TESTOVÁNÍ 8. A 9. ROČNÍKŮ 2014/2015 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 TESTOVÁNÍ 8. A 9. ROČNÍKŮ 2014/2015 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA SOUHRNNÁ ZPRÁVA Ve zprávě komentujeme výsledky testování 8. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Toto testování proběhlo v rámci projektu Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách, do kterého jsou zapojeny z celé ČR kromě hl. m. Prahy. Zúčastněné testovaly své žáky od 1. do 5. června Tato zpráva obsahuje pouze výsledky žáků testovaných v uvedeném termínu. Percentily, které žáci dostali ve svém vlastním vyhodnocení, byly však spočítány společně s výsledky z předchozího roku, aby měly potřebnou validitu.

2 Percentil II. Základní pojmy Vyjadřuje v rámci daného ročníku pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (0 = nejhorší, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako procento ostatních žáků ve stejném ročníku, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě používáme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil a skupinový percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních a umístil se na 100. místě. Pokud je percentil třídy 8.A 40 a percentil třídy 8.B 50, je rozdíl jejich výsledků 10 percentilových bodů (10 pcb). Průměrný percentil Vysvětluje, jaký je průměrný percentil určité skupiny žáků (např. jedné třídy, určitého typu atd.). Počítá se jako průměr z celkového percentilu všech žáků dané skupiny. V tomto testování jsou počítány percentily zvlášť pro osmé ročníky a zvlášť pro deváté ročníky. Hrubá úspěšnost Vyjadřuje poměr (v procentech) mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách. Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Čistá úspěšnost je zpravidla nižší než hrubá. V rámci zprávy používáme hodnoty čisté úspěšnosti. Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úloh se čtyřmi možnostmi (A) až (D) jedna třetina bodu. Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. Důvodem tohoto výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru za test 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné, již v průměru část bodu získá. Strana 2 (celkem 6)

3 ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY K porovnání výsledků jsme použili data všech zapojených škol z celé České republiky. Celkově se tentokrát testování zúčastnilo 1503 žáků ze 34 škol. Testy byly k dispozici pouze v online formě. Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení na, třídy a žáky) najdete na posledním řádku následující tabulky. Testování bylo součástí projektu určeného pro všechny kraje ČR s výjimkou hl. města Prahy, z tohoto důvodu nejsou mezi zapojenými školami žádné z Prahy. Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích Školy Třídy Žáci Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Strana 3 (celkem 6)

4 VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ V následující části vám nabídneme odpovědi na otázky: Jak byly testy spolehlivé? Jak byly náročné? A jak v nich žáci dopadli? Reliabilita Počet úloh Počet testovaných Průřezová témata 0, Test vykazuje dobré psychometrické parametry reliabilitu. Tato hodnota slouží k měření přesnosti testování. Reliabilita je teoreticky číslo mezi minus nekonečnem a 1, v praxi bývá mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95. Strana 4 (celkem 6)

5 CELKOVÉ VÝSLEDKY TESTU Testování průřezových témat zahrnovalo jeden test se 42 úlohami, rozdělených do šesti tematických částí globální výchova, osobnostní a sociální výchova, mediální výchova, výchova demokratického občana, multikulturní výchova a environmentální výchova. Následující tabulky charakterizují především samotný test jeho průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit nacházejí se za poslední zodpovězenou otázkou). Počet testovaných Průměrné skore Průměrná hrubá úspěšnost Průměrná čistá úspěšnost Maximální dosažené skore Minimální dosažené skore 8. ročník gymnázia 31 27,1 72,8 64,4 36,7 15,3 8. ročník základní ,6 53,7 39,5 42,0-6,0 9. ročník gymnázia 32 31,7 81,6 75,6 40,7 19,7 9. ročník základní ,4 59,0 46,1 42,0-5,0 Počet testovaných Správně Špatně Vynechal Nečetl 8. ročník gymnázia 31 30,6 11 0,9 0,0 8. ročník základní ,6 18 1,4 0,1 9. ročník gymnázia 32 34,3 8 0,1 0,0 9. ročník základní ,8 16 0,9 0,1 Celkovou náročnost testu se snažíme nastavit tak, aby průměrný žák ze skupiny, pro kterou je test určen, vyřešil správně přibližně polovinu úloh (tj. průměrná hrubá úspěšnost je 50 %). Z tohoto pohledu je zřejmé, že byl test dobře připraven pro žáky základních škol, studenti víceletých gymnázií si s ním poradili výrazně lépe. Pokud bychom neodečítali části bodů za nesprávné odpovědi, čistá úspěšnost vyřešení testů by byla vyšší. Rozdíl mezi hrubou a čistou úspěšností nám říká, jak moc žáci chybovali, případně chybně tipovali správnou odpověď. Při hodnocení jednotlivých témat zastoupených v testu je vidět, že nejlépe se dětem dařilo v úlohách zaměřených na multikulturní výchovu a výchovu demokratického občana, nejhůře dopadly části zaměřené na globální a environmentální výchovu. Strana 5 (celkem 6)

6 Z hodnot, které lze odečíst z následujícího grafu, je zřejmé, že žáci z devátých ročníků jsou ve svých odpovědích úspěšnější než jejich mladší spolužáci, i když se najdou i nějaké výjimky. Náhled celého testu mají k dispozici v aplikaci ScioDat. Strana 6 (celkem 6)