POTENCIÁLNÍ ENERGIE PŘI MECHANICKO- BIOLOGICKÉ ÚPRAVĚ ZBYTKOVÉHO ODPADU (MBÚ)



Podobné dokumenty
Osvědčily se požadavky 30. BImSchV. v praxi?

Srdečně vítejte. Zpracovatelský závod na likvidaci odpadů okresu Minden-Lübbecke

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Seznam tříd jednotlivých druhů odpadů

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Aktuální situace v odpadovém hospodářství v Sasku Česko-saský workshop Technika životního prostředí 2013

Zbyněk Bouda

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Expert na zelenou energii

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Matematické modely v procesním inženýrství

PŘÍLOHA A. Novohradská České Budějovice

Předcházej a recykluj

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

Právní rámec k rekultivacím velkoplošných těžkými kovy zatížených oblastí a krajin po těžbě v Euroregionu Krušné hory s pomocí systémů o pěstování

Pro více informací

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

Regionální přidaná hodnota s pomocí biomasy zatížené těžkými kovy výsledky a projektové postupy potencionální studie GIS

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

8 Dovoz a vývoz odpadů

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Odpadová legislativa ČR a možnosti financování z OPŽP

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE VÁŠEŇ ODPOVĚDNOST TÝMOVÁ PRÁCE

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny října Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

VYUŽITÍ SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU PO ROCE Zařízení MBÚ s energetickou koncovkou

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Nakládání s odpady. Současnost jak dál? Ing. František Kostelník Technické služby Zlín, s.r.o.

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Ceník platný od

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetická efektivita v Německu Uvítání a úvod

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

30 % domácností. 9 z 10 obyvatel. České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech.

Příloha č. 1. o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích. čtvrtletí roku

Sdílení nákladů. Dle dohody z roku 2005

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

Obnovitelné zdroje energie

Energetické využití odpadů

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Recyklace stavebního odpadu

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Přehled povolených odpadů

Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství

Způsoby nastavení systému plnění povinností

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY

CELIO a.s. CZU Linka na úpravu odpadů za účelem jejich dalšího energetického využití SLUDGE

Stabilizovaný vs. surový ČK

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací

Základní údaje o čistírně odpadních vod

BIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase

Recyklační sleva a statistika nakládání s komunálními odpady

AKTUÁLNÍ ZMĚNY ZÁKONA O ODPADECH A PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Co přinese nový návrh českého zákona o odpadech, odpadová data MŽP 2015 a strategie MŽP ČR

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

A. Definice projektu

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Odpady

Odpadové hospodářství. Milan Havel Arnika Prosinec města Cheb

Datum: v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

SSOS_ZE_3.12 Recyklace

Česká asociace odpadového hospodářství

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení MSK 1823/2015 ze dne (nabytí právní moci dne ), ve znění pozdějších změn:

Bioplyn - aktuální trendy v Německu

Přeměna systémů podpory OZE v Evropě: Aukční řízení. Mgr. Luděk Šikola, advokát

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Transkript:

POTENCIÁLNÍ ENERGIE PŘI MECHANICKO- BIOLOGICKÉ ÚPRAVĚ ZBYTKOVÉHO ODPADU (MBÚ) -STATUS QUO A POTENCIÁL OPTIMALIZACE Klaus Fricke, Thomas Turk a Rainer Wallmann

16 14 12 10 8 6 4 2 0 Haushaltsabfälle 2006 Beseitigung Verwertung (getrennt gesammelte Abfälle) 14,2 erfasste Haushaltsabfälle 2006: 37,4 Mio. Mg/a 6,1 4,2 4,3 2,4 2,0 2,5 0,9 0,3 0,1 0,1 0,2 Hausmüll incl. Geschäftsmüll Sperrmüll Abfälle aus der Biotonne Grünabfälle Glas gemische Verpackungen PPK Metalle Holz Kunststoffe Textilien sonstige Zdroj: Statistisches Bundesamt (2008) Abfallmasse [Mio. Mg/a]

20 15 10 5 0 16,8 5,6 Vstupní materiál /objem 2006 11,4 8,0 8,6 3,6 Vergärung / Kompostierung Altholzverwertung Klärschlammverwertung LVP- und PPK-Verwertung Beseitigung in MBA 2) zdroje: Statistisches Bundesamt (2008), bvse (2008) Summe Anlageninput / Aufkommen 2006: 54 Mio. Mg/a * 1) 1) 1) * Mg TS unbehandelt 1) 2) Aufkommen 2006 um Doppelberücksichtigungen "bereinigt" Beseitigung in MVA Angeninput / Aufkommenn [Mio. Mg/a]

200 160 120 80 40 0 159,6 Teoretický potenciál energie Das theoretische Energiepotenzial der aufgeführten Abfälle beträgt insgesamt 540 bis 650 PJ/a. Dies entspricht 3,9 bis 4,6 % des gesamten Primärenergieverbrauchs in Deutschland (ca. 13.900 PJ/a). 151,9 104,0 68,5 53,2 54,0 Beseitigung in MBA Vergärung / Kompostierung Altholzverwertung Klärschlammverwertung LVP- und PPK-Verwertung Beseitigung in MVA Energiepotenzial [PJ/a]

Dispozice sekundární energie 2006 Energiebereitstellung [PJ/a] 200 160 120 80 40 0 159,6 71,8 53,2 19,2 theoretisches Potenzial [PJ/a] 54,0 3,4 104,0 39,8 Sekundärenergiebereitstellung "2006" [PJ/a] Die Sekundärenergiebereitstellung "2006" beträgt für die aufgeführten Abfälle insgesamt ca. 157 PJ/a (ca. 53 PJ Strom und ca. 104 PJ genutzter Wärme). Dies entspricht ca. 1,7 % des gesamten Endenergieverbrauchs in Deutschland (ca. 9.400 PJ/a). 68,5 13,5 151,9 9,0 Beseitigung in MVA Beseitigung in MBA Vergärung / Kompostierung Altholzverwertung Klärschlammverwertung LVP- und PPK-Verwertung

Efektivita dispozice sekundární energie 2006 elektřina (využité) teplo celkem Likvidace ve spalovnách 10,0 35,0 45,0 Likvidace v MBA 7,4 28,8 36,1 Recyklace boioodpadu1) 5,2 1,1 6,3 Recyklace dřeva 19,1 19,1 38,3 Recyklace čist. kalů 12,0 7,8 19,8 1) Energetická efektivita (%) Obaly a PPK 1,2 4,7 5,9 celkem 8,9 17,6 26,5 1) Nejsou zohledněny úspory energie z látkového využití

12 Anlagen 1 Anlage Biogas 7

Návrhy na optimalizaci pro zvýšení energetické efektivity mechanicko-biologického procesu Řízení toku materiálu Řízení procesu Úprava odpadního vzduchu Využití energie

Řízení toku materiálu

Způsob využití Látkové využití Materiálové využití Surovinové využití Biologické využití (kompostace, bioplyn) Energetické využití: Tepelné využití se počítá k energetickému využití - stupeň využití paliva 21% - stupeň využití paliva 45% - stupeň využití paliva 76%

Papír, lepenka, karton (PPK) Nový papír z dřevěné vlákniny (severský původ) 39 MJ/kg spotř. energie kum Recyklovaný papír (D) Výhřevná hodnota papíru 15 MJ/kg spotř. energie kum 13,2 MJ/kg Úspora energie oproti novému papíru: 24 MJ/kg

Úspora energie při látkovém využití versus energetické využití příklad: PPK

Úspora energie při látkovém využití versus energetické využití příklad: LD-PE

Úspora energie použití sekundárních versus primárních surovin

Konsekvence MBÚ - koncepce a technika - Separovaný sběr: intenzifikace a flexibilizace tříděného sběru - MBÚ: integrace separační techniky PPK a umělých hmot, zvýšení výkonu separace železných a neželezných kovů Ruční technologie třídění Automatické technologie třídění

Pevný komunální odpad MBÚ Drcení Síta 120 mm > 120 mm Fe Sekundární palivo 25-45 % Hu= 11 12,500 MJ/Mg < 120 mm Fe Železné kovy 2-4 % Biologické zpracování aerobní/anaerobní Redukce organického materiálu, vody 25-30 % Další mechanické zpracování Sekundární palivo 5-10 % Hu = 12 13,500 MJ/Mg Filtrovaný materiál Vrstva oxidovaného metanu Deponie 20-45 % TOC< 18 %

Řízení procesu

Integrace anaerobního stupně Nm³ Biogas/Mg Vergärungsinput, normiert auf 60 % CH 4 800 700 600 eingesetzte Vergärungsverfahren: - 1 Nassvergärung - 4 Trockenvergärungen (davon 2 Teilstrom- und 2 Vollstromvergärungen) 500 400 bezogen auf den Anlageninput: im Mittel 45 Nm³/Mg Anlageninput (9 bis 65 Nm³/Mg) 300 200 434 100 0 126 239 Nm³/Mg FS Nm³/Mg TS Nm³/Mg ots Střední hodnota 45 Nm 3 /Mg, medián 60 Nm 3 /Mg Poloautomatická zařízení do 96 Nm 3 /Mg

Potenciální energie k dispozice v anaerobním stupni Výroba bioplynu (Nm³/Mg na vstupu*) * Normováno na 60 % CH 4 Výhřevná složka (kwh/mg na vstupu) Potenciální tepelná a elektrická energie k dispozici (kwh/mg na vstupu**) ** Stupeň účinnosti tepelné elektrárny 37 % elektrický 43 % tepelný 60 Nm³/Mg (9-65) 357 kwh/mg (55-393) 133kWh elktr. (20-145) 155 kwh therm. (24-167)

Výdaje a zisky energie ve sledovaných MBÚ kwh je Mg Anlageninput (Mittelwert mit Min- und Max-Wert in Klammern) Aufwand Ertrag HWR-Verwertung 1) Ertrag Biogasverwertung 2) Strom Gas (RTO) Diesel Wärme Strom Wärme Strom Wärme oder und MBA ohne Vergärung MBA mit Vergärung 37 (25-59) 45 (28-57) 56 (25-98) 52 (22-88) 11 (5-21) 11 (5-21) - - - 1.200 320 (750- (200-480) 1.800) 133 155 20 (10-30) 3) 99 (20-145) 115 (24-167) MBS 81 (45-112) 82 (38-110) 4 (2-9) - 400 (320-520) 1.500 (1.200-1.950) - - 1) Brennstoffausnutzungsgrad: 20 % elektrisch oder 75 % thermisch (alternativ zueinander) 2) bei vollst. Biogasverwertung im BHKW; Wirkungsgrad: 37 % elektrisch und 43% thermisch (additiv zueinander) 3) nach Wallmann und Fricke (2002)

Potenciální podíl primární energie Potenciální podíl primární energie (% vstup zařízení včetně provozní spotřeby jako ekvivalent primární energie) % na vstupu (střední hodnoty) 120 100 100 98 2 Střední provozní spotřeba MBA/MBS (proud/plyn/naftal) Bioplyn (n=5) při 60 Nm³/Mg (medián): 13 % při 65 Nm³/Mg (Max. hodnota): 14 % 80 72 60 13 59 72 40 59 MBÚ bez kvašení 72 MBÚ s kvašením 20 vstup odpadu HWR (n=17) HWR (n=3) 0 Vstup do zařízení MBÚ MBS

Konsekvence MBÚ - koncepce a technika Integrace anaerobního stupně Zvýšení výnosů pomocí optimalizace anaerobního stupně - faktor 1,3 Vyšší stupeň využití o např. sušení zbytkového odpadu, štěpky, kalů apod. o napájení sítě zemního plynu (nutná úprava plynu, rentabilní od cca 25.000 Mg/a) Úspory energie obiofilter místo RTO - cca 50 až 80 kwh elektr. ze 130 kwh elektr.

Konsekvence MBÚ - koncepce a technika Integrace anaerobního stupně Úspory energie : ozkrácení doby tlení AT 4 na <10 místo 5 mg O 2 /g TS (limit oxidace metanu) oredukce objemu krytu obecně až AT 4 < 20 mg O 2 /g TS

Konsekvence MBÚ - koncepce a technika Zvýšení frakce pro energetické využití Modifikace úpravy a přípravy před a po biologickém stupni Sušení Fotografie: Gallenkemper

Shrnutí a závěry Optimalizační podněty pro zvýšení energetické efektivity v procesech MBÚ: Intenzifikace látkového využití -Separovaný sběr: Intenzifikace a flexibilizace systémů separovaného sběru se zaměřením na papír/lepenku/karton (PPK) a umělé hmoty (PE) -MBÚ: Integrace třídicí techniky zaměřením na PPK, umělé hmoty a kovy

Shrnutí a závěry Integrace kvasného stupně Zvýšení výnosu optimalizací anaerobního stupně - faktor 1,3 Vyšší stupeň využití o např. sušení zbytkového odpadu, štěpky, kalů apod. o napájení sítě zemního plynu Úspory energie obiofilter místo RTO ozkrácení doby tlení oredukce objemu krytu Zvýšení frakce pro energetické využití