Komentované výsledky projektu KALIBRO

Tradiční testy KALIBRO Celkové výsledky 5. ročníku Komentované výsledky projektu KALIBRO Školní rok 2007/08 žáci 5. ročníku RNDr. Oldřich Botlík, CSc. IDEA RNDr. David Souček KALIBRO Praha, duben 2008

OBSAH 0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu 0.2. Charakteristika souboru, z něhož se počítaly hlavní výsledky 0.3. Organizátor projektu 1. Formální podoba testových úloh, hodnocení úspěšnosti 2. Komentář k celkovým výsledkům žáků 2.1. až 2.5. Komentář k výsledkům jednotlivých testů 3. Orientace v tabulkové části 4. Znění testů Znění testů doplněné o úspěšnost žáků [celkem 17 stran] [18 stran] 5. Kódy výsledků otevřených úloh [1 strana] 6. Tabulková část výsledků této části projektu KALIBRO 6.1. Četnosti (Celý soubor ), Četnosti (Varianta A Varianta B), Četnosti (Chlapci Dívky) 6.2. Četnosti (ZŠ Vesnice), Četnosti (ZŠ Malá města), Četnosti (ZŠ Velká města) 6.3. Četnosti (Rodiče VŠ Rodiče s maturitou), Četnosti (Rodiče s maturitou Rodiče bez maturity), Četnosti (Hlásí se na gymnázium Nehlásí se na gymnázium) 6.4. Četnosti (Průměr. prospěch do 1,5 Prům. prospěch do 2,5), Četnosti (Průměr. prospěch do 2,5 Prům. prospěch do 3,5) Četnosti (Průměr. prospěch do 3,5 Prům. prospěch nad 3,5) 6.5. Úspěšnost žáků podle pohlaví, průměrného prospěchu, vzdělání rodičů a regionu, resp. podle varianty testu, typu a sídla školy, způsobu výběru testovaných žáků, zaměření třídy, zájmu o gymnázium, odpovědi na otázku h. a vzdělávacího programu [5 stran] [5 stran] [5 stran] [5 stran] [5 stran] 6.6. Decily úspěšnosti podle žáků, tříd a škol [3 strany] 6.7. Sloupcové diagramy úspěšnosti [2 strany] 6.8. Rozložení úspěšnosti podle žáků [1 strana] 2

0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu KALIBRO je dlouhodobý projekt, určený především základním a středním školám. Byl připraven s cílem pomáhat školám získávat podklady pro sebehodnocení. Projekt zahájily v roce 1995 testy, ve kterých žáci většinou vybírají jednu nebo několik správných odpovědí z nabídky (tzv. tradiční testy). V roce 2004 byl rozšířen o tzv. dovednostní testy, v nichž žáci či dvojice žáků tvoří své odpovědi. Zaměření testových úloh je v souladu s moderními cíli základního vzdělávání a odpovídá například pojetí prestižního mezinárodního srovnání PISA. Od roku 2004 je novou součástí projektu rovněž cyklus dotazníkových šetření ŠKOLA A JÁ věnovaných tomu, jak školu vidí žáci, jejich rodiče, učitelé a vedení. KALIBRO však není výzkumem, ale službou školám. Testování i dotazníková šetření probíhají každoročně a jsou zaměřována postupně a opakovaně na jednotlivé úrovně vzdělávací soustavy či populační ročníky. Nabídku k účasti v příslušném školním roce dostávají školy poštou. Každá škola se sama rozhoduje, kterých testování a šetření se zúčastní. Testy a dotazníky (připravované speciálně pro KALIBRO) rozesílá a vyhodnocuje organizátor projektu. Zúčastněné školy získávají souhrnné výsledky za třídy a školu, v případě testů pak rovněž detailní přehled o individuálních výsledcích žáků a dvojic žáků. Dále jim organizátor zasílá podrobné celkové výsledky (průměry za ČR, za různé kategorie žáků, škol apod.) včetně informace o rozložení souhrnných výsledků na pomyslném žebříčku, která ovšem zachovává anonymitu škol. Školy s nimi mohou srovnávat své výsledky podle vlastního uvážení a případně je rovněž veřejně prezentovat (například v regionálním tisku, ve výroční zprávě školy, na schůzkách s rodiči apod.). Pokud ovšem ředitel školy hodlá využít výsledky školy jen pro vlastní potřebu, nikdo další se je nedozví. Organizátor projektu dává každé zúčastněné škole písemnou záruku, že její souhrnné výsledky ani individuální výsledky jejích žáků v testech neposkytne třetím osobám. Za těchto okolností předpokládá, že vedení školy dodrží při testování a při dotazníkovém šetření jednotné pokyny a zajistí jejich korektní průběh (školy se pak totiž nemusí obávat případného zneužití svých výsledků a mají zájem získat nezkreslenou informaci). Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé velmi vítají pomáhá totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získala srovnatelnost výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt KALIBRO je tak pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání a úplný přehled o obrazu školy v očích jejich žáků, rodičů a učitelů. Obojí využije jako jeden z podkladů při pravidelném sebehodnocení školy. Velký zájem o projekt KALIBRO a spokojenost s kvalitou získaných informací ukazují, že si to ředitelé škol jasně uvědomují. Projektu se již zúčastnilo přes 3 000 základních a středních škol a obvykle vysoké počty testovaných žáků a dotazovaných osob v jednotlivých kolech jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Rozsah dnes již třináctiletého projektu KALIBRO nemá v ČR obdoby. Významným rysem projektu je také zpětná vazba, která umožňuje utvářet podobu testů a dotazníků na základě připomínek účastníků projektu. Jejich přehled bývá často součástí celkových výsledků, a tak má každý ředitel školy příležitost seznámit se s názory svých kolegů na ostatních školách. Všechny informace o projektu dostávají příslušné školy poštou, objevují se však i v denním a učitelském tisku (Lidové noviny, MF Dnes, Moderní vyučování, Učitelské listy, Učitelské noviny). Projekt má rovněž svou internetovou stránku na adrese www.kalibro.cz. Projektu KALIBRO se může zúčastnit každá základní a střední škola. Například základní cena jednoho tradičního testu (včetně zpracování) činila v tomto školním roce 27 Kč (pro jednoho žáka). Organizátor však poskytuje řadu slev, které se kumulují (účastníci testování 5. ročníků mohli získat slevu 15 % z celkové ceny pro účastníky minulého testování stejné věkové skupiny, kterou si zajišťují také do budoucna, slevu až 400 Kč za včasné zaslání testů ke zpracování a slevu za nevyužité testy). Každá škola má navíc možnost vrátit do určitého termínu po dodání (i bez udání důvodu) všechny exempláře některého z objednaných testů či dotazníků, aniž by jí organizátor účtoval jakoukoli náhradu. Organizátor tím pamatuje na případy, kdy by škole test či dotazník nevyhovoval například svým zaměřením z pochopitelných důvodů není možné, aby například přesné znění testů bylo již součástí nabídky. Školy však tuto možnost využívají jen ojediněle, zpravidla kvůli nečekaným organizačním překážkám na své straně. Veškeré práce s vyhodnocením vyplněných testových formulářů a dotazníků provádí organizátor. 3

0.2. Charakteristika souboru, z něhož se počítaly hlavní výsledky Výběr žáků do jednotlivých podsouborů (viz řádky následující tabulky) vychází buď z údajů, které uvedli v záhlaví testového formuláře (pohlaví, průměrný prospěch, nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, odpovědi na otázky g. a h.), nebo z údajů o škole (velikost sídla ZŠ). Základní informace o složení souboru testovaných žáků Podsoubor Če Ma Hu Př An Chlapci 3 180 3 209 1 848 1 773 1 884 Dívky 3 260 3 273 1 785 1 741 1 905 Prospěch do 1,5 3 281 3 319 1 859 1 778 1 803 Prospěch do 2,5 2 113 2 103 1 174 1 163 1 314 Prospěch do 3,5 703 708 396 381 442 Prospěch nad 3,5 105 101 61 69 63 Rodiče VŠ 1 376 1 413 821 789 839 Rodiče s maturitou 1 666 1 807 1 060 1 025 1 045 Rodiče bez maturity 1 471 1 535 970 917 934 Vesnice 1 657 1 560 1 190 1 183 1 088 Malá města 3 517 3 637 1 730 1 616 1 808 Velká města 1 290 1 304 724 728 916 g. Hlásíš se na gymnázium? ANO 1 350 1 371 764 729 1 417 g. Hlásíš se na gymnázium? NE 5 055 5 097 2 853 2 775 2 362 Odpověď na otázku h. je ANO 915 5 092 3 567 1 484 2 119 Odpověď na otázku h. je NE 5 501 1 380 53 2 021 1 657 Celý soubor - žáci 6 464 6 501 3 644 3 527 3 812 Celý soubor - třídy 405 404 245 241 263 Celý soubor - školy 293 288 186 184 189 Otázka h. v záhlaví jednotlivých testů má vždy nějaký vztah k obsahu testu. Pro pohodlí čtenářů zde uvedeme znění otázky h. v testech tohoto kola: Če Četl(a) jsi nějakou knihu o muminech? Ma Kreslil(a) sis někdy nějaký plánek? Hu Umíš jezdit na kole? Př Díval(a) ses někdy na horách na hvězdy? An Setkal(a) ses už s někým, kdo mluvil jen anglicky? Do této části se přihlásilo celkem 342 škol, kterým jsme distribuovali tyto počty tradičních testů: Če 7,6 tis., Ma 7,6 tis., Hu 4,3 tis., Př 4,1 tis. a An 4,5 tisíc kusů. Při přípravě brožury děláme uzávěrku dříve, než obdržíme ke zpracování testy ze všech škol, abychom zkrátili prodlevu mezi testováním a odesláním výsledků na minimum. Výsledky v brožuře se od výsledků za kompletní soubor, které míváme k dispozici zhruba o dva měsíce později, pravidelně liší jen zcela zanedbatelně. Přinejmenším pro běžnou potřebu učitelů a ředitelů škol. Tabulka na následující straně obsahuje přehled úspěšností, kterých dosáhly některé významné podsoubory žáků. 4

Základní informace o úspěšnosti (%) za hlavní podsoubory Podsoubor Če Ma Hu Př An Chlapci 60,3 56,6 67,2 61,4 60,8 Dívky 63,0 55,7 66,8 61,7 62,2 Prospěch do 1,5 66,9 66,7 72,7 65,1 68,8 Prospěch do 2,5 57,7 48,7 63,0 59,7 56,7 Prospěch do 3,5 51,7 34,4 56,1 53,2 50,0 Prospěch nad 3,5 47,3 29,4 48,9 51,9 44,9 Rodiče VŠ 67,4 68,0 74,0 65,9 68,1 Rodiče s maturitou 63,4 59,2 68,7 62,3 63,3 Rodiče bez maturity 58,6 48,8 63,3 59,6 57,7 Vesnice 61,7 57,1 66,5 61,3 61,0 Malá města 60,6 53,9 66,1 61,2 60,0 Velká města 64,4 61,4 70,0 62,8 65,1 g. Hlásíš se na gymnázium? ANO 69,8 72,8 75,3 66,5 64,3 g. Hlásíš se na gymnázium? NE 59,6 51,7 64,9 60,3 59,8 Odpověď na otázku h. je ANO 63,5 57,3 67,1 63,4 63,0 Odpověď na otázku h. je NE 61,4 52,1 67,5 60,3 59,6 Celý soubor 61,6 56,2 67,0 61,6 61,5 0.3. Organizátor projektu Projekt KALIBRO organizuje RNDr. David Souček KALIBRO. V operativních záležitostech souvisejících s průběhem jednotlivých kol lze organizátora projektu kontaktovat na adrese: KALIBRO, Na Pískách 130, 160 00 Praha 6, tel. 224 816 702 (RNDr. David Souček, telefon má záznamník), případně elektronicky (kalibro@kalibro.cz). S obecnějšími dotazy doporučujeme obracet se na RNDr. Oldřicha Botlíka, CSc. IDEA, na adrese Čínská 13/717, 160 00 Praha 6, tel. 222 980 555 (telefon má záznamník). 1. Formální podoba testových úloh, hodnocení úspěšnosti Každá testová úloha zařazená v tomto kole projektu KALIBRO měla jednu ze čtyř formálních podob: šlo buď o otevřenou úlohu s číselnou odpovědí, o výběrovou úlohu s jedinou správnou odpovědí v nabídce, o tzv. part s možností více správných odpovědí v nabídce nebo o úlohu na pořadí. Uvedené druhy úloh se liší mj. podobou rámečku, do něhož žáci zapisují svou odpověď. Ve výpočtech úspěšnosti žáků v libovolném testu, které jsou základem této zprávy, bylo možné získat za každou úlohu nejvýše 100 % další výklad se mj. zabývá rovněž tím, kdy žák získal maximum, kdy ocenění mezi 0 % a 100 % a kdy za svou odpověď nedostal nic. Z terminologických a jiných důvodů nazýváme jednotlivé prvky nabídky u výběrové úlohy, partu a u úlohy na pořadí většinou položkami ty buď vyhovují nebo nevyhovují zadání. Jsme si velmi dobře vědomi nedostatků úloh s nabídkou odpovědí (tzv. uzavřené úlohy), především rozdílu mezi situacemi, kdy žáci něco sami tvoří, a situacemi, kdy jen vybírají z nabídky. Formální bohatostí uzavřených úloh, kterou se projekt KALIBRO výrazně odlišuje od jiných podobných akcí, se snažíme dosáhnout přijatelného kompromisu mezi požadavky na cenu testů a rychlost zpracování výsledků a vypovídací hodnotou výsledků o skutečné vzdělanosti žáků. 1.1. Otevřené úlohy Otevřené úlohy používáme v projektu KALIBRO především tam, kde mají žáci něco spočítat, případně odpovědět číselnou hodnotou. Nejvíce otevřených úloh bývá v matematickém testu (ten- 5

tokrát šlo o úlohy B, C, F, J až O testu Ma), ale občas vyskytují se také v dalších testech. Otevřené úlohy neposkytují žádná další vodítka nebo nápovědu. Formálně tedy vedou k činnostem žáků, které jsou nejblíže například běžným kontrolním písemným pracím. Hodnocení úspěšnosti žáka může nabývat dvou hodnot: 100 % výsledek uvedený žákem je v rámci zvolené tolerance správný; 0 % výsledek uvedený žákem není v rámci zvolené tolerance správný (případně žák výsledek neuvedl). V úlohách, kde má nenulová tolerance smysl, obvykle uvádíme požadovanou přesnost v instrukci na konci zadání (je vytištěna kurzívou). Mnozí žáci dokážou volit při výpočtu správný postup, ale například nevhodně zaokrouhlují proto tolerance použitá při vyhodnocení jejich odpovědí bývá někdy větší, než požaduje zadání. Informaci o velikosti tolerance použité při vyhodnocení obsahuje tabulka kódů výsledků otevřených úloh (viz kap. 5 a vysvětlení v kap. 3). 1.2. Výběrové úlohy Výběrové úlohy směrují žáky a jejich práci nabídkou, ze které žáci vybírají svou odpověď tou je vždy jedno z čísel označujících nabízené položky. Zadání vždy vyhovuje pouze jediná položka nabídky. Abychom ztížili hádání a další postupy žáků, které by mohly vést k úspěchu i bez zvládnutí testovaných znalostí a dovedností, nabízíme nejčastěji nejméně pět položek (s výjimkou testu Ma), obvykle však více (maximálně devět). Při posuzování výsledků výběrové úlohy je dobré mít na paměti, že kdyby u úlohy se čtyřmi položkami nabídky všichni žáci náhodně hádali, dosáhnou jako celek úspěšnosti kolem 25 %. Výběrová úloha však nenabízí žádnou možnost, jak takový postup odhalit. Jednotlivými položkami nabídky nechceme žáky mást na druhé straně se domníváme, že schopnost použít testovanou znalost zahrnuje i to, aby žák dokázal vyloučit faktory, které v dané situaci nemají význam, byť z nějakého důvodu přitahují pozornost. Příkladem výběrové úlohy je úloha E v testu Če, úlohy G a I v testu Ma, případně úloha F v testu An. Hodnocení je zřejmé a jednoduché: vybere-li žák položku vyhovující zadání, započítává se mu 100 %, vybere-li jinou položku (případně nevybere-li žádnou), započítává se mu 0 %. 1.3. Party Part je nejčastěji používaným typem úlohy v testech KALIBRO. Může mít v nabídce několik položek, které vyhovují zadání. Někdy mu však vyhovují dokonce všechny položky nabídky (tato možnost nastala například v úloze K testu Če, v úloze M testu Hu nebo v úloze D testu Př). Do testů pro páťáky nezařazujeme party, které nemají v nabídce žádnou správnou položku, musíme je však na tuto možnost upozornit v instrukci k celému testu. Domnívají-li se, že v nabídce není žádná správná položka, musí odpovědět přeškrtnutím celého rámečku. Tím je jejich odpověď jasně odlišena od případu, kdy žák ponechá úlohu bez odpovědi. Skutečnost, že počet položek vyhovujících zadání žáci předem neznají, výrazně ztěžuje úspěšné hádání. Ještě jeden rozdíl mezi partem a výběrovou úlohou je důležitý. Výběrovou úlohou se většina žáků přestává zabývat v okamžiku, kdy nalezne správnou odpověď, zatímco part je nutí posuzovat každou položku nabídky zvlášť. Mnozí žáci ovšem nedokážou využít toho, že part často nabízí mnohostranné pohledy na zkoumaný problém, a uvádí tak jeho aspekty do vzájemné souvislosti (viz například úloha D v testu Če nebo úloha J, K a L testu Př ). Většina žáků obvykle dokáže alespoň jednu nabízenou položku posoudit správně o to větší význam pak mívá při posuzování úspěšnosti údaj o počtu žáků, kteří part vyhodnotili bez jediné chyby (tzv. redukovaná úspěšnost, viz níže). Part žáky obvykle zaměstná na delší dobu než výběrová úloha. Rozdíl v myšlení žáků nad partem a nad výběrovou úlohou vynikne zvláště u partu, který má v nabídce jedinou položku vyhovující zadání (žáci to ovšem nevědí viz úloha J v testu Če nebo úloha I v testu Př ). Hodnocení odpovědí žáků vysvětlíme na příkladu. Předpokládejme, že nabídka partu má osm položek, správná odpověď jsou položky 1,3,6,7 a žák vybral položka 1,2,3,6,8. Obecně mohla u každé položka nastat právě jedna z těchto čtyř situací: žák položku vybral a měl ji vybrat (zde položky 1,3,6) získává za ni jeden bod žák položku nevybral a neměl ji vybrat (zde položky 4,5) získává za ni jeden bod žák položku vybral, ale vybrat ji neměl (zde položky 2,8) nezískává za ni žádný bod žák položku nevybral, ale vybrat ji měl (zde položka 7) nezískává za ni žádný bod. Úspěšností žáka v úloze je podíl počtu získaných bodů k celkovému počtu položek nabídky vyjádřený v procentech. Zde tedy získal po jednom bodu za správné posouzení nabídek 1,3,4,5,6 (tj. celkem 5 bodů), nezískal žádný bod za nesprávné posouzení nabídek 2,7,8. Jeho úspěšnost 5/8 vyjádřená v procentech tedy činí 62,5 %. Jestliže by žák rámeček partu přeškrtl zleva doprava, dal by tím najevo, že nevybral nic, a získal by 1 bod za každou položku nabídky, která zadání nevyhovuje (zde tedy za položky 2,4,5,8). Jeho úspěšnost by tedy činila 50 %. Jestliže by zadání nevyhovovala žádná položka, získal by žák za přeškrtnutí rámečku 100 %. Zůstane-li naopak rámeček 6

partu prázdný, žák získá 0 % i tehdy, když žádná položka nevyhovuje zadání (úloha ponechána bez odpovědi). Z výkladu ovšem také vyplývá, proč bývá úspěšnost partů větší než úspěšnost srovnatelných výběrových úloh. Zvláště tehdy, když je posouzení některé nabízené položky velmi snadné, totiž získá většina žáků alespoň zlomek bodu. Pravděpodobnost úspěchu při náhodném hádání, v partu odhalitelném, má ze zřejmých důvodů hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Existuje ovšem cesta, jak part vyhodnotit ještě přísněji než výběrovou úlohu. Pokud žák posoudí všechny nabídky partu správně, získává 100 %, zatímco ve všech ostatních případech nezískává nic. Toto hodnocení má často značnou vypovídací hodnotu, a proto mu dáme název redukovaná úspěšnost. Redukovaná proto, že podíl žáků, kteří u některé úlohy dokážou správně posoudit všechny nabízené odpovědi, se nejčastěji pohybuje na úrovni několika málo procent. 1.4. Úlohy na pořadí U úlohy na pořadí žáci neposuzují u položek nabídky správnost ty zde často ani nemívají formu výroku. Cílem úlohy je uspořádat očíslované prvky nabídky tak, aby pořadí vyhovovalo požadavkům uvedeným v zadání. Logika uspořádání se přitom může případ od případu lišit. Žáci mají často za úkol uspořádat uvedené události chronologicky nebo seřadit nabízené objekty třeba podle velikosti. V jazykových testech bývá zařazena úloha, v níž žáci řadí nabízené věty tak, aby vzniklo krátké vypravování, dialog nebo třeba stručná osnova životopisu. Do testů pro páťáky zařazujeme tento formát jen výjimečně. Tentokrát měli v úloze B testu An uspořádat okamžiky v týdnu tak, jak následují za sebou. Hodnocení žákovských odpovědí u úloh na pořadí už není možné bez použití počítače. Úspěšnost žáka se opět pohybuje v rozmezí 0 % až 100 %, ovšem mezi těmito krajními hodnotami je ještě jemnější škála než u partu. Při hodnocení se porovnává vzájemné pořadí čísel v každé dvojici žákova pořadí s jejich správným pořadím. Žák získává za každou správně uspořádanou dvojici 1 bod. Jeho úspěšností je podíl součtu získaných bodů k celkovému počtu dvojic vyjádřený v procentech. Úlohy na pořadí mívají poměrně vysokou úspěšnost, protože nulové úspěšnosti může žák dosáhnout v jediném případě: když je jeho pořadí přesně opačné než pořadí správné. Redukovaná úspěšnost zde má podobný význam jako u partů: všechna pořadí, která nejsou zcela správná, se bodují 0 %. Pro úplnost dodáváme, že pravděpodobnost úspěchu při náhodném vytváření pořadí nabízených položek je stejná jako u partu a má hodnotu 0,5 (tj. 50 %). 2. Komentář k celkovým výsledkům žáků V komentáři k výsledkům jednotlivých testů, stejně jako v přetištěném znění testů, uvádíme výsledky testování za celý soubor testovaných žáků. Podrobné výsledky za jednotlivé kategorie škol přinášíme v tabulkové části. 2.1. Český jazyk A (Pravdivá tvrzení, úspěšnost 65 %, reduk. 12 %) Part zjišťoval, zda žáci mají základní přehled o právě přečtené ukázce a zda dokážou porovnat informace obsažené v textu s výroky, které je mohou shrnovat i jinými slovy. B (Představovat (si), úspěšnost 54 %, reduk. 8 %) Part žákům ukázal, kolik významů může mít jediné sloveso (rozšířené ještě o svou zvratnou formu), a zkoumal, kolik z nich znají a zda se nenechají nachytat na dva podvržené významy navíc. Kdybychom poskytli jen slovníkové definice jednotlivých významů, úloha by byla příliš obtížná, nabídky byly tedy doplněny ještě konkrétními příklady použití slovesa ve větách. I tak možná někteří žáci nechápali, co je jejich úkolem: položku č. 4, v níž mělo sloveso představovat stejný význam jako v ukázce (a který byl také uveden v zadání), označilo za správnou pouze 38 % žáků. C (Říká bez okolků vše, úspěšnost 65 %, reduk. 9 %) Part byl rovněž zaměřen na přemýšlení o významu jazykové jednotky, tentokrát se ale jednalo o celý výrok sestávající vlastně ze dvou ustálených obratů. Správné položky nabídky tedy byly také dvě každá se více soustředila na jednu polovinu zadané věty. Nesprávné položky vycházely buď z nepřesného výkladu částí výroku, nebo naopak popisovaly ondatru sice šťavnatě, ovšem zcela nezávisle na něm. D (Jak ondatra mluví?, úspěšnost 54 %, reduk. 4 %) Part vycházel z ondatřiny přednášky, která ukázce dominuje. Žáci měli nahlédnout do pozadí jejího strach nahánějícího proslovu a uvědomit si pomocí nabízených linií rozboru, čím je této 7

působivosti dosaženo. Jednotlivé nabízené položky museli s ondatřiným projevem porovnat, aby zjistili, které z nich jej vystihují správně. E (Proč zakňučel?, úspěšnost 47 %) Výběrová otázka E soustředila pozornost žáků na detail ukázky, který jim při prvním čtení mohl připadat bezvýznamný, ovšem ve skutečnosti pevně souvisel s jejím hlavním tématem strachem mláďat z vesmírného neštěstí, vyvolaným ondatřinými přednáškami. Žáci nemuseli vymýšlet správné odůvodnění sami, naopak stačilo jen posoudit poskytnuté nabídky a rozpoznat mezi nimi hledané vysvětlení, tedy jedinou relevantní odpověď. F (Nemohl bys ji přimět?, úspěšnost 62 %, reduk. 8 %) Part F zkoumal pasivní znalost slovních spojení a idiomů, jimiž žáci zkoušeli nahradit sloveso přimět v prosbě muminkovy maminky. Jde sice o značně specifický prvek slovní zásoby, představuje ovšem nenáročný a pro obecenstvo atraktivní způsob, jak text nebo promluvu stylisticky oživit. Slovní spojení v nabídkách jsme vybrali z těch častěji používaných, neboť se domníváme, že žáci by se měli v této části slovní zásoby přinejmenším dobře orientovat a pokud možno si ji také dále aktivně rozšiřovat pomocí četby. Žáci získávali body především díky odhalení nesprávných položek. G (Jak změnit téma?, úspěšnost 63 %, reduk. 14 %) Part zjišťoval, zda žáci dokážou z nabídek vybrat ty výroky, které splňují zadané kritérium. Tato úloha sledovala rodičovskou linii příběhu, konkrétně zejména způsoby, jakými lze odvést řeč či myšlenky na jiné téma. Zajímavým tématem k diskusi se žáky by mohla být právě rodičovská snaha ochraňovat své děti před vnějším i vnitřním nebezpečím, stylistický aspekt úlohy pak lze prohloubit sestavováním dalších frází, které by rodiče mohli použít k umlčení ondatry. H (Rozrušená, úspěšnost 62 %, reduk. 8 %) Part ověřoval, zda žáci mají vyvinutý cit pro vztahy mezi prvky slovní zásoby a dokážou vycítit, která z nabízených údajných synonym se skutečně významově blíží slovu rozrušená. Většinu položek bylo možné správně posoudit i bez přesné znalosti jeho významu muminkova maminka ve svém vysvětlení poskytuje několik vodítek, která umožňují hledaný význam odhadnout či přinejmenším vyloučit zjevně nevhodné nabídky. To ovšem předpokládá, že se žáci vrátí k ukázce a připomenou si širší kontext maminčina výroku. I (Vhodné názvy, úspěšnost 74 %, reduk. 18 %) Part na výběr vhodných názvů ukázky je v testech Kalibro tradiční úlohou. Úloha zkoumala schopnost žáků rozpoznat hlavní osy, kolem nichž je příběh vystavěn. Nesprávné položky pak vycházely z výrazně podružnějších témat či hesel, zmíněných v ukázce pouze okrajově. J (Pravopis a gramatika, úspěšnost 64 %, reduk. 9 %) Tradiční part zjišťoval, zda žáci dokáží v jednoduchých větách odhalit základní pravopisné a gramatické chyby. Přestože je tento typ úloh méně náročný než tradiční diktáty, redukovaná úspěšnost většinou ani tak nebývá vysoká (srov. například s předchozí úlohou). Úlohu tohoto typu do testů zařazujeme ze dvou důvodů jednak pro srovnání s minulými ročníky i vyššími třídami, jednak proto, že schopnost opravit nedokonalý text považujeme za důležitou. V běžném životě budou dnešní žáci nejen muset zvládat písemnou komunikaci (obchodní dopis, životopis, prezentace), ale čím dál častěji také přejímat a upravovat cizí materiály (soubory stažené z Internetu ap.), přičemž jazyková úroveň výstupních dokumentů bývá často jedním z faktorů úspěchu. K (Tvrzení o postavách, úspěšnost 54 %, reduk. 4 %) Part zaměřen na postavy vystupující v ukázce, na jejich aktivity a povahové rysy, o nichž se lze v textu dozvědět. Žáci měli ve všech nabízených výrocích rozpoznat charakteristické situace, se kterými se setkali v ukázce, kde ovšem byly vyjádřeny jinými slovy. Nedá se říci, že by se jim to příliš dařilo většina z nich dokáže v textu objevit myšlenku vyjádřenou stejnými slovy, ale s opisem či vyjádřením širším nebo naopak užším žáci pracovat neumějí. L (Ondatřiny učební pomůcky, úspěšnost 80 %, reduk. 35 %) Part L se věnoval typické pedagogické metodě, kterou ondatra využila znázornění vzdálených vesmírných těles pomocí předmětů denní potřeby. Žáci měli určit, které z předmětů v ondatřině přednášce skutečně vystupovaly. Obtížná byla položka č. 5 (uhel) bylo třeba rozlišovat mezi předměty fyzicky přítomnými a použitými a mezi pojmy, které byly pouze zmíněny jako přirovnání. I její posouzení však dopadlo velmi dobře. M (Planety Sluneční soustavy, úspěšnost 60 %, reduk. 9 %) Part zkoumal, zda žáci umějí pracovat s informacemi vyjádřenými pomocí tabulky. Téma úlohy, porovnávání vlastností planet Sluneční soustavy, bylo určeno ondatřinou přednáškou, přičemž úkol jsme zjednodušili zavedením pořadových čísel namísto přesných číselných údajů. Toto uspořádání mohlo ovšem být zároveň i zdrojem problémů pro nepozorné žáky žebříčky planet 8

pro všechny veličiny byly vytvořeny od nejmenší hodnoty po největší, ale tradiční názvy veličin někdy byly s tímto žebříčkem v rozporu (např. 1. místo v žebříčku pro veličinu Délka dne by mělo být spíše nejdelší než nejkratší ). 2.2. Matematika A (Tvrzení o dortu, úspěšnost 58 %, reduk. 15 %) Úloha zjišťovala, jakou vizuální představu mají žáci o zlomcích. Z obrázku bylo zcela zřejmé, že chybí více než čtvrtina dortu (správně 58 % žáků). Kdyby navíc žáci rozdělili pozůstatek dortu na přesné poloviny, snadno by zjistili, že každá je větší než chybějící část chybí tedy méně než třetina dortu (správně 45 % žáků). B (Kolik kusů?, úspěšnost 48 %) Rovněž tato úloha se zabývala vizuální představou žáků o zlomcích a jejich znalostmi z této oblasti. Protože evidentně chybí více než čtvrtina dortu, nelze už ukrojit více než 2 kusy stejně velké jako jeho chybějící část. Přesto nejméně 37 % žáků uvedlo jako výsledek hodnotu vyšší než 2 (někteří ovšem poněkud bláhově počítali normální kousky dortu). C (Kolik uběhli?, úspěšnost 52 %) Úloha měřila dovednost žáků zorientovat se v textu úlohy, pracovat s početními operacemi sčítání a násobení a převádět metry na kilometry. Po jistém váhání jsme uznali i výsledek 12 km přece Kuba uběhl 6 km, Helča taky 6 km, to je CELKEM 12 km. Uvedla ho ovšem pouhá 2 % žáků. D (Bonboniéra, úspěšnost 72 %, reduk. 35 %) Úloha zkoumala, zda žáci dokážou ověřit jednoduchá matematická tvrzení. K tomu bylo potřeba správně rozlišovat jednotlivé geometrické tvary. Redukovaná úspěšnost úlohy je velmi vysoká pro třetinu žáků nepředstavovala úloha větší problém. E (Ovocný salát, úspěšnost 79 %, reduk. 53 %) Při řešení této úlohy bylo třeba umět pracovat s tabulkami, provádět jednoduché matematické úkony s malými celými čísly (sčítání, násobení, porovnávání čísel) a ověřovat jednoduchá tvrzení. Úloha byla velmi snadná pro zhruba polovinu žáků. F (Počet mandlí, úspěšnost 65 %) V úloze měli žáci uplatnit znalost zlomků, násobení a případně i dělení. Celkem 14 % žáků zapomnělo započítat skutečnost, že 9 mandlí bylo na třech dílcích tito žáci uvedli nesprávný výsledek 108. Nesprávný výsledek 27 (2 % žáků) odpovídá tomu, že 3 dílky koláče pokládali za jeho třetinu. G (Který obrazec?, úspěšnost 40 %) Tato úloha zjišťovala, zda žáci správně chápou pojem obsah obrazce. Nezbytným předpokladem pro vyřešení byla znalost zlomků. Vysoká četnost nesprávné položky č. 4 (32 % žáků) se zdá být projevem nesprávného pochopení obojího učitelům doporučujeme, aby se při rozboru výsledků testu žáků zeptali, proč vybrali právě tento obrazec. Jde o to, dobrat se příčin neporozumění a odstranit je. H (Společné body, úspěšnost 56 %, reduk. 19 %) Tato úloha zkoumá porozumění vztahům mezi geometrickými útvary, zejména správnost představy o přímkách a úsečkách. Plných 46 % žáků například nedokázalo zpracovat klíčovou informaci ze zadání a uvedlo (podle záměrně zavádějícího obrázku), že trojúhelník má s přímkou přesně 1 společný bod. Podobně, 53 % žáků napsalo, že kružnice nemá s přímkou žádný společný bod. A naopak, zhruba jedné pětině žáků nečinilo využití informace v zadání žádný problém jejich představa o přímce jako útvaru pokračujícím na obě strany do nekonečna je správná. I (1 306 029, úspěšnost 91 %) Velmi jednoduchý (a také velmi úspěšný) part ověřoval, zda žáci rozumějí vztahu mezi dekadickým a slovním zápisem velkého čísla. J (Trojúhelníková cesta, úspěšnost 47 %) Úloha měla dvě úskalí. Jednak žáci museli zpracovat číselnou a obrazovou informaci a vyznat se v nich, jednak je čekal výpočet přes jednotku : museli si uvědomit, že klíčovým údajem je délka jedné strany (čtverce, resp. trojúhelníku), a přijít na to, jak ho zjistí. Nejčetnější chybný výsledek 600 metrů (12 % žáků) odpovídá postupu, při kterém žáci pokládají 200 m ze zadání za délku jedné strany čtverce nikoli za jeho obvod. Snadno lze najít i podobné interpretace dalších chybných výsledků. V případě chybného výsledku 50 m (1 % žáků) se ovšem žáci naopak nejspíše zastavili v půli cesty: správně spočítali délku jedné strany a u toho zůstali. K (Rozdíl dvou největších, úspěšnost 52 %) Úloha zahajuje blok vztahující se k tabulce s devíti čísly. Volili jsme tuto formu, aby se žáci 9

nemuseli u každé úlohy znovu seznamovat s čísly, kterých se týká. Celkem 9 % žáků chybovalo při zaokrouhlování uvedli chybný výsledek 1000. Další častý chybný výsledek, hodnota 1615 (žáci nedokončili postup), už ovšem ilustruje jiný typ chyby. Domníváme se, že žáci chybu tohoto druhu dělali v úlohách k tabulce čísel poměrně často, ovšem v různých konkrétních situacích. Proto se také projevovala různými výsledky. Oč jde? Mnozí žáci prostě nedokážou bezchybně počítat a současně realizovat až do konce plán výpočtu popsaný trochu složitější instrukcí. Tuto úlohu jsme zařadili do testu pro páťáky před deseti lety, v roce 1998, kdy skončila s výsledkem 51%. L (S největším zbytkem, úspěšnost 58 %) Výsledek 276 882 (8 %) odpovídá s vysokou pravděpodobností chybám při zaokrouhlování, výsledek 97 (2 %) je dán potížemi žáků sledovat současně požadavek úlohy a provádět dílčí operace. Cesty k výsledku 3 369 a některým dalším, již méně častým, jsou ovšem nejspíš velmi bizarní: jde o nepozornost, nedůslednost, anebo skutečně jen o špatný slepý tip na výsledek? Úspěšnost úlohy v roce 1998 činila 52 %. M (Součet násobků 10, úspěšnost 37 %) V této úloze byli žáci na první pohled paradoxně nejméně úspěšní. Pohled do tabulky nejčetnějších výsledků otevřených úloh ovšem nabízí vysvětlení: celkem 11 % neúspěšných žáků čísla dělitelná deseti opravdu deseti vydělilo a sečetlo získané podíly. Na několika dalších místech (cca 5 % žáků) se potom ještě vyskytují jednotlivé násobky deseti z tabulky, případně jejich desetiny. Úspěšnost úlohy v roce 1998 činila 35 %. N (Součin dvou nejmenších, úspěšnost 40 %) Šlo o druhou nejméně úspěšnou úlohu. Celkem 26 % žáků sice nalezlo obě nejmenší čísla, ale jako výsledek uvedlo jejich součet, dalších 6 % žáků uvedlo dokonce jejich rozdíl. Jde sice o pouhé názvosloví, ale téměř třetina žáků by si v páté třídě názvy výsledků základních aritmetických operací přece jen plést neměla. Jak potom mohou rozumět například výkladu, ve kterém učitel tyto názvy použije? Úspěšnost úlohy v roce 1998 činila 39 %. O (Rozdíl po zaokrouhlení, úspěšnost 48 %) Instrukce k poslední úloze testu se složitějšímu názvosloví vyhnula a vedla žáky velmi přímočaře k tomu, co mají udělat. Nedivme se potom, že správný výsledek uvedla téměř polovina páťáků. Předpokládáme, že žáci, kterým vyšel výsledek 0 nebo výsledek 2000 (jde celkem o 14 % žáků), chybovali spíše při zaokrouhlování než při odčítání. Úspěšnost úlohy v roce 1998 činila 47 %. 2.3. Humanitní základ A (Proč ne ze zlata?, úspěšnost 76 %, reduk. 22 %) Úlohy A, B a C ověřovaly schopnost žáků pracovat s textem. Orientovaly se na jejich schopnost číst s porozuměním a třídit informace. Zároveň se všechny týkaly života ve středověku, a to především při srovnávání historické skutečnosti a pohádek. Žáci pátých tříd by měli mít schopnost rozlišovat mezi fikcí a skutečností tedy i mezi pohádkou a dějinami. Důvody, pro které se rytířské brnění nevyrábělo ze zlata (o něž šlo v této úloze), jsou v ukázce vysvětleny. Srovnání výsledku správné položky č. 6 s výsledky ostatních správných položek znovu potvrzuje, že část žáků jen prohledává text podobně jako počítač. Nejsou tolik připraveni pracovat s jinými formulacemi těch důvodů, jaké obsahuje ukázka. B (Dobrý, nebo zlý?, úspěšnost 70 %, reduk. 19 %) Ukázka obsahovala i poznatek důležitý pro život: nic skutečného není černobílé, ani o králi se nedá říct, že byl buď jen zlý, nebo jen hodný. Úloha se zabývala tím, zda si žáci odnesli tento poznatek z ukázky a jak mu rozumějí. C (Jenom v pohádkách, úspěšnost 77 %, reduk. 21 %) Úloha byla věnována rozdílu mezi historickou skutečností a fikcí. V kontextu předchozí úlohy je zajímavý výsledek u položky č. 8 ostatní položky dopadly velmi dobře. D (Věty o středověku, úspěšnost 81 %, reduk. 28 %) Úloha se zaměřila na schopnost žáků porozumět rozdílu mezi středověkem a současností. Využila k tomu řadu výroků. Ani zhruba dvacetiprocentní četnost některých nesprávných položek není nijak znepokojující. E (Svátky a středověk, úspěšnost 59 %, reduk. 2 %) Úloha se zaměřila na původ našich státních svátků a na schopnost žáků rozlišit události z dávné historie a moderních dějin. Žáci prvního stupně základní školy by se měli orientovat v hlavních státních svátcích. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání uvádí v očekávaných výstupech vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět i dovednost žáků objasnit historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů. Úloha zjišťovala, zda dokážou z nabídky vybrat ty svátky, které mají původ ve středověku. Nelze říci, že tomu tak je. 10

F (Karel IV. a V. Havel, úspěšnost 77 %, reduk. 26 %) Úloha byla věnována srovnání období středověku a nedávné současnosti. Na příkladech dvou osobností, které v průběhu českých dějin stály v čele naší země, měli žáci dokázat, že rozlišují specifické podmínky, které panovaly ve středověkém světě a na konci 20. století. G (Skupiny v Česku, úspěšnost 75 %, reduk. 17 %) Pokládáme za důležité, aby žáci měli alespoň základní představu o velikosti skupin obyvatelstva, které jsou významné nebo jsou zajímavě definovány. Hrubou řádovou představu přitom žáci často mohou odvodit z toho, co znají. Měli by být schopni říci, že rodičů dvou dětí je víc než rodičů tří dětí, měli by vědět, že mobil má téměř každý, ap. H (Které město?, úspěšnost 47 %) Žáci měli k dispozici informace o určitém městě a jejich úkolem bylo vybrat z nabídky, které to je. Informací ke správnému určení města z nabídky je nadbytek. Vylučovacím způsobem a s pomocí mapy ČR bylo možné snadno dojít ke správné odpovědi. Nezanedbatelná část žáků ovšem zjevně tipovala: například výběru Prahy (23 % hlasů) odporovalo hned několik informací v zadání. I (Život jinde ve světě, úspěšnost 48 %, reduk. 2 %) Úloha byla zaměřená na znalosti o životních podmínkách lidí jinde ve světě, zejména v rozvojových zemích či v zemích s odlišnou kulturou a náboženstvím. Zajímavé je například to, kam žáci zařazovali Česko na žebříčku bohatství národů: 64 % žáků je přesvědčeno, že jsme zhruba uprostřed. Nemusejí v páté třídě znát bližší údaje například o počtech obyvatel rozvojových zemí, ale asi by měli aspoň tušit, že v nich žije opravdu hodně lidí a že to tam děti vůbec nemají snadné (položka č. 4). J (Kamion vs. vlak, úspěšnost 71 %, reduk. 14 %) Část žáků nejspíš vlakem příliš často nejezdí, ale úloha se nicméně nevymykala jejich životním zkušenostem: ti, kteří s rodiči jezdí spíše autem, zas potkávají na silnicích kamiony. O železniční a silniční dopravě se často píše v novinách, nehodám bývá věnován i hlavní vysílací čas ve zprávách. S položkami věnovanými výhodám a nevýhodám nákladní železniční dopravy ve srovnání s dopravou kamionovou se žáci vyrovnali úspěšně. K (Které je Polsko?, úspěšnost 55 %) Zadání netradiční výběrové úlohy výslovně upozornilo žáky, že jejich úkolem není vzpomínat, ale přemýšlet nad mapou území evropských zemí v atlasu. Cílem bylo zjistit, zda si dokážou představit rozlohu jednotlivých států pomocí kruhů (a jejich obsahů), aniž by se přitom vytratilo uspořádání podle velikosti. Pro dospělé je taková úloha triviální: mohlo jít jedině o kruhy č. 1 a 6 a Ukrajina má o dost větší rozlohu než Polsko. L (Kolo vs. auto, úspěšnost 78 %, reduk. 17 %) Rovněž druhá úloha o dopravě srovnávala výhody a nevýhody tentokrát cyklistické dopravy oproti dopravě osobními auty. Nabídka obsahovala více ekologicky zaměřených položek než v úloze J. M (Jak se stát známým?, úspěšnost 60 %, reduk. 5 %) Úloha byla zaměřena na to, zda žáci dokážou uplatnit znalosti, které mají, v nestandardní, pro ně nové situaci: téměř všichni nejspíš znají jména jako Zátopek, Čáslavská, Šebrle, Roentgen, Smetana, Sekora či Baťa. Šlo však o to, zda si je dají do souvislosti s naší otázkou a uvědomí si, že s touto znalostí rozhodně nejsou v Česku sami. 2.4. Přírodovědný základ A (Kterým směrem bydlí?, úspěšnost 57 %) Úloha zjišťovala schopnost žáků představit si slovně popsanou situaci na obrázku, který byl součástí zadání a zobrazoval hlavní světové strany. Svítí-li slunce z jihu (jak uvádělo zadání), musel stín postavy směřovat stejným směrem, jako ukazuje šipka pojmenovaná severní. B (Jezera, rybníky, nádrže, úspěšnost 61 %, reduk. 2 %) Part zjišťoval základní představy žáků o našich jezerech, rybnících a vodních nádržích. Žáci se často potýkali s nevhodnou generalizací (rozhodně nejsou všechny vodní plochy umělé ani tak hluboké, aby v nich žádný páťák nestačil). Žáci narazili i na nedostatek znalostí (vypařuje se z nich voda) nebo na chybné představy třeba o povaze informací zachytitelných v autoatlasu. C (Úvahy nad plánkem, úspěšnost 70 %, reduk. 9 %) Poměrně úspěšný part, který byl překladem úlohy v letošních jazykových testech pro deváťáky (jeho úspěšnost u páťáků mimo jiné svědčí o tom, že případné potíže deváťáků byly jazykové povahy). Výsledky páťáků však nejsou úplně jednoznačné četnost některých položek svědčí o tom, že se nedokázali vcítit do uvažování osoby, která měla plánek použít, anebo dokonce neporozuměli polosymbolickému jazyku plánku. 11

D (Jak se zbavuje látek?, úspěšnost 57 %, reduk. 8 %) Nabídka tohoto partu obsahovala tělesné projevy, které žáci dobře znají. Úloha zjišťovala, zda žáci vědí, že hlavní či doprovodnou funkcí těchto jevů je dostat z lidského těla nepotřebné látky. S pocením a močením neměla problém velká většina žáků (i když by bylo jistě zajímavé vědět, kolik z nich považuje pocení za způsob vylučování vody z těla ). Překvapivé je, že dvě třetiny žáků nepovažují dýchání za proces, kterým se taky vylučuje něco nepotřebného. Námět: Analogickou otázku lze položit pro některé skupiny živočichů a rostliny. E (Zásobní orgány rostlin, úspěšnost 60 %, reduk. 3 %) Part testoval, zda žáci mají představu o tom, které části těla mohou rostliny využívat jako svůj zásobní orgán. Zdá se, že jako zásobní orgán vnímají děti především kořeny, méně pak listy, stonek, cibule a hlízy. Je zajímavé, že čtvrtina dětí považuje za zásobní orgán květ. Zdá se, že se u dětí nevytvořil základní koncept pojmu zásobní že je to něco, z čeho bude daný jedinec moci čerpat v období nedostatku. F (Teplota: město vs. les, úspěšnost 67 %, reduk. 9 %) Děti se učí, jak se zemský povrch ohřívá a ochlazuje. Úloha ověřovala, zda dokážou použít získané znalosti k tomu, aby vybraly takové vlivy, které zvyšují rozdíl mezi teplotou ve městě a v lese. Výsledky neobsahují žádné překvapivé skutečnosti snad jen položka č. 6 mohla dopadnout o něco lépe. G (Proč má být v posteli?, úspěšnost 22 %) Pokládáme z výchovného hlediska za správné, aby děti věděly, proč mají dělat to, co po nich dospělí vyžadují. Tedy například zůstat v posteli, když mají chřipku. Nabídka obsahovala několik důvodů nesprávných a dva důvody správné. Z nich ten důležitější je, aby se vyhnuly tělesné námaze: imunitní systém potřebuje na boj s virovou nákazou zdroje, které případná tělesná námaha odčerpává (proto je například zcela nevhodné jít s počátečním nachlazením do sauny). Tento důvod ovšem vybralo jen 22 % žáků, zatímco důvod, že bude pěkně v teple, zvolilo 53 % žáků. Nezanedbatelných je rovněž 19 % pro nesmyslný důvod nenakazí své sourozence : doma zůstává, aby chřipku dále nešířil mezi spolužáky ap. H (Viditelnost hvězd, úspěšnost 37 %) Žáci měli z nabídky vybrat nejdůležitější důvod, proč můžeme na horách vidět více hvězd než ve městě. Většinu nesprávných položek přitom snadno vyloučili. U nesprávné položky č. 2 sice vyšší nadmořská výška ztenčuje vrstvu (znečištěného) ovzduší, která může zhoršovat viditelnost hvězd, ovšem tím se tato položka nezabývala. Přiblížení se pozorovatele ke hvězdám díky vyšší nadmořské výšce, které tato položka žákům podsouvala, je ve srovnání s obrovskými vzdálenostmi mezi Zemí a hvězdami zcela zanedbatelné. I (Když dítě usne, úspěšnost 78 %, reduk. 15 %) Tato poměrně snadná úloha zkoumala představy žáků o funkcích těla ve spánku. Zatímco dýchání bylo jednoznačně posuzováno jako funkce, která ve spánku trvá, u sluchu, práce mozku, vytváření slin a trávení byly výsledky podstatně horší. Je možné, že žáci tyto funkce zaměnili za jejich vědomé, aktivní použití: naslouchání, uvažování či jezení. Je vhodné žákům zdůraznit, že velká část tělesných procesů je řízena zcela nezávisle na našem vědomém úsilí o ně, a probíhá tedy i ve spánku. J (Z pole do domácností, úspěšnost 69 %, reduk. 6 %) Part se pokoušel zjistit, zda jsou děti schopny rozpoznat příčiny pozorovaného (nebo popisovaného jevu). Správné položky vždy zvolila většina žáků některé i velká. Zajímavý je výsledek u položky č. 2 (hledají co nejlepší podmínky pro zimní spánek), kterou rovněž volila většina žáků nedokázali oddělit dobré podmínky pro případný spánek od (snad známého?) faktu, že hraboši a myši zimní spánek nemají. K (Zahřívání nad svíčkou, úspěšnost 68 %, reduk. 7 %) Úloha zjišťovala, jaký mají žáci odhad (na základě zkušenosti i teoretických znalostí) teploty plamene svíčky a chování látek při zahřívání. Jediná obtížná položka se týkala karamelizace cukru žáci, přestože jev karamelizace nad svíčkou znají, si nemusejí být jisti, zda k němu může dojít i při zahřívání přes talířek. Nezanedbatelné množství žáků vybíralo roztavení všech předmětů nebo otupení hlavičky hřebíku jako správnou odpověď, což svědčí o špatném odhadu teploty tání železa. Řešení úlohy lze snadno experimentálně ověřit. Je také možné sestavit s žáky seznam známých látek, které mají velmi vysokou, či naopak velmi nízkou teplotu tání, případně látek, které se při zahřívání rozkládají. L (Med vs. koprovka, úspěšnost 77 %, reduk. 12 %) Chemicko-fyzikální part zaměřený na schopnost žáků vybavit si situace, ve kterých se setkali s medem a s koprovkou, a posoudit, které chemické a fyzikální vlastnosti těchto látek se liší. Například lze předpokládat, že každý žák si někdy dal do čaje lžičku medu a po zamíchání zjistil, 12

že med zmizel. Výsledky žáků pokládáme ze velmi dobré u všech nabízených položek. M (Co napodobuje budka?, úspěšnost 73 %, reduk. 12 %) Part zjišťoval, zda žáci dokážou rozpoznat charakteristické vlastnosti různých typů ptačích obydlí. Děti se s touto úlohou vypořádaly celkem dobře, nesprávné položky volila méně než třetina, obě správné možnosti vybrala většina dětí (položku č. 3 dutina ve stromě) pak více než čtyři pětiny všech žáků. N (Co vyrobil až člověk, úspěšnost 68 %, reduk. 4 %) Úloha ověřuje znalosti žáků o původu vybraných látek. Jako přírodní byly označovány spíše látky, u nichž jsou běžně známá konkrétní naleziště v přírodě: diamanty, mramor a o něco méně ropa a zlato. Naopak cukr, hrnčířská hlína a sůl byly často pokládány za látky lidského původu, zřejmě proto, že jsou velmi těsně spojeny s každodenním lidským životem a v představě žáků se někde vyrábějí (ve skutečnosti jde o jejich získávání/těžbu nebo čištění). 2.5. Anglický jazyk A (Pravdivá tvrzení, úspěšnost 60 %, reduk. 13 %) Úloha se zaměřila na znalost nejpoužívanějších přídavných jmen a předmětů, které jsou s nimi obvykle spojovány. Žáci sice měli možnost používat slovník, někteří však v něm zjevně nehledali (viz například položky č. 1 a 2). Byla tedy vlastně ověřována i schopnost najít potřebnou informaci ve slovníku. Redukovaná úspěšnost úlohy je relativně vysoká. B (Okamžiky v týdnu, úspěšnost 62 %, reduk. 27 %) Úloha zjišťovala znalost anglických názvů dnů v týdnu a jejich částí (dopoledne, poledne, odpoledne, večer) prostředkem ověření bylo seřadit nabízené okamžiky v týdnu tak, jak jdou za sebou. C (Na co dává odpověď?, úspěšnost 64 %, reduk. 9 %) Úloha vycházela z krátkého textu o holčičce Elišce. Ověřovala, zda žáci porozuměli obsahu ukázky a dokážou s ním pracovat tak, aby rozpoznali, na které dotazy dává ukázka odpověď. Část žáků nejspíš některé odpovědi tipovala, ale redukovaná úspěšnost partu je vysoká byl tedy pro přiměřeně velkou část žáků docela snadný. V páté třídě jsou mezi žáky obecně velké rozdíly, v angličtině pak ještě mnohem větší, a je tedy dost obtížně přiměřeně trefit náročnost úloh. D (Správně utvořené otázky, úspěšnost 59 %, reduk. 3 %) Žáci měli v nabídce rozpoznat správně utvořené otázky. Většinou šlo o takové obraty, které by žáci měli mít pevně zafixované (např. What is the time now? vybralo 53 % žáků). E (Co vidíš na obrázku?, úspěšnost 70 %, reduk. 17 %) Úloha ověřovala schopnost žáků porozumět jednoduchým slovním spojením (znalost předložek, zájmen, ap.) a vztáhnout je k tomu, co vidí na obrázku. F (Co tam nepatří?, úspěšnost 21 %) Žáci měli příležitost zabývat se jednoduchým rozhovorem dvou chlapců. Měli rozpoznat, která věta do tohoto rozhovoru nepatří. Šlo o nepatřičnou odpověď na otázku Vážně?, která zněla Já vím. V této úloze žáci příliš neuspěli v jejich neprospěch svědčí především to, jak často vybírali jiné věty, které v rozhovoru ničím nepřekážely (například hned č. 2). G (Co znamená chybu?, úspěšnost 52 %, reduk. 3 %) Úlohu ověřovala schopnost žáků rozpoznat případy porušení základních pravopisných a gramatických pravidel, jako jsou shoda podmětu s přísudkem, tvar zájmen, množné číslo, ap. H (Doplňování do věty, úspěšnost 68 %, reduk. 9 %) Dosazování na prázdné místo předem připravené větné konstrukce je cvičením, které žákům může pomoci osvojit si použití výrazů v nabídce a zažívat anglickou stavbu věty. V tomto případě žáci měli určit, o čem v angličtině můžeme říci It is small. Šlo ovšem nejen o použití zájmena it, ale o soulad s celým kontextem (například si nelze přivlastnit déšť ap.). I (Potraviny z mléka, úspěšnost 84 %, reduk. 37 %) Jednoduchá úloha zaměřená na slovní zásobu konkrétně názvy potravin. J (Co máš rád(a)?, úspěšnost 75 %, reduk. 13 %) Úloha byla zaměřena na běžnou konverzaci. Žáci měli vybrat možné odpovědi na otázku Co máš rád? A vybírali úspěšně. 13

3. Orientace v tabulkové části Klíč k údajům o úspěšnosti otevřených úloh (tj. úloh bez nabídky odpovědí) dávají kódy přiřazené nejčetnějším výsledkům otevřených úloh (viz kap. 5). Každá otevřená úloha má v tabulce kódů jeden pás. Pod kódem 9 (jinak) jsou shrnuty všechny výsledky, lišící se od hodnot uvedených pod kódy 1 až 8. V každém políčku pásu jsou dvě čísla: horní (vytištěné tučně) znamená číselnou hodnotu výsledku, dolní (vytištěné kurzívou) pak procento žáků, kteří k tomuto výsledku (v rámci příslušné tolerance uvedené v posledním sloupci) dospěli. Vystínována jsou políčka s výsledkem, který byl při výpočtu úspěšnosti pokládán za správný. Výběr hodnot byl proveden tak, aby tabulka poskytovala přehled o nejčastějších chybách a o jejich frekvenci. Tabulková část obsahuje tři základní typy tabulek s výsledky za celý soubor žáků a za vybrané podsoubory. Podsouborem je každá část souboru všech testovaných žáků, ovšem dobrý smysl mají jen ty podsoubory, které jsou definované rozumným výběrovým kritériem: například žáci gymnázií, žáci rodičů bez maturity, žáci s prospěchem od 1,5 do 2,5 apod. Prvním typem jsou tabulky nastojato jsou tři na stránce, týkají se vždy stejného testu a informují o tom, kolik procent žáků určitého podsouboru vybralo určitou položku nabídky, resp. uvedlo určitý číselný výsledek otevřené úlohy. Druhým typem jsou tabulky naležato jsou dvě na stránce, týkají se vždy stejného testu a umožňují snadno srovnat úspěšnost jednotlivých úloh ve vybraných podsouborech. Třetím typem jsou tabulky s anonymními žebříčky úspěšnosti škol, tříd a žáků pro každý test, vytvořené pro jednotlivé kategorie škol. Tabulky nastojato mají vlevo nadpis Četnosti (%) a uprostřed název podsouboru, kterého se týkají, případně názvy dvou podsouborů se znamením (minus) mezi nimi. Vysvětlíme nejdříve význam údajů v tabulce s názvem jediného podsouboru. Počet všech žáků, kteří byli příslušným testem testováni, tvoří 100 % (vždy pro příslušný test). U otevřených úloh (mají vystínované políčko s písmenem označujícím úlohu) vyjadřují hodnoty ve sloupcích 1 až 9 procento žáků, kteří uvedli číselný výsledek s tímto kódem. U výběrových úloh (písmeno označující úlohu je vytištěno tučně na bílém podkladě) vyjadřují hodnoty v těchto sloupcích procento žáků, kteří zvolili položku s příslušným číslem. U partů znamenají hodnoty uvedené ve sloupcích 1 až 9 procento žáků, kteří příslušnou položku označili za správnou (mohli takto označit libovolný počet položek). U úloh na pořadí (písmeno označující úlohu i čísla v tabulce jsou vytištěna kurzívou) znamenají uvedená čísla procento žáků, kteří příslušnou položku zapsali do téhož místa, na které patří u správného pořadí (tj. umístili ji ve svém pořadí správně). Ve sloupcích označených kódy 0, $ a / jsou rovněž uvedena procenta žáků, a to s následujícími významy: 0 žák se rozhodl pro možnost nechci použít žádnou z nabízených položek, protože se domnívám, že žádná z nich nevyhovuje zadání (přeškrtl tedy rámeček partu zleva doprava; u jiných úloh než u partů nemá tato odpověď význam a znamená vždy chybu); $ odpověď žáka není čitelná; / žák ponechal úlohu bez jakékoli odpovědi. Příslušné procento je zaokrouhleno na celá čísla, součet proto ani u otevřených nebo výběrových úloh nemusí dávat vždy přesně hodnotu 100 (u partů a úloh na pořadí pro to ani není důvod). Četnost položek, které autoři úlohy (a vyhodnocovací program) pokládají za správné, je vytištěna tučnou kurzívou a jejich políčko je jemně stínované. Vedle nápisu Četnosti (%) je uváděna celková úspěšnost příslušného podsouboru v procentech, tedy součet úspěšností jednotlivých úloh vydělený počtem úloh, a celková redukovaná úspěšnost testu, která je rovněž aritmetickým průměrem redukovaných úspěšností jednotlivých úloh. Úplně vpravo je uveden počet testovaných žáků, tedy velikost příslušného podsouboru. Úspěšnost a redukovanou úspěšnost jednotlivých úloh pak vyjadřují hodnoty uvedené napravo od jejich mnemotechnického pojmenování. Tabulky nastojato s názvy dvou podsouborů a znamením (minus) mezi nimi vyjadřují rozdíl četností. Vysvětlení, co to znamená, provedeme na příkladu podsouborů chlapců a dívek. Stejně jako výsledky všech žáků je možno spočítat zvlášť výsledky chlapců a zvlášť výsledky dívek a vytisknout je do tabulky typu Četnosti (%). Výpočet jsme provedli, ovšem do stejně členěné tabulky jsme vytiskli rozdíl těchto výsledků. Na každém místě tabulky počítač odečetl od procent odpovědí chlapců procenta odpovědí dívek. Například výsledek 9 v testu Če u úlohy L (Ondatřiny učební pomůcky) a položky č. 1 vznikl zaokrouhlením rozdílu výsledku chlapců (70,1 %) a výsledku dívek (79,5 %). S rozdíly se lépe pracuje, neboť není nutné skákat z jedné tabulky do druhé. Je-li číslo v tabulce kladné, znamená to, že mezi chlapci tuto odpověď volila větší část než mezi dívkami. A naopak. Občas se v tabulce vyskytuje číslo 0. Je důsledkem zaokrouhlení a znamená, že dívčí podíl je nepatrně větší než podíl chlapecký. Výsledek 0 naopak znamená, že dívčí podíl je nepatrně menší než podíl chlapecký. Hodnota 2,6 % uvedená vedle nadpisu Četnosti (%) tedy analogicky znamená, že průměrná úspěšnost chlapců v tomto testu byla o necelá 3 % nižší než průměrná úspěšnost dívek. 14

Tabulky naležato s nápisem Úspěšnost (%) už neobsahují informace o četnosti jednotlivých položek nabídky, ale jen úspěšnost jednotlivých úloh (výpočet úspěšnosti partu a úlohy na pořadí, tj. jejich bodového ohodnocení, viz kapitola 1). Každý sloupec těchto tabulek odpovídá určitému podsouboru základního souboru a v řádku je uvedena průměrná úspěšnost příslušné úlohy u žáků tohoto podsouboru (například za gymnazisty, za děti vysokoškoláků apod.). Do podsouboru byl žák zařazen, pokud je příslušný údaj znám (tj. uvedl ho v záhlaví). Průměrný prospěch je znám, pokud žák uvedl v záhlaví alespoň tři známky ze čtyř. V posledních dvou řádcích je uveden počet žáků podsouboru, kteří byli příslušným testem testováni, a průměrná úspěšnost v podsouboru (tedy aritmetický průměr úspěšností ve sloupci). Tabulky nazvané Decily úspěšnosti (%) umožňují škole, třídě nebo žákovi najít své přibližné umístění mezi těmi, s nimiž se chce srovnávat. Představíme-li si uspořádání všech žáků testovaných například testem Če podle jejich úspěšnosti, pak má dobrý smysl postupně odstřihávat úseky tak, aby vzniklo deset přibližně stejně velkých skupin. V tabulce jsou nazývány desetiny žáků. Každé desetině odpovídá jeden řádek tabulky. V řádku je uvedena vždy nejnižší a nejvyšší úspěšnost žáka z příslušné desetiny. Tabulka je určena k tomu, aby si každý žák mohl najít, ve které desetině žebříčku úspěšnosti se nachází. Po příštím testování pak může porovnat, zda se posunul kupředu, zůstal ve stejné desetině nebo v žebříčku poklesl. Význam čísel ve stejném typu tabulek pro třídy a školy je podobný pro zařazení však třída či škola musí testovat alespoň 5 žáků. V tabulkové části jsou rovněž dva druhy diagramů. Sloupcové diagramy úspěšnosti (%) znázorňují graficky úspěšnost a redukovanou úspěšnost každé úlohy každého testu. Příslušné sloupce jsou vždy pohromadě v jednom diagramu (za každý test). A konečně diagram Rozložení úspěšnosti (%) znázorňuje, kolik procent žáků (svislá osa) dosáhlo v testu úspěšnosti vynášené na vodorovné ose (v procentech). Hodnoty jsou vynášeny vždy za desetiprocentní interval úspěšnosti. 4. Znění testů Na dalších 18 stranách je uvedeno plné znění všech testů doplněné o správné odpovědi, úspěšnost žáků a četnost nabízených položek u výběrových úloh a partů. U jednotlivých položek úlohy na pořadí B v testu An je rovněž uveden číselný údaj, má však jiný smysl, a proto je před ním uvedeno písmeno U. Chceme tím dát najevo, že číselný údaj tentokrát představuje procento žáků, kteří příslušnou položku nabídky správně umístili. Tedy třeba u položky č. 5 je uvedena hodnota U49, což znamená, že 49 % žáků umístilo položku na začátek pořadí, kam správně patří. 15

Tradiční test Český jazyk 5 A úspěšnost 61,6 % Přezdívka žáka TT07-0505-CeA a. Test 1A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Hlásíš se na gymnázium? (A / N) k. Vlastivěda d. Číslo žáka h. Četl(a) jsi nějakou knihu o muminech? (A / N) l. Přírodověda Doporučený čistý čas na řešení: 40 až 60 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: žádné Vyplnění tabulky v záhlaví (písmena piš nekroužkuj je) Přezdívka žáka Pohlaví žáka Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů nějakou si zvol, ale neztrácej čas H hoch jediný kód za nejvyšší vzdělání mezi rodiči, jejím vymýšlením D dívka kteří na tebe mají/měli vliv : Z základní S střední bez maturity M střední s maturitou Tradiční test Český jazyk 5 A V vysokoškolské Přezdívka žáka: N nevím a. Test 1A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Hlásíš se na gymnázium? (A / N) k. Vlastivěda d. Číslo žáka h. Četl(a) jsi nějakou knihu o muminech? (A / N) l. Přírodověda Škola Hlásíš se na gym.? Známka na posledním vysvědčení učitel napíše A ano, hlásím se nevyplňuj, pokud jsi byl(a) hodnocen(a) její číslo N ne, nehlásím se pouze slovně nebo jinou stupnicí než 1 až 5 na tabuli Třída Četl(a) jsi nějakou knihu o muminech? Číslo žáka piš například 5.A, 5.B, 5.C ap. A ano, četl(a) jsem alespoň jednu takovou učitel je nadiktuje nepoužívej označení V.A, V ap. N ne, žádnou takovou knihu jsem nečetl(a) Pokyny pro řešení (podle tohoto vzoru zapisuj do rámečků své odpovědi) R 5 1 Jméno některých dnů v týdnu začíná písmenem p. Které dny to jsou? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota S Jméno některých dnů v týdnu začíná písmenem r. Které dny to jsou? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota T 3 Jméno jediného dne v týdnu začíná písmenem n. Který den to je? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota Nestarej se o to, do jakých políček napíšeš čísla odpovědí, ani o jejich pořadí. Nezáleží na tom. Může se stát, že žádná nabízená odpověď není správná. Budeš-li si to myslet, celý rámeček přeškrtni. U úloh tohoto typu vyhovuje zadání vždy jediná položka. O. Botlík, D. Souček, 2007 www.kalibro.cz Znění testů 07-0505 1(18)

Přečti si pozorně následující ukázku, kterou připravilo KALIBRO podle knihy Tove Janssonové Kometa (vydal Albatros, Praha 1995, přeložil Libor Štukavec). Označení řádků (a až ac) si zatím nevšímej. Potom se zabývej testovými úlohami. K ukázce se samozřejmě můžeš kdykoli vracet. Ondatra byla asi trochu rozrušená, odpověděla muminkovi maminka. To se stává, když se někomu zboří dům nebo když je mu zima na bříško. Už na to nemysli a nestraš zbytečně Čenicha. Zašla do domu a vyhledala muminkova tatínka. Děti mají strach, oznámila mu. A ondatra jim nahání strach ještě větší. Nemohl bys ji nějak přimět, aby mluvila o příjemných věcech nebo aby neříkala vůbec nic? Pokusím se, slíbil muminkův tatínek. Obávám se však, že následkem dlouhého samotářského života říká bez okolků vše, co jí slina přinese na jazyk. Tatínek měl pravdu. Při ranní kávě jim ondatra na stole verandy předvedla celý vesmír. Tady je slunce, řekla a ukázala na cukřenku. Všechny tyhle suchary jsou hvězdy. A tenhle drobek sucharu představuje Zemi. Tak je nepatrná! A vesmír je tak velký, že nekončí nikde. A je skrz naskrz černý jako uhel. A nahoře se v temnotě potulují nebeské příšery Štír, Medvědice a Beran No tak, no tak, přerušil ji tatínek. Ondatra se však nedala vyrušit a pokračovala: Další sluneční soustava se na váš verandový stůl ani nevejde. Ta je tam venku! A po těch slovech vyhodila obložený chlebíček ven do zahrady. Ne tak zhurta, ohradila se maminka a odsunula zbytek chlebíčků stranou.,,je takových slunečních soustav hodně? Plno, odpověděla ondatra s pochmurným uspokojením. Z toho můžete vyrozumět, jak málo je důležité, zda Země zanikne, nebo ne. Maminka si povzdechla. Já nechci zaniknout! vykřikl Čenich. Našel jsem jeskyni! Nemám na zanikání čas! Tatínek se naklonil k ondatře a řekl: Co kdybyste si trochu zapřemýšlela v houpací síti? Nepřišlo by vám to vhod? To říkáte jenom proto, abyste se mě zbavil, odpověděla mu ondatra. Sfoukla na podlahu drobek sucharu znázorňující naši planetu a zmizela pod stolem. Muminek zakňučel. A my teď půjdeme k řece, řekla maminka. Ukážu vám, jak se dělají lodě z rákosí. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac A úspěšnost 65, redukovaná 12 2 5 Co je podle ukázky určitě pravda? (i když to může být vyjádřeno jinak zapiš do rámečku čísla všech pravdivých vět) 1. Muminkově mamince je zima na bříško. 23 2. Ondatra se vejde pod stůl na verandě. 63 3. Muminek posnídal obložené chlebíčky. 35 B 4. Čenich jako první objevil, co Zemi hrozí. 20 5. Z verandy muminkova domu je vidět do zahrady. 60 6. Muminkův tatínek občas přemýšlí v houpací síti. 45 úspěšnost 54, redukovaná 8 1 3 4 5 Drobek sucharu při ondatřině výkladu představoval Zemi (řádek k). Jaké významy mohou mít slovesa představovat či představovat si? (zapiš do rámečku čísla všech významů těchto dvou sloves) 1. seznamovat (Babička už zapomíná, představovala mě své sousedce už asi dvacetkrát.) 42 2. dělat stavební úpravy (Představovali ten dům celá léta, ale stejně je pořád na spadnutí.) 22 3. znamenat (Umí rychle číst, což u přijímaček na gymnázium představuje velkou výhodu.) 31 4. vystupovat v nějaké roli (Byl ze všech herců nejtlustší, a tak představoval Žabího krále.) 38 5. vytvářet si v mysli obraz (Představoval jsem si, jak mi všichni přijedou naproti, a oni nikde.) 62 6. přijíždět někam příliš brzy (Na schůzky se vždy představovala a musela pak čekat.) 18 O. Botlík, D. Souček, 2007 www.kalibro.cz Znění testů 07-0505 2(18)

C úspěšnost 65, redukovaná 9 1 4 Ondatra podle muminkova tatínka říká bez okolků vše, co jí slina přinese na jazyk (řádek h). Co to znamená? (zapiš do rámečku čísla všech správných vysvětlení) Ondatra 1. se nestará o to, jak její slova přijmou ostatní. 50 2. mluví pořád, i když už to ostatní třeba ani nezajímá. 45 3. říká schválně ty nejhorší věci, aby ostatní vystrašila. 34 D 4. říká upřímně cokoliv, co ji (zrovna) napadne. 65 5. mluví o všech jídlech, na která dostala chuť. 12 6. je spokojená sama se sebou a s tím, co říká. 28 úspěšnost 54, redukovaná 4 1 3 4 6 Ondatra mluví o vesmíru tak působivě, až to jejím posluchačům nahání strach. Čím se její projev vyznačuje? (zapiš do rámečku čísla všech vět, které pravdivě vyjadřují, jak si ondatra počíná) Ondatra 1. přirovnává neznámé věci ke známým, aby si je živě představili. 40 2. dává najevo, že brzký zánik Země už je vědecky potvrzen. 48 3. zdůrazňuje, jak je Země v porovnání s vesmírem bezvýznamná. 53 4. se zmiňuje o zlověstné barvě a strašidelných bytostech. 41 5. mluví rozrušeně a ukazuje ostatním, že sama má také strach. 19 6. zachází bezohledně s jídlem, na němž vesmír předvádí. 59 E úspěšnost 47 5 Proč asi muminek zakňučel (řádek ab)? (vyber nejpravděpodobnější zdůvodnění a zapiš jeho číslo do rámečku) Protože 1. nechtěl jít k řece dělat lodě z rákosí. 6 2. byl naštvaný, že mu ondatra vyhodila snídani. 12 3. měl zakázáno strašit zbytečně Čenicha. 6 F 4. mu vadilo, že ondatra zalezla pod stůl. 13 5. viděl, jak ondatra předvedla zánik Země. 47 6. byl rozrušený, jak mu byla zima na bříško. 12 úspěšnost 62, redukovaná 8 2 6 Muminkova maminka prosila tatínka: Nemohl bys ji nějak přimět, aby mluvila o příjemných věcech? (řádky e, f). Jak jinak mohla tatínka požádat, aby zkoušel ovlivnit ondatru zhruba stejně jako v ukázce? (zapiš do rámečku čísla všech přibližně rovnocenných náhrad) 1. Nemohl bys jí vytřít zrak, aby? 17 2. Nemohl bys to s ní nějak skoulet, aby? 39 3. Nemohl bys jí dát co proto, aby? 29 G 4. Nemohl bys jí dát něco od cesty, aby? 36 5. Nemohl bys ji nechat na holičkách, aby? 12 6. Nemohl bys to nějak navléct, aby? 35 úspěšnost 63, redukovaná 14 1 2 4 6 Muminkovi rodiče se snaží zabránit tomu, aby děti poslouchaly ondatřiny strašidelné řeči a trápily se přemýšlením o vesmíru. Která místa ukázky to potvrzují? (zapiš do rámečku čísla všech takových míst) 1. A my teď půjdeme k řece. Ukážu vám, jak se dělají lodě z rákosí. (řádek ac) 50 2. Co kdybyste si trochu zapřemýšlela v houpací síti? (ř. x) 57 3. Je takových slunečních soustav hodně? (ř. r, s) 24 4. No tak, no tak, přerušil ji tatínek. (ř. n) 57 5. následkem dlouhého samotářského života říká bez okolků vše, co jí slina přinese na jazyk (ř. g, h) 26 6. Nemohl bys ji nějak přimět, aby mluvila o příjemných věcech nebo aby neříkala vůbec nic? (ř. e, f) 67 H úspěšnost 62, redukovaná 8 3 5 Ondatra byla asi trochu rozrušená, říká muminkova maminka na řádku a. Co maminka mohla říct místo slova rozrušená, aby jeho význam zůstal zachován? (zapiš do rámečku čísla všech správných náhrad) 1. unavená 10 2. rozpačitá 37 3. vyvedená z míry 46 4. vystrašená 44 5. nervózní 57 6. vyrušená 36 O. Botlík, D. Souček, 2007 www.kalibro.cz Znění testů 07-0505 3(18)

I úspěšnost 74, redukovaná 18 2 5 6 Jak by se ukázka mohla jmenovat? (zapiš do rámečku čísla všech názvů, které vystihují, oč v ukázce hlavně jde) 1. Nalezená jeskyně 15 2. Ondatřina přednáška 78 3. Lodě z rákosí 18 4. Slib muminkova tatínka 17 5. Vesmír na stole 76 6. Děti, rodiče a strach 43 J úspěšnost 64, redukovaná 9 2 Které věty jsou bez pravopisných a mluvnických chyb? (zapiš do rámečku čísla všech takových vět) 1. Ondatra strašila děti nebeskýmy příšeramy. 28 2. Děti šly s maminkou vyrábět rákosové lodě. 58 3. Tvé obložené chlebíčky jsou v nebespečí. 23 K 4. Víš muminku ona asi trochu přehání. 52 5. Neshovávejte se pod naším stolem! 31 6. Vesmír je větší, než si vy všichni mislíte. 27 úspěšnost 54, redukovaná 4 1 2 3 4 5 6 Co můžeme na základě ukázky tvrdit o jednotlivých postavách? (zapiš do rámečku čísla všech pravdivých tvrzení) 1. Muminkovi rodiče se spolu občas o samotě radí. 51 2. Ondatra se nenechá obalamutit zdvořilými řečmi. 50 3. Muminek se ptal maminky na něco, co říkala nebo dělala ondatra. 20 4. Muminkovi rodiče se snaží zabránit ondatře, aby strašila děti. 80 5. Muminkova maminka zkouší přivést děti na jiné myšlenky. 66 6. Než přišla do muminkovy rodiny, žila ondatra dlouho sama. 55 L úspěšnost 80, redukovaná 35 1 3 6 Které předměty ondatra použila jako učební pomůcky pro svůj výklad o vesmíru? (zapiš do rámečku čísla všech takových předmětů) 1. cukřenku 75 2. kávu 8 3. drobek 85 4. houpací síť 9 5. uhel 29 6. obložený chlebíček 69 M úspěšnost 60, redukovaná 9 1 3 4 6 Tabulka dole představuje planety Sluneční soustavy, seřazené podle jejich průměrné blízkosti ke Slunci (Merkur obíhá Slunci nejblíž, Neptun nejdál). Které výroky o těchto planetách jsou podle tabulky pravdivé? (každý výrok porovnej s tabulkou a pokud je pravdivý, zapiš do rámečku jeho číslo) 1. Když planeta nemá žádné měsíce, pak nemá ani žádné prstence. 32 2. Z planet bez prstenců se nejdál od Slunce nachází Země. 14 3. Všechny planety s prstenci jsou větší než Země. 67 4. Na všech planetách větších než Země je den kratší než na Zemi. 39 5. Planeta s nejkratším dnem je od Slunce nejdál. 19 6. Každá planeta s prstenci je větší než každá planeta bez prstenců. 66 Vlastnosti planet Sluneční soustavy Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Blízkost ke Slunci (1 = nejblíž, 8 = nejdál) 1 2 3 4 5 6 7 8 Velikost (1 = nejmenší, 8 = největší) 1 3 4 2 8 7 6 5 Délka dne (1 = nejkratší, 8 = nejdelší) 7 8 5 6 1 2 4 3 Počet měsíců (oběžnic planety) 0 0 1 2 63 56 27 13 Prstence nemá nemá nemá nemá má má má má O. Botlík, D. Souček, 2007 www.kalibro.cz Znění testů 07-0505 4(18)

Tradiční test Matematika 5 A úspěšnost 56,2 % Přezdívka žáka TT07-0505-MaA a. Test 2A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Hlásíš se na gymnázium? (A / N) k. Vlastivěda d. Číslo žáka h. Kreslil(a) sis někdy nějaký plánek? (A / N) l. Přírodověda Doporučený čistý čas na řešení: 40 až 60 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: pracovní papír 0 Vyplnění tabulky v záhlaví (písmena piš nekroužkuj je) Přezdívka žáka Pohlaví žáka Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů nějakou si zvol, ale neztrácej čas H hoch jediný kód za nejvyšší vzdělání mezi rodiči, jejím vymýšlením D dívka kteří na tebe mají/měli vliv : Z základní S střední bez maturity M střední s maturitou Tradiční test Matematika 5 A V vysokoškolské Přezdívka žáka: N nevím a. Test 2A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Hlásíš se na gymnázium? (A / N) k. Vlastivěda d. Číslo žáka h. Kreslil(a) sis někdy nějaký plánek? (A / N) l. Přírodověda Škola Hlásíš se...? Známka na posledním vysvědčení učitel napíše A ano, hlásím se nevyplňuj, pokud jsi byl(a) hodnocen(a) její číslo N ne, nehlásím se pouze slovně nebo jinou stupnicí než 1 až 5 na tabuli Třída Kreslil(a) sis někdy nějaký plánek? Číslo žáka piš například 5.A, 5.B, 5.C ap. A ano, kreslil(a) učitel je nadiktuje nepoužívej označení V.A, V ap. N ne, nikdy jsem to nedělal(a) Pokyny pro řešení (podle tohoto vzoru zapisuj do rámečků své odpovědi) R 5 1 Jméno některých dnů v týdnu začíná písmenem p. Které dny to jsou? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota S Jméno některých dnů v týdnu začíná písmenem r. Které dny to jsou? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota T 3 Jméno jediného dne v týdnu začíná písmenem n. Který den to je? 1. pátek 2. středa 3. neděle 4. čtvrtek 5. pondělí 6. úterý 7. sobota U Počet dnů: 28 Kolik dnů mají čtyři týdny? Nestarej se o to, do jakých políček napíšeš čísla odpovědí, ani o jejich pořadí. Nezáleží na tom. Může se stát, že žádná nabízená odpověď není správná. Budeš-li si to myslet, celý rámeček přeškrtni. U úloh tohoto typu vyhovuje zadání vždy jediná položka. U úloh tohoto typu chybí nabídka odpovědí. Nejčastěji budeš zapisovat výsledek výpočtu. O. Botlík, D. Souček, 2007 www.kalibro.cz Znění testů 07-0505 5(18)