Minule http://user.mendelu.cz/kusbach Co je klasifikace Co je lesnická typologie Co je LTKS, historie a struktura (jednotky) LVS, lesní vegetační stupeň Typologická tabulka Vytisknout barevně!
Lesní vegetační stupně (LVS) L V S
Vegetační (lesní) stupeň Vegetační zóna - krajinný segment reprezentovaná geobiocenozou, tedy potenciální přírozenou vegetací, která je ovlivněná makro a mezoklimatickými změnami s měnící se nadmořskou výškou (Zlatník 1976). Nepřímé vyjádření makro a mezoklimatu.
Lesní vegetační stupně (LVS) Geobiocenologie LTKS 1. dubový 1. dubový 2. bukodubový 2. bukodubový 3. dubobukový 3. dubobukový 4. bukový 4. bukový 5. jedlobukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový 7. smrkový 8. smrkový 8. klečový 9. klečový 9. alpinský 0. BORY 10. subnivální
LVS environmentální charakteristiky Nadmořská Nadmořská výška Průměrná Roční úhrn Vegetační teplota srážek období výška LVS (m n. m.) (m n. m.) ( C) (mm) (dny) (Plíva 1991) (Buček, Lacina 2007) (Plíva 1991) (Plíva 1991) (Plíva 1991) 1. dubový do 350 do 300 (500) > 8 < 600 > 165 2. bukodubový 350 400 200 400 7,5 8 600 650 160 165 3. dubobukový 400 550 300 500 (600) 6,5 7,5 650 700 150 160 4. bukový 550 600 400 700 (800) 6 6,5 700 800 140 150 5. jedlobukový 600 700 6. smrkobukový 700 900 (500) 600 800 (900) 900 1200 5,5 6 800 900 130 140 4,5 5,5 900 1050 115 130 7. bukosmrkový 900 1050 4 4,5 1050 1200 100 115 8. smrkový 1050 1350 (1000) 1100 1350 2,5 4 1200 1500 60 100 9. klečový nad 1350 nad 1300 < 2,5 > 1500 < 60 0. BORY
6. LVS smrkobukový Společně se 7. vegetačním stupněm bukosmrkovým zahrnutý do Zlatníkova 6. vegetačního stupně smrkojedlobukového 700 900 m n. m., 4,5 5,5 C, srážky 900 1050 mm, vegetační doba 115 130 dní (Plíva 1991, LTKS) BK tvoří hlavní úroveň (do 35 m, 50 %), koruna je v poměru k délce kmene větší než u nižších LVS (působí "podsaditě"). JD (až 60 m, 20 %), SM (až 60 m, 30 %, růstové optimum) se vyskytují zpravidla v nadúrovni, dobře se přirozeně zmlazují. Typická hercynská směs; končí jasan, jilm horský Prenanthes purpurea, Polygonatum verticillatum, Festuca altissima, Calamagrostis villosa, spíše ojediněle smrkové druhy Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Cicerbita alpina, Soldanella montana a dále Doronicum austriacum, Adenostyles alliariae, Gentiana asclepiadea, Athyrium distentifolium, Impatiens noli-tangere... Kryptopodzol, méně často kambizem, podzol (Něměček a kol. 2001) Rozlehlé komplexy
7. LVS bukosmrkový Společně se 6. vegetačním stupněm smrkobukovým zahrnutý do Zlatníkova 6. vegetačního stupně smrkojedlobukového 900 1050 m n. m., 4 4,5 C, 1050 1200 mm, vegetační doba 100 115 dní (Plíva 1991; LTKS) SM (maximálně 40 m, 70 %) je hlavní dřevinou, již se hůře čistí a má nápadný pokles výškového růstu oproti 6. LVS (krátké silné kmeny), dobře se zmlazuje. JD (10 %) je v úrovni se SM. BK (20 %) je pouze v podúrovni, přirozené zmlazení není tak bohaté jako v nižších LVS, často má netvárný kmen a "metlovitou" korunu. Význačná účast smrkových druhů : Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Doronicum austriacum, Poa chaixii, Soldanella montana dále pak Adenostyles alliariae, Gentiana asclepiadea, Athyrium distentifolium, Festuca altissima, Prenanthes purpurea, Impatiens noli-tangere, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa... Kryptopodzol, typický humusový podzol (Něměček a kol. 2001) Rozlehlé lesní komplexy
0. Bory Nejedná se o pravý vegetační stupeň! Jde o azonální společenstvo, mimo klimatickou stupňovitost (převážně však 3. 4. lesní vegetační stupeň) V typologické tabulce jsou bory postaveny mimo rámce vegetační stupňovitosti Přirozená stanoviště borovice podmíněná půdně písky, hadce, rašeliny, skalní výchozy (relikt) K borovici přistupují vtroušeně další dřeviny dle stanoviště (např. na suchu DB, vodou ovlivněná stanoviště SM, JD, BŘ apod.)
Ekologické řady (geobioc. trofické řady) Z K B J L P G R
Ekologické řady (EŘ) Horizontální členění ekologické mřížky (širší rámce) Diferenciace růstových podmínek podle produktivity stanoviště (půdních vlastností: vlhkosti, obsahu živin, skeletnatosti), Ekologické řady označeny symbolem základní edafické kategorie: extrémní (zakrslá) (Z) extrémní stanoviště kyselá (K) chudá stanoviště živná (B) bohatší stanoviště obohacená humusem (javorová) (J) obohacená vodou (jasanová) (L) oglejená (pseudoglejová) (P) podmáčená (glejová) (G) rašelinná (R) Vůdčí řady - vyhraněné fytocenologicky = klimaxové dřeviny
Ekologická řada extrémní (zakrslá, Z) Extrémní stanoviště: exponované polohy (hřebeny, vrcholy, příkré svahy) mělké půdy klimaticky nepříznivé velmi nízké srážky, vysoké teploty vs. horské oblasti pod vlivem vrcholového fenoménu Projevem je zakrslost (= výška?) a rozvolněnost porostů Ochranné lesy
Ekologická řada kyselá (K) Nejrozšířenější řada v ČR, plošně nejvýznamnější v Hercyniku Dominance acidofytů: Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Calamagrostis villosa, Calamagrostis arundinacea aj. Projevem je slabší bonita, slabší buřenění (větší potenciál přirozené obnovy), vyvinutější kořenový systém vzhledem ke koruně (stabilita proti větru)
Ekologická řada živná (B) Minerálně středně bohaté až bohaté půdy, plně geneticky vyvinuté, příznivá vlhkost (čerstvé, svěží půdy), příznivá humifikace Dominance mezotrofních druhů: Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Carex digitata, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Athyrium filix-femina, Rubus hirtus, Carex pilosa, Carex montana, Dactylis polygama, Melica uniflora, Brachypodium sylvaticum aj. Druhy acidofilní?, kalcifilní? a nitrofilní? jen okrajově Vysoká produkce, silné zabuřeňování, malá stabilita proti větru, častější kořenové hniloby
Ekologická řada obohacená humusem (javorová, J) Obohacení humusem plošným ronem po svahu, velmi příznivá humifikace a nitrifikace, sutě, rokliny, deluvia (koluvia) Významný podíl nitrofilních druhů: Fraxinus excelsior, Ulmus glabra, Acer campestre, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Tilia platyphyllos, Tilia cordata, Anthriscus sylvestris, Alliaria petiolata, Geranium robertianum, Geum urbanum, Dentaria enneaphyllos, Festuca gigantea, Chelidonium majus, Galeobdolon luteum, Galeobdolon montanum, Lamium maculatum, Lunaria rediviva, Hordelymus europaeus, Mercurialis perennis, Aruncus vulgaris aj. Vyvinut jarní aspekt: Corydalis cava, Corydalis solida, Gagea lutea, Anemone ranunculoides, Anemone nemorosa, Adoxa moschatellina, Allium ursinum.
Ekologická řada obohacená vodou (jasanová, L) Lužní společenstva v nivách potoků a řek, zaplavované, zvýšená hladina podzemní vody, společenstva obohacená podzemní vodou, úžlabiny příznivé humusové formy, příznivá nitrifikace odlišná společenstva podle reliéfu: úvalové luhy širokých aluvií údolní luhy potočních niv úžlabiny (aluvium pouze v části dna) úpatí svahových hlín, obvody pramenišť Typická účast nitrofytů (viz řada J), navíc: Urtica dioica, Impatiens noli-tangere, Chaerophyllum hirsutum, Stellaria nemorum, Aegopodium podagraria, Carex remota, Stachys sylvatica, Petasites albus, Petasites hybridus, Cicerbita alpina, Adenostyles alliariae aj.
Ekologická řada oglejená (pseudoglejová, P) Půda střídavě zamokřovaná (jaro x léto), zhutňovaná, špatně propustná, nedostatečně provzdušněná, humifikace zpomalována Ústup buku, nástup jedle, dubu letního, břízy a smrku Významné indikátory střídavé vlhkosti: Luzula pilosa, Carex brizoides, Potentilla erecta, Juncus sp., Molinia sp.
Ekologická řada podmáčená (glejová) (G) Trvalý vliv vysoko položené hladiny spodní vody Gleje Typický výskyt olše, v bylinném patře pak mokřadních a vlhkomilných druhů: Carex acutiformis, Carex acuta, Carex riparia, Carex vesicaria, Phalaris arundinacea, Phragmites australis, Lycopus europaeus, Carex canescens, Lysimachia vulgaris, Galium palustre, Iris pseudacorus, Caltha palustris, Scirpus sylvaticus, Filipendula ulmaria, Solanum dulcamara
Rašelinná vrstva > 0,5 m Organozemě Ekologická řada rašelinná (R) Různá vývojová stádia rašelinišť podhorských, horských a subalpinských poloh
Ekologické řady (geobioc. trofické řady) Edafické kategorie
Edafické kategorie (EK) extrémní řady: Z zakrslá Ostatní EK: Y skeletová; X bázická, zakrslá biota: zakrslý projev stromové vegetace, ochranné lesy, podprůměrná bonita, SLT 1Z 9Z
Edafické kategorie (EK) extrémní řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK (ÚHÚL 2010) bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A výskyt půdních taxonů fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát Z zakrslá <50 % vodní režim suchý & omezený (& normální ) 0-1/0-3 0 100% LI m RN s/t/m/k/d/z/u a KA s/t ± d a /z KP s/t/m (g / g - g) PZ s/t/m/o z /u /o (g / g - g) RG y ± d a /z 12-15, 31, 32 Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK kyselé řady: K kyselá Ostatní EK: M- chudá; N- kyselá, kamenitá; I- kyselá, hlinitá; biota: zonální, SLT 1 9K
EK kyselé řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) vazba na specifické tvary terénu objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A (resp. u EK I do hloubky 60 cm) výskyt půdních taxonů půdotvorný substrát K kyselá 10-20 % vodní režim normální 0-1/0-2 10 50% 12-15 KA d ± r/u (y) z KP m/r PZ m/r/o Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK živné řady: B bohatá Ostatní EK: S- svěží; F- svěží, kamenitá; C vysýchavá; W- vápencová; H- bohatá, hlinitá biota: zonální, SLT 1 7B, ohrožení větrem, sněhem, hnilobami, buření
EK živné řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) vazba na specifické tvary terénu objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A (resp. u EK H do hloubky 60 cm) výskyt půdních taxonů půdotvorný substrát B bohatá >30 % vodní režim normální 0-1/0-2 10 50% 12-15 (27) KA m/v/p (y) a /e /b PR k/v/m (p) mocnost A < 10 cm Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK řady obohacené humusem: J obohacená, skeletová (bývalé javořiny) Ostatní EK: D- obohacená; A- obohacená, kamenitá biota: dominance nitrofytů, SLT 1, 3, 5, 6 J, ochranný les
EK řady obohacené humusem název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS, %) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A výskyt půdních taxonů fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát J obohacená -skeletová >50 % vodní režim normální & omezený 0/0-1 >80% LI m b /c RN s/t/m/k ± n e /b PR s/t ± n RZ s/t/m/k/v ± n RG y ± c e 13-15, 26, 31, 32 Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK řady obohacené vodou: L lužní Ostatní EK: U- úžlabní, V- vlhká; biota: azonální SLT: 1L jilmový luh nížinné řeky (dub letní, jasany, jilm vaz, topoly, habr) šířka luhu až kilometry; 2L potoční luh šířka stovky metrů; 3L jasanová olšina; 5L montánní jasanová olšina příměs olše šedé 6L luh olše šedé pouze olše šedá
EK řady obohacené vodou název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát L lužní >30 % vodní režim proudící voda & glejový 0-5/1-5 FL m/g/q/k/i/p/r/y/c všechny variety CC f ± q/r/p c GL f/m/q/p/k (r/w) a /e 11, 21, (13, 25) Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK oglejené řady P kyselá, oglejená; analogie EK K na oglejených půdách Ostatní EK: O- bohatá, oglejená; Q- chudá, oglejená; SLT 1 8P
EK oglejené řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát P kyseláoglejená 10-20% vodní režim - oglejený 2-3/3-5 PG d ± l/k/p/q/pl KA gd ± l/u/r/p z LU gd z KP g/q u PZ g/q o /u 23, 12, (13, 22) Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK podmáčené řady G glejová Ostatní EK: T- chudá, glejová biota: azonální ; SLT 1 8G
EK podmáčené řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát G glejová >20% vodní režim - glejový (& rašeliništní ) 4-5/3-5 11,12, 21, 23, 63 GL m/k/f/q/o/p/r (pl/w/e/y) a /e /o SG m/o/p (pl) a /e /o Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
EK rašelinné řady R rašelinná biota: reliktní, postglaciální SLT 3 9R
EK rašelinné řady název edafické kategorie (ÚHÚL 2003) návrh změny názvosloví EK bazická saturace (BS) v horizontu A vodní režim morfologické stupně hydromorfismu půdy (0-60/60-100 cm) objemový obsah skeletu nad 30 mm v horizontu A půdní taxony fytoindikace (včetně vzrůstnosti dřevin) vazba na specifické tvary terénu půdotvorný substrát R rašelinná <30% vodní režim - rašeliništní ) 61-63 OR f/m/s/h/q/t/y Němeček a kol. 2001 Reliéfy terénu, tabulka ÚHÚL
0. Bory specifické půdní podmínky vylučují klimaxové dřeviny ovlivněné makroklimaticky 0X dealpínský bor 0Z zakrslý reliktní bor 0Y skeletovitý a roklinový bor 0M chudý (dubový) bor 0K kyselý (dubobukový) bor 0N (buko)smrkový bor 0C hadcový bor 0O svěží jedlodubový bor 0P kyselý jedlodubový bor 0Q chudý jedlodubový bor 0T chudý březový bor 0G podmáčený smrkový bor 0R rašelinný bor dnes revize a redukce
Shrnutí Lesní vegetační stupně, specifikace Ekologické řady Edafické kategorie, specifikace reprezentačních
Diskuze, dotazy?