STRUČNÝ SOUHRN ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

STRUČNÝ SOUHRN ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Územní energetická koncepce města Dobřany stručný souhrn ECZ7130 Číslo svazku Svazek 1 z 2 Datum KVĚTĚN 2008 Odkaz na soubor Vypracoval: Ing. Vladimíra Henelová Ing. Zdeněk Kodytek Ing. Luděk Pur Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Objednatel: Město Dobřany Náměstí T.G.M. 334 41 Dobřany Kontaktní osoby: Jaroslav Sýkora starosta města Dobřany Zhotovitel: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Tel.: 284 007 484 E-mail: vladimira.henelova@enviros.cz

OBSAH OBSAH 1. ÚVOD 4 2. HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA DOBŘANY 5 2.1 Spotřeba paliv a energie na území Dobřan 5 2.2 Zásobování města Dobřany palivy a energií 11 2.3 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) 12 3. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 14 3.1 Analýza současného stavu v soustavě CZT 14 3.2 Varianty možného rozvoje soustavy CZT 15 3.3 Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT 21 4. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR ENERGIE 25 4.1 Potenciál úspor energie a jejich realizace u spotřebitelských systémů 25 4.2 Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů 30 4.3 Shrnutí potenciálu úspor energie 30 5. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 31 5.1 Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie 31 5.2 Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů 34 6. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 36 6.1 Východiska pro návrh řešení EH 36 6.2 Poptávka po energii ve stávající zástavbě 36 6.3 Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách 37 6.4 Vybrané varianty rozvoje soustavy CZT 39 6.5 Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů 40 6.6 Bilanční výsledky vybraných variant rozvoje energetického hospodářství 40 6.7 Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu 42 7. ENERGETICKÝ MANAGEMENT OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK 44 7.1 Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle 44 7.2 Opatření k realizaci ÚEK uplatnitelná městem 45 8. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 49 9. SEZNAM ZKRATEK 50

1. ÚVOD Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, a zahrnuje: rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb.. Cíle územní energetické koncepce města Dobřany respektují Územní energetickou koncepci Plzeňského kraje a vycházejí z priorit a cílů Státní energetické koncepce. Jejich aplikace na území města zahrnuje zejména: Zvýšení energetické účinnosti ve výrobě a distribuci tepla Maximalizaci energetických úspor ve všech spotřebitelských sektorech Snižování energetických nároků v nové zástavbě Podpora hospodaření města s palivy a energií Podpora využití obnovitelných zdrojů energie na území města, ve zdrojích soustavy CZT, v decentralizovaných zdrojích a v jednotlivých budovách Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování města Dobřany palivy a energií. V zadání zakázky formulovalo město Dobřany jako pořizovatel územní energetické koncepce priority v jejím řešení tyto priority zahrnují: Soustava CZT cena tepla a možnosti jejího snížení, Úspory tepla: sídliště Pančava, rozvody a zdroje Nové odběry tepla, potřebné další investice, Způsob financování investic, dopady do ceny tepla Úsporná opatření v objektech v majetku města, jejich financování. MĚSTO DOBŘANY 4

2. HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA DOBŘANY 2.1 Spotřeba paliv a energie na území Dobřan Ke stanovení spotřeby paliv a energie na území města Dobřany bylo nezbytné prověřit a získat mnoho informací, týkajících se současného stavu v domovním a bytovém fondu, objektů výrobní a nevýrobní sféry, způsobu zásobování města palivy a energií, apod. Bilance spotřeby paliv a energie byly se staveny po katastrálních územích města. Správní území města Dobřany tvoří 3 katastrální území (KÚ) - Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd - a 4 základní sídelní jednotky (ZSJ) - Dobřany, Dobřánky, Šlovice a Vodní Újezd. Střed města Dobřany je památkovou zónou. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okolí je objekt nadmístního významu, Psychiatrická léčebna Dobřany, která zaměstnává 922 pracovníků. Tabulka 1: Rozloha katastrálních území města Dobřany Katastrální území Rozloha (ha) Dobřany 2466,60 Šlovice 750,32 Vodní Újezd 313,84 Celkem rozloha města Dobřany 3530,76 Obrázek 1: Mapa Dobřan Zdroj: web města Dobřany MĚSTO DOBŘANY 5

Spotřeba paliv a energie v domácnostech města Dobřany V současné době žije v Dobřanech 5943 obyvatel. Předpokládá se, že se tento počet do roku 2015 zvýší na 6000 obyvatel a současně se zvýší zájem o bydlení v Dobřanech jako součást trendu suburbanizace Plzně. V roce 2001 bylo v Dobřanech evidováno 799 trvale obydlených domů, z toho 636 rodinných a 146 bytových domů. V rodinných domech je evidováno 751 bytů, v bytových domech je evidováno 1370 bytů. Největší podíl bytů byl postaven v letech 1971 až 1980 (29%), a 1981 1991 (19%). Dodávkové teplo ze soustavy CZT je dodáváno 860 bytům na území KÚ Dobřany. 61% domů je napojeno na zemní plyn. Tabulka 2: Počet domů v Dobřanech v členění dle KÚ a stáří výstavby Stáří domovního fondu Dobřan podle KÚ 300 250 200 150 100 Šlovice Vodní Újezd Dobřany 50 0 do 1919 1919-1945 1945-1980 1980-1990 1990-2001 2001-2006 Obrázek 2: Rozdělení bytů dle média na vytápění (pouze ze spotřeby na vytápění) 38,8% Byty podle způsobu vytápění - Dobřany celkem (SLBD 2001 a vlastní zjištění k roku 2007) 8,1% 2,3% 3,5% 47,2% Uhlí_BJ_CELK Dřevo_BJ_CELK Elektřina_BJ_CELK Plyn_BJ_CELK Teplo BJ_CELK MĚSTO DOBŘANY 6

Jak je zřejmé z uvedeného grafu, převládají v Dobřanech bytové jednotky vytápěné zemním plynem a dálkovým teplem ze soustav CZT. Spotřeba paliv a energie byla sestavena s pomocí dat od dodavatelů paliv a energie do území (Služby Dobřany s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s. a ZČP Net, s.r.o.). Obrázek 3: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech. Dobřany 2007 Spotřeba paliv a energie v domácnostech, město Dobřany, 2007, GJ/rok 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 CZT ZP Elektřina Dřevo HUTR 0 Dobřany Vodní Újezd Šlovice V konečné spotřebě v domácnostech je podíl zemního plynu 41,5 %, tepla z CZT 24%, 11% zaujímají tuhá paliva (včetně dřeva) a 23,4 % elektrická energie. Ve spotřebě v domácnostech převládají plynná paliva zemní plyn (47,2% konečné spotřeby paliv a energie v domácnostech), následován dodávkovým teplem pro bytové domy (38,8%). V neplyfikovaných částech města je pro vytápění používáno jak dřevo (2,3%), tak další tuhá paliva, zejména hnědé uhlí (8 %) a také elektrická energie (3,5%). Spotřeba paliv a energie v terciárním sektoru (službách a občanské vybavenosti) Na území města se nachází objekt regionálního významu Psychiatrická léčebna Dobřany, dále hala, kino, objekty mateřských a základních škol, kulturní dům, další objekty občanské vybavenosti a služeb. Detailněji byly ve zprávě popsány objekty a areály, ke kterým byly zpracovány na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, energetické audity. Občanská vybavenost a služby jsou na území města Dobřan díky Psychiatrické léčebně Dobřany spolu s domácnostmi největším spotřebitelem paliv a energie. MĚSTO DOBŘANY 7

Obrázek 4: Podíl jednotlivých odvětví terciárního sektoru na primární spotřebě paliv a energie Terciér - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 63,0% 2,1% 0,6% 28,6% Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa a obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007 Spotřeba paliv a energie v průmyslu a zemědělství 3,6% 2,0% Na území města patří mezi největší či nejvýznamnější průmyslové podniky Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Šlovice, Služby Dobřany, s.r.o., Velkokapacitní vepřín Vysoká, a.s., Bioplynová stanice Bioplyn ZETEN, s.r.o., ENSINGER, s.r.o., COMTES FHT, s.r.o., BÖGL & KRÝSL, s.r.o., Dobřanské pekařství, s.r.o., Dobřany konfekční společnost, s.r.o. a další. Tyto podniky jsou pro potřeby statických výkazů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zařazeny do oborů ekonomických činností (OKEČ). Podniky patří do oborů 1 - zemědělství, myslivost a související činnosti, 14 - dobývání a úprava ostatních nerostů, 15 - výroba potravin a nápojů, 25 - výroba pryžových a plastových výrobků, 26 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a 40 - výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba chladu. Obrázek 5: Struktura primární spotřeby v průmyslu dle OKEČ Průmysl - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 0,0% 2,2% 2,2% 1,0% 55,1% 39,6% 1 14 15 25 26 40 Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007 MĚSTO DOBŘANY 8

Co se spalovaných paliv týče, pro výrobu elektřiny je spalován bioplyn a skládkový plyn, ve zdrojích soustavy CZT je spalován zemní plyn. Tuhá paliva a dřevo jsou spalovány v katastru Vodní Újezd. Primární spotřeba paliv a energie na území města celkem Primární spotřebou nazýváme spotřebu paliv a energie na vstupu do všech zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny (včetně kotlů v domácnostech). Elektřinu, která je do území dovážena, do této bilance také zařazujeme. Obrázek 6: Podíl jednotlivých paliv a energie na primární spotřebě v Dobřanech, 2007 Primární spotřeba paliv a energie v členění dle druhu paliv a energie, Dobřany 2007, GJ/rok 17,8% 3,4% 0,0% 14,6% 64,1% Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva OZE Elektřina Ve struktuře primární spotřeby, která činí 341 278 GJ/rok, převládá zemní plyn se 64,1 %, Z tohoto množství tvoří 13,7% spotřeba druhotných zdrojů pro výrobu energie (TERBA, s.r.o., provozující pístový motor a spalující odváděný skládkový plyn a Bioplyn ZETEN, s.r.o., produkující elektřinu a teplo z bioplynu, vyráběného z kejdy z vepřína). Vyrobená elektřina ve výši cca 4,5 GWh ročně činí cca 25% z hrubé spotřeby elektřiny v daném územním celku a tím město Dobřany značně přispívá k plnění závazků ČR ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Konečná spotřeba paliv a energie na území města celkem Zatímco primární spotřeba paliv a energie ukazuje spotřebu prvotních zdrojů v území a dováženou elektřinu, v bilanci konečné spotřeby je namísto zemního plynu pro výrobu tepla uvedena dodávka tepla ze soustav CZT do jednotlivých sektorů a ukázána konečná spotřeba sektorů pro potřeby vytápění, ohřevu teplé vody, technologii, osvětlení, klimatizaci, vaření apod. Údaje o výrobě a dodávkách tepla ze soustavy CZT pro jednotlivé spotřebitele byly poskytnuty společností Služby Dobřany, s.r.o. Tabulka 3: Bilance konečné spotřeby paliv a energie, město Dobřany, 2007, GJ/rok TP KP PP OZE Elektřina CZT Celkem Terciární sféra 1 850 0 76 316 0 1 560 79 726 Průmysl 0 0 42 183 0 42 183 Domácnosti 9 790 0 46 083 2 550 25 903 26 565 110 891 Nezařazeno 20 065 34 903 54 967 Celkem 11 640 0 184 646 2 550 60 806 28 125 287 767 MĚSTO DOBŘANY 9

Převažujícím sektorem v konečné spotřebě je sektor domácností, který spotřebovává 38,5 % všech potřebných paliv a energie. Tento sektor je následován terciární sférou se 27,7 % podílem na konečné spotřebě. Nezařazená spotřeba elektřiny a zemního plynu na území města je spotřeba zemního plynu a zejména elektřiny, kterou nebylo možné díky tvaru vstupních dat přiřadit - patří do průmyslu a terciární sféry. Obrázek 7: Konečná spotřeba paliv a energie, 2007, GJ/rok, v členění dle paliva a energie Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, Dobřany 2007, GJ/rok Nezařazeno 19,1% Terciární sféra 27,7% Domácnosti 38,5% Průmysl 14,7% Ve struktuře paliv a energie převládá zemní plyn se 64,2 % v konečné spotřebě. Teplo z CZT tvoří 9,8 % konečné spotřeby na území města celkem. Z celkové spotřeby je 73% spotřebováváno v KÚ Dobřany. Obrázek 8: Konečná spotřeba paliv a energie po katastrech Dobřan, 2007, v členění dle sektorů spotřeby MĚSTO DOBŘANY 10

2.2 Zásobování města Dobřany palivy a energií Zásobování města Dobřany elektrickou energií Území města je zásobováno elektrickou energií dodávkami z distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s, z vedení vn o napětí 22 kv. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kv Přeštice. Samostatnými odbočkami jsou napojeny stávající transformační stanice celkem 40. V centrální části obce a u střetu s tělesem dálnice je vedení 22 kv v kabelovém provedení. 3 transformační stanice byly v době zpracování územního plánu ve výstavbě. Ve spotřebě elektřiny převládá maloodběr obyvatelstvo se 43%, následován velkoodběrem (38%), maloodběr podnikatelský spotřebovává 19% elektřiny dodané na území Dobřan. Odběr elektřiny má v letech 2006 až 2007 klesající trend, zejména díky poklesu spotřeby elektřiny v domácnostech. Tento pokles může být způsoben jak mírnými klimatickými podmínkami v roce 2007, tak úsporami ve spotřebě elektřiny. Obrázek 9: Struktura spotřeby elektřiny v jednotlivých druzích odběru Struktura spotřeby elektřiny, Dobřany, 2007 6 480 263 KWh; 38% 7 195 335 KWh; 43% 3 214 931 KWh; 19% MOO - Maloodběr obyvatelstvo VO - Velkoodběr MOP - Maloodběr podnikatelé Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Zásobování zemním plynem Území města je zásobováno zemním plynem v katastrálních územích Dobřany a Šlovice ze sítí RWE Západočeská plynárenská, a.s. Město Dobřany je zásobováno zemním plynem ze sítí NTL plynovodů a částečně STL plynovodů ze 2 vysokotlakých regulačních stanic. Obec Šlovice je zásobována zemním plynem ze sítí STL plynovodů. Obec Vodní Újezd není plynofikována. Spotřeba zemního plynu celkem byla k roku 2007 ve výši 218 851 GJ/rok a poklesla jak oproti roku 2006, tak i proti roku 2005, který byl klimaticky ještě teplejší, než rok 2007. Pokles je způsoben poklesem odběru u domácností a v podnikatelském maloodběru a je zřejmě výsledkem úsporného chování ve spotřebě. MĚSTO DOBŘANY 11

Obrázek 10: Spotřeba zemního plynu v Dobřanech celkem, v členění dle kategorie odběru Spotřeba zemního plynu v Dobřanech v letech 2005 až 2007, GJ/rok 250 000 200 000 150 000 100 000 MO Domácnosti VO, SO 50 000 0 2005 2006 2007 Zdroj: ZČP Net, s.r.o. 2.3 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) V rámci koncepce byla na základě údajů z registru zdrojů znečištění Českého hydrometeorologického ústavu a na základě vlastních zjištění vypočtena emisní bilance základních znečišťujících látek na území města Dobřany. Obrázek 11: Zdroje REZZO 1 a 2 jejich umístění v územním obvodu města Dobřany Zdroj: databáze ČHMÚ, vlastní zjištění, Ing. Otakar Hrubý. Pozn.: chybí zdroj Bioplyn ZETEN, s.r.o. MĚSTO DOBŘANY 12

Největším zdrojem znečištění na území města Dobřany je zdroj REZZO 1 - plynová kotelna Psychiatrické léčebny Dobřany. Poloviční spotřebu paliva oproti ní vykazuje Plzeňská obalovna ve Šlovicích jak ve zdroji REZZO 1, tak v malých kotlích, která je druhým největším emitentem na území. Cca 1/3 výkonu a poloviční spotřebu paliva oproti zdroji PLD má zdroj REZZO 1 - výtopna Pančava společnosti Služby Dobřany, s.r.o.. Na území města je kromě 6 zdrojů REZZO 1 (z nich 2 zdroje nevykazují emise ze spalování paliv skládka Vysoká a velkochov Vysoká, a.s.) evidováno 12 zdrojů v kategorii REZZO 2, které spalují zemní plyn, příp. bioplyn. Tabulka 4: Emise znečišťujících látek produkované spalovacími a technologickými zdroji na území města Dobřany v roce 2007 tuhé látky [t/r] SO 2 [t/r] NO x [t/r] CO [t/r] VOC [t/r] NH 3 [t/r] Dobřany 4,034 6,435 10,996 22,714 5,347 154,440 Vodní Újezd 0,462 0,740 0,217 2,205 0,453 0,000 Šlovice 0,599 1,016 2,941 3,530 0,645 0,000 Emisní inventura znečišťujících látek do ovzduší ukazuje na vysoký podíl zdrojů REZZO 1 na produkovaných emisích oxidů dusíku (přes 11 tun/rok z celkových 14 t/rok v roce 2007) a převažující podíl malých zdrojů znečištění (domácností) na ostatních emisích 99% oxidu siřičitého, 92% emisí tuhých látek, 87% emisí CO a 78% emisí těkavých látek. Na území je evidováno také 154 t emisí čpavku, produkovaného společností Vysoká, a.s. Obrázek 12: Emise znečišťujících látek do ovzduší, 2007, v členění dle KÚ a znečišťující látky MĚSTO DOBŘANY 13

3. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 3.1 Analýza současného stavu v soustavě CZT Teplofikace byla ve městě Dobřany založena v souvislosti s výstavbou sídliště Pančava v roce 1965. Byla vytvořena soustava CZT se dvěma tepelnými zdroji (v západní části Výtopna Pančava s instalovaným výkonem 7 MW, ve východní části menší tzv. Stará kotelna Pančava s instalovaným výkonem 1,8 MW). Tepelná síť v západní části sídliště (se zdrojem tepla Výtopna Pančava): Páteřní rozvod topné vody od výtopny až k odbočné šachtě OŠ1 před blokem domů č.p. 837 až 842 byl rekonstruován v roce 2000. Nový dvoutrubkový páteřní rozvod provedený technologií předizolovaného potrubí byl uložen do nově vybudovaného prefabrikovaného kolektoru. Z výtopny je páteřní rozvod vyveden v dimenzi 2xDN 200 až k odbočné šachtě OŠ4 a dále pokračuje v dimenzi 2xDN 150 až k OŠ1. Při rekonstrukci páteřního rozvodu ze čtyřtrubkového na dvoutrubkový bylo nutno změnit objektové předávací stanice (bylo nutno decentralizovat přípravu teplé vody do objektových předávacích stanic). V objektech jsou instalovány nové tlakově závislé předávací stanice s měřením dodávky tepla a s objektovou přípravou teplé vody včetně akumulačních zásobníků TV. Tepelná síť ve východní části sídliště (se zdrojem - Starou kotelnou Pančava): Rozvody topné vody a teplé vody byly rekonstruovány v roce 2002. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větve rozvodu tepla. První větev, která zásobuje větší část odběratelů tepla je rekonstruována v původním čtyřtrubkovém provedení (topná voda a teplá voda). Příprava teplé vody zůstala centrální v kotelně. Rekonstrukce potrubí je provedena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Druhá větev je dvoutrubková (topná voda) a je provedena rovněž technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Teplá voda se pro tuto skupinu vytápěných objektů (č.p.809,810,851 a 852) nedodává. Mají vlastní přípravu teplé vody. Přehled skutečných dodávek tepla za posledních pět uplynulých let dokumentuje trvalý sestupný trend odběru tepla v soustavě CZT. Obrázek 13: Vývoj v dodávce tepla v letech 2002 až 2007 Množství dodávaného tepla (GJ/rok) do soustavy CZT 38 000 36 000 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Množství tepla (GJ/rok) MĚSTO DOBŘANY 14

Tabulka 5: Rozdělení spotřeby tepla z CZT v městě Dobřany podle sektorů spotřeby: Sektor spotřeby Podíl na spotřebě v % Obyvatelstvo 94,5 Terciární sféra 5,5 Za rok 2006 je uvedena spotřeba energie v palivu 38 718 GJ/rok a celková výroba tepelné energie na zdrojích 34 559 GJ/rok. Rozdíl ztráty při výrobě tepla činí 4 159 GJ/rok, tj. 10,74 %. Průměrná energetická účinnost zdroje tedy činí 89,26 %. Za rozvod tepla je uvedeno množství tepla na vstupu do rozvodu 34 559 GJ/rok a na výstupu z rozvodu 29 819. Rozdíl činí 4 740 GJ/rok, z toho vlastní spotřeba 1 002 GJ/rok a ztráty 3 738 GJ/rok, tj. 10,82 %. Energetická účinnost rozvodu tepla tedy činí 89,18 %. Celkové ztráty energie v systému tedy činí 7 897 GJ/rok. Cena tepelné energie v soustavě CZT Cena tepelné energie v soustavě CZT města Dobřan je uváděna v úrovni předání tepelné energie podle klasifikace stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Do roku 2003 byla tepelná energie předávána na úrovni domovní předávací stanice a po rekonstrukci tepelných rozvodů se přešlo na úroveň rozvodů bokové kotelny. Podle výkazu kalkulace ceny tepelné energie za rok 2006 je největší položkou v položka Palivo. Ve výkazu za rok 2006 podíl položky Palivo činí 68,77 % z celkových nákladů. Vliv nákladů na palivo na cenu tepla je rozhodující. Vývoj ceny tepla kopíruje vývoj ceny paliva zemního plynu. Významnou položkou ve stálých nákladech jsou odpisy investic do modernizace předávacích stanic, která byla spojena se značnou úsporou tepla. Z analýzy kalkulace ceny tepla nevyplývá žádná významná anomálie oproti obvyklým poměrům v jiných soustavách CZT v České republice. Vyplývá obecně platný závěr, že pro snížení ceny tepla je nejúčinnější cesta přes snížení nákladů na palivo. Dvě cesty ke snížení nákladů na palivo: Snížení ceny paliva (přechod na levnější palivo) Snížení spotřeby paliva na dodávku tepla (zvýšení energetické účinnosti procesu výroby a rozvodu tepla - snížení ztrát ve zdroji a v rozvodu tepla) 3.2 Varianty možného rozvoje soustavy CZT Soustava CZT jako každý technický systém vyžaduje řízený rozvoj. Nelze takový systém ponechat živelnému rozvoji, protože by došlo ke znehodnocení investic, které byly do jeho vytvoření vloženy. V současnosti se jedním z největších ohrožení soustavy CZT živelným neřízeným vývojovým procesem jeví tendence eroze systému odpojováním jednotlivých odběratelů tepla a vytvářením ostrůvků decentralizovaného vytápění bytů lokálními plynovými kotelnami (domovními nebo dokonce individuálními v jednotlivých bytech) na území původně plánovitě určeném a vybaveném pro centralizované zásobování teplem. Soustava CZT je složitý technický systém, složený z mnoha částí, z nichž každá se může rozvíjet a modernizovat různými způsoby a mohlo by vzniknout mnoho podvariant řešení. V praxi je třeba v zájmu udržení přehlednosti procesu řízení rozvoje systému počet těchto podvariant omezit na přijatelnou míru. Proto udržíme členění technického systému v mezích jeho tří hlavních částí a to: MĚSTO DOBŘANY 15

tepelný zdroj rozvod tepla od zdroje k místům konečné spotřeby (vytápěným objektům) objekty konečné spotřeby tepla (vytápěné objekty) Výhledový odběr tepla ze soustavy CZT vychází z následujících předpokladů: Na CZT bude v několika variantách napojena přestavbová lokalita bývalých vojenských kasáren. Připojení nových odběrů je velmi významné pro stabilizaci odběru tepla, který jinak klesá vlivem realizace úsporných opatření ve spotřebě, v důsledku šetření obyvateli bytů, napojených na CZT, apod. Stabilizace odběru znamená také stabilizaci ceny dodávkového tepla. Úspory tepelné energie v souboru bytových domů a budov občanské vybavenosti ve městě Dobřany realizovatelný do roku 2017 očekáváme přibližně na stejné úrovni jako pokles odběru tepla za pět uplynulých let (od r. 2002 do r. 2006), tj. cca 7000 GJ. K tomuto očekávání je nutno přihlížet při navrhování dimenzování tepelného zdroje, tepelné sítě a předávacích stanic tepla. Je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá modernizovat ještě cca 40% všech bytových domů vytápěných teplem z CZT. Obyvatelé objektů však zjevně abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop to má vliv na dosažitelný potenciál úspor energie. Z popsaných východisek je možno navrhnout následující rozvojové varianty soustavy CZT. Varianta 1 Jedná se o standardní variantu modernizace zdroje i rozvodů tepla bez zásadního rozšíření plochy území, zásobovaného teplem. Popis této varianty vychází z rozpracovaného záměru na modernizaci dosavadního centrálního zdroje tepla Výtopny Pančava a zrušení druhého zdroje plynové kotelny Stará Pančava. Záměr je rozpracován ve Studii zásobování teplem ze zdroje Pančava z roku 2007. Jako rozšíření soustavy CZT se v tomto záměru uvažuje pouze s připojením několika objektů v území již pokrytém soustavou CZT nebo v jeho těsné blízkosti (Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén). Tato varianta má čtyři podvarianty podle stupně modernizace tepelného zdroje a tepelné sítě a podle předpokládaného ekonomického přínosu v podobě úspor nákladů na energetické vstupy (snížení energetických ztrát při výrobě a rozvodu tepla) oproti dosavadnímu stavu. Jedním z cílů modernizace je snížení energetických ztrát (úspora energie) v celém systému výroby a rozvodu tepla. Technické možnosti zvýšení energetické účinnosti zdroje (plynových kotelen) jsou až do výše cca 94 %, tj. potenciál úspor energie ve zdroji dosahuje až cca 2 300 GJ/rok. V rozvodu tepla lze technicky snížit ztráty až na cca 5%, tj. potenciál úspor energie v rozvodu tepla dosahuje cca 1 900 GJ/rok. Celkový technický potenciál úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla tedy činí cca 4 200 GJ/rok. Tabulka 6: Očekávané přínosy v úsporách energie jednotlivých podvariant modernizace (podle studie z roku 2007) Podvarianta A Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku. Úspora energie Studie uvádí úsporu energie ve výši 12%. Vycházeje ze součtu ztrát energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 897 GJ, bude úspora 948 MĚSTO DOBŘANY 16

B Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku. C Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku, doplnění centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem. GJ. Studie uvádí úsporu energie ve výši 12,5%. Analogicky ze součtu ztrát energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 897 GJ, bude úspora 987 GJ. Studie uvádí úsporu energie ve výši 13,5%. Analogicky ze součtu ztrát energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 897 GJ, bude úspora 1 066 GJ. Tabulka 7: Přehled technickoekonomických parametrů jednotlivých podvariant dle studie Podvarianta Investiční náklady (mil.kč) Ekonomický přínos (tis.souč/rok) Prostá doba návratnosti Ts (roků) Vnitřní výnosové procento IRR (%) A 14 156 622,4 22,7-2,1 B 15 483 648,4 23,9-2,65 C 16 261 885,3 18,4 0,39 D 23 202 1 585,6 14,6 3,25 Ekonomické parametry všech čtyř podvariant jsou problematické. V prvních dvou podvariantách je vnitřní výnosové procento záporné, což investování do takového projektu vylučuje. I v nejpříznivější podvariantě D je prostá doba návratnosti téměř 15 let a vnitřní výnosové procento IRR = 3,25 % a to nejsou příznivé ekonomické parametry. Varianta 2 Jedná se o modernizaci Výtopny Pančava podle návrhu studie podvarianta D, tj. výměna kotlů za nové nízkoteplotní, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava. Dále je vybavena tepelná síť komunikačním systémem a vybudován centrální dispečink, doplnění centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem. Soustava CZT je rozšířena a připojeny jsou Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén. K tomu navíc přistupuje napojení nové větve primárního tepelného rozvodu s podchodem pod ulicí na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Tabulka 8: Technickoekonomické parametry Investiční náklady (mil.kč) Ekonomický přínos (tis.kč/rok) Prostá doba návratnosti Ts (roků) 26 000 2 000 13 cca 3,5 Vnitřní výnosové procento IRR (%) Varianta 3 Varianta předpokládá rozdělenou soustavu CZT a modernizaci obou částí soustavy samostatně nezávisle na sobě. Jedná se o variantu, která vychází z existujícího stavu, kdy tepelná síť soustavy CZT je rozdělena na dvě části a jsou provozovány dva tepelné zdroje. Větší část soustavy se zdrojem Výtopna Pančava se bude MĚSTO DOBŘANY 17

modernizovat například způsobem navrženým ve studii z roku 2007, výkon zdroje bude nižší, rekonstrukce tepelné sítě bude podle návrhu. Zůstává otevřena možnost modifikace zdroje například změnou paliva na biomasu. Menší část soustavy se bude modernizovat podobně jako větší část, ale s časovým posunem a s případným využitím modernějších technologií. Palivem zůstane ZP. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy: Tabulka 9: Technickoekonomické parametry Výtopna Pančava Investiční náklady Ekonomický přínos Prostá doba Vnitřní výnosové (mil.kč) (tis.kč/rok) návratnosti Ts (roků) procento IRR (%) 14 500 1 000 14,5 cca 3,5 Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace menší části soustavy: Tabulka 10: Technickoekonomické parametry kotelna Stará Pančava Investiční náklady Ekonomický přínos Prostá doba Vnitřní výnosové (mil.kč) (tis.kč/rok) návratnosti Ts (roků) procento IRR (%) 9 000 600 15 cca 3,0 Tato varianta by výhledově zřejmě znamenala úplné oddělení obou částí soustavy CZT a vzniku dvou zcela samostatných částí i po stránce provozovatele tepelných zdrojů a tepelných sítí. Varianta 4 Varianta rozdělení soustavy CZT a modernizace obou částí samostatně nezávisle na sobě včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Jedná se o variantu, při které by došlo k výrazně většímu rozvoji jedné, tj. větší části soustavy a stagnaci menší části. Větší část by se rozšířila na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy s rozšířením na přestavbovou lokalitu i menší části uvádějí následující tabulky: Tabulka 11: Technickoekonomické parametry větší část soustavy Investiční náklady Ekonomický přínos Prostá doba Vnitřní výnosové (mil.kč) (tis.kč/rok) návratnosti Ts (roků) procento IRR (%) 17 300 1 500 11,5 cca 8,0 Tabulka 12: Technickoekonomické parametry menší část soustavy Investiční náklady Ekonomický přínos Prostá doba Vnitřní výnosové (mil.kč) (tis.kč/rok) návratnosti Ts (roků) procento IRR (%) 9 000 600 15 cca 3,0 Varianta 5 Tato varianta je spojena s modernizací centrálního zdroje tepla na nový tepelný zdroj spalující biomasu (pravděpodobně slámu). Instalovaný výkon zdroje je cca 5 MW, není napojena nová lokalita na soustavu CZT. Modernizace tepelné sítě a objektových předávacích stanic se předpokládá ve stejném rozsahu jako ve standardní variantě. Nový tepelný zdroj na biomasu bude umístěn v objektu dosavadní Výtopny Pančava ve stavebně upraveném prostoru. MĚSTO DOBŘANY 18

Cena tepla vychází pronikavě nižší než ve všech variantách s původním palivem (zemním plynem). K tomuto faktu je nutno přistupovat uvážlivě, neboť ve výše uvedených předpokladech je velká míra nejistoty (např. cena paliva z biomasy může být vyšší, se získáváním biomasy mohou být spojeny další nepředvídané náklady atd.). Varianta 6 Varianta s přechodem zdroje tepla na spalování biomasy včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Analogicky jako ve variantě 2 se zvýší odběr tepla připojením další lokality. Investiční náklady se zvýší o náklady na přivedení tepla ze zdroje na přestavbovou lokalitu k novým odběratelům tepla. Základní části tepelného zdroje na biomasu obsahují: 2 ks teplovodní kotle na spalování slámy, příslušenství pro manipulaci s palivem v kotelně, akumulační zásobníky otopné vody, ostatní strojní zařízení kotelny, provozní skládka paliva se zařízením pro manipulaci. Ocenění investičních nákladů na realizaci varianty se zdrojem na biomasu: technologické zařízení kotelny cca 22 mil.kč, stavební část cca 3 mil.kč, provozní skládka paliva (zpevněná plocha se zastřešením) cca 3 mil.kč, mechanizace pro manipulaci s palivem na skládce a v kotelně cca 6 mil.kč, investice do tepelné sítě a objektových předávacích stanic cca 11 mil.kč, náklady na napojení přestavbové lokality vojenských kasáren cca 2,5 mil.kč, celkové investiční náklady cca 47,5 mil.kč. Pro ocenění budoucí úrovně ceny tepla vycházíme analogicky jako u předcházející varianty z následujících předpokladů: pokračující trend růstu ceny elektrické energie, cena paliva z biomasy cca 60 Kč/GJ, proměnné náklady díky pronikavě nižší ceně paliva poklesnou oproti stávajícímu stavu o cca 60% a dosáhnou výše cca 100 Kč/GJ, investice ve výši cca 45 mil.kč se promítne do stálých nákladů buď ve formě splátek úvěru, nebo leasingu a zvýšenou úrovní odpisů, vzrostou i mzdové náklady a zřejmě neklesnou položky opravy a údržba, režie a ostatní stálé náklady, stálé náklady vzrostou oproti stávajícímu stavu na dvojnásobek a dosáhnou výše cca 300 Kč/GJ, zisk společnosti provozující soustavu CZT bude na stejné úrovni cca 3%. Cena tepla vychází velmi příznivě díky zvětšení odbytu tepla pro přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren, kde kromě více než 200 nových bytů bude i řada nových odběrů kategorie terciární sféry. MĚSTO DOBŘANY 19

Varianta 7 Do výčtu všech potenciálně možných variant rozvoje soustavy CZT patří i varianta možného zániku (likvidace) soustavy. Tato varianta uvažuje se zachováním dosavadního paliva zemního plynu a decentralizací zdrojů tepla do lokálních domovních kotelen. Přestože je to v protikladu proti současně trvajícímu trendu zlepšování životního prostředí (snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší měst ze stacionárních zdrojů znečišťování), mohou vznikat názorové tendence proti centralizovanému zásobování teplem, založené na přeceňování vlivu ztrát tepelné energie v rozvodu tepla a podporované nespokojeností vlivem růstu ceny tepelné energie, který objektivně existuje zejména vlivem růstu ceny zemního plynu. Plynofikace sídliště je již provedena a pro vybudování domovních kotelen by nebylo velkým problémem vybudovat nové, dostatečně dimenzované středotlaké plynové přípojky pro domovní kotelny. Ani odvod spalin do ovzduší z domovních kotelen by neměl narazit na vážnější problémy. Technologie pro stavbu komínů z plynových kotelen je na vysoké úrovni a technické otázky vybudování komínů u všech bytových domů jsou řešitelné. Je však třeba odmítat názory na decentralizaci zdrojů tepla až do jednotlivých bytů. Stavební konstrukce panelových domů neumožňují řešit odvod spalin z plynových kotlů jednotlivých bytů. Celkový potřebný instalovaný výkon domovních kotelen vychází cca 3 000 kw (bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren) a nezohledňuje současné nedotápění bytů může být mírně poddimenzován. Měrné investiční náklady na 1 kw instalovaného výkonu v domovních kotelnách uvažujeme cca 2 300 Kč. Pak celkové investiční náklady na výstavbu domovních plynových kotelen budou cca 6,9 mil.kč. K tomu je nutno připočíst náklady na nové plynové přípojky průměrně cca 80 tis.kč na jednu přípojku tj. celkem cca 2 mil.kč. Celkové investiční náklady tedy budou cca 8,9 mil.kč (opět bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren). Proměnné náklady na výrobu tepla v domovních kotelnách budou z 90% určeny náklady na palivo (podíl nákladů na palivo v celkových proměnných nákladech bude vyšší než u centrálního zdroje) a dosáhnou výše cca 320 Kč/GJ. Investice ve výši cca 8,9 mil.kč se promítne do ceny tepla splácením těchto pořizovacích nákladů formou splátek úvěru nebo leasingu (u družstevních bytů a bytů vlastníků sdružených ve SVJ např. položkou platby do fondu oprav), v řádu 20 až 30 Kč/GJ. Celkové stálé náklady budou složeny ze splátek pořizovacích nákladů, nutných nákladů na provoz a údržbu a režijních nákladů, celkem odhad cca 90 Kč/GJ, další položkou budou splátky nutné k umoření odpisů likvidované soustavy CZT, které je možno odhadovat podle zbytkové hodnoty zařízení centrálního tepelného zdroje a tepelné sítě a odhadu nákladů na jejich likvidaci (zatím investováno do modernizace tepelné sítě v letech 2000-2002 cca 9,8 mil.kč). Tuto položku na 1 GJ dodaného tepla z domovních kotelen odhadujeme ve formě měsíčních splátek po dobu 10 let na cca 5 Kč/GJ. Výpočet nákladů na tuto variantu respektuje ustanovení zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve svém úplném znění tj. se zahrnutím všech změn provedených novelami č.151/2002 Sb., 262/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb. a 670/2004 Sb., který stanoví v paragrafu 77 odstavci 5 toto: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené MĚSTO DOBŘANY 20

s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Tak zásadní změna, jako odpojení všech odběratelů tepla z CZT a tím de facto její likvidace zahrnuje proto uhrazení zbytkové hodnoty investic do celé soustavy CZT a uhrazení nákladů na likvidaci soustavy a uvedení pozemků do původního stavu po demolici tepelného zdroje, všech tepelných rozvodů a souvisejících staveb. 3.3 Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT Jednou z možných metod pro vyhledání optimální varianty je ocenění váhy jednotlivých výhod (silných stránek a příležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) bodovým hodnocením a následné porovnání výsledků bodového hodnocení. Tabulka 13: Přehled výhod (silných stránek a příležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) jednotlivých definovaných variant rozvoje CZT Varianta Výhody, silné stránky, příležitosti 1 A 1 B Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie. 1 C Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie, uplatnění kogenerace. 1 D Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní modernizace centrálního zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie. 2 Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní modernizace centrálního zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. 3 Odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, zásadní modernizace většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku pro větší část soustavy CZT, částečně připraveno ve fázi studie. 4 Odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, zásadní modernizace většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku pro větší část soustavy CZT, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla ve větší části soustavy CZT zvýšením jeho prodeje, Nevýhody, slabé stránky, hrozby Malá modernizace zdroje tepla, malá úspora energie, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. Využití kogenerace nepřináší zásadní zlepšení v úsporách energie, stále vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. S výměnou kotlů za nové nízkoteplotní je spojeno výrazné zvýšení investiční náročnosti, stále vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města.. Zvýšení investiční náročnosti, stále ještě vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. Zachování zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Hrozba technického zaostávání menší části CZT a její ekonomické životaschopnosti. Zachování zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Hrozba technického zaostávání menší části CZT a ztráty její ekonomické životaschopnosti. MĚSTO DOBŘANY 21

částečně připraveno ve fázi studie. 5 Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). 6 Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem a další snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). 7 Zrušení ztrát tepla ve venkovních tepelných rozvodech, odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, nižší investiční náročnost, Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby. Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby. Zhoršení imisní situace v obytné zóně, vyloučení možnosti záměny paliva ve zdrojích tepla, přesun povinností a odpovědnosti za provoz plynových kotelen od profesionálního provozovatele na spotřebitele - uživatele Tabulka 14: Shrnutí hlavních technickoekonomických parametrů variant Varianta Investice (mil.kč) Ekonom.přínos (mil.kč/rok) Návratnost (roků) Dodávka tepla (GJ/rok) Cena tepla (Kč/GJ) 1 A 14,156 0,622 22,7 20 000 655 1 B 15,483 0,648 23,9 20 000 634 1 C 16,261 0,885 18,4 20 000 619 1 D 23,202 1,586 14,6 20 000 598 2 26,0 2,0 13 28 500 532 3 14,5+9,0 1,0+0,6 14,5/15 15 000+5 000 603/600 4 17,3+9,0 1,5+0,6 9,2 22 500+5 000 540/600 5 45 není vyjádřen 20 000 413 6 47,5 není vyjádřen 28 500 353 7 8,9 0,8 11,1 18 000 495 Tabulka 15: Bodové hodnocení variant Výhody, silné stránky, příležitosti Body Nevýhody, slabé stránky, hrozby Body Zrušení zdroje emisí +4 Nutnost budování spojky teplovodu - 3 Kogenerace +3 Vysoká cena tepla - 4 Nové nízkoteplotní kotle +4 Vysoké investiční náklady - 3 Modernizace tepelné sítě +4 Hrozba nespokojenosti odběratelů - 3 Energetický dispečink +3 Zvýšení emisí - 4 Vyšší úspory energie +2 Odpor veřejnosti - 3 Připojení nové plochy CZT +4 Zvýšení emisí a imisí v obytné zóně - 5 Spalování biomasy +5 Vyloučení možnosti záměny paliva -3 Možnost získání dotace +5 Zrušení ztrát tepla v rozvodu +4 MĚSTO DOBŘANY 22

Tabulka 16: Výsledek bodového hodnocení variant Varianta Součet kladných bodů Součet záporných bodů Rozdíl 1 A 1 B 11 10 +1 1 C 14 10 +4 1 D 20 14 +6 2 24 19 +5 3 14 10 +4 4 18 15 +3 5 21 10 +11 6 25 15 +10 7 11 8 +3 Interpretace výsledku hodnocení variant: Nejlepší hodnocení je vyjádřeno nejvyšším bodovým hodnocením, tedy nejvyšší kladnou hodnotou rozdílu z posledního sloupce tabulky č.59. Nejvyšší bodové hodnocení mají varianty 5 a 6 a to z toho důvodu, že v obou z nich je uvažováno s přechodem na spalování biomasy, což vede ke snížení ceny tepla a současně je naděje na získání dotace na realizaci projektu. V obou těchto variantách se předpokládá zachování soustavy CZT vcelku, tedy provedení teplovodní spojky v centru města. Nejnižší bodové hodnocení mají shodně podvarianty 1 A a B, které vycházejí ze studie firmy SYSTHERM, dále varianta 4, tj. varianta rozdělení soustavy CZT a připojení nové plochy pouze k jedné části původní soustavy a varianta 7, tj. zrušení CZT a decentralizace výroby tepla do domovních kotelen. MĚSTO DOBŘANY 23

Obrázek 14: Porovnání výsledků variant rozvoje soustavy CZT Cena tepelné energie - orientační výpočet Kč/GJ bez DPH Náklady celkem na výrobu tepla v jednotlivých variantách - orientační výpočet, [Kč] 353 413 495 600 540 600 603 532 598 619 634 655 Var7 Var6 Var5 Var4_maláV Var4_velkáV Var3_maláV Var3_velkáV Var2 Var1D Var1C Var1B Var1A Var7 Var6 Var5 Var4_maláV Var4_velkáV Var3_maláV Var3_velkáV Var2 Var1D Var1C Var1B Var1A 3 000 000 3 000 000 8 910 000 10 050 000 8 250 000 12 150 000 9 050 000 15 160 000 11 960 000 12 370 000 12 680 000 13 100 000 Tabulka 17: Náklady celkem na výrobu tepla z CZT, výroba tepla a jeho výpočtová cena Var1A Var1B Var1C Var1D Var2 Var3_velkáV Var3_maláV Var4_velkáV Var4_maláV Var5 Var6 Var7 Náklady celkem Kč/rok 13 100 000 12 680 000 12 370 000 11 960 000 15 160 000 9 050 000 3 000 000 12 150 000 3 000 000 8 250 000 10 050 000 8 910 000 Množství tep. Energie GJ/rok 20 000 20 000 20 000 20 000 28 500 15 000 5 000 22 500 5 000 20 000 28 500 18 000 Cena tep.energie bez Kč/GJ 655 634 619 598 532 603 600 540 600 413 353 495 DPH MĚSTO DOBŘANY 24

4. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR ENERGIE 4.1 Potenciál úspor energie a jejich realizace u spotřebitelských systémů Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Bytový sektor V bytovém sektoru vychází potenciál úspor mj. z porovnání dnešní spotřeby v domech pro bydlení a normové hodnoty spotřeby tepla na vytápění v době výstavby: Tabulka 18: Energetická náročnost objektů podle období výstavby Měrná spotřeba energie stávající bytový fond [kwh/m 2. rok] OBDOBÍ VÝSTAVBY Původní Po opatřeních v roce 2008 Rodinné domy Po opatřeních do roku 2027 < 1920 250 175 145 < 1945 270 190 130 1946 1980 260 150 100 1981 2001 200 120 95 Bytové a ostatní budovy Zdroj: ENVIROS < 1920 170 135 110 < 1945 180 130 90 1946 1980 220 120 90 1981 2001 130 90 70 Analýzou údajů dodavatelů paliv a energie do území bylo zjištěno, že domácnosti v Dobřanech již dnes výrazně spoří na nákladech na vytápění. V domech pro bydlení, zásobovaných ze soustavy CZT, existují významné rozdíly ve spotřebě na m 2 podlahové plochy: maximum tvoří roční spotřeba 190 kwh/m 2, minimální spotřeba za rok je 64 kwh/m 2. Průměrná spotřeba na vytápění je 102,5 kwh/m 2 podlahové plochy a rok. Porovnáním s hodnotou měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění za otopné období ve výši 0,47 GJ na 1 m 2 vyplývá, že pouze u tří objektů je měrná spotřeba tepelné energie na vytápění vyšší, než je současnými pravidly pro vytápění požadováno, ostatní požadovaný ukazatel splňují. Toto zjištění je v rozporu se závěry energetických auditů, protože u řady objektů nejsou doposud provedeny žádné dodatečné tepelné izolace ani nejsou vyměněna původní okna. U několika objektů již byla provedena dodatečná tepelná izolace (zateplení obvodového pláště) a výměna původních oken za nová plastová - je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá modernizovat cca 40% všech vytápěných bytových domů. Dosažené měrné hodnoty na vytápění jsou kromě zateplení vysvětlovány tím, že obyvatelé objektů abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop, což podle vyjádření dodavatele tepla vede v mnoha domácnostech až ke vzniku plísní v důsledku nedotápění bytů. Proto je v bytovém fondu, zásobovaném z CZT, ekonomicky nadějný potenciál úspor energie ve vytápění velmi nízký. MĚSTO DOBŘANY 25

Spolu s dalšími úsporami ve spotřebě teplé vody (spotřeba tepla na ohřev teplé užitkové vody tvoří 30 až 44% odběru tepla celkem podle jednotlivých domů) potenciál dosahuje cca 5 tis. GJ/rok (po zateplení všech bytových domů). V ostatních bytových domech je 470 bytových jednotek. Tyto domy jsou zděné a potenciál úspor existuje zejména ve výměně oken, zateplení pod střechami, zateplením podlah apod. Historické jádro města bylo prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Zateplování stěn těchto domů je většinou problematické s ohledem na ochranu památek, navíc většinou neekonomické. Potenciál úspor ve vytápění je odhadnut na cca 15%. Rodinné domy, které byly postaveny v poslední době většinou splňují požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. U starších domů lze opět doporučit oddělení vytápěných a nevytápěných prostor, zateplení stropů a pod střechami, vybudování vstupních zádveří, zlepšení těsnění oken a dveří, výměnu oken a vstupních dveří, apod. Opatření ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu zahrnují: Instalace termostatických regulačních ventilů, vyregulování otopné soustavy Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich výměnu za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná výměna vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,0 W/m 2 K. Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva - Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Modernizace vytápěcích soustav a kotlů - Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme zejména v nových domech - kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo, případně obojí, doporučujeme také kotle na peletky, v novostavbách mimo dosah zemního plynu tepelná čerpadla, využití solárního ohřevu teplé vody. Potenciál úspor, který byl uplatněn pro výpočet výhledové spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě, měl následující výpočtové výsledky: MĚSTO DOBŘANY 26