Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce, panu starostovi Městyse Běhařovice Ing. Václavu Filipci, za zapůjčení podkladů pro praktickou část bakalářské práce, rodině za její trpělivost a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

ABSTRAKT Ilona Antlová, Splašková kanalizace a čistička odpadních vod v Městyse Běhařovice, Bakalářská práce, Znojmo 2010 V této práci je popsána realizace výstavby kanalizace a čističky odpadních vod v Městyse Běhařovice. Zaměřena je především na čerpání dotací z Evropských fondů a další dofinancování projektu, které jej dovede k jeho realizaci. Klíčová slova: Evropské fondy, operační program, dotace, kanalizace, čistička odpadních vod. ABSTRACT Ilona Antlová, Foul sewer system and sewage tank in village Běhařovice, Bachelor thesis, Znojmo 2010 Focus of this thesis is to describe realization of buildup of foul sewer system and sewage tank in village Běhařovice. It is centered first of all on using grants from European funds and other fundraisings, which will lead into completion of the project. Key words: European funds, operation program, grants, foul sewer system, sewage tank

Obsah 1 ÚVOD... 8 2 METODIKA A CÍL PRÁCE... 9 2. 1 METODIKA... 9 2.2 CÍL... 9 3 MĚSTYS BĚHAŘOVICE... 10 3.1 HISTORIE OBCE... 10 3.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA OBCE... 11 4 PROBLEMATIKA KANALIZACE OBCE BĚHAŘOVICE... 12 4.1 ÚZEMNÍ CHARAKTERISTIKA A POVODÍ... 14 5 PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S DANOU... 16 PROBLEMATIKOU... 16 6 FINANČNÍ POSTAVENÍ OBCE... 17 6. 1 MAJETEK OBCE... 17 6. 2 ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA, ROZPOČET OBCE... 18 6.2.1 ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA... 18 6. 3 FINANČNÍ ANALÝZA... 22 6.3.1 VÝBĚROVÁ (HODNOTÍCÍ) KRITÉRIA V OPERAČNÍM PROGRAMU... 23 ŢIVOTNÍHO PROSTTŘEDÍ... 23 7 MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ... 31 7.1 VLASTNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ... 31 7.2 CIZÍ ZDROJE... 32 7.2.1 DOTACE Z EU... 32 7.2.2 NÁRODNÍ ZDROJE... 36 7.2.3 Úvěry a půjčky... 38 7.3 Nejvhodnější varianta financování... 40 8 PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S DOTACEMI... 43 8. 1. LEGISLATIVA ČR... 43 8. 2. LEGISLATIVA EU... 43 9 REALIZACE VÝSTAVBY... 44 9.1 PROVOZ ČOV... 47

ZÁVĚR... 48 Seznam zkratek... 50 POUŢITÉ ZDROJE:... 51 PŘÍLOHY

1 ÚVOD Kanalizace a čističky odpadních vod jsou v dnešní době jedním z aktuálnějších témat mnohých obecních úřadů. S nimi jsou úzce spojeny i dotace z Evropských fondů, které nabízejí pomoc při financování realizace těchto projektů. Městys (dále jen obec) Běhařovice vzhledem k finanční náročnosti projektu je nucen kombinovat financování z obcím dostupných zdrojů. K těmto zdrojům patří v první řadě dotace z EU a další dotační programy. Pokud však obec nezíská podporu dotací, nebude moci tento svůj záměr realizovat. Je nutno se zaměřit na současné zhodnocení situace a stavu obce, vypracování záměru projektu, zhodnotit finanční moţnosti obce, vypracování samotného projektu na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod a v souladu s legislativou ČR a EU, za pomocí veškerých moţností dotačních programů a vlastních financí dovést projekt ke zdárnému konci. Veškeré kroky vedoucí k realizaci samotného projektu počínaje jeho zrodem, přes vyplnění, podání a schválení ţádosti je velmi zdlouhavý proces. Ve své práci se zaměřím především na dotace EU, popis a rozpočet projektu, další moţnosti financování a vyplnění ţádosti o dotaci z vybraného vhodného dotačního fondu. 8

2 METODIKA A CÍL PRÁCE 2. 1 METODIKA Obecné informace pouţité v této práci jsou čerpané z odborné literatury. Další informace k aktuální tématice jsou čerpány především z elektronických zdrojů, předně ze stránek zaměřených na operační programy a strukturální fondy. Interní zdroje vybrané obce byly dodány starostou obce Běhařovice panem Ing, Václavem Filipcem - rozpočet obce, projektová dokumentace. Na výpočtu Cash Flow se podílela především firma Grantech, sídlem Moravské Budějovice. Informace získané prostudováním příslušné legislativy, jako jsou zákony, vyhlášky, nařízení vlády a ministrů, implementační dokument, směrnice, z podkladů zapůjčených obcí, projektové dokumentace, finanční analýzy projektu, Cash Flow, vyuţiji k analýze finanční pozice obce, sestavení rozpočetu projektu, popisu stavby ČOV a kanalizace. Komparací jednotlivých finančních moţností se pokusím vybrat nejhodnější moţnost financování projektu. 2.2 CÍL Cílem této práce je představení problematiky výstavby kanalizace a čističky odpadních vod v obci Běhařovice. Především zaměření se na finanční moţnosti obce, legislativu a jeho realizovatelnost. Nalézt nejlepší moţné finanční řešení na základě finanční analýzy obce, tzn. finanční moţnosti samotné obce v kombinaci s vyuţitím dotací příslušných dotačních programů. Dle moţností vlastních prostředků zvolím optimální výši čerpání financí z dotačních programů ke zrealizování projektu pomocí vyplněné ţádosti o tyto finanční prostředky z vybraného dotačního programu. Nedílnou součástí bude téţ vypracování případného finančního zatíţení pro samotnou obec, tzn. úhrada zbývající části finančních prostředků potřebných pro realizaci projektu a další finanční zatíţení (úvěr). 9

3 MĚSTYS BĚHAŘOVICE 3.1 HISTORIE OBCE Obec Běhařovice leţí 18 km severně od Znojma, je poloţená na náhorní rovině ve výši 384 m. n. m. Název odvozují místopisci od osobního jména Běhař. Obec i okolí byly osídleny lidmi uţ od pravěku. Na městečko byly Běhařovice povýšeny mezi léty 1528-1548 za Jana Jímače z Kunštátu. Na staré pečeti drţelo městečko znak Trojčáří rodu pánů z Kunštátu. Motiv z erbu této vrchnosti se objevil i ve znaku městečka štítek s břevny poloţenými na horní polovině štítu. Původ zbývající části znaku, srpek měsíce s dvojicí šesticípých hvězd, není zcela jasný. Starosta Běhařovic si na začátku dubna roku 2009 vyzvedl u předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka dekret, na němţ je potvrzeno, ţe obec povýšili na městys. Běhařovice se tímto ke svému titulu vrací, protoţe byly městečkem uţ za kunštátského panství. 1 V současné době na nás dýchá historie prostřednictvím kostela a k ní náleţející běhařovické fary. Kostel, původně postavený pro evangelíky, je vidět z širokého okolí. V gotickém slohu jej dal postavit r. 1596 majitel Tavíkovic Jiří Kryštof Teuffel, sv. pán z Gundersdorfu. Zasvěcen byl Nejsvětější Trojici. Důkladně opraven byl v r. 1884. Při této opravě byla sníţena věţ, která měla původně tři zvony. Největší 20 centů těţký z r. 1596. Druhý 12 centů těţký nechal odlít Ondřej z Ostešova. Třetí, nejmenší pocházel z dílny Ignáce Beka ze Znojma. Nástěnné malby, jejichţ autorem je Winterhalter, byly v roce 1913 malířem Josefem Linhartem v celé své kráse obnoveny. Jsou doplněny historickými obrazy. Druhou nejstarší stavbou obce je fara. Ta byla patrně postavena v období vzniku Olbramkostelského proboštství. Ke zdejší faře náleţely historicky okolní obce Dobronice, Křepice, Přeskače, Ratišovice, Stupešice, Tavíkovice a Újezd s Františkovem. Proto i hřbitov byl pro tyto obce společný. Výjimku tvoří Přeskače, které mají hřbitov svůj. Kronika se zmiňuje i o zániku katolické fary kolem r. 1616, kdy většina obyvatel se hlásila k nekatolické církvi Novokřtěnců. Obnovena byla aţ v r. 1673 po rekatolizaci a nejdříve byla řízená 1 VEČEŘA, Petr. Běhařovice 650 let. [s. l.] : [s. n.], Obecní úřad Běhařovice. 1999. 16 s. 10

z Horních Kounic. O další historickou stavbu katolický kostel přišla obec v roce 1802, kdy byl tento kostelík strţen a materiál upotřeben na stavbu školy. 2 3.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA OBCE Činnost úřadu obce je zajišťována prostřednictvím agendy starosty Ing. Václava Filipce - kterému jsou podřízeni - úřednice obce - zastupitelstvo finanční a kontrolní výbor. Jednání zastupitelstva svolává starosta jedenkrát za dva měsíce, případě potřeby i častěji. 3 2 Zdroj: Oficiální stránky Městyse Běhařovice 2009. [on-line].(cit. dne 2009-12-30) 3 Zdroj: SmartArt č. 1. Práce autora. S vyuţitím podkladů Organizační struktura obce. Dostupné z: : Oficiální stránky Městyse Běhařovice 2009. [on-line].(cit. dne 2009-12-30) 11

4 PROBLEMATIKA KANALIZACE OBCE BĚHAŘOVICE Spočívá ve vybudování splaškové kanalizační sítě, která bude odvádět veškerou znečištěnou, odpadní vodu do mechanicko-biologických čističek odpadních vod, ve kterých se voda chemicky upraví. ČOV zajistí vyčištění odpadních vod v souladu s nařízeními vlády ČR č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb. a v souladu s poţadavky direktivy 91/271/EEC. 4 Celková délka kanalizace, všech třech obcích, nám dává 6255 metrů. (Běhařovice 2497 m, Ratišovice 1924,5 m a Stupešice1833,5 m). Nutí nás k tomu nejen vstup do EU, ve které ochrana přírody nabývá na společenské důleţitosti, ale i to, ţe znečištěné stoky znečišťují samotnou půdu a podzemní vody. Splašková kanalizace patří mezi ekologické stavby, které působí velmi kladně na ţivotní prostředí. Tím, ţe bude odvádět splašky do ČOV, dojde k lepší hygienické situaci. Do navrhovaných stok budou napojeny přípojky z nemovitostí. Domovní přípojky nejsou v tomto projektu řešeny, pouze je počítáno s kanalizačními odbočkami pro přípojky k jednotlivým nemovitostem. Předpoklad je vyvedení cca 75 ks odboček, kaţdá o délce cca 5 m. Odpadní vody z obce budou dopraveny k likvidaci na čistírnu odpadních vod v obci. Stavba gravitačních stok bude probíhat v zastavěném území, v intravilánu 5 obce Běhařovice. Splaškové odpadní vody v obci Běhařovice jsou v současné době jímány do jímek na vyváţení, většinou přepadem do dešťové kanalizace. Vzhledem k současnému stavu dosavadně vybudovanému systému kanalizace (dešťová kanalizace), která se stává z převáţně kamenného potrubí, které je jiţ na mnoha místech ve velmi špatném stavu. Praskliny různé intenzity propouštějí splašky do půdy a podzemních vod a tím znečišťují půdu a podzemní vody. Tím je z hlediska legislativy porušováno nařízení vlády 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypuštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních vod. Dále je zde také zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění obsahuje základní ustanovení o problematice vodního 4 Pramen. DUIS s.r.o. A úvodní údaje. Splašková kanalizace a ČOV v Městyse Běhařovice a jeho místních částí Ratišovice a Stupešice. SO 01.2, PS01.2 ČOV Běhařovice, č. z. 0825a 07/2009, str. 4 5 Intravilán= souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí, popřípadě pro zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě. 12

hospodářství, které nám ukládá jak nakládat s vodami v zájmu ochrany ţivotního prostředí, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v platném znění, který se blíţe specializuje na problematiku vodovodů a kanalizací spolu s jeho prováděcí vyhláškou č. 428/ 2001 Sb., o kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Tyto zákony jsou závazné i pro obce do 500 ekvivalentních obyvatel. Pro obce s počtem nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), jejichţ současné zastavené území je zdrojem znečištění nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. 12. 2010, jsou nejpozději do 31. 12. 2010 povinny zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným dle 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona. Výhledový počet obyvatel (r. 2010) - v obci Běhařovice celkem 230 ekvivalentních obyvatel. 6 Podle výše uvedeného zákona tedy obec nemusí zajistit odkanalizování a čištění svedených vod do roku 2015, ale vzhledem k ţivotnímu prostředí, legislativě a moţnosti získání dotací na jejich výstavbu, moţného nárůstu obyvatel do budoucna (nemyšleno do konce r. 2010) se obec rozhodla tuto moţnost realizace podstoupit. Současně s tímto projektem jsou rozběhnuty také projekty pro stávající obce Ratišovice a Stupešice, které tvoří součást Běhařovic. Vzhledem k rozloţení obcí, tedy jejich vzdáleností od sebe, bude z finančního hlediska a z rozhodnutí kraje přijatelnější vybudovat v kaţdé z těchto přilehlých obcích svoji vlastní ČOV. To znamená připravit projekty pro kaţdou obec zvlášť. V této BP se zaměřím pouze na hlavní obec a tou jsou Běhařovice. Případnou ţádost o dotace však budu, vzhledem ke skutečnosti, ţe jde o společný (souběţný) projekt a ţádat se bude o celkovou částku projektu, orientovat na všechny tři obce a onu celkovou cílovou částku. 6 Pramen. VODÁRENSKÁ a. s., divize Znojmo, Projekt pro územní řízení SO 01.1, Průvodní technická zpráva Splašková kanalizace v Městyse Běhařovice 13

4.1 ÚZEMNÍ CHARAKTERISTIKA A POVODÍ Uvaţovaná splašková kanalizace bude umístěna do lokality obce, kde je nutné řešit odkanalizování většinou jednotlivých maximálně jednopodlaţních rodinných domů. V obci nejsou ţádné výrobní podniky produkující splaškové odpadní vody. Zástavba v obci je typicky vesnického jednopodlaţního typu. V obci nejsou ţádné výrobní podniky produkující splaškové odpadní vody. V obci je trvalá vodoteč. Obec Běhařovice se nenachází v ţádném ochranném pásmu. Veškeré potrubí splaškové kanalizace je vzhledem ke spádovým poměrům v obci vţdy svedeno do nejniţšího místa, kde bude umístěna čistička odpadních vod (dále jen ČOV). 7 Obec Běhařovice a Běhařovický potok náleţí do povodí Novomlýnských nádrţí. Odtok vyčištěné vody z navrţené ČOV bude vyveden do místního recipientu 8 dle poţadavku správce toku, do koryta Běhařovického potoka. Tento náleţí do povodí říčky Křepičky. Křepička se vlévá do řeky Jevišovka. Jevišovka se pak vlévá do řeky Dyje, která se vlévá do Novomlýnských nádrţí. 9 Na základě této uvedené skutečnosti podle pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 určených Ministerstvem zemědělství ČR na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), na základě nařízení Rady (EC) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, na základě Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 (PRV), schváleného dne 23. 5. 2007 Evropskou komisí, kde se uvádí v části B ve specifických podmínkách pro poskytnutí dotace na základě programu rozvoje venkova v opatření III. 2. 1 Obnova a rozvoje vesnic, občanské vybavení a sluţby, podopatření III. 2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic, v bodě 8. v kritériích přijatelnosti projektu, cituji projekty týkající se vodovodů, kanalizací a ČOV budou podpořeny pouze mimo území vyţadující zvláštní ochranu (NP a 7 VODÁRENSKÁ a. s., divize Znojmo Projekt pro územní řízení SO 01.1, Technická zpráva Splašková kanalizace v Městyse Běhařovice 8 Recipient = vodní tok, nádrţ, zdrţ, jezero, moře nebo propustné vrstvy, do nichţ se vypouštějí odpadní vody 9 VODÁRENSKÁ a. s., divize Znojmo, Projekt pro územní řízení SO 01.1, Průvodní technická zpráva Splašková kanalizace v Městyse Běhařovice 14

CHKO) včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000) a mimo povodí vodního díla Nové Mlýny- ty naleţí do oblasti dotací poskytovaných z Operačního programu Ţivotní prostředí (OPŢP). Povodí vodního díla (VD) Nové Mlýny- rozumí se obce leţící v části povodí Dyje nad VD Nové Mlýny, povodí Svratky, v povodí Jihlavy, Oslavy, Jevišovky a leţící přímo u VD Nové Mlýny). 10 Z toho vyplývá, ţe pokud budeme nuceni ţádat o dotace, nebudeme ţádat z PRV, ale z OPŢP. 10 Operační program Ţivotního prostředí. [on-line]. MZ ČR č. j.: 37193/2007-10000 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 (dále jen Pravidla ), 15

5 PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S DANOU PROBLEMATIKOU Základní legislativou, týkající se problematiky kanalizace a ČOV je zejména: Zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění obsahuje základní ustanovení o problematice vodního hospodářství. Obsahem je především základní charakteristik vod a nakládání s vodami. Cílem tohoto zákona je v první řadě ochrana vod a ţivotního prostředí. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v platném znění, který se blíţe specializuje na problematiku vodovodů a kanalizací. Zde jsou vymezeny pojmy, jako jsou plán rozvoje, evidence a provozování vodovodů a kanalizací, technické poţadavky, práva a povinnosti vlastníků kanalizace a významné působení orgánů veřejné správy významné především pro řádné fungování obcí. Vyhláška č. 428/ 2001 Sb., která provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Zde je obsaţena problematika nakládání s vodami a provoz vodovodů a kanalizací. Podstatné jsou zde uvedené poţadavky na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon vyuţije obec především pro projektovou část. Jsou zde vymezeny poţadavky pro stavební dozor, stavební povolení a kolaudaci. Obec se tedy v zásadě tímto zákonem při výstavbě kanalizace musí řídit. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. Tento zákon obec vyuţije zejména při jednotlivých řízeních, jelikoţ se zde jedná o veřejný subjekt veřejné správy. Zákon vymezuje jednotlivé moţnosti uspořádání výběrových řízení a také jejich vyhodnocování. 11 11 BP. JOBÁNKOVÁ. J., Realizace výstavby kanalizace v obci Zastávka, projekt a studie. 2009 16

6 FINANČNÍ POSTAVENÍ OBCE Při financování potřeb veřejné správy a veřejného sektoru má významné postavení finanční management. Ovlivňuje alokační efektivnost vynaloţených finančních prostředků. Finanční management se soustřeďuje na zkvalitňování rozpočtového plánování a metod rozpočtování, na dosaţení alokační efektivnosti v rozpočtovém hospodaření, na hodnocení efektivnosti rozpočtových výdajů, na transparentnost účtování o příjmových a výdajových operacích rozpočtu, na zkvalitňování finanční a rozpočtové kontroly, zejména vnitřního kontrolního systému, a auditu. 12 Finanční postavení, nebo téţ finanční pozice obce nám ukáţe, jak obec efektivně hospodaří se svěřenými finančními prostředky obce a jeho majetkem. 6. 1 MAJETEK OBCE Majetek obce má významné postavení. Je důleţitým předpokladem úspěšného fungování veřejné správy, realizace činností ve veřejné správě a ve veřejném sektoru jako celku. Veškerý majetek, který mají instituce ve státní správě ke svému uţívání, náleţí státu. Dané instituce jej pouze spravují. V české republice je majetek svěřován organizačním sloţkám a příspěvkovým organizacím, které v rámci veřejného sektoru zřizuje stát a územní samospráva. O majetku si vede kaţdá organizace a instituce evidenci, provádí inventarizaci, účtuje veškerý pohyb majetku. Přehledem majetku z hlediska jeho struktury a zdrojů financování v peněţním vyjádření je rozvaha. Vlastnictví majetku je tedy jedním z nejdůleţitějších předpokladů existence územní samosprávy. O způsobu vyuţívání majetku rozhodují především volené orgány. Za svá rozhodnutí o hospodaření s majetkem odpovídají svým občanům- voličům. 13 Na základě toho, jaký majetek obec vlastní, s ním můţe dále disponovat. 12 PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s., str. 195 13 PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s., str. 147 17

Vlastnictví majetku můţe významně přispět ke zvýšení vlastních rozpočtových příjmů a moţnosti získat úvěr (můţe ručit za úvěr svým majetkem, zejména nemovitým-jištění úvěru), dále můţe obec jako takový svůj majetek nakupovat, prodávat a pronajímat. To vše jsou pro nás důleţité aspekty pro zjištění současného stavu a stavu budoucího, kdy budeme muset spočítat veškeré příjmy do rozpočtu obce k určení výše dotace, případně úvěru, určení jeho splátek v budoucnu. Majetek lze zvětšit i investicemi do hmotného majetku. Mezi takové investice patří také postavení vodovodů, čističek odpadních vod, infrastruktura a finanční investování- nákup a obchod s cennými papíry, termínované vklady na účty peněţních ústavů. Obce mají dosti rozsáhlé pravomoci s nakládáním se svým majetkem. Mají však i odpovědnost chránit a pečovat o majetek, zajišťovat opravy a údrţbu majetku. 6. 2 ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA, ROZPOČET OBCE 6.2.1 ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA Kaţdá obec pro kontrolu svého hospodaření sestavuje svůj rozpočtový plán. Na základě tohoto vypracovaného plánu hospodaří se svěřeným majetkem, ať je to majetek movitý či nemovitý. Při sestavování rozpočtu se obce musí přísně drţet rozpočtových pravidel, která stanoví postup při jeho sestavování, při naplňování rozpočtu během kalendářního roku. Rozpočtová pravidla stanovují postup při kontrole plněného rozpočtu. Takto striktně dodrţovaná pravidla vymezují odpovědnost při sestavování, při čerpání, změnách a kontrole rozpočtu obce. Rozpočet pro daný kalendářní rok vychází z dlouhodobého finančního plánování, které vychází zejména z koncepčních (podkladových) materiálů a rozpočtového výhledu. Rozpočtový rok, kterým je také návrh rozpočtu, je sestavován jiţ v měsíci září předchozího roku a končí v prosinci téţ předchozího roku. Za rozpočet zodpovídá správce rozpočtu (účetní). Na návrhu rozpočtu se podílí zastupitelé dané obce, především však starosta, místostarosta, tajemník, finanční výbor a správce rozpočtu. 18

Ředitelé příspěvkových organizací, jejichţ zřizovatelem je obec musí téţ do konce října předloţit svůj návrh rozpočtu, na jehoţ základě a na základě poţadavků na rok příští bude sestaven rozpočet pro následující rok, který musí být v zastupitelstvu obce odsouhlasen. Při tvorbě rozpočtu záleţí také především na příjmech dané obce, jelikoţ náklady by neměly převyšovat příjmy. Rozpočet v pojetí účetní bilance musí být vţdy vyrovnaný. Dojde-li k situaci, ţe příjmy jsou menší neţ výdaje, rozpočet jako bilance se vyrovná pouţitím rezerv vytvořených v minulosti, nejsou-li k dispozici, tak vyuţitím návratných finančních prostředků, např. úvěrem, v případě státního rozpočtu především příjmy z emise státních dluhopisů. Příslušná vládní úroveň se zadluţuje. Dluh se bude muset v budoucnu zaplatit i s úrokem. 14 Při porušení rozpočtového výhledu pro danou část rozpočtového období se provádí rozpočtové opatření. Tzn., např. při mimořádných vyšších výdajích (větších neţ 10 %) se předloţí návrh na projednání zastupitelstvu dané obce, které musí tyto výdaje projednat a schválit. O tomto se provede zápis. Na základě tohoto zápisu je vyhotoveno písemné rozpočtové opatření o navýšení výdajů o schválenou potřebnou částku, které se opět předloţí zastupitelstvu ke schválení a zaloţí do účetnictví jako podklad pro kontrolní orgán. Účetní (nebo také správce rozpočtu) dané obce provádí kontrolu pravidelně kaţdý měsíc. Při výskytu odchylek jsou povinni podat návrh na projednání úpravy daného rozpočtu. Ovšem při takových projektech, jako je výstavba kanalizace a ČOV musí obec počítat s tím, ţe sama tento projekt vzhledem k jeho nákladnosti sama nezrealizuje a bude muset pouţít i jiných finančně dostupných moţností (dotace, půjčky, dary apod.). 14 PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání, Praha: ASPI, a.s. U nákladového nádraţí 6, 2008, 130 00 Praha 3, 712 s., ISBN 978-80-7357-351-5, str. 214 19

Tabulka č. 1: Rozpočet obce běhařovice Rozpočtové příjmy/výdaje Příjmy 2008 Výdaje 2008 Příjmy 2009 Výdaje 2009 1/Daně a poplatky, převody, ostatní 5365650,23 520870,00 14680610,15 875601,00 2/Lesní hospodářství, správa zemědělství 187815,00 96844,00 22220,00 0 3/ Pitná voda, 143113,10 548286.20 189447,00 402563,80 4/ Kultura, ostatní činnosti v záleţitosti kultury 22494,88 247569,54 27179,04 534090,71 5/ Sdělovací prostředky 1540,00 7290,00 860,00 19965,00 6/ Zájmová činnost a rekreace 26033,50 366458,37 1491,72 202355,99 7/Komunální sluţby a územní rozvoj, nakládání s odpady, čištění odpadních vod 8/ Ochrana přírody a krajiny, poţární ochrana, správa v ochraně ŢP, ochrana obyvatelstva 9/Zastupitelské orgány, regionální a místní správa 10/ Obecné příjmy a výdaje z finančních operací 11/ Ostatní činnosti v oblasti bydlení, soc. sluţby Práce autora, s vyuţitím podkladů rozpočtu obce Běhařovice. Dostupné archivu úřední desky městyse Běhařovice 397188,90 1191013,44 321201,00 11203113,63 10409,00 185140,66 4809,00 351586,64 24427,57 1792040,73 20370,00 1942426,34 5493,13 14981,00 4758,52 14509,00 48678,50 10108,00 58067,00 12/ Vnitřní obchod, sluţby a CR 0 0 450,00 440,00 13/ Pozemní komunikace, silniční doprava 119084,00 57389,00 14/ Školní zařízení, tělovýchova 164452,50 158440,00 PŘÍJMY / VÝDAJE CELKEM 6184165,31 5302708,94 15283504,43 15820548,11 ROZDÍL +881456,37-537043,68 20

Graf č. 1: Bilance příjmů a výdajů 2006-2009 18000000 16000000 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 příjmy výdaje zisk/ztráta 4000000 2000000 0-2000000 2006 2007 2008 2009 Práce autora, s vyuţitím podkladů rozpočtu obce Běhařovice. Dostupné archivu úřední desky městyse Běhařovice Rozpočet obce se v posledních čtyřech letech pohybuje v rozmezí 5 a 15 miliónů. Navýšení v letech 2006 a 2009 aţ na oněch 15 miliónů je z důvodu příjmů transferů ze státního rozpočtu a ze státních fondů. Právě tyto převody, spolu s příjmy z daní právnických osob, z daní z nemovitostí, daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, daní z přidané hodnoty a příjmy za likvidaci komunálního odpadu tvoří největší podíl z celkových příjmů obce. Do rozpočtového výhledu obce nezapočítává příjmy z dotací. Není totiţ v době rozpočtu jisté, zda obci bude dotace přidělena. 21

Graf č. 2: Dílčí příjmy a výdaje na rozpočtu obce 2007 příjmy daňové 2008 příjmy daňové 2009 příjmy daňové příjmy nedaňové příjmy nedaňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy kapitálové příjmy kapitálové příjmy tr. a dotace příjmy tr. a dotace příjmy tr. a dotace 2007 výdaje běžné 2008 výdaje běžné 2009 výdaje běžné výdaje kapitálové výdaje kapitálové výdaje kapitálové 2007 2008 2009 příjmy daňové 4 107 137,77 Kč 4 047 625,00 Kč 3 910 028,71 Kč příjmy nedaňové 420 679,82 Kč 809 795,08 Kč 597 094,28 Kč příjmy kapitálové 19 260,00 Kč 8 720,00 Kč 5 800,00 Kč příjmy tr. a dotace 988 930,00 Kč 1 318 025,23 Kč 10 770 581,41 Kč výdaje běţné 3 918 904,39 Kč 4 360 547,94 Kč 5 053 020,71 Kč výdaje kapitálové 1 461 480,80 Kč 942 161,00 Kč 10 767 527,40 Kč Práce autora, s vyuţitím podkladů rozpočtu obce Běhařovice. Dostupné archivu úřední desky městyse Běhařovice 6. 3 FINANČNÍ ANALÝZA Výdaje - jsou závislé převáţně na rozhodnutí orgánu obce. Ţádný výdaj nepřijde vniveč, nic méně jsou výdaje také rozděleny na investiční a neinvestiční (běţné a kapitálové). Povinnými jsou výdaje, kterými se platí účty dodavatelům (plyn, energie, voda apod.). Nepovinné, ale přesto závazné jsou platby, jako jsou výdaje částky poskytnuté organizacím, jejich zřizovatelem je obec- např. základní škola, mateřská škola, penziony a domovy pro seniory, místní knihovna, sportovní areály a hřiště, kulturní činnost, komunální sluţby a nakládání s odpady, ochrana přírody a výdaje na poţární ochranu. Pokud ţáci dojíţdí do jiné školy jiné 22

obce, jako je tomu i v případě obce Běhařovice, kde děti dojíţdí do obce Mikulovice, platí poplatky za kaţdého ţáka dané škole. Dalšími vynaloţenými náklady jsou náklady na údrţbu místních komunikací, údrţbu a rozvoj obce. V neposlední řadě jsou zde také poplatky za zastupitelské orgány, regionální a místní správu. Největší výdaje tvoří mzdové náklady a odvody na sociální a zdravotní pojištění z těchto mezd. Obec je po stránce výdajů zatíţena také splácením úvěru na výstavbu vodovodu ve výši 3 miliony korun, realizována v roce 2006. Majitelem vodovodu je obec, ale provozovatelem je firma D+V STAVOS s.r.o. se sídlem v Rouchovanech, provoz Horní Kounice. Splacení úvěru je datováno k březnu 2014. Měsíční splátky činí 29700,-Kč/ 356400,-Kč ročně, s úrokem v letošní roční splátce cca 80.000,- Kč. Úrok se platí z výše aktuální dluţné částky měsíčně. V závěrečných účtech obce jsou jiţ zobrazeny přijaté dotace na konkrétní účel. Závěrečný účet zobrazuje, zda obec hospodařila s přebytkem či se schodkem. Tento přehled je vidět na grafu 1, kde máme zobrazeno hospodaření obce v letech 2006-2009. Moţnost dotací usnadňuje obcím činnost téţ i v oblasti ţivotního prostředí. Tuto moţnost obec vyuţila v 2008 roce i k rekultivaci skládek. Rozpočet projektu rekultivace skládek činil 11 200 000 korun. Dotace byly čerpány ve výši 85% ze SFŢP a 5% MŢP, 10% vlastní zdroje. Další dotace v minulých letech? Plynofikace, jejímţ majitelem je obec, byla dotována ţádostí přes svazek obcí jiţ v roce 2001, splaceno během 5 let. 6.3.1 VÝBĚROVÁ (HODNOTÍCÍ) KRITÉRIA V OPERAČNÍM PROGRAMU ŽIVOTNÍHO PROSTTŘEDÍ Hodnotící kritéria rozdělujeme do třech skupin: Ekonomické s vahou 20% na celkovém hodnocení Ekologické s vahou 40% na celkovém hodnocení Technické s vahou 40% na celkovém hodnocení 23

Projekty realizované v rámci regionů strukturálně postiţených, strukturálně slabých či regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností dle usnesení vlády ČR č. 1005/2004 ze dne 20. 10. 2004 nebo projekty realizované v rámci Integrovaných plánů rozvoje měst dle usnesení vlády ČR č. 883/2007 ze dne 13. 8. 2007 budou v souladu s výše uvedenými usneseními bonifikovány navíc 10% z celkových obdrţených bodů. 15 6.3.1.1 Ekonomická kritéria hodnocení žadatele Hodnocení ekonomické a úvěrové způsobilosti ţadatele probíhá na základě podkladů definovaných ve Směrnici MŢP č. 5/2008, příloha č. 5. Definice vlastních zdrojů ţadatele je obsaţena v Implementačním dokumentu v kapitole 9. Součástí výstupního protokolu Ekonomické vyhodnocení je komentář a počet bodů podle limitů stanovených v tabulce, která nám ukáţe, na základě typu projektu a to buď projekty generující příjem, nebo ostatní projekty a formě poţadované podpory, tedy dotace a půjčky na vlastní zdroje (VZ) / kombinace dotace + půjčka na VZ. 1. Kritériem - ukazatelem jsou vlastní zdroje a to zajištěné vlastní zdroje a kompletní spolufinancování (ohodnoceno 15, 10, 20 nebo 14 body), podmínečně zajištěné VZ a částečné spolufinancování (ohodnoceno 8, 5, 11 nebo 8 body) a nezajištěné vlastní zdroje a spolufinancování (které nelze podpořit, tudíţ ohodnoceno 0 body). 2. kritériem je úvěrová způsobilost" (ÚZ), která je hodnocena ve třech pozicích a to pozitivní /1, kdy je podpořeno 6 body pro půjčku na VZ /kombinace dotace +půjčka na VZ a to jak pro projekty generující příjem, tak pro ostatní projekty. Dále pozitivní/2, která je podpořena za stejných podmínek jako pozitivní /1, ale pouze 3 body. Poslední způsobilost je hodnocena jako negativní/3, kterou nelze podpořit. 3. kritériem je dopad ekonomiky projektu do ekonomiky žadatele a to dopad zcela pozitivní po celou dobu provozování, hodnoceno 5 a 4 body pro projekty generující příjem, dopad částečně negativní v období provozování, finančně pokryt z jiných aktivit ţadatele, hodnoceno po 3 bodech, taktéţ pro projekty generující příjem. Jako projekty, které jsou hodnoceny s dopadem zcela negativním, jsou hodnoceny jako vyřadit v ÚŘP. 4. kritériem je hodnocení podniku v obtížích dle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Zde, se hodnotí v kategoriích, podnik není v obtíţích, podnik je v obtíţích a hodnocení není relevantní. 15 Operační program Ţivotního prostředí.[on-line] 5730hodnotici_kriteria_po1_13vyzvu.pdf 24

5. kritériem hodnocením je celková způsobilost žadatele (EZ). EZ vyhovující/1 hodnoceno 12-20 a 20 body, EZ vyhovující/2 hodnoceno 11 body a nevyhovující/3,kdy nelze projekt podpořit. Limity bodového hodnocení jsou pro jednotlivá kritéria / ukazatele nastavena tak, aby bodové hodnocení celkové ekonomické způsobilosti ţadatele mělo stejnou vypovídací schopnost a bylo srovnatelné bez ohledu na typ projektu a formu poţadované podpory. Pokud se v kterémkoliv kritériu /ukazateli objeví nulová hodnota (0- nelze podpořit), bude celková EZ Nevyhovující/3. 16 Tabulka č. 3: Ekonomická kritéria hodnocení žadatele TYP PROJEKTU Forma poţadované podpory podle finančního plánu (tab. E) ţádosti Kritérium ukazatel / počet bodů 1. Vlastní zdroje PROJEKTY GENERUJÍCÍ PŘÍJE (finanční analýza nebo CBA u velkých projektů) Půjčka na VZ / kombinace Dotace dotace + půjčka na VZ OSTATNÍ PROJEKTY Dotace Půjčka na VZ / kombinace dotace + půjčka na VZ Zajištěné vlastní zdroje a kompletní spolufinancování Podmínečně zajištěné VZ a částečné spolufinancování 15 10 20 14 8 5 11 8 Nezajištěné VZ a spolufinancování 0-Nelze podpořit 0 -Nelze podpořit 0-Nelze podpořit 0-Nelze podpořit 2. Úvěrová způsobilost (ÚZ) Pozitivní / 1 X 6 X 6 Pozitivní/ 2 X 3 X 3 Negativní / 3 X 0-Nelze podpořit 0-Nelze podpořit 16 Operační program Ţivotního prostředí.[on-line] 5730hodnotici_kriteria_po1_13vyzvu.pdf 25

3. Dopad ekonomiky projektu do ekonomiky žadatele Dopad zcela pozitivní po celou dobu provozování Dopad částečně negativní v období provozování, finančně pokryt z jiných aktivit ţadatele Dopad zcela negativní Práce autora, s vyuţitím pramene Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. Výzvy Operačního programu Životního prostředí Vyřadit v ÚŘP 5 4 X X 3 3 X X Vyřadit v ÚŘP 4. Hodnocení podniku v obtížích dle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 Podnik není v obtíţích X X X X Podnik je v obtíţích X X X 0 nelze podpořit X 0 nelze podpořit Hodnocení není relevantní X X X X 5. Celková ekonomická způsobilost žadatele (EZ) EZ vyhovující / 1 12 20 12 20 20 12-20 EZ vyhovující / 2 11 11 11 11 EZ Nevyhovující / 3 0 nelze podpořit 0 nelze podpořit 0 nelze podpořit 0 nelze podpořit 26

6.3.1.2 Ekologická a technická kritéria hodnocení projektu Ekologická a technická kritéria se liší v závislosti na typu projektu. V sledující tabulce jsou uvedena hodnotící kritéria pro oblasti podpory vyhlášené v rámci 13. Výzvy OPŢP. Našeho projektu se týká prioritní osa 1- zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní, z oblasti podpory 1.1 je to sníţení znečištěných vod. Z oblasti podpory 1.1.1 sníţení znečištění komunálních zdrojů. Ekologická relevance projektu má váhu 40%. Z následující tabulky určíme, kolik bodů můţeme získat v této ekologické relevanci. 17 Tabulka č. 4: Ekologická relevance projektu- váha 40% Indikátorem- projekty podporující zlepšení jakosti vody ve vodních tocích naplněním požadavků platné legislativy ČR i EU Projekty zajišťující ochranu zdrojů pitné vody, minerálních vod a léčivých minerálních vod POČET BODŮ Projekty zajišťující ochranu zvláště cenných území NP 10 Projekty zajišťující ochranu zvláště cenných území CHKO Litovelské Pomoraví; Poodří, Kokořínsko, Třeboňsko a Pálava Projekty zajišťující ochranu zvláště cenných území ostatních CHKO 5 Projekty zajišťující ochranu zvláště cenných území NATURA 2000 5 Projekty zajišťující ochranu ostatních území v povodí vodního díla Nové Mlýny dle usnesení vlády č. 456 za dne 6. 5. 2002 Projekty zajišťující ochranu rizikových oblastí v povodí vodního díla Nové Mlýny Projekty zajišťující ochranu lososových vod 6 Projekty zajišťující ochranu kaprových vod 4 Projekty zajišťující ochranu vod na koupání 6 Projekty zajišťující ochranu významných vodních toků 4 Projekty zajišťující ochranu CHOPAV 4 Práce autora, s vyuţitím pramene Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. Výzvy Operačního programu Životního prostředí 10 7 4 6 17 Operační program Ţivotního prostředí.[on-line]. 5730hodnotici_kriteria_po1_13vyzvu.pdf 27

Zde v této části můžeme získat 14 bodů. 4 body za projekty zajišťující ochranu ostatních území v povodí VD Nové Mlýny, 6 bodů za projekty zajišťující ochranu rizikových oblastí v povodí VD Nové Mlýny a 4 body za projekty zajišťující ochranu kaprovitých vod. Tabulka č. 5: Technická kvalita projektu- váha 40% I. část Nákladová efektivnost x) Počet bodů Náklady na odstranění jednotky znečištění Náklady / (CHSK- CR+0,2*NL+4,6*N celk+ 8,6*P celk ) < 1 200 000 10 >1 200 000 <1 600 00 5 > 1 600 000 0 ČOV (nad 2000 EO) < 10 000 10 ČOV (nad 2000 EO) > 10 000 < 17 000 5 ČOV (nad 2 000 EO) > 17 000 0 ČOV (pod 2 000 EO) < 13 000 10 ČOV (pod 2 000 EO) > 13 000 < 21 000 5 ČOV (pod 2000 EO) > 21 000 0 Kanalizace celkem < 50 000 5 Kanalizace celkem > 50 000 < 90 000 2,5 Kanalizace celkem > 90 000 0 Kanalizace celkem > 130 000 Práce autora, s vyuţitím pramene Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. Výzvy Operačního programu Životního prostředí 0 (vyřazení)* Výpočet: Náklady na stavební objekty jednotlivých ČOV- bez DPH (suma celkem) + náklady na provozní soubory jednotlivých ČOV- bez DPH (suma celkem) = částka, ke které přičteme 20% DPH, potom vydělíme počtem EO (v našem případě 566). I kdyţ jsme se smaţili náklady sníţit na minimum, stále nedosáhneme pod hodnotu 13 000. Vyjde nám částka mezi 13 000 a 21 000, tzn., ţe nám bude za tuto část přičteno 5 bodů. 28

Tabulka č. 6: Technická kvalita projektu- váha 40% II. část Náklady na budovanou kanalizaci Kč/m x) Počet bodů DN 80 (< 2500, > 2500 < 3500, >3500 <5000, >5000) 0; 5; 2,5; 0 DN 100 (< 2500, > 2500 > 4000, > 4000 < 5500, >5500) 0; 5; 2,5; 0 DN 150 (< 3800, > 3800 < 5500, > 5500 < 7000, > 7000) 0; 5; 2,5; 0 DN 200 (< 3800, > 3800 < 5500, > 5500 < 7000, > 7000) 0; 5; 2,5; 0 DN 250 (< 4500, > 4500 < 8000, > 8000 < 9500, > 9500) 0; 5; 2,5; 0 DN 300 (< 4700, > 4700 < 9000, > 9000 < 12000, > 12000) 0; 5; 2,5;0 DN 400 (< 7500, > 7500 < 10000, > 10000 < 13000, > 13000) 0; 5; 2,5; 0 DN 500 (< 9000, > 9000 < 12000, > 12000 < 16000, > 16000) 0; 5; 2,5; 0 DN 600 (< 10000, > 10000 < 12000, > 12000 < 17000, >17000) 0; 5; 2,5; 0 DN 800 a více (< 13000, > 13000 < 17000, > 17000 < 22000, > 22000) 0; 5; 2,5; 0 Práce autora, s vyuţitím pramene Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. Výzvy Operačního programu Životního prostředí Hodnota BODY se vypočte jako váţený průměr z bodů v jednotlivých profilech s váhou délka kanalizace, max. však 5 bodů. DN = výtlakový profil x) = do hodnocení vstupují celkové přímé realizační náklady na věcně způsobilé výdaje (včetně DPH). 0* = červená nula znamená vyřazovací kritérium, projekt je nedoporučen k podpoře Obecné pravidlo platí, ţe náklady na kanalizaci by se měly pohybovat pod 100.000,- Kč / obyvatele. 29

Tabulka č. 7: Technická kvalita projektu- váha 40% III. část Náklady na rekonstruovanou kanalizaci Počet bodů Náklady odpovídají obvyklým cenám za navrţené řešení a rozsah prací 5 Náklady překračují obvyklé ceny, ale jejich výše je odůvodněna navrţeným řešením Náklady překračují obvyklé ceny, ale jejich výše není odůvodněna navrţeným řešením Práce autora, s vyuţitím pramene Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. Výzvy Operačního programu Životního prostředí 2,5 0 Hodnota Kanalizace body se vypočte jako váţený průměr Body budovaná kanalizace a body rekonstruovaná kanalizace váhou celková délka kanalizace v jednotlivých kategoriích (budovaná kanalizace, rekonstruovaná kanalizace) max. však 5 bodů. Délka kanalizace pro obec Běhařovice je 2497m, pro obec Ratišovice 1924,5 m a obec Stupešice 1833,5m. Celková délka kanalizace, ze které budeme vycházet při výpočtu bodového hodnocení je 6255 m. Kanalizace budou vedeny ve státních komunikacích z KAMENINY DN 250, v místních komunikacích a nezpevněných plochách z PP SN 10 DN 250. Na stokách budou provedeny revizní šachty PREFA BRNO (dále viz příloha č. 5). Ze součtu bodů a tím i procentuálního hodnocení, dále také po přičtení bodů za předloţené podklady k ţádosti, ke kterým patří Logický rámec, Studie proveditelnosti, Analýza nákladů a přínosů, Rozpočet projektu, posoudí komise, zda je projekt vůbec vhodný k realizaci, zda a jaká je udrţitelnost projektu. Na základě tohoto zhodnocení získá projet určitý finanční obnos jako dotaci. Projekt můţe získat aţ 85% finanční podpory. 30

7 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Na základě finanční analýzy, po zhodnocení všech moţností financování z vlastních zdrojů, poměru majetku obce jsme učinili závěr, ţe na zrealizování projektu naše vlastní zdroje nestačí. 7.1 VLASTNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ Realizace projektu Splaškové kanalizace a ČOV v Městyse Běhařovice je vzhledem ke skutečnosti, ţe projekt bude financovat tři obce najednou a to Běhařovice a její místní části Stupešice a Ratišovice, bude finančně velmi nákladný. Investičním náklady projektu v běţných cenách byly stanoveny dle harmonogramu realizace projektu a rozloţeny do roku 2010 2013. Rozpočtové ceny jsou převzaty z poloţkového rozpočtu splaškové kanalizace a ČOV, jedná se o stavební a technologické náklady kanalizace a stavební a technologické náklady ČOV. K těmto stavebně technologickým nákladům jsou doloţeny dále přímé realizační výdaje včetně nákladů na zpracování dokumentací, odborného posudku, technického i autorského dozoru. K těmto cenám byly připočteny výdaje na propagaci projektu a vytvořena rozpočtová rezerva ve výši 1% stavebně technologických nákladů. Obec má v současné době příslib 10 milionů od České spořitelny, 200 tisíc na běţném účtu, dále vlastní 20 ha lesa a plynofikaci v hodnotě 3miliony korun, které by bylo moţno v případě nutnosti prodat (coţ by obec volila jako poslední východisko). Obec měla původně zpracovaný investiční rozpočet na 81 922 369,73 Kč, ovšem hodnotící a bodovací kritéria přísně stanovují konkrétní splnění ukazatelů a přípustnost obce poţadovat dotaci. Proto bylo nezbytné rozpočet výrazně sníţit, aby obec mohla o dotaci poţádat. Celková sníţená částka je vyčíslena na 64 503 448,-Kč. I přesto, ţe jsme částku sníţili zhruba o 21 %, vlastní zdroje stačit nebudou. 31

7.2 CIZÍ ZDROJE Jelikoţ je projekt velmi nákladný a obec jej sama ze svých prostředků nemůţe realizovat, je nucena pouţít dalších finančních moţností. Jednou z moţností, které by mohly zajistit v souhrnu, aţ 90% z celkové částky jsou dotace. Dalšími moţnostmi dofinancování jsou půjčky, bankovní úvěry a dary. 7.2.1 DOTACE Z EU 7.2.1.1 Operační programy Kaţdá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU a individuálních zájmů členských států. Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tématicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, ţivotní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umoţňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Operační programy jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007 2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrţ podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. V OP jsou podrobně popsány cíle a priority a popis oblastí podpory, na které je moţno čerpat prostředky ze Strukturálních fondů. Proto pro výběr správného operačního programu, ze kterého budeme čerpat dotace, pro nás z regionu NUTS II musíme si nejdříve jasně určit TO, co chceme projektem řešit, včetně všech aktivit. Námi zvolený cíl výstavba kanalizace a čističky odpadních vod. Zvolené řešení by mělo být optimální z hlediska ekonomického, technického i provozního, musí být 32

provozně udrţitelné. Provozně udrţitelné znamená, příjemce dotace musí udrţet výstupky projektu- udrţet projekt v provozu. Typ operačního programu nám udá, po jakou dobu. Zpravidla se jedná o dobu v rozmezí 3 aţ 5 let. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o kanalizaci a čističku odpadních vod, tedy projekt vysoce nákladný, z hygienických, ekologických, a také finančních důvodů se předpokládá, ţe doba udrţitelnosti bude minimálně po dobu ţivotnosti stavby, kdy se počítá, ţe ţivotnost majetku- stavby je 30 let, tedy více neţ 5 let. Dále musíme vědět, jaké jsou prováděcí dokumenty zvoleného operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Vše potřebné o těchto dokumentech najdeme na webových stránkách příslušných řídících orgánů, kde nám tyto dokumenty jsou také dostupné. Řídicím orgánům operačních programů se předkládají projekty k posouzení, ty vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Abychom mohly včas reagovat na vyhlašované výzvy, musíme pravidelně sledovat internetové stránky operačních programů, které jsou uváděny v sekci Aktuální výzvy. Řídící orgány, kterými jsou Regionální rady, nesou celkovou odpovědnost za realizaci programu. Orgány realizaci rady jsou výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a Úřad Regionální rady. Výkonným orgánem Regionální rady je úřad Regionální rady, který přijímá projektové ţádosti, posuzuje formální úplnost a přijatelnost. Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. Na správně zpracovaný projekt můţeme získat aţ 100% oprávněných nákladů. Seznámení se s poţadavky na podání ţádosti zejména formou a způsobem předloţení ţádosti, jaké podkladové materiály jsou pro její zpracování důleţité a které povinné a nepovinné přílohy mají být k ţádosti přiloţeny. Předložení žádosti k posouzení V průběhu hodnocení jsou nejprve zkontrolovány veškeré formální náleţitosti a je rozhodnuto, zda je projekt pro daný program přijatelný. V další fázi je ţádost hodnocena podle stanovených hodnotících a bodovacích kritérií. V případě úspěchu dochází k podpisu smlouvy. 33

Uskutečnění projektu Samotná realizace záměru tak, jak byl popsán v ţádosti. Během realizace se musí dodrţovat pravidla stanovená pro projekty financované ze strukturálních fondů EU. Realizace projektu musí vést ke splnění předem vytýčených cílů projektu. Administrace a vyhodnocení projektu V průběhu realizace projektu i po jeho dokončení se musí dodrţovat povinnosti týkající se řízení projektu. V realizační fázi se jedná zejména o pravidelné předkládání průběţných monitorovacích zpráv o realizaci. A dále, po ukončení celého projektu nebo dílčí etapy, se zpracuje závěrečná zpráva. Příprava kvalitní ţádosti je komplexní proces. Proto je nutné vyhradit si dostatek času, ale nezapomenout také na to, aby jednotlivé přílohy byly přehledné, zpracované doporučenou metodikou s logickou strukturou a atraktivní grafickou podobou, která usnadní jejich čtení hodnotiteli. 18 Na základě skutečnosti, kterou jsme získali jiţ v kapitole 4.1 Územní charakteristika a povodí o tom, ţe oblast určená pro výstavbu ČOV spadá do území vyţadující zvláštní ochranu (NP-národní park a CHKO-chráněná krajinná oblast) včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000) a mimo povodí vodního díla Nové Mlýny, které naleţí do oblasti dotací poskytovaných z Operačního programu Ţivotní prostředí (OPŢP). OPŢP je zaměřen pro účely staveb či rekonstrukcí čistíren odpadních vod, kanalizací nebo úpravny vod. V (OPŢP) jsou pro tyto účely připraveny prostředky ve výši téměř 2 miliardy eur. Cílem podpory je zlepšit stav povrchových a podzemních vod, zlepšit jakost a dodávky pitné vody pro obyvatelstvo, sníţit obsah nebezpečných látek ve vodách a sníţit riziko povodní. O dotaci mohou zaţádat zejména obce a města. Výše podpory dotace z Fondu soudrţnosti do výše 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, ze Státního fondu ţivotní prostředí ČR do výše 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. Podmínkou je spolufinancování z veřejných zdrojů. 18 Strukturální fondy. [on-line]. Informace o fondech EU. (cit. dne 2010-03-31) 34

Typ ţadatele je jedno z kritérií pro určení výše dotace, která můţe dosahovat aţ 90 % výše nákladů na projekt. Na tento strop však dosáhne jen malé mnoţství projektů. Dotace jsou niţší např. u projektů předkládaných podnikatelskými subjekty nebo projektů, které vytvářejí příjmy. Projekty mohou být omezeny minimální hranicí nákladů, která se liší podle druhu projektu. Např. u kanalizací a čistíren odpadních vod jsou minimální náklady 5 milionů Kč. 19 Typy podporovaných projektů OPŽP Snížení znečištění z komunálních zdrojů: Výstavba a intenzifikace čistíren odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) a v aglomeracích pod 2000 EO, které se nacházejí v územích vyţadujících zvláštní ochranu. Výstavba a rekonstrukce kanalizací slouţících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2000 EO a v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyţadujících zvláštní ochranu. Snížení znečištění z průmyslových zdrojů technická opatření ke sníţení vypouštění zvlášť nebezpečných látek z průmyslových zdrojů znečištění Snížení znečištění způsobující eutrofizaci biologická a technická opatření na sníţení eutrofizace povrchových vod, včetně tvorby digitálních mapových podkladů v oblasti rizikovosti vnosu látek způsobujících eutrofizaci vod. Zlepšení jakosti pitné vody Výstavba a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody a rozvodných sítí pitné vody slouţící veřejné potřebě v obcích nad 2000 obyvatel a v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územních vyţadujících zvláštní ochranu. Protipovodňová opatření budování a modernizace systému předpovědní a hlásné povodňové sluţby,- investiční podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální 19 Operační program Ţivotního prostředí. [on-line]. Evropská unie. Fond soudrţnosti. Dotace z OPŽP pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní.(cit. dne 2010-03-31) 35

úrovni,- úprava koryt v současně zastavěných územích obcí přírodě blízkým způsobem, výstavba poldrů. 20 7.2.2 NÁRODNÍ ZDROJE 7.2.2.1 Nezbytnost dotací ze státního rozpočtu Obce a kraje jsou finančně nesoběstačné a potřebují dodatečné finanční prostředky z rozpočtové soustavy, zejména ze státního rozpočtu. Dotace tvoří významnou část příjmů jejich rozpočtů, v současné době v rozpočtech krajů jsou dotace rozhodujícím příjmem. Ani v ČR není reálná plná ekonomická, tj. i finanční soběstačnost rozpočtů územní samosprávyani obcí, ani krajů. 21 Přestoţe však obce i kraje zajišťují i úkoly v rámci přenesené působnosti, jejichţ zabezpečení na ně poručnickým způsobem přenáší stát na základě různých zákonů, musí na jejich financování dostat finanční prostředky za státního rozpočtu (nebo alespoň zčásti), neboť se většinou jedná o zabezpečení standardní úrovně některých, zejména preferovaných (upřednostněných) veřejných statků. To je jeden z hlavních důvodů, proč územní samospráva nemůže být finančně soběstačná, proč musí docházet k určitému přerozdělování finančních prostředků v soustavě veřejných rozpočtů při uplatňování principu solidarity. 22 20 Operační Program Ţivotního Prostředí. [on-line]. Evropská unie. Fond soudrţnosti Dotace z OPŽP pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní (cit. dne 2010-03-31) 21 PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání, Praha:ASPI,2008,712s, ISBN 978-80-7357-351- 5, str. 272 22 PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání, Praha:ASPI,2008,712s, ISBN 978-80-7357-351- 5, str. 272 36