozy, lávky, brody a mosty, tj. celkem 42 položek. D ev né objekty jsou zakresleny ernou barvou, kamenné ervenou. Komunikací je rozlišeno 11 typ (císa ská silnice 1. t ídy, císa ská silnice 2. t ídy, zemská silnice, udržovaná zemská cesta, neudržovaná zemská cesta, cesta pro jízdní a pro soumary, p šina, úvozová cesta, visutá cesta, tlu ená cesta a cesta na náspu), most je rozlišeno 12 typ (železný most s jedním obloukem, visutý železný most, železný most se zd nými pilí i, kamenný most, d ev ný p ekladový most se zd nými pilí i, d ev ný p ekladový most, krytý d ev ný most, d ev ný most se zdviží, m stek d ev ný / kamenný, plovoucí most, pontonový most a vorový most). Kategorie 2.5 Inženýrské sít je prázdná. 5 Pro p esuny vojsk byla prostupnost terénu velmi d ležitá. Dokladem této skute nosti jsou nejen statistické tabulky uvád né v pravé ásti mapových list, ale i neobvyklá podrobnost p i rozlišování typ komunikací, most a dopravních staveb [18].
Do kategorie 2.6 Vodstvo a vodohospodá ské stavby pat í vodní toky, vodní plochy, b ehy, mo e a s ním související, nivy, bažiny a mo ály, studny, cisterny a propusti, vodovody, další vodohospodá ské stavby, p íkopy, ostrohy a esle, tj. celkem 58 položek v m ítku 1:28 800. Na n kterých mapových listech modrá výpl vodních tok a ploch vybledla až k barv podkladu. Obr.3 Vodopád Obr.4 Jezero s r znými typy b eh Do kategorie 3.1 Výškové kóty je za azena zna ka výšková kóta. Jedná se o trigonometrický bod polohového bodového pole s výškou ur enou trigonometricky. Kategorie 3.2 Terénní útvary obsahuje 34 položek bez udaného m ítka. Pat í sem vyvýšené útvary na svazích (12 položek), útvary vhloubené do svah (8 položek) a útvary ve vrcholových ástech vyvýšenin (14 položek). Každý charakteristický terénní útvar je v katalogu objekt zobrazen vrstevnicemi s nazna enými sklopenými rovinami ez ve významných místech a odpovídajícím vyjád ením útvaru pomocí Lehmannových šraf. Kategorie 4. Popis obsahuje 19 položek. Pro zkratky se p i zobrazování volilo písmo odpovídající svým druhem i velikostí popisovanému objektu. Popis na map byl psán ern latinkou. P i dostatku místa byl up ednost ován popis dle zna kového klí e. Když nebylo místo pro plný popis nebo nebyla k dispozici zna ka zna kového klí e, byla použita zkratka. Využitím popisu a zkratek jako sou ástí mapových zna ek bylo dosaženo velké rozmanitosti objekt. To je patrné nap. ve zp sobu rozlišování lom podle lámané horniny, t žebních objekt podle t ženého nerostu i mlýn a za ízení pracujících na stejném principu. Na mapových listech, ke kterým nemohl být p iložen zna kový klí, bylo nutné vše kompletn vyjád it v tabulce. Mimorámový popis byl psán ern latinkou. Byl volen stejný typ písma jako pro popis na map. Katalog objekt II. vojenského mapování je sestaven z 277 prvk, z nichž 27,8 % (tj. 77objekt ) má p ímý ekvivalent mezi prvky stabilního katastru. Nejvíce prvk obsahují kategorie 2.6 Vodstvo a vodohospodá ské stavby (58), 2.3 Stavby (54) a 2.4 Komunikace a dopravní stavby (42). Kategorie 1.2 Výškové bodové pole a 2.5 Inženýrské sít jsou prázdné. Po ty prvk a p ímých ekvivalent s vyjád ením v procentech pro jednotlivé kategorie objekt II. vojenského mapování jsou uvedeny v tab.6.
Tab.6 Po et prvk a ekvivalent v kategoriích objekt II. vojenského mapování Kategorie objekt II. vojenského mapování Po et prvk v kategorii P ímé ekvivalenty po et po et % 1.1 Polohové bodové pole 1 1 100 1.2 Výškové bodové pole - - - 2.1 Hranice 13 8 61,5 2.2.1 P dní pokryv 27 15 55,6 2.2.2 Nerostné zdroje 28 - - 2.3 Stavby 54 23 42,6 2.4 Komunikace a dopravní stavby 42 12 28,6 2.5 Inženýrské sít - - - 2.6 Vodstvo a vodohospodá ské stavby 58 18 31 3.1 Výškové kóty 1 - - 3.2 Terénní útvary 34 - - 4. Popis 19 - - Celkem 277 77 27,8 Charakteristiky p esnosti Hodnocení p esnosti Byla hodnocena p esnost vybraných bodových, liniových a plošných prvk obsahu map II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám a ortofotografickému zobrazení R. P esnost bodových prvk byla hodnocena pomocí st ední sou adnicové chyby m xy ur ené podle vzorc : m y = n i= 1 d n 2 yi m x = n i= 1 n d 2 xi m xy 2 2 ( m y + mx ) = (1) 2 Kde n je po et dvojic identických bod, d yi a d xi p íslušné sou adnicové rozdíly. Normalita soubor diferencí identických bod ve sm rech sou adnicových os Y a X byla testována programem Dt2 6. U liniových prvk, byla zkoumána jejich pr m rná odlehlost (o), jež byla ur ena podle vzorc : Pi o i = l i n oi i= o = 1 n (2) Kde P i je plocha uzav ená dv ma segmenty linie, l i délka segmentu linie II. vojenského mapování a n celkový po et segment. 6 Autorem programu Dt2 je Doc. RNDr. Ji í Reif, CSc.
Znaky (+) a ( ) rozlišují, zda plocha leží na pravé nebo levé stran od linie II. vojenského mapování, viz obr.5, (pravá strana: +, hodnota P i je p i výpo tech kladná, levá strana: -, hodnota P i je p i výpo tech záporná ). P i rozlišování ploch na (+) a (-) byla nejprve identifikována plocha odpovídající co nejdelšímu a nejsvislejšímu segmentu linie II. vojenského mapování, od níž byly následn odvozeny plochy ostatní. Obr.5 Odlehlost liniových prvk P esnost plošných prvk byla hodnocena pomocí pr m rné plošné diference (d) ur ené podle vzorc : d P P i v i= 1 i = d = 100 Pv n Kde P v je plocha prvku na map II. vojenského mapování, P plocha odpovídajícího prvku na katastrální map / ortofotografickém snímku a n je po et porovnávaných ploch. Transformace mapových list Mapové listy (dále též ML) byly nejprve lokalizovány ze sou adnicové soustavy skeneru na skelet sekcí II. vojenského mapování 7, jež je ur en v S JTSK (systém jednotné trigonometrické sít katastrální). Lokalizace ML byla provedena pomocí nereziduální projektivní transformace. Poté byla pomocí Jungovy nereziduální transformace vyrovnána kresba na sekcích ML. Z jednotlivých mapových list s vyrovnanou kresbou na sekcích byly vytvo eny masky rastr Na obr.6 je vý ez souvislého rastru. Vizualizací rastrových masek nap. v programu Kokeš, získáme souvislý rastr zájmové lokality. Skelet sekcí II. vojenského mapování pro echy v gusterbergském sou adnicovém systému s vyzna ením zájmové lokality je zobrazen v p íloze 1. n d (3) Obr.6 Vý ez souvislého rastru s vyrovnanou mapovou kresbou na styku ty ML 7 P esnost lokalizace skeletu do S-JTSK je dána p esností GTK (globálního transforma ního klí e), jež je blíže popsán a uveden v [8]. P esnost GTK (pro systém gusterbergský a svatošt pánský) je dána parametry: st ední chyby m y = 0,52 m a m x = 0,41 m, st ední sou adnicová chyba m xy = 0,47 m.
Pro hodnocení p esnosti vyrovnání kresby na sekcích mapových list II. vojenského mapování byla použita st ední sou adnicová chyba m xy ur ená podle vzorc (1) a pr m rná polohová odchylka d p ur ená podle vzorc : p i 2 yi d = d + d 2 xi d p n d p i i= = 1 (4) n Kde n je po et dvojic identických bod, d yi a d xi p íslušné sou adnicové rozdíly. Normalita soubor diferencí identických bod ve sm ru sou adnicové osy Y (diference d y ) a osy X (diference d x ) byla ov ena programem Dt2, nejprve pro jednotlivé mapové listy, poté pro všechny ML jako celek. Sou asn byla z hodnocení p esnosti vylou ena odlehlá pozorování (z celkového po tu 764 bylo vylou eno 18 identických bod ). Charakteristiky p esnosti vyrovnávací transformace pro jednotlivé mapové listy po vylou ení odlehlých pozorování jsou uvedeny v p íloze 2. Grafy etností výskytu diferencí d y a d x pro celou testovanou lokalitu znázor ují obr.7 a obr.8. Obr.7 Histogram etností diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y U mapových list, které nebyly korektn transformovány, tj. do vyrovnávací transformace byly zahrnuty jen n které spole né sekce (protože pro ML na okrajích zkoumané lokality nebyly k dispozici všechny sousední ML), byl prokázán vliv systematických chyb vyrovnávaných sekcí. Jedná se zejména o mapové listy: W_I_11, W_II_11, W_III_11, W_IV_11, W_I_12, W_IV_12, W_I_13, W_IV_13, W_I_14, W_II_14, W_III_14 a W_IV_14. Systematická chyba na mapovém listu W_I_12 ve sm ru osy X je patrná z obr.9. Obr.8 Histogram etností diferencí na identických bodech ve sm ru osy X Obr.9 Histogram etností diferencí d x mapového listu W_I_12 P esnost vyrovnávací transformace lze hodnotit pro testovanou lokalitu jako celek, tj. není nutné rozlišovat jednotlivé mapové listy podle po tu spole ných vyrovnávaných sekcí. Kritérium p esnosti kresby polohopisu obsahu II. vojenského mapování (celková st ední sou adnicová chyba pro testovanou lokalitu po vylou ení odlehlých pozorování) m xy je 8,8 m (m y = 8,3 m, m x = 9,3 m). Kdybychom p i kartometrické digitalizaci uvažovali grafickou chybu 0,1 mm tj. po p epo tu v m ítku 1:28 800 2,9 m, pak by kritérium p esnosti kresby polohopisu obsahu II. vojenského mapování bylo 8,4 m.
Lokality pro hodnocení p esnosti P esnost lokalizace obsahu map II. vojenského mapování byla hodnocena v zájmové lokalit 16-ti mapových list (viz p íloha 1), které podle správního len ní z let 1751 1842 spadaly do kraje Plze ského, Berounského, Klatovského a Práche ského. Nyní tato lokalita spadá do kraje Plze ského a eskobud jovického. P esnost zákresu trigonometrických bod na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám byla zkoumána v celé lokalit zobrazené na 16-ti mapových listech II. vojenského mapování. Zájmová lokalita pro hodnocení p esnosti obsahu map II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám se nachází na rozhraní okres Klatovy (9 katastrálních území) a Plze -jih (21 katastrálních území). Daná lokalita je zobrazena na t ech mapových listech II. vojenského mapování W_III_12, W_II_13 a W_III_13. P esnost obsahu map II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R byla hodnocena v zájmové lokalit zobrazené na dvou mapových listech II. vojenského mapování (W_III_12 a W_III_13), kterým odpovídalo 117 ortofotografických snímk R, jež byly po ízeny v roce 2003 a zpracovány v roce 2004. Všechny výše popsané lokality jsou vyzna eny na obr.10. Obr.10 Zájmové lokality pro hodnocení p esnosti lokalizace obsahu map II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám a ortofotografickému zobrazení R
Hodnocení p esnosti prvk topografických map vzhledem ke katastrálním mapám Pro hodnocení p esnosti bodových prvk byly vybrány jednozna n identifikovatelné objekty, tj. trigonometrické body, trojmezí katastrálních hranic, soutoky í ní sít, k ižovatky komunikací, k ížení hranic a komunikací, hranic a vodních tok, a k ížení komunikací a vodních tok. Pokud není uvedeno jinak, byly identické body odsunuty kartometrickou digitalizací. Byly porovnávány body íselné trigonometrické sít I. až III. ádu. [8] a trigonometrické body (TB) na mapách II. vojenského mapování. U trigonometrických bod WUSTRI a KLADRUBY byla odhalena hrubá chyba v zákresu (body byly omylem zakresleny na vrchol vedlejšího kopce). Bližší charakteristiky pro jednotlivé body (sou adnice bod, diference a polohová odchylka) jsou uvedeny v tab.7. Vý ezy z map druhého vojenského mapování s výše uvedenými body jsou na obr.11 a obr.12. Tab.7 Hrubé chyby v zákresu trigonometrických bod Bod Y [m] X [m] d y [m] d x [m] d p [m] WUSTRI katastr 803965,88 1110122,42 (klad VII - W_III_13) II. voj. 804195,55 1110768,86 KLADRUBY katastr 803155,29 1126062,91 (klad VII - W_II_14) II. voj. 803288,40 1126164,15-229,67-646,44 686,0-133,11-101,24 167,2 Obr.11 Trigonometrický bod KLADRUBY Obr.12 Trigonometrický bod WUSTRI U diferencí d y a d x nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí jsou uvedeny na obr.13 a obr.14. Z celkového po tu 150 TB byly ty i body ozna eny jako odlehlá pozorování a vylou eny (body WUSTRI, KLADRUBY, WILDSTEIN a HORNOSINA-). Rozložení trigonometrických bod a vektory diferencí jsou zobrazeny na obr.15, erven jsou zvýrazn na vylou ená odlehlá pozorování (body WILDSTEIN a HORNOSINA-), te kou je na ML W_I_13 vyzna en trigonometrický bod KAMENIK s nulovými diferencemi. Systematická chyba ve sm ru osy Y má hodnotu 1,6 m, ve sm ru osy X - 0,2 m. St ední sou adnicová chyba zákresu TB na mapách II. vojenského mapování vzhledem k íselné trigonometrické síti I. až III. ádu po vylou ení odlehlých pozorování je m xy = 13,3 m (m y = 12,6 m, m x = 13,8 m).
Obr.13 TB - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.14 TB - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X Obr.15 Vektory diferencí polohy trigonometrických bod na mapách II. vojenského mapování a bod íselné trigonometrické sít I. až III. ádu Na mapách II. vojenského mapování jsou soutoky í ní sít i celé vodní toky obtížn identifikovatelné. Na n kterých místech vybledla kresba vodního toku až k barv podkladu. To je patrné zejména u p ítok rybník, které tvo í rybni ní soustavy. astým jevem je i
z ernání p vodn modré linie vodního toku. V t chto p ípadech je vodní tok snadno zam nitelný s komunikací. U soubor diferencí d y a d x identických bod nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením (histogramy etností diferencí viz obr.16 a obr.17). Byly testovány soubory 57 veli in, ze kterých byla vylou ena t i odlehlá pozorování. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 5,4 m, ve sm ru osy X 4,8 m. St ední sou adnicová chyba zákresu soutok í ní sít na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám po vylou ení odlehlých pozorování je m xy = 15,7 m (m y = 15,0 m, m x = 16,4 m). Obr.16 Soutoky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.17 Soutoky etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X P i volb identických bod k ížení komunikací byly dodržovány následující zásady: 1. up ednostn ní komunikací dle významu 2. rovnom rné rozmíst ní bod v celé lokalit Již pouhým okem bylo možno pozorovat výrazné rozdíly v zákresu železnic. Tento fakt byl potvrzen p i testování soubor diferencí identických bod. Celkem bylo testováno 170 veli in, z nichž bylo vylou eno 14 odlehlých pozorování (body odsunuté na mén významných komunikacích nižšího ádu, na železnici a v místech zhoršené kvality mapové kresby). Do odlehlých pozorování p ipadly všechny body ode tené na železnici (celkem 4 body). Histogramy etností diferencí identických bod jsou na obr.18 a obr.19. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 3,6m, ve sm ru osy X 4,2 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení komunikací na mapách II. vojenského mapování vzhledem k zákresu v katastrální map je m xy = 13,1 m (m y = 12,1 m, m x = 14,0 m). Obr.18 K ižovatky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.19 K ižovatky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X U soubor diferencí d y a d x identických bod k ížení komunikací a vodních tok nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí identických bod jsou znázorn ny na obr.20 a obr.21. Byly testovány soubory 44 veli in, z nichž byla vylou ena ty i odlehlá pozorování (body odsunuté na p šin nebo na obtížn identifikovatelné ásti vodního toku). Systematická chyba ve sm ru osy Y je - 4,0 m, ve sm ru osy X 4,2 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení komunikací a vodních tok
na mapách II. vojenského mapování vzhledem k zákresu v katastrální mapč je mxy = 12,1 m (my = 11,3 m, mx = 12,9 m). Obr.20 Komunikace a vodní toky - þetnost diferencí na identických bodech ve smčru osy Y Obr.21 Komunikace a vodní toky - þetnost diferencí na identických bodech ve smčru osy X Trojmezí katastrálních hranic: Na mapách II. vojenského mapování v zájmové lokalitč (16 mapových listĥ) je katastrální hranice vyznaþena mapovou znaþkou, která není uvedena v [1]. Znaþka je zobrazena na obr.22. Obr.22 Katastrální hranice PrĤbČhem se katastrální hranice zakreslené na mapách II. vojenského mapování shodují se zákresem v katastrálních mapách (viz obr.23). To potvrzuje domnčnku, že pĝi II. vojenském mapování nebyly katastrální hranice novč zamčĝovány, ale byly pĝevzaty z polohopisu katastrálních map. Obr.23 PrĤbČh katastrálních hranic na mapč II. vojenského mapování a katastrální mapč
U diferencí d y a d x nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí identických bod jsou znázorn ny na obr.24 a obr.25. P i hodnocení p esnosti bylo testováno 59 bod, z nichž byla vylou ena t i odlehlá pozorování. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 0,1 m, ve sm ru osy X 5,4 m. St ední sou adnicová chyba zákresu trojmezí katastrálních hranic na mapách II. vojenského mapování vzhledem k zákresu v katastrálních mapách je m xy = 12,4 m (m y = 10,1 m, m x = 14,3 m). Obr.24 Trojmezí - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.25 Trojmezí - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X U diferencí d y a d x identických bod k ížení hranic a vodních tok nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením (histogramy etností diferencí identických bod viz obr.26 a obr.27). Z hodnocení p esnosti nebyla vylou ena žádná odlehlá pozorování. Systematická chyba ve sm ru osy Y je - 2,5 m, ve sm ru osy X 4,2 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení katastrálních hranic a vodních tok na mapách II. vojenského mapování vzhledem k zákresu v katastrálních mapách je m xy = 13,4 m (m y = 11,0 m, m x = 15,4 m). Obr.26 Hranice a vodní toky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.27 Hranice a vodní toky etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X Histogramy etností diferencí identických bod k ížení katastrálních hranic a komunikací jsou znázorn ny na obr.28 a obr.29. P esnost byla hodnocena u soubor 142 veli in,z nichž bylo vylou eno 5 odlehlých pozorování (na komunikacích nižšího ádu a na železnici). Všechny body odsunuté na železnici (celkem 2) byly zahrnuty do odlehlých pozorování. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 1,3 m, ve sm ru osy X 4,7 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení katastrálních hranic a komunikací na mapách II. vojenského mapování vzhledem k zákresu v katastrálních mapách je m xy = 12,2 m (m y = 11,7 m, m x = 12,6 m).
Obr.28 Hranice a komunikace - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.29 Hranice a komunikace - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X P esnost lokalizace byla hodnocena u liniových prvk, jež bylo možno nalézt jak na katastrálních mapách tak na mapách II. vojenského mapování. Byly zvoleny vodní toky a komunikace, které byly dále rozd leny podle typ na císa ské silnice 1. t ídy, císa ské silnice 2. t ídy, zemské silnice a železnice. Linie byly kartometricky digitalizovány s ohledem na jejich k ivost viz obr.30. Obr.30 Digitalizace linií Jak již bylo zmín no, kresba vodních tok na mapách II. vojenského mapování asem doznala zna ných zm n, což zt žovalo její správnou identifikaci a interpretaci. Je možné pozorovat rozdíly v barvách i mezi jednotlivými mapovými listy. Odlehlost byla ur ena celkem pro 230 segment linií vodních tok II. vojenského mapování, z nichž bylo 6 vylou eno. V t chto místech byla identifikace linie zna n ztížená (vyblednutí mapové kresby, hrani ní eka hranice byla zakreslena p es vodní tok n kolikanásobn širší zna kou). Pr m rná odlehlost vodních tok zakreslených v mapách II. vojenského mapování a katastrálních mapách je o = 0 m. Lze se tedy domnívat, že vodní toky nebyly p i topografickém mapování nov mapovány, ale byly p evzaty z katastrálního polohopisu. Nov zakresleny byly pouze detaily nap. typy b eh, které v katastrálních mapách zakresleny nebyly. Prvky komunikace byly rozlišeny podle typ na císa ské silnice 1. t ídy, císa ské silnice 2. t ídy, zemské silnice a železnice. Pr m rná odlehlost císa ských silnic 1. t ídy byla ur ena pro 11 segment linie II. vojenského mapování a m la hodnotu o = -7,8 m. U dvou segment byla zjišt na chyba topografa (ukázka viz obr.31). Tyto segmenty byly z hodnocení p esnosti vylou eny. Pr m rná odlehlost císa ských silnic 1. t ídy zobrazených na mapách II. vojenského mapování a katastrálních mapách je o = 1,3 m. Obr.31 Chybný zákres ásti císa ské silnice 1. t ídy
Pro ur ení odlehlosti císa ských silnic 2. t ídy bylo identifikováno celkem 17 segment. Pr m rná odlehlost nabyla hodnoty o = 0,4 m. Po vylou ení chyb topografa (t i segmenty) je pr m rná odlehlost císa ských silnic 2. t ídy zobrazených na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám o = - 0,4 m. Ukázka chybného zákresu císa ské silnice 2. t ídy je na obr.32. Pr m rná odlehlost zemských silnic byla ur ena z 33 segment linií a nabyla hodnoty o = 1,7 m. Po vylou ení t í segment s patrnou chybou topografa je pr m rná odlehlost zemských silnic zakreslených na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám o = 0,1 m. Ukázka vylou eného segmentu linie je na obr.33. Obr.32 Chybný zákres ásti císa ské silnice 2. t ídy Obr.33 Chybný zákres ásti zemské silnice V zájmové lokalit vede jedna železnice, na které byly identifikovány 3 segmenty. Pr m rná odlehlost železnic zakreslených na mapách II. vojenského mapování a katastrálních mapách je o = - 24,2 m. Ukázka ásti železnice je na obr.34. Obr.34 Chybný zákres železnice Pro hodnocení p esnosti plošných prvk map II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám byly zvoleny vodní plochy a lesy. Prvky se v zájmové lokalit na zkoumaných mapových dílech vyskytují v dostate né mí e a v porovnání s ostatními plošnými prvky z obsahu map jsou dob e identifikovatelné. Jsou reprezentovány uzav enými liniemi, které byly odsunuty kartometrickou digitalizací. Na mapách II. vojenského mapování vodní plochy v zájmové lokalit asem vybledly z p vodní sv tle-modré barvy až k bílé. V tší vodní plochy jsou v mapové kresb i po vyblednutí dob e identifikovatelné, asto jsou opat eny popisem. Identifikace menších
vodních ploch je asov náro n jší a obtížn jší. Bezpe n lze tém ve všech p ípadech vodní plochy identifikovat podle hrází, jež jsou v mapách II. vojenského mapování dob e patrné, avšak až po pat i ném zv tšení. V zájmové lokalit identifikováno 71 vodních ploch. Jejich pr m rná plošná diference nabyla hodnoty d = - 11,0 %. U 9 vodních ploch byly zjišt ny hrubé chyby v zákresu (ukázka viz obr.35). Pr m rná plošná diference vodních ploch zakreslených na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám je d = - 5,2 %. Obr.35 Ukázka chyby v zákresu vodní plochy Obr.36 Chybný zákres lesa Celkem bylo v zájmové lokalit identifikováno 61 ploch lesa, jejichž pr m rná plošná diference nabyla hodnoty d = - 7,0 %. U 7 ploch byla zjišt na hrubá chyba zp sobená chybou topografa nebo vývojem krajiny. Ukázka je na obr.36. Pr m rná plošná diference zákresu les na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám je d = 1,0 %. Hodnocení p esnosti prvk topografických map vzhledem k ortofotografickému zobrazení R Zájmová lokalita je zobrazena na dvou mapových listech II. vojenského mapování z roku 1844 a na ortofotografických snímcích z roku 2003. Mezi zkoumanými podklady je tedy asový odstup 159 let. P i hodnocení p esnosti bylo nutné uvažovat nejen hrubé chyby v zákresu, ale i vývoj krajiny. Lze p edpokládat, že charakteristiky p esnosti (st ední sou adnicová chyba, pr m rná odlehlost a pr m rná plošná diference) budou nabývat vyšších hodnot. Pro hodnocení p esnosti bodových prvk byly vybrány jednozna n identifikovatelné prvky jak na topografických mapách tak na ortofotografických snímcích, tj. soutoky í ní sít, k ižovatky komunikací a k ížení komunikací a vodních tok. Identické body byly odsunuty kartometrickou digitalizací. O identifikaci soutok í ní sít a vodních tok bylo již pojednáno výše. U soubor diferencí identických bod d y a d x nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí jsou na obr.37 a obr.38. Celkem byly testovány soubory 34 veli in, z nichž byla jedna vylou ena jako odlehlé pozorování. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 1,6 m, ve sm ru osy X 9,7 m. St ední sou adnicová chyba zákresu soutok na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je m xy = 22,6 m (m y = 23,1 m, m x = 22,2 m).
Obr.37 Soutoky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.38 Soutoky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X P i volb identických bod k ížení komunikací byly dodržovány následující zásady: 1. volba stabilních bod, které nepodlehly vývoji krajiny 2. up ednostn ní komunikací dle významu 3. rovnom rné rozmíst ní bod v celé lokalit U soubor diferencí identických bod d y a d x nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí identických bod jsou na obr.39 a obr.40. Celkem byly testovány soubory 114 veli in, z nichž bylo vylou eno 13 odlehlých pozorování (body odsunuté na mén významných komunikacích nižšího ádu a na železnici). Z 20 bod odsunutých na železnici, p ipadlo do odlehlých pozorování 10 bod. Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty - 0,8m, ve sm ru osy X 3,9 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení komunikací na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je m xy = 16,4 m (m y = 17,5 m, m x = 15,3 m). Obr.39 K ižovatky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.40 K ižovatky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X U soubor diferencí d y a d x identických bod k ížení komunikací a vodních tok nebyla zjišt na významná neshoda s normálním rozd lením. Histogramy etností diferencí identických bod jsou znázorn ny na obr.41 a obr.42. Celkem byly testovány soubory 73 veli in, z nichž bylo vylou eno 9 odlehlých pozorování (z 6 bod odsunutých na železnici p ipadly 4 do odlehlých pozorování). Systematická chyba ve sm ru osy Y nabyla hodnoty 1,8 m, ve sm ru osy X 1,7 m. St ední sou adnicová chyba zákresu k ížení komunikací a vodních tok na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je m xy = 18,2 m (m y = 17,0 m, m x = 19,4 m).
Obr.41 Komunikace a vodní toky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy Y Obr.42 Komunikace a vodní toky - etnost diferencí na identických bodech ve sm ru osy X P esnost lokalizace byla hodnocena u stejných liniových prvk jako vzhledem ke katastrálním mapám, tj. u vodních tok a komunikací, které byly dále rozd leny podle typ na císa ské silnice 1. t ídy, císa ské silnice 2. t ídy, zemské silnice a železnice. Linie byly kartometricky digitalizovány s ohledem na jejich k ivost viz obr.30. Odlehlost vodních tok byla ur ena celkem pro 213 segment linií vodních tok II. vojenského mapování (o = - 0,5 m), z nichž bylo 22 vylou eno. V t chto místech byl patrný vliv vývoje krajiny, jednalo se v tšinou o vodní toky s nezpevn ným b ehem. Pr m rná odlehlost vodních tok zakreslených v mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je o = - 0,4 m. Pro ur ení odlehlosti císa ských silnic 1. t ídy bylo identifikováno celkem 35 segment. Pr m rná odlehlost nabyla hodnoty o = - 1,0 m. Po zohledn ní vývoje krajiny a chyb topografa (celkem ty i segmenty) je pr m rná odlehlost císa ských silnic 1. t ídy zobrazených na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R o = - 0,5 m. Ukázka vlivu vývoje krajiny na císa ské silnice 1. t ídy je na obr.43. Obr.43 Vliv vývoje krajiny na pr b h císa ské silnice 1. t ídy
Pr m rná odlehlost císa ských silnic 2. t ídy byla ur ena pro 23 segment linií II. vojenského mapování (o = - 0,2 m). U p ti segment byl zohledn n vývoj krajiny a chyby topografa (ukázka viz obr.44). Tyto segmenty byly z hodnocení p esnosti vylou eny. Pr m rná odlehlost císa ských silnic 2. t ídy zobrazených na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je o = 0,1m. Pr m rná odlehlost zemských silnic byla nejprve ur ena pro 82 segment linií (nabyla hodnoty o = - 0,2 m). Po vylou ení 11 segment, u kterých byl zohledn n vývoj krajiny a chyby topografa (ukázka viz obr.45), je pr m rná odlehlost zemských silnic zakreslených na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R o = - 0,1 m. Obr.44 Chybný zákres ásti císa ské silnice 2. t ídy Obr.45 Chybný zákres ásti zemské silnice V zájmové lokalit pro hodnocení p esnosti obsahu II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R se nachází jedna železnice. Celkem bylo identifikováno 21 segment, pro které pr m rná odlehlost nabyla hodnoty o = - 4,0 m. Následn bylo vylou eno 5 segment z hrubou chybou v zákresu, což p edstavuje ¼ hodnocených úsek. Je z ejmé, že zákres železnic na topografických mapách je v dané lokalit velice nespolehlivý. Ukázka je zobrazena na obr.46. Pr m rná odlehlost železnic zakreslených na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R je o = - 2,2 m. Obr.46 Chybný zákres železnice Pro hodnocení p esnosti plošných prvk z obsahu II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R byly zvoleny pouze vodní plochy. Louky, pastviny a role do hodnocení p esnosti zahrnuty nebyly, protože na ortografických snímcích nebylo možné tyto lokality spolehliv rozlišit (snímky byly po izovány v letních m sících, vše bylo zelené ). Od p vodního zám ru zahrnout do hodnocení p esnosti i lesy muselo být taktéž upušt no,
protože tento prvek b hem 159 let ( asový odstup topografického mapování od ortografického snímkování) doznal významných zm n. Ukázka je na obr.47. Plochy jsou reprezentovány uzav enými liniemi, které byly odsunuty kartometrickou digitalizací. Obr.47 Rozdíl mezi zákresem lesa na vý ezu mapového listu II. vojenského mapování a odpovídajících ortofotografických snímcích O identifikaci vodních ploch na mapách II. vojenského mapování v zájmové lokalit bylo již pojednáno výše. Na ortofotografických snímcích ne iní identifikace vodních ploch žádné v tší potíže. Celkem bylo v zájmové lokalit identifikováno 113 vodních ploch. Jejich pr m rná plošná diference nabyla hodnoty d = 14,0 %. U 17 vodních ploch byly zjišt ny významné zm ny v rozloze zp sobené vývojem krajiny. Pr m rná plošná diference vodních ploch zakreslených na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickým snímk m R je d = 11,0 %. Na obr.48 je vyzna ena vodní plocha z mapy II. vojenského mapování, která na ortofotografických snímcích již zobrazena není. Na obr.49 je zm na v rozloze vodní plochy zp sobená vývojem krajiny. Obr.48 Vodní plocha z topografické mapy, která již neexistuje Obr.49 Zm na rozlohy vodní plochy
Záv r Charakteristiky p esnosti obsahu II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám a ortofotografickému zobrazení R v zájmových lokalitách jsou uvedeny v tab.8. Hodnoty charakteristik p esnosti jsou tém u všech hodnocených prvk vyšší v porovnání vzhledem k ortofotografickému zobrazení R. To je zp sobeno asovým odstupem (159 let) mezi topografickým mapováním a po izováním snímk. P esnost trigonometrických bod, trojmezí katastrálních hranic a k ížení katastrálních hranic s komunikacemi nebo s vodními toky byla hodnocena pouze vzhledem ke katastrálním mapám, protože na ortofotografických snímcích nebylo možné tyto prvky identifikovat. Charakteristiky p esnosti TB potvrzují, že p i II. vojenském mapování byly p ebírány trigonometrické body íselné trigonometrické sít I. až III. ádu. Z celkového po tu 155 bod bylo v zájmové lokalit na topografických mapách identifikováno 150 bod ( ty i zbývající body byly v makovicích v ží významných budov, jež nebylo možné v zástavb rozlišit, jeden bod nebyl na topografické map zakreslen v bec). Ve dvou p ípadech byl TB na topografické map omylem zakreslen na vrchol vedlejšího kopce. Z dosažených hodnot charakteristik p esnosti týkajících se katastrálních hranic plyne, že katastrální hranice nebyly znovu zam ovány, ale byly p evzaty z polohopisu katastrálních map. To je patrné již p i sledování pr b hu hranic. Z katastrálního polohopisu byla pravd podobn p evzata i sí vodních tok a vodní plochy. Podle p edpokladu, nabývají charakteristiky p esnosti vodních tok na mapách II. vojenského mapování vzhledem k ortofotografickému zobrazení R vyšších hodnot, což lze vysv tlit vývojem krajiny (do hodnocení p esnosti byly zahrnuty p evážn vodní toky bez regulace i zd ných í ních koryt). Vodní plochy na topografických mapách mají pr m rn o 5,2% menší rozlohu než v mapách katastrálních. Tento jev m že být zp soben n kolikanásobn širší lemovkou vodních ploch zakreslených na topografických mapách v zájmové lokalit vzhledem k tlouš ce linie ohrani ující vodní plochu v katastrální map. Vzhledem k ortofotografickému zobrazení R mají vodní plochy rozlohu pr m rn o 11% v tší, což lze zd vodnit vývojem krajiny a postupným zar stáním b eh vodních ploch vegetací. Charakteristiky p esnosti zákresu silnic (císa ských silnic 1. t ídy, císa ských silnic 2. t ídy a zemských silnic) na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám a vzhledem k ortofotografickému zobrazení R jsou srovnatelné. Nepatrn vyšší hodnoty charakteristik z porovnání vzhledem ke katastrálním mapám mohly být zp sobeny faktem, že p i katastrálním mapování byl topograf do jisté míry limitován zákresem okolních parcel. P i hodnocení p esnosti bodových prvk, byly body odsunuté na komunikacích nižšího ádu než udržovaná i neudržovaná zemská cesta, ozna eny jako odlehlá pozorování. To vede k záv ru, že z katastrálního polohopisu byla pravd podobn p evzata kostra sít komunikací vyššího významu (tyto typy komunikací jsou obsahem katastrálních map i topografických map). Ostatní komunikace byly domapovány dle vojenského zna kového klí e. Zákres železnic na topografických mapách v dané lokalit je zna n nespolehlivý. P i hodnocení p esnosti vzhledem ke katastrálním mapám byly identifikovány pouze t i segmenty. Nachází se ve stejné lokalit jako segmenty identifikované p i hodnocení p esnosti vzhledem k ortofotografickému zobrazení R, které byly ozna eny jako hrubé chyby a následn vylou eny. Proto charakteristiky p esnosti zákresu železnic na mapách II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám nabývají výrazn vyšších hodnot než vzhledem k ortofotografickému zobrazení R.
P esnost zákresu les byla porovnávána jen vzhledem ke katastrálním mapám. Katastrální i topografické mapování probíhalo v první polovin 19. století. V tomto období, tj. v dob nástupu pr myslové revoluce, bylo území našeho státu historicky nejmén zalesn né. Proto nebylo možné porovnávat p esnost zákres lesních ploch i vzhledem k ortofotografickému zobrazení R. Tab. 8 Výsledné charakteristiky p esnosti Hodnocený prvek Charakteristika p esnosti Hodnocení lokalizace obsahu II. vojenského mapování vzhledem ke katastrálním mapám k ortofotografickému zobrazení R Trigonometrické body m xy (m y ; m x ) [m] (s y ; s x ) [m] 13,3 (12,6 ; 13,8) (1,6 ; -0,2) - - Soutoky í ní sít (s y ; s x ) [m] (- 5,4 ; 4,8 ) (- 1,6 ; 9,7) m xy (m y ; m x ) [m] 15,7 (15,0 ; 16,4) 22,6 (23,1 ; 22,2) K ížení komunikací m xy (m y ; m x ) [m] 13,1 (12,1 ; 14,0) 16,43 (17,5 ; 15,3) (s y ; s x ) [m] (- 3,6 ; 4,2) (- 0,8 ; 3,9) K ížení komunikací a m xy (m y ; m x ) [m] 12,1 (11,3 ; 12,9) 18,2 (17,0 ; 19,4) vodních tok (s y ; s x ) [m] (- 4,0 ; 4,2) (1,8 ; 1,7) Trojmezí katastrálních hranic (s y ; s x ) [m] (- 0,1 ; 5,4) - m xy (m y ; m x ) [m] 12,4 (10,1 ; 14,3) - K ížení hranic a vodních tok m xy (m y ; m x ) [m] 13,4 (11,0 ; 15,4) - (s y ; s x ) [m] (- 2,5 ; 4,2) - K ížení katastrálních hranic a m xy (m y ; m x ) [m] 12,2 (11,7 ; 12,6) - komunikací (s y ; s x ) [m] (- 1,3 ; 4,7) - Vodní toky o [m] 0-0,4 Císa ské silnice 1. t ídy o [m] 1,3-0,5 Císa ské silnice 2. t ídy o [m] - 0,4 0,1 Zemské silnice o [m] 0,1-0,1 Železnice o [m] - 24,2-2,2 Vodní plochy d [%] - 5,2 11,0 Lesy d [%] 1,0 - m xy (m y ; m x ) [m] - st ední sou adnicová chyba (s y ; s x ) [m] - systematická chyba o [m] - pr m rná odlehlost d - pr m rná plošná diference Mapy II. vojenského mapování poskytují kompaktní obraz území R t sn p ed vrcholem pr myslové a zem d lské revoluce. Jsou cenným historickým mapovým pramenem zachycujícím jednolit celé naše území. Jejich interpretovaný obsah a znalost p esnosti zákresu prvk vzhledem k podklad m jednozna n ur eným v systému S - JTSK jsou cenným zdrojem informací pro ekology, geografy, geobotaniky a další odborníky zabývající se krajinou a jejím vývojem. Výše uvedené poznatky mohou být též využity pro interpretaci historických map v aplikacích pro studium krajiny, hodnocení historického vývoje krajiny, plánování rozvoje území, dopravní infrastruktury a biokoridor.