Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování Mgr. Anna Milerová Chomutov - září 2011
Metodika výzkumu Sběr dat probíhal v září 2011. Metodou anonymního dotazníkového šetření byli osloveni žáci všech ročníků Střední zdravotnické školy Chomutov. Výzkumný vzorek zahrnoval 181 respondentů ve věku 14-25 let, z toho mužů 22 (12%), žen 159 (88%). Návratnost dotazníků byla 100%. Věk 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let 22 let 25 let Počet 1 27 46 45 45 12 3 1 1 respondentů Před vyplňováním dotazníku byli žáci informováni o cílech a záměrech výzkumného šetření, byli vhodně motivováni a dostali přesné instrukce k vyplnění dotazníku. Zadaný dotazník obsahoval 2 části zkušenostní a znalostní. První část obsahovala 6 uzavřených a 1 otevřenou otázku, druhá část obsahovala 2 uzavřené a 3 otevřené otázky. U otázek uzavřených měli respondenti možnost volby z několika odpovědí. U otázek zkušenostních je třeba připomenout, že zjištěné odpovědi představují jen určitým způsobem redukovaný model reality, výsledky není možno absolutizovat. Odpovědi a grafy byly zpracovány pomocí programu Microsoft Office. Znalostní část dotazníku byla hodnocena poměrem správných a špatných odpovědí. Odpovědi na zkušenostní otázky se v komentářích nejčastěji porovnávaly s celorepublikovým průzkumem Sexuální chování v ČR (Weiss, Zvěřina, 2001, 2008), které pravidelně v intervalu 3 let probíhá v ČR na reprezentativním vzorku 2000 osob starších 15 let. Je třeba zdůraznit, že náš vzorek respondentů nelze považovat za reprezentativní.
Výsledky a zhodnocení výzkumu a. Zkušenosti 1. Z jakého zdroje získáváš nejčastěji informace o sexuálním chování? rodiče škola kamarádi časopisy internet jiné celkem n 31 29 77 16 52 15 220 % 14% 13,2% 35% 7,3% 23,6% 6,8% 100% rodiče škola kamarádi časopisy internet jiné 24% 7% 14% 13% 7% 35% Jako nejčastější zdroj informací o sexuálním chování slouží respondentům kamarádi (35%) a následně internet (24%). To koresponduje s celorepublikovým průzkumem /4/, kde také jako zdroj informací o sexualitě převládají přátelé a známí. Také se zde ukazuje, jak důležitou roli v životě adolescentů hraje internet. Naopak role rodiny a školy jako zdroje informací o sexualitě je sekundární. 2. Jak často navštěvuješ gynekologa? Ještě jsem u gynekologa nebyla Méně často než 1x ročně 1-2x ročně Častěji než 2x ročně celkem n 23 13 93 30 159 % 14,5% 8,2% 58,5% 18,8% 100% ještě nebyla méně často 1-2x ročně častěji 19% 14% 8% 59%
Na tuto otázku odpovídaly pouze dívky. Pravidelně alespoň jednou ročně na gynekologickou prohlídku chodí (a tedy absolvují gynekologické screeningové vyšetření) téměř 80% respondentek, dalších 19% dokonce častěji. Jen 8% z dotazovaných dívek ještě u gynekologa nebylo, což zřejmě souvisí s koitarché. 3. V kolika letech jsi měla/a první pohlavní styk? Pohlavní styk jsem již Pohlavní styk jsem celkem měl/a ještě neměl/a n 135 46 181 % 74,6% 25,4% 100% pohlavní styk měla pohlavní styk neměla 25% 75% Ve 13 Ve 14 V 15 V 16 V 17 V 18 celkem letech letech letech letech letech letech n 5 21 63 33 9 4 135 % 3,7% 15,5% 46,7% 24,4% 6,7% 3% 100% ve 13 ve 14 v 15 v 16 v 17 v 18 24% 7% 3% 4% 15% 47%
Téměř polovina dotazovaných (47%) měla první sexuální styk v 15 letech, další téměř čtvrtina pak v 16 letech. Výsledky výzkumů však ukazují, že průměrný věk první soulože u mužů i žen v ČR se dlouhodobě neliší a pohybuje se kolem 18. roku života /3/. Téměř 20% respondentů mělo první sexuální styk ještě před dovršením 15. roku, což je v rozporu s platnými právními normami v ČR soulož s osobou mladší 15 let je trestným činem podle paragrafu 187 Trestního zákona /3/. 4. Jsi v současné době sexuálně aktivní? ano ne celkem n 118 63 181 % 65,2% 34,8% 100% ano ne 35% 65% 5. Máš stálého sexuálního partnera? ano ne celkem n 95 23 118 % 80,5% 19,5% 100% ano ne 19% 81%
Sexuálně aktivních je v současné době 65% respondentů, z toho stálého sexuálního partnera má 81% dotazovaných. Podle výzkumů /3/ je průměrný počet partnerů za poslední rok 1,28 u mužů a 0,99 u žen, což je trend patrný i v našem průzkumu. 6. Jakou antikoncepci používáš? žádnou kondom Hormonální Kombinace Přerušovaná celkem antikoncepci HA+kondom soulož n 22 11 74 10 1 118 % 18,6% 9,3% 62,7% 8,5% 0,8% 100% žádnou kondom hormonální kombinace HA+kondom přerušovaná 1% 8% 19% 9% 63% Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří jsou sexuálně aktivní. Většina dotazovaných (63%) používá hormonální antikoncepci. Je velmi zajímavé, že v odpovědích na tuto otevřenou otázku se často objevovali konkrétní značky hormonální antikoncepce. To navozuje myšlenku, že pro některé adolescenty slovo antikoncepce znamená hormonální antikoncepce. Kondom jako antikoncepci uvedlo jen 9% dotazovaných, což nekoresponduje s odpověďmi na 7. otázku. Nespolehlivou metodu přerušované soulože uvedl pouze 1 respondent. Podle průzkumu Sexuální chování v ČR v roce 2008 užívalo hormonální antikoncepci 52% žen /3/. Je však důležité dodat, že tento celorepublikový průzkum nebyl zaměřen jen na adolescenty, ale všechny věkové skupiny. Žádnou antikoncepci nepoužívá 19% dotazovaných. 7. Jak často používáš jako antikoncepci kondom? Nepoužívám Občas použiji Používám celkem vůbec pravidelně n 51 45 22 118 % 43,2% 38,1% 18,7% 100%
nepoužívám občas používám 19% 43% 38% Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří jsou sexuálně aktivní. Pravidelně kondom požívá jako antikoncepční metodu pouze 19% sexuálně aktivních respondentů. Z těch respondentů, kteří nemají stálého partnera, nepoužívá kondom jako antikoncepci 17 dotazovaných (14%). Zejména u této skupiny můžeme hovořit o rizikovém chování. b. Znalosti 1. Jak se jmenuje virus, který způsobuje nemoc AIDS? HIV správně špatně celkem n 166 15 181 % 92% 8% 100% 2. Z vyjmenovaných způsobů označ ty, kterými se lze nakazit virem, který způsobuje nemoc AIDS? a. Nechráněným pohlavním stykem b. Polibkem c. Objímáním d. Krví e. Z matky na plod f. Společným používáním nádobí g. Hmyzem h. Při injekčním užívání drog Správně špatně celkem n 134 47 181 % 74% 26% 100%
Znalosti v problematice HIV/AIDS se ukázaly jako uspokojivé, v průměru horší znalosti vykazovali žáci prvního ročníku. Znalost cest přenosu viru HIV u 74% respondentů poskytuje prostor pro intenzivnější edukační působení v této oblasti. 3. Mezi pohlavně přenosné choroby nepatří : a. Hepatitida B b. Kampylobakterióza c. Chlamydie d. Karcinom děložního čípku e. Úplavice f. Trichomoniáza Správně špatně celkem n 8 173 181 % 4% 96% 100% Z těchto výsledků je patrná zásadní neznalost pohlavně přenosných chorob a velké rezervy ve výuce správně odpověděly jen 4% respondentů. 4. Která antikoncepční metoda jako jediná spolehlivě chrání před přenosem pohlavních chorob? Kondom správně špatně celkem n 161 20 181 % 89% 11% 100% Otázka vyžadovala volnou odpověď, správně odpovědělo 89% dotazovaných. U obdobného průzkumu konaného u středoškoláků byl výsledek téměř shodný - 93,5% /1/. 5. Jaká existuje prevence karcinomu děložního čípku? Uveď 3 příklady Očkování, sexuální abstinence, věrný partner, pravidelné gynekologické prohlídky, oddálení prvního pohlavního styku, zdravý životní styl správně špatně celkem n 75 106 181 % 41% 59% 100% Téměř 60% dotazovaných nedokázalo uvést 3 příklady prevence karcinomu děložního čípku. Nejčastěji dotazovaní vyplnili pouze 1 příklad a to očkování. Z toho je patrný vliv reklamy na očkovací látky na jedné straně a straně druhé nedostatečná informovanost adolescentů o HPV. Tyto výsledky odpovídají i studii zaměřené na znalosti žen o karcinomu děložního čípku a HPV /2/.
Závěr Výsledky dotazníkového šetření podaly jasné údaje o tom, kterým směrem zaměřit preventivní působení školy v oblasti reprodukčního zdraví. Role rodiny a školy jako zdroje informací o sexualitě je u respondentů nedostatečná, převládá nespolehlivý zdroj a to kamarádi. To je jistě negativní zpráva pro školu a zajímavé zjištění obzvláště v době, kdy jsou velmi aktuální debaty o přesunu sexuální výchovy ze škol směrem do rodin. Velmi důležité je také v žácích posilovat kritické hodnocení informací publikovaných prostřednictvím internetu. Pravidelnost návštěv u gynekologa se ukázala u dotazovaných jako dostatečná. Naopak alarmující jsou výsledky týkající se věku prvního pohlavního styku. Většina z respondentů uvedla 15 let, což jistě můžeme vnímat jako chování rizikové pro reprodukční zdraví. Zde se nabízí velký prostor k výchovnému působení školy a to zejména již základní, protože na naši školu již často vstupují žáci se sexuální zkušeností. Je nutné žáky upozorňovat na rizika předčasného zahájení sexuálního života pro reprodukční zdraví. Jako pozitivní můžeme hodnotit, že většina sexuálně aktivních respondentů má stálý partnerský vztah a jsou odpovědní v oblasti antikoncepce. Je však nutné zdůrazňovat, že hormonální antikoncepce jako nejčastěji používaná antikoncepce u žáků naší školy neposkytne ochranu před pohlavně přenosnými chorobami. Používání kondomu je u respondentů nedostatečné. Kondom by měl být hlavní antikoncepční metodou u mladých lidí, kde je frekvence a počet sexuálních partnerů obecně vyšší. Zejména u skupiny respondentů, kteří nemají stálého partnera, je sexuální styk bez kondomu velmi rizikový. Výchova v této oblasti by měla směřovat k zdůrazňování významu kondomu jako prevence před přenosem pohlavních chorob. Znalosti žáků naší školy v problematice HIV/AIDS jsou dostatečné, naopak zcela nedostačující jsou v oblasti pohlavně přenosných chorob. Zintenzivnění edukačních aktivit je nutné i v oblasti prevence karcinomu děložního čípku. Naše společnost zaznamenala v posledních letech velký posun v oblasti sexuality. Je nutné, aby tyto změny reflektovala i škola a žáky vybavila potřebnými kompetencemi, které se projeví zodpovědným chováním v oblasti reprodukčního zdraví.
Použitá literatura 1. MARÁDOVÁ, E. Postoje adolescentů k sexualitě, partnerství a rodičovství ve vztahu k současnému pojetí sexuální výchovy ve škole. Sborník ze 17. celostátního kongresu k sexuální výchově v ČR. Pardubice: SPRSV, 2009, s. 101-108 2. PIDRMANOVÁ POHANKOVÁ, R. Znalosti žen o karcinomu děložního čípku a roli HPV. Moderní gynekologie a porodnictví, 15, 2006, č.4, s. 617-630 3. ŠULOVÁ L., FAIT T., WEISS P. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: MAXDORF, 2011, s. 147-154 4. WEISS P., ZVĚŘINA J. Sexuální chování v ČR situace a trendy. Praha: Portál, 2001