Znemožnění provedení sociálního šetření k ověření skutečností pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi ze strany klienta nemůže být důvodem pro zamítnutí žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi, pakliže sociální pracovnice neměly k provedení sociálního šetření oprávnění (platný služební průkaz s fotografií). Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský Vážená paní ředitelko, V Brně dne 7. června 2013 Sp. zn.: 3581/2012/VOP/AV Vaše zn.: MPSV-UP/94004/12/BM dovoluji si Vás seznámit s výsledky šetření, jež jsem vedl ve věci podnětu pana M.R. (dále jen stěžovatel ). Úvodem mi dovolte shrnout skutková zjištění, ke kterým jsem dospěl v rámci šetření. Stěžovatel učinil podnět do protokolu v mém sídle dne 24. 4. 2012. V podání uvedl, že dne 29. 2. 2012 ukončil pracovní poměr, proto dne 2. 4. 2012 podal u Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, žádost o příspěvek na živobytí a o dávku mimořádné okamžité pomoci. Následně uplatnil další dvě žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci, a sice dne 24. 4. 2012 požádal o dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví a téhož dne podal žádost o dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením. Dne 7. 5. 2012 kontaktovala pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město (dále jen kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR Brno-město ). Paní vedoucí sdělila, že o žádostech pana R. dosud nemohlo být rozhodnuto. V rámci řízení o dávce příspěvku na živobytí byl pan R. vyzván k doložení podkladů o příjmu matky, s níž sdílí společnou domácnost, a která je tak společně posuzovanou osobou. Co se týká žádostí o dávky mimořádné okamžité pomoci, pan R. znemožnil pracovnicím Úřadu práce ČR provedení sociálního šetření, nepustil je do bytu, ačkoliv měly průkazy i oprávnění, proto budou žádosti o dávky ve smyslu ustanovení 63 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi ), zamítnuty. Pan R. předložil audiovizuální nahrávky jeho jednání s pracovnicemi Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, na kontaktním pracovišti Brno-město při přebírání žádostí o dávky a dokladů, a dále nahrávku ze sociálního šetření, které neumožnil, neboť pracovnice Úřadu práce ČR neměly pro provedení šetření potřebné oprávnění
(tj. služební průkaz a zvláštní oprávnění jako doložku služebního průkazu, zvláštní oprávnění nemělo zákonem požadované náležitosti). V doplnění podání uvedl, že na postup pracovnic při provádění sociálního šetření podal stížnost. S vyřízením této stížnosti (č. j.: MPSV-UP/39459/12/BM, ze dne 21. 5. 2012) není spokojen, informace ve vyrozumění uvedené údajně nejsou v souladu se skutečností. Dle jeho tvrzení pracovnice úřadu neměly oprávnění k provedení šetření. Dále rozporoval to, že by jeho matka měla být pro účely hodnocení nároku na dávky osobou společně posuzovanou, neboť sice spolu bydlí v jednom bytě, ale byt spolu neužívají, hradí si každý zvlášť náklady na bydlení, každý si vede svou domácnost (každý si sám vaří a stravuje se, každý si sám pere, umývá se, spí sám, jí sám), což úřadu doložil. Dále rozporoval sdělení v odpovědi na jeho stížnost, že při každém jednání je s ním sepisován protokol, naopak pracovnice úřadu odmítly sepsat protokol o převzetí písemností, a také o jeho stížnosti na ně, v důsledku tohoto požaduje po úřadu zřízení záznamového zařízení. Jako lživou informaci, se kterou úřad operuje, dále považuje to, že pobírá příjem 3.230,- Kč, jednalo se pouze o jednorázový příjem dávky nemocenského pojištění v posledním zaměstnání (nikoliv o příjem z dubna a května 2012). Uvedl, že pracovnice vše zkreslují, v dokumentacích uvádějí nepravdivé údaje. Není mu umožněno nahlédnutí do jeho spisu. Je nespokojen s tím, že žádosti o dávky mimořádné okamžité pomoci nebyly dosud vyřízeny, je tak zcela bez finančních prostředků. Z vyjádření Ing. Josefa Bürgera, pověřeného řízením Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně, ze dne 3. 8. 2012, které jsem obdržel dne 6. 8. 2012, vyplynuly tyto skutečnosti. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 24. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2313011/12/HMN, byla žádost stěžovatele o příspěvek na živobytí ze dne 2. 4. 2012 zamítnuta, neboť stěžovatel nedoložil veškeré podklady sloužící pro posouzení nároku na dávku a zároveň neumožnil provedení sociálního šetření. Dopisem ze dne 24. 4. 2012 byl stěžovatel vyzván, aby doložil příjmy potvrzené zaměstnavatelem, formulář informace o užívaném bytě, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, příjmy jeho matky jako společně posuzované osoby. Stěžovatel uvedl matku jako společně posuzovanou osobu v žádosti o dávku. Úřad práce ČR též dovodil, že stěžovatel bydlí spolu se svou matkou v jednom bytě na adrese K. Matka stěžovatele je nájemce předmětného bytu, na její jméno je veden evidenční list pro výpočet nájemného, je uvedena jako plátce na dokladu o hrazení nákladů na bydlení. Úřad práce ČR tak posuzuje stěžovatele v souladu s ustanovením 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, společně. Pro účely řízení o žádostech stěžovatele o dávky pomoci v hmotné nouzi bylo na den 3. 5. 2012 dohodnuto v místě jeho bydliště sociální šetření. Pracovnice Úřadu práce ČR, které měly sociální šetření provést, se prokázaly zvláštním oprávněním ke vstupu do bytu a neúplným služebním průkazem (bez fotografie), v důsledku čehož je stěžovatel odmítl vpustit do bytu. Proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na živobytí se stěžovatel odvolal.
Rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 28. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2326254/12/HMN, nebyla stěžovateli přiznána mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví na základě jeho žádosti ze dne 10. 4. 2012, neboť neuvedl na žádosti o dávku společně posuzovanou osobu, matku, a neumožnil provedení sociálního šetření. Proti rozhodnutí se stěžovatel odvolal. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 9. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2467510/12/HMN, nebyla stěžovateli přiznána mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením na základě jeho žádosti ze dne 11. 4. 2012, neboť nesplňuje důvody uvedené v zákoně. Proti rozhodnutí se stěžovatel odvolal. Dopisem ze dne 21. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/39459/12/BM, byl stěžovatel vyrozuměn tehdejším ředitelem krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně Ing. Janem Markem o vyřízení jeho stížnosti ze dne 11. 5. 2012 na jednání a postup pracovnic v řízení o dávkách hmotné nouze. Ze sdělení vyplynulo, že sociální šetření bude provedeno opětovně v řízeních o jeho nové žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, přičemž pracovnice se prokážou novými služebnými průkazy s fotografiemi. S vyřízením stížnosti nebyl stěžovatel spokojen, tudíž se obrátil na Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Dopisem ze dne 27. 7. 2012, č. j.: MPSV- UP/11640/12/ÚPČR, SZ/4441/2012/ÚPČR, byl vyrozuměn, že pracovnice nepostupovaly při provádění sociálního šetření dle zákona o pomoci v hmotné nouzi, neboť nepředložily služební průkaz opravňující k výkonu sociálního šetření. Náprava bude případně zajištěna v rámci dalšího správního řízení o požadované dávky. V ostatním je třeba vyčkat na skončení odvolacích řízení. Z Vašeho vyjádření ze dne 11. 12. 2012, které jsem obdržel dne 14. 12. 2012, vyplynulo, že pracovnice kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR Brno-město pochybila, neboť zaslala odvolání pana R. ve výše uvedených záležitostech pozdě odvolacímu správnímu orgánu. Dne 20. 5. 2013 jsem obdržel Vaše vyjádření ze dne 6. 5. 2012, v němž uvádíte, že proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na živobytí, ze dne 24. 5. 2012, se pan R. odvolal v zákonném termínu, odvolání bylo doručeno na úřad práce dne 27. 6. 2012, proti rozhodnutí o nepřiznání mimořádné okamžité pomoci ze dne 28. 5. 2012 se pan R. odvolal v zákonném termínu, odvolání bylo doručeno dne 27. 6. 2012, proti rozhodnutí o nepřiznání mimořádné okamžité pomoci ze dne 9. 5. 2012 se pan R. odvolal v zákonném termínu, odvolání bylo na úřad práce doručeno dne 9. 7. 2012. Pracovnice R.S., která zpracovává žádosti stěžovatele, bohužel pochybila a tato odvolání přiřadila k jinému rozhodnutí, jelikož se pan Rapant ve svém odvolání odvolává proti několika rozhodnutím najednou. Odvolání tak nebyla v zákonné lhůtě postoupena odvolacímu orgánu. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. 1. 2013, č. j.: MPSV-UM/12755/12/9S-JMK, bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 24. 5.
2012, č. j.: MPSV-UP/2313011/12/HMN, tak, že žádost o příspěvek na živobytí byla zamítnuta v souladu s ustanovením 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Odvolací správní orgán dospěl k závěru, že z doložených podkladů bylo možné považovat za prokázané, že stěžovatel užívá byt společně se svou matkou, což je podstatné pro určení okruhu společně posuzovaných osob (nikoliv vedení společné domácnosti). Vzhledem k tomu, že stěžovatel na výzvu úřadu nedoložil požadované podklady týkající se společně posuzované osoby (prohlášení o celkových a majetkových poměrech), bylo možné žádost stěžovatele o dávku zamítnout v souladu s ustanovením 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Nepřiznání příspěvku na živobytí nelze odůvodňovat znemožněním provedení sociálního šetření, neboť toto nebylo provedeno jednoznačně pochybením úřadu práce. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 1. 2013, č. j.: MPSV-UM/12762/12/9S-JMK, bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 28. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2326254/12/HMN, a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí úřadu práce. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že úřad práce pochybil, nepřiznání dávky v daném případě nebylo možné odůvodnit nesouhlasem s provedením sociálního šetření, neboť pracovnice neměly fotografie na služebním průkaze, současně není důvodem, že stěžovatel neuvedl na žádosti svou matku, neboť pro účely mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví se žadatel posuzuje bez společně posuzovaných osob. Úřad práce též nedodržel lhůtu stanovenou zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) předat spis do 30 dnů ode dne doručení odvolání odvolacímu správnímu orgánu. Odůvodnění rozhodnutí vykazovalo též nedostatky. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23. 1. 2013, č. j.: MPSV-UM/13387/12/9S-JMK, bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ze dne 9. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2467510/12/HMN, a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí úřadu práce. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že úřad práce měl stěžovatele vyzvat k upřesnění žádosti, neboť označil dva typy mimořádné okamžité pomoci. Měl rovněž stěžovatele vyzvat k osvědčení skutečnosti prokazující ohrožení sociálním vyloučením. Odůvodnění rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Úřad práce též nedodržel lhůtu 30 dnů stanovenou správním řádem pro předání spisu odvolacímu správnímu orgánu ode dne doručení odvolání. V rámci nového řízení byly stěžovateli dne 13. 3. 2013 a dne 16. 4. 2013 zaslány výzvy k dohodnutí nového sociálního šetření, stěžovatel na tyto výzvy nereaguje, dosud tak nebyla vydána nová rozhodnutí. Na základě prostudování spisové dokumentace jsem shledal v postupech Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, ve výše uvedených záležitostech pochybení. Vzhledem k tomu, že pochybení jsou též blíže popsána v rozhodnutích vydaných odvolacím správním orgánem, nebudu je již více rozvádět. Stejně tak nepovažuji za účelné vyžadovat další opatření k nápravě, neboť pochybení v záležitosti nepředání odvolání stěžovatele odvolacímu správnímu orgánu již bylo napraveno, další pochybení pak byla důvodem pro zrušení dvou rozhodnutí v rámci odvolacího řízení a pro změnu jednoho rozhodnutí.
S ohledem na rozsah zjištěných pochybení stěžovateli opětovně doporučím uplatnit žádost o odškodnění. Nechám na Vašem zvážení řešení vzniknuvších pochybení prostřednictvím personálních opatření. V souladu s ustanovením 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejném ochránci práv ) jsem se rozhodl záležitost uzavřít, neboť náprava byla zjednána cestou odvolacího řízení. Děkuji Vám za spolupráci v této věci a zůstávám s pozdravem JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Stěžovatel uplatnil proti rozhodnutím úřadu odvolání. Veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že úřad pochybil, pokud nepředal včas uplatněná odvolání nadřízenému správnímu orgánu v souladu s ustanovením 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Na základě šetření ochránce byla odvolání předána. Rozhodnutím odvolacího správního orgánu bylo změněno rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na živobytí a zrušeno rozhodnutí o nepřiznání mimořádné okamžité pomoci. Vážená paní JUDr. Marie Cacková ředitelka Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně Křenová 111/25 602 00 Brno Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112