učebnice ČLOVĚK a ZDRAVÍ zpracovala Lenka Soumarová Pavlína Cholopovová

učebnice ČLOVĚK a ZDRAVÍ zpracovala Lenka Soumarová Pavlína Cholopovová

OBSAH 1. Cykloturistika.............................................. 2 1.1 Zásady bezpečnosti...................................... 2 1.2 Pravidla chování při jízdě na kole............................ 2 1.3 Zdravověda první pomoc při úrazech na kole.................. 3 1.4 Výbava cykloturisty...................................... 6 2. Pěší turistika............................................... 7 2.1 Bezpečnost............................................ 7 2.2 Turistické značení....................................... 8 2.3 Turistické vybavení...................................... 9 2.4 Pravidla pohybu v přírodě................................ 11 2.5 Doporučený turistický výlet............................... 12 3. Sportovní hry............................................. 15 3.1 Volejbal (plážový)...................................... 15 3.2 Fotbal trochu jinak (pouliční verze).......................... 15 3.3 Stolní tenis ping-pong................................. 17 4. Vodní turistika............................................ 18 4.1 Rafting a sjíždění řek.................................... 18 4.2 Zásady bezpečnosti a zdravověda při sjíždění řek............... 20 4.2.1 Zásady bezpečnosti při sjíždění řeky....................... 20 4.2.2 Zdravověda........................................ 21 1

1. CYKLOTURISTIKA 1.1 Zásady bezpečnosti na výlety, vícedenní putování na kolech se nevydáváme sami. Je lepší jezdit alespoň ve dvou a nejlépe ve skupince více osob naplánujeme si vždy předem trasu jízdy a určíme cíl naší cesty určíme si také čas strávený na cestě (zda vyjedeme na 1 den nebo více dní) kromě správného jízdního kola, které si zakoupíme nebo jen vypůjčíme, nezapomeneme na další výbavu (správný oděv dle počasí, při delším putování i náhradní oblečení, boty na kolo, přilbu, batoh, láhev s pitím, svačinu, základní nářadí na kolo, lékárničku pro cyklisty, mapu, drobné peníze, mobil) před jízdou u jízdního kola zkontrolujeme: utažení matic a šroubů u kol, stav pneumatik a jejich nahuštění, stav a funkčnost brzd, funkční osvětlení, čisté odrazky a zvonící zvonek. 1.2 Pravidla chování při jízdě na kole Jezdíme jen na povolených cestách. Respektujeme omezení u označených cest. Je-li cesta zakázaná, nepoužíváme ji. I cyklista je řidič, proto: dodržujeme pravidla silničního provozu, při jízdě nejíme, nepijeme, netelefonujeme a plně se věnujeme řízení. Ovládáme své kolo. Platí jako na silnici: jezdíme tak, abychom mohli zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude můžeme někoho potkat. Nepřeceňujeme svou technickou zdatnost. Dáváme přednost ostatním. Upozorníme ostatní, že kolem nich projíždíme. Při míjení dostatečně zpomalíme, a je-li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastavíme. Předvídáme. Jezdíme s takovým vybavením, abychom byli soběstační. Předvídáme nebezpečné situace a změny počasí. Vždy používáme přilbu. CITACE NĚKOLIKA BODŮ ZE ZÁKONA Č. 361/2000 SB. O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH 57 Jízda na jízdním kole (1) Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít. 2

(2) Na vozovce se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. (3) Za sebou Cyklisté smějí jet jen jednotlivě. (4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou Stezka pro chodce a cyklisty, nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce atd. Vyhláška č.341/2002 Sb. Ministerstva dopravy a spojů technické požadavky na jízdní kola: Jízdní kolo musí být vybaveno: a) dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovaným ovládáním brzdného účinku, b) jasně znějícím zvonkem nebo obdobným zařízením, c) přední odrazkou bílé barvy, zadní odrazkou červené barvy a odrazkami oranžové barvy na šlapadlech a v paprscích kol; tyto odrazky mohou být nahrazeny odrazovými materiály obdobných vlastností a mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty, d) za snížené viditelnosti světlometem svítícím dopředu bílým světlem a svítilnou svítící dozadu stálým nebo přerušovaným světlem červené barvy, e) cyklista mladší 15 let povinen použít ochrannou přílbu schváleného typu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě, a to za jízdy v provozu i mimo něj. 1.3 Zdravověda první pomoc při úrazech na kole Statistiky mluví jasně. Letní měsíce vedou v počtu úrazů. Nejčastějšími potížemi cyklistů jsou problémy ze slunce a odřeniny. Jak je ošetřit? Úpal tělo je přehřáté, nemusí to být jen od slunce a není schopno vylučovat pot. Kůže zrudne, postiženého bolí hlava, je mu nevolno. Může i omdlít. Je proto důležité jednat rychle: dostaňte člověka s úpalem z dosahu slunce, třeba do stínu pod strom 3

a začněte jej ochlazovat. Namočte třeba ručník, tričko, to co máte při ruce. Sledujte, zda teplota klesá. Nikdy neponořujte postiženého do vody celého, mohlo by dojít k zástavě srdce, ohroženi jsou zejména starší lidé. V případě úpalu je nutné přivolat lékařskou pomoc. Úžeh Po pobytu na přímém slunci můžete dostat úžeh. Příznaky se projevují třeba až večer po výletě. Nemocnému ztuhne šíje, je malátný, nemůže se soustředit, zvrací. V méně závažných případech postačí studené obklady na hlavu. Pokud jsou potíže velké, přivolejte lékaře, u nemocného může vzniknout otok mozku nebo se rozvinout meningitida. Jako prevence proti úpalu i úžehu je dobré nosit pokrývku hlavy a oblékat se přiměřeně tělesné aktivitě a počasí. Při jízdě na kole nezapomínejte pravidelně pít, při delších výletech se doporučuje usrkávat z lahve každých deset až patnáct minut. Odřeniny po pádu z kola odřeniny omyjte pitnou studenou vodou. Je to důležitý detail, protože teplá voda rozšiřuje cévy a obnoví krvácení. Zkontrolujte, zda se do rány nedostaly například kousky škváry nebo jiná nečistota. Tu je třeba odstranit, například pinzetou. Poté postižené místo vydezinfikujte a případně zalepte či obvažte. Úrazy hlavy pád z kola na hlavu. Pokud poraněný mluví a chová se zmateně, neváhejte a volejte záchranku. Může jít o obyčejný otřes mozku, ale zejména v případech, kdy cyklista neměl helmu, byste neměli situaci podcenit. Helma je důležitá, zabrání téměř devadesáti procentům úrazů hlavy a výrazně tlumí nárazy. Je-li postižený při vědomí, uložíme jej do vodorovné polohy na záda, jeho hlavu se mírně zakloníme a podložíme. Na postiženého neustále mluvíme, aby neztrácel vědomí. Krvácející poranění zakryjeme obvazem. Postiženému nepodáváme jídlo ani pití, jeho bolest netlumíme léky. Při bezvědomí nejprve zjistíme, zda dotyčný dýchá. Pokud ano, uložíme ho do stabilizované polohy na méně zraněné straně. Jestliže máme podezření, že dotyčný má zraněnou páteř, dýchací cesty neuvolňujeme záklonem hlavy, jak se běžně dělá, ale pouze předsuneme čelist. Po poskytnutí první pomoci zavoláme záchranku. Když si nebudete vědět rady, na čísle 155 vám budou přesně říkat, co máte dělat. 4

Stabilizovaná poloha udržuje volné dýchací cesty a brání vdechnutí krve nebo žaludečního obsahu při zvracení. Při ukládání postiženého do této polohy postupujete takto: Přistupte k boku ležícího poraněného a jeho nohu, která je k vám blíže, ohněte v koleně do ostrého úhlu viz obr. A. Vzdálenější ruku poraněného uchopte za paži a převalte ho na bok k sobě druhou rukou si pomáháte za pánev (kyčel) viz obr. B. Nyní upravte polohu poraněného tak, aby měl hlavu v záklonu a ústa směřovala dolů. Ruka poraněného přitom podpírá obličej, aby nedošlo k jeho stočení dolů viz obr. C. Nyní přikryjte poraněného, sledujte jeho stav, pokud by krvácel z oblasti obličeje, podložte mu horní část trupu. Věděli jste, že Neposkytnutí první pomoci je trestným činem, dle zákona č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v 150 a 151 sankce za neposkytnutí pomoci. 5

1.4 Výbava cykloturisty: správné jízdní kolo buď ho zakoupíme, nebo si můžeme vypůjčit správný oděv (dle počasí), boty, přilbu, batoh, láhev na pití, atd. k naplánování trasy pořídit si cyklomapu nebo si najít trasu cyklostezky (je dobré nevyjíždět sami, lepší je ve dvojici či ve skupince) AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ Příklad značky na cyklostezce: AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ Cyklostezka Ohře je páteřní cyklostezkou protínající podél toku řeky Ohře Karlovarský kraj od hranice s Německem až po hranice s Ústeckým krajem. Je zařazena do sítě nejvýznamnějších cyklotras ČR, pod číslem 6. Celková délka činí 110 km. 6

Zdroje: NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH MARKOVÁ, MARIE A MARTIN MAREK. OSVĚTIMANY. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. OSVETIMANY.CZ/INDEX.PHP?U=060401 AION CS 2010-2014. ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.ZAKONYPROLIDI.CZ/CS/2000-361 BVU.CZ. BESIP. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.E-BESEDY.CZ/BESIP/VIS-JAK-MA-VYPADAT- -SPRAVNE-VYBAVENE-JIZDNI-KOLO.HTML MINET S.R.O. PRVNÍ POMOC - STABILIZOVANÁ POLOHA. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. STRIPKY.CZ/436-STABILIZOVANA-POLOHA.HTML 2. PĚŠÍ TURISTIKA 2.1 Bezpečnost 1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenout na léky). Túru plánovat podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny. 2. S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí. 3. Před odchodem na túru předat informace o trase a předpokládané době návratu. Tempo na túře zvolit podle nejslabšího ze skupiny. 4. Správně používat mapu, znát druhy značení turistických cest specifické pro jednotlivá pohoří. 5. Znát typy výstražných značek, tabulí a jejich význam. 6. Nepohybovat se mimo značené cesty. 7. Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc. 8. Znát kontakty na Zdravotní záchrannou službu. Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon. 9. Znát zásady chování pro případ zabloudění, pádu, nebo zřícení v exponovaném terénu. 10. Nikdy nepodceňovat terén a nevystavovat nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní. 7

2.2 Turistické značení Turistické značení slouží pouze pro pěší turistiku. Turistické trasy jsou značeny v obou směrech. Ve městě je značení zásadně na jedné straně ulice na chodníku. Na křižovatkách cest musí být značka tzv. naváděcí i potvrzovací, tzn. celkem dvě na každé straně křižovatky. Při značení volně lesem musí být od jedné značky vidět další, na rovných úsecích cest jsou značky od sebe vzdáleny nejvýše 250 m. Ve volném terénu bez stromů a sloupů jsou používány značkařské kolíky a na nejbližší možný objekt ve směru cesty se malují tzv. volavky velké pásové značky. Pěší turistické značky mají čtyři základní barvy dle pořadí důležitosti to jsou: červená, modrá, zelená a žlutá Pásová Místní značení Lázeňské značení Čtverec o straně 10 cm s pestrým pruhem vedoucí barvy mezi dvěma upozorňovacími bílými pásy jsou vodorovné, rovnoběžné se směrem značené trasy. Prochází-li určitým úsekem několik značených tras různých vedoucích barev, jsou umístěny společně na jednom objektu všechny procházející značky v závazném barevném a druhovém pořadí. Hrot šipky ukazuje směr trasy. Zpravidla značí kratší vycházkové okružní trasy v blízkosti velkých měst, rekreačních nebo turistických středisek a kempinků. Okružní vycházkové trasy v okolí lázní. Naučné stezky Většinou jsou okružní, na zastávkách jsou umístěny informační tabule. Vyznačkování naučné stezky touto značkou však není vždy podmínkou. Charakter naučných stezek jim dává pouze jejich vybavení informačními panely. 8

Tvarové významové značení umisťuje se na značených trasách na odbočkách od pásových značených tras k turisticky významným místům, kterými nelze vést průběžné značené trasy. Délka této odbočky je nejvýše 1 km. Koncovka Odbočka Odbočka Odbočka Odbočka značí konec k vrcholu ke zřícenině ke studánce k jinému trasy nebo s rozhledem hradu významnému konec nebo nebo jinému místu odbočky k vyhlídce historickému objektu 2.3 Turistické vybavení Obuv Obuv na pěší turistiku by měla být pohodlná, dostatečně široká a kvalitní. Pata by měla být odpružená, noha by v botě měla dobře sedět a nikde netlačit. Obuv má být vyrobena z prodyšných materiálů, ale neměla by propouštět vodu. Rozlišují se základní dva druhy turistické obuvi: Trekingové pohorky lehká kotníková obuv vhodná pro jednodušší terén a méně až středně náročnou turistiku a outdoorové aktivity, kde je kladen důraz na rychlost pohybu. Tato obuv bývá vyrobena z kombinace kůže a textilu. Hmotnost mezi 0,9 1,7 kg. Pohorky pevná, vysoká obuv pro turistiku v terénu, se zátěží, pro vícedenní akce a náročnější turisty. Nejlépe celokožená obuv, která je více odolná proti vlhkosti a uzpůsobená pro náročnější terénní podmínky. Vhodné pro pěší i vysokohorskou turistiku po celý rok, tedy i na sněhu a ledu. Nejvíce využívaná. Hmotnost mezi 1,5 2,2kg. Před delšími výlety je vhodné novou obuv nejdříve několikrát použít na kratší vycházky. Bota se přizpůsobí tvaru nohy a nezpůsobí při delším používání puchýře či oděrky. 9

Vhodné jsou ponožky s měkkým došlapem, které přesahují okraj boty o několik centimetrů. Předejde se tak shrnování ponožky. Na trhu jsou nyní ponožky s vlákny odvádějícími vlhkost od nohy do horního lemu, což pomůže vytvořit lepší pohodu uvnitř boty. Oblečení Oblečení pro pohyb ve volné přírodě s proměnlivými podmínkami by mělo být vyrobeno z funkčních materiálů. Vhodná je skladba oblečení ze dvou a více vrstev, které je možné dle počasí obléct nebo svléct. Zejména platí, že oblečení musí být pohodlné. První vrstva oblečení se obléká přímo na tělo, tedy spodní prádlo, ponožky. Funkcí první vrstvy je odvádět pot, proto by se mělo jednat o přiléhavé oblečení, které však není těsné a neomezuje v pohybu. Nemělo by to také být bavlněné spodní prádlo, které pot naopak zadržuje, a ten následně studí. Druhá vrstva, kterou tvoří trika, mikiny a kalhoty, by měla být lehká, prodyšná a rychleschnoucí. Obecně se nechodí v první nebo ve třetí vrstvě, proto je druhá vrstva považována za vrstvu civilní. Následné vrstvy kromě toho, že odvádějí pot, také zajišťují tepelný komfort a tepelně izolují. Vhodné jsou fleecové nebo softshellové bundy. Materiál je lehký, tvarově stálý a ven odvádí pouze vlhkost. Dobře schne, ale není odolný proti větru. Poslední vrstva by měla ochránit před nepříjemnými výkyvy počasí, jako jsou vítr, déšť či sníh. Sem patří větrovky a bundy ze speciálních materiálů (Windstopper, Windbloc, aj.). V nejzazším případě gumové pláštěnky, jejichž nevýhodou je, že nepropustí vlhkost od těla ven. V případě deště je však dobré řídit se zásadou lepší něco než nic. Batoh Batoh je neodmyslitelnou součástí vybavení každého turisty. Rozlišují se typy batohů podle různých kritérií, která však nejsou závazná ani nijak přesně vymezena. Záleží vždy na uvážení turisty a typu aktivity, který hodlá provozovat. Batohy dělíme podle objemu na: Malé batohy s objemem do 30 litrů jsou určené pro méně náročné výlety, jednodenní vycházky, jednoduchou víkendovou turistiku či denní používání. Jedná se o městské batohy určené pro každodenní život (oproti turistickým batohům mají množství kapes na dokumenty, tužky či jiné drobnosti), dále pak cyklistické batohy, 10

které jsou specifické svými doplňky (upevňovací systém na přilbu, reflexní nášivky, integrovaná pláštěnka přes batoh, kapsa a vývod na vodní rezervoár, lehký zádový systém dobře odvádějící vlhkost, lehký bederní pás). Pro pěší turisty jsou nejvhodnější turistické batohy s univerzálním použitím pro všechny aktivity v přírodě. Jedná se o jedno- nebo dvoukomorové batohy s pokročilejším zádovým systémem vyrobeným např. ze síťoviny pro lepší odvod vlhkosti. Tento typ batohů má po stranách kapsy na vybavení, kompresní popruhy a nastavitelný bederní pás. Střední batohy s objemem 30 50 litrů určené pro náročnější víkendové až týdenní akce, kde je nutné přibalit další vybavení jako je např. stan a spacák. Do této kategorie spadají lezecké a speciální batohy splňující všechna kritéria náročného používání při všech horských aktivitách. Jedná se o jedno- nebo dvoukomorové batohy s pevnými zády, tvarovanými ramenními popruhy, popruhy na upínání materiálu a vybavení, stavitelné víko, kompresní popruhy, anatomický tvar. Větší objem batohů jde ruku v ruce s větší zátěží, kterou nese turista na zádech. Proto je kladen větší důraz na kvalitní nosný systém, který musí vyhovovat individuálním požadavkům a nesmí omezovat komfort. Velké batohy s objemem 50 75 litrů určené pro vícedenní náročnější akce mimo civilizaci, pro zimní akce či expedice, kdy je nutné nosit více než 25 kg. Do této kategorie spadají expediční batohy s nastavitelnými zády, tvarovaným bederním pásem, tvarovanými popruhy. Vnitřní prostor bývá rozdělen na dvě části, součástí batohu jsou integrované postranní kapsy nebo možnost nastavení přídavných kapes, stavitelné víko se dvěma kapsami či vnitřní kapsa na hydrosystém. 2.4 Pravidla pohybu v přírodě V přírodě se pohybujeme tak, abychom ji nepoškodili a zároveň se chováme ohleduplně k jiným návštěvníkům. Délku a náročnost tras volíme úměrně svému věku, zdravotnímu stavu, fyzické zdatnosti a terénním a povětrnostním podmínkám. Turistickou výstroj a vybavení máme vždy v dobrém stavu a takovou, aby odpovídala druhu pohybu, terénním a povětrnostním podmínkám. Dbáme na svoji osobní bezpečnost (přilba, brýle, krémy s UV filtrem), máme vždy při sobě základní potřeby pro poskytnutí první pomoci i dostatečné množství tekutin a jídla. 11

Ke svému pohybu v přírodě využívejme přednostně vyznačené trasy pro vámi zvolený druh přesunu, na značených trasách jiného přesunu respektujme absolutní přednost tohoto přesunu před ostatními. Na nevyznačených trasách má vždy přednost ten zranitelnější (sjíždějící lyžař před pěším, pěší před cyklistou apod.). Nikdy nevcházejme nebo nevjíždějte na trasy nebo jejich úseky, které jsou pro Vámi používaný druh přesunu zakázány. Dodržujme pravidla pro provozování daného druhu přesunu (pěší, lyže, cyklo), pravidla ochrany přírody, pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích i další pravidla, platná pro pohyb v daném území. I v případě, že není zakázána chůze v souběhu s lyžařskou trasou, nechoďme nikdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od nich. V úsecích, kde pěší značená trasa vede v souběhu s vyznačenou cyklotrasou, se pohybujme v pravé polovině cesty tak, aby nás cyklisté mohli vlevo předjet nebo minout. Na ostatních pěších značených trasách, kde není zakázán provoz cyklistů, umožněme cyklistům, aby vás pomalou jízdou mohli předjet nebo minout. Máme-li s sebou psa, musí být na soubězích pěší a cyklistické značené trasy a na soubězích pěší a lyžařské značené trasy držen na vodítku, a to tak, aby neohrožoval projíždějící cyklisty nebo lyžaře. 2.5 Doporučený turistický výlet Svatošské skály Národní přírodní památku Svatošské skály najdeme na levém břehu řeky Ohře, v CHKO Slavkovský les a jihovýchodně od obce Hory. Toto území bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou v roce 1933, zaujímá rozlohu 2 ha a je v nadmořské výšce 380 440m. Národní přírodní památku Svatošské skály tvoří žulové skalní útvary s pozůstatky reliktních borů a s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Skupina těchto mohutných žulových skal byla vyhlášena chráněnou rezervací již v roce 1933 a pod názvem Jan Svatoš. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvě- 12

tráváním a odnosem granitových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Skály tvoří řadu skalních pilířů a sloupů, jež jsou opředeny mnoha pověstmi. Podle jedné představují zkamenělý svatební průvod zhrzená víla proklela svého lidského milence, který ji zradil a oženil se s jinou. K Svatošským skalám dojdeme z Karlových Varů po modré turistické značce, oblasti prochází trasa naučné stezky Doubí Svatošské skály. MEJDLOWIKI. FILE:SVATOŠ- SKÉ SKÁLY(2).JPG. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-27]. DO- STUPNÉ Z: HTTP://COMMONS. WIKIMEDIA.ORG/WIKI/FILE:SVA- TO%C5%A1SK%C3%A9 _ SK%C3%A1LY(2).JPG Statek Bernard AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ Od srpna 2011 je na statku Bernard novinkou ojedinělá expozice Zábavně naučného centra řeky Ohře. Ta pomocí interaktivních modelů představuje návštěvníkům zajímavosti z celého toku řeky, tedy od jejího pramene v bavorských Smrčinách až po Litoměřice, kde se pak vlévá do Labe. Dominantou výstavy je obří model Ohře. Na něm jsou umístěny dotykové obrazovky s videospoty, na kterých zhlédnete více než 13

80 zajímavostí jak z německé, tak z české strany, kterými Vás svým nezaměnitelným způsobem provede Vladimír Čech. To vše v německém i českém jazyce. Expozice je inspirativním zdrojem informací také pro děti, neboť o zajímavostech z regionu pojednává přístupnou a zábavnou formou. Jednou z obcí, která v letech 2000 2012 zrealizovala výstavbu protipovodňového opatření (PPO) pomocí protipovodňové hráze je obec Královské Poříčí v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Protipovodňová hráz chrání nejníže položenou historicky zastavěnou část obce Královské Poříčí před povodněmi, především před povodní na řece Ohři. Protipovodňová hráz se nachází mezi zastavěnou částí obce a řekou Ohře v celkové délce 747 m. Královské Poříčí chrání dokončená hráz před stoletou vodou AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ ZDROJE: MAREŠ, JIŘÍ, JIŘÍ ZÁPOTOCKÝ A JAROSLAVA KUČEROVÁ. METODIKA ZNAČENÍ TURISTICKÝCH TRAS. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.PLZENSKYKRAJ.KCT.CZ/TRASY/METODIKA.HTM KLUB ČESKÝCH TURISTŮ A MICHAEL STANOVSKÝ. PRAVIDLA POHYBU V PŘÍRODĚ. [ONLINE]. [CIT. 2014-03- 06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.KCT.CZ/CMS/PRAVIDLA-POHYBU-V-PRIRODE STATEK BERNARD 2013. CENTRUM ŘEKY OHŘE. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. STATEK-BERNARD.CZ/CENTRUM-REKY-OHRE 2011 REGIONÁLNÍ STAVEBNÍ SDRUŽENÍ KARLOVY VARY. PROTIPOVODŇOVÁ HRÁZ KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.STAVBYKARLOVARSKA.CZ/CZ/HLASOVANI/PROTIPOVODNOVA- -HRAZ-KRALOVSKE-PORICI-94 14

3. SPORTOVNÍ HRY Pravidla sportovních her: 1. Volejbal plážový volejbal 2. Fotbal street (pouliční) 3. Stolní tenis 3.1 Volejbal (plážový) Plážový volejbal nebo také beach volejbal je jedinečnou kombinací pohybu, léta a zábavy, kterou si jistě každý chce dopřát v co největší možné míře. Jednoduchá pravidla tvoří z tohoto míčového sportu zábavnou hru, při které se snaží tým na jedné straně pomocí rukou a nohou přehodit míč k soupeři na stranu druhou, přičemž se míč za žádnou cenu nesmí dotknout země, v opačném případě soupeř získává bod. Většina pravidel je převzata z pravidel klasického volejbalu, objevují se zde ale některé odlišnosti. Např. družstvo je tvořeno pouze dvěma hráči a velikost hřiště je menší (8 x16 místo 9 x18). Hráči hrají na písku a bez bot naboso. BYJ. FILE:VPLAREDO2004M. JPG: VOLNÉ DÍLO. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-27]. DO- STUPNÉ Z: HTTP://COMMONS. WIKIMEDIA.ORG/WIKI/FILE:- VPLAREDO2004M.JPG?USE- LANG=CS 3.2 Fotbal trochu jinak (pouliční verze) Zkrácená pravidla pouličního fotbalu pro toleranci Fotbal na malém hřišti: Hraje se na malém hřišti /cca 10 15m/ s malými brankami, délka hry 7 minut (Soupeři se můžou dohodnout na délce hry). 15

AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ Týmy: Týmy jsou složeny až ze šesti hráčů/dva náhradníci/. Každý tým zastupují na hřišti čtyři hráči. Týmy jsou smíšené. Hraje se bez brankáře. V průběhu hry jsou možné výměny. Role dívek: Na hřišti musí být dvě dívky. Dívka z týmu musí v průběhu hry dát gól. Tím se počítají také všechny ostatní vstřelené góly. Toto pravidlo je stěžejní v kontextu sociálního soužití týmu. Poradci týmu: Rozhodčí tu nejsou. Jsou nahrazeni tzv. poradci týmu. Poradci hrají rovněž zásadní roli v celkovém konceptu. Mohou zprostředkovat rozhovory a doprovázet diskuse. Hru pozorují, aktivně se do ní nezapojují. Rozhovory: Před začátkem hry se družstva sejdou a shodnou se na třech pravidlech fair-play, třech dodatečných pravidlech, která chtějí během hry dodržovat. Po ukončení hry se týmy opět sejdou a krátce diskutují o tom, do jaké míry tato pravidla dodržela. Poradce týmu je zde může podpořit a upozornit na herní situace. Rozdělení bodů: Vítěz obdrží dle počtu vstřelených gólů tři body, poražený dostane jeden bod. Pokud je hra nerozhodná, obě družstva obdrží po dvou bodech. Oba týmy mohou ještě dostat až tři další body za fair-play. Zvláště se cení následující jednání: Tři fair-play body dostane tým, který dodržel všechna tři smluvená pravidla a hrál čestnou hru /žádné rvačky, nevhodné projevy atd./ Dva fair-play body se udělí, pokud byla dodržena všechna smluvená pravidla, hra však nebyla zcela férová /hrubé fauly, urážení protivníka nebo spoluhráčů/. Tým obdrží jeden fair-play bod, pokud dodržel pouze část smluvených pravidel. 16

3.3 Stolní tenis ping-pong Odehrání míčku Míček je odehráván výhradně pálkou a to kteroukoliv její částí. Za součást pálky se považuje i ruka odehrávajícího, která drží pálku, a to až po zápěstí. Správně odehraný míček se musí alespoň jednou dotknout hrací plochy stolu na soupeřově straně. Předtím se nesmí (kromě podání) dotknout žádného jiného předmětu kromě síťky. Za součást síťky se považuje i konstrukce pro její upevnění ke stolu. Za součást hrací plochy stolu se považují i horní hrany desky stolu, nikoliv však bok nebo spodní hrany desky stolu. Odehraný míček nemusí nutně letět nad síťkou v případě odehrání daleko bokem od stolu může letět i zcela mimo síťku přímo na soupeřovu polovinu stolu. Podání Při podání (uvedení míčku do hry) se míček musí po odehrání nejprve dotknout přesně jednou hrací plochy stolu na straně odehrávajícího, pak alespoň jednou na straně soupeře. Pokud se míček při podání mezi oběma doteky stolu dotkne také síťky (nets), podání se opakuje. Při podání musí být míček po celou dobu, od chvíle, kdy opustí ruku podávajícího, do chvíle, kdy dojde k odehrání pálkou, viditelný pro soupeře. Podávající musí míček nadhazovat z otevřené dlaně nad úrovní stolu, za rovinou danou zadním bokem desky stolu a mezi rovinami danými bočními boky desky stolu. Míček musí z ruky vystoupat před odehráním alespoň do výšky šestnáct centimetrů. Vítězný míček zisk jednoho bodu Hráč získává bod za vítězný míček v těchto případech: soupeř neodehrál míček správně podle kapitoly o odehrání míčku a o podání hráč odehrál míček správně a ten se po dopadu na soupeřovu stranu stolu dotknul následně čehokoliv jiného než soupeřovy pálky, soupeř se jakoukoliv svou částí těla (kromě pálky) dotknul stolu, soupeř se dotknul jakoukoliv částí těla nebo pálkou odehraného míčku dříve, než mohl dopadnout na soupeřovu polovinu hrací desky stolu. Bodování a střídání podání Utkání se skládá z jednotlivých sad (setů) a končí ve chvíli, kdy jeden ze soupeřů vyhraje předem určený počet sad (obvykle dvě až čtyři). Každá sada se hraje do jedenácti vítězných míčků dosažených jedním hráčem, hráč musí navíc zvítězit o dva míčky za 17

stavu 10:10 pokračuje sada do chvíle, kdy jeden z hráčů nevede o dva vítězné míčky. Podání se v sadě střídá až do stavu 10:10 po dvou na každé straně, od stavu 10:10 po jednom na každé straně. První sadu zahajuje podáním vylosovaný hráč, každou další hráč, který nezahajoval předchozí sadu. Střídání stran Hráči si na začátku každé sady vymění strany. Pokud se hraje sada, po které již nemůže následovat další (pátá sada při hře na tři vítězné, sedmá sada při hře na čtyři vítězné), hráči si znovu vymění strany ve chvíli, kdy jeden z nich dosáhne v sadě pátého vítězného míčku. ZDROJE: NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH IP SPORT 2009. PLÁŽOVÝ VOLEJBAL. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.CLUBCLASSIC.CZ/ SPORT/PLAZOVY-BEACH-VOLEJBAL-BRNO/ KOMPLETSPORT.CZ. PRAVIDLA STOLNÍHO TENISU. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-06]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. KOMPLETSPORT.CZ/PRAVIDLA-STOLNIHO-TENISU/ 4. VODNÍ TURISTIKA 4.1 Rafting a sjíždění řek Popis řeky Řeka Ohře je čtvrtou nejdelší řekou na našem území, pramení však v Německu ve Smrčinách, nedaleko města Weissenstadt (přírodní park Fichtelgebirge). Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi již napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Pod Sokolovem začíná asi nejzajímavější úsek řeky. Ohře obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les. Poměrně rychle se dostává do soutěsky Svatošských skal a krátce na to do Karlových Varů. Stranou lázeňské části překoná Ohře několik jezů a znovu zrychluje svůj tok kamenitým korytem na hranici Doupovských hor. Protéká bývalými lázněmi Kyselka a postupně svůj tok zpomaluje až do Klášterce nad Ohří, kde začíná vzdutí 18

Kadaňského stupně. Pod ním ještě napájí vodní nádrž Nechranice, na jejímž dně zmizel nejkrásnější úsek Ohře, tzv. Kadaňský oblouk, a dále je tok už úplně klidný a spád malý. Řeka se klikatí krajinou Českého středohoří, protéká Žatcem, Louny, Libochovicemi a kolem Terezína, kde se vlévá do Labe. Podél svého toku odvodňuje Ohře jižní stranu Krušných hor, severní část Doupovských hor a oblast Českého středohoří. Celková plocha povodí je 5620 km 2. Sjízdné úseky Cheb Karlovy Vary 63,9 km 4,0 ZW (WW I) Karlovy Vary Klášterec n. O. 42,9 km 6,0 WWI+, ZW Klášterec nad Ohří Ústí 133,2 km 1,5 ZW Splavnost úseků lze určit podle vodočtu v Karlových Varech (ř. km 174,4), kde je potřeba alespoň 60 cm. Pro sjízdnost dolního úseku je třeba alespoň 70 cm na vodočtu v Žatci (ř. km 87,7). V současnosti nejvyhledávanější úsek řeky je z Lokte do Klášterce nad Ohří, který lze zvládnout za 2 3 dny. Začít lze ale i v Tršnici, Chebu, Sokolově a pohodlně skončit například v Karlových Varech, Vojkovicích nebo Kadani. Vzhledem k tomu, že řeka protéká CHKO Slavkovský les, CHKO Střední Poohří a přírodním parkem Stráž nad Ohří, je volné táboření po většinu toku zakázáno. Využít lze jen tábořiště v Lokti (přístupné i automobily), Karlových Varech (u loděnice), Hubertusu (přístupné na lodi z druhého břehu), Radošově (u jezu), Vojkovicích (na fotbalovém hřišti) a Klášterci nad Ohří. Ubytování v pensionech lze najít již v podstatě v každé větší vesnici, kterou řeka protéká. V Karlových Varech je možné využít vodácké ubytovny (u loděnice). Sezonní kemp v Královském Poříčí AUTOR: PAVLÍNA CHOLOPOVOVÁ 19