B00009 Star oslověnština a slavistika 1 Rozsah týdenní hodinové výuky: 2/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 4 kredity Předpoklad: B00001 Úvod do studia českého jazyka Vyučující: doc. PhDr. Irena Bogoczová, CSc. Výuka v předmětu předpokládá průběžnou přípravu studenta do hodin. Její kvalita je systematicky prověřována formou testů, čtení staroslověnských textů, transkripce, řešení příkladů v podobě hláskových rekonstrukcí aj. Podmínkou získání zápočtu je úspěšné vykonání dvou písemných zápočtových testů. Uspěje li student ve dvou po sobě následujících testech, získá automaticky zápočet. Neuspěje li student v obou po sobě následujících testech, nemá na třetí (opravný) test nárok. Uspěje li pouze v jednou ze dvou testů, má nárok na třetí (opravný) test. Je li opravný test úspěšný, student obdrží zápočet. Testy jsou zaměřeny na hláskové rekonstrukce indoevropských a praslovanských slov, vývoj praslovanských forem do současné podoby (zejména české), chronologizaci hláskových změn, zvládnutí teoretické části učiva. Během výuky posluchač získá přehled v oblasti slovanské filologie, který pak může zúročit v dalším ročníku studia, který předpokládá mimo jiné výuku historické gramatice a dialektologii českého jazyka. Anotace: V předmětu se posluchači věnují zejména hláskovému vývoji praslovanštiny společného prajazyka všech Slovanů. Zároveň získají informace o indoevropské a balto slovanské etapě divergentního jazykového vývoje praindoevropštiny, o historickém pozadí velkomoravské mise, o vzniku staroslověnštiny a tradicích slovanského písemnictví a naučí se číst cyrilské texty. Probíraná látka s rámcovým časovým vymezením: Přednášky a cvičení jsou seřazeny do bloků podle následujících témat: 1. Od nostratické jazykové prarodiny k současným indoevropským jazykům. 2. Slované jako indoevropský národ. Indoevropské jazykové dědictví. 3. Obecné zákony vývoje jazyků. Slovanská jazyková rodina, balkánský jazykový svaz. 4. Balto slovanská jazyková jednota. Slovanština jako jazykový typ. 5. Praslovanština, staroslověnština, církevní slovanština vymezení pojmů.
6. Uvedení do praslovanského hláskosloví. Základní tendence vývoje slovanského fonologického systému. 7. Otevírání slabik a jiné sonorizační změny. 8. Palatalizace, její typy, příčiny i následky. 9. Slovanská prozódie. Otázka fonologické opozice. 10. Počátky nářečního štěpení praslovanské jazykové jednoty. Hláskoslovné základy pozdějších národních jazyků. 11. Historické pozadí vzniku staroslověnštiny. Duchovní působení Konstantina a Metoděje na Velké Moravě. 12. Počátky křesťanství u Slovanů. Vlivy Východu a Západu na slovanskou kulturu (vč. jazyka). 13. Slovanské písmo. Od protohlaholice přes hlaholici a cyrilici k slovanské latince. Hypotézy a teorie. Literatura k samostatnému studiu: Studenti mají k dispozici aktualizované textové opory k přednáškám (BOGOCZOVÁ). Další literatura je jim doporučena na začátku studia v předmětu (první cvičení) a zahrnuje: 1. učebnice, skripta, monografické práce, edice, sborníky: DAVIDOVÁ, D. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Ostrava : PFO, 1978. HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1955. JAKOBSON, R. Cyrilo metodějské studie. 1. vyd. Praha : Euroslavica, 1996. Języki słowiańskie wobec współczesnych przemian w Europie. Red. S. Gajda. Opole : Wyższa Szkoła Pedagogiczna, 1993. KURZ, J. Učebnice jazyka staroslověnského. 1. vyd. Praha : SPN, 1969. LAMPRECHT, A. Praslovanština. Brno : UJEP, 1987. PETR, J. Základy slavistiky. Praha : SPN, 1984. ŠTEC, M. Úvod do staroslovenčiny a církevnej slovančiny. 1. vyd. Prešov : Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 1994. VEČERKA, R. Staroslověnština. 1. vyd. Praha : SPN, 1984. VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc : Euroslavica, 2004. VEČERKA, R. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny (skriptum). 3./4. dotisk 4. vyd. Brno : MU, 1998 (i jiná vydání). VEČERKA, R. Počátky slovanského spisovného jazyka. Studie z dějin staroslověnského písemnictví a jazyka do konce 11. stol. Praha : Univerzita Karlova, 1999. VONDRÁK, V. Církevněslovanská chrestomatie. Brno : A. Píša, 1925.
WEINGART, M. Rukověť jazyka staroslověnského. Praha : Didaktický kruh Klubu moderních filologů, 1948. 2. čítanky a cvičebnice: BAUEROVÁ, H. Texty ke studiu staroslověnštiny se slovníčkem. 2. vyd. Olomouc : UP, 1992. DAVIDOVÁ, D. BOGOCZOVÁ, I. Cvičení a texty ke studiu základů slovanské filologie a staroslověnštiny. 1. a 2. vyd. Ostrava : OU, 11995, 2001. KURZ, J. ŘEHÁČEK, L. VEČERKA, R. Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem. 2. vyd. Praha : SPN, 1977. PALLASOVÁ, E. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. Brno : MU, 1995. VEČERKA, R. Staroslověnské texty. 2. vyd. (dotisk). Brno : MU, 1996. 3. slovník VONDRÁK, V. BARTOŇ, J. Vokabulář klasické staroslověnštiny. Praha : Koniasch Latin Press, 2003.
B00010 Morfologie a tvoření slov Rozsah týdenní hodinové výuky: 0/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 3 kredity Předpoklad: Vyučující: PhDr. Vladimír Pfeffer aktivní účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), úspěšné zpracování seminární práce, úspěšné zvládnutí písemného + ústního zápočtu Anotace: Cílem předmětu je poskytnout základní přehled poznání morfologického a slovotvorného plánu jazyka a rozvoj schopností jeho uživatele při komunikativním využití. Výklad základních pojmů z oblasti slova. Studium, užití a procvičování soustavy tvarů slov, tvaroslovného systému češtiny a jejich pravidel, nepravidelností a odchylek, úplných a dílčích paradigmat, stavby a tvoření slovních tvarů. Procvičování způsobů tvoření slov, reprodukce slovotvorných postupů a utvářenosti slov, slovotvorné struktury slov, slovotvorné interpretace jazykového materiálu. Morfologická, morfematická a slovotvorná analýza slov a jejich systémové zobecnění. Literatura k samostatnému studiu: Odborná literatura: Základní: ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství 2000. ČECHOVÁ, M. Komplexní jazykové rozbory. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1992. ČERMÁK, F. Syntagmatika a paradigmatika českého slova. Morfologie a tvoření slov. Praha: Univerzita Karlova 1990. DOKULIL, M. Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha : Nakladatelství ČSAV 1962. DOKULIL, M. a kol. Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia 1967. DOKULIL, M. K otázce slovnědruhových převodů a přechodů, zvl. transpozice.sas, 43, 1982, s. 257 271. HRBÁČEK, J. HRDLIČKOVÁ, H. MAREŠ, P. SERVÍTOVÁ, J. Mluvnické rozbory a cvičení v češtině. Praha: Univerzita Karlova 1994. HUBÁČEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys 1996. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. (eds.) Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.
MALIŠ, O. MACHOVÁ, S. Současný český jazyk.nauka o tvoření slov. Lexikografie. Praha: Univerzita Karlova 1992 KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. (eds.) Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002. Další doporučená literatura: BOZDĚCHOVÁ, I. Tvoření slov skládáním. Praha: Institut sociálních vztahů, rok vydání neuveden. ČMEJRKOVÁ, S. Rod v jazyce a komunikaci: specifika češtiny. SaS 63, 2002, s. 263 286. DOKULIL, M. Obsah Výraz Význam. Výbor z lingvistického díla Miloše Dokulila I, II. Praha: FF UK 1997. HUBÁČEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys 1996. KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1978. KRČMOVÁ, M., Příznakovost a její specifika v morfologii. In: Život s morfémy. Sborník studií na počest Zdenky Rusínové. Brno: Masarykova univerzita 2004. PETR, Jan a kol. Mluvnice češtiny. I. Tvoření slov. Praha : Academia 1986. PETR, J. a kol. Mluvnice češtiny. II. díl. Tvarosloví. Praha: Academia 1986 RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: MU FF 1990. ZIKOVÁ, M. K podstatě slovotvorného procesu přechylování. In: Linguistica Brunensia SPFFBU, 51, Brno 2003, s. 125 132. ZIKOVÁ, M. Morfologie a vnitřní struktura slova. In: Život s morfémy. Sborník studií na počest Zdenky Rusínové. Brno: Masarykova univerzita 2004.
B 00019 Historická mluvnice 1 Rozsah týdenní hodinové výuky: 0/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 2 kredity Předpoklad: B00014 Staroslověnština a slavistika 2 Vyučující: Mgr. Ilona Adámková, Ph.D. účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), úspěšné zvládnutí zápočtové písemky Anotace: První část třídílného cyklu Historické mluvnice je věnována vývoji a současnému stavu českých teritoriálních dialektů jako jednoho z možných pramenů k poznání vývoje jazyka. Na konkrétním materiálu se analyzují nářeční jevy různých jazykových plánů, pozornost je zaměřena především na jevy roviny hláskoslovné. Při práci v seminářích se využívá písemných a zvukových záznamů autentických projevů, jazykových map a slovníků. Literatura k samostatnému studiu: BALHAR, J. a kol. Český jazykový atlas 3. Praha 1999. BALHAR, J. a kol. Český jazykový atlas 4. Praha 2002. BALHAR, J., JANČÁK, P. a kol. Český jazykový atlas 1. Praha 1993. BALHAR, J., JANČÁK, P. a kol. Český jazykový atlas 2. Praha 1997. BĚLIČ, J. Nástin české dialektologie. Praha 1972. BOGOCZOVÁ, I. aj. Tvářečeštiny. Ostrava 2000. CUŘÍN, F. aj. Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1977. DAVIDOVÁ, D. aj. Mluvená čeština na Moravě. Ostrava 1997. Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002. České nářeční texty. Praha 1976.
B 00027 Stylistika 2 Rozsah týdenní hodinové výuky: 2/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet, zkouška Kreditové ohodnocení: 6 kreditů Předpoklad: B00022 Stylistika 1 Vyučující: Prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc. (přednáška), PhDr. Ladislav Binar, Dr. (seminář) Podmínky pro získání zápočtu: účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů); uznání seminární práce, přednes 1 2 odborných referátů. Informace týkající se zkoušky viz níže. Anotace semináře: Stylistický seminář (stejně jako jeho první část v ZS) sleduje především rozpracování stylistických rozborů v úzké návaznosti na látku přednášky. V úvodní části semináře je standardně přednesen zadaný odborný referát s následnou diskusí v plénu. V části druhé je realizována transformační úprava základního textu v duchu požadavků autora (viz Queneau, R, 1991). V části další následuje beseda o látce přednášky a posléze kreativní stylizace v návaznosti na aktuální oblast odbornou, společenskou či jinou. Zde se vychází z cvičných textů, jejichž součástí jsou kontrolní otázky a bibliografická poznámka. Literatura k samostatné přípravě na práci v seminářích: Queneau, R : Stylistická cvičení. Brno 1994. Hubáček, J.: Učebnice stylistiky pro posluchače P.F.. Praha 1987. Kožmín, Z.: Tvořivý sloh. Praha 1995. Hájková, E. Müllerová, E.: Cvičení ze stylistiky. Praha 1984. Červenka, M.: Styl a význam. Studie o básnících.praha 1991. Haman, A.: Úvod do studia literatury a interpretace díla. Praha 1999. Sb.: Jazyk a kultura vyjadřování.(m.jelínkovi k pětasedmdesátinám). Brno 1998. Jedličková, A.: Ke komu mluví vypravěč? Praha 1992. Rozvržení témat přednášek v LS 2005/2006: Přednášky se konají v daných týdnech v rozsahu 4 vyučovacích lekcí:
20/2 Příznakovost výrazových prostředků, výrazový prostředek : styl Stálá a kontextová stylová hodnota výrazových prostředků. 6/3 Stylové zákonitosti odborného stylu; vnitřní diferenciace textů odborné komunikace. Administrativní styl a jeho stylové normy. 20/3 Stylové zákonitosti publicistického stylu. Rétorický funkční styl a jeho normy. 3/4 Prostěsdělovací styl, specifika jeho normy; mluvenost jako slohotvorný činitel. Stylizace mluvenosti v umělecké literatuře. 17/4 VELIKONOCE 1/5 1. máj 15/5 Zápočtový týden; obvykle se nepřednáší, ale výuka probíhá doplnění látky přednášek, konzultace, upřesnění okruhů k opakování atd. Ukončení předmětu Stylistika 2 prof. Krčmová Zkouška má dvě složky. Kratší písemnou část, která ověří schopnost stylistické analýzy textu a schopnost stylizace. Na základě správně volených argumentů opřených o materiál z konkrétního textu vysvětlí student písemně některé stylistické pojmy; v ověření schopnosti stylizace a znalosti stylových norem upraví text se stylizačními nedostatky a vysvětlí, co vedlo k úpravám a jeho novému řešení. Oba postupy je průběžně probírají v semináři, teoretické podklady řešení především v přednáškách. Tam se věnuje pozornost také stylistickým rozborům textu, při níž se obecné poznatky aplikují na materiál. Nejde přitom o subjektivní odhady, ale o pokud možno co nejpečlivější analýzu splňující v postupech i prezentaci všechny náležitosti odborného vyjadřování. Text pro rozbor v rozsahu cca 1000 znaků předloží zkoušející. Ústní část zkoušky bude odpoledne téhož dne, ev. ve dni následujícím. Jejím obsahem bude rozprava o předložené psané části zkoušky + zodpovězení teoretické otázky. Pojmosloví oboru, které může sloužit k opakování, je k dispozici buď v podobě rejstříku knihy ČECHOVÁ, M., aj. Současná česká stylistika. Praha : NISV 2003, ev. (nebude li kniha dostupná) ČECHOVÁ, M., aj. Stylistika současné češtiny. Praha : NISV 1997. Upozorňuji, že oba soubory pojmů nejsou totožné, ale vcelku vyhovují. Jako otázky pro opakování k ústní zkoušce lze využít obsah některé z uvedených publikací.
Poznatky z přednášek jsou samozřejmostí. Další vybraná literatura ČECHOVÁ, M., CHLOUPEK, J., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E.: Současná česká stylistika, Praha: ISV 2003. JELÍNEK, M.: Stylistika, in Příruční mluvnice češtiny. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. (eds.). 2., doplněné vyd. NLN, Praha 1996, s. 701 782. Další knižní práce: BEČKA, J. V.: Česká stylistika. Academia, Praha 1992. MATHESIUS, V.: Jazyk, kultura, slovesnost. Odeon, Praha 1982, zvl. s. 92 146 (Řeč a sloh). HAUSENBLAS, K.: Od tvaru k smyslu textu. Stylistické reflexe a interpretace. FF UK, Praha 1996; 2. vyd. 1997. HOFFMANNOVÁ, J.: Stylistika a Současná situace stylistiky. Trizonia, Praha 1997. DANEŠ, F.: Jazyk a text. Výbor z lingvistického díla F. Daneše. FF UK, Praha 1999. Hesla o stylistice v Encyklopedický slovník češtiny, Praha: NLN 2002. Kromě toho vznikala a vznikají na jednotlivých vysokých školách skripta stylistického zaměření. Jsou výběrem až citací prací výše uvedených nebo jsou spíše cvičebnicí. Jejich zaměření souvisí s charakterem školy a oborů, jimž slouží. Ostatní novější literaturu včetně časopisecké hledejte v knížce Čechová, M. a kol., 2003.
B 00028 Historická mluvnice 3 Rozsah týdenní hodinové výuky: 1/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet, zkouška Kreditové ohodnocení: 6 kreditů Předpoklad: B00023 Historická mluvnice 2 Vyučující: Mgr. Ilona Adámková, Ph.D. Podmínky pro získání zápočtu: účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), průběžná příprava na semináře podle pokynů vyučujícího. Podmínky ke zkoušce: udělený zápočet; zkouší se látka z celého oboru, tj. včetně toho, co bylo probráno v Historické mluvnici 1 a v Historické mluvnici 2. Anotace: Předmět bezprostředně navazuje na Historickou mluvnici 2. Třetí část třídílného cyklu, skládající se z přednášky a semináře, je zaměřena na vývoj češtiny od období pračeského do současnosti v jazykové rovině tvaroslovné, pozornost je věnována také vybraným tématům z oblasti slovotvorby a syntaxe. Teoretické poznatky získané na přednáškách a studiem doporučené literatury jsou aplikovány v seminářích při rozboru transkribovaných úryvků staročeských památek. Literatura k samostatnému studiu: Základní literatura BĚLIČ, J. KAMIŠ, A. KUČERA, K. Malý staročeský slovník. Praha 1978. LAMPRECHT, A., ŠLOSAR, D., BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha 1986. PORÁK, J. Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13. 18. století). Praha 1979. ŠAUR, V. Česká historická morfologie. Opava 1995. Doporučená literatura BAUER, J. Vývoj českého souvětí. Praha 1960. DVOŘÁK, E. Vývoj přechodníkových konstrukcí ve starší češtině. Praha 1970. GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého III/1, Tvarosloví skloňování. 2. vyd. Praha 1960. GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého III/2, Tvarosloví časování. 3. vyd. Praha 1958.
GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého IV, Skladba. Praha 1929. HOŇOVÁ, E. K vývoji české syntaxe. Praha 1994. Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002. KOMÁREK, K. Osobní jména v českých biblích. Olomouc 2000. KOMÁREK, M. Nástin morfologického vývoje českého jazyka. 2. vyd. Praha 1981. NĚMEC, I. Genese slovanského systému vidového. Praha 1958. PLESKALOVÁ, J. Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Brno 1998. PORÁK, J. Vývoj infinitivních vět v češtině. Praha 1967. RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření staročeských adverbií. Brno 1984. ŠLOSAR, D. Česká kompozita diachronně. Brno 1999. ŠLOSAR, D. Slovotvorný vývoj českého slovesa. Brno 1981.
B00030 Vývoj češtiny 1 Rozsah týdenní hodinové výuky: 1/1 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 2 kredity Předpoklad: B00019 Historická mluvnice 1 Vyučující: Mgr. Ilona Adámková, Ph.D. účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů); zpracování a přednes referátu (seznam témat referátů bude předložen v úvodním semináři) Anotace: Předmět se skládá z přednášky a semináře; je zaměřen na vývoj českého jazyka a jeho kontaktů s latinou a staroslověnštinou od 9. století přes rozmach spisovné češtiny ve 14. století až po dobu husitskou. Teoretické poznatky získané při výkladu v rámci přednášek jsou aplikovány v seminářích při rozboru transliterovaných a transkribovaných úryvků písemných památek pocházejících ze zmíněného období. Literatura k samostatnému studiu: CUŘÍN, F. Vývoj spisovné češtiny. Praha 1985. CUŘÍN, F., NOVOTNÝ, J. Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. 3. vyd. Praha 1987. HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. 2., upr. vyd., Praha 1980. HAVRÁNEK, B. Studie o spisovném jazyce. Praha 1963. HAVRÁNEK, B. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha 1957. HAVRÁNEK, B. Výbor z české literatury husitské doby I, II.. Praha 1963, 1964. HOST, R. Cesty ke spisovné češtině prvních tisíc let (800 1800): malý průvodce dějinami české jazykové mysli. Ústí nad Labem 2003. LEHÁR, J., STICH, A. Kniha textů 1 (9. století až 1. třetina 19. století). Praha 2000. PORÁK, J. Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13. 18. století). Praha 1979.
B00044 Slovenština Rozsah týdenní hodinové výuky: 1/1 Způsob ukončení předmětu: zápočet, kolokvium Kreditové ohodnocení: 2 kredity Předpoklad: Vyučující: Prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc. Přednáška : koná se v daných týdnech v rozsahu 2 vyučovacích lekcí 20. 2. Slovenština samostatný jazyk; z dějin slovenštiny, vztah č sl. Kde se poučit? 6. 3. Zvuková stavba slovenštiny; kodifikace slovenské výslovnosti. 20. 3. Morfologie slovenštiny. 3. 4. Lexikum současné slovenštiny; puristické tendence v hodnocení lexémů. 17/4 1/5 VELIKONOCE 1. máj 15. 5. Zápočtový týden možnost odevzdání písemné práce k ukončení předmětu, konzultace, ev. i přednáška dle průběhu semestru. Seminář : koná se v daných týdnech v rozsahu 2 vyučovacích lekcí 20/2 Základ konfrontačního studia blízce příbuzných jazyků. Slovenský text, identifikace rysů slovenštiny. 6/3 Kultivované čtení slovenského textu; slovenský rytmický zákon a jeho aplikace, transkripce slovenštiny!!! 20/3 Cvičení z morfologie slovenštiny, práce s materiály orientujícími ve spisovnosti. 3/4 Lexikum současné slovenštiny, cvičení (se zaměřením na paronyma a výrazy cizího původu)
17/4 1/5 VELIKONOCE 1. máj 15/5 Zápočtová písemka ověřující praktickou znalost slovenštiny (diktát, rozbor textu, překlad mezi jazyky) zvládnutí s minimem chyb je nutné pro absolvování předmětu.
B00035 Vývoj češtiny 2 Rozsah týdenní hodinové výuky: 1/1 Způsob ukončení předmětu: zápočet, zkouška Kreditové ohodnocení: 3 kredity Předpoklad: B00030 Vývoj četiny 1 Vyučující: Mgr. Ilona Adámková, Ph.D. Podmínky pro získání zápočtu: účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), průběžná příprava na semináře podle pokynů vyučujícího. Podmínky ke zkoušce: udělený zápočet. Zkouší se látka z celého oboru, tj. včetně toho, co bylo probráno ve Vývoji češtiny 1; forma zkoušky je písemná. Anotace: Předmět se skládá z přednášky a semináře; je zaměřen na rozvoj spisovné češtiny v epoše humanistické, na dobu úpadku českého spisovného jazyka v době baroka, na vývoj češtiny od období národního obrození přes 2. polovinu 19. století až do 20. století. Teoretické poznatky získané při výkladu v rámci přednášek jsou aplikovány v seminářích při rozboru transkribovaných úryvků písemných památek pocházejících ze zmíněného období. Pozornost je rovněž věnována charakteristickým jevům dnešní češtiny a jejím vývojovým tendencím. Literatura k samostatnému studiu: CUŘÍN, F. Vývoj spisovné češtiny. Praha 1985. CUŘÍN, F., NOVOTNÝ, J. Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. 3. vyd. Praha 1987. Český jazyk a literatura na sklonku XX. století. Wałbrzych Ostrava 2001. DANEŠ, F. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha 1997. HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. 2., upr. vyd., Praha 1980. HAVRÁNEK, B. Studie o spisovném jazyce. Praha 1963. KALISTA, Z. České baroko. Praha 1941. Kultura českého jazyka. Liberec 1969. LEHÁR, J., STICH, A. Kniha textů 1 (9. století až 1. třetina 19. století). Praha 2000. NEBESKÁ, I. Jazyk norma spisovnost. Praha 1996.
NĚMEC, I. a kol. Dědictví řeči. Praha 1986. PORÁK, J. Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13. 18. století). Praha 1979. Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha 1932. Spisovná čeština a jazyková kultura 1993. 1., 2. díl. Praha 1995. Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno 1996. Spisovnost a nespisovnost: zdroje, proměny a perspektivy. Brno 2004.
B 00051 Rétorika Rozsah týdenní hodinové výuky: 0/1 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 1 kredit Vyučující: PhDr. Ladislav Binar, Dr. účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), přednes odborného referátu, zpracování řečnického vystoupení Anotace: Seminář poskytuje základní teoretické a praktické informace o biologicko fyziologických a řečových podmínkách mluvního aktu a základná praktické návyky řečových činností různého typu. Toto poučení vychází z historických souvislostí vzniku a vývoje disciplíny a je doplněno strukturou vývoje druhů řeči v historické perspektivě. Literatura k samostatnému studiu: Lotko, E. : Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc 1997. Havlová, I. a kol.: Kapitoly z rétoriky. Praha 1991. Hubáček, J.: Rétorické minimum. Ostrava 1990. Krčmová,M.: Fonetika a fonologie. Brno 1992. Cmíralová, J.: Učte se mluvit. Brno 1992.
B00075 Kapitoly z morfologie Rozsah týdenní hodinové výuky: 2/0 Způsob ukončení předmětu: zkouška Kreditové ohodnocení: 2 kredity Předpoklad: B00010 Morfologie a tvoření slov Vyučující: Doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D. Podmínka ke zkoušce: zápočet z B00010. Forma zkoušky: ústní; součástí zkoušky je komentář chyb ze zápočtového testu předmětu B00010. Rozvržení témat přednášek: DATUM TÉMA PŘEDNÁŠKY 16. února I. Morfologie mezi lingvistickými disciplínami. Forma a funkce slovních tvarů. Základní morfologické pojmy. II. Tvoření slov a morfologie: vztahy a souvislosti. Slovotvorné procesy a postupy. Členění slovního tvaru slovotvorné a tvarotvorné formanty. 2. března I. Gramatické kategorie vyššího řádu (kritéria třídění slovních druhů, slovnědruhové transpozice). II. Gramatické kategorie nižšího řádu (jmenné a slovesné). Syntetické a analytické slovní tvary. 16. března I. Základní slovní druhy jmenné (substantiva, adjektiva utvářenost, funkce, tvarosloví). II. Nástavbové slovní druhy jmenné (numeralia, pronomina utvářenost, funkce, třídění, tvarosloví). 30. března I. Verba z hlediska funkčního. II. Formální soustava českých sloves. 27. dubna Neohebné slovní druhy. Autosémantické a synsémantické slovní druhy. Funkční a sémantická charakteristika adverbií, prepozicí, konjunkcí, partikulí a interjekcí. Synsémantické slovní druhy v mluveném projevu. 11. května I. Vývojové tendence v české morfologii. II. Metody lingvistického výzkumu se zaměřením na morfologické jevy (možnosti ČNK).
Studijní literatura: Základní: ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština řeč a jazyk. Praha: ISV, 1996, 2000. HUBÁČEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys, 1996 (Opava: Vade mecum, 1998, Opava: Vade mecum bohemiae, 2002. KARLÍK, P. NEKULA, M. RUSÍNOVÁ, Z. (Eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: LN, 1995, 1996. Doporučená: Mluvnice češtiny (1, 2). Praha: Academia, 1986. KARLÍK, P. NEKULA, M. RUSÍNOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: LN, 2002.
B00103 Dějiny jazykovědy Rozsah týdenní hodinové výuky: 2/0 Způsob ukončení předmětu: kolokvium Kreditové ohodnocení: 3 kredity Vyučující: PhDr. Ladislav Binar, Dr. přednes 1 2 opakovacích referátů, možnost průběžného písemného přezkoušení Anotace: Jádrem historizujícího pohledu na jazykovědné zkoumání je zevrubnější poučení o široce pojatém proudu strukturální jazykovědy, jejích hlavních představitelích, především v evropském kontextu. Druhou stěžejní sférou, které je věnována pozornost, je oblast moderních navazujících disciplín, snad možno říci, pomocných a pomezních. Přednáška se také bude snažit o pohled do perspektivy jazykovědných disciplín a rozvinout diskusi o jejich potřebnosti v moderní informační společnosti. Literatura k samostatnému studiu: Černý, J.: Dějiny lingvistiky. Olomouc 1996. Hrbáček, J.: Úvod do studia českého jazyka. Praha 1994, s.124 147. Jelínek, J. Styblík,V.: Čtení o českém jazyce. Praha 1974, s. 282 291. Černý, J.: Úvod do studia jazyka. Olomouc 1998, s.65 73. Erhart, A.: Základy jazykovědy. Praha 1984, s. 11 22. Chloupek, J,: Knížka o češtině. Praha 1974, s. 279 298. Čermák, F.: Základy lingvistické metodologie. Praha 1992. Šlosar, D.: Tisíciletá. Praha 1990. Oliverius, Z a kol.: Úvod do jazykovědy. Praha 1879, s. 153 213. Palek, B.: Základy obecné jazykovědy. Praha 1989, s. 52 67, s. 243 263.
B00110 Seminář z novočeské mluvnice 2 Rozsah týdenní hodinové výuky: 0/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 3 kredity Předpoklad: B00109 Seminář z novočeské mluvnice 1 Vyučující: PhDr. Vladimír Pfeffer aktivní účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), zvládnutí písemného + ústního zápočtu Anotace: Prohloubení poznání vybraných otázek morfonologického, morfologického, slovotvorného a syntaktického plánu jazyka. Studium, užití a procvičování soustavy tvarů slov, stavby a tvoření slovních tvarů, způsobů tvoření slov, reprodukce slovotvorných postupů a utvářenosti slov, syntaktického plánu jazyka, syntaxe věty a výpovědi, pojmosloví syntaktických vztahů a způsobů jejich vyjadřování. Morfologická, morfematická,slovotvorná a syntaktická analýza slov a jejich systémové zobecnění. Odborná literatura: A) Základní ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství 2000. GREPL, M. KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia 1998. DOKULIL, M. Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha : Nakladatelství ČSAV 1962. DOKULIL, M. a kol. Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia 1967. DOKULIL, M. K otázce slovnědruhových převodů a přechodů, zvl. transpozice.sas, 43, 1982, s. 257 271. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. (eds.) Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997. B) Doporučená ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství 2000. GREPL, M. KARLÍK, P. Učte se s námi skladbě češtiny. Praha 1990. HUBÁČEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys 1996. KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. (eds.) Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002. PETR, J. (eds.) MLUVNICE češtiny1,2, 3 Praha: Academia 1987.
DOKULIL, M. Obsah Výraz Význam. Výbor z lingvistického díla Miloše Dokulila I, II. Praha: FF UK 1997. KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1978. KRČMOVÁ, M., Příznakovost a její specifika v morfologii. In: Život s morfémy. Sborník studií na počest Zdenky Rusínové. Brno: Masarykova univerzita 2004. RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: MU FF 1990. ZIKOVÁ, M. Morfologie a vnitřní struktura slova. In: Život s morfémy. Sborník studií na počest Zdenky Rusínové. Brno: Masarykova univerzita 2004. Monografická k jednotlivým tématům doporučená BĚLIČOVÁ H. Sémantická struktura věty a kategorie pádu. Praha 1982. DANEŠ, F. HLAVSA, Z. Větné vzorce v češtině. Praha 1981. DANEŠ, F. Věta a text. Praha: Academia 1985. HOŠNOVÁ, I. K vývoji české syntaxe Praha: UK 1994. KARLÍK, P. Hypotéza modifikované valenční teorie. SaS 61, 2000, s. 170 189. KARLÍK, P. Studie o českém souvětí. Brno: Masarykova universita. 1995. NOVOTNÝ, J. Nástin syntaktického popisu češtiny na základě valenční teorie. Praha 1989. PANEVOVÁ, J. Formy a funkce ve stavbě české věty. Studie a práce lingvistické 13, Praha: Academia1980. PANEVOVÁ, J. Valence a její univerzální a specifické projevy. In: Čeština univerzália a specifika 1999, s. 29 37. SGALL, P. Úvod do syntaxe a sémantiky. Praha 1986. SGALL, P. HAJIČOVÁ, E. BURÁŇOVÁ, E. Aktuální členění věty v češtině. Praha: Academia 1980. SVOZILOVÁ, N., PROUZOVÁ, H., JIRSOVÁ, A. Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia 1997. ŠTĚPÁN, Josef: Složité souvětí s řetězcovou závislostí, Praha: Univ. Karlova 1997. UHLÍŘOVÁ, Ludmila: Knížka o slovosledu. Praha 1987.
B 00112 Seminář z novočeské stylistiky 2 Rozsah týdenní hodinové výuky: 0/2 Způsob ukončení předmětu: zápočet Kreditové ohodnocení: 4 kredity Předpoklad: B00111 Seminář z novočeské stylistiky 1 Vyučující: PhDr. Ladislav Binar, Dr. účast na seminářích (povolena absence max. dvou seminářů), přednes 1 2 odborných referátů Anotace: Pokračování volitelného semináře ze ZS, jehož náplní je (vzhledem k rozsahu textové báze uměleckého textu) plynulé navázání na tuto činnost v nové stylové oblasti, a to na teoretickém i praktickém stupni zastřešující především problematiku běžně dorozumívacího modelu, dialogických sekvencí a obrazného vyjadřování. Literatura k samostatnému studiu: Kořenský.J a kol.: Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice 1987. Sgall, P. Hronek,J.: Čeština bez příkras. Praha 1992. Kořenský, J.: Komunikace a čeština. Praha 1992. Čermák, F. Hronek, J. Machač, J.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. In: Styl a význam Praha 1991. Časopisecké studie (při zadávání OR).