Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Pražská teplárenská a.s.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Pražská teplárenská a.s. V Praze, 8. 4. 2006

Zadavatel: Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí IČ. Mariánské náměstí 2 110 15 Praha 1 Kontakt: 000 645 81 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz Č.j.: 5052/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Miroslav Vlasák, CSc. Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ... 2 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 2 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 2 2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 5 3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13, ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB.... 6 3.1 EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING... 6 3.2 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 7 3.3 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 8 3.4 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 9 3.5 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 9 3.6 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍCH SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA... 9 3.7 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 10 3.8 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 10 3.9 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 11 3.10 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 11 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ... 11 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY... 11 4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 12 5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)... 15 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 15 5.2 POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF... 15 5.3 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ DLE PŘÍLOHY Č. 3 ZÁKONA Č. 76/2002 SB... 16 6 ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI... 20 7 SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY... 21 1

1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Provozovatel zařízení (adresa sídla) Výtopna Juliska IČ 45 27 36 00 Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 7, 170 00 Praha 7 Energetika 1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW Kraj Praha, obec Praha 6, k.ú. Dejvice, č.k.ú 729272, p.č. uvedená v žádosti o vydání IP příloha č. II PT VJU 03 01 - Výpis z katastru nemovitostí.doc a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. - viz. kap. 5.1.1. žádosti Kotel K1 parní jednobubnový kotel s přirozenou cirkulací spalující zemní plyn o jmenovitém tepelném výkonu 17,2 MW t a jmenovitém tepelném příkonu 17,6 MW t Kotel K2 parní jednobubnový kotel s přirozenou cirkulací spalující zemní plyn o jmenovitém tepelném výkonu 17,2 MW t a jmenovitém tepelném příkonu 17,6 MW t Kotel K3 parní jednobubnový kotel s přirozenou cirkulací spalující zemní plyn o jmenovitém tepelném výkonu 17,2 MW t a jmenovitém tepelném příkonu 17,6 MW t Plynová kotelna V kotelně jsou umístněny tři stejné parní kotle spalující zemní plyn typu ČKD Dukla KTK 25 t.h -1 s jmenovitou teplotou přehřáté páry 250 C a s provozním tlakem 0,6 MPa. Součástí kotlů jsou hlavní uzávěry a najížděcí ventily osazené servopohony, které jsou ovládané z řídícího systému a místně z prostoru kotelny. Kotel Kotel je jednobubnový s přirozenou cirkulací, s přehřívákem páry, trubkovým ohřívákem vody a spalovacího vzduchu, vybavený plynovými hořáky RAY EG 800. Kotel je vybavený odběry pro měření a regulačním zařízením GESTRA, které zajišťuje automatickou regulaci napájení kotle a automatickou kontinuální regulaci odluhu. Regulaci napájení lze též provádět řídícím systémem MODICON. Kotel je vybavený konvekčním jednodílným přehřívákem páry bez regulace její teploty umístněným ve druhém tahu kotle, trubkovým ohřívákem vody a ohřívákem vzduchu umístněnými ve společném bloku. Hořáky kotle - v čelní stěně spalovací komory jsou umístněny 2 ks hořáků RAY EG 800 pro spalování zemního plynu. Automatika hořáků umožňuje regulaci jejich výkonu a spalování. Vzduchové okruhy - přívod spalovacího vzduchu je zajištěn přímotopnou větrací jednotkou NICHE MUA 300. Jednotka nasává venkovní vzduch přes tlumiče hluku osazené ve zděném sacím kanále. Pro kotle K1, K2 a K3 je nasávání vzduchu možné buď z venkovního prostoru nebo pod stropem kotelny. Jedna nebo druhá větev sacího potrubí se uzavře uzavírací klapkou ovládanou 2

servopohonem. Obě potrubní větve jsou vybaveny tlumiči hluku. Potrubí s tlumiči hluku je ve venkovním prostoru obezděno. Výtlak vzduchu z ventilátorů umístěných ve ventilátorovně je vyvedený přes rekuperační výměníky LUVO. Potrubí jsou na ventilátory a kotle připojená přes gumotextilní vložky. Spalinové okruhy - kouřové plyny ze všech tří kotlů jsou svedeny do jednoho čtyřprůduchového železobetonového komínu o výšce 55 m a průřezu 2,0 m 2. Každý z kotlů je napojen samostatně na jeden průduch. Čtvrtý průduch je rezerva pro možnost napojení dalšího kotle. Přívod plynu ke kotli od hlavního uzávěru kotelny je plynová přípojka DN 250 vedena vzhůru po obvodové zdi objektu kotelny a vstupuje chráničkou DN 500 do kotelny. Na západní stěně kotelny je společný rozvod k jednotlivým kotlům K 1, K 2, K 3 ukončený plynovým závěrem - kohout DN 100 (je součástí příslušenství hořáků RAY), odvzdušněním přívodního potrubí, vzorkovací armaturou a místním měřením tlaku. Emisní monitoring Kouřové plyny ze všech tří kotlů jsou svedeny do jednoho čtyřprůduchového železobetonového komínu. Každý z kotlů je napojen samostatně na jeden průduch. Měření emisí (měřící místo je situováno na výstupu z kotle) je jednorázové - 2 krát za rok. Měření provádí akreditovaná měřící skupina Energotrans, a.s. b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. - viz kap. 5.1.2. žádosti. Plynové hospodářství Vysokotlaková část plynovodu začíná napojovacím bodem v ulici Paťanka, kde je před oplocením plynové regulační stanice (PRS) osazen uzávěr - šoupě v ochozu DN 80 a izolační spoj DN 80 s měřícími vývody. Propojovací objekt nad izolačním spojem je umístěn v oploceném objektu PRS. U uzávěru je provedeno odvodnění s odvodňovacím ventilem pod poklopem. Spád VTL přípojky je od PRS k VTL plynovodu DN 300. Vysokotlaká část plynovodu končí v PRS. Plynová regulační stanice (PRS) je soubor zařízení zajišťující automatickou regulaci vstupního přetlaku zemního plynu na nižší výstupní přetlak. Hranicemi celého souboru průmyslového plynovodu jsou hlavní uzávěr plynu na přípojce vysokotlakového plynovodu v ulici Paťanka a hlavní uzávěry plynu na středotlakém plynovodu u jednotlivých kotlů. Mezi vysokotlakovou částí a středotlakovou částí průmyslového plynovodu je instalována typová regulační stanice PRS 10 000/2/1 440, která redukuje vysokotlakový zemní plyn (1,9 2,3 MPa) na středotlakový ZP (300 kpa). Pro tuto PRS je vypracován samostatný Místní provozní řád. Teplovodní kotelna součástí PRS je samostatná teplovodní kotelna, která je vybavena 2 kotli DESTILA o výkonu 49 kw. Tato kotelna slouží k ohřevu zemního plynu tak, aby jeho teplota neklesla pod +5 C. Vodní hospodářství Ve vodním hospodářství Výtopny Juliska je upravována voda pro potřebu kotelny, která má instalovaný výkon 75 tun páry za hodinu. V úpravně vody je používána: surová voda v kvalitě pitné vody od Pražských vodáren vratný kondenzát Surová voda je filtrovaná přes pískové filtry, kde se odstraňují mechanické nečistoty a částečně železo. Takto upravená voda je shromažďována v akumulační podzemní nádrži o objemu 60 m 3. Z této nádrže je čerpána do CHÚV na katexové filtry. Po katexové filtraci je předehřívána 3

ve výměníku tepla, který využívá odpadního tepla z odluhu kotlů. Z výměníku jde přes směšovací zařízení, kde se mísí s upraveným kondenzátem a je dopravována do trysek odplyňovače a potom do napájecí nádrže. Vratný kondenzát je shromažďován v kondenzační nádrži, odkud je dopravován na pískovou a katexovou filtraci, odtud pak přes směšovací zařízení společně s přídavnou vodou přes trysky odplyňovače do napájecí nádrže. Vychlazovací jímka odpadních vod Vychlazovací jímka je umístěna u východní stěny budovy Juliska II. Má rozměry 2800 x 5500 mm a výšku hladiny 2350 mm. Jímka je přepůlena dvěma nornými stěnami sloužící k uklidnění hladiny. Do jímky jsou svedeny odluh, odkal, chladící voda z čerpadel a část odpadních vod (horké odpady z kondenzátních změkčovacích a pískových filtrů) z chemické úpravy vody. Odluh z kotlů je do jímky veden přes expandér odluhu, kde dochází ke zchlazení na cca 95 C. Dále pak je odluh veden na vodní chladič, kde dochází ke zchlazení na 30-40 C a zároveň je toto teplo využito k předehřevu přídavné vody. Výstupní teplota odpadních vod z vychlazovací jímky do kanalizace je kontinuálně měřena odporovým teploměrem ve výstupní kanalizační šachtě s dálkovým přenosem na velín J2. Při dosažení teploty 40 C se chladí odpadní vody puštěním chladicí vody do vychlazovací jímky. c) Přímo spojené činnosti - viz. kap. 5.1.3. žádosti Klimatizování a větrání Přímotopná plynová vytápěcí a větrací jednotka MUA NICHE CS Mistrale je vysoce účinný zdroj tepla. Poskytuje teplý vzduch v zimě a větrání v létě a v obou případech vytváří čisté a svěží ovzduší. Jednotka MUA 300 - je instalována pro nucenou šestinásobnou výměnu objemu vzduchu v prostoru kotelny za 1 hodinu. Podle volby ve větracím nebo vytápěcím režimu. Na jejím chodu je vázána i zabezpečovací blokáda zdroje. Přímotopná větrací jednotka MUA 200 slouží k dohřevu vzduchu v zimním období v prostoru kotelny. Při menším úniku plynu v kotelně jejím uvedením do provozu ve větracím režimu zvýšíme výrazně nucenou výměnu objemu vzduchu až na devítinásobek objemu výměny vzduchu za hodinu. Za určitých provozních podmínek nahrazuje klimatizační jednotku MUA 300. Jednotka NICHE MUA 200 zajišťuje nucené větrání, pokud je uzavřen hlavní uzávěr plynu. Jednotka nasává venkovní vzduchu z místnosti, kam je nasáván přes tlumič hluku osazený v obvodové zdi. Druhá jednotka MUA 200 je instalována do sacího potrubí spalovacího vzduchu kombinovaného kotle K1 a sloužila k dohřevu spalovacího vzduchu na teplotu 20 C při spalování TTO a sání spalovacího vzduchu z venkovního prostoru. Spalování TTO na kotli K1 bylo zrušeno a jednotka MUA 200 se nepoužívá. Větrání únikového schodiště přetlakové větrání únikového schodiště je zajištěno axiálním ventilátorem. Ventilátor nasává venkovní vzduch a vhání ho přes samočinnou klapku na schodiště. Je zajištěna výměna vzduchu 10x za hodinu. Spouštění ventilátoru se provádí tlačítkem v každém podlaží a před vchodem. Skladování zboží, materiálu, ND a zásob Centrální sklad je umístěn v provoze Teplárna Malešice. Údržbářská činnost pro Výtopnu Juliska se zajišťuje dodavatelsky. 4

2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, číslo složky S-MHMP-275302/2005/OOP-VIII-16/Pok, ze dne 20.1.2006, jsme posoudili obsah celé žádosti o vydání integrovaného povolení pro Výtopnu Juliska společnosti Pražská teplárenská a. s. a doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 5

3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13, odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší Emisní limity pro kotle K1, K2 a K3 Dle 4 zákona č. 86/2002 Sb. a 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. s přihlédnutím k příloze č. 1 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., jsou kotle K1, K2 a K3 o celkovém příkonu 52,8 MW t řazeny k stávajícím zvláště velkým zdrojům znečišťování ovzduší. Všechny tři kotle spalují zemní plyn, jsou umístněny ve stejné stavbě respektive ve stejném provozním celku. Spaliny jsou odváděny samostatnými průduchy do společného komína. Tabulka 1 Termíny a dosažení závazného emisního limitu pří spalování zemního plynu pro kotle K1, K2 a K3 Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit dle platné legislativy 1) (mg.m -3 ) Návrh závazného limitu (mg.m -3 ) Termín dosažení 1) SO 2 35 35 ode dne nabytí právní moci IP Kotel NO x 200 200 ode dne nabytí právní moci IP K1, K2, CO 100 100 ode dne nabytí právní moci IP K3 TZL 50 50 ode dne nabytí právní moci IP Emisní limity stanovené na základě 2 písmene g) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší Uvedené emisní limity jsou vztažené k spalování zemního plynu v stávajících zdrojích při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kpa a teplotě 273,15 K) a na suchý plyn obsahující 3 % kyslíku. 3.1.2 Voda S vodami je nakládáno ve Výtopně Juliska v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odběr vody: Voda je odebírána pouze z městského vodovodního řádu PVK pro stravování a sociální účely a provoz technologie. Dodávka je zajištěna na smluvním základě s Pražskými vodovody a kanalizacemi a.s. (viz Smlouva o dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu č. N 620 632). Vypouštění odpadních vod: Z provozu Výtopny Juliska je vypouštěna odpadní voda z technologie a ze sociálního zařízení do městské kanalizační sítě na základě smlouvy s Pražskými vodovody a kanalizacemi. množství vypouštěné vody se na základě smlouvy s PVK rovná 37% vody odebrané (viz Smlouva s PVK č. N 620-632). 6

3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a s příslušnými prováděcími předpisy bylo v únoru 2006 provedeno měření hluku Zdravotním ústavem Praha v rezidenci Podbaba, vycházejícího z Výtopny Juliska. Z výsledků měření vyplývá, že výsledné hodnoty v měřících místech M 1 a M 2 jsou nižší než stanovený hygienický limit hluku pro noční dobu a to bez odpočtu korekce na pozadí. V měřících místech M 3 a M 4 jsou výsledné hodnoty v pásmu nejistoty měření a po odpočtu korekce na pozadí (min. 2,2 db) budou skutečné hodnoty i s nejistotou měření na hygienickém limitu pro noční dobu v místech plánované výstavby (viz Protokol o měření hluku rezidence Pobaba, Zdravotní ústav se sídlem v Praze, ze dne 13.3.2006). b) Vibrace Provozovaná výrobní technologie neumožňuje provoz s nadměrnými vibracemi a otřesy. Zařízení musí být provozováno v souladu s ČSN EN 60045-1. c) Neionizující záření Zdroje neionizujícího záření se nevyskytují a proto nejsou navrženy žádné závazné podmínky. 3.2 Podmínky při nakládání s odpady Souhlas s nakládání s nebezpečnými odpady (NO) byl vydán rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odborem životního prostředí, č.j. MHMP-254674/OOP-II-1046/R-1342/2005/Hol, ze dne 19.12.2005, společnosti Pražská teplárenská a.s., pro provozovny Teplárna Holešovice, Teplárna Veleslavín, Jihozápadní Město, Severní Město, Teplárna Třeboradice, Teplárna Malešice, Teplárna Michle, Výtopna Krč - Zálesí. Z doloženého prohlášení provozovatele vyplývá, že Výtopna Juliska je jedním z tepelných zdrojů Teplárny Holešovice. Tabulka 2 Seznam nebezpečných odpadů Kód odpadu Název odpadu 05 01 03 Kaly ze dna nádrží na ropné látky 05 01 06 Ropné kaly z údržby zařízení 10 01 04 Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů 12 03 02 Odpady z odmašťování vodní parou 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 02 13 Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 16 05 07 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 16 06 01 Olověné akumulátory 17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahujících nebezpečné látky 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 7

Kód odpadu Název odpadu 20 01 33 Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 1. Souhlas se týká odpadů zařazených dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. 2. Nakládání s NO spočívá u původce odpadů v odděleném shromažďování odpadů z vlastního provozu (činnosti) a zajištění přednostně jejich využití, poté odstranění převedením do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí dle 12 odst. 3 zákona o odpadech, tzn. pouze osobě, která je provozovatelem zařízení k využití, nebo k odstranění, nebo ke sběru, nebo k výkupu určeného druhu odpadů. 3. Veškeré nakládání s odpady provádět v souladu se zákonem o odpadech a předpisy tento zákon provádějícími a právními předpisy souvisejícími, především pak v souladu s ustanoveními 5, 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb, o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění. 4. Nebezpečné odpady z Výtopny Juliska odvážet a likvidovat akreditovanou externí firmou. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 až 4 3.3 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Nakládat s chemickými látkami a odpadními vodami v souladu se zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, prováděcí vyhláškou č. 383/2001 Sb. Nakládat s odpadními vodami v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Po prověření množství a nebezpečnosti skladovaných chemických látek v objektech společnosti Pražská teplárenská a.s., Výtopně Juliska bylo zjištěno, že množství skladovaných nebezpečných látek nedosahuje limitu pro zařazení do skupiny A nebo B dle zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz. Protokolární záznam Pražské teplárenské a.s., ze dne 31.10.2005). Byl zpracovaný Plán snížení emisí stávajícího zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Výtopna Juliska společnosti Pražská teplárenská a.s. Plán snížení emisí byl schválený rozhodnutím MHMP OOP Praha, č.j. MHMP-99244/2004/OZP-III-Pol/R-3364, ze dne 14.2.2006 1. V souladu s 5 nařízení vlády č. 112/2004 Sb. a 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. je provozovatel povinen plnit tyto emisní stropy. TZL 0,4 t.rok -1 NO x 24,7 t.rok -1 SO 2 0,2 t.rok -1 Termín: od 1.1.2008 2. Do 30.6.2007 provozovatel upřesní prognózu vývoje emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek pro roky 2010 a 2013. Termín: do 30.6.2007 8

3.4 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie V provoze Výtopna Juliska jsou zavedena technická a organizační opatření směřující k optimalizaci spotřeby paliv při maximálním energetickém využití ve výrobě tepla a k maximálnímu využití technologického zařízení. Pro provozovatele je zpracovávaný energetický audit v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 213 2001 Sb. ve znění platných právních předpisů. 1. Provozovatel předloží Magistrátu hlavního města Prahy návrh opatření vyplývající ze závěrečné zprávy energetického auditu. Termín: do 31. 12. 2006 3.5 Opatření pro předcházení haváriím V souladu s 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb.) je zpracovaný aktualizovaný Havarijní plán (HPCHL/THO/JUL/4) pro Výtopnu Juliska společnosti Pražská teplárenská a.s. Plán byl předložen Povodí Vltavy, s.p. závod dolní Vltava k odsouhlasení a bude schválený MHMP na ústním projednávání žádosti o vydání IP. Hlavní zásady a podmínky z Havarijního plánu budou součástí vydaného IP. Provozovatel společnost Pražská teplárenská a.s., Výtopna Juliska se bude řídit i dalšími dokumenty jako jsou Provozní řád pro zvlášť velké zdroje (Místní provozní předpis), Místními provozními řády kotelny, PRS VTL, plynovodu STL, klimatizace MUA, Směrnicí k nakládání s odpady, Kanalizačním řádem, Požárním řádem, Pokynem k nakládání s chemickými látkami a přípravky, Příručkou integrovaného systému managementu jakosti a dalšími provozně technickými a bezpečnostními dokumenty. 1. Dodržovat a průběžně aktualizovat Havarijní plán, provozní řád a provozní předpisy. 2. V případě havárie informovat ČIŽP OI Praha, odd. ochrany vod na telefonním čísle 266 793 350 nebo na nepřetržité lince 731 405 313, jinak postupovat dle schváleného Havarijního plánu. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 a 2 3.6 Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Postupy pro najíždění a řešení poruchových stavů, monitoring zařízení teplárny společnosti jsou popsány v Provozním řádu pro zvlášť velké zdroje (Místní provozní předpis) MPP/SZ/THO/JUL/0 dále v Místním provozním řádu MPŘ/SZ/THO/JUL/5, s účinností od 31.5.2002 pro PRS VTL Plynovod STL a Klimatizaci MUA. Provozní řád byl schválený ČIŽP OI Praha, č.j. 1/00/5153/03/Pe, ze dne 20.5.2003 byl aktualizovaný a provozovatel žádá o schválení provozního řádu MHMP v rámci žádosti o vydání IP. Poznámka: Provozovatel předloží na ústním projednávání žádosti o vydání integrovaného povolení aktualizovaný Provozní řád, zpracovaný podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Hlavní zásady a podmínky provozního řádu budou součástí vydaného IP. 9

3.7 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Ovzduší způsob monitorování emisí do ovzduší je popsaný v kap. 1.2 vyjádření 1. U kotlů K1, K2 a K3 v souladu s ustanovením 6 odst. 2 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. jednorázovým měřením provedeným autorizovanou osobou zjišťovat emise NO x a CO dvakrát za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 3 měsíců od data předchozího měření a dále při každém významném zásahu do konstrukce nebo vybavení zařízení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí nebo po každé záměně paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního řádu a to do 3 měsíců od některé z uvedených změn. Měření musí provést měřící skupina, které bylo uděleno oprávnění k autorizovanému měření (viz 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb.). Termín: ode dne nabytí právní moci IP Poznámky: 1) Provozovatel doložil doklad Jakostní znaky zemního plynu od dodavatele zemního plynu Pražské plynárenské, a. s. kde je garantované složení topného média (ZP, mazut TMI). Z toho důvodu není potřebné měřit emise TZL a SO 2, dle 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. (viz příloha k žádosti o vydání IP č. III-PT TMI-07.4-01). 2) U kotlů K1, K2 a K3 se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 6 odst. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v rozsahu : plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako HF a plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl. Z předloženého jednorázového měření provedeného na zdroji dne 10.12.2005 vyplývá, že u obou uvedených látek je jednoznačně splněna podmínka pro upuštění od plnění stanoveného emisního limitu této látky dle 5 odst. 2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb. 3) U kotlů K1, K2 a K3 se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 17 odst. 1 písm. a), 17 odst. 2 písm. a), b), c), d) vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb., měření koncentrací znečišťujících látek v rozsahu emisí těžkých kovů, a to kadmia a jeho sloučenin, vyjádřených jako kadmium (Cd), rtuti a jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg), olova a jeho sloučenin vyjádřených jako olovo (Pb) a arsenu a jeho sloučenin vyjádřených jako arsen (As), emise polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), polychlorovaných bifenylů (PCB) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). S ohledem na znalost chemického složení spalovaného zemního plynu (viz pozn. bod 1) a na praxí prokázanou skutečnost výskytu těchto látek pod mezí detekce obvyklými analytickými metodami. Voda Monitoring emisí do vody je prováděný v souladu se smlouvou Pražské teplárenské a.s. s Pražskými vodovody a kanalizacemi č. N 620 632 vycházející z podmínek kanalizačního řádu PVK a.s. 3.8 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Emisní monitoring umožňuje kontrolu provozu zdroje ve vztahu k emisním limitům znečišťujících látek do ovzduší. Výtopna Juliska společnosti Pražská teplárenská a.s. emisní limity plní. Přeshraniční vliv nebyl prokázán. 10

3.9 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: - předložit roční zprávu z monitoringu MHMP odboru ochrany prostředí, k 31.3. následujícího roku, - ohlásit MHMP odboru ochrany prostředí plánovanou změnu zařízení, - neprodleně hlásit dotčeným orgánům, organizacím a veřejnosti všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, - vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu, - splnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování a vyhlášky č. 572/2004 Sb. 3.10 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Před ukončením trvalého provozu provozovatel zajistí odstranění zařízení, které bude probíhat dle schváleného projektu a v souladu s platnými právními předpisy (tzn. především, že budou odstraněny nespotřebované nebezpečné látky, nádrže na jejich skladování budou zakonzervovány nebo likvidovány odborným subjektem, dešťová a chemická kanalizace bude propláchnuta vodou a zajištěna proti únikům, objekt bude zajištěn proti vniknutí cizích osob). Tento plán bude předložen MHMP odboru ochrany prostředí nejpozději tři měsíce před ukončením provozu zařízení. 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení EIA nebyla zpracovaná nejsou navrženy žádné podmínky. 3.12 Ostatní podmínky Nejsou navrženy žádné další podmínky. 11

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení MHMP, odboru ochrany prostředí, byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: ČIŽP OI Praha, Dělnická 12, 170 00 Praha 7, č.j. 41/000/0608523.01/06/PBP, ze dne 23.2.2006 bez připomínek VEOLIA (Pražské vodovody a kanalizace, a.s.), Ke Kablu 971, 102 00 Praha 10, č.j. 2667/OTPČ/Nech/06, ze dne 13.2.2006 bez připomínek Hlavní město Praha MHMP, odbor ochrany prostředí, Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1, č.j. MHMP-275302/2005/00P-VIII-16/Pok ze dne 23.2.2006 Z hlediska ochrany ovzduší: 1) Plnění emisních limitů dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Plynná paliva: a) oxidy dusíku (NO x ) 200 mg.m -3 b) oxid uhelnatý (CO) 100 mg.m -3 vše v suchém plynu za normálních stavových podmínek a při referenční koncentraci kyslíku 3 % objemová. 2) Zjišťování znečišťujících látek (NO x a CO) dle ustanovení 6 odst.2 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., jednorázovým měřením určených látek na každém zařízení (kotli K1, K2 a K3) prováděné dvakrát za kalendářní rok v intervalu mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce. Místo pro odběr vzorků spalin pro jednorázové měření je v souladu s ustanoveními 9 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. 3) V souladu s ustanovením 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.-, nepožaduje měření tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého 4) Zjišťování dalších znečišťujících látek dle 5 odst. b) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. chlorovodíku a fluorovodíku. Z předloženého jednorázového měření provedeného na zdroji dne 10.12.2005, které má orgán ochrany ovzduší k dispozici, vyplývá, že u obou uvedených látek je jednoznačně splněna podmínka pro upuštění od plnění stanoveného emisního limitu této látky dle 5 odst. 2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Orgán ochrany ovzduší proto nepovažuje za nutné zařadit tuto látku mezi látky pro uplatnění obecných emisních limitů s povinností prokazování plnění příslušného emisního limitu. 5) V návaznosti na ustanovení 9 zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, požaduje legislativa sledování výskytu těžkých kovů a dalších látek v emisích ( 17 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb.) formou jednorázového měření. S ohledem na znalost chemického složení spalovaného standardního zemního plynu a s ohledem na praxí prokázanou skutečnost výskytu těchto látek pod jejich mezí detekce obvyklými analytickými metodami, nepožaduje orgán ochrany ovzduší uvedená měření začlenit do integrovaného povolení. Dále byl v rámci povolovacího procesu dodatečně předložen místní provozní předpis MPP/PT/PHO/JUL/O Výtopna Juliska provozní řád, který je vypracovaný jak po obsahové tak po formální stránce v souladu s požadavky přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. k jeho obsahu nemá orgán ochrany ovzduší ani ČIŽP OI Praha připomínky. Řešeno v kap. 3.7 vyjádření Z hlediska veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství V kapitole 10.1 žádosti o vydání IP společnosti Pražská teplárenská a.s., Výtopna Juliska, v příloze III-PT VJU-10.4-02 PŘ skladu NO v THO.doc v odstavci 5.5 je uveden seznam nebezpečných 12

odpadů vznikajících ve výtopně Juliska společně s Teplárnou Holešovice a provozní řád skladu nebezpečných odpadů v Teplárně Holešovice. Podle zákona o odpadech je potřeba vést pro provozovnu Výtopna Juliska průběžnou evidenci odpadů ( 39 odst. 1) nestačí vést průběžnou evidenci odpadů společně s Teplárnou Holešovice. Dále je potřeba doplnit pro provozovnu Výtopna Juliska souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady ( 16 odst. 3 zákona o odpadech) a zasílat každoročně do 15. 2. následujícího roku hlášení o druzích, množství a způsobech nakládání s odpady ( 39 odst. 2 zákona o odpadech). Využívat společný sklad nebezpečných odpadů v Teplárně Holešovice je možné, ale při přepravě NO do skladu v Holešovicích je potřeba vyplňovat evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů ( 40 odst.1 zákona o odpadech. Řešeno v kap. 3.2 vyjádření. Evidence odpadů je vedena. Z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod: V rámci IP je zapotřebí vypracovat a předložit ke schválení plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků (vodní zákon), vzhledem k tomu, že množství závadných látek, s nimiž je v provozu nakládáno, zpracování havarijního plánu vyžaduje. Náležitosti zpracovaného havarijního plánu musejí splňovat požadavky dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, jejíž nabytí platnosti je ke dni 1.5.2006. Řešeno v kap. 3.5 vyjádření Hlavní město Praha, RNDr. Miloš Gregar, Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1, č.j. SEG 200106/P, ze dne 24.2.2006 Předložená žádost o IP provozu Výtopny Juliska neobsahuje žádnou rozptylovou studii, která by posoudila vliv rozptylu emisí na okolní zástavbu. v daném území jsou zhoršené rozptylové podmínky pro rozptyl škodlivin a častý výskyt nízkých inverzí. V území se nachází obytná zástavba, která je přibližně ve stejné nadmořské výšce jako komín teplárny. vzhledem k orografii terénu jsou možnosti zlepšení kvality ovzduší značně omezen. Stávající imisní pozadí v zájmovém území se pohybuje na hranici únosnosti prostředí s možností překračování imisních limitů. V žádosti o IP se uvádí, že měření emisí je zajištěno diskontinuálním měřením emisí pro výpočet poplatků za znečišťování ovzduší. Účelem měření je stanovení skutečné koncentrace zpoplatněných škodlivin v kouřových plynech dle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. Měření provádí akreditovaná měřící skupina Energotrans, a.s. V kap. 9 nejsou uvedeny výsledky žádné rozptylové studie, které by dokládaly ovlivnění dotčeného území emisemi výtopny s tím, že pro toto hodnocení nejsou k dispozici žádné údaje. Pro charakteristiku stavu dotčeného území jsou v dokumentaci použity zastaralé údaje naměřené v roce 2001. Ve smyslu zákona č. 86/2006 Sb. jsou provozovatelé zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů povinni vypracovat ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ochrany ovzduší soubor technickoprovozních a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárních zdrojů, včetně opatření ke zmirňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší. Tento provozní řád není k žádosti o IP přiložen, hl. m. Praha doporučuje, aby byl do dokumentace doplněn. S ohledem na stávající nepříznivou imisní situaci nelze v budoucnosti tolerovat další zvyšování emisí v daném území. 13

Řešeno v kap. 3.6 vyjádření. Dle části B bodu 15 vyhlášky MŽP č. 544/2002 Sb.je rozptylová studie vyžadovaná v případě, že IP nahrazuje povolení staveb zvláště velkých stacionárních zdrojů, tedy žádostí podaných podle 45 zákona 76/2002 Sb. Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 12, pošt. schr. 203, 110 01 Praha 1, č.j. SZ.HK/35/255/60255/06, ze dne 9.2.2006 Hygienická stanice hlavního města Prahy s návrhem žádosti o vydání IP nesouhlasí. Dne 1.11.2005 proběhlo kolaudační řízení protihlukových úprav realizovaných ve výtopně Juliska, kde Hygienická stanice hlavního města Prahy dala nesouhlasné stanovisko, protože nebyl předložen doklad podložený měřením z provozu výtopny Juliska po provedených protihlukových úpravách, který by prokázal v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb splnění hygienických limitů hluku ve ve smyslu požadavků nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Investor na kolaudačním řízení uvedl do protokolu o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením, že protokol o měření hluku dodá na HS HMP pobočka SZ v takovém termínu, aby OOVZ mohl vydat své stanovisko do 15. 11.2005; dosud však tak neučinil. Tím nebyl při provozu výtopny Juliska prokázán soulad s 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 sb., v platném znění a s nařízením vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Řešeno v kap. 3.1.3 vyjádření Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava, Grafická 36, 150 21 Praha 5, č.j. 2006/05095/263, ze dne 20.3.2006 Souhlasíme s vydáním IP za těchto podmínek: 1) Požadujeme, aby součástí IP bylo vydáno nakládání s vodami, tj. povolení k odběrům vody a povolení k vypouštění odpadních vod v souladu s platnou legislativou (zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). současně budou zrušena nevyhovující povolení. V provoze Výtopna Juliska není prováděn odběr povrchových vod a ani vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Odběr vody a vypouštění odpadních vod je řešeno na smluvním základě s PVK a.s. a tudíž není předmětem IP. K předloženému havarijnímu plánu máme následující připomínky: a) Havarijní plán vypracovaný podle ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. se zpracovává pro případy úniku všech závadných látek, nejen nebezpečných, jak je chybně uvedeno na str. 1 b) V havarijním plánu zcela chybí popis odvodnění s vymezením nebezpečných a ohrožených míst zásadní připomínka. c) Nejasné a nesrozumitelné jsou údaje v kap. 1 (úvod) na str. 2 úniky chemických a ropných látek na provozech mimo technologická zařízení. Jedná se o látky, které mají nepříznivý vliv na zdraví člověka a na životní prostředí. d) Opatření v případě havárie jsou uvedena jen v obecné rovině, bez konkrétních pokynů pro jednotlivé zasažené prostředí. e) Ohlašovací povinnost a plán vyrozumění je třeba upravit přesně podle zákona č. 254/2001 Sb. f) Doporučujeme doplnit seznam sanačních prostředků. g) V havarijním plánu chybí situace areálu, schéma kanalizace a technologie. 14

5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants (May 2005) Referenční dokument k aplikování nejlepších dostupných technik (BAT) na průmyslové chladící soustavy (prosinec 2001) 5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF Skladování a manipulace s plynnými palivy BAT Plynná paliva se dodávají do velkých spalovacích zařízení prostřednictvím potrubí buď z plynových vrtů nebo ze zařízení dekomprese kapalného zemního plynu a ze zásobních zařízení. Ve spalovacím zařízení na plyn se může používat celá řada plynů. Pokud tlak v zásobovacím potrubí překročí požadovaný vstupní tlak do velkého spalovacího zařízení, je třeba, aby se tlak plynu redukoval. To se obyčejně provádí v expansní turbině při rekuperaci určité energie, která se využila ke stlačení. K ohřátí plynu před redukcí se může použít odpadní teplo z elektrárny a zvýšit tím poněkud elektrický výkon. Topný plyn se potom potrubím dopraví do velkého spalovacího zařízení. Mezi vysokotlakou částí středotlakou částí průmyslového plynovodu je instalována plynová regulační stanice (PRS), která reguluje vysokotlaký zemní plyn (1,9 2,3 MPa) na středotlaký (300 kpa). Součástí PRS je i samostatná teplovodní kotelna, která slouží k ohřevu zemního plynu tak, aby jeho teplota neklesla pod + 5 C. Ssací potrubí ventilátorů je vybaveno tlumiči hluku. Potrubí s tlumiči hluku je ve venkovním prostoru obezděno. Výtlak vzduchu z ventilátorů umístněných v kotelně je proveden přes rekuperační výměníky LUVO. Na ventilátory a kotle jsou potrubí připojena přes textilní vložky. Kotle vytápěné plynem BAT Kotle na plyn přispívají ke snižování skleníkových plynů, zejména úniků CO 2 z plynem vytápěných spalovacích zařízení jako jsou plynové turbíny, plynové motory a spalinové kotle. Teplo ze spalovaného paliva (ZP) se používá k výrobě přehřáté páry. Kotle vytápěné plynem mají oproti jiným typům kotlů (např. kotlů na spalování hnědého nebo černého uhlí, popř. kotlů na spalování topných olejů) nízké emise do ovzduší. Z výše uvedeného lze konstatovat, že spalování zemního plynu patří mezi doporučené nejlepší dostupné techniky. Redukce emisí hluku BAT Velká zařízení používaná v elektrárnách spalujících plyn mohou působit emise hluku nebo hluk vlivem vibrace strojů. V těchto případech se mohou emise hluku omezovat následujícím způsobem: odvětráváním krytů nízkohlučnými ventilátory vybavením komínů vysoce účinnými tlumiči 15

umístěním napájecích čerpadel kotle do uzavřených prostor postavením čerpadlové haly nad čerpadly pro cirkulaci chladící vody Ventilátory spalovacího vzduchu ve Výtopně Juliska jsou umístněny v samostatné uzavřené místnosti. Rovněž napájecí čerpadla jsou umístněna v samostatné místnosti. Emise do ovzduší BAT Stávající kotle na plyn mají hladinu emisí s ohledem na BAT následující: TZL < 5 mg.m -3 SO 2 < 10 mg.m -3 NO x 50 100 1 mg.m -3 CO 30 100 mg.m -3 při obsahu 3% kyslíku. Možnost dosažení při použití hořáků o nízkých NO x Regulace spalování kotlů reguluje optimální přebytek spalovacího vzduchu pro dokonalé spalování. Plnoautomatické hořáky zajišťují automatickou regulaci výkonu a spalování. Na kotlích K1 K3 byly dosahovány v roce 2004 tyto průměrné emisní hodnoty: NO x Kotle K1 132,4 mg.m -3 Kotel K2 152,2 mg.m -3 Kotel K3 118,2 mg.m -3 CO Kotel K1 0,8 mg.m -3 Kotel K2 6,9 mg.m -3 Kotel K3 1,0 mg.m -3 Dodávka a manipulace s plynnými palivy BAT Využití systémů detekce úniků topného plynu a výstražného signalizačního zařízení. Kotelna je vybavena 5 čidly úniku plynu. Dále je kotelna vybavena stop tlačítky u kotlů. Při provozu kotlů na plynná paliva musí být v kotelně splněna podmínka šestinásobné výměny vzduchu. Toto zajišťuje v horkovodní kotelně zařízení vzduchotechniky. V rámci kotelny jsou umístěny 4 stop tlačítka, při jejichž použití se uzavírá hlavní uzávěr plynu (HUP). Nespuštěné větrání kotelny blokuje otevření hlavního uzávěru plynu (HUP). Odstavení větrání kotelny při provozu hořáky kotlů odstaví. 5.3 Souhrnné porovnání dle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Hledisko 1. Použití nízkoodpadové technologie 1 Průmysl proklamoval, že rozsah vrchní úrovně emisí NO x musí být povolen do 120 mg.m -3 (Tab. 7.3.7 Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, May 2005) 16

Spalováním plynného a kapalného paliva se produkuje minimum odpadů. Hledisko 2. Použití látek méně nebezpečných Ve Výtopně Juliska se používají běžné chemické látky pro úpravu vody chlorid sodný, hydroxid sodný, siřičitan sodný, fosforečnan sodný a fosforečnan diamonný. Výtopna Juliska nespadá pod působnost zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií, ve znění zákona č. 82/2004 Sb. Hledisko 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. Odpady jsou předávány osobám oprávněným k nakládání s nimi. Při výběru jsou upřednostňovány firmy, které dále odpad využívají nebo recyklují. Hledisko 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku Spalování plynného a kapalného paliva zemního plynu v typech kotlů používaných ve Výtopně Juliska patří mezi běžně používané procesy pro výrobu tepla a lze je považovat za BAT. Hledisko 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretací Úroveň technického řešení vychází ze současných trendů v daném oboru. Hledisko 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí Limity emisí do ovzduší při spalování plynu (oxidy dusíku, oxid uhelnatý), dané současnými právními požadavky a doporučeními BAT nejsou překračovány. Zdrojem odpadní vody je výroba tepla a sociální zařízení. Odpadní voda je vypouštěna do městské kanalizační sítě. Množství OV není měřeno, podle smlouvy s PVK je množství vypouštěné odpadní vody rovno 37 % vody odebrané. koncentrační limity znečištění odpadních vod ze sociálního zařízení jsou dány Kanalizačním řádem a jsou trvale dodržovány. Emise hluku jsou v souladu s právními předpisy Emise vibrací bez vlivu na vnější okolí Emise neionizujícího záření bez vlivu Hledisko 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu 17

ve Výtopně Juliska byla v létech 1994 5 provedena rekonstrukce kotlů kotelny Juliska II na zemní plyn s alternativní možností spalovat na kotli K1 mazut s nízkým obsahem síry. V roce 1996 bylo zrušeno stáčení mazutu z železničních cisteren. V roce 1999 byl ukončený provoz již značně technicky zastaralých mazutových kotlů provozu kotelny Juliska I, které již nebyly schopny plnit stanovené emisní limity. V roce 2001 bylo rozhodnuto i o ukončení mazutového provozu kotle K1 v kotelně Juliska II, celý tepelný zdroj je provozovaný pouze na zemní plyn. Likvidace mazutového hospodářství a odstranění staré ekologické zátěže proběhlo v roce 2004. Hledisko 8. Doba potřebná na zavedení nejlepší dostupné techniky Z výše uvedeného vyplývá, že techniky uplatněné ve Výtopně Juliska vyhovují požadavkům BAT. Hledisko 9. Spotřeba surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. Spotřeba tepla na vyrobený GJ 1,1597 GJ.GJ -1 Spotřeba vody na vyrobený GJ 0,082 m 3.GJ -1 Energetická účinnost 86,38 % Hledisko 10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum Pražská teplárenská a.s. má zavedený certifikovaný integrovaný systém řízení jakosti, ochrany životního prostředí a BOZP. V rámci EMS je zpracovaný a udržovaný registr environmentálních aspektů a registr rizik. Řízení významných aspektů a rizik je zahrnuté v řídících dokumentech VJU. Hledisko 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí Zařízení nespadá pod zákon č. 349/2004 Sb. Pro zajištění minimalizace následků jsou pro teplárnu Michle zpracované havarijní plány pro případ úniku chemických a ropných látek. Hledisko 12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi (např. referenční dokumenty nejlepších dostupných technik). Pro posouzení spalovacího zařízení používaných surovin a emisí do životního prostředí z pohledu nejlepších dostupných technik byly použity dokumenty viz kap. 5.1 vyjádření. Souhrn: V areálu Výtopny Juliska společnosti Pražská teplárenská a.s. jsou využívané postupy a metody v souladu s BAT. 18

V areálu Výtopny Juliska společnosti Pražská teplárenská a. s. používané technologie a zařízení odpovídají BAT. Emise do ovzduší NO x v některých případech nedosahují hodnot doporučených jako BAT v rámci BREF pro velká spalovací zařízení. Zařízení však plní požadavky dané legislativou (viz kap. 3.1 vyjádření). 19

6 Odůvodnění stanoviska k žádosti Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepším dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy. Návrh vyjádření byl dne 31.3.2006 protokolárně projednán s provozovatelem. Předložená žádost o vydání integrovaného povolení odpovídá rozsahem a obsahem informací požadavkům vyhlášky č. 554/2002 Sb. 20

7 Seznam zkratek a legislativy Zkratky BAT BOZP BREF CO ČIŽP DN EIA EMS GJ Zkratka HS HHMP CHÚV Význam Nejlepší dostupná technika (angl. Best Available Technique) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Referenční materiál o nejlepších dostupných technikách Oxid uhelnatý Česká inspekce životního prostředí Zkratka pro jmenovitou světlost Posuzování vlivu na životní prostředí (angl. Environment Impact Assessment) Environmental Management Systém (Systém environmentálního manažmentu) Giga joule jednotka energie Hygienická stanice hlavního města Prahy Chemická úpravna vody K1, K3, K4 Parní jednobubnové kotle spalující zemní plyn MHMP MŽP ND NO NO x OV PRS PVK SO 2 STL TTO TZL VTL ZP ŽP Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvo životního prostředí Náhradní díly Nebezpečné odpady Oxidy dusíku Odpadní vody Plynová regulační stanice Pražské vodovody a kanalizace Oxid siřičitý Středotlaký Těžký topný olej Tuhé znečišťující látky Vysokotlaký Zemní plyn Životní prostředí 21

Legislativa Právní předpis Zákon Zákon Zákon Zákon Číslo 76/2002 Sb. 521/2002 Sb. 86/2002 Sb. 356/2003 Sb. Název o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) O chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Zákon 106/2005 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon Vyhláška 353/1999 Sb. 356/2002 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Vyhláška 381/2001 Sb. Kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Vyhláška Nařízení vlády Nařízení vlády 450/2005 Sb. 553/2002 Sb. 112/2004 Sb. 60/2004 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 22

Právní předpis Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády Číslo 350/2002 Sb. 352/2002 Sb. 61/2003 Sb. Název kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády 88/2004 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 23