Úvod... 1 1 Vývoj důchodového zabezpečení v ČR... 3 1.1 Charakteristika současného stavu... 3 1.1.1 Český důchodový systém se skládá ze dvou částí...

Úvod... 1 1 Vývoj důchodového zabezpečení v ČR... 3 1.1 Charakteristika současného stavu... 3 1.1.1 Český důchodový systém se skládá ze dvou částí... 3 1.1.2 Obecné informace k zákonu o důchodovém pojištění... 4 1.1.3 Nutnost reformy... 6 1.1.4 Druhá a třetí etapa reformy... 8 1.1.5 Kam jsme skutečně v reformě došli... 9 2 Penzijní připojištění se státním příspěvkem... 13 2.1 Princip penzijního připojištění... 13 2.2 Definice a základní pojmy... 14 2.3 Příspěvky na penzijní připojištění... 17 2.4 Dávky a zdanění penzijního připojištění... 20 2.4.1 Danění dávek... 22 2.5 Podmínky pro výplatu penze... 23 2.5.1 Výsluhová penze... 23 2.5.2 Invalidní penze... 24 2.5.3 Pozůstalostní penze... 24 2.5.4 Starobní penze... 24 2.5.5 Stanovení výše penze... 24 2.6 Zákonné úpravy fungování penzijního připojištění... 25 2.7 Daňové výhody... 26 2.7.1 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů... 26 2.7.2 Daňové zvýhodnění zaměstnanců... 27 2.7.3 Nezdanitelná částka... 28 2.8 Penzijní fondy působící na území ČR... 29 2.8.1 Akcionářská struktura... 31 2.8.2 Hospodaření penzijního fondu... 32 2.8.3 Investiční možnosti penzijních fondů... 34 3 Problémy penzijního připojištění, jeho pozitiva a negativa... 37 3.1 Současné problémy penzijního připojištění... 37 3.1.1. Negativa... 38 3.1.2 Pozitiva... 42 Závěr... 44

Použitá literatura... 46 Přílohy... 47

Úvod Téma "Význam penzijního připojištění v České republice" jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila hned z několika důvodů. Tím nejzásadnějším je fakt, že od roku 2004, kdy Kooperativa, pojišťovna, a.s. VIG začala v rámci tzv. "strategické aliance" spolupracovat s Finanční skupinou České spořitelny, a.s., jsem se na Agentuře Západní Čechy stala garantem zavedení principů spolupráce do praktického uplatnění. A tak se mezi produkty, které pojistní poradci a externí zástupci naší pojišťovny běžně prodávají, dostal mimo jiné i produkt penzijní připojištění Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Ohlas mých spolupracovníků na tento produkt je vesměs kladný. Rozšíření nabídky pojistných produktů o spořící program se státním příspěvkem usnadnilo přístup ke klientům. Mnohde se setkáváme s vyšší oblibou tohoto produktu v konkurenci s důchodovým životním pojištěním. Pochopitelně stále se musí zdůrazňovat rozdíl mezi pojištěním a spořením. Finančním poradcům, kteří klientům nabízení nejvhodnější způsoby investování peněžních prostředků, produkt penzijního připojištění zaplnil pomyslnou mezeru v portfoliu možných variant. Ale nejenom profesně, ale i jako účastníka penzijního připojištění a budoucího důchodce, mě téma penzijních fondů a celkové důchodové reformy zajímá. Vždyť se jedná o finanční zajištění nás všech. Na celém světě je veřejností považováno za samozřejmost, že fungování systémů důchodového pojištění je v rukách státu. Ve většině případů se jedná o mechanismus založený na mezigenerační solidaritě. Tento princip by pochopitelně fungoval i nadále, nebýt hrozby celosvětového trendu postupného stárnutí populace. A máme tady problém, se kterým se musí vypořádat i Česká republika. Za jeden z kladů v myšlení občanů považuji fakt, že většina z nás již pochopila, že bez pravidelného ukládání si části našich nynějších příjmů, nebudeme schopni si udržet obvyklý životní standard i v poproduktivní části života. Právě probíhající a velmi diskutovaná důchodová reforma se ve svých fázích snaží promyslet a zrealizovat opatření, která povedou k přeměně celého důchodového systému. Jistým oddálením blížící se pohromy bylo zvýšení věkové hranice nároku na starobní důchod. Ale to je řešení na krátkou dobu a je potřeba daleko radikálnějších. V souvislosti s důchodovou reformou se hovoří o zavedení tzv. druhého pilíře, do kterého by si 1

ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádělo část povinných příspěvků důchodového pojištění. Tento druhý pilíř by byl spravován fondy a vložené prostředky by byly investovány za účelem získání výnosů a nikoliv používány na vyplácení důchodů současným příjemcům, jak je tomu u současného průběžně financovaného systému v pilíři prvním. V členských státech EU je tento druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) již obvyklý. Třetí pilíř celého důchodového systému by mělo tvořit dnes již fungující dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. V rámci druhé etapy důchodové reformy vláda schválila základní teze zamýšlených změn v systému penzijního připojištění, neboť i v tomto "pilíři" je nutná zásadní změna, aby systém plnil očekávané výsledky, co se zhodnocení vkladů spořitelů týká a nebyl ve své investiční činnosti nevhodně legislativně omezen. Cílem mé bakalářské práce bude charakterizovat současný stav důchodového systému, realizace důchodové reformy a analýza současného penzijního připojištění se státním příspěvkem. Chtěla bych zachytit problémy spojené s účastí v penzijním připojištění, jeho kladné i záporné stránky a vyvodit závěr o vhodnosti tohoto produktu. 2

1 Vývoj důchodového zabezpečení v ČR 1.1 Charakteristika současného stavu 1.1.1 Český důchodový systém se skládá ze dvou částí Prvním pilířem 1 je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO 2 ). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: - starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), - plný invalidní, 1 Popis systému důchodového pojištění. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/3 2 Výraz převzatý z angličtiny: Pay As You Go 3

- částečný invalidní, - vdovský a vdovecký, - sirotčí. Důchod se skládá ze dvou složek, a to - ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků - od 1. ledna 2009 zůstává ve výši 2.170 Kč) a - z procentní výměry O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. 1.1.2 Obecné informace k zákonu o důchodovém pojištění Současné uspořádání českého důchodového systému 3 začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Řada dílčích reformních kroků pak byla přijata i za účinnosti tohoto zákona. Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech: - sociální solidarita, - průběžné financování, - při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému), - systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), - systém je dávkově definovaný - konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková: - první složku tvoří základní výměra, která je jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů, - druhou složku tvoří procentní výměra, jejíž výše je rozdílná podlé délky doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu, 3 Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/617 4

- systém neobsahuje žádná omezení výše důchodu stanovená pevnou částkou nebo procenty (pokud nebereme v úvahu redukci "příjmů" při výpočtu důchodu), a to ani v případě nároku na pozůstalostní dávky po jednom zemřelém, - systém je jednotný (s určitou odchylkou pro osoby samostatně výdělečně činné, která se týká způsobu stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení); to platí i pro cizince ze třetích zemí, kterým vzniknou stejné nároky ze základního důchodového pojištění jako ostatním pojištěncům, a to při splnění stejných podmínek, - systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů) - stát garantuje systém ekonomicky i právně - systém je spravován státní institucí (Česká správa sociálního zabezpečení); příjmy a výdaje systému jsou součástí státního rozpočtu, v němž je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění), - všechny dávky jsou nárokové (při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok) a přezkoumatelné soudem. Přijetí zákona o důchodovém pojištění přineslo oproti dřívějšímu stavu řadu pozitivních prvků, zejména z dlouhodobého hlediska: - zahájení procesu postupného zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pro muže o 2 měsíce a pro ženy o 4 měsíce za rok ( po 31. 12. 2012 bude důchodový věk u mužů a bezdětných žen 63 let, po roce 2030 zřejmě dosáhne 65 let) - postupné prodlužování rozhodného období, za které jsou zjišťovány výdělky pro stanovení výše procentní výměry důchodu (cílové období 30 kalendářních roků) a tím zvyšování závislosti výše důchodu na celoživotní ekonomické aktivitě (v současnosti je stanovena doba pojištění na 25 let nebo pokud dosáhne věku 65 let, tak 15 let pojištění; uvažuje se o době 35 let) - dynamická konstrukce výpočtu zohledňující určitým způsobem obecný mzdový vývoj, - zrovnoprávnění mužů v nárocích na pozůstalostní důchod poskytováním vdoveckého důchodu v podstatě za obdobných podmínek jako je poskytován ženám vdovský důchod. Zvyšování vyplácených důchodů (základní pravidla) - vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %), 5

- zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, - konkrétní částku zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než zvýšení, které zákon stanoví jako minimální, - růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do července kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů, - v mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 5 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž došlo ke splnění uvedené podmínky. 1.1.3 Nutnost reformy Nejvýznamnějším problémem 4, se kterým se bude muset česká (ale nejen ta česká) společnost v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Tento fenomén je charakterizován rostoucím podílem osob ve vyšších věkových skupinách v závislosti na prodlužující se střední délce života (dané poklesem úmrtnosti) a nízké porodnosti. Je také spojen se zvyšujícím se průměrným věkem. Podle demografické prognózy PřUK vzroste průměrný věk ze současných necelých 40 let na skoro 48 let v roce 2065, přičemž podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude činit více jak 40 % oproti současným necelým 25 %. Fenomén stárnutí působí do všech systémů (resp. oblastí) závislých na demografické struktuře obyvatel, mezi které v prvé řadě patří důchodový systém. Stávající důchodový systém funguje na principu průběžného financování, kdy zaměstnané osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k financování důchodů existujících důchodců. V současnosti je ohrožen ze dvou stran. Prodlužující se střední délka života, která bude způsobena především poklesem úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách, povede (za jinak nezměněných podmínek) k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Nízká porodnost naproti tomu povede k poklesu počtu zaměstnaných osob a tím i příjmů systému. Působení 4 Příprava podkladů pro rozhodování a pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/2228 6

obou těchto faktorů způsobí v důchodovém systému rostoucí nerovnováhu a tím jeho dlouhodobou finanční neudržitelnost vyžadující provedení reformních kroků. Reformou důchodového systému velmi pravděpodobně nedojde ke zvrácení demografických trendů, ale tato reforma by měla důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný. Stejně jako Česká republika řeší problém dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů z důvodů stárnutí celý vyspělý svět. V některých zemích přistoupili k výrazné obměně systému jako např. v Polsku, na Slovensku či ve Švédsku. Jinde přistoupili spíše k úpravám existujících systémů. Jde např. o Německo, Rakousko či Francii. 12 000 Celkem Produktivní (od 15 do 65 let) Předproduktivní (do 15 let) Poproduktivní (nad 65 let) m il. o s o b 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 10 290 10 312 10 305 10 404 10 376 10 231 10 065 6 100 6 559 6 509 6 096 5 906 5 396 5 059 3 037 3 462 2 200 2 163 2 322 2 761 3 604 1 990 1 590 1 474 1 547 1 433 1 373 1 402 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 Zhoršující se poměr závislosti Schéma č. 1: Predikce demografického vývoje Zdroj: PřF Univerzita Karlova (2006) 7

1.1.4 Druhá a třetí etapa reformy V návaznosti na opatření realizovaná v I. etapě důchodové reformy 5 bude nutné v základním důchodovém pojištění provést na základě politické shody další opaření spočívající především v: - diverzifikaci financování, - nastavení příjmové solidarity, - řešení mezigenerační spravedlnosti v základním důchodovém pojištění. Vedle veřejného základního důchodového pojištění existuje jako součást důchodového systému dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem a dále produkty komerčních pojišťoven, zejména životního pojištění (tzv. soukromé důchody ). Změny v základním důchodovém pojištění budou ve II. etapě plánované důchodové reformy doplněny o opatření v oblasti soukromých důchodů. Opatření by měla zejména: - vytvořit další motivace pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří, - zprůhlednit systém pro účastníky. V současné době se důchody ze soukromých důchodových systémů podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Průměrná výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nedosahuje dostatečné výše k tomu, aby umožnila nashromáždit prostředky postačující na výplatu doživotní penze v rozumné výši. Záměry II. etapy důchodové reformy, která se v současné době řeší, jsou otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. V souvislosti s tím jsou připravena a průběžně realizována: - opatření ve veřejném základním důchodovém pojištění, a to zejména: - zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazbu pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by měla být finančně neutrální, - vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a - vytvoření důchodového fondu, 5 Druhá a třetí etapa. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/4783 8

- opatření v oblasti soukromých důchodů (zejm. penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění), a to zejména - oddělení majetku akcionářů a klientů, - zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány, - zvýšení motivace k vyšším příspěvkům, - zvýšení participace zaměstnavatelů, - podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění. V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. - Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. - Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů. 1.1.5 Kam jsme skutečně v reformě došli MPSV 6 zpracovalo základní výchozí úvahy o možném řešení: - problematiky zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění, - problematiky vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a - vytvoření důchodového fondu. Úkol týkající se soukromých důchodů ve II. etapě důchodové reformy zpracovává Ministerstvo financí, které vytvořilo pracovní skupinu, ve které je zastoupeno MF, MPSV, ČNB a APF. - V návrhu novely zákona o rozpočtových pravidlech schválené vládou v září 2007 je již řešena mj. problematika vytvoření rezervy pro důchodovou reformu: - dosavadní zvláštní účet důchodového pojištění se transformoval na zvláštní účet pro důchodovou reformu jako součást peněžních prostředků státních finančních aktiv, 6 Druhá a třetí etapa. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/4783 9

- tyto finanční prostředky se budou podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu na návrh vlády používat na financování důchodové reformy, - ve prospěch zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu byly převedeny prostředky dalšího bankovního účtu státních finančních aktiv zřízeného k uvedenému účelu na základě usnesení vlády č. 797/2004, na kterém se od roku 2004 shromažďují prostředky z dividend, které získalo MPSV jako správce majetkových účastí státu u ČEPS a.s. a u regionálních energetických distribučních společností, - to vše s účinností od 1. ledna 2008. Realizace III. etapy začala ve druhé polovině roku 2008 a bude pokračovat i v tomto roce. Výchozím podkladem pro další práce jsou příslušné pasáže Závěrečné zprávy Výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR (tzv. Bezděkova komise ), které obsahují analýzy návrhů reforem předložených politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu včetně zavedení možnosti opt - out. Na základě rozhodnutí vlády bude záviset další postup, pokud jde o vypracování návrhu věcného záměru řešení a návrhu vlastní právní úpravy, a to včetně stanovení gesce za jednotlivé oblasti, do kterých se toto zásadní opatření promítne. Ke změně by mělo dojít v regulačním rámci působení fondů, kde od sebe bude oddělen majetek vkladatelů a majetek akcionářů fondu. Cílem je přejít na systém tzv. správcovských společností. Je transparentní a bezpečný. - Každá správcovská společnost bude moci nabízet několik různě zaměřených produktů. - Cílem je motivovat lidi k tomu, aby spořili delší dobu, vyšší částku a pokud možno si nechávali výnosy penzijního připojištění vyplácet v podobě renty k důchodu, než aby dostávali jednorázové vyrovnání. Záměrem je penzijní připojištění proti současnosti i více daňově zvýhodnit. Zároveň i více motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům na toto připojištění přispívali. - Příspěvek u penzijního připojištění by měl být posílen. Možné je i odbourání daňového odpočtu a jeho úplná kompenzace přímým příspěvkem. V případě zaměstnavatelů naopak rozšíření možnosti jejich odpočtů. - Výše příspěvku by mohla být odstupňována podle toho, jak dlouho lidé budou spořit. Těch, co budou chtít spořit krátkou dobu (např. 5 let), se zvýšení příspěvku nedotkne. Ti, co podepíší spoření na 20 až 30 let, by jej měli mít vyšší. Stejně tak chce vláda prosadit, aby byli zvýhodněni lidé, kteří si nechají vyplácet rentu před těmi, kteří budou žádat na konci 10

spoření jednorázové vyrovnání. Konkrétní zvýšení příspěvků bude vycházet z dispozic veřejných financí. - Cílem těchto změn je zvýšit atraktivitu sektoru penzijního připojištění pro klienty, kteří se ovšem mohou rozhodovat o typu produktu podle vlastní úvahy. Ministerstvo práce a sociálních 7 věcí předložilo na základě zadání vyplývajícího z Programového prohlášení vlády ČR na jednání Vlády ČR 26. ledna 2009 "Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění". Tento materiál navrhuje s ohledem na relativně vysokou sazbu pojistného na důchodové pojištění vytvořit v rámci tohoto povinného systému tzv. II. pilíř založený na kapitálovém financování. Pojištěnci by si mohli dobrovolně rozhodnout, zda do nově vytvořeného pilíře vstoupí. Pokud by tuto možnost využili, znamenala by, že část jimi placených příspěvků (základního důchodového pojištění) by plynula na jejich individuální účet a správci těchto účtů by prostředky investovali. Pokud by se pojištěnci rozhodli pro vstup do II. pilíře a využili této možnosti zhodnocení jimi vložených financí museli by rovněž přistoupit na zvýšení sazby pojistného. Navýšení by pochopitelně bylo ve prospěch II. pilíře a projevilo se ve výši budoucího důchodu. Po splnění nároku na důchod, by pojištěnci pobírali jak důchod ze základního důchodového pojištění (tzv. I. pilíř) snížený o tu část, kterou vkládali do II. pilíře, tak důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve II. pilíři. Pojištěnci nebudou mít možnost rozhodnout se, zda budou či nebudou platit pojistné na důchodové pojištění, ale z jakých zdrojů bude financován jejich vlastní budoucí důchod. V podstatě by se jednalo o zavedení průběžné a kapitálové formy financování důchodového pojištění, kde by byl prostor pro individuální rozhodování pojištěnců. Vládě předložený materiál dále rozebírá význam nastavení parametrů základního důchodového pojištění při zavedení II. pilíře, sumarizuje některé zahraniční zkušenosti a uvádí jednotlivé oblasti, které jsou významné pro nastavení celkové podoby II. pilíře v ČR a jeho vazby. Obsahuje i stručnou analýzu makroekonomických a mikroekonomických důsledků jeho zavedení. 7 Tisková zpráva. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/en/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednanize-dne-26--ledna-2009-52846/ 11

Termín předložení návrhu komplexní zákonné úpravy související se zavedením možnosti opt out, kterou musí zpracovat především Ministerstvo financí za spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí, byl stanoven do 30. června 2009. 12

2 Penzijní připojištění se státním příspěvkem 2.1 Princip penzijního připojištění Penzijní připojištění je finanční produkt, který tvoří doplněk základního důchodového zabezpečení v České republice a i přes všechny problémy je v současné době jedním z nejvýznamnějších spořících programů na českém trhu. Penzijní připojištění je chápáno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státních příspěvků poskytnutých ve prospěch účastníka. Představuje relativně výhodnou formu dlouhodobého a bezpečného spoření. Je to postupné a dlouhodobé ukládání peněz na účet klienta s cílem zajištění doplňkových příjmů nad rámec důchodu ze základního povinného důchodového pojištění. Vzhledem k daňovým výhodám je zajímavé i pro střednědobé spoření, zvláště pro občany s vyššími příjmy. Účastníkem penzijního připojištění se mohou stát nejen fyzické osoby starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, které uzavřou s penzijním fondem smlouvu, ale i fyzické osoby starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud budou účastny důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Penzijní připojištění je založeno na pravidelných měsíčních, čtvrtletních či ročních úložkách (minimálně 100 Kč měsíčně, maximum není omezeno). K těmto pravidelným úložkám dostane účastník státní příspěvek ve výši 50 až 150 Kč. Klient může platit příspěvky pouze na jedno penzijní připojištění, tzn., může mít pouze jedno penzijní připojištění v aktivním stavu. Pokud má další, musí být ukončeno nebo přerušeno. Mezi výhody penzijního připojištění patří daňové úlevy a možnost získat příspěvek na penzijní připojištění i od zaměstnavatele. Na druhou stranu ale existují i některé nevýhody, jako je např. dlouhý časový horizont. Klientské příspěvky, příspěvky státu a případně i příspěvky zaměstnavatele jsou penzijním fondem investovány a průběžně zhodnocovány. Penzijní fondy obvykle připisují klientům 85 95 % ze zisku dosaženého za minulý rok (minimálně 5 % se povinně odvádí do 13

rezervního fondu a o maximálně 10 % rozhodne valná hromada). Pro obdržení všech zhodnocených státních příspěvků musí účastník spořit minimálně 5 let a dosáhnout věku 60 let. 2.2 Definice a základní pojmy Penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen penzijní připojištění ) postupné a dlouhodobé ukládání peněz na osobní účet klienta s cílem zajištění doplňkových příjmů nad rámec důchodu ze základního povinného důchodového pojištění. Penzijní fond právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se stát. příspěvkem, v platném znění Statut základní dokument penzijního fondu, který obsahuje základní pravidla, zaměření a cíle investiční politiky, zásady hospodaření fondu, způsob použití zisku Stanovy základní dokument akciové společnosti Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem legislativní úprava penzijního připojištění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném změní Penzijní plán základní dokument penzijního fondu, který podrobně upravuje podmínky penzijního připojištění se státním příspěvkem u konkrétního penzijního fondu Příspěvkově definovaný penzijní plán penzijní plán, ve kterém je předem definována výše příspěvků účastníků, zaměstnavatelů a státu vstupujících do penzijního připojištění, na jejímž základě se stanoví výše dávek, které je možno vyplácet Účastník penzijního připojištění (dále jen účastník ) fyzická osoba, která má uzavřenou smlouvu o penzijní připojištění se státním příspěvkem u penzijního fondu 14

Datum vzniku penzijního připojištění datum účinnosti smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem; smlouva je platná dnem podpisu obou stran a účinná nejdříve první dnem následujícího měsíce po datu podpisu smlouvy nebo prvním dnem kteréhokoliv dalšího měsíce uvedeného ve smlouvě jako datum vzniku penzijního připojištění Příspěvky finanční částka, kterou platí účastník, zaměstnavatel nebo jiná osoba na účet penzijního připojištění Příspěvek účastníka smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na svůj účet penzijního připojištění účastník Příspěvek zaměstnavatele smluvně sjednaný souhlas účastníka s platbou, kterou poukazuje na účet penzijního připojištění svého zaměstnance zaměstnavatel Příspěvek jiné osoby smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na účet penzijního připojištění jiná osoba než účastník nebo zaměstnavatel Platba účastníka částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění účastníkem. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného. Platba zaměstnavatele částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění zaměstnavatelem. Platba zaplacená zaměstnavatelem v daném kalendářním měsíci se považuje za příspěvek na tento měsíc, pokud tuto platbu účastník neoznačí jako příspěvek na delší období. Platba jiné osoby částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění jinou osobou než účastníkem nebo zaměstnavatelem. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného. 15

Státní příspěvek příspěvek státu, který se poskytuje ze státního rozpočtu účastníkovi penzijního připojištění, jenž do konce kalendářního měsíce zaplatil na účet depozitáře fondu příspěvek (součet příspěvku účastníka a jiné osoby) v zákonem stanovené výši - min. 100 Kč státní příspěvek se poskytuje pouze na příspěvky účastníka a jiné osoby státní příspěvek se neposkytuje na příspěvky zaměstnavatele Dávka výplata finančních prostředků z účtu penzijního připojištění formou penze, jednorázového vyrovnání nebo odbytného Jednorázové vyrovnání výplata celého zůstatku na účtu penzijního připojištění jednou částkou (zahrnuje: příspěvek účastníka, zaměstnavatele a jiné osoby; výnosy z příspěvku účastníka, zaměstnavatele a jiné osoby; státní příspěvek a výnosy ze státního příspěvku) Odbytné jednorázové vracení příspěvků, které dosud účastník zaplatil (příspěvek účastníka, jiné osoby i zaměstnavatele) včetně kapitálových výnosů v případě odstoupení účastníka od penzijního připojištění nebo smrti účastníka bez nároku na pozůstalostní penzi Starobní penze je dávka určená ke krytí životních nákladů a sociálních potřeb ve stáří, kdy účastník penzijního připojištění přestane vydělávat potřebné prostředky svou aktivní pracovní činností Invalidní penze je dávka určená ke krytí životních nákladů a sociálních potřeb při nastoupení invalidity v aktivním věku, kdy účastník není schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vydělávat potřebné finanční prostředky svou aktivní pracovní činností (nárok na výplatu závisí na délce spoření, nikoliv na věku účastníka) Výsluhová penze je dávka doplňující starobní penzi (nárok na výplatu závisí na délce spoření, nikoliv na věku účastníka) 16

Pozůstalostní penze je dávka určená pro pozůstalé (v případě určení oprávněné osoby, resp. osob, ve smlouvě o penzijním připojištění) Doba trvání penzijního připojištění celková doba existence účtu penzijního připojištění (datum ukončení mínus datum vzniku) Pojištěná doba je doba placení příspěvků na penzijní připojištění, která je stanovena penzijním plánem jako podmínka pro vznik nároku na penzi Započtená pojištěná doba doba placení příspěvků na penzijní připojištění, které byly započteny Ministerstvem financí; do započtené pojištěné doby se započítávají příspěvky účastníka, zaměstnavatele i jiné osoby zaplacené řádně a včas - tj. do konce kalendářního měsíce na účet depozitáře fondu v zákonem stanovené výši - min. 100 Kč Penzijní věk je věk stanovený penzijním plánem pro vznik nároku na starobní penzi Daňová výhoda - příspěvek účastníka snížení základu pro odvod daně z příjmů na základě existence účtu penzijního připojištění a placení příspěvků (započtených Ministerstvem financí) v celkové výši více než 6 000 Kč ročně (max. snížení základu pro odvod daně z příjmů z titulu penzijního připojištění - 12 000 Kč). Daňové výhody mohou získat všichni účastníci, kteří splňují výše uvedené podmínky, a to bez ohledu na penzijní plán, dle kterého je vedeno jejich penzijní připojištění. 2.3 Příspěvky na penzijní připojištění - Účastník může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze u jednoho penzijního fondu. - Povinnost platit příspěvky končí kalendářním měsícem, kdy vznikl nárok na penzi. Účastník může platit příspěvky i dále, aniž by cokoliv oznamoval penzijnímu fondu. Povinnost platit příspěvky odpadá též po dobu přerušení placení příspěvků a odkladu placení příspěvků. Pokud účastník nesplňuje žádnou z uvedených variant a přesto příspěvky 17

na penzijní připojištění neplatí, může jeho smlouva být ukončena z důvodu neplacení příspěvků. Pokud účastník nezaplatí příspěvky po čtyři jdoucí měsíce za sebou, obdrží od penzijního fondu písemné upozornění na neplacení příspěvků. Pokud na výzvu penzijního fondu do dvou měsíců nezareaguje zaplacením dalšího příspěvku, pak obdrží od penzijního fondu písemnou výpověď penzijního připojištění. Po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby je jeho penzijní připojištění ukončeno. Pokud se účastník rozhodne v průběhu výpovědní doby začít platit příspěvky, musí toto písemně oznámit penzijnímu fondu. - Za účastníka může s jeho souhlasem platit fondu příspěvek nebo jeho část zaměstnavatel nebo jiná osoba. - Minimální výše měsíčního příspěvku (tj. součet příspěvku účastníka, příspěvku zaměstnavatele a příspěvku jiné osoby) je 100 Kč, horní hranice není omezena. - Pokud je ve smlouvě sjednána výsluhová penze, je nutné stanovit, jaká část příspěvku připadá na starobní (resp. starobní a invalidní penzi) a jaká na výsluhovou penzi. Část příspěvku připadající na výsluhovou penzi musí být menší nebo rovna výši příspěvku připadající na penzi starobní. Poměr se stanovuje procentem jednotně pro všechny typy příspěvku. Příspěvek určený na starobní penzi je zároveň příspěvkem na invalidní penzi, pokud je ve smlouvě sjednána. Příspěvek účastníka je smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na svůj účet penzijního připojištění účastník. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného. Příspěvek zaměstnavatele je smluvně sjednaný souhlas účastníka s platbou, kterou poukazuje na účet penzijního připojištění svého zaměstnance zaměstnavatel. Výše příspěvku placeného zaměstnavatelem se nestanovuje. Pokud účastník ve smlouvě nedá souhlas s placením příspěvku zaměstnavatelem a zaměstnavatel na jeho penzijní připojištění přesto poukazuje platby, budou tyto platby po třech měsících vráceny zaměstnavateli, pokud v průběhu této doby nedojde k udělení souhlasu s poskytováním příspěvku zaměstnavatelem. Než dojde k vrácení plateb, penzijní fond na popsanou skutečnost písemně upozorní účastníka. Platba 18

zaplacená zaměstnavatelem v daném kalendářním měsíci se považuje za příspěvek na tento měsíc, pokud tuto platbu účastník neoznačí jako příspěvek na delší období. Příspěvek jiné osoby je smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na účet penzijního připojištění jiná osoba než účastník nebo zaměstnavatel. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného. Státní příspěvek - Účastníkovi, který včas uhradil příspěvek na penzijní připojištění (součet příspěvku účastníka a příspěvku jiné osoby) alespoň ve výši 100 Kč, náleží ze státního rozpočtu za každý kalendářní měsíc jeden státní příspěvek. Na příspěvek placený zaměstnavatelem se neposkytuje státní příspěvek. - Státní příspěvek nenáleží na odložený a dodatečně zaplacený příspěvek. - Státní příspěvky jsou připisovány na účty účastníků čtvrtletně a vždy zpětně za předešlé čtvrtletí (tzn. v únoru za 4. Q. minulého roku, v květnu za 1. Q. stávajícího roku, v srpnu za 2. Q. stávajícího roku a v listopadu za 3. Q. stávajícího roku). - Státní příspěvek je evidován na osobním účtu účastníka odděleně. Je-li navíc sjednána výsluhová penze, rozděluje se poskytnutý státní příspěvek na část připisovanou ve prospěch starobní penze (resp. starobní a invalidní penze) a na část připisovanou ve prospěch výsluhové penze podle poměru sjednaného měsíčního příspěvku na oba druhy penzí. - Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc je určena zákonem podle měsíční výše příspěvku (součet příspěvku účastníka a příspěvku jiné osoby) na penzijní připojištění takto: Výše státního příspěvku Výše příspěvku účastníka po celou dobu trvání penzijního připojištění 100 až 199 Kč 50 Kč + 40% z částky nad 100 Kč 200 až 299 Kč 90 Kč + 30% z částky nad 200 Kč 300 až 399 Kč 120 Kč +20% z částky nad 300 Kč 400 až 499 Kč 140 Kč + 10% z částky nad 400 Kč 500 Kč a více 150 Kč Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku v závislosti na výši příspěvku účastníka 19

A jak to funguje Příspěvky klienta + příspěvky jiné osoby nebo zaměstnavatele Státní příspěvky Výnosy z příspěvků klienta Výnosy ze státních příspěvků dozor ČNB Individuální účet klienta dozor Ministerstva financí dozor depozitáře Penze: starobní invalidní výsluhová pozůstalostn Jednorázové vyrovnání Odbytné Schéma č. 2: Princip fungování penzijního připojištění 2.4 Dávky a zdanění penzijního připojištění Dávka penzijního připojištění patří podle zákona o příjmech mezi tzv. kapitálové příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. A dávkou penzijního připojištění je podle 6 zákona o penzijním připojištění: - jednorázové vyrovnání - odbytné - penze 20

Jednorázové vyrovnání Účastník, který splnil podmínky pro vznik nároku na starobní penzi, invalidní nebo výluhovou penzi podle jeho penzijního plánu, může místo výplaty penze písemně požádat penzijní fond o jednorázové vyrovnání. Jde o výplatu celé finanční částky vedené na jeho osobním účtu ve prospěch příslušné penze. Předmětem daně jsou v tomto případě pouze výnosy z příspěvků účastníka připojištění, příspěvků státu, případně z příspěvků zaměstnavatele a třetí osoby. Příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny v případě, že nárok na dávku (jakoukoliv) penzijního připojištění byl uplatněn až po 5 letech spoření a současně po dosažení 60 let věku účastníka. Obdobně toto platí i u příspěvků třetí osoby. V tomto případě připadá v úvahu ještě aplikace daně darovací, pokud mezi přispěvatelem a účastníkem pojištění není žádný příbuzenský vztah. Darovací daň by se ovšem musela platit průběžně, nikoliv v rámci jednorázového vyrovnání. Souhrnně: Obecně se neplatí daň z příspěvku, pouze z výnosů ze všech příspěvků převedených na účet účastníka připojištění. Odbytné Odbytné se vyplácí při splnění podmínek (viz 23 zákona o penzijním připojištění; zejména se musí jednat o zánik dohodou nebo výpovědí po nejméně 12ti zaplacených příspěvcích) buď účastníku spoření, nebo fyzické osobě, kterou účastník spoření stanovil ve smlouvě. Výše odbytného se stanoví jako výše příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech odpovídající výši jím zaplacených příspěvků. V tomto případě jsou tedy předmětem daně výnosy z příspěvků účastníka. Takto vymezuje odbytné zákon o penzijním připojištění. Do odbytného je ještě nutno započítat příspěvky zaměstnavatele, placené po 1. lednu 2000, výnosy z těchto příspěvků a dále příspěvky a výnosy od třetí osoby. Příspěvky od státu je penzijní fond povinen vrátit na Ministerstvo financí. Účastník nemá nárok ani na výnosy z těchto příspěvků. Předmětem daně jsou tedy výnosy z příspěvků účastníka připojištění, zaměstnavatele a třetí osoby a vlastní příspěvky zaměstnavatele (pokud účastník připojištění nesplní podmínku 5 let spoření a dožití 60 let věku). 21

Zákon o dani z příjmů nerozlišuje, zda je odbytné vypláceno účastníkovi připojištění nebo, z důvodu jeho úmrtí, oprávněné osobě. Proto se výplata odbytného oprávněné osobě daní obdobně. V případě úmrtí účastníka připojištění a v případě, že nebyla určena oprávněná osoba, se odbytné stává předmětem dědictví. Penze Jde-li o penzi, rozloží se celková výše všech zaplacených příspěvků rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. To znamená, že v případě, kdy bude penze vyplácená sjednanou dobu, např. 10 let, bude předmětem zdanění výše penze vyplacená za rok snížená o desetinu zaplacených příspěvků. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. 2.4.1 Danění dávek Dávky jsou daněny při jejich výplatě podle platných právních předpisů následovně: výplata odbytného (uvedená sazba se týká dávek vyplacených po 1. 1. 2008) a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1. 1. 2000 jsou daněny sazbou 15 % (srážková daň) výplata jednorázového vyrovnání a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1. 1. 2000 jsou daněny sazbou 15 % (srážková daň) výplata penze a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené nejsou daněny 22

2.5 Podmínky pro výplatu penze Podmínky pro výplatu penze jsou vymezeny 21 zákona o penzijním připojištění a zejména jednotlivými penzijními plány. V nich je (respektive by měla být) celá procedura popsána poněkud jasněji, než ve vlastním zákoně. Matematické stanovení výše penze představuje velmi složitý postup, který vychází mimo jiné ze statistik úmrtí Českého statistického úřadu a je pro něj nutno znát výpočtové konstanty. Ty však žádný fond nezveřejňuje, zasílá je v rámci pravidelných zpráv na Ministerstvo financí. Hledala jsem proto webové prezentace fondů, které přibližnou výši penze uvádějí u svých kalkulátorů. Jde o penzijní fondy České pojišťovny, Allianz, Komerční banky a ING. Ostatní fondy zveřejňují pouze kalkulátory výnosů. Z penzijních plánů těchto čtyř fondů a PF České spořitelny a Generali jsem vycházela při rekonstrukci podmínek pro výplatu penzí. Platí, že z penzijního připojištění lze poskytovat: a) starobní penzi po dožití věku daného penzijním plánem pro účastníka připojištění, b) invalidní penzi v případě přiznání plného invalidního důchodu (po min. 3 letech spoření) pro účastníka připojištění, c) výsluhovou penzi po 15 letech spoření pro účastníka připojištění, d) pozůstalostní penzi pro osobu stanovenou ve smlouvě v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění. 2.5.1 Výsluhová penze Trochu specifický případ je výsluhová penze. Mělo jít v podstatě o smlouvou danou možnost vybrat po 15 letech spoření až polovinu naspořené částky v případě, kdy ještě nevznikl nárok na starobní nebo invalidní penzi. Možnost jednorázového vyrovnání u výsluhové penze však jednoznačně uvádí pouze Penzijní plán PF České pojišťovny a to ještě bez stanovení její hodnoty. V ostatních penzijních plánech výše uvedených penzijních fondů se tato možnost nedeklaruje. Stejně tak není uvedena ani v zákoně. Vždy se mluví o doživotní penzi. 23

2.5.2 Invalidní penze Nárok na invalidní penzi vzniká, pokud byl účastníkovi připojištění přiznán plný invalidní důchod a pokud platil příspěvky minimálně 3 roky a nepobírá starobní penzi. 2.5.3 Pozůstalostní penze Nárok na pozůstalostní penzi vzniká pouze osobě jmenovitě uvedené ve smlouvě, pokud účastník připojištění zemřel před podáním žádosti o ostatní tři druhy penzí a platil příspěvky min. 3 roky. Mimo to je možné tuto penzi pobírat, pokud účastník připojištění pobírá doživotní penzi se sjednaným následným poskytováním pozůstalostní penze. 2.5.4 Starobní penze Nárok na starobní penzi vzniká účastníkovi po dožití 60 let, placení příspěvků po dobu 5 let a pokud nepobírá invalidní penzi. Obecně je možnost pobírat starobní penzi po sjednanou dobu nebo doživotně. Za určitých podmínek ji lze kombinovat s pozůstalostní penzí. 2.5.5 Stanovení výše penze Exaktní výpočet je velmi složitý. Mimo to proměnné parametry výpočtu jsou platné v aktuální době. Za 20 let bude vše jinak. Proto je nutno chápat vypočtené hodnoty na kalkulačce jen jako údaje pro základní orientaci. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty výše měsíční penze u fondů, které na svých stránkách kalkulátor výpočtu penze nabízejí. Jako vstupní hodnota byla zvolena částka, kterou lze naspořit při vkladu 1 000 Kč za 20 let, tj. cca 377 000 Kč při ročním zhodnocení 3% (pouze u PF KB je pevně stanoveno 3,5%). Výplata penze je spočítána pro muže. Uvedené výsledné hodnoty lze brát jako velice orientační a můžeme si podle nich udělat spíše jakýsi odhad, kolik a jak dlouho musí účastník penzijního připojištění spořit, aby dosáhl své požadované výše penze. 24

Žádosti podané při dosažení věku 60 let při splnění zákonných Doživotní penze Doživotní penze se zaručenou dobou výplaty 10 let podmínek PF ČP 1.788 Kč 1.742 Kč PF ING 1.831 Kč 1.734 Kč PF ČS 1.940 Kč 1.883 Kč PF KB 2 039 Kč nelze zadat Tabulka č. 2: Srovnání výše doživotní penze Poznámka: Uvedené částky jsou pouze orientační Zdroj: Výpočetní kalkulátory penzijních fondů 2.6 Zákonné úpravy fungování penzijního připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem se řídí zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 36/2004 Sb. (dále jen zákon"). Penzijní připojištění sjednané s penzijním fondem se řídí výše uvedeným zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, penzijním plánem, statutem penzijního fondu a smlouvou o penzijním připojištění uzavřenou mezi účastníkem a penzijním fondem. Pro zvýšení bezpečnosti úspor byly penzijní fondy kontrolovány Ministerstvem financí ČR a Komisí pro cenné papíry. Od data 1. 4. 2006 přešel dohled na penzijními fondy pod Českou národní banku. Agenda kontroly státního příspěvku na penzijní připojištění zůstala v působnosti Ministerstva financí ČR (dle zákona 42/1994 Sb.). 25

2.7 Daňové výhody Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, platný od 1. 1. 2008 přinesl řadu změn, které nastaly v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. V oblasti penzijního připojištění se státním příspěvkem se změny projevily především v daňových aspektech penzijního připojištění, které upravuje zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Jedná se o změny: - daňového zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přispívají na penzijní připojištění svým zaměstnancům - daňového zvýhodnění zaměstnanců, kterým je příspěvek zaměstnavatele poskytován - způsobu zdanění dávek vyplácených klientům penzijními fondy Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen "ZSVR") byl vyhlášen 16. 10. 2007 ve Sbírce zákonů v částce 85 pod číslem 261/2007 Sb. 2.7.1 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů Příspěvek na penzijní připojištění je daňově uznatelný v plné výši, v jaké je poskytnut zaměstnavatelem. Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připojištění je možné považovat za daňově uznatelný náklad za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek, neboť tento příspěvek lze považovat za výdaj na sociální podmínky. Vyplývá to z ustanovení ZDP ( 24, odst. 2, písm. j, bod 5), že za daňový náklad na straně zaměstnavatele lze považovat výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připojištění a životní pojištění (v součtu) do výše 24 000 Kč ročně je rovněž osvobozen od platby sociálního a zdravotního pojištění. 26

2.7.2 Daňové zvýhodnění zaměstnanců Podle ZSVR je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance považován na straně zaměstnance za osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti do maximální výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (ZDP 6, odst. 9, písm. p). Do úhrnu maximální částky 24 000 Kč se započtou také částky pojistného, kterými zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění. Maximální výše osvobození je od 1. 1. 2008 vázána na kalendářní rok. Výše osvobození by neměla být ovlivněna např. délkou pracovního poměru u zaměstnavatele ani dobou trvání penzijního připojištění ve zdaňovacím období. Příspěvek na penzijní připojištění je poskytován zpravidla měsíčně. V takovém případě může zaměstnanec postupovat dvojím způsobem: - uplatňovat osvobození na příspěvky poskytované zaměstnavatelem nejdříve v plné výši poskytnutého příspěvku až do vyčerpání maximálního limitu pro zdaňovací období a pak zahrnovat příspěvky v plné výši do zdanitelné mzdy (tímto způsobem je realizováno maximálně možné využití osvobození) - rozdělit maximální limit pro osvobození poměrně podle četnosti poskytování příspěvku, a v měsíci poskytnutí příspěvku porovnat limit s příspěvkem a případnou částku převyšující osvobození zahrnout do zdanitelných příjmů (tímto však při ukončení pracovního poměru zaměstnance v průběhu zdaňovacího období nemusí být vyčerpán maximální limit pro osvobození). Nicméně v obou případech je nutné při uplatnění osvobození vždy zohlednit také případné příspěvky zaměstnavatele na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance. V případě, že by příspěvek na dané zdaňovací období byl poskytnut najednou, je osvobození uplatněno v jednom měsíci. Pokud by byl příspěvek poskytnut zaměstnavatelem dopředu na více zdaňovacích období, lze osvobození uplatnit pouze ve zdaňovacím období, kdy byl příspěvek poskytnut, a to do maximální výše. Nelze jej tedy pro účely osvobození rozpočítat do budoucna na jednotlivé roky. 27

osvobození od daně z příjmů osvobození od platby sociálního a zdravotního pojištění VÝHODA Zaměstnavatel (pokud je smluvně sjednán) ANO v plné výši ANO do výše 24 000 Kč ročně (započítávají se též příspěvky na životní pojištění) VÝHODA Zaměstnanec ANO do výše 24 000 Kč ročně (započítávají se též příspěvky na životní pojištění) ANO do výše 24 000 Kč ročně (započítávají se též příspěvky na životní pojištění) Tabulka č. 3: Daňové zvýhodnění a platby sociálního a zdravotního pojištění 2.7.3 Nezdanitelná částka Účastník na část svého příspěvku, který přesahuje 6 000 Kč ročně (v případě pravidelných měsíčních příspěvků se jedná o část příspěvku nad 500 Kč), může uplatnit odpočet ze základu daně z příjmů až do výše max. 12 000 Kč ročně. Daňově uznatelné jsou pouze platby majitele účtu penzijního připojištění - tj. účastníka (nikoliv zaměstnavatele nebo jiné osoby) poukazované na účet penzijního připojištění v souladu se smluvním předpisem výše příspěvku. Daňově uznatelná částka se vypočte jako rozdíl mezi sumou příspěvků účastníka (suma příspěvků účastníka použitých v souladu se smluvním předpisem v příslušném zdaňovacím období) a 6 000 Kč. Z daňového základu je možno si odečíst maximálně částku 12 000 Kč. Pokud účastník poukáže na účet penzijního připojištění částku vyšší než je smluvený příspěvek účastníka, částka bude zaevidována jako předplatné v daném roce, a klient si část této sumy přesahující smluvený příspěvek nemůže odečíst od svého daňového základu za daný rok. Příklad: Měsíční příspěvek Roční souhrn Snížení daňového Úspora na dani účastníka příspěvků účastníka základu z příjmu * 500 6 000 0 0 1 000 12 000 6 000 900 1 500 18 000 12 000 1 800 * použita sazba daně z příjmu platná pro rok 2008 (15%). 28