14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů



Podobné dokumenty
MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

VYUŽITÍ SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU PO ROCE Zařízení MBÚ s energetickou koncovkou

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Zbyněk Bouda

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Expert na zelenou energii

Česká asociace odpadového hospodářství

Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci. Petr Balner EKO-KOM,a.s.

SITUACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI VE VAZBĚ NA LEGISLATIVU ČR A EU

Česká asociace odpadového hospodářství

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Možnosti nakládání s SKO - Přehled legislativy limitující třídící technologie

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Jaromír MANHART odbor odpadů

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Aerobní fermentor EWA a jeho využití při výrobě biopaliva z komunálního odpadu

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

PŘÍLOHA A. Novohradská České Budějovice

Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

Pro více informací

VYUŽITÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ (SKO) V ČESKÉ REPUBLICE

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR

Legislativní vymezení: Bioodpady a jejich třídění v obcích. Využití biomasy z údržby veřejné zeleně

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH = PŘECHOD K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ ČR. Jaromír MANHART Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí.

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Odpadová legislativa ČR a možnosti financování z OPŽP

AKTUÁLNÍ ZMĚNY ZÁKONA O ODPADECH A PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

A. Definice projektu

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

Aktuální situace v odpadovém hospodářství v Sasku Česko-saský workshop Technika životního prostředí 2013

Dotace nového programovacího období

SGS Czech Republic, s.r.o. VERIFIKACE A CERTIFIKACE SYSTÉMU ÚPRAVY A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A CERTIFIKACE VÝROBY TUHÝCH ALTERNATIVNÍCH PALIV (TAP)

EKOR, s.r.o. Řešení pro Vaše odpady

Česká asociace odpadového hospodářství

ZMĚNY EVROPSKÉ ODPADOVÉ LEGISLATIVY V NÁVAZNOSTI NA ČESKÝ PRÁVNÍ SYSTÉM. Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství

Vyhláška stanovující rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování BRKO. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, Praha 2, T: +420 / , F: +420 / , Společnost skupiny AVE

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

Představení společnosti

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

Brno 13. září Ing. Martin Vaněček

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ČR PO PŘIJETÍ BALÍČKU K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Česká asociace odpadového hospodářství

POJETÍ KONCE ODPADU V NOVÉ LEGISLATIVĚ ODPADŮ VE VZTAHU K PALIVŮM Z ODPADŮ

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje na období

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

FITE a.s. se podílela na:

Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren

TEREA Cheb s.r.o. představuje svůj projekt ZEVO Cheb ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE VÁŠEŇ ODPOVĚDNOST TÝMOVÁ PRÁCE

VYUŽÍVÁNÍ PALIV Z ODPADŮ. Současnost a budoucnost trhu, dopady globálního vývoje. Waste To Energy , Praha

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Novohradská České Budějovice

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

odpadové NEBO oběhové hospodářství, to je oč tu běží? Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.

Produkce a nakládání s odpady. v roce Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.

Transkript:

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů

strana 2 Technologie MBÚ - úvod MBÚ představuje technologický proces zpracování především směsných komunálních odpadů pomocí mechanické úpravy, roztřídění odpadů a následnou biologickou úpravu. Může být alternativou ke spalování odpadů. Pro MBÚ se používá řada zkratek (např. MBT, MBA )dle jednotlivých zemí. V technologii MBÚ se využívá různých druhů fyzikálních, mechanických a biologických procesů zpracování odpadů s cílem zisku hodnotných materiálů ze vstupujícího odpadu, redukce objemu skládkovaného odpadu a minimalizace dopadů na životní prostředí vznikajících pří zpracování odpadů.

Technologie MBÚ - úvod První generace zařízení MBÚ začaly být využívány od 70. let. Jednalo se o jednoduché kombinace mechanických a biologických zařízení s relativně málo mechanizovanými a efektivními technologiemi třídění složek a biologického zpracování. Od 90. let postupně nastupují technologicky vyspělejší a efektivnější systémy. Technické řešení a uspořádání technologického zařízení MBÚ je velmi variabilní - závisí na konkrétních podmínkách (svozová oblast, složení zpracovávaného odpadu, výrobci zařízení a zemi, kde je zařízení provozováno atd.).

Technologie MBÚ - úvod Vstupujícími odpady jsou především odpady komunální, dále případně další odpady jako některé specifické odpady živnostenské nebo průmyslové. Vystupující produkt se skládá z různých skupin odpadů: - odpady k materiálovému využití - odpady k energetickému využití - odpady k termické úpravě - odpady k uložení na skládky Kvalita a možnost využití vystupujícího produktu závisí zejména na složení zpracovávaného odpadu a správně navržené procesní technologii (kvalita výstupu se může značně lišit a je limitujícím faktorem využití produktu).

MBÚ ukázka budovaného zařízení v Sussexu (GB)

MBÚ příklad budovaného zařízení v Luebecku

Porovnání technologie MBÚ a spalování odpadů Výhody MBÚ: - splňuje požadavky směrnice EU 1999/31/EC o ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, - podstatná část vstupujícího odpadu může být materiálově i energeticky využita, - provoz MBÚ je snadno regulovatelný a modifikovatelný, - není závislý na kontinuálním přísunu velkého množství odpadu, čímž nevytváří poptávku po zvýšené produkci odpadu a neohrožuje tím preventivní programy (např. recyklace) jako u spalování, - provozně jednodušší technologie oproti spalovnám, - nižší provozní náklady, - nižší investiční náročnost (0,7 1,4 mld. Kč), - nižší spotřeba elektrické energie,

Porovnání technologie MBÚ a spalování odpadů Výhody MBÚ: - výrazně nižší emise do ovzduší, - výrazně nižší spotřeba vody, - nižší produkce odpadních vod i ostatních odpadů, - vyšší počet pracovníků (zaměstnanost), - kladná nebo vyrovnaná energetická bilance, - možná produkce alternativního paliva (u některých technologii MBÚ), - vytřídění materiálově využitelných složek odpadů, - možná produkce kompostů I. a II. třídy (splňující legislativní požadavky),

Porovnání technologie MBÚ a spalování odpadů Nevýhody a rizika MBÚ: - nutnost zajištění odbytu produktů MBÚ, - pokud není možnost odbytu alternativního paliva do cementáren nebo elektráren v okolí, je nutné vybudovat i vlastní monozdroj-spalovnu (1,8 2,5 mld. Kč), čímž se radikálně zvýší investiční náročnost, - v případě chybného nastavení procesu může být problematická kvalita produktů z MBÚ (znečištění, kontaminace polutanty ), - nižší efektivita výroby elektrické energie a tepla než u spaloven, - nižší tržní uplatnitelnost produktů než u spaloven, - nízká důvěra odborné veřejnosti v tuto technologii, vyplívající zejména z absence provozních zkušeností v ČR (MBÚ zde zatím nejsou provozovány),

Aspekty při budování zařízení MBÚ Mezi nejdůležitější aspekty patří zejména: - legislativní požadavky, - charakteristika svozové oblasti, - vstupy (druhy) odpadů (komunální, živnostenský odpad ) - odbyt surovin (cementárny, elektrárny, spalovny ), - dostupná řízená skládka pro skládkování nevyužitelných frakcí, - investiční a provozní náklady, - podpora technologie ze strany odborné veřejnosti, - akceptovatelnost zařízení laickou veřejností.

MBÚ legislativní úprava Česká republika - v rámci ČR není v současnosti problematika MBÚ detailně řešena, - proces MBÚ je řešen v rámci prováděcí vyhlášky č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy pří podpoře výroby elektřiny z biomasy a definuje tuto technologii v 2 písmena h) jako úpravu směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu svou charakteristikou a složením podobného komunálnímu odpadu, spočívající v kombinaci mechanických a jiných fyzikálních postupů,jako jsou např. rozdrobení, třídění, s biologickými postupy, jako jsou zejména hnití a fermentace, k oddělení některých složek obsažených v těchto odpadech a k jejich biologické stabilizaci.

MBÚ legislativní úprava Evropská unie - základním předpisem je referenční dokument BAT pro úpravu odpadů, kde je v kap. 2.2.2. podrobně definována technologie MBÚ, - MBÚ jsou podle tohoto dokumentu navrhována za účelem využití materiálů a stabilizace organické frakce zbytkového odpadu, - mezi praktické výhody zařízení MBÚ patří zejména snížení objemu odpadů a organické hmoty v odpadu, která by musela být odstraněna jiným způsobem (skládkování, spalování).

MBÚ legislativní úprava Německo - vyhláška o ukládání odpadů z roku 2001 definuje v 2 odst. 4 MBÚ jako Úpravu nebo přeměnu komunálních odpadů a odpadů ve smyslu 2 odst. 2 s biologicky rozložitelnými podíly pomocí kombinace mechanických a jiných fyzikálních procesů (např. drcení, třídění) s biologickým procesem (aerobní tlení, anaerobní digesce). Rakousko - MBÚ je zde definováno ve vyhlášce o skládkování č.164/1996.

Zařízení MBÚ - rozdělení Dle technologického postupu lze procesy MBÚ rozdělit do tří skupin (dělení dle Německa): - technologie mechanicko biologické úpravy - technologie mechanicko-biologické stabilizace (biosušení) - technologie mechanicko-fyzikální úpravy / stabilizace (fyzikální sušení)

MBÚ příklad procesního postupu

MBÚ příklad zařízení (Neumünster, Dresden a Lacchiarella)

MBA Salzburg dotříďovací linka separovaného odpadu (papír, plasty)

Technologie mechanicko biologické úpravy Mechanická úprava - je předřazena biologické úpravě, - důležitá je kontrola parametrů vstupujících odpadů (složení, množství ), - prvním krokem zpracování je vytřídění nežádoucích odpadů, - předdrcení odpadu, - mechanické oddělení biologické frakce, kovů a dalších materiálově či energeticky využitelných složek, těžké inertní frakce určené ke skládkování,

MBÚ příklad technologických částí mechanické úpravy

MBA Salzburg vytříděné složky (fólie)

MBA Salzburg vytříděné složky (fólie)

MBA Salzburg vytříděné složky (PET)

Technologie mechanicko biologické úpravy Biologická úprava - biologicky rozložitelné složky odpadů jsou biologicky stabilizovány prostřednictvím aerobních či anaerobních procesů, - aerobní stabilizace probíhá formou kompostování v kompostovacích tunelech, boxech apod. - anaerobní fermentace (anaerobní digesce) probíhá mokrou či suchou cestou, - po aerobním nebo anaerobním zpracování následuje dále aerobní dotlení, - doba trvání biologické úpravy je různá a závisí na požadavcích na výstup (7-16 týdnů u aerobních a do 5 týdnů u anaerobních technologii).

MBA Salzburg mechanická úprava biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu

MBÚ biologický stupeň - kompostovací tunely pro intezivní kompostování

MBÚ biologický stupeň fermentory (anaerobní fermentace)

Technologie mechanicko biologické úpravy Mechanická doúprava - vyskytuje se u některých typů zařízení a je vložena mezi jednotlivé biologické stupně nebo za biologický stupeň, - mohou zde být odděleny např. nevhodné frakce, drobné spalitelné materiály, výhřevné frakce apod., - výhřevné frakce jsou tříděny dle stupně výhřevnosti (vysoce, středně a nízko výhřevné frakce). - vysoce výhřevné frakce) mohou být upraveny na tzv. alternativní RDF palivo, - úprava na palivo drcením, lisováním, peletizací, atd. - RDF palivo je použitelné ke spoluspalování v cementárnách či energetických zařízeních např. uhelných elektrárnách (ve formě pelet nebo tzv. flufftu).

MBÚ příklad výstupních produktů a zařízení pro úpravu bioplynu

Technologie mechanicko-biologické stabilizace (biosušení) Mechanická předúprava - jedná se o mechanickou úpravu odpadů před sušením, - vytřídění nevhodných odpadů (velkoobjemový odpad, elektroodpad atd.), - separace železných a neželezných kovů, Biologické sušení (biosušení) - je to druhý technologický stupeň využívající tepla, uvolněného vlivem mikrobiální aktivity, k odpaření vody obsažené v odpadech, - odpad je během biosušení provzdušňován a je realizován v uzavřené hale nebo oddělených reaktorech, - proces trvá 7-20 dnů při teplotách okolo 55 C a odpaří se asi 25 % vody. Mechanická doúprava - po biosušení jsou vysušené odpady mechanicky dotříděny a zbylý stabilát je separován na výhřevné frakce a zpravidla následuje další úprava produktu na RDF palivo.

Technologie mechanicko-fyzikální úpravy / stabilizace (fyzikální sušení) Mechanická předúprava - jedná se o mechanickou úpravu odpadů před fyzikálním sušením, - vytřídění nevhodných odpadů (velkoobjemový odpad, elektroodpad atd.), - oddělení železných a neželezných kovů, - vícenásobné drcení, - oddělení biologické frakce, - oddělená biologická frakce je dále aerobně nebo anaerobně zpracována. Fyzikální sušení - probíhá v reaktoru za teplot 150 až 300 C. - během sušení se obsah vody v odpadech redukuje na cca 10 %. Mechanická doúprava - oddělení zbytků železných a neželezných kovů či inertní složky, případně nebezpečných složek odpadů a jejich spalování či skládkování.

Zařízení MBÚ v Německu Německo je leader v oblasti MBÚ. Tato země je průkopníkem a vůdčím inovátorem technologie MBÚ a zároveň má v této oblasti nejdokonalejší legislativu ze všech zemí EU. Od 1. června 2005 je v Německu zakázáno ukládat na skládky neupravený komunální odpad. Úprava odpadu je realizována prostřednictvím technologie spalování nebo MBÚ. V současné době je v Německu v provozu přes 45 moderních zařízení se zpracovatelským výkonem cca 5,5 mil. tun a dalších 17 zařízení pouze s mechanickým stupněm a výkonem cca 1,6 mil. tun. Výkon zařízení MBÚ se pohybuje od 15000 t/rok do 300000 t/rok (nejčastěji 100000 t/rok) U 15 zařízení je realizována technologie biosušení odpadů, u 30 mechanicko biologická úprava před uložením na řízenou skládku.

Zařízení MBÚ v Německu U zařízení s anaerobním procesem zpracování je využíváno následné aerobní dotlení. Jsou provozována rovněž 3 anaerobní zařízení s technologii perlokace. Německo má přesně stanovené požadavky na produkovaný materiál z MBÚ (tzv. MBÚ deponát) pro ukládání na skládky komunálního odpadu. Rovněž jsou stanoveny přísné emisní limity plynných emisí, s požadavkem přečištění technologického vzduchu. Oblast, která není zatím detailně legislativně definována jsou požadavky na kvalitu alternativního RDF paliva z odpadů (existuje však norma RAL-GZ 724, která upravuje požadavky na alternativní paliva vyrobená z výhřevných odpadů a výhřevných frakcí odpadů z komunální, živnostenské sféry a průmyslu.

Zařízení MBÚ v Německu Alternativní paliva mají stanoveny také limity obsahu těžkých kovů (kadmium, rtuť ), na základě dat z analýz RDF paliv. Při spalování alternativních paliv platí limity pro spalovny odpadů a spoluspalování odpadů. Technika úpravy RDF paliv se neustále vylepšuje a je snaha o standardizaci jejich kvality, která je důležitá pro nastavení technologického procesu spalování. Trh alternativních paliv je ve vývoji a jeho větší rozvoj závisí na dosažení standardní kvality a plynulé produkce RDF paliv (důležité zejména pro spoluspalování v elektrárnách a cementárnách i v monozdrojích se spalováním ve fluidních kotlích). MBÚ deponát, ukládaný na skládky komunálního odpadu II. třídy musí splňovat požadavky 4 vyhlášky o ukládání odpadů (jedná se zejména o vytřídění výhřevné frakce, TOC 18 hmot.%, výhřevnost 6000 kj/kg, atd.)

Zařízení MBÚ v Rakousku Nařízení o povinnosti úpravy odpadů před uložením na skládky platí v Rakousku od 1.1.2004. V současnosti je v provozu 16 zařízení MBÚ a 3 jsou ve výstavbě. Celkový výkon těchto zařízení je 844300 t/rok. Stejně jako v Německu, i zde platí, že biologicky upravené produkty - deponát MBÚ musí být skládkovány v oddělených částech skládky a směšování těchto produktů s materiály s nízkou výhřevností je zakázáno. Platí zde obdobné vyhlášky jako v Německu, stanovující požadavky a limity pro deponát MBÚ i pro emise ze zařízení. V r.2002 byla vydána Směrnice pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů, jako základní podklad pro proces povolování a budování. Ve spolkových zemích Vídeň, Korutany a Horní Rakousko převažuje spalování odpadů, v Burgenlandu, Salzbursku a Štýrsku převažuje MBÚ a Tyrolsko a Vorarlbersko dokončují svoji strategii OH.

Zařízení MBÚ v Itálii V Itálii je odlišný přístup k problematice OH v severní a jižní části země. Severní část má problematiku OH řešenou relativně dobře, ve střední a zvláště jižní části je přístup k OH pasivní. Na území Itálie je více než 100 zařízení MBÚ, což řadí Itálii spolu s Německem na přední místo v aplikaci této technologie. 48% zařízení se nachází v severních regionech, 26,5% ve středních a 25,5% v jižních. Zařízení MBÚ v Itálii jsou řešena z více jak 95% na aerobním procesu a biosušení. Důvodem je zejména nižší investiční a provozní náročnost aerobní technologie oproti anaerobní. V r.2004 mělo povolení k produkci alternativního paliva 54 zařízení MBÚ. Deponát MBÚ je opět ukládán na skládky. Požadavky na jeho vlastnosti se postupně mění (v závislosti na zpřísňování legislativy).

Zařízení MBÚ ve Španělsku a Portugalsku Španělské technologie MBÚ jsou založeny převážně na procesu anaerobní fermentace (asi 60% zařízení provozováno tzv. mokrou cestou a 40% suchou cestou). Vznikající bioplyn je využíván k sušení odpadu a ke kogeneraci. Produkovaný digestát je v aerobních podmínkách ponechán dotlít. Současný výkon Španělských zařízení MBÚ je asi 2,5 mil. t. Nejvíce zařízení je v okolí Madridu, v Baskitsku a Katalánsku. Ve Španělsku je snaha o využití produktů z MBÚ ke zlepšování vlastností půdy, což ale bývá často obtížné, vzhledem k možnému obsahu nadlimitních koncentrací některých polutantů (např. těžké kovy) v těchto produktech a nebezpečí jejich zavlečení do půdy. V Katalánii jsou v současnosti v provozu 3 zařízení MBÚ Ecoparc I- III, a připravuje se výstavba dalších zařízení. V Portugalsku je provozováno několik zařízení MBÚ, převážně aerobní technologie zpracování odpadů. Největší zařízení v Cascais.

Zařízení MBÚ ve Francii a Velké Británii Ve Francii je v současné době provozováno jedno zařízení MBÚ technologie anaerobní digesce pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu ze separovaného sběru. V připravovaných plánech OH některých regionů ve Francii je již integrován záměr pro budování zařízení MBÚ a probíhá i výstavba několika prvních zařízení MBÚ pro komunální odpady. Ve Velké Británii jsou technologie MBÚ teprve v iniciálním stádiu. V současnosti je provozováno nebo připravováno ke spuštění asi 10 zařízení MBÚ. Je zde převážně uplatněna technologie anaerobní digesce se zvláštním důrazem na hygienické aspekty provozu těchto zařízení.

Zařízení MBÚ v ČR a SR V současnosti není v ČR ani SR provozováno žádné zařízení MBÚ pro komunální odpady. O vybudování MBÚ uvažovaly (uvažují) některé kraje (Pardubický Kraj, Kraj Vysočina), realizace je ale zatím problematická. S případným přijetím legislativní úpravy, nařizující ukládat na skládky pouze upravený odpad, lze předpokládat změnu spíše negativního postoje politiků i odborné veřejnosti v ČR k této technologii. Jsou zpracovávány studie proveditelnosti pro taková zařízení. Zatím však převažuje příklon k jiným způsobům likvidace odpadů, zejména skládkování a spalování. Změnu by měla přinést legislativní úprava zakazující ukládat komunální odpady na skládku bez jejich úpravy (obdobně jako tomu je v Německu a Rakousku). Na Slovensku řada měst zařadila tuto technologii do svých plánů OH.

Zařízení MBÚ v Polsku a Maďarsku V Polsku je asi 10% komunálních odpadů upravováno v zařízeních MBÚ. Je provozováno asi 20 zařízení MBÚ. Technická vyspělost a efektivita těchto zařízení se značně liší. Několik moderních zařízení je ve fázi výstavby. V Maďarsku není problematika MBÚ prozatím dostatečně řešena. 80% komunálních odpadů je skládkováno. První modelové zařízení MBÚ v Maďarsku je budováno v oblasti středního Dunaje a je předpokladem další aplikace této technologie v této zemi.

Technologie MBÚ - závěr Jedná se o moderní technologii pro zpracování odpadů s produkcí materiálově i energeticky využitelných výstupů. Jako všechny moderní technologie je i tato v procesu vývoje a zdokonalování a má své výhody i nevýhody (ty jsou v ČR zdůrazňovány). V případě analyticky správného vyhodnocení podmínek pro vybudování konkrétního zařízení s následnou správnou volbou technologie a nastavení procesu MBÚ se jedná o efektivní zařízení. Nedůvěra (negativní postoj) k této technologii ze strany odborné veřejností v ČR je tendenční a neodborné (na vině je malá informovanost, konzervativnost a často je za negativním přístupem třeba hledat lobby provozovatelů spaloven a skládek). Je důležité zvýšit informovanost o problematice (objektivně, ne subjektivně negativně). V případě legislativních změn lze očekávat rozvoj technologii MBÚ v ČR. V rámci ČR je dostatečný potenciál pro budování MBÚ (obdobný jako v Rakousku), záleží však na politicko-ekonomických rozhodnutích.

Technologie MBÚ Děkuji Vám za pozornost Kontakt: xjunga@mendelu.cz