PROJEKT: Hrou proti AIDS



Podobné dokumenty
KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH adresa: Závodní 94, Karlovy Vary, tel: ,

Hrou proti AIDS 2017 preventivní aktivita v oblasti problematiky HIV/AIDS

Hodnocení preventivní akce uskutečněné ve dnech HROU PROTI AIDS 2013 Prevence přenosu HIV a HPV

Hodnocení preventivní akce uskutečněné ve dnech HROU PROTI AIDS Prevence přenosu HIV a HPV

HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH

Zpráva z preventivní akce uskutečněné ve dnech na SZŠ Pardubice

Nabídka programů pro střední školy

Posílení strategie v boji proti HIV TK k Evropskému týdnu testování na HIV

Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování

zásady prevence zásady prevence zásady prevence Být si vzájemně věrní Abstinence Být si vzájemně věrní zásady prevence zásady prevence

MŠMT MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá

Příloha č. 1. Podpořené projekty z dotačního programu Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v roce 2011

projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi Hrou proti AIDS - workshop

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ K VÝUCE PROBLEMATIKY HIV/AIDS NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH A VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍCH

Hodnocení preventivní akce konané HROU PROTI AIDS - PREVENCE HIV a HPV

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

Oblast podpory zdraví a zdravotní politiky (PZaZP) HSHMP 4547_Pril4_2015_Podpora_zdraví

8.1. Příloha 1 Dotazník určený pro učitele. Výuka sexuální výchovy na školách v Libereckém kraji

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

STUDIE A ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Státní zdravotní ústav nabízí pro pedagogy působící v mateřských, základních a středních školách ČR akreditované vzdělávací programy:

HIV/AIDS, prevence onkologických nemocnění

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Vzdělávací program pro učitele a vychovatele zaměřený na sexuální problematiku náctiletých

PrEPPre-Expoziční Profylaxe HIV. Návod k použití. ueergeography

Závěrečná zpráva o epidemiologické situaci ve výskytu HIV/AIDS v Karlovarském kraji

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

AIDS. BIOLOGIE 1.Ročník ZA,SC,OS BIO/ZA+SC+OS/01/01 BIO/ZA+SC+OS/01/01/06-20 Mgr.Petra Siřínková

Zkušenosti z Národní Help line AIDS v letech PhDr. Renata Staňková

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Závěrečná zpráva o epidemiologické situaci ve výskytu HIV/AIDS v Karlovarském kraji

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND HIV/AIDS PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období

2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace:

PREVENTIVNÍ AKTIVIT Y

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

POČET VYŠETŘENÍ A POČET HIV+ V ČESKÉ REPUBLICE v jednotlivých letech (občané ČR a cizinci s dlouhodobým pobytem) Absolutní údaje ke dni

HIV / AIDS v ČR

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

POČET VYŠETŘENÍ A POČET HIV+ V ČESKÉ REPUBLICE v jednotlivých letech (občané ČR a cizinci s dlouhodobým pobytem) Absolutní údaje ke dni

Primární prevence hrou nabídka pro školy. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

SIALON Evropská studie epidemií HIV a syfilis v komunitě MSM v zemích střední a jižní Evropy. MUDr. Džamila Stehlíková Jiří Stupka, DiS.

Výchova ke zdraví

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav,

VHB, VHC, HIV tři vážné hrozby pro mládež v Evropě

1. Praktická část. Obsah kurzu: 1. Praktická část 2. Teoretická část 3. Obsah jednotlivých bloků teoretické části

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2015/2016

Nabídka programů pro školy

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2013/2014

Anonymní dotazník. Příloha 1 - Anonymní dotazník

HIV / AIDS v ČR

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ

Nabídka programů pro školy

Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

Návrhy témat diplomových a bakalářských prací pro akademický rok 2014/2015

HIV / AIDS, Česká rep.,

Situace a trendy ve vývoji infekce HIV/AIDS v ČR. Vratislav Němeček a Marek Malý a pracovníci NRL pro HIV/AIDS Státní zdravotní ústav, Praha

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2012/2013

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR. Vratislav Němeček Marek Malý Státní zdravotní ústav Praha

Network East-West U Nemocnice 148, Domažlice Telefon Fax

Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Dokument ze zasedání B7-2011/0000. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2011

HIV / AIDS, Česká rep.,

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

1 SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1 Vzor žádosti o povolení výzkumu. Příloha č. 2 Dotazník použitý při šetření

Hodnocení prevence rizikového chování školní rok 2015/ 2016

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2009/2010

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013

způsobilosti prostřednictvím realizace systémového rozvoje trenérských

Anonymní dotazník. Příloha 1 - Anonymní dotazník

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2011/2012

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky

1 POPIS SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY

KOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování. Mgr. Jana Kadlecová Ing.

Návrhy možných témat závěrečných prací

KATALOG PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ PRO ŠKOLNÍ

Regionální aktivity. v podpoře zdraví a prevenci nemocí

Minimální preventivní program

Statistika Mládež a drogy 2013

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Spolupráce SZÚ s KHS a dalšími subjekty v podpoře veřejného zdraví. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav

HIV/AIDS problematika lně


Snižování zdravotních nerovností podpora zdraví ve vyloučených lokalitách. Eva Uličná Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

lní epidemie HIV/AIDS Metodika vytvářen prevalence HIV/AIDS asná epidemiologická situace HIV/AIDS v ČR

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

Vybrané aktuality z MZ ČR. v oblasti podpory zdraví

Statistika Mládež a drogy

TĚHOTENSTVÍ U HIV POZITIVNÍCH ŽEN (jen občané ČR a cizinci s trvalým pobytem) Absolutní údaje ke dni

Učební osnovy pracovní

Pohlavní nemoci v roce 2005 Venereal diseases in 2005

Transkript:

PROJEKT: Hrou proti AIDS Jiří Stupka SZÚ Praha KHS Plzeňského kraje se sídlem v Plzni Praha, 20. říjen 2010

Motto: Jediný způsob jak ochránit naše děti před AIDS je dokázat, aby uměly ochránit samy sebe. Dr. Michael Merson, bývalý ředitel Global Programme on AIDS

Autoři MUDr. Anna Kubátová MUDr. Jaroslav Jedlička, CSc. MUDr. Libuše Mruškovičová RNDr. Marie Brůčková, CSc. Výtvarné zpracování Jitka Špačková

Vznik projektu: rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 roky 2004 2009

rok 1998 Mitmach-Parcours BZgA Köln, SRN Klatovy 5. - 7.10.1998

rok 1999 Hrou proti AIDS

rok 2000 Hrou proti AIDS manuál

rok 2001 Hrou proti AIDS 3 paré projektu rok 2002 Hrou proti AIDS 5 paré projektu roky 2003 2010 Hrou proti AIDS peer program ČR

Zaměření projektu netradiční primárně preventivní projekt (hra) pro mládež cílové skupiny cíle projektu vize

Cílové skupiny žáci 2. stupně ZŠ (8. - 9. třídy) středoškoláci a učni vojáci základní služby zvláštní skupiny Časový rámec : 90 minut na 5 stanovišť Současně určeno pro 60 75 dětí

Cíle projektu = Motto Jediný způsob jak ochránit naše děti před AIDS je dokázat, aby uměly ochránit samy sebe. Dr. Michael Merson, bývalý ředitel Global Programme on AIDS Vize projektu Autoři projektu 1999: Naším cílem je, aby projekt Hrou proti AIDS Českou republiku opravdu objel.

Hrou proti AIDS 5 stanovišť Cesty přenosu viru HIV Láska, sexualita a ochrana před HIV Sexualita řečí těla Zábrana nechtěného těhotenství Život s HIV/AIDS

Cesty přenosu viru HIV

Zábrana nechtěného těhotenství, pohlavně přenosných infekcí a HIV

Láska, sexualita a ochrana před HIV (kostka štěstí)

Sexualita řečí těla (pantomima)

Život s HIV/AIDS

Hrou proti AIDS v ČR 1999 2009 Hrou proti AIDS v ČR 1999-2009 počet oslovených 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 14617 15394 12393 13697 13750 14075 10542 8584 8872 4714 1041 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok

Prezentace v zahraničí 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2010 - Brčálník (pro SRN) - Furth im Wald (Německo) - Košice (Slovensko) - Ingolstadt (Německo) - Bratislava (Slovensko) - Varšava (Polsko) - Vilnius (Lotyšsko) - Košice (Slovensko) - Punta del Est (Uruguay) - Bangkok (Thajsko) - New York OSN (USA) - Užhorod (Ukrajina) - Salzburg (Rakousko) - Vídeň (Rakousko)

Přednosti projektu jednoduchost kompletní materiální zabezpečení mobilita reprodukovatelnost

Podmínky zapůjčení projektu certifikát organizátora o absolvování zácviku převoz zajistí organizátor termín a délka zapůjčení musí být dohodnuta s garantem zapůjčení hry je dosud bezplatné realizace hry nesmí být organizátorem využita k výdělečné činnosti

Poděkování sponzorům Autoři projektu touto cestou děkují všem institucím, organizacím i jednotlivcům, kteří svou podporou a pomocí přispěli ke vzniku a zdárnému průběhu projektu.

Hypotézy výzkumné části Hypotéza č. 1. Prvním informačním zdrojem dospívajících o prevenci HIV/AIDS je prostředí školy a edukační aktivity zajišťované školou. Hypotéza č. 2. Posun v úrovni znalostí o prevenci HIV/AIDS u studentů prvních ročníků z různých typů středních škol bude po edukaci v rámci projektu různý. Hypotéza č. 3. Nejnižší edukační efekt projektu, tj. nejnižší posun v úrovni znalostí po edukaci bude u studentů odborných učilišť. Hypotéza č. 4 Existují rozdíly v chování v oblasti reprodukčního zdraví mezi studenty z různých typů škol. Hypotéza č. 5 Peer projekt Hrou proti AIDS jako informační a edukační zdroj o problematice HIV/AIDS bude nejlépe hodnocen ze strany studentů gymnázií.

Graf 1 Charakteristika souboru respondentů dle typu školy (n = 641) 18% 31% 27% 24% Gymnázium SZŠ OU SPŠ

Graf 2 Charakteristika souboru respondentů dle typu školy a pohlaví 160 140 120 100 80 60 40 20 0 141 111 86 85 90 92 14 21 gymnázium SZŠ OU SPŠ muži ženy

Graf 3 Charakteristika souboru respondentů dle věku a pohlaví 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 177 117 125 111 69 41 15 let 16 let 17 let muži ženy

Graf 4 Charakteristika souboru respondentů dle typu školy a účasti v projektu 120 100 100 97 86 101 80 60 69 74 62 51 40 20 0 Gymnázium SZŠ OU SPŠ edukovaní needukovaní

Hypotéza 1, která předpokládala, že prvním informačním zdrojem mladých lidí o HIV/AIDS je škola, se potvrdila částečně. Školu a aktivity zajišťované školou výuka pedagogem, besedy s odborníky, edukační projekty apod.) jako první informační zdroj o HIV/AIDS udali nejčastěji učni (49,7 % ), ale pouze 18,3 % gymnazistů. U gymnazistů byla nejčastějším prvním informačním zdrojem média (53,3%). Celkově u respondentů bez ohledu na typ školy byla stejně častým informačním zdrojem média (34,4%) jako škola (34,2%). Rodina se uplatnila v 21,9% ( nejčastěji u respondentů ze zdravotnických škol) a vrstevníci v 9,5%.

Graf 5 První informační zdroj respondentů souboru o problematice HIV/AIDS - dle typu školy v procentech 60 50 53,3 49,7 40 30 20 10 18,3 21,3 7,1 33,5 30,3 22,6 13,5 22,3 17,7 10,3 38,9 36,3 17,7 7,1 0 gymnázium SZŠ OU SPŠ Škola a aktivity zajišťované školou media rodina vrstevníci

Hypotéza 2, která předpokládala, že posun v úrovni znalostí o prevenci HIV/AIDS u studentů prvních ročníků z různých typů středních škol bude po edukaci v rámci projektu různý se potvrdila. Nejvyšší úroveň vstupních znalostí byla prokázána u souboru respondentů z řad gymnázií, nejnižší úroveň vstupních znalostí byla zjištěna u souboru učňů z odborných učilišť. K nejvyššímu posunu v úrovni znalostí mezi vstupním a kontrolním vyšetřením došlo u učňů ( nárůst o 37,1%), nejnižší posun byl zjištěn u studentů zdravotnických škol ( nárůst o 26,56%). Celkově došlo k posunu v úrovni znalostí všech respondentů souboru o 30,1%, čímž byl prokázán dle stanovené metodiky statisticky významný edukační efekt projektu. Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi efektem edukace v různých typech škol. ( P=0,003) Hypotéza 3, která předpokládala nejnižší edukační efekt projektu u učňů, se nepotvrdila.

Graf 6 Vyhodnocení posunu úrovně znalostí edukovaných studentů dle typu školy v procentech 29,5 28,9 37,1 26,56 Gymnázium SZŠ OU SPŠ

Hypotéza 4, která předpokládala, že existují rozdíly v chování v oblasti reprodukčního zdraví mezi studenty z různých typů škol, se potvrdila Celkem 50,4 % respondentů z celého souboru mladých lidí mezi 15-17 lety odpovědělo, že dosud nemělo pohlavní styk. Nejvyšší počet respondentů, kteří udávají, že žijí sexuálním životem, je z řad učňů z odborných učilišť (73,3%). Nejméně osob žijících sexuálním životem je z řad studentů gymnázií ( 31,5%) a středních průmyslových škol 32,7%). Pomocí ch-kvadrát testu závislosti v kontingenční tabulce jsme prokázali závislost mezi Typ školy a Pohlavní styk (P<0,001 ) Při analýze sexuálního života respondentů souboru nebyl patrný výrazný rozdíl mezi oběma pohlavími. Při provedení multivariantní analýzy vlivu věku a pohlaví na pohlavní styk se podařilo prokázat jen vliv věku, pohlaví nemá vliv ani po vyloučení vlivu věku jako rušivého faktoru. Průměrný věk prvního sexuálního kontaktu u souboru respondentů byl 14,94 roku.

Graf 7 Sexuální život respondentů souboru dle typu školy v procentech 80 70 60 50 40 30 20 10 0 73,3 68,5 67,3 58,1 41,9 31,5 32,7 26,7 gymnázium SZŠ OU SPŠ pohlavní styk - ano pohlavní styk - ne

Hypotéza 5, která předpokládala, že peer projekt Hrou proti AIDS jako informační a edukační zdroj o problematice HIV/AIDS bude nejlépe hodnocen ze strany studentů gymnázií, se neprokázala. Projekt byl hodnocen souborem respondentů bez ohledu na typ školy jako edukační zdroj o cestách přenosu viru HIV a prevenci AIDS (1,46) o metodách antikoncepce a zásadách safer sexu (1,50) k ovlivnění vlastního sexuálního chování (1,65) k vytvoření si postoje k HIV pozitivním osobám (1,59) Nejlépe byl hodnocen projekt respondenty souboru jako informační zdroj o cestách přenosu HIV a prevenci. Dle typu škol respondentů byl projekt nejlépe hodnocen studenty středních zdravotnických škol (1,41) a nejhůře studenty gymnázií (1,72).

Graf 8 Hodnocení přínosu projektu jako edukačního zdroje dle typu školy (průměrné ohodnocení) 2 1,5 1,66 1,65 1,88 1,7 1,69 1,65 1,49 1,48 1,44 1,57 1,45 1,23 1,34 1,351,52 1,55 1 0,5 0 gymnázium SZŠ OU SPŠ cesty přenosu HIV ovlivnění vl. sexuálního chování antikoncepce a safer sex postoj k HIV pozit. osobám

Doporučení pro praxi při realizaci projektu se co nejvíce zaměřit na odborná učiliště a praktické školy, méně na gymnázia zdůrazňovat vedení škol nezastupitelnou úlohu školy a aktivit zajišťovaných školou v prevenci HIV/AIDS a dalších sexuálně přenosných nákaz zejména v učňovských zařízeních a praktických školách s ohledem na časný začátek sexuálního života řady adolescentů směřovat edukaci projektem Hrou proti AIDS a další edukační aktivity v oblasti reprodukčního zdraví již na žáky 8. tříd základních škol cestou MŠMT důsledně prosazovat na základních a středních školách větší prostor problematice reprodukčního zdraví využívat peer metody edukace zejména v oblasti reprodukčního zdraví ale i dalších oblastech ( protidrogová prevence apod.)

Děkuji za pozornost a za spolupráci v prevenci HIV/AIDS