Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému



Podobné dokumenty
EKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Výroční zpráva Thomayerova nemocnice

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

Paliativní péče v Kraji Vysočina

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Zdravotnická zařízení v České republice v 1. pololetí 2003

Standardy hospicové péče

Komunitní služby a instituce

Obecná a specializovaná paliativní péče

Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017

Dobrovolnický program VFN

Metodický pokyn o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb

Charitativní a humanitární činnost

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Výroční zpráva. Rok 2017 Vypracovala: Mudr.Eva Hegmonová, předsedkyně správní rady

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Žádost o poskytnutí individuální dotace z rozpočtu MČ Praha rok 2016

Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost

BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Plánování a financování sociálních služeb. Konference samospráv Olomouc 13.května 2019

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Koncepce paliativní péče v Jihočeském kraji na období do roku 2023 PRACOVNÍ SEMINÁŘ K PALIATIVNÍ PÉČI, JIHLAVA,

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Bezpečnost pacientů v nemocnicích

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

Zdravotnictví a sociální péče

Výroční zpráva Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Domov sv. Karla Boromejského Čtyři světy pod jednou střechou

Výroční zpráva. Rok 2015 Vpracovala: Mudr.Eva Hegmonová, předsedkyně správní rady

VÝROČNÍ ZPRÁVA Dětská lázeňská léčebna / Léčebné lázně Lázně Kynžvart

Aktuality z Ministerstva zdravotnictví. Celostátní konference sester domácí péče Brno Mgr. Alena Šmídová

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Legislativní aspekty implementace CZ-DRG a další kroky


Domov Žlutý Petrklíč, z.s.

Sociální a zdravotní služby

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha března 2012, Olomouc

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH)

Aktuální informace. Lékárenská péče Lékárenská péče. Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 54. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

PŘÍLOHA Č. 2 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PLATNÉ OD ) Dokumentace programu reprodukce majetku

6. Zařízení sociálních služeb

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Mgr. Lenka Turková, referent OSV Mgr. Michaela Pešanová, vedoucí OSV

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Doplňující informace k tématu peněžní prostředky vynakládané vybranými nemocnicemi na úhradu nákladů z činnosti

Novela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov

Schválené projekty Programu švýcarsko-české spolupráce

Představení 39. výzvy Operačního programu Zaměstnanost

ZÁMĚRY TKS 12. Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina. Útvar terénní péče CHPS

Dlouhodobá péče, možnosti řešení. Petr K r č á l

Agentura domácí péče Homedica,s.r.o. Vrchní sestra Bc. Ria Otrubová

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

Stanovy Farní charity Prachatice

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

- Projekt: Dobrovolníci v hospicovém hnutí, číslo smlouvy 004/03, - Doba trvání projektu od do

Zahraniční stáž našich žáků ve Finsku

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Velehrad formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

Transkript:

Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému předřečníkovi, že svým svěžím přednesem přece jenom vás trošku nabudil. Já bohužel vím, že svým suchým výčtem tuto pozornost neudržím, ale na druhé straně kolega, co bude po mně, se aspoň octne ve standardních podmínkách. (Pobavení.) Téma mé krátké prezentace je spolupráce Ministerstva zdravotnictví s církvemi a církevními organizacemi. Kdybych se držel čistě tohoto názvu, tak bych byl poměrně rychle hotový. Já jsem si z tohoto titulu dovolil udělat určitý historický úvod, protože ono opravdu spolu všechno souvisí a je potřeba někdy vědět něco i z historie. Je to samozřejmě i pohled Ministerstva zdravotnictví, takže já si v žádném případě nečiním nárok na vyčerpávající způsob tohoto tématu. Je tam samozřejmě užší pohled, ale snad vás aspoň něco z toho zaujme. Ohlédneme-li se do historie, hrály církve a církevní organizace důležitou, ne-li hlavní roli při poskytování zdravotnických služeb již v raném středověku. Zdravotní péče byla velmi často poskytována v klášterech již od 10. století a svého vrcholu dosáhly kláštery ve století 14., kdy jich v českých zemích působilo více než 250. S rozvojem zdravotních služeb v klášterech jsou spojena dvě slavná jména české historie: svatá Anežka Česká a její vrstevnice a následovatelka, svatá Zdislava z Lemberka. Především první z nich je považována za průkopnici v organizování chudinské a nemocniční péče v českých zemích. V následujících staletích klášterní zdravotní péče rostla a naopak také stagnovala, vždy v závislosti na počtu a postavení klášterů. Její podíl klesal v 15. století a zejména pak v souvislosti s josefínskými reformami na konci 18. století. Na poskytování zdravotních služeb se církve a církevní řády podílely i mimo kláštery v tzv. městských hospitálech. Zdravotní a spirituální péče k sobě v té době zcela přirozeně patřily a tak tomu bylo po celá staletí. Definitivně však byla církevní činnost ve zdravotnictví přerušena až relativně nedávno s útokem tehdejší státní moci na řeholní řády v roce 1948 a zejména pak v roce 1950. Tady bych řekl, že jako dítě si pamatuji ještě řádové sestry ve zdravotnických zařízeních v roce 1960, pak se zcela náhle ze dne na den ztratily. S ohledem na to, že můj strýc páter Antonín Vavroušek jim poskytoval duchovní útěchu v jednom zařízení kolem Opavy, tak vím samozřejmě, kam se ztratily, a přes nelehké podmínky, které tam měly, to zdaleka nebyl jejich možný nejhorší osud. Zásadní změna nastala s návratem svobody do naší země po roce 1989, ostatně mnozí naši spoluobčané dodnes spojují svatořečení svaté Anežky České s bezprostředně navazujícími revolučními událostmi. Je zákonité, že prakticky hned po revoluci se církve a jejich organizace přihlásily svými iniciativami i ve zdravotnictví. V tehdejší České národní

radě byl schválen experimentální projekt České katolické charity s názvem Charitní ošetřovatelská služba v rodinách. Jeho úkolem bylo vrátit zdravotní péči přímo do přirozeného prostředí pacientů, do jejich domovů. Od roku 1991 do roku 1994 probíhal zprvu dvouletý, následně čtyřletý experiment, jehož úkolem bylo rozšířit v České republice domácí zdravotní péči v situaci, kdy pro ni ještě neexistovaly legislativní podmínky. Zdravotní péči poskytovanou v domovech pacientů bylo nutno v průběhu experimentu hradit nesystémově přímo ze státních dotací poskytovaných Ministerstvem zdravotnictví. Nicméně vedlo to k výsledku, kdy byl po čtyřech letech stav, který umožnil za pochodu přejít na systémové financování domácí péče ze zdravotního pojištění. V České republice již v té době pracovala více než stovka agentur domácí péče a veřejnost i zdravotníci začali domácí péči vnímat jako běžnou součást zdravotních služeb. Dá se říci, že církevní organizace přinesla za pomoci Ministerstva zdravotnictví zdravotní péči do domovů a rodin pacientů. Je přitom zákonité, že od té doby patří církve a církevní organizace k významným poskytovatelům domácí zdravotní péče a jejich podíl v tomto segmentu nadále mírně roste. Již v průběhu zmíněného experimentu se začala vyčleňovat péče o pacienty v terminálních stavech jako samostatná problematika. A není náhodou, že současně s ukončením experimentu Charitní ošetřovatelská služba v rodinách začalo Ministerstvo zdravotnictví investičními dotacemi podporovat vznik prvního modelového hospice v České republice. Tehdejší legislativa přitom pojem hospic nebo hospicová péče neznala. Tyto pojmy začaly získávat přesnější obrysy a obsah přímo v praxi, podobně jako tomu bylo předtím v případech domácí péče. Tady je vidět, že je-li dobrá myšlenka, tak praxe může předběhnout teorii. V letech 1996 až 2009 vzniklo s masivní dotační podporou Ministerstva zdravotnictví 11 hospicových zařízení v České republice. Hospic Anežky České v Červeném Kostelci, Hospic Štrasburk v Praze-Bohnicích, Hospic svatého Lazara v Plzni, Ústav léčby bolesti s hospicem v Rajhradě, Hospic svatého Štěpána v Litoměřicích, Hospic na Svatém Kopečku u Olomouce, Hospic Citadela Valašské Meziřící, Hospic svatého Jana Nepomuckého Neumanna v Prachaticích, Hospic svatého Lukáše v Ostravě, Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech, Hospic Smíření v Chrudimi. U těchto 11 hospiců je v 5 případech zřizovatelem církev nebo církevní organizace, u ostatních se církev a církevní organizace v různé míře podílejí na provozu a poskytované péči. Díky systematické podpoře vzniku kamenných hospiců udělala Česká republika za posledních 16 let v oblasti péče o terminálně nemocné kvalitativní skok. V počtu hospicových lůžek zvýšila kapacitu z 0 na 64 % doporučeného počtu. Pro mnohé, kteří v té době končili svůj život, a pro jejich rodinné příslušníky to

znamenalo významnou pomoc a pro všechny ostatní významnou naději. Došlo k humanizaci a zkvalitnění péče o terminálně nemocné a jejich rodiny. Podíl církve a církevních organizací na zdravotních službách a vývoj tohoto podílu. Církve a církevní organizace se na celkovém objemu zdravotních služeb v segmentu lůžkových zařízení podílely v roce 2000 2,7 % a v roce 2010 tento podíl vzrostl na 4 %. V ambulantní péči v roce 2000 to bylo necelé 1 %, v roce 2010 o nějakou desetinku ještě méně. Nejvýrazněji jsou církve, resp. církevní organizace zastoupeny v segmentu domácí zdravotní péče. Od roku 2000, kdy činil podíl církví 15 % celkového objemu tohoto druhu péče, v roce 2010 již stoupl na téměř 18 %. Další výrazné zastoupení mají církve, resp. církevní organizace v oblasti dětských stacionářů, kde stoupl jejich podíl do roku 2010 z necelých 2 % na 10 %. Církve a církevní organizace tedy v českém zdravotnictví nepředstavují masové poskytovatele zdravotních služeb. Spíše je možno konstatovat, že pomohly vytvořit zcela nové a v praxi chybějící druhy péče, které jsou navíc obohaceny o ono tradiční propojení zdravotní a spirituální péče. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že spirituální péče je přitom poskytována výhradně na základě vyjádření potřeb pacienta a jeho rodiny a nikdy není podmínkou poskytnutí této zdravotní péče. Církve se však snaží vytvořit podmínky pro poskytování spirituální péče i mimo vlastní zdravotnická zařízení. Zejména z iniciativy Ekumenické rady církví, ale i České biskupské konference vznikl projekt nemocničních kaplanů. Ministerstvo zdravotnictví přednedávnem oznámilo, že převezme oficiální záštitu nad duchovní službou v nemocnicích a společně s církvemi vytvoří právní normu pro tuto práci kaplanů ve zdravotnických zařízeních. Působení nemocničních kaplanů ve zdravotnických zařízeních se řídí dohodou o duchovní péči ve zdravotnictví, která byla mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví uzavřena v roce 2006. Nemocničním kaplanem se v této dohodě rozumí osoba, muž nebo žena, která poskytuje pastorační péči pacientům, personálu a návštěvníkům, řídí práci dobrovolníků v oblasti pastorační péče a zajišťuje kontakt s duchovními ostatních církví podle přání pacienta. Pan ministr tuto službu ocenil jako velmi potřebnou a důležitou nejen pro pacienty, jejich rodinné příslušníky, ale i pro nemocniční personál. Tím, že to pan ministr ocenil, tak mi to dal za úkol vytvořit a legislativní norma pro nemocniční kaplany už je připravována do porady vedení ministerstva. Příklad dobré praxe je z církevních lůžkových zařízení. Jako příklad dobré praxe může sloužit projekt Domova svatého Karla Boromejského v Praze-Řepích, jehož zřizovatelem je Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Domov svatého Karla Boromejského je příkladem obnoveného, dříve velmi dobře fungujícího projektu. Historie

domova začala koncem 19. století péčí o sirotky, následně byl po několika letech přeměněn na ženskou věznici, kde sestry Boromejky pracovaly spolu s trestankyněmi v domě i na polích a výsledky jejich práce vytvářely hospodářské zázemí pro Nemocnici pod Petřínem. Po více než 80 letech plodné činnosti byl domov zrušen a sestry násilně vystěhovány a tradice na 40 let přerušena. Po roce 1990 se spojily síly i finanční prostředky sester Kongregace, Nadace Dobré dílo, Magistrátu hl. m. Prahy, Ministerstva práce, Ministerstva zdravotnictví, Vězeňské služby, mnoha sponzorů tuzemských i zahraničních, aby budova opět mohla sloužit k naplnění základního poslání sester boromejek. Vybavení domova se až na malé výjimky podařilo získat z věcných darů. Domov dnes naplňuje své zčásti obnovené, zčásti zcela nové poslání jako ošetřovatelský ústav, poskytující sociální a zdravotní pobyty na lůžkovém oddělení i v denním stacionáři a současně jako oddělení výkonu trestu pro prvotrestané ženy, které zde nacházejí dobré podmínky pro bydlení a rozmanité pracovní možnosti. Díky modernímu zázemí a personálu, který pracuje obětavě a má kromě odbornosti vysokou motivaci pro službu nemocným, dosahuje poskytovaná péče dlouhodobě nadprůměrné úrovně. Koncepčně jsou zdravotní i sociální pobyty pojaty na přechodnou dobu, po kterou rodina není sama schopna zajistit kvalitní péči o svého nemocného nebo nesoběstačného člena. Takto se zde při kapacitě 92 lůžek za rok vystřídá skoro 450 pacientů, jejichž rodinám se tak dostává potřebné pomoci v náročné situaci. Také stacionář, který poskytuje komplexní celodenní péči, významně přispívá k prožití spokojeného stáří v kruhu rodiny. Po dnu, kteří klienti stráví v příjemném a k tomu účelu vybaveném prostředí, kde se jim dostává všestranné péče, se navracejí domů ke svým blízkým a necítí se takto od nich odloučeni. Cílem celodenního programu ve stacionáři je udržet starého a postiženého člověka pokud možno soběstačným pro běžné úkony denní sebeobsluhy, pomoci mu uchovat fyzickou i duševní aktivitu, pocit bezpečí a vnitřní pohodu. Je to nesmírně zajímavý projekt, který si zaslouží určitě pozornost, ale především následování. Já myslím, že z těch čísel jasně vyplývá, že podíl církví a církevních organizací na zdravotní péči byl v minulosti výrazně vyšší než nyní. Myslím si, že příčin je mnoho samozřejmě, ale kde budou základní? V době, kdy došlo k společenským změnám a kdy se majetek vracel prakticky všem, tak církve ho nemají dodnes skoro po čtvrt století. A zdravotnickou péči musí mít také možnost kde poskytovat. Takže pokud jim nebyl navrácen majetek, tak dost dobře a těžko mohly tyto služby rozvíjet. Samozřejmě že tam ze začátku mohla být i nedostatečná kapacita lidských zdrojů, medicínského know-how atd. atd., ale myslím si, že pokud se podaří konečně církevní majetek vrátit, tak nepochybně církev

výrazným způsobem začne využívat svých možností a bude se zdravotnictví věnovat více než dosud. Když to beru z pohledu sítě a potřeb zdravotnických služeb, myslím si, že církevní organizace se spíše budou věnovat dlouhodobé péči. Tady bych si dovolil odkázat na nově vznikající zákon o dlouhodobé péči, který mj. definuje institut sociálně zdravotního lůžka. Tento zákon je před branami Legislativní rady vlády, jeho věcný záměr. Mělo by to být během letošku hotové a doporučuji se jím opravdu zabývat. Může být poměrně inspirující. V tabulce, kterou vidíte, támhle na posledním místě u Nemocnice pod Petřínem, to je příklad toho, že církev a církevní organizace jsou schopny samozřejmě poskytovat i vynikající akutní péči v medicíně, ale je to zatím spíše výjimka. Myslím si, že zdravotnický trh v tuto chvíli, pokud jsou tam mezery, tak jsou v některém segmentu dlouhodobé péče, takže si myslím, že tam církve budou mít usnadněnou pozici, přičemž mně se ani tak nejedná o kvantitativní ukazatele, ale myslím si, že církevní instituce mohou přinést určitou novou kvalitu, protože kterýkoliv pacient potřebuje péči jak o tělo, tak o duši a obě dvě jsou stejně důležité. Samozřejmě každý má poměry nastaveny jinak, ale jsou nesmírně důležité, a tady bych řekl, že církev a církevní organizace mají komparativní výhodu. Doufám, že se nemýlím. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)