Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Výroční zpráva 2
Obsah 2 2 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 9 9 1 12 13 14 15 16 16 16 17 17 18 19 2 Orgány společnosti Úvodní slovo předsedy představenstva Úvodní slovo ředitele společnosti Profil společnosti Předmět činnosti Hmotné ukazatele Základní údaje o společnosti Akcionáři Organizační schéma Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska Suez Lyonnaise des Eaux Zásobování pitnou vodou Odvádění a čištění odpadních vod Intenzifikace ČOV Drahovice Schéma ČOV Drahovice Péče o majetek Investiční majetek Zkvalitňování dodávky pitné vody Energetika Personální činnost Údaje o statutárních orgánech Péče o zákazníky Příprava na integraci s VtS Stříbro Události po datu účetní závěrky Vývoj hospodaření Základní ekonomické údaje Zpráva auditora Použité zkratky: VaK KV - Vodárny a kanalizace KarlovyVary, a.s. VtS Stříbro - Vodotechnické služby, spol. s r.o. SLDE - Suez Lyonnaise des Eaux VSOK - Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska (od 2.1.21 změna názvu navsozč) VSOZČ - Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech ÚV - úpravna vody ČOV - čistírna odpadních vod 1
Orgány společnosti Představenstvo Ing. Ivan Popel Ing. Jan Zborník Mgr. Vladimír Kulhánek Ing. František Vilím Ing. Antonín Jágl předseda Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení akcionáři, dámy a pánové! v roce 2 došlo na valné hromadě k volbě představenstva z důvodu konce jeho funkčního období. Oproti předchozímu složení došlo ke dvěma změnám, a to: - potvrzení kooptace Ing. Jágla valnou hromadou, - volba Ing. Zborníka členem představenstva. Ing. Zborník byl následně představenstvem zvolen do funkce místopředsedy. Představenstvo v tomto novém složení pracuje dodnes. V průběhu roku 2 se sešlo na svých zasedáních sedmkrát a zabývalo se standardními i koncepčními dokumenty, mezi kterými stojí na prvním místě expanze společnosti do sousedních regionů. V roce 2 společnost musela řešit několik mimořádných problémů. Jednalo se o: organizační včlenění společnosti VtS Stříbro do jednotné struktury, postupné zvyšování kvality poskytovaných služeb na Tachovsku, spolupráci při rozšíření VSOK o obce Tachovska a vznik VSOZČ, přípravu plánu pro rok 21 se sjednocením tarifů pro domácnosti a ostatní zákazníky a v neposlední řadě přípravu sloučení společností VaK KV a VtS Stříbro. Tato operace, která proběhne ve dvou krocích, koupí společnosti VtS Stříbro od společnosti ONDEO a následnou fůzí s dceřinou společností, je hlavním úkolem pro tento rok. Myslím si, že mohu jménem představenstva s uspokojením konstatovat, že společnost se s těmito úkoly vyrovnala a vyrovnává velmi dobře. To svědčí o tom, že dnes již disponuje širokým kádrem velmi schopných a své práci oddaných zaměstnanců. Chtěl bych proto všem poděkovat za odvedenou práci a popřát jim mnoho zdaru v práci budoucí. Dále bych chtěl poděkovat představitelům VSOK, dnes již VSOZČ, za trvale výbornou spolupráci, a to jak v roli smluvního partnera, tak i v roli spoluakcionáře společnosti. Dozorčí rada Ing. Jaroslav Vojta předseda Ing. František Barák Ing. Jan Horník Bruno Grison Pavel Růžička Petr Němec 2
Výkonné vedení Ing. Antonín Jágl Ing. Ladislav Růžička Ing. Jan Flek Mgr. Jiří Kronus Ing. Zdeněk Frček Ing. Petr Lysák ředitel Úvodní slovo ředitele akciové společnosti Vážení přátelé, celkové podmínky pro podnikání v oboru vodovodů a kanalizací se dále zhoršují. Pokračuje pokles spotřeby vody, a to více v podnikatelské sféře než u domácností. Stále přetrvává neexistence jasného a přehledného zákonného prostředí pro naše podnikání. Příkladem chaotického přístupu státních orgánů, například k regulaci cen, je náhlé rozhodnutí ministerstva financí o sjednocení cen vodného a stočného pro ostatní odběratele a domácnosti již od 1. 1. 21. V průběhu roku zpracovávalo ministerstvo zemědělství návrh Zákona o vodovodech a kanalizacích. Poslední podoba tohoto zákona ukazuje, že spíše zhorší postavení vlastníků a především provozovatelů a významně upevní pozici státních orgánů. Ukazuje se, paradoxně, že ty formy spravování vodárenských a kanalizačních zařízení, které splnily privatizační zadání a umožňují obcím reálně nakládat s tímto majetkem, získávají postupně řadu konkurenčních nevýhod, a to vzhledem k formě smíšených akciových společností a vlastnických akciových společností, které neumožňují obcím vybrat si způsob provozování a provozovatele. Nikdo se o rovnost konkurenčních podmínek v oboru nestará. Přesto se naše společnost snaží rozšiřovat systém komplexního spravování vodárenského a kanalizačního majetku pod veřejnou kontrolou, který ve spolupráci s vodohospodářským sdružením obcí funguje již sedm let. Rozšíření provozní činnosti o Horní Slavkov, Teplou a Bezdružicko v roce 2 ukázalo, že naše společnost má expanzní potenciál. O tom jsme se snažili v průběhu roku přesvědčit obce Tachovska, které byly provozovány společností VtS Stříbro, jejíž nový vlastník SLDE, zároveň náš akcionář, vytvořil podmínky pro splynutí obou společností. Už v průběhu roku 2 naše společnost pomáhala VtS Stříbro zavést podobné principy péče o vodovody a kanalizace, jaké jsou na Karlovarsku, a řešit zásadní technické problémy v území. Vstup většiny obcí Tachovska do Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska svědčí o tom, že tento systém péče o majetek obcí je přitažlivý. V souladu s působením sdružení obcí na větším území se tento dobrovolný svazek obcí s platností od 2. 1. 21 přejmenoval na Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech. Pozitivním jevem v roce 2 byl lepší přístup k dotacím státu. Vzhledem k tomu, že se zvyšují možnosti VSOK (VSOZČ) získat státní dotace i dotace z evropských fondů, dojde v letech 2 až 23 ke značné kumulaci velkých a do budoucna rozhodujících staveb pro celý provozovaný region. Ke stavbě vodovodního přivaděče pitné vody z Karlových Varů do Ostrova a kanalizace a ČOV v Bečově, dokončené v letošním roce, přibyla státem dotovaná rekonstrukce ČOV Drahovice, která byla zahájená ke konci roku. Na rok 21 jsou přislíbeny dotace na rozestavěný přivaděč pitné vody pro Bochov ze skupinového vodovodu Žlutice a na přivaděč ze stejného systému pro Bezdružicko. Intenzivně se připravoval přivaděč pitné vody ze Stanovic pro Horní Slavkov a řešení ČOV Horní Slavkov. Schválena byla i dotace Phare CBC na ČOV a kanalizaci Horní Blatná - Pernink, pro níž byla v průběhu roku zpracována tendrová dokumentace. Důležitou, i když ne nákladnou, stavbou je probíhající rekonstrukce ČOV Ostrov, se spoluúčastí SLDE. Vyhodnocení tohoto společného výzkumného úkolu ještě není u konce, ale je pravděpodobné, že nebude nutné realizovat v blízké budoucnosti velkou a několikanásobně dražší rekonstrukci této ČOV. Je jisté, že pro toto období mimořádně velkých investic nemůže mít VSOK ani VaK KV dostatek volných finančních prostředků na vlastní podíl investora. Proto bylo nutné pružně sjednat a přijmout potřebné investiční úvěry, a to jak pro VSOK, tak i naši společnost. Rozhodujícími kritérii pro hodnocení naší společnosti za rok 2 bylo, vedle udržení postavení kvalitního a optimálního provozovatele, dosažení plánovaného hospodářského výsledku. Hospodaření bylo ovlivněno rozšířením provozovaní obcí, nových členů VSOK, o souhrnném počtu 11 obyvatel. Jsme rádi, že se během jednoho roku podařilo snížit měrné náklady v nových obcích blízko k úrovni provozních nákladů v obcích, které provozujeme dlouhodobě. K úplnému srovnání povede realizace výše uvedených investic. Realizovaná expanze velmi dobře prověřila schopnosti našich zaměstnanců řešit mimořádné situace a přijímat mimořádné úkoly. Z následujících stránek výroční zprávy vyplývá, že hospodaření naší společnosti bylo v souladu s přijatými cíli a tedy úspěšné. Pro rok 21 si nezbývá než přát, abychom jej mohli hodnotit stejně úspěšně jako uplynulý rok 2. 3
Profil společnosti Akciová společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, vznikly po privatizaci státního podniku 1. 1. 1994. Jejich tradice však sahá až do roku 1882, kdy byl založen první karlovarský městský vodárenský podnik. Společnost od svého založení značně rozšířila působnost v regionu. V roce 2 provozovala na základě smlouvy zařízení pro zásobování pitnou vodou a odkanalizování pro 48 měst a obcí z okresů Karlovy Vary, Sokolov, Tachov a Rakovník, členy Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska. Hlavní činností společnosti je zabezpečování výroby a plynulé dodávky pitné vody s vysokou úrovní kvality, odvádění i čištění odpadních vod a rozvoj vodohospodářských zařízení, které jsou v její správě. Její snahou je poskytovat tyto komplexní vodohospodářské služby na co nejvyšší úrovni a za přijatelné ceny. VaK KV je společnost orientovaná na potřeby zákazníka. Spokojenost odběratelů je jejím hlavním cílem. Pro zajištění co nejkvalitnějších služeb 24 hodin denně vybudovala centrální dispečink, který pomocí špičkových technologií sleduje a řídí výrobu a distribuci vody, dále usiluje o automatizaci provozů a optimalizaci technologických procesů. Při všech svých činnostech VaK KV důsledně dbá na ochranu životního prostředí. O zajištění komplexních služeb se v roce 2 staralo celkem 18 provozních středisek. Z toho je pět vodovodních provozů, jeden kanalizační a jeden provoz čerpacích stanic. Tato střediska jsou vybavena potřebnou technikou i dopravními prostředky, což umožňuje výrazně zkrátit dobu havarijních oprav a zároveň být co nejblíže zákazníkovi. Předmět činnosti Předmět podnikání společnosti je vymezen ve Stanovách akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, schválených na valné hromadě VaK KV dne 2. 6. 1997, v článku 5: provozování vodovodů a kanalizací projektová činnost ve výstavbě montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí silniční motorová doprava nákladní kovoobráběčství zámečnictví podnikání v oblasti nakládání s odpady koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v živnosti volné rozbory pitné vody rozbory odpadních vod provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování inženýrská a investorská činnost. 4
Hmotné ukazatele 3 [tisíce m / rok] 1996 1997 1998 1999 2 Voda vyrobená 17 92 16 276 14 633 13 43 13 443 voda převzatá 1 11 11 12 14 voda předaná 3 421 3 29 2 779 2 316 2 83 Voda dodaná 1 174 9 85 8 187 8 112 8 76 z toho domácnostem 5 795 5 261 4 677 4 82 5 37 z toho ostatním odběratelům 4 379 3 824 3 51 3 31 3 39 Voda odkanalizovaná 9 453 8 599 7 893 7 18 7 779 z toho od domácností 5 151 4 558 4 71 4 76 4 474 z toho od ostatních odběratelů 4 32 4 41 3 822 3 14 3 35 [tisíce Kč / rok] 1996 1997 1998 1999 2 Tržby ze zakázkové činnosti 16 924 16 311 17 27 15 338 23 533 1996 1997 1998 1999 2 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou 112 11 6 11 7 111 12 744 Specifická spotřeba vody [litry / obyvatele a den] 141,4 13,3 115,8 118,5 113,9 Počet vodovodních přípojek 12 922 12 283 12 339 12 543 13 717 Délka vodovodní sítě [km] 683, 65, 658,3 669,2 78,9 Počet kanalizačních přípojek 9 973 9 56 9 638 9 671 1 57 Délka kanalizační sítě [km] 35,7 35, 312,5 314, 362,4 Základní údaje obchodní jméno: sídlo společnosti: datum vzniku: IČO: právní forma: bankovní ústav: bankovní spojení: telefon: fax: e-mail: http: Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. Studentská 328/64, Karlovy Vary 36 7 1. ledna 1994 49 78 92 28 akciová společnost Komerční banka Karlovy Vary 168-341 / 1 +42 17 / 31 63 111 +42 17 / 33 32 211 vak@ vakkv.cz www.vakkv.cz základní jmění: 123 486 Kč Společnost byla založena podle českého právního řádu a obchodního zákoníku. Je zapsaná s účinností od 1. 1. 1994 v Obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni, oddělení B, vložka č. 375. 5
Akcionáři V letech 1998-2 neproběhla žádná změna v základním kapitálu společnosti. Poslední nárůst základního jmění byl v roce 1997, kdy bylo navýšeno o 11 529 ks veřejně obchodovatelných akcií, v nominální hodnotě 1,- Kč za akcii. Od roku 1998 je základní jmění společnosti 123 486 tisíc Kč. Toto základní jmění bylo rozděleno na 123 486 ks akcií, o nominální hodnotě 1,- Kč za akcii. Z tohoto počtu je 122 985 veřejně obchodovatelných (ISIN-CZ 96851) a 51 ks zaměstnaneckých akcií (ISIN-77942494). Držitelé veřejně obchodovatelných akcií a zaměstnaneckých akcií mají z hlediska hlasování na valné hromadě a výplaty dividend stejná práva. Při hlasování na valné hromadě rozhoduje počet akcií ve vlastnictví akcionářů. Zaměstnanecké akcie jsou převoditelné pouze mezi zaměstnanci a společností. Všechny akcie jsou registrovány SCP. Veřejně obchodovatelné akcie jsou obchodovatelné pouze v RMS systému. Pro malou obchodovatelnost byly v předchozích letech tyto akcie vyřazeny z Burzy CP. Z téhož důvodu se očekává, že v průběhu roku roku 21 budou vyřazeny akcie společnosti i z RM systému a stanou se neobchodovatelnými na veřejných trzích. Dividendy byly vypláceny IPB, pobočka Poštovní banka Plzeň, prostřednictvím složenek typu B. Stejným způsobem budou vypláceny dividendy i za rok 2. V roce 1999 byla učiněna jménem VSOKu veřejná nabídka na odkoupení veřejně obchodovatelných akcií. Důvodem bylo prohlášení jednání ve shodě se Suez Lynnaise des Eaux, jejichž společný podíl na těchto akciích tvořil 79,95 %. Za akcii o nominální hodnotě 1,- Kč byla nabídnuta akcie za 31,- Kč. Tato nabídka byla uveřejněna v obchodním věstníku dne 24. 2. 1999, s platností do 3. 4. 1999. Navíc byla tato nabídka odeslána poštou na adresy všech akcionářů. Organizační schéma společnosti ŘEDITEL sekretariát ředitele specialista pro územní rozvoj asistent ředitele pro komunikaci Personální a právní náměstek Technický náměstek Náměstek pro provoz sítí Náměstek pro provoz objektů Personální a právní úsek Technický úsek Úsek sítí Úsek objektů personální referát Útvar mzdové účtárny oddělení smluv a pohledávek referát BOZP, PO a CO Technický útvar oddělení vodohospodářského rozvoje oddělení dokumentace oddělení projekce Provoz vodovodu Karlovy Vary Provoz vodovodu Rybáře Provoz vodovodu Stará Role Provoz vodovodu Ostrov Úpravna vody Březová Úpravna vody Radošov Úpravna vody Žlutice Provoz čistíren odpadních vod referát vodohospodáře referát energetika ref. technologa pitných vod ref. technologa odpad. vod Provoz vodovodu Toužim Provoz kanalizací ČOV Drahovice venkovní ČOV Provoz Čerpacích stanic Útvar dispečinku dispečink pátrací služba Investiční útvar Investiční oddělení 6
Rozdělení akcií k 31. 12. 2 Suez Lyonnaise des Eaux 49,78 % (61 474 ks akcií) ostatní akcionáři 3,5 % (4 316 ks akcií) Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska 46,72 % (57 696 ks akcií) Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska Úsek informatiky a provozních služeb Doprava a mechanizace Laboratoře Provozní služby Náměstek pro informatiku, ekonomiku a provozní služby Ekonomický úsek vedoucí ekonomického úseku Útvar účtárny Oddělení všeobecné účtárny Oddělení evidence majetku Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska, od 2. 1. 21 Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, je dobrovolné sdružení obcí pro zásobování pitnou vodou a odkanalizování. Vzniklo v roce 1993, s cílem zajistit odbornou péči o veřejné vodovody a kanalizace pro obce, a to nejen co se týká provozu, ale i rozvoje vodního hospodářství v obci a regionu. Sdružení je založeno na vzájemné solidaritě obcí. Sdružení, jako vlastník infrastrukturního majetku obcí a řídící akcionář VaK KV, má s touto provozní společností uzavřenu pětadvacetiletou nájemní smlouvu na pronájem tohoto zařízení. VaK KV a sdružení obcí tak úzce spolupracují na zajištění jak kvalitní péče o vodárenské a kanalizační zařízení, tak jeho rozvoje. Sdružení obcí rozhoduje o ceně vodného a stočného a o investičních plánech, které zajišťuje VaK KV. Za prvních sedm let jeho existence se podařilo vybudovat nová zařízení za téměř 1 miliardu Kč. Původně mělo sdružení 4 členů. Jeho úspěšné hospodaření a zvolená forma vlastnictví i provozování vodohospodářské infrastruktury s prokazatelnými výsledky v rozvoji systému vedly k tomu, že se od roku 2 rozšířilo o další obce z okresu KarlovyVary, Sokolov, Tachov a Rakovník. MTZ vodoměrová služba správa budov Provoz informačních technologií oddělení fakturace vodného a stočného oddělení automatizace technologických procesů Spec. pro aut. tech. procesů oddělení informační techniky Spec. pro rozvoj inf. techniky Útvar plánování a financování oddělení financování a plánování referát statistiky referát metodiky účetnictví Suez Lyonnaise des Eaux Skupina Suez Lyonnaise des Eaux patří mezi světovou špičku ve všech oblastech svého působení: je vedoucí firmou v oblasti vodního hospodářství a dodávek technologií pro úpravu vody, nejvýznamnější v Evropě v oblasti likvidace odpadu, největším provozovatelem kabelových přenosů ve Francii a Belgii a pátým největším soukromým výrobcem elektrické energie na světě. 7
Zásobování pitnou vodou Rozdělení výroby pitné vody ostatní zdroje - 14,5 % ÚV Myslivny - 2, % ÚV Radošov - 3,2 % ÚV Plavno - 7,2 % povrchová podzemní - 93% - 7% ÚV Žlutice - 16,5 % ÚV Březová - 56,6 % Vývoj množství vody vyrobené t i s í c e m / r o k 3 17 92 16 276 14 633 13 43 13 443 1 147 9 85 8 187 8 112 8 76 3 421 3 29 2 779 2 316 2 83 4 334 3 982 3 667 3 2 3 284 1996 1997 1998 1999 2 voda dodaná voda předaná voda nefakturovaná * * Voda nefakturovaná jsou úniky na vodovodní síti, technologická voda (zejména proplachy, odkalování sítě a mytí vodojemů), voda k hašení požárů, krádeže vody atd. Počet obyvatel, které společnost v roce 2 zásobovala pitnou vodou, vzrostl oproti předchozímu roku o 8,8 %, a to v důsledku provozování nových obcí Teplá, Horní Slavkov, Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Kokašice a Lišany. Celkem VaK KV provozoval 11 úpraven pitných vod, 114 vodojemů a 45 čerpacích stanic pitné vody. Bylo vyrobeno 13 443 m3 vody pitné vody, což představuje oproti roku 1999 nárůst o,1 %. Zvýšení nefakturované vody o 9,4 % je důsledkem špatného stavu vodovodních sítí v nově provozovaných obcích. Zásobování pitnou vodou bylo v roce 2, podobně jako v minulých letech, zajišťováno z úpravny vody Březová, dále z úpraven Žlutice, Plavno, Radošov, Myslivny a dalších zdrojů. Nově byly v roce 2 provozovány úpravny Teplá, Krásný Jez, Bezdružice a Lišany. Koncem roku 2, po dokončení přivaděče pitné vody pro Ostrov, byla odstavena z provozu úpravna vody Radošov a město Ostrov s okolními obcemi začalo být zásobováno z ÚV Březová. Z celkového objemu vody, vyrobené v zařízeních provozovaných společností v roce 2, bylo 93 % vody povrchové a 7 % vody podzemní. Společnost v roce 2 provozovala 78,9 kilometrů vodovodní sítě, tedy o 111,7 kilometrů více než v předchozím roce. Z toho bylo 59,9 km skupinových vodovodů. Celkem bylo v roce 2 odstraněno 357 poruch na řadech a 289 poruch na přípojkách. V rámci jmenovitých oprav a rekonstrukcí bylo vyměněno celkem 1 688,5 m potrubí. Nadále pokračovaly investice na modernizaci a rozšiřování monitorovacích systémů, a to především v šesti nově provozovaných obcích. Centrální dispečink VaK KV dnes kompletně sleduje také stavy a průtoky vodojemů v Horním Slavkově. Dále se přistoupilo k likvidaci radiostanic typu Radom a nosným systémem pro přenos dat se staly radiostanice Racom a průmyslové automaty Allen-Bradley. Připravuje se projekt pro přenos dat z technologických objektů pomocí nových GSM technologií. Výroba i dodávka pitné vody byla v roce 2 plynulá, bez mimořádných výkyvů. Laboratoř v roce 2 odebrala a zpracovala celkem 4 9 vzorků pitné vody. Kvalita vody byla po celý rok až na nepodstatné výjimky velmi dobrá a odpovídala v rozhodujících parametrech ČSN. Všechny nově připojené obce jsou v současnosti zásobovány kvalitní nezávadnou vodou. Podařilo se výrazně zlepšit situace v obci Teplá, kde nevyhovující voda z dnes již odstavené úpravny byla nahrazena dodávkou ze skupi-nového vodovodu Žlutice. Změnou technologie se rovněž podařilo zlepšit do mezí normy kvalitu vody v obci Lišany. 8
Odvádění a čištění odpadních vod V roce 2 zajišťoval VaK KV odkanalizování pro 16 453 obyvatel, přičemž délka provozovaných kanalizačních stok vzrostla o 48,4 km. Celkem bylo odvedeno 7 779 m3 odpadních vod, tedy o 8,3 % více než v předcházejícím roce. Pracovníci provozního střediska kanalizací v roce 2 odstranili 271 havárií na kanalizačním zařízení a vyčistili 21 99 m kanalizačních sběračů. V roce 2 společnost provozovala 29 čistíren odpadních vod, z toho 5 mechanických a 24 mechanicko-biologických, a 26 čerpacích stanic odpadních vod. Celkem bylo vyčištěno 15 27 3 m odpadních vod, tedy o 7,5 % více než v roce 1999. Čištění odpadních vod bylo z 65 % zabezpečováno na ČOV Drahovice, dále na ČOV Ostrov (14 %), Hroznětín (4 %) a na dalších čistírnách. Nově byly v roce 2 provozované čistírny v Teplé, Konstantinových Lázních, Bezdružicích a Kokašicích. Na ČOV Ostrov pokračoval projekt intenzifikace a připravoval se projekt rekonstrukce ČOV Drahovice. V roce 2 bylo celkem odebráno 1 581 vzorků odpadních vod. Kvalita na odtoku byla ve většině případů vyhovující. t i s í c e m / r o k 3 Vývoj množství vody odkanalizované 9 453 8 599 7 893 7 779 7 18 1996 1997 1998 1999 2 Intenzifikace ČOV Drahovice ČOV Drahovice patří k několika významným zařízením tohoto druhu na řece Ohři. Byla vybudována v letech 1961 až 1967 a zkušební provoz byl zahájen v roce 1969. Jednalo se o čistírnu mechanicko-biologickou. Protože již v osmdesátých letech nepostačovala prudkému nárůstu produkce odpadních vod, byla v roce 1991 rozšířena o nové mechanické předčištění, další podélnou usazovací nádrž, novou linku aktivace a podélnou dosazovací nádrž. Současně byla vybudována nová dmychárna. Odvodňování kalů na kalových polích bylo nahrazeno odvodňováním na pásových lisech. Kapacita čistírny je v současné době cca 11 tisíc ekvivalentních obyvatel. Čistírna pracuje uspokojivě z hlediska odstraňování organického znečištění. Neumožňuje však zvýšené odstraňování nutrientů, především dusíku. Proto se na roky 21 až 23 připravuje intenzifikace čistírny, jejíž cílem je odstranění současných aktuálních problémů a hlavně splnění požadavků na limity jednotlivých kvalitativních ukazatelů vypouštěných vod. Z toho vyplývá radikální změna koncepce čištění odpadních vod, s dopadem na technologické uspořádání. V maximální míře budou využity stávající objekty a nové, tj. dvě dosazovací nádrže a jímka pro homogenizaci kalů k odvodnění, budou realizovány bez nároku na rozšíření areálu čistírny. Dále budou rekonstruovány stávající usazovací a dosazovací nádrže, vybudováno propojovací potrubí mezi stávající a novou čistírenskou linkou, vestavba nové linky, technologické vystrojení nové linky, nový rozdělovací objekt na přítoku do dosazovacích nádrží a flotační zařízení na zahušťování kalů. Financování přestavby bude přes Ministerstvo zemědělství ČR zajištěno z Evropské investiční banky, dotací ze státního rozpočtu a vlastními 9
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Čistírna odpadních vod Drahovice Technologické schéma čistírny po přestavbě NEUTRALIZAČNÍ STANICE PŘÍTOK NA ČOV ODLEHČENÍ JEMNÉ ČESLE LAPAČ PÍSKU ČERPACÍ JÍMKA SEPARÁTOR PÍSKU DOSAZOVACÍ NÁDRŽE DÁVKOVÁNÍ SÍRANU ŽELEZITÉHO NITRIFIKACE ODTOK DO ŘEKY OHŘE VZDUC 1 Výroční zpráva 2
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. USAZOVACÍ NÁDRŽE ODLEHČENÍ VYHNÍVACÍ NÁDRŽ I. STUPEŇ VYHNÍVACÍ NÁDRŽ II. STUPEŇ PLYNOJEM PLYN NA VYTÁPĚNÍ PRIMÁRNÍ KAL FLOTACE JÍMKA ČERSTVÝCH KALŮ VRATNÝ KAL PŘEBYTEČNÝ KAL HOMOGENIZAČNÍ JÍMKA NITRIFIKACE DENITRIFIKACE DÁVKOVÁNÍ FLOKULANTU PÁSOVÝ LIS H Z DMYCHADEL INTERNÍ RECIRKULACE Výroční zpráva 2 11
Péče o majetek V oblasti provozované VaK KV se uplatňuje ojedinělý systém péče o provoz a rozvoj vodního hospodářství. Ten je založen na úzké spolupráci této provozní společnosti s majitelem provozované infrastruktury, Vodohospodářským sdružením obcí Karlovarska, coby řídícím akcionářem VaK KV, a na investiční solidaritě obcí, které jsou členy tohoto svazku. Z prostředků získaných z vodného a stočného se tak zajišťuje nejen péče o provoz vodního hospodářství, ale i o jeho rozvoj, a to v rámci investiční výstavby, kterou schvaluje sdružení obcí a realizuje VaK KV. Investiční politika společnosti byla a je vzhledem k aktuálním potřebám soustředěna především na rozvoj území a zlepšování kvalitativních podmínek v zásobování pitnou vodou i čištění splaškových vod. VaK KV usiluje o realizaci rozhodujících vodohospodářských staveb s nadobecním významem, které vytváří podmínky pro rozvoj celých územních aglomerací. Za touto snahou je nutné mimo jiné vidět náročnou politiku společnosti v oblasti realizace vysokých objemů finančních investičních prostředků i velké úsilí při zajišťování kvalitní projektové a inženýrské přípravy. Svým charakterem jsou vodohospodářské investice v regionu převážně liniovými stavbami, s těmi největšími nároky na jejich umisťování v území a na projednávání majetkoprávních vazeb na okolí. Přes tuto náročnost se podařilo zrealizovat několik klíčových staveb. Významné investiční prostředky byly věnovány problematice zásobování Ostrovska pitnou vodou (připojení Ostrovska na skupinový vodovod Karlovy Vary). Podobný problém byl řešen na Tepelsku, kdy cíleným investováním do souboru sedmi staveb byl zajištěn přívod pitné vody z kvalitního zdroje skupinového vodovodu Žlutice pro Otročín, Brť a Teplou. V oblasti čistoty vod byla jako nejnáročnější stavba realizována čistírna odpadních vod a stoková síť v Bečově. Všechny výše uvedené akce byly financovány za částečné pomoci ze státního rozpočtu. Mezi nejvýznamnější připravované investice patří rekonstrukce ČOV Drahovice, řešení inženýrských sítí příhraniční oblasti v obcích Pernink, Horní Blatná, Nové Hamry a přívod pitné vody z úpravny vody Žlutice do Konstantinových Lázní, Bezdružic a přilehlých obcí. Zásobování Ostrovska pitnou vodou Realizace stavby byla zahájena v říjnu 1998, dokončena byla za dva roky. Celkový finanční objem včetně projektové přípravy představoval 16 mil. Kč. Ve dvou základních etapách bylo vybudováno celkově 17,7 km vodovodního řadu z tvárné litiny DN 5 z ČS Rybáře až do vodojemu Radošov I. V rámci stavby byla rekonstruována jedna čerpací stanice, tři vodojemy a jeden vodojem byl postaven nový. Stavbou byl vyřešen problém zásobování pitnou vodou pro severní část Karlových Varů, obce na trase Karlovy Vary - Ostrov a města Ostrov, tedy oblast s přibližně padesáti tisíci obyvateli, a bylo dosaženo odstavení zdroje a úpravny vody z povrchového odběru na Ohři v Radošově. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu dne 21. 11. 2, za účasti ministra zemědělství Jana Fencla. Zásobování Tepelska pitnou vodou Výstavba souboru sedmi staveb byla zahájena v roce 1998, ukončena v roce 2. Celkově bylo proinvestováno 19,9 mil. Kč. Délka vodovodních řadů, převážně z materiálu PVC a PE, profilů DN 15 a 18, činila 15,32 km. Na trase přívodního řadu do Teplé došlo k rekonstrukci dvou čerpacích stanic a na skupinový vodovod se připojily celkem tři nové obce (Otročín, Brť, Teplá). Mimoto došlo ke zkvalitnění dodávky vody pro Krásné Údolí a Útvinu. Vedení přívodního řadu umožňuje v nejbližších letech připojení Bečova na skupinový vodovod. Realizací staveb, spolu se snížením ztrát v síti v nově provozovaném městě Teplá, dojde ke zrušení úpravny vody Teplá a bylo docíleno odstavení provozně nespolehlivého prameniště Otročín. Kanalizace a čistírna odpadních vod Bečov Nová stoková síť v délce 2,356 km byla vybudována v období 1999 až 2. Komunální splašky jsou takto přiváděny na nově postavenou čistírnu odpadních vod o kapacitě 1 ekvivalentních obyvatel, která svojí technologií čištění odpovídá současnému technologickému pokroku. Celkové investiční náklady vynaložené na tuto akci představují 27,835 mil. Kč. 12
Investiční majetek [tisíce Kč] stav k 31. 12. 1999 stav k 31. 12. 2 Hmotný investiční majetek - vlastní Hmotný investiční majetek - pronajatý Nehmotný investiční majetek - vlastní Nehmotný investiční majetek - pronajatý Pořízení investiční výstavby Finanční investice Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti Nedokončená investiční výstavba HIM Nedokončená investiční výstavba NIM Zálohy na investiční výstavbu 232 77 24 649 118 4 117 515 49,3 % 51,17 % 1 751 123 1 986 41 971 975 1 155 95 44,49 % 41,81 % 2 76 2 92 326 1 14 84,3 % 65,27 % 59 2 12 225 1 75 61,86 % 49,29 % 29 815 48 829 75 392 2 65 65 Celkem hodnota majetku - stalých aktiv Pořizovací Zůstatková 2 18 121 1 122 92 2 281 58 1 324 99 V roce 2 zajistil VaK KV, v rámci realizace investiční výstavby a přejímání dalších nových vodohospodářských investic, rozšíření majetku VSOK o 269 556 tisíc Kč (včetně majetku nových členů VSOK ve výši 8 53 tisíc Kč). Z nájemného VSOKu, ve výši 55 161 tisíc Kč, vynaložil VaK KV v roce 2 celkem 5 894 tisíc Kč na infrastrukturní investice dotované státem a 32 876 tisíc Kč na ostatní infra- strukturní investice. Dále byly z nájemného VSOKu spláceny investiční úvěry včetně úroků a zajištěn provozvsok. VaK KV dále zrealizoval vlastní stavební investice ve výši 12 313 tisíc Kč, strojní a technologické investice ve výši 1 914 tisíc Kč a nehmotný investiční majetek ve výši 139 tisíc Kč. Tím došlo k nárůstu majetku akciové společnosti o 23 366 tisíc Kč. Zařazení investičního majetku za poslední 3 roky 19981999 2 1998-2 Provozní VaK KV Převzetí majetku VSOK Celkem 22 581 55 742 78 323 16 96 11 79 51 277 124 55 238 181 418 428 141 411 249 971 469 75 Od roku 1998 až 2 byly převzaty do majetku investice v celkové výši 469 75 tisíc Kč, z toho 51 277 tisíc Kč do vlastního majetku a 418 428 tisíc Kč v pronajatém majetku. Pronajatý majetek byl za dobu existence VSOK, tj. od roku 1994, zvýšen z původních 1 229 25 tisíc Kč v pořizovacích cenách na 1 988 53 tisíc Kč. 13
Zkvalitňování dodávky pitné vody Přivaděč pitné vody pro Bochov Již několik let se zvažovala možnost zásobování Bochovska pitnou vodou ze skupinového vodovodu Žlutice. Spolehlivý zdroj, ÚV Žlutice, byl sice nablízku, zemní práce prováděné na vodárenské nádrži by však negativně ovlivnily provoz úpravny a k dispozici nebyl vhodný materiál na potrubí. Teprve nový polyetylenový materiál řady 1 a technologický postup provádění staveb užívaný ve Finsku pro překlenutí velkých jezer, umožnil řešit tuto situaci. Na podzim roku 2 se tak přistoupilo k realizaci ojedinělého projektu. Začalo se nejtěžším úsekem - přechodem na levý břeh vodárenské nádrže Žlutice. K přechodu se použil výše zmíněný materiál PE 1, který je tak pevný, že umožňuje daleko větší rozsah zatížení potrubí vnitřním přetlakem, a to až na hranici 24 barů. Téměř dvojnásobná síla stěny oproti nízkotlakému polyetylenu řady 1 spolehlivě zajišťuje bezpečnost potrubí uloženého na dně přehrady. Svařené potrubí se postupně osadilo betonovými prstenci, jejichž hmotnost je přesně spočítána na takovou hodnotu, aby potrubí po zatopení vodou kleslo pod vodní hladinu a pevně dosedlo na dno nádrže. Tato technologie přechodu vodních ploch byla v České republice použita úplně poprvé, a hned s úspěchem. Ten spočívá hlavně v úspoře nákladů ze zkrácení trasy z původních 11 km na 7,5 km. Stavba přivaděče pitné vody pro Bochov ze skupinového vodovodu Žlutice - Toužim umožní spolehlivé zásobování tří tisíc obyvatel Bochovska. Investiční náklady stavby budou 13,5 mil. Kč, dotační podpora ministerstva zemědělství činí 6,1 mil. Kč. Investorem je Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska. Zkvalitnění dodávky vody "až ke spotřebiteli" Evropská unie vyžaduje sledovat kvalitu pitné vody až ke kohoutkům spotřebitele. Proto VaK KV přistoupil během roku k dávkování inhibitorů koroze na bázi fosforečnanů na úpravnách Myslivny, Krásný Jez a Březová. Dávkování inhibitorů, tedy přípravků na bázi orthofosfátů, polyfosfátů, silikátů a dalších složek, je dnes v celé západní Evropě hojně využívaná metoda k ochraně jak potrubí před korozí, tak vody před druhotným zaželezňováním. Tato chemikálie několikanásobně snižuje korozní rychlost ocelového potrubí a výrazně přispívá ke snížení obsahu železa v upravené vodě na vodovodní síti. Její aplikace má dvojí efekt. Postupem času dojde (řádově v měsících, maximálně jeden rok) k vytvoření ochranné vrstvičky po vnitřním povrchu celého potrubního systému a zároveň k inhibici korozních procesů. Zmíněná ochranná vrstva se navíc vytvoří od místa dávkování až do úplného konce potrubního systému, voda se tedy nemůže druhotně zaželezňovat ani v trubkách přímo u odběratele. Výsledkem vytvoření této vrstvy je nakonec to, že je zamezen přístup kyslíku ke zplodinám koroze. To znamená, že se zabrání dalšímu znehodnocování kovových částí potrubí, a to i v případě, že jsou korozní procesy ve velmi pokročilém stadiu. Výsledky jsou dnes již patrné - v Horním Slavkově, kde byly s překračováním obsahu železa trvalé problémy, nebyly po celý rok zjištěny vzorky mimo normu. Obsah železa se pohyboval na průměrné hodnotě,1 mg/l, což je polovina povoleného množství. Zlepšení zásobování Horního Slavkova pitnou vodou V závěru roku 2 byl dokončen projekt přivaděče pitné vody pro město Horní Slavkov z ÚV Březová. Díky této stavbě bude možno zajistit trvale dostatečné množství kvalitní pitné vody. První rok provozování Horního Slavkova proběhl ve znamení optimalizace provozování vodovodního a kanalizačního systému města. Kromě provedení nezbytných úprav vodovodní sítě došlo k rekonstrukci sytému čerpání pitné vody z úpravny vody Krásný Jez (zásobuje Horní Slavkov). Tato úprava vedla k významné úspoře nákladů za elektrickou energii. Další změnu představuje úprava samotného technologického procesu, kde došlo k záměně dávkování sody za vápenný hydrát (zvýšení obsahu vápenných iontů, zlepšení chuťových vlastností vody) a bylo zahájeno dávkování inhibitorů koroze. Také přechod z přerušovaného provozu na nepřetržitý mělo zásadní vliv na zkvalitnění upravené vody. 14
Energetika Jedním z velmi významných faktorů, které mají vliv na snižování nákladů společnosti a zvyšování výkonů, je optimální energetická politika. VaK KV již od počátku svého založení usiluje o co nejlepší řízení spotřeby energií a paliv. Výrazných úspor se dosahuje optimalizací spotřeby elektrické energie přímo v místech odběru, rozsáhlým využíváním nízkých tarifních pásem, optimálním nastavením sazeb za spotřebu, vhodnou kombinací zdrojů tepla a v neposlední řadě i automatizací a optimalizací technologických procesů. Cílem společnosti je postupný přechod na ekologický příznivá paliva. Proto od roku 1996 snižuje spotřebu LTO, hnědého uhlí a koksu a přechází na využívání zemního plynu a elektrické energie. Od roku 1996 do roku 1999 se tak dosáhlo snížení celkové spotřeby elektrické energie o 12 %. Příkladem optimálního řízení spotřeby elektrické energie, využíváním nízkých tarifních pásem, je čerpací stanice Březová, kde v roce 1999 došlo ke změně poměru spotřeby elektrického proudu ve vysokém a nízkém tarifním pásmu, a tudíž k výrazné úspoře nákladů na elektrickou energii. Zatímco v roce 1998 představovala spotřeba energie v rámci nízkého tarifního pásma 65 %, v roce 2 to bylo již 96 %. Průměrná cena jedné kwh tak klesla z původních 1,48 na,85 Kč a celkové náklady na energii se snížily o více jak 5 %. Dalším příkladem optimalizace spotřeby elektrické energie je ÚV Krásný Jez, kde byly počátkem roku 2 nahrazeny stávající 1 kw motory výtlačných čerpadel menšími motory o výkonu 45 kw. Tím byla snížena hodnota odebraného čtvrthodinového měsíčního maxima o 55 kw, což při průměrné ceně 62,45 Kč/kW představuje roční úsporu 34 tisíc Kč. Mimo finanční úsporu došlo i k výhodnějšímu plynulému rozložení čerpání. V oblasti tepelných zdrojů je příkladem optimalizace využívání tepla surové vody pomocí tepelného čerpadla v kombinaci s elektrickou energií na úpravně vody Žlutice. Instalováním tohoto čerpadla se snížily provozní náklady o 64 %, ročně se tak ušetří přibližně 521 tisíc Kč. Graf vývoje celkové spotřeby elektrické energie Červeně vyznačených 2 65 426 kwh je nárůst o 14 nových odběrných míst elektrické energii, které přibyly v roce 2. t i s í c e k W h / r o k 1 298 1 115 9 498 9 121 2 65 8 41 1996 1997 1998 1999 2 Graf vývoje spotřeby hnědého uhlí a koksu 195 hnědé uhlí koks t u n y / r o k 118 16 47 41 28 1996 1997 1998 1999 2 15
Personální činnost V personální oblasti se nadále sledovaly dlouhodobé strategické cíle společnosti, tedy snaha o optimalizaci počtu zaměstnanců a jejich efektivní využívání, zvyšování kvalifikace a prohlubování profesních znalostí pracovníků a rozvoj finančně a morálně motivujícího systému ohodnocování, který by vytvářel dobré podmínky pro jejich identifikaci se společností. V roce 2 došlo k nárůstu stavu zaměstnanců oproti roku 1999, který byl způsoben převzetím pracovníků z nově provozovaných obcí. Přepočtený stav zaměstnanců k 31. 12. 2 činil 371,47 proti plánu 376,25. V rámci podnikového vzdělávání bylo zajištěno školení a semináře celkem pro 559 zaměstnanců, z toho 395 THP. Celkový náklad činil 523 tisíc Kč (bez mezd a náhrad cestovného). Jednalo se o odborné kurzy, semináře a předepsaná profesní školení, s hlavním cílem prohloubení stávajících znalostí. Společnost klade velký důraz na péči o zaměstnance, která je zakotvena v kolektivní smlouvě. V roce 2 byla znovu uvedena do provozu rekonstruovaná chata Hřebečná, možnosti rekreace zde využilo celkem 87 zaměstnanců. 1996 1997 1998 1999 Přepočtený stav zaměstnanců375 362 353 344 2 371 Údaje o statutárních orgánech V majetku členů orgánů VaK KV bylo k 31. 12. 2 celkem 3 ks akcií veřejně obchodovatelných a 115 ks zaměstnaneckých akcií. Členové představenstva vlastnili 3 ks veřejně obchodovatelných akcií a 2 ks zaměstnaneckých akcií, členové dozorčí rady vlastnili 2 ks zaměstnaneckých akcií, členové výkonného vedení 95 ks zaměstnaneckých akcií. V roce 2 neobdrželi členové statutárních orgánů žádné půjčky, přiznané záruky či zálohy. Další výhody spočívají v použití automobilů pro soukromé účely u dvou členů statutárních orgánů. Celková výše tantiém a peněžních i naturálních příjmů, které členové jednotlivých orgánů přijali v roce 2 od akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, činí souhrnně za představenstvo 331 188,- Kč, dozorčí radu 299 6,- Kč a výkonné vedení 3 12 273,- Kč. Zaměstnanci mají možnost účastnit se na základním kapitálu společnosti dle počtu akcií, které mají v držení. Jedná se o součet zaměstnaneckých a případně veřejně obchodovatelných akcií. Zaměstnanecké akcie mají stejné hlasovací právo jako akcie veřejně obchodovatelné. Péče o zákazníky VaK KV, jako společnost zajišťující veřejné služby, si plně uvědomuje, jak citlivě je její působení vnímáno veřejností. Proto je soustavná péče o zákazníky velmi významnou součástí firemní strategie. Společnost dlouhodobě usiluje o budování dobrého jména tím, že se snaží poskytovat na všech úrovních profesionální a kvalitní služby, být nablízku zákazníkovi a vyhovovat jeho potřebám. Soustředí se rovněž na zvyšování informovanosti, a to jak veřejnosti prostřednictvím médií, informačních letáků či webových stránek, tak vlastních zaměstnanců, neboť jsou to právě oni, kdo jsou v každodenním kontaktu se zákazníky a budují tak image firmy. To, že je zvolená strategie správná a služby poskytované společností kvalitní, dokazuje rozšiřování územní působnosti VaK KV, které se projevilo v roce 2 a pokračuje i v současnosti. 16
Příprava na integraci se společností Vodotechnické služby, spol. s r.o. V roce 2 se VaK KV připravoval na integraci s Vodotechnickými službami, spol. s r. o., kterou koncem roku 1999 koupila skupina Suez Lyonnaise des Eaux. Přípravy spočívaly ve třech hlavních oblastech: 1. Řešení nejpalčivějších problémů v kvalitě vody Propojením přivaděče Broumov - Planá s přivaděčem Ctiboř - Planá a jeho vyčištěním, dále zajištění kontinuálního provozu úpravny vody Svobodka a zavedením dávkování inhibitorů koroze se podařilo dosáhnout kvality vody ve skupinovém vodovodu Tachov, Bor, Planá v souladu s normou. Dosud byla norma překračována v některých případech i několikanásobně. 2. Projednání přistoupení většiny obcí Tachovska do VSOZČ Byla stanovena regionální cena pro rok 21, platná pro všechny obce, které k tomuto datu byly členy VSOZČ. Byl vytvořen plán investic a jmenovitých oprav pro Tachovsko na 13 let. Tento plán byl projednán se všemi obcemi a stal se základem pro sestavení plánu na rok 21 i střednědobého plánu. 3. Organizační změny Koncem roku 2 byly vytvořeny samostatné úseky pro provoz sítí, provoz objektů a technický úsek a tím byly vytvořeny předpoklady začlenění provozů VtS Stříbro do VaK KV. Od pololetí přebíraly odborné útvary VaK KV metodické řízení útvarů VtS, jako laboratoř, doprava, technický úsek. Dále se řešily problémy na úseku informačních technologií, jako například vytvoření lokální počítačové sítě, zajištění komunikace mezi provozy VtS Stříbro, příprava komunikace s VaK KV či příprava rozšíření komplexního informačního systému o provozyvts. Realizace uvedených úkolů umožnila od 1. 1. 21 převzít do VaK KV všechny pracovníky VtS Stříbro a začlenit provozy Tachovska do struktury provozů VaK KV, bez jakýchkoli problémů se zajištěním služeb pro zákazníky. Události po datu účetní závěrky Po datu účetní závěrky došlo k jednání společnosti o pronájmu vodohospodářského majetku Vodotechnických služeb, spol. s r. o. V současné době se připravuje smlouva o pronájmu. Zároveň probíhají jednání s francouzskou společností Suez Lyonnaise des Eaux (majitelem) o prodeji 1 % podílu VtS Stříbro společnosti VaK KV a následné fůzi obou společností pod VaK KV. Finanční dopad, tj. zvýšení tržeb, zisku apod. je zatím odhadován a bude zveřejněn po konečném rozhodnutí o koupi nebo fůzi. Pokud se týká dividend roku 2, předpokládá se z rozdělení zisku 2 výplata ve stejné úrovni jako za rok 1999, tj. 18,- Kč na jednu akcii, v celkové částce 22 227 tisíc Kč. Název akcionáře se k datu 21. 3. 21 změnil ze Suez Lyonnaise des Eaux na ONDEO. Stejně tak u druhého akcionáře se k datu 2. 1. 21 název Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska změnil na Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech. 17
Vývoj hospodaření Vodné a voda předaná Stočné Prodej investic Tržby ze zakázkové činnosti Ostatní 1998 153 724 99 712 35 199 17 27 6 574 1999 168 28 98 111 25 886 15 338 8 35 2 174 662 18 595 28 974 23 533 15 812 Výnosy za dodávku pitné vody za celý rok 2 činily z celkového obratu 49,63 %, u stočného 3,86 %, prodej investic VSOK 8,23 %, tržby ze zakázkové činnosti 6,68 %, zbytek jsou ostatní provozní výnosy. Celkem provozní výnosy 312 241 315 893 351 576 tisíce Kč 1997 1998 1999 2 Aktiva celkem 1 158 16 1 153 51 1 22 7 1 428 37 Krátkodobé pohledávky celkem z toho pohledávky z obchodního styku 3 9 28 142 32 769 31 77 31 513 26 767 37 853 35 786 Vlastní jmění 181 5 189 242 195 814 197 197 Základní jmění 123 486 123 486 123 486 123 486 Krátkodobé závazky celkem z toho závazky z obchodního styku 36 223 24 964 33 827 17 925 33 176 23 987 39 668 28 831 Dlouhodobé závazky z toho z komplexního pronájmu VSOK 913 821 889 514 916 868 897 946 988 1 972 2 1 18 586 1 156 98 Bankovní úvěry 12 25 5 25 8 148 Hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění 9 53 17 587 23 198 24 745 Hospodářský výsledek celkem po zdanění 1 413 17 615 23 115 24 551 Hospodářský výsledek za běžnou činnost na 1 akcii 84,32 Kč 142,42 Kč 187,86 Kč 2,38 Kč Hrubá dividenda v Kč připadající na 1 akcii 74,67 Kč 128, Kč 18, Kč * Emise dluhopisů *) výše dividendy bude odsouhlasena na valné hromadě VaK KV 18 Z tabulky hlavních ukazatelů společnosti je patrný vývoj zisku, pohledávek a závazků a ostatních ukazatelů. Od roku 1997 společnost vykazuje pravidelný nárůst zisku, který je zdrojem pro výplatu dividend a tvorbu rezervního a sociálního fondu. Vyšší nárůst krátkodobých pohledávek a závazků v roce 2 je úměrný nárůstu obratu v nově zásobovaných šesti lokalitách. Od roku 1999 vyvíjela společnost aktivitu směřující k rozšíření působnosti. Výsledkem této aktivity bylo, že v roce 2 začala provozovat nové obce z okresů Karlovy Vary, Sokolov, Tachov a Rakovník. V porovnání s rokem 1999 se tak zvýšil počet zásobovaných obyvatel o cca 8,8 %. V roce 2 byla rovněž vyvíjena snaha o další expanzi společnosti. Jejím předmětem je nákup a fůze provozní společnosti VtS Stříbro. S realizací tohoto projektu je počítáno v roce 21. Po fůzi s VtS Stříbro vzroste počet obyvatel zásobovaných VaK KV o cca 34 tisíc, to znamená nárůst ze současného stavuo28%. Z hlediska úvěrového zatížení byla společnost od roku 1994 nositelem investičního úvěru ve výši 28 mil. Kč. Tento úvěr byl splacen v roce 1999. Od roku 1998 je společnost nositelem kontokorentního úvěru na profinancování pohledávek do doby splatnosti. Kontokorentní úvěr byl nejvíce používán v roce 2, z důvodu provozování nových obcí a s tím odpovídajících potřeb provozního charakteru. Rovněž pro rok 21 má společnost kontokorentní úvěr, především kvůli nárůstu provozních potřeb o VtS Stříbro. Společnost nevykazovala žádné závazky po době splatnosti. Pro nákup VtS Stříbro bude v průběhu roku 21 použit od Komerční banky dlouhodobý úvěr ve výši cca 67 mil. Kč, se splatností na 1 let. V roce 21 předpokládá společnost mírný nárůst hospodářského výsledku a výplatu dividend ve stejné výši jako v roce 1999. Společnost neměla žádné soudní, správní nebo rozhodčí řízení, které by mělo významný vliv na finanční situaci.
Základní ekonomické údaje Rozvaha [v tisících Kč] 2 1999 2 1999 Aktiva celkem 1 428 37 1 22 7 Pasiva celkem 1 428 37 1 22 7 A Pohledávky za upsané vl. jmění A Vlastní jmění 197 197 195 814 B Stálá aktiva 1 324 99 1 122 92 A.I. základní jmění 123 481 123 481 B.I. nehmotný investiční majetek 2 89 1 256 A.II. kapitálové fondy 34 23 34 23 B.II. hmotný investiční majetek 1 322 251 1 12 186 A.III. fondy tvořené ze zisku 15142 14 55 B.III. finanční investice 65 65 ± A.IV. hosp. výsledek minulých let 645 B.III.1. z toho podíl. cen. papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem ± A.V. hosp. výsledek účet. období 24 551 23 115 C Oběžná aktiva 55 146 51 472 B Cizí zdroje 1 228 42 1 21 276 C.I. zásoby 16 583 16 763 B.I. rezervy C.II. dlouhodobé pohledávky 1 B.II. dlouhodobé závazky 1 18 586 988 1 C.III. krátkodobé pohledávky 37 853 31 513 B.III. krátkodobé závazky 39 668 33 176 C.IV. finanční majetek 71 3 195 B.IV. bankovní úvěry a výpomoci 8 148 D Ostatní aktiva 48 171 47 136 B.IV.1. z toho dlouhodobé bank. úvěry C Ostatní pasiva 2 78 3 61 Výkaz zisků a ztrát [v tisících Kč] 2 1999 2 1999 I+II Výkony a prodej zboží 319 56 287 796 * Provozní hospodářský výsledek 26 519 24 78 I+II.1. II.2. z toho tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží Změna stavu vnitr. zás. vl. výroby 39 63 284 16 138-396 XI+XII L+M Zúčtování rezerv a opr. položek do finančních výnosů Tvorba rezerv a opravných položek na finanční náklady II.3. Aktivace 9 819 4 86 VIII+IX+X+XIII +XIV+XV Jiné finanční výnosy 31 676 A+B Výkon. spotřeba a náklady na prodej zboží 137 813 121 637 K+N+O +P+R Jiné finanční náklady 1 85 2 186 + Přidaná hodnota 181 747 166 159 * Hosp. výsledek z fin. operací včetně daně z příjmů z běžné čin. -1 774-1 51 C Osobní náklady 88 836 77 583 ** Hosp. výsledek za běž. činnost 24 745 23 198 E Odpisy nehm. a hm. inv. majetku 63 629 59 585 XVI Mimořádné výnosy -64 398 IV+V Zúčtování rezerv, opr. položek a čas. rozl. provozních výnosů 4 731 4 8 S+T Mimořádné náklady 13 481 G+H Tvorba rezerv, oprav. položek a čas. rozl. provozních nákladů 5 431 5 58 * Mimořádný hosp. výsledek -194-83 III+VI+VII Jiné provozní výnosy 32 16 28 98 *** Hosp. výsledek za účet. období 24 551 23 115 D+F+I+J Jiné provozní náklady 34 79 31 43 (tisíce Kč) rok 2 rok 1999 Osoby s více než 2 % podílu na ZJ (+ výše vkladu v %) ** Peněžní tok z provozní činnosti: ** Peněžní tok z investiční činnosti: ** Peněžní tok z finanční činnosti: 85 568-54 423-33 63 73 559-33 924-43172 Suez Lyonnaise des Eaux Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska - VSOK 49,78 46,72 Dceřinné podniky (název a sídlo) žádné Pohledávky 18 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč): Závazky 18 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč) : 9 268 není Nedílnou součástí výroční zprávy je Příloha k roční účetní závěrce. která je spolu s úplným zněním veškerých účetních dokladů uložena v sídle akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary. 19
2 Zpráva auditora
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. W W W. V A K K V. C Z Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s., si zajistily předtiskovou přípravu této výroční zprávy vlastními pracovníky: grafika, fotografie a design: Jiří Herian koordinace a korektury: Věra Neubertová Vladislav Růžička podklady: Lada Billardová, Jan Čimera, Jan Flek, Zdeněk Frček, Jana Holásková, Vít Hrubý, Karel Komers, Jiří Kronus, Jaroslava Matyščáková, Vladislav Růžička, Ladislav Sofron, Bohdan Soukup, Josef Šteker, Marta Vegrichtová poděkování: Vladimíru Dleskovi za poskytnutí zrestaurovaných historických armatur a měřidel osvit a tisk: RUDI Tábor