Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry Pozice recyklát ze stvebních demoli ních odpd n trhu stvebních mteriál M. kopán Asocice pro rozvoj recyklce stvebních mteriál v R, Brno, eská republik RESUME: Recycled construction nd demolition wste position in building mterils mrket With respect to weight, CDW represents gret del of wste production (pprox. 22%- 30%) in Czech Rep. s well s in other EU countries. The mount of CDW included in ctegories 1701, 1703, 1705 nd 1709, which ws produced in the yers 2006-2009, is summrized in tb.1. The dt re tken from the ISOH dtbse mnged by Czech Environmentl Informtion Agency (CENIA). The specified figures (with respect to the vlid definition of wste stted in the lw 185/2001 Sb. bout wstes) do not include whole production of wste in ctegories 1701, 1703 nd 1705. The mjor prt of CDW is directly recycled nd repetedly used t the plce of its production nd thereby do not stisfy the definition of wste ccording to the lw. In tb. 2, there re stted some results of reserch conducted by the Assocition for construction wste recycling (ARSM), which lso includes production of recycled mterils tht were not included in tb.1. It is proven tht the rel production of recycled CDW is in comprison to the figures in ISOH dtbse pprox. by 80-100% higher in the individul yers. Further in the rticle, some possibilities regrding pplying the CDW on the mrket with construction ggregte re nlysed. The nlysis hs been dpted to the specific Czech legisltive conditions. From the perspective of producer, there re two bsic wys to offer recycled CDW on the mrket: ) s processed wste b) s n unspecified product (in the sense of the lw 102/2001 Sb. bout generl sfety of products with respect to the lw 22/1997 nd decree of the government 312/2005 Sb.) In cse of declrtion recycled CDW s n unspecified product, beside the obligtion to prove ecologicl sfety, it is lso necessry to prove constructionlly-technicl properties ccording to plnned usge. This is in most cses done by comprison ccording to SN EN 13242 Aggregtes for unbound nd hydruliclly bound mterils for use in civil engineering work nd rod construction. In the conclusion of the rticle is proven tht, even though the production of recycled mterils from CDW hs been in its bsolute figures slightly growing in the lst few yers, but it is slower in comprison to the growth of construction ggregtes mining, which since 2003 results in continuous decrese (from 8,2 to 6,6%) of reltive prt of recycled mterils from CDW. As reson cn be determined the understndble pressure of construction ggregtes producers to increse the mining s well s continuously chnging nd more complicted legisltive connected to wste tretment including CDW. In ddition, this complicted legisltive process is prtly prlysed by confusing EU legisltion. Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví 9
Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry 1 PRODUKCE STAVEBNÍCH ODPAD A RECYKLÁT Z NICH VYROBENÝCH Stvební demoli ní odpdy p edstvují hmotnostn velmi zn nou ást produkce vech odpd (cc 22% 30%) to jk v R, tk i v osttních zemích EU. Proto je problemtik nkládání s nimi trvle velice ktuální. Mnoství vzniklých stvebních odpd ve skupinách 1701, 1703, 1705 1709 v letech 2006 2009 je v tb. 1. Dt jsou p evzt z dtbáze ISOH, sprvovné eskou inform ní genturou ivotního prost edí (CENIA). Uvedené hodnoty vk (s ohledem n pltnou definici odpd v zákon o odpdech 185/2001 Sb.) nepostihují celou produkci vech, le zejmén z hmotnostního hledisk st ejních druh, inertních minerálních stvebních odpd skupiny 1701, 1703 1705. Dle zmín né definice je: Odpd je kdá movitá v c, které se osob zbvuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbvit p ísluí do n které ze skupin odpd uvedených v p íloze. 1 k tomuto zákonu. (Zákon 185/2001 Sb. 3, odst. 1). Zn ná ást vyt ené zeminy kmeniv i dlích inertních stvebních odpd vk tuto definici nenpl uje, pokud po recyklci (zprvidl v míst demolice) nem ní svého mjitele (recykl ní firm zde p sobí pouze jko jistá form sluby). Proto tkto recyklovné inertní minerální odpdy ni produkty z nich vyrobené zprvidl neprocházejí výe zmín nou dtbází ISOH. Tb. 1. Produkce stvebních demoli ní odpd v letech 2006-2009 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 skupin odpd [kt] [kt] [kt] [kt] 17 01 Beton, cihly, tky kermik 3 240 4 628 2 934 2 998 17 01 01 Beton 1 108 1 815 1 224 1 132 17 01 02 Cihly 963 761 861 919 17 01 03 Tky kermické výrobky 39 12 13 15 17 01 06* Sm si obshující nebezpe né látky 103 82 43 46 17 01 07 Sm si neuvedené pod. 17 01 06 1 026 1 958 793 886 17 03 Asfltové sm si, dehet výr. z dehtu 345 505 445 516 17 03 01* Asflt. sm si obshující dehet 6 11 8 3 17 03 02 Asflt. sm si neuvedené pod. 17 03 01 339 493 437 513 17 03 03* Uhelný dehet výrobky z dehtu 0 1 0 1 17 05 Zemin (v etn vyt ené zeminy z kont. míst), kmení vyt ená hluin 7 834 9 176 11 396 10 708 17 05 03* Zem. km. obshující nebez. látky 181 314 462 504 17 05 04 Zem. km. neuvedené pod. 17 05 03 7 237 8 481 10 026 9 116 17 05 05* Vyt. hluin obshující nebez. látky 0 0 0 0 17 05 06 Vyt. hluin neuvedená pod. 17 05 05 145 292 707 1 003 17 05 07* t rk ze el. svrku obshující NL 5 10 26 30 17 05 08 t rk ze elezni ního svrku neuvedený pod íslem 17 05 07 266 79 175 54 17 09 Jiné stvební demoli ní odpdy 417 702 497 580 17 09 03* Jiné SDO obshující nebez. látky 74 59 47 95 17 09 04 Sm. SDO neuv. pod. 170901, 02, 03 343 642 449 485 C E L K E M 11836 15065 15272 14 802 Zdroj: dtbáze ISOH (CENIA) 10 Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví
Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry Skupiny podskupiny uvád né v tb. 1 p edstvují z hledisk hmotnostního rozhodující mteriálové toky v produkci stvebních demoli ních odpd. S cílem zp esn ní hmotnostních mteriálových tok v oblsti recyklce stvebních demoli ních odpd provád l prvideln v letech 1997 2008 Asocice pro rozvoj recyklce stvebních mteriál (ARSM) pr zkum produkce recyklát vyrobených ze stvebních demoli ních odpd p ímo u jejich producent. Jednlo se o cc 40 rozhodujících firem, které relizují recyklci SDO v R produkují více ne 90 % recyklát. P ehledn jsou údje o produkovných mnostvích recyklát v jednotlivých komoditách v letech 2003 2008 uvedeny v tb. 2. Uvád ná mnoství produkovných recyklát je vk nutno povovt z hodnoty p ibliné, nebo jsou získány n zákld údj firem, které není mono dále ov it. Skute né hodnoty mohou p itom kolíst ob m sm ry od hodnot získných. I p es tyto skute nosti lze povovt údje o mnostvích recyklovných stvebních sutí jejich struktu e z dostte n reprezenttivní p ípdné odchylky od skute nosti budou s nejv tí prvd podobností doshovt sttisticky nevýznmných hodnot. Tb. 2 Chrkteristik zprcovných stvebních odpd v recykl ních linkách (v kt) Druh recyklovného odpdu Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Cihelná su 1392 1664 1711 1616 1996 1549 Betonová su 1255 994 1233 1112 1611 1155 Asfltové sm si bez dehtu 516 514 598 576 728 740 Sm sný stvební odpd 59 131 122 54 40 118 Kmenivo 913 719 596 738 975 1291 (z toho elezni ní loe) 225 200 89 185 200 265 Výkopové zeminy 452 432 298 590 691 1026 Osttní 261 309 134 387 471 475 Celkem 4849 4771 4865 5072 6511 6274 Z toho minerální su (cih. su + betonová su + sflty + sm s. st. odpd) 3222 3303 3665 3357 4375 3562 Celkem zeminy recyklovné kmenivo 1366 1151 894 1328 1665 2317 Rec. dlích odpd (strusk uhelná hluin) celk. 261 309 134 387 311 270 Celková produkce minerální sut dle dtbáze ISOH (1701 + 1703 + 1709 bez 3024 3860 2952 3818 4029 3778 NL, zp. nk. A00) Celková produkce recyklát z minerální sut dle dtbáze ISOH (1701 + 1703 + 1 568 1 564 1 398 2 119 2 575 2 091 1709, zp. nk. AR5, BR5) Mír recyklce minerální sut dle dtbáze ISOH 51,9% 40,5% 47,4% 55,5% 63,9% 55,3% Celková produkce minerální sut dle odhdu ARSM (1701 + 1703 + 1709) zdroj dtbáze ARSM 5000 5500 5000 5500 5000 5500 5300 5700 5700 6500 5700 6500 Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví 11
Jk je z tbulky 2 z ejmé, produkce recyklát ze stvebních demoli ních odpd získných p i demolicích (nezhrnující recyklovné zeminy kmenivo) (v tb. 2 ozn eno jko minerální su ) se v letech 2003 2008 výrzn ji nem nil (s výjimkou roku 2007). N celkovém r stu mnoství recyklovných stvebních mteriál má tedy podíl zejmén recyklovná výkopová zemin kmenivo. 9,00% Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry pom r [%] 8,00% 7,00% 8,25% 7,59% 7,89% 8,44% 6,71% 6,37% 6,00% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Obrázek 1. Pom r produkce recyklát ze SDO k produkci stvebního kmene Do roku 2003 byl recyklce SDO chrkteristická trvlým r stem produkce recyklát. V letech 2004 2006 lze pozorovt stgnci, její p í inu je moné spt ovt krom jiného prvd podobn i v nejednotném sytému prokzování vlstností recyklát. Produkce recyklát ze stvebních demoli ních odpd by nem l být posuzován smosttn, le ve vzthu k produkci stvební výroby. T se, s ohledem n upltn ní recyklát, odráí zejmén v mnostvích vyt eného stvebního kmeniv písk. P i reltivní stgnci produkce recyklát ze SDO v posledních letech docházelo zárove k mohutnému nár stu t by stvebního kmene (v letech 2003 2006 vzrostl produkce p írodního stvebního kmeniv o 26,1% - zdroj Ministerstvo pr myslu obchodu). Z tohoto hledisk lze pozorovt pokles podílu recyklát vyrobených ze SDO n trhu s kmenivem (p írodním i recyklovným) viz Obrázek 1. Z hledisk loklit pro recyklce stvebních demoli ních odpd jsou zcel dominntní velké m stské glomerce, kde vzniká výrzn vyí mnoství produkovných stvebních demoli ních odpd n jednoho obyvtele, ne v mlých m stech n venkov. I kdy tto m st v tinou vydl své vlstní vyhláky o nkládání s odpdy, které se v nují i nkládání recyklci stvebních demoli ních odpd, ne vdy je tto innost z úrovn orgán státní správy i smosprávy podporován. Problémem je zprvidl to, e provoz recykl ní linky SDO áste n zt uje ivotní prost edí ve svém nejbliím okolí. Je to dáno jk provozem vlstní recykl ní linky nezbytnou mnipulcí se stvebními sut mi recykláty, tk tké nár stem hustoty provozu nákldních vozidel v okolí. Provoz vlstní recykl ní linky bývá sto spojen i s nár stem prnosti v nejbliím okolí (c do 300 m), nár st hluku s ohledem n moderní drtící mnipul ní techniku ji není signifikntní. Proto je pro loklizci stbilních recykl ních linek stvebních demoli ních odpd nezbytné volit vdy tková míst, která jsou od ob nské zástvby vdy dostte n vzdálen, le p eprvní nákldy p i dovozu sutí odvoz recyklát jsou jet kceptovtelné. Toho bylo doseno np. v Brn v Plzni. 2 MONOSTI POSUZOVÁNÍ JAKOSTI RECYKLÁT Pro monost op tovného plnohodnotného vyuití recyklovných stvebních mteriál je nezbytné zjit ní jejich kvlity tk, by mohly nhrdit pro dný ú el pouití p írod- 12 Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví
Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry ní nerostné suroviny, co spo ívá p edevím v d sledném dodrování jejich jkosti, zejmén v souldu s p íslunými SN EN pltnými pro kmenivo. Pro zisk kvlitního stvebního recyklátu je nevyhnutelné dodret dnes ji pom rn známý dodrovný technologický postup to ji od fáze výb ru vhodné technologie demolice, následného p edt íd ní sutí jejich zdrob ování dlího t íd ní v etn mnipulce s nimi. Pro upltn ní recyklátu n trhu je nevyhnutelná pr kzná deklrce jeho vlstností v se. To dává jistotu jk producentovi, tk i odb rteli recyklátu, e s tímto mteriálem nkládjí v souldu s pltnými právními p edpisy. Z hledisk producent recyklátu existují dv (resp. t i) zákldní cesty k upltn ní recyklátu n trhu: ) jko uprveného odpdu, b) jko nestnoveného výrobku (ve smyslu zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpe nosti výrobk s ohledem n zákon 22/1997 n ízení vlády 312/2005 Sb.) c) v p ípd, e je recyklát vyuíván p ímo p vodcem odpdu, není dle sou sné pltné legisltivy nutno init ádná opt ení ve smyslu zákon o odpdech, nebo tento mteriál nenpl uje definici odpdu ve smyslu zmín ného zákon. P i deklrci recyklátu jko odpdu se n jedné strn n vzniklý recyklát nevzthuje zákon 102/2001 Sb. dlí, n strn druhé má vk odb rtel tkového recyklátu (by prokzteln bez kodlivých vlstností ve smyslu vyhláky 294/2005 Sb.) podle zákon o odpdech 185/2001 Sb. jednozn nou povinnost mít ud lený souhls krjského ú du k nkládání s odpdy. Ve sm rnici EU Rdy 98/2008 o odpdech vk lze vysledovt výrzn jednoduí monost nkládání s n kterými stvebními demoli ními odpdy ne tomu bylo doposud. Je to dáno zejmén zvedením definicí nového pojmu vedlejí produkt (orig. byproduct). Sm rnice jej definuje jko látku nebo p edm t vzniklý p i výrobním procesu, jeho prvotním cílem není výrob tohoto p edm tu to, jsou-li spln ny tyto podmínky: ) dlí vyuití látky nebo p edm tu je jisté; b) látku nebo p edm t lze vyuít p ímo bez dlího zprcování jiným ne b ným pr myslovým zp sobem; c) výrob látky nebo p edm tu je nedílnou sou ástí výrobního procesu d) dlí vyuití je zákonné, tj. látk nebo p edm t spl ují vechny p ísluné podvky, pokud jde o výrobek, ivotní prost edí ochrnu zdrví u konkrétního pouití nepovedou k celkovým nep íznivým ú ink m n ivotní prost edí nebo lidské zdrví (Sm rnice EU Rdy 98/2008 o odpdech). N zákld výe uvedených podmínek pk mohou jednotlivé lenské státy p ijmout opt ení, kterými se stnoví kritéri, je musí být spln n k tomu, by konkrétní látk nebo p edm t mohly být povovány z vedlejí produkt nikoli odpd. V souldu s výe uvedenou sm rnicí lze povovt z vedlejí produkt np. vekeré výkopové zeminy kmenivo výrobky z n j vyrobené. Je vk p itom nezbytné by odpovídly zárove podmínkám dle zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpe nosti výrobk. Sou ástí této obecné bezpe nosti je i to, e výrobky podléhjí p ísluným technickým normám - zde zejmén normám pltným pro kmenivo. V t chto normách je vdy v kpitole zbývjící se definicemi uvedeno kmenivo jko zrnitý mteriál pouívný ve stvebnictví; kmenivo m e být p írodní, um lé nebo recyklovné. Recyklovné kmenivo je definováno jko kmenivo získné zprcováním norgnického mteriálu d íve pouitého v konstrukci (výjimku zde tvo í pouze SN EN 13 450 Kmenivo pro kolejové loe, kde je recyklovné kmenivo pro kolejové loe definováno jko kmenivo pro kolejové loe uprvené z kmeniv ji d íve uitého v kolejovém loi). Nej st ji bývá recyklát ze SDO vyuíván podle SN EN 13 242 jko Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví 13
recyklovné kmenivo pro nestmelené sm si sm si stmelené hydrulickými pojivy pro inenýrské stvby pozemní komunikce. Rozsh zkouek deklrce vlstností (obdobn jko u osttních norem pro kmenivo) se omezuje dle ur eného pouití kmeniv (np. v pozemních komunikcích dle Technických podmínek TP 170 Ministerstv doprvy R Nvrhování pozemních komunikcí vydných v r. 2004), p íp. jeho p vodu. P i plikci recyklovného kmeniv bývá nej st ji vyuíván SN EN 13242 Kmenivo pro nestmelené sm si sm si stmelené hydrulickými pojivy pro inenýrské stvby pozemní komunikce. Problémem vk z stává i nutnost deklrce toho, e u tkto vyrobeného kmeniv nep eshují kodliviny povolené limity. Rozsh této zkouky i limity jsou v jednotlivých zemích EU zn n odliné. V podmínkách R je prokzován obsh kodlivin zprvidl podle vyhláky 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpd n skládky jejich vyuívání n povrchu terénu. 3 ZÁV R Wste utiliztion, recycled mterils in the building industry Recykláty vyrobené z inertních minerálních stveních sutí nlezly v uplynulých letech své upltn ní v d plikcí stvební výroby. I p es zdánlivý nár st produkce recyklát vk jejich reltivní podíl n celkovém mnoství vyt eného p írodního kmeniv od roku 2003 trvle klesá (z hodnoty 8,2% n 6,4%). P í in tohoto poklesu je více. Jednk je to p irozený tlk producent kmeniv n stálý r st vyt ených objem, le n druhé strn i stále se m nící ím dál tím víc komplikovn jí legisltiv spojená s nkládáním s odpdy to v etn odpd stvebních demoli ních. Komplikovný legisltivní proces p i nkládání se stvebními demoli ními odpdy je nvíc i áste n prlyzován nep ehlednou legisltivou ES její snhou zshovt i do oblstí, které n národních úrovních fungují neohroují p itom ekonomiku osttních len unie. Inertní minerální stvební demoli ní odpdy jsou toho jednozn ným dokldem. Jejich p eshrni ní doprv je s ohledem n nízkou p idnou hodnotu p i výrob recyklát n výjimky zcel nerentbilní. Proto by bylo vhodné se v této v ci opírt zejmén o národní p edpisy ponechávt rozhodnutí n národní úrovni. Problémy p i produkci recyklát ze stvebních demoli ních odpd mjí i výrobci v d dlích lenských zemí EU. P í iny jsou p itom obdobné jko v R. Proto se problemtikou irího upltn ní recyklát ze stvebních demoli ních odpd zbývjí jk n které národní profesní svzy sdruující producenty recyklát, tk i dv evropské ndnárodní svzy, zbývjící se touto problemtikou EQAR (Europen Qulity Assocition for Recycling e.v.) se sídlem v Berlín F.I.R. (Fédértion Interntionle du Recyclge) se sídlem v Bruselu. Díky své pozici se tyto svzy mohou ktivn zpojovt do jednání n kterých technických komisí výbor EK. 14 Využití odpdních hmot recyklátů ve stvebnictví